18 C 30/2020-374

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.,LL.M. sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem hornin, které byly zpracovány v „ Zařízení na homogenizaci hlušiny za účelem získání kameniva pro stavební účely“ nacházejícím se na pozemku p.č. 2042 v k.ú. [část obce] a které jsou deponovány na pozemcích p.č. 2048, p.č. 2049, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce] na ploše vymezené geodetickým plánem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným GAKO- [právnická osoba] geodetické a kartografické práce, ověřený Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 371 765 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala určení, že je vlastníkem hornin, které byly zpracovány v Zařízení na homogenizaci hlušiny za účelem získání kameniva pro stavební účely (dále jen Zařízení) nacházejícím se na pozemku parc. č. 2042 v k. ú. [část obce] a které jsou deponovány na pozemcích parc. č. [rok], parc. č. [rok], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na ploše vymezené geodetickým plánem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným GAKO- [právnická osoba] geodetické a kartografické práce, ověřený Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (dále jen Deponované pozemky). Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela jako kupující s žalovaným jako prodávajícím smlouvu o prodeji hlušiny, jejímž předmětem byl prodej hlušiny ze střední části odvalu [obec]. Kupní cena za hlušinu byla sjednána ve výši 2 Kč bez DPH. Žalobkyně na základě této smlouvy nakupovala od žalovaného hlušinu, hradila žalovanému sjednanou kupní cenu a vytříděné frakce hlušiny následně prodávala třetím osobám. Část hlušiny si pak žalobkyně ponechala na ploše odvalu [obec] na Deponovaných pozemcích, které si k tomuto účelu pronajala. V průběhu roku 2016 2017 žalobkyně realizovala na vlastní náklady stavbu Zařízení nacházejícího se na území odvalu [obec]. Vybudování Zařízení mělo umožnit pokračování dosavadní obchodní spolupráce žalobkyně s žalovaným, a to s využitím účinnější a pokročilejší technologie zpracování karbonské hlušiny. V Zařízení je hlušina i nadále tříděna do frakcí využitelných jako stavební kamenivo a nově je z ní oddělována také spalitelná uhelná složka, přičemž odstranění uhelné složky omezuje termickou aktivitu materiálu. V souvislosti s výstavbou Zařízení byla mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o prodeji hlušiny. Na smlouvu o prodeji hlušiny ze dne [datum] pak navázali žalobkyně a žalovaný v souvislosti s výstavbou Zařízení uzavřením dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] Smluvní strany zachovaly podstatu předcházející kupní smlouvy a součástí dohody zůstala povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému kupní cenu 2 Kč bez DPH za každou tunu hlušiny, která projde Zařízením. Ujednání obsažená v dohodě o vzájemné spolupráci byla mezi účastníky dne [datum] doplněna uzavřením smlouvy o spolupráci v rámci sanace úložného místa těžebního odpadu, v níž se žalobkyně opět zavázala hradit kupní cenu za dodanou hlušinu, která projde Zařízením. Na základě dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvy o spolupráci ze dne [datum] bylo ze strany žalobkyně i žalovaného plněno, a to tak, že žalobkyně odebírala hlušinu dodávanou žalovaným, platila za její dodání sjednanou kupní cenu 2 Kč bez DPH. Následně žalobkyně prováděla zpracování hlušiny v Zařízení, tj. separovala z ní uhelnou složku, a hlušinu zbavenou uhlí třídila do frakcí využitelných jako stavební kamenivo. Tyto produkty zpracování následně žalobkyně nabízela k prodeji. Část hlušiny zpracované v Zařízení přitom žalobkyně i nadále deponovala na Deponovaných pozemcích, které si za tím účelem pronajala. Žalobkyně dále tvrdila, že při dodávkách hlušiny do Zařízení došlo mezi žalobkyní a žalovaným v roce 2018 ke vzniku rozporů. Neshody mezi účastníky vygradovaly tím, že žalovaný dopisem ze dne [datum] oznámil žalobkyni, že od dohody o vzájemné spolupráci a smlouvy o spolupráci odstupuje. Žalobkyně je přesvědčena, že důvody, které vedly žalovaného k odstoupení od smluvních dokumentů, nebyly naplněny. Žalovaný však neprodleně po doručení odstoupení dne [datum] přestal žalobkyni hlušinu do Zařízení dodávat. Bezprostředně před kulminací vzájemných neshod zpochybnil žalovaný vlastnické právo žalobkyně k hlušině vstupující do Zařízení a také k jednotlivým složkám hlušiny na výstupu ze zařízení. Žalobkyně upozorňovala žalovaného, že nejpozději vstupem hlušiny do Zařízení se stává vlastníkem této hlušiny, neboť za hlušinu dodanou do zařízení platí kupní cenu 2 Kč bez DPH. Jednotlivé složky této hlušiny navíc s vědomím žalovaného prodává třetím osobám. Účelem smluvních dokumentů uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným je úplatný převod vlastnického práva k nakupované hlušině ze žalovaného na žalobkyni. Žalobkyně tedy nabývá vlastnické právo k veškerému materiálu dodávaného do Zařízení, a proto musí být též vlastníkem všech produktů, které ze Zařízení vystupují. I když jsou dohoda o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouva o spolupráci ze dne [datum] tzv. nepojmenovanými kontrakty ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, tak v části upravující vlastnické poměry k hlušině jsou oba smluvní dokumenty koncipovány jako smlouvy kupní. Na základě těchto smluv se tedy hlušina vstupující do Zařízení stala vlastnictvím žalobkyně a ve vlastnictví žalobkyně jsou proto i veškeré produkty jejího zpracování, a to včetně produktů dočasně deponovaných na Deponovaných pozemcích. Žádný ze smluvních dokumentů nezakládá právní důvod, na jehož základě by se produkty zpracování hlušiny po výstupu ze Zařízení stávaly vlastnictvím žalovaného, neboť v těchto smluvních dokumentech je založeno pouze oprávnění žalovaného realizovat přesun a ukládání žalobkyní určené nevyužitelné hlušiny při sanaci odvalu [obec] a modelaci terénu. K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení pak žalobkyně uvedla, že za existující situace jí nemůže být účinná ochrana poskytnuta cestou žaloby na zdržení se zásahu do jejího vlastnického práva, neboť úspěch tzv. negatorní žaloby je závislý na posouzení, zda odstoupení žalovaného od dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvy o spolupráci ze dne [datum] bylo učiněno platně a je tedy účinné. Předmětem sporu mezi účastníky jsou však navzájem si konkurující přesvědčení dvou subjektů o jejich vlastnickém právu k téže věci určené podle druhu, přičemž oba subjekty své vlastnické právo aktuálně realizují a hodlají i nadále realizovat. K samotnému provozu Zařízení žalobkyně uvedla, že hlušina byla v Zařízení zpracovávána pouze na dvě složky, a to na složku uhelnou a zbývající horninový materiál, který byl v dalším procesu zpracování v Zařízení podle provozních potřeb členěn na jednotlivé zrnitostní frakce, které mají parametry stavebního kameniva. K sanaci odvalu byla podle žalobkyně určena jemnozrnná složka transportovaná ze Zařízení tzv. hydraulickou cestou. Předmětem tohoto řízení je určení vlastnického práva k vytříděné hlušině frakce [číslo] mm dopravované ze Zařízení pásovým dopravníkem na Deponované pozemky. Tato frakce je po objemové stránce nejvýznamnější částí vytříděné hlušiny. Tato sporná hlušina byla na Deponovaných pozemcích deponována jako dlouhodobá skladová zásoba žalobkyně. Žalobkyně připustila, že jí smlouvy z roku 2016 zavazovaly strpět zásahy do jejího vlastnického práva ke sporné hlušině, neboť opravňovaly žalovaného, aby přebytky sporné hlušiny vedle jemnozrnné frakce využíval pro modelaci terénu při rekultivaci odvalu [obec]. Žalobkyni však není známo, že by žalovaný tohoto práva za trvání smluvního závazku využil, neboť žalovaný se spornou hlušinou na Deponovaných pozemcích vytvářel pouze skladovou deponii. Žalobkyně opakovaně poukazovala na to, že již v procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí (tzv. proces EIA), na jehož závěr je ve smlouvách z roku 2016 výslovně odkazováno, se počítalo s tím, že převážná část hmoty ze střední části odvalu [obec] bude využita jako stavební kamenivo a bude tedy odvezena mimo plochu odvalu. K ponechávání na odvalu pro potřeby sanace a rekultivace byla určena pouze jemnozrnná hlušina. Potřeba hlušiny pro konečnou modelaci terénu je ve vztahu k celkovému objemu vytříděné hlušiny zcela zanedbatelná. Závěr žalovaného, že veškerá hořlavých složek zbavená hlušina měla povahu nevyužitelné hlušiny určené k rekultivaci, je podle žalobkyně mylný. Hlavním výstupem při provozování Zařízení měla být hlušina upravená tak, aby měla parametry stavebního kameniva způsobilého k prodeji třetím osobám a k vymístění mimo území odvalu. Poptávka po stavebním kamenivu v průběhu času kolísala v závislosti na množství realizovaných staveb. Zařízení však pracovalo v průběhu roku prakticky nepřetržitě, a proto bylo vytříděnou hlušinu nutno deponovat mimo Zařízení na Deponované pozemky. Žalovaný se nikdy nevymezoval proti postupu žalobkyně, která totožnou hlušinu odebíranou z průběžné násypky pásového dopravníku prodávala třetím osobám. Skutečnost, že byla sporná hlušina pásovými dopravníky transportována na deponii nacházející se na úložném místě těžebního odpadu, nebyla projevem vůle žalobkyně směřující ke zbavení se vlastnického práva k této hlušině, resp. k přenechání celého jejího objemu k využití žalovanému. Žalobkyně označila verzi žalovaného, že vytříděná hlušina frakce [číslo] mm měla po výstupu ze zařízení dvojí právní režim, v němž část hlušiny frakce [číslo] mm deponovaná v blízkosti Zařízení byla ve vlastnictví žalobkyně, zatímco jiná část téže hlušiny deponovaná na Deponovaných pozemcích byla ve vlastnictví žalovaného, a to k tomu, aby ji žalovaný využil k sanaci odvalu [obec], za absurdní. [ulice] kamenivo deponované na Deponovaných pozemcích bylo určeno pro budoucí prodej v rámci připravovaných rozsáhlých veřejně prospěšných dopravních staveb. Žalobkyně nikdy neprojevila vůli tuto svou skladovou zásobu opustit. Žalovaný navíc nedisponoval žádným veřejnoprávním oprávněním, které by mu umožňovalo trvale ukládat vytříděnou hlušinu na Deponované pozemky za účelem sanace odvalu [obec]. Navíc to byla výlučně žalobkyně, kdo rozhodoval o tom, kolik vytříděné hlušiny bude na deponii uloženo. Sporná hlušina tedy není tzv. nevyužitelnou hlušinou ve smyslu smluv z roku 2016, nýbrž představuje pouze hlušinu po jejím vzniku bezprostředně nevyužitou. Hlušinové těleso vytvořené žalovaným na Deponovaných pozemcích nelze podle žalobkyně považovat za trvalou zemní konstrukci, kterou by bylo možné označit jako výsledek sanace a rekultivace území odvalu.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Tvrdil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smluvní dokumentace týkající se hlušiny po těžbě odvalu [obec], a to konkrétně kupní smlouva ze dne [datum], dohoda o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouva o spolupráci v rámci sanace úložného místa těžebního odpadu ze dne [datum]. První práce žalobkyně a žalovaného však byly zahájeny až na základě smluvní dokumentace z roku 2016. Předmětem smluvních dokumentů byla transakce, v rámci níž pracovníci žalovaného za 2 Kč naložili hlušinu na dopravníkové pásy vedoucí do Zařízení, v němž došlo k rozdělení hlušiny na kamenivo, uhlí a tzv. vytříděnou hlušinu, která je považována za hlušinu zbytkovou a obchodně nevyužitelnou. V hlušině se nacházely dvě obchodně využitelné složky, a to kamenivo pro stavební práce a zbytkové množství uhlí. Tyto dvě obchodně využitelné složky se v Zařízení oddělily a žalobkyně s nimi dále nakládala, a to především formou prodeje třetím subjektům. Třetí složkou hlušiny byla tzv. vytříděná hlušina, se kterou od počátku nakládal žalovaný, a to tak, že s ní sanoval heřmanický odval. Žalobkyně tuto činnost žalovaného nikdy v minulosti nezpochybňovala. Tzv. vytříděná hlušina je téměř nevyužitelná a žalobkyně nikdy neměla zájem na tom, aby jí tato vytříděná hlušina patřila. Vytříděná hlušina navíc obsahuje zbytkové množství uhlí, které zařízení nezvládne zcela odstranit. Žalovaný opakovaně uváděl, že tzv. vytříděná hlušina je těžebním odpadem ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, přičemž s tímto těžebním odpadem nakládá a je za něj odpovědný žalovaný jakožto provozovatel úložného místa těžebního odpadu. Žalovaný má také povinnost ve smyslu ust. § 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, zajistit sanaci heřmanického odvalu. K plnění této povinnosti žalovaný používal tzv. vytříděnou hlušinu, kterou po odvalu rozvážel a rozhrnoval. Žalovaný dále uvedl, že ke dni [datum] od obou smluvních dokumentů odstoupil, a to s účinky ex nunc, neboť žalobkyně byla v prodlení s úhradou plateb za dodávku hlušiny do Zařízení. Žalovaný opakovaně odkazoval na smysl a účel smluvní dokumentace, kterým je rekultivace a sanace odvalu [obec]. V souladu s tímto účelem se po celou dobu účinnosti smluvních dokumentů chovali žalobkyně i žalovaný. Žalobkyně vymyslela právní konstrukci předestřenou v rámci tohoto řízení poté, co se efektivita Zařízení ukázala jako sporná. Stav neefektivity zařízení způsobil mj. to, že vytříděná hlušina oproti původním představám tvořila většinovou složku ze všech tří Zařízením produkovaných složek, přičemž s tímto stavem nepočítaly ani plány pro nakládání s těžebním odpadem. Smluvní dokumentace však vždy tzv. vytříděnou hlušinu považovala za prostředek pro žalovaného k rekultivaci heřmanického odvalu. Pro žalobkyni bylo obchodně využitelné oddělené kamenivo a uhlí, s nímž žalobkyně v souladu se smluvní dokumentací nakládala po svém, tj. ponechávala si je vedle Zařízení mimo úložné místo těžebního odpadu a následně je prodávala třetím subjektům. Obchodně nevyužitelná hlušina, která byla žalobkyní o její vůli zpětně vrácena dopravníkovými pásy ze Zařízení na úložné místo těžebního odpadu, však měla sloužit k rekultivaci heřmanického odvalu. Deponii vytříděné hlušiny na Deponovaných pozemcích navíc žalobkyni neumožňovala ani nájemní smlouva uzavřená se [právnická osoba] Land s.r.o. ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo]. Žalobkyně s tzv. vytříděnou hlušinou nikdy jako s vlastní nenakládala. Po dobu účinnosti smluvních dokumentů platilo, že si žalobkyně uhelnou složku a kamenivo větší frakce ponechá k prodeji třetím subjektům a vytříděnou hlušinu, která je smluvními dokumenty označováno přímo na nevyužitelnou, bude vracet zpět na odval za účelem sanace a rekultivace území. Na podání určovací žaloby nemá žalobkyně ani naléhavý právní zájem. K námitkám žalobkyně, že tzv. nevytříděná hlušina má parametry stavebního kameniva, žalovaný uvedl, že teprve v polovině roku 2020 byly provedeny testy, které ukázaly, že alespoň některé části vytříděné hlušiny nejsou pro stavební účely nevhodné, což následně zapříčinilo sílící zájem ze strany stavitelů liniových staveb. Tato skutečnost však nic nemění na režimu vlastnictví k vytříděné hlušině, která byla ze Zařízení vrácena zpět na odval za účelem jeho sanace a rekultivace. Žalovaný takto vrácenou hlušinu odebíral a prováděl její uložení včetně konečné modelace terénu. Žalobkyně po celé tři roky nenamítala nic proti jednání žalovaného, který s vytříděnou hlušinou po právu nakládal jako s vlastní a rekultivoval s ní odval [obec]. To, že se zbytkový materiál (vytříděná hlušina) bude vracet zpět na odval za účelem jeho sanace a rekultivace, je uvedeno také v projektové dokumentaci samotného zařízení. Je tedy zřejmé, že vytříděná hlušina byla vrácena zpět na odval pro potřeby sanace a rekultivace odvalu. Odevzdání vytříděné hlušiny zpět na odval k rozhrnování, případně k jiným sanačně-rekultivačním účelům žalobkyně mohla kdykoliv zabránit, k čemuž však z její strany nedošlo. Žalobkyně vytříděnou hlušinu neevidovala jako svůj majetek ve výročních zprávách. Žalobkyně zcela vědomě vracela vytříděnou hlušinu zpět na odval za účelem naplnění účelu a smyslu smluvní dokumentace. Žalovaný s touto vytříděnou hlušinou nakládal jako s vlastní, a to konkrétně tak, že ji po dopravení zpět na odval odvážel nákladními automobily na místa, odkud ji dále rozhrnoval a pomocí strojní mechanizace s jejím využitím modeloval svahy a dotčené plochy odvalu a prováděl terénní úpravy. O tom, jakou část hlušiny ze Zařízení bude žalobkyně deponovat v blízkosti zařízení za účelem jeho prodeje pro stavební využití a jakou část vrátí zpět na odval jako hlušinu nevyužitelnou, se žalobkyně rozhodovala výlučně sama. Vytříděná hlušina nikdy nebyla primárně určena ke stavebním účelům a podle žalovaného je možnost tohoto využití s ohledem na heterogenitu materiálu diskutabilní a riziková. Pokud se žalobkyně zmiňovala o zvodnělé jemnozrnné frakci hlušiny s vysokým obsahem spalitelných látek transportované ze zařízení hydraulickou cestou, tak tato složka byla nepředpokládaným produktem Zařízení, který pro svou zvodnělou povahu a vysoký obsah spalitelných látek byl k sanaci a rekultivaci heřmanického odvalu zcela nevhodný. V případě, že by soud učinil závěr o převodu vlastnického práva k veškeré hlušině nakládané do Zařízení na žalobkyni, tak podle žalovaného lze právní titul k opětovnému nabytí vytříděné hlušiny žalovaným spatřovat ve smluvní dokumentaci, která počítala s navrácením vytříděné hlušiny zpět na odval žalovanému. Žalobkyně také dala svým chováním jednoznačně najevo, že vytříděnou hlušinu opouští a že ji nadále nehodlá vlastnit.

3. Pro úplnost soud uvádí, že pokud se žalobkyně podanou žalobou také domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobkyně k horninám, které byly zpracovány v Zařízení a které jsou deponovány na Deponovaných pozemcích, zejména, aby byl žalovaný zavázán zdržet se jejich nakládání, přemisťování, rozhrnování a využívání pro terénní úpravy, tak usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2020, č. j. 18 C 30/2020 – 30 bylo řízení v této části zastaveno, a to pro nezaplacení soudního poplatku.

4. Soud provedl účastníky navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

5. Mezi účastníky bylo nesporné sjednání smlouvy o prodeji hlušiny ze dne [datum], smlouvy o smlouvě budoucí o prodeji hlušiny ze dne [datum], dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvy o spolupráci v rámci sanace úložného místa těžebního odvalu [obec] ze dne [datum].

6. Mezi účastníky bylo nesporné sjednání příkazní smlouvy ze dne [datum].

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně provozovala„ Zařízení na homogenizaci hlušiny za účelem získání kameniva pro stavební účely“ do [datum].

8. K dotazu soudu zástupci obou účastníků shodně uvedli, že vytříděnou spornou hlušinu na Deponovaných pozemcích lze rozeznat od podkladového pozemku a případně bagrista je schopen tuto vytříděnou spornou hlušinu v převážné části vybagrovat a naložit.

9. Z dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto dohodu k naplnění zákonem stanovené povinnosti státu rekultivovat odval [obec] vytvořený hornickou činností. Žalobkyně se zavázala zahájit bez zbytečného odkladu stavbu„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ na základě Rozhodnutí statutárního města Ostrava, Úřadu městského obvodu [část obce], odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne 26. 9. 2013, pod č. j. SLE/28780/13, které nabylo právní moci dne [datum], a rozhodnutí statutárního města Ostrava, Úřadu městského obvodu [část obce], odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne 14. 3. 2014 pod č. j. SLE/02132/14 ÚPaSŘ/Ku, kterým byla povolena stavba, dále se žalobkyně zavázala realizovat tuto stavbu včetně technologické části v celkové předpokládané investici ve výši 250 000 000 Kč, udržet a provozovat na vlastní náklady Zařízení, prostřednictvím Zařízení zbavovat haldovinu hořlavých látek a částí hrubého kameniva, zajistit přepravu haldoviny pásovými dopravníky od nakládacího místa k lince pro homogenizaci hlušiny, zajistit výstupní kvalitu kameniva v takové kvalitě a zrnitosti, aby mohlo být bez dalšího rizika hoření použito ke konečné rekultivaci odvalu a dále zaplatit kupní cenu 2 Kč za každou tunu, která projde Zařízením. Žalovaný se zavázal k poskytnutí nezbytně nutné součinnosti při stavbě Zařízení, zajistit po celou dobu provozu Zařízení těžbu a naložení haldoviny na dopravní uzel k lince pro homogenizaci hlušiny dle požadavků provozovatele Zařízení v souladu s obecně závaznými předpisy a se závěry procesu EIA a dále zajistit po celou dobu provozu Zařízení přesun a ukládání nevyužitelné hlušiny z výložného místa pásového dopravníku (koncový uzel) v zájmové ploše úložného místa těžebního odpadu, a to včetně konečné modelace terénu. Dohoda byla uzavřena na dobu rekultivace úložného místa těžebního odpadu [obec], maximálně však do [datum].

10. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný tuto smlouvu uzavřeli za účelem naplnění Dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a bližší úpravy práv a povinností smluvních stran při sanaci odvalu [obec]. Žalobkyně se touto smlouvou mj. zavázala s odbornou péčí řádně provozovat na vlastní náklady„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“, zajistit přepravu hlušiny pásovými dopravníky od nakládacího místa k zařízení pro homogenizaci hlušiny a hlušiny zbavené uhlí odsuvnými pásy zpět k místu uložení, zajistit výstupní kvalitu hlušiny tak, aby byla vyloučena možnost nastartování samovzněcovacích procesů v hlušinových násypech v rámci terénních úprav při konečné modelaci terénu úložného místa těžebních odpadů a hradit kupní cenu za dodanou hlušinu, která projde Zařízením. Žalovaný se touto smlouvou mj. zavázal zajistit po celou dobu provozu Zařízení těžbu a naložení hlušiny na pásový dopravník dle požadavku žalobkyně, zajistit po celou dobu provozu Zařízení přesun a ukládání nevyužitelné hlušiny z výložného místa pásového dopravníku v zájmové ploše úložného místa těžebního odpadu, a to včetně konečné modelace terénu. [město] plnění smlouvy jsou zde uvedené části pozemků v katastrálním území Hrušov, obec Ostrava. Bližší vymezení místa plnění smlouvy je vymezeno v příloze [číslo] která je nedílnou součástí smlouvy. Úplata za dodání hlušiny s variabilním obsahem spalitelných látek ze strany žalovaného, která prošla Zařízením, je cenou smluvní a činí 2 Kč tuna bez DPH. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do doby ukončení sanace odvalu [obec], maximálně však do [datum] Smluvní strany byly oprávněny tuto smlouvu ukončit dohodou nebo odstoupením. Každá ze smluvních stran měla právo od této smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smluvních povinností zakotvených v této smlouvě druhou smluvní stranou anebo v případech stanovených občanským zákoníkem. Odstoupení muselo mít písemnou formu a bylo účinné od jeho doručení druhé smluvní straně s účinky ex nunc. Smluvní strany shodně prohlásily, že žalobkyni nepřísluší vůči žalovanému práva z odpovědnosti za škody a za vady dodané hlušiny ve smyslu obsahu uhlí v hlušině a její zrnitosti. Žalovaný také nenesl odpovědnost za vady a škody dodané hlušiny a produktů z ní vůči třetím osobám. Smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy o spolupráci plně zvážily hospodářskou, ekonomickou a faktickou situaci a jsou si plně vědomy okolností smlouvy o spolupráci a není jim známa skutečnost, která by jim znemožňovala nebo výrazně omezila zejména možnost plnit závazky ze Smlouvy o spolupráci. Nabytím účinnosti této smlouvy se zrušila v celém rozsahu smlouva o prodeji hlušiny, reg. č. D500/26000/00131 [číslo] ze dne 6. 6. 2014 ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum].

11. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako pronajímatel přenechala žalobkyni do nájmu pozemky, a to mj. pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. 2048 a parc. č. 2049 v katastrálním území Hrušov. Pronajímatel přenechal žalobkyni tyto pozemky do nájmu za účelem přípravy projektu označeného jako„ Sanace území po redepozici hlušiny, likvidace odpadů z důlní činnosti a využití kalů“ a dále pro vlastní realizaci Projektu a činností souvisejících s Projektem, přičemž žalobkyně byla podle smlouvy oprávněna předmětné pozemky užívat pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění uvedeného účelu. Pronajímatel a žalobkyně ujednali, že předmětem Projektu může být pouze těžba, skladování a zpracování materiálu takové povahy, které se v lokalitě ke dni podpisu této smlouvy nachází. V Etapě 1 byla žalobkyně oprávněna provést nezbytný odběr materiálů na pozemcích odpovídající množství obvyklému pro odběr vzorků za účelem přesné specifikace materiálů a geologie. Žalobkyně byla dále oprávněna provádět na pozemcích průzkumy a zaměření potřebná pro vydání povolení pro realizaci Projektu. V Etapě 1 nebyla žalobkyně oprávněna na předmětných pozemcích realizovat Projekt ani provádět žádné další práce a činnosti, včetně skladování či umisťování jakéhokoliv materiálu, odstavovat vozidla a realizovat jakékoliv stavby, pozemní práce či zařízení. V Etapě 2 byla žalobkyně oprávněna realizovat Projekt a/nebo činnosti související s Projektem a případně další práce specifikované v odstavci II.3., které si s pronajímatelem předem písemně odsouhlasí. Smluvní strany uzavřely nájemní vztah na dobu určitou od [datum] do [datum].

12. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu nemovitosti soud zjistil, že žalobkyni byla ze strany pronajímatele [právnická osoba], [IČO] přenechána část pronajatých pozemků uvedených v tabulce k realizaci Projektu„ Sanace území po redepozici hlušiny, likvidace odpadů z důlní činnosti a využití kalů“ (Etapa 2). Části pozemků dotčených Etapou 2 jsou vykresleny v mapovém zákresu, který tvoří přílohu této smlouvy.

13. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jakožto pronajímatel pronajala žalobkyni jakožto nájemci pozemky parc. č. 2040, parc. č. 2042 a parc. č. 2043 v k. ú. [část obce], a to za účelem provedení a provozování stavby„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ dle projektové dokumentace. Na pozemcích parc. č. 2040, parc. č. 2042 a parc. č. 2043 v k. ú. [část obce] smí být deponována pouze haldovina z hlubinné těžby uhlí a materiál, který vznikne při následném třídění této haldoviny. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum].

14. Z geometrického plánu vytvořeného GAKO – [právnická osoba] se podává umístění vytříděné sporné hlušiny, která je předmětem tohoto řízení, a to na částech pozemků parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Hrušov.

15. Ze smlouvy o prodeji hlušiny ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala vytěžit hlušinu hornickým způsobem výlučně na vlastní náklady a v souladu s příslušnými prováděcími projekty, platnými správními rozhodnutími a podmínkami stanovenými v této smlouvě. [město] těžby a prodeje hlušiny byl sjednán odval [obec] – střední část, nacházející se na části pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Heřmanice a dále na částech pozemků parc. [číslo] ležících v katastrálním území Hrušov. Prodej hlušiny podle této smlouvy měl být zahájen po nabytí účinnosti smlouvy. Těžbu měla žalobkyně ukončit nejpozději v termínu do [datum]. Smluvní strany se dohodly na kupní ceně hlušiny v jakékoli fázi těžby či zpracování ve výši 2 Kč/tuna bez DPH. Nevyužitelná hlušina mohla být ponechána bezplatně na ploše odvalu [obec] pro potřeby konečné modelace terénu, avšak pouze dle dispozic žalovaného.

16. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o prodeji hlušiny ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný jakožto budoucí prodávající zavázal uzavřít s žalobkyní jakožto budoucí kupující do 45 dnů ode dne oznámení o zahájení zkušebního provozu„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ ze strany žalobkyně a pod podmínkou skutečného zahájení zkušebního provozu Zařízení smlouvu o prodeji hlušiny ve zde vymezeném znění. Předmětem této kupní smlouvy měl být prodej hlušiny ze strany žalovaného deponované v severní a západní části odvalu [obec] v množství cca 15 mil. tun, která byla vytvořena hornickou činností. Žalobkyně měla vytěžit tuto hlušinu hornickým způsobem, a to výlučně na vlastní náklady a v souladu s příslušnými prováděcími projekty, platnými správními rozhodnutími a podmínkami stanovenými v této smlouvě. Smluvní strany se dohodly, že kupní cena vytěžené hlušiny v jakékoliv fázi těžby či zpracování bude činit 2 Kč/tuna bez DPH. Nevyužitelnou hlušinu a hlušinu, která projde separační technologií pro homogenizaci hlušiny, je možno bezplatně a v rozsahu technologických potřeb kupujícího uložit v zájmové ploše úložného místa těžebního odpadu – odval [obec] pro potřeby konečné modelace terénu. Struktura kameniva musí být použitelná pro modelaci terénu, tedy nikoliv se zastoupením jediné dominantní zrnitostní frakce.

17. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni ve věci vyjasnění článku X odstavce 6 Smlouvy o prodeji hlušiny ze dne [datum], že nepoužitelnou hlušinu a hlušinu, která projde„ Separační technologií pro homogenizaci hlušiny“ může žalobkyně bezplatně v kvalitě a rozsahu dle technologických potřeb ukládat v prostoru úložného místa těžebního odpadu [obec] pro potřeby konečné modelace terénu.

18. Z faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum], faktury [číslo] ze dne [datum] a faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný těmito daňovými doklady účtoval žalobkyni dodávku hlušiny do Zařízení pro homogenizaci hlušiny za období od 4/ 2017 do 12/ 2019, přičemž v názvu účtované položky je vždy uvedeno„ prodej kameniva“. Z podkladů k fakturaci se podává, že je zde jako CZ-CPA uvedena klasifikace [číslo].

19. Z informace o úpravě ceny za dodávku hlušiny soud zjistil, že žalovaný dne [datum] sdělil žalobkyni, že ve smyslu smlouvy o spolupráci ze dne [datum], čl. III odst. 3 zvyšuje cenu za dodávku hlušiny s variabilním obsahem splatitelných látek o průměrnou meziroční míru inflace ve výši 2,1 %. Z tohoto důvodu zvyšuje cenu dodávané hlušiny na 2,10 Kč.

20. Z informace o klasifikaci soud zjistil, že černouhelná hlušina z odvalu [obec] [obec] je hmotný produkt činnosti těžby a dobývání, který je předmětem obchodování. Tato hlušina je klasifikována v CZ-CPA, subkategorie [číslo] jako ostatní nerostné suroviny. Podpůrné služby při těžbě a dobývání černouhelné hlušiny na základě smlouvy nebo dohody (např. průzkumné práce při těžbě a dobývání) jsou klasifikované v CZ-CPA subkategorie [datum].

21. Z informace poskytnuté na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím soud zjistil, že státní podnik DIAMO k dotazu žalobkyně, na základě jakých dokladů, průkazních zkoušek či jiných dokumentů byl a je prodej materiálu z odvalu [obec] na účetních dokladech státního podniku DIAMO označován jako prodej kameniva, žalovaný uvedl, že prodej materiálu je na dokladech žalovaného označován v souladu se smlouvou uzavřenou s kupujícím, a proto se na daňových dokladech uvádí:„ Fakturujeme Vám dodávku hlušiny do Zařízení pro homogenizaci hlušiny - dle přílohy...“. Tento text označuje předmět plnění a odvolává se také na přílohu smlouvy, která doplňuje rozsah plnění a upřesňuje předmět. Příloha daňového dokladu je jeho nedílnou součástí. Pod uvedeným předmětem plnění je uveden„ Název položky“:„ prodej kameniva“, což je obecné označení účetní položky v účetním programu žalovaného pro druh prodávaného materiálu.

22. Z memorand o spolupráci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný opakovaně prohlásili, že mají zájem na dalším pokračování prací při sanaci odvalu [obec] a tedy i na pokračujícím plnění dle smluv. Žalobkyně uvedla, že za aktuálního stavu je provoz zařízení neekonomický. Smluvní strany prohlásily, že jednají o podmínkách smlouvy o nájmu nebo o budoucím odkoupení zařízení tak, aby protiplnění zajistilo návratnost prokazatelně vynaložených prostředků žalobkyní v souvislosti s realizací projektu. Jednání mezi žalobkyní a žalovaným vyústila až v osobní jednání konané dne [datum] mezi smluvními stranami a dne [datum] konané na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde bylo dohodnuto, že řešením situace bude prodej zařízení žalovanému. Smluvní strany prohlásily, že mají zájem na pokračování prací při sanaci odvalu [obec] a za tímto účelem mají zájem uzavřít kupní smlouvu, na základě které dojde k převodu vlastnictví k zařízení z žalobkyně na žalovaného.

23. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se považuje za vlastníka produktů zpracovaných v „ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získání kameniva pro stavební účely“. Žalobkyně sdělila žalovanému, že na základě dohody o vzájemné spolupráci a smlouvy o spolupráci nabyla vlastnické právo k hlušině nejpozději vstupem hlušiny do Zařízení. Dále žalobkyně sdělila žalovanému, že plánuje v budoucnu tento svůj majetek dále využívat, a to bez ohledu na pokračování či ukončení provozu zařízení.

24. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že na základě smluvní dokumentace nedošlo a nedochází k převodu vlastnického práva k hlušině na žalobkyni, neboť žádná z uzavřených smluv není nazývána kupní smlouvou. Žádná ze smluv ani neobsahuje převod vlastnického práva k hlušině.

25. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného, aby do homogenizační linky byla dodávána pouze hlušina odpovídající svým složením parametrů karbonské hlušiny, a to bez jakékoliv kontaminace.

26. Z odstoupení od dohody a smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že odstupuje od shora citované dohody a smlouvy o spolupráci s účinky ex nunc, a to z důvodu, že v rozporu s obsahem a účelem smluvních dokumentů žalobkyně dopravuje zpětně hydraulickou cestou na plochu úložného místa těžebního odpadu [obec] do nádrže [číslo] jemnozrnnou frakci s vysokým obsahem spalitelných látek. Žalovaný rovněž vznesl námitku neplatnosti smluvních dokumentů, neboť tímto způsobem dopravy vráceného zvodnělého materiálu byl uveden v podstatný omyl, neboť dle žalobkyní předložené dokumentace pro rozhodnutí o umístnění stavby Zařízení pro homogenizaci hlušiny bylo deklarováno, že jde o zařízení s uzavřeným kalovým okruhem bez nutnosti stavby odkaliště. Žalovaný dále uvedl, že je žalobkyně v prodlení s úhradou plateb za dodávku hlušiny za měsíce červenec až listopad 2019 v celkové výši 1 136 967,95 Kč. Dále žalovaný vytýkal žalobkyni, že nezajistila provozní zdroj vody o využitelné kapacitě 12 l/s včetně vyřízení potřebné legislativy k jeho provozu a dále žalobkyně neprovedla zkrácení pásového dopravníku [číslo] přeložku násypky z pásového dopravníku [číslo].

27. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně potvrdila obdržení dokumentu označeného žalovaným jako odstoupení od dohody a smlouvy o spolupráci s uplatněním námitky neplatnosti ze dne [datum]. Žalobkyně se v tomto dopisu vyjadřuje k jednotlivým důvodům, které žalovaného vedly k odstoupení od smlouvy s tím, že odstoupení od smluvních dokumentů žalobkyně nepovažuje za platně učiněné. Žalobkyně vyzvala žalovaného k nakládání hlušiny ze střední části úložného místa těžebního odpadu [obec] do homogenizační linky. Pokud by žalovaný setrval na své vůli k úplnému ukončení dosavadní spolupráce, tak žalobkyně vyzvala žalovaného, aby se zdržel jakéhokoliv nakládání a manipulace s hlušinou, za kterou žalobkyně uhradila kupní cenu, a to do doby, než bude dosaženo dohody o jejím dalším využití.

28. Z geotechnického posudku soud zjistil, že doc. RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. v tomto posudku uvedl, že na základě protokolů zkoušek provedených akreditovanými laboratořemi lze konstatovat, že uhelná hlušinová sypanina frakce [číslo] vyrobená jako produkt„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ deponována na pozemcích parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na ploše vymezené geodetickým plánem [číslo] ze dne [datum] zpracovaným GAKO – [právnická osoba] geodetické a kartografické práce, ověřeným Ing. [jméno] [příjmení], je vhodná a využitelná pro výstavbu násypových těles pozemních komunikací. Předmětná zpracovaná uhelná hlušina frakce [číslo] je vhodným alternativním materiálem využitelným pro výstavbu zemních těles v silničním i pozemním stavitelství. Odborná stanoviska (doc. [příjmení], prof. [příjmení], doc. [příjmení]) a provedené rozbory vyloučily možnost nastartování samovzněcovacích procesů v reálných podmínkách v násypech zhotovených z uhelné hlušiny zpracované v Zařízení.

29. Ze sdělení Ředitelství silnic a dálnic ČR ze dne [datum] soud zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic ČR sdělilo žalobkyni, že na základě zaslaných protokolů, doplněných dokladů a zkoušek schvalují hlušinu frakce [číslo] a frakce [číslo] z haldy [obec] k použití pro zemní práce. Před zahájením stavebních prací bude provedena zhutňovací zkouška se stanovením IBI a zrnitosti na zhutněné vrstvě.

30. Z dopisu Ředitelství silnic a dálnic ČR ze dne [datum] soud zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic ČR sdělilo žalobkyni, že na základě zaslaných dokladů a protokolu zkoušek schvalují hlušinu frakce [číslo] a frakce [číslo] z haldy [obec] k použití pro zemní práce. Kontrolu hutnění doporučují provádět průběžné geodetickou metodou nebo kompaktometrem.

31. Z dopisu Ředitelství silnic a dálnic ČR ze dne [datum] soud zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic ČR sdělilo žalovanému, že na základě žádosti státního podniku DIAMO byly provedeny dne [datum] odběry vzorků pro kontrolní zkoušky k ověření vlastností a vhodnosti použití materiálu ze skládky odvalu na k. ú. [část obce] (pozemky parc. [číslo] parc. č. 2048, parc. č. 2049) pro použití do staveb Ředitelství silnic a dálnic ČR. Z provedených kontrolních zkoušek vyplývá, že materiál výše uvedeného odvalu lze použít pro zemní práce a zásypy inženýrských sítí na stavbách Ředitelství silnic a dálnic ČR. Vzhledem k proměnlivé zrnitosti této hlušiny bude nutný zvýšený dohled při jejím zabudování do konkrétní stavby.

32. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] za žalobkyni oznámil Ing. [jméno] [příjmení] za žalovaného, že předpokládá, že ke zpětnému uložení na ÚTO bude žalobkyně předávat ročně cca 690 000 tun frakce [číslo], dále 10 881 tun frakce + 300, cca 13 500 tun frakce [číslo], 30 000 tun frakce [číslo] a 20 000 tun frakce [číslo].

33. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za žalobkyni sdělila Ing. [jméno] [příjmení] za žalovaného, že množství vrácené hlušiny za rok 2018 je 558 538,01 tun. Následně se žalobkyně opravila tak, že za období roku 2018 bylo žalovanému vráceno 615 538,01 tun hlušiny.

34. Z dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí z října 2009 soud zjistil, že tato dokumentace byla zpracována pro záměr„ Odtěžení kameniva deponovaného ve střední části odvalu [obec]“ na základě podkladů investora ke dni [datum]. V této dokumentaci je uvedeno, že předpokládaný objem hlušiny k odtěžení činí cca 6 183 000 m3, přičemž z toho k odvozu mimo lokalitu k druhotnému využití je určeno cca 5 300 000 m3 hlušiny a jako zbytková hlušina k rekultivačním pracím v rámci odvalu se předpokládá rozsah cca 803 000 m3. Záměrem žalovaného je odtěžení hlušiny, dle potřeby roztřídění do frakcí a následný převoz k odběrateli. Odtěžování bude probíhat ve střední části odvalu [obec]. Řešená část odvalu je termicky aktivní a je součástí evidované staré ekologické zátěže. Navržený záměr vede k odstranění této zátěže formou jejího vymístění a druhotného využití odtěženého kameniva ke stavebním účelům mimo lokalitu. Realizací záměru dojde k trvalému zamezení postupu záparu a možnosti samovznícení hlušiny, resp. požáru, který se šíří z východní části odvalu k západní. Po odtěžení odvalu dojde k uvolnění území pro jeho další využití. Rekultivace zájmového prostoru po odtěžení tělesa odvalu a následné využití území nejsou součástí posuzovaného záměru.

35. Z doplnění dokumentace – Odtěžení kameniva deponovaného ve střední části odvalu [obec] z března 2010 soud zjistil, že se jedná o doplnění dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí v návaznosti na závěr zjišťovacího řízení. V doplnění této dokumentace je uvedeno, že časový harmonogram odtěžování a úpravy hlušiny bude přizpůsobován požadavkům odběratelů tak, aby, pokud možno, nebyly zřizovány žádné deponie materiálu (vlivy na ovzduší – prašnost, neekonomické – dvojí manipulace). Pokud jejich krátkodobé skladování bude nevyhnutelné (požadavek odběratele na dodávku velkého množství materiálu v co nejkratším čase), budou deponie za účelem snížení úletu prachu z povrchu deponie (riziko při suchém a větrném počasí) zřizovány výhradně na dně těžebního kráteru co nejblíže třidiče. Maximální kapacita mezideponie bude 50 000 tun.

36. Z aktualizace plánu pro nakládání s těžebním odpadem z [datum] soud zjistil, že zpracovatelem tohoto plánu byl státní podnik DIAMO. V plánu pro nakládání s těžebním odpadem je uvedeno, že cílem provozu úložného místa před jeho uzavřením je uvedení pozemku a odvalu do konečného - neškodného stavu, a to odtěžením - vymístěním kameniva (hlušiny), popř. přemodelováním terénu za využití technologie minimalizující samovznícení deponovaného materiálu. Ukončení provozu úložného místa bude znamenat téměř plné (až 80 %) rozebrání a vymístění hlušinového materiálu odvalu s redepozicí části hlušiny, kterou bude takto odlehčené území vytvarováno do cílové figury pro následnou etapu rekultivace na využití pozemků v souladu s územním plánem – lesní ekosystém. Vytěžené kamenivo bude z větší části tříděno a spolu i s netříděným bude odváženo mimo areál odvalu k druhotnému využití jako certifikovaný stavební materiál. Při vlastním rozebírání odvalu – odtěžbě odvalové hlušiny budou separovány všechny hmoty, které byly na předmětný odval uloženy, spolu s produkty třídění uhlí. Přibližně 60 % postupně odebíraného materiálu bude před odvozem upraveno v zájmovém území odvalu tříděním na jednotlivé zrnitostní frakce požadované koncovými odběrateli, a to převážně ke stavebním účelům. Přibližně 40 % těžené hlušiny – kameniva (bez třídění) bude přepravováno přímo k druhotnému využití odběratelům mimo odval. Zbytkové množství odtěženého materiálu bude ponecháno v zájmovém území odvalu a následně využito v místě k cílové domodelaci terénu. Větší část zbylého materiálu po odtěžbě odvalu (bez certifikace), tj. nevyužitá frakce hlušiny, popílek, popř. zemina, zůstane v zájmovém prostoru v objemu cca 1 mil. m3 jak pro sanaci v rámci technické rekultivace, tak pro zajištění případných dočasných i trvalých protizáparových opatření jako inertní materiál k zamezení termické aktivity.

37. Z aktualizace vymístění hlušiny ve střední a severní části odvalu [obec] z října 2016 soud zjistil, že tato dokumentace byla schválena závodním dolu Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Předmětem této studie je návrh na odtěžení střední a severní části odvalu [obec] za účelem jejího přepracování v technologickém zařízení pro homogenizaci hlušiny, která je situována v bezprostřední blízkosti zájmového území ve východní části odvalu a dále následná rekultivace předmětného území. Homogenizační linka je budována jako technologická stavba za účelem získávání kameniva pro stavební účely, čímž dojde ke změně užívání území, které doposud sloužila jako uložiště hlušiny z dolu [obec]. Homogenizační linka bude zpracovávat hlušinu o zrnitosti [číslo] mm, která bude vytříděna v zařízení předcházejícím v této technologii úpravy. Materiál, který nebude zpracováván v homogenizační lince a materiál, který bude výstupem z homogenizační linky, bude zpětně ukládán na úložné místo a tvarován do konečné nivelity nově vytvořeného úložného místa, která je zaevidováno místně příslušným obvodním báňským úřadem. Z celkového množství materiálu ze střední a severní části odvalu je počítáno, že 70 % jeho objemu bude vráceno zpět do úložného místa. Tímto způsobem bude definitivně dosažena celková sanace těchto částí odvalu. Po ukončení jednotlivých etap bude provedena rekultivace celého území, která bude řešena v dalším stupni projektové dokumentace.

38. Z plánu pro nakládání s těžebním odpadem ze dne [datum] soud zjistil, že tento plán pro nakládání s těžebním odpadem byl vydán státním podnikem DIAMO. Podle tohoto plánu vytěžené kamenivo může být dle aktuální poptávky tříděno a spolu i s netříděným odváženo mimo areál odvalu k druhotnému využití. Při vlastním rozebírání nebo přemisťování odvalové hlušiny budou separovány všechny hmoty, které byly na předmětný odval uloženy spolu s produkty přípravy dobývání a třídění uhlí. V části A.6 Podmínky pro ukládání těžebního odpadu z hlediska jeho druhu a vlastností je uvedeno, že výjimkou zůstávají zbytkové materiály, tj. nevyužitelné frakce hlušiny, které zůstanou v zájmovém prostoru a budou využity pro technickou rekultivaci (dotvarování území) a spolu s izolačními technologickými hmotami k zajištění dočasných či trvalých protizáparových a protimigračních (zajišťující území proti přenosu a dynamickým jevům termické aktivity) opatření.

39. Ze znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že jeho předmětem bylo ocenění materiálu zpracovaného v „ Zařízení na homogenizaci hlušiny za účelem získání kameniva pro stavební účely“, který je deponován na pozemcích parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na ploše vymezené geodetickým plánem [číslo] ze dne [datum], a to pro účely zákonného auditu roční závěrky za rok 2019 žalobkyně. Konkrétně se jedná o materiál – kamenivo z hlušinové sypaniny frakce [číslo] mm. K datu ocenění [datum] činí množství tohoto předmětu ocenění 1 613 554,04 tun. Podle předložených podkladových materiálů, na základě metodiky oceňování uvedené ve znaleckém posudku a výše provedeného rozboru k datu ocenění znalec konstatoval, že zjištěná hodnota oceňovaných zásob kameniva z hlušinové sypaniny k datu ocenění [datum] činí 26 623 642 Kč [ulice] hodnota zásob kameniva z hlušinové sypaniny za obvyklou cenu v místě a čase činí k datu ocenění minimálně 72 610 000 Kč.

40. Z veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby [číslo] soud zjistil, že tato veřejnoprávní smlouva byla uzavřena mezi správním orgánem Magistrátem města Ostravy, odborem stavebně správním a žalobkyní jako žadatelem s tím, že tato veřejnoprávní smlouva nahrazuje územní rozhodnutí. Předmětem veřejnoprávní smlouvy je umístění stavby„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ na pozemku parc. č. 2042 a parc. č. 2043 v k. ú. [část obce]. Výsledkem umístění výše popsané stavby a technologie bude kamenivo [číslo] mm určené pro stavební použití, materiál 0,3-8 mm určený k modelaci terénu a sanaci území, prané černé uhlí 0, [číslo] mm a výlisky 0-0,3 mm použitelné rovněž k sanaci, resp. v budoucnu k dalšímu zpracování.

41. Ze stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 29. 11. 2010, č. j. MSK 194256/2010 soud zjistil, že uvedené stanovisko bylo krajským úřadem vydáno k posouzení vlivu provedení záměru„ Odtěžení kameniva deponovaného ve střední části odvalu [obec]“, jehož předmětem je odstranění staré ekologické zátěže formou její likvidace (odtěžení materiálu z odvalu, jeho roztřídění do frakcí a následné předání odběrateli) a druhotného využití odtěženého materiálu. Součástí tohoto záměru není rekultivace zájmového prostoru po odtěžbě a využití zájmového území. V tomto stanovisku je uvedeno, že celkový objem materiálu k odtěžení činí 6 183 000 m3, přičemž objem materiálu k odvozu mimo lokalitu činí cca 5 300 000 m3 a zbytková hlušina k rekultivaci v rámci odvalu bude představovat cca 803 000 m3. Krajský úřad vydal souhlasné stanovisko k záměru„ Odtěžení kameniva deponovaného ve střední části odvalu [obec]“ a stanovil podmínky tohoto souhlasného stanoviska.

42. Z dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ soud zjistil, že Zařízení má podle této projektové dokumentace zpracovávat haldovinu o zrnitosti [číslo] mm. Tato surovina bude upravována v navrhovaném komplexu Zařízení. Zařízení mělo podle projektové dokumentace produkovat tyto materiály: kamenivo [číslo] mm určené pro stavební použití, materiál 0,3-8 mm určený k modelaci terénu a sanaci území, prané černé uhlí 0, [číslo] mm a výlisky 0-0,3 mm použitelné rovněž k sanaci resp. v budoucnu k dalšímu zpracování. Vstupní materiál zrnitosti [číslo] mm bude kalovým nakladačem dopraven do výsypek a pak krytým přísunovým pásem do technologické budovy. Po mokrém odtřídění materiálu 0-1 mm bude frakce upravována v cyklonech na prané uhlí a hlušiny. Po odvodnění na sítech resp. odstředivce bude uhlí dopraveno na venkovní skládku. Hlušiny budou před dopravou na skládky ještě tříděny na velikosti 1-8 mm a [číslo] mm. Zařízení produkuje následující produkty: prané uhlí 0, [číslo] mm, hlušiny [číslo] mm, hlušiny 0,3-1 mm, výlisky 0-0,3 mm. Produkty úpravy technologie budou skladovány na venkovních skládkách, z toho prané uhlí na betonové ploše. Část materiálu, tj. z hlušiny 0,3-8 mm bude zpětně ukládána na haldě v rámci rekultivace. Projektová dokumentace počítala s roční produkcí praného uhlí 72 600 tun, hlušiny [číslo] mm 277 200 tun, hlušiny 0,3-8 mm 452 100 tun a výlisky 52 800 tun.

43. Ze stanoviska a sdělení k záměru„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ ze dne 23. 7. 2012, č. j. MSK 93800/2012 soud zjistil, že krajský úřad vydal předmětné stanovisko k záměru provozování technologického zařízení pro zpracování haldoviny o zrnitosti [číslo] mm. [příjmení] z tohoto zařízení mělo být kamenivo [číslo] mm určené pro stavební použití, materiál 0,3-8 mm určený k modelaci terénu a sanaci území, prané černé uhlí 0,3-0,32 mm, výlisky 0-0,3 mm použitelné k sanaci. Krajský úřad konstatoval, že záměr„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kamenivo pro stavební účely“ je doplněním technologie již posouzeného záměru„ Odtěžení kameniva deponovaného ve střední části odvalu [obec]“ a vzhledem k navržené technologii (mokrý způsob úpravy surovin s využitím gravitačně-odstředivých postupů) a k zachování kapacity materiálu určeného k odvozu mimo lokalitu záměru není podkládán za významnou změnu stávající technologie úpravy materiálu s ohledem na ust. § 4 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

44. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného obvodní báňský úřad povolil hornickou činnost spočívající v zajištění odvalu [obec] jeho redepozicí v rozsahu žádosti organizace DIAMO při dodržení stanovených technických podmínek.

45. Z potvrzení Obvodního báňského úřadu v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že obvodní báňský úřad potvrdil, že úložné místo Odval [obec] v k. ú. [obec] v městském obvodu [část obce] statutárního města Ostrava bylo zřízeno a provozováno v rámci řádně povolené hornické činnosti.

46. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že obvodní báňský úřad tímto rozhodnutím schválil podle ust. § 17 odst. 3 písm. b) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů organizaci DIAMO„ Aktualizaci plánu pro nakládání s těžebním odpadem - odval [obec]“ ze dne [datum].

47. Z rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého ze dne [datum] soud zjistil, že obvodní báňský úřad v tomto rozhodnutí určil podmínky pro nakládání s těžebními odpady směřující k ukončení provozu úložného místa těžebního odpadu na odvalu [obec] Tyto podmínky jsou podrobně popsány v tomto rozhodnutí.

48. Z odborného posudku - vyjádření a posouzení druhu, stavu a kvality zásoby materiálu v areálu odvalu [obec] soud zjistil, že tento posudek byl vypracován Ing. [jméno] [příjmení] jako nositelem osvědčení závodní lomu a báňský projektant. Zpracovatel posudku uvedl, že předmětná deponie upraveného materiálu se nachází na pozemcích parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Dále uvedl, že předmětná skládka je tvořena z materiálu, který je označován jako hlušinová sypanina. Její objem činí cca 1,6 mil tun a předmětná deponie vznikla nasypáním v přirozeném sypném úhlu cca [číslo] stupňů, není nijak technologicky rozprostřena, zhutněna po vrstvách a ani technicky rekultivována. Zpracovatel uvedl, že v tomto případě se jedná o frakci upravené hlušinové sypaniny [číslo] mm, která je využitelná pro silniční a jiné stavitelství.

49. Z expertní zprávy Komise pro hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu soud zjistil, že součástí této expertní zprávy je také doporučení komise, že termicky aktivní část haldy je nezbytné úplně rozebrat a uhasit tak, jak tomu bylo například v případě odvalu [jméno] v [obec]. Odstraněním zdroje hoření se jednoznačně zamezí dalšímu přenosu hoření, a to v reálném čase. Komise doporučuje s ohledem na zjištěnou kontaminaci vymístit jemnozrnné kaly z bývalé kalové nádrže K1, a to včetně okolní hlušiny, v takové míře, aby zbytkový materiál uložený v prostoru bývalé kalové nádrže K1 již nevykazoval překročení koncentrací kontaminantů. Důležitým úkolem bude také zajištění správné hustoty vrstev přepracované a znovu uložené hlušiny spolu s odvodněním zajišťujících eliminaci pronikání dešťové vody do tělesa haldy a zabraňující ztrátě stability svahů.

50. Ze stanoviska geotechnika ze září 2021 soud zjistil, že zpracovatelem tohoto stanoviska je Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaný inženýr pro geotechniku, který v tomto stanovisku uvedl, že stávající zemní těleso neodpovídá svým provedením a parametry trvalé konstrukci (násypovému tělesu) ani řádně provedené výsypce. Stávající zemní těleso svým charakterem odpovídá prosté deponii upravené hlušiny frakce [číslo], která se nachází v severní části odvalu [obec] v oblasti nádrže K1. Hlušina v rámci procesu ukládání nebyla řádným způsobem hutněna pomocí vibračních nebo oscilačních válců.

51. Z příkazní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný státní podnik DIAMO jakožto příkazce a žalobkyně [právnická osoba] jako příkazník uzavřeli tuto smlouvu, v níž žalovaný projevil zájem odborně prozkoumat a hodnotit vlastnosti„ Zařízení pro homogenizaci hlušiny za účelem získávání kameniva pro stavební účely“ a materiálu vystupujícího z tohoto zařízení, neboť tato zjištění a hodnocení budou podkladem pro případná rozhodnutí o možném převzetí Zařízení žalovaným. Žalobkyně se zavázala, že bude podle pokynů žalovaného svými zaměstnanci a dodavateli provozovat pro žalovaného [příjmení] a žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni podstatnou část skutečně vynaložených a zúčtovaných nákladů prokazatelně spojených s provozem Zařízení. Žalobkyně se zavázala postupovat na účet žalovaného a podle jeho pokynů tak, aby si žalovaný po dobu trvání této příkazní smlouvy provozem Zařízení mohl ověřit jeho provozní, technologické a ekonomické parametry. Žalovanému podle dohody náleželo vlastnické právo k veškerým produktům, které zařízení po dobu trvání této smlouvy vyprodukuje. Žalovaný byl oprávněn s těmito produkty vynaložit dle svého uvážení. Příkazní smlouva byla sjednána na dobu určitou, konkrétně na dobu 5 měsíců ode dne [datum].

52. Z dodatku [číslo] k příkazní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se rozhodli účinnost příkazní smlouvy ze dne [datum] prodloužit o jeden měsíc s tím, že tato příkazní smlouva byla po uzavření dodatku sjednána na dobu určitou 6 měsíců ode dne [datum].

53. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil [právnická osoba] a.s., že na základě kupní smlouvy reg. č. D500/24000/00243 [číslo] ze dne 17. 9. 2020 žalovaný dodává této společnosti jako kupujícímu hlušinovou sypaninu frakce [číslo] mm z úložného místa těžebního odpadu – odvalu v [obec] [obec], jak stojí a leží (úhrnkem). Žalovaný informoval kupujícího, že společnost [právnická osoba] aktuálně podnikla kroky k zastavení dodávek této hlušiny (návrh na vydání předběžného opatření), ačkoliv si musí být vědoma, že předmětem nakládky není sporná hlušina, nýbrž hlušina, která byla vyprodukována v rámci Příkazní smlouvy a o jejímž vlastnictví nemůže být pochyb.

54. Z odstoupení od kupní smlouvy na koupi hlušinové sypaniny ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] a. s. sdělila žalovanému, že při provádění zkušebních odběrů zjistila následující skutečnosti: dne [datum] byly odebrány vzorky ze dvou lokalit těžebního odvalu s následujícími výsledky - konstatujeme, že oba vzorky vykazující v některých parametrech neshodu s platnými předpisy pro materiály schválené pro provádění násypového tělesa pozemních komunikací. [právnická osoba] sdělila žalovanému, že z těchto důvodů nemůže dále materiál používat k zamyšlenému účelu.

55. Ze sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 2. 1. 2020, č. j. MSK 186478/2019 soud zjistil, že krajský úřad na základě žádosti o poskytnutí informace, zda v období od [datum] do [datum] byl v lokalitě odvalu [obec], k. ú. [část obce] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. 2048 a parc. č. 2049 zahájen nebo zda probíhal dříve zahájený proces zjišťovacího řízení EIA a proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA, sdělil advokátní kanceláří Mgr. [příjmení], že mu není známo, že by v uvedeném období na specifikovaných pozemcích probíhalo zjišťovací řízení nebo posuzování jakéhokoliv záměru v celém rozsahu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.

56. Ze stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 13. 3. 2020, č. j. MSK 37178/2020 soud zjistil, že krajský úřad sdělil žalobkyni své stanovisko a sdělení k záměru„ Sanace úložného místa těžebního odpadu – odval [obec]“. Předmětem záměru je odtěžení a sanace plochy tvořené nádrží K-1, tělesa odkaliště, včetně středního prostoru, když by realizací záměru byly dotčeny pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. 2046, parc. č. 2047, parc. č. 2048, parc. č. 2049 a parc. č. 2050 v k. ú. [část obce]. Odtěžení a sanace bude probíhat tak, že dojde k přípravě území, prokopu tělesa hráze, zřízení přístupové komunikace, vymístění materiálu z nádrže K1, úpravě plochy pro deponování zásypového materiálu, zpětnému závozu a realizaci terénních úprav. Krajský úřad sdělil žalobkyni, že takovýto záměr„ Sanace úložného místa těžebního odpadu – odval [obec]“ podléhá posuzování vlivu na životní prostředí.

57. Z poskytnutí informace ze dne [datum] soud zjistil, že [ulice] báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého sdělil žadateli [právnická osoba], že za období od [datum] do [datum] nevydal žádné územní rozhodnutí, společné povolení, územní souhlas ani neuzavřel veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí, rovněž nevydal v rozhodném období stavební povolení, společné povolení, společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, neuzavřel veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení pro sanační práce spočívající v terénních úpravách ani jiných stavebních záměrů na odvalu [obec] v oblasti bývalých kalových nádrží.

58. Ze zápisů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žádal žalobkyni o ukončení vypouštění technologických vod z homogenizační linky na sanovanou plochu potrubím, neboť dochází k zatápění a zvodnění ploch, na kterých má probíhat nakládka a manipulace s hlušinou a ohrožení bezpečnosti práce a provozu. Žalobkyně sdělila žalovanému, že jedinou možností pro zachování provozu je oddělené umisťování hrubšího materiálu s nižším obsahem vlhkosti stávajícím způsobem a ukládání jemnozrnné hlušiny s vyšší vlhkostí do nádrže [číslo]. Žalovaný toto dočasné řešení vzal na vědomí s tím, že veškerá zodpovědnost je v gesci žalobkyně. Dne [datum] proběhlo na [obec] inspekci životního prostředí jednání se zástupci inspekce, žalobkyně, žalovaného a se zástupci Magistrátu města Ostravy se závěrem, že ukládání jemnozrnného materiálu s vyšší vlhkostí do nádrže [číslo] (zahuštěné vody z homogenizační linky vypouštěné potrubním tahem) není porušením zákonů a jedná se o činnost spojenou se závěrečnou sanací a rekultivací úložného místa těžebního odpadu.

59. Ze stanoviska k technickému řešení ze dne [datum] soud zjistil, že zařízení dopravníkových pásů bylo od stádia projekční přípravy koncipováno tak, aby umožnilo i reverzní chod, tzn. přepravu skládkovaného i těženého materiálu oběma směry a minimalizovalo tak environmentální dopady na životní prostředí, popřípadě umožnilo přepravu materiálu na mezideponie.

60. Ze zápisu [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalovaný ve dnech [datum] a [datum] upozornil žalobkyni, že je nutno prodloužit pás 515 o 100 metrů a instalovat vidličky na konec výsypu. Bylo to označené za nutné, jinak vznikne potřeba posílit odsun materiálu z úpravny bagrem z Ostravské těžební. Žalovaný trval na zajištění odsunu materiálu z úpravny bagrem žalobkyně.

61. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je u žalovaného státního podniku DIAMO zaměstnán od roku 2002. Od roku 2016 působí na pozici technického náměstka, v rámci níž řídí po manažerské stránce mj. práci na sanaci a rekultivaci odvalu [obec]. Spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným probíhala na základě smluv o spolupráci. Žalovaný pro žalobkyni zajišťoval nakládku vstupních surovin, která byla těžebním odpadem. Vstupní surovina byla do zařízení nakládána prostřednictvím násypek pásového dopravníku a následně došlo ke zpracování naloženého materiálu v homogenizační lince. Žalobkyně si z tohoto materiálu zpracovala uhelnou složku a kamenivo, které si uložila na pozemcích v areálu poblíž zařízení. Zbývající materiál, který pro žalobkyni nebyl obchodně využitelný, posílala zpět na úložné místa. Ing. [příjmení] za žalobkyni na provozních jednáních říkal, že materiál, který nebudou využívat, vrátí zpět na plochu úložného místa. Svědek dále uvedl, že homogenizační linka obsahuje vstupní pásové dopravníky a dále vratné pásové dopravníky, kterými byla vrácena nevyužitelná hlušina k provedení sanace a rekultivace úložného místa. Tato nevyužitelná hlušina byla zaměstnanci žalovaného nakládána, přepravována a následně rozhrnována. S touto hlušinou byl upravován terén v severní části kalové nádrže K 1 na úložném místě. K manipulaci s touto nevyužitelnou hlušinou zaměstnanci žalovaného docházelo od počátku spolupráce od roku 2017. Svědkovi nebylo nic známo o tom, že by s nevyužitelnou hlušinou nakládala další osoba. Žalobkyně vracela také tzv. jemnozrnnou frakci, kterou nešlo vracet pásovým dopravníkem. V první fázi žalobkyně vracela na odval veškerou hlušinu, v níž byla obsažena také jemnozrnná složka. V průběhu provozu zařízení chtěla žalobkyně navýšit kapacitu zařízení, avšak zařízení nebylo schopno zpracovat veškerou jemnozrnnou hlušinu. Žalobkyně tedy přistoupila k technické úpravě a na zařízení nainstalovala speciální čerpadlo, které mělo tuto hlušinu zahušťovat a dávat zpět na pásový dopravník. Po omezený časový úsek, než by došlo k instalaci kalolisu, bylo mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuto, že žalobkyně bude tuto jemnozrnnou frakci vypouštět potrubním tahem. Tato zvodnělá jemnozrnná frakce byla nejprve vrácena do míst, kde byla uložena vrácená hlušina, přičemž zde došlo ke smísení těchto hlušin. Jelikož žalovanému tento stav způsoboval technické problémy, tak byla tato zvodnělá jemnozrnná frakce přesouvána do nádrže K3. Svědek dále uvedl, že mu pan [příjmení] na jednání, a to někdy na konci roku 2016, případně na začátku roku 2017 sdělil, že hlušinu, kterou nebude žalobkyně dále potřebovat, tak žalovanému vrátí. Pan Gajda se na tomto jednání vyjádřil tak, že pro potřeby sanace budou žalovanému vracet nevyužitelnou hlušinu. Vrácenou hlušinu odebírali pracovníci žalovaného prostřednictvím pásových bagrů a kolových nakladačů. Pomocí demprů a dalších dopravních prostředků byl tento materiál převážen na definitivní místo uložení, které se nacházelo max. 300 m od místa původního výsypu. Na tomto místě byl materiál rozhrnován dozery a kolovými nakládači. Materiál byl hutněn pojezdem techniky žalovaného o hmotnosti 40- 75 tun. Z materiálu nebyly odebírány vzorky z hlediska hutnění a tento materiál nebyl nijak odvodněn technickými prostředky. Svědek rovněž uvedl, že žalovaný nutně nepotřebuje veškerou spornou hlušinu pro provádění rekultivačních a sanačních prací. Vždy bylo věcí žalobkyně, kolik hlušiny dopraví zpět na odval k rekultivačním a sanačním pracím. Žalobkyně si mohla ponechat množství, které bylo dostatečné pro její potřeby. To, co bylo vráceno zpět na úložné místo těžebního odpadu, žalovaný považoval za hlušinu určenou k rekultivaci a sanaci odvalu.

62. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je u žalovaného státního podniku DIAMO zaměstnán od [datum] na pozici vedoucího odboru sanací úložných míst a těžebních odpadů. V rámci své pracovní náplně řídí chod odboru a provoz na úložném místě odvalu [obec]. U žalovaného byl zaměstnán také v době provozu homogenizační linky, která byla postavena za účelem získávání kameniva pro stavební účely. Na homogenizační lince došlo k separaci uhelné složky a vytřídění kameniva. [příjmení] hlušiny se vracel po dopravních pásech do severní části, v níž se tato hlušina zpětně zakládala do postupně uvolňovaného prostoru. Zbytková hlušina padala z výložníkového pásu na zem. Tato hlušina se nakládala pomocí bagrů a pásového rýpadla na dempry a postupně se rozvážela na ukládané těleso. Pomocí dozerů se následně utvářel povrch a tvar zemního tělesa. Hlušina se pomocí těchto dozerů rozhrnovala a upravoval se s ní terén. S touto hlušinou po vyložení z pásů nakládali zaměstnanci žalovaného, přičemž žádný jiný subjekt s touto hlušinou nenakládal. Sanační práce byly prováděny podle provozní dokumentace, která byla schválena provozním dolu. U homogenizační linky končily dvě uhelné složky a kamenivo podle nastavení provozovatele. Z homogenizační linky„ lezla“ zpětně se vracející hlušina frakce [číslo] mm, a to na konci výložníkového pásu. Dále se z homogenizační linky vypouštěla jemnozrnná frakce hydraulickou cestou do nádrže K3. Vrácená hlušina frakce [číslo] mm byla umísťována na jednom místě v severní části nádrže K1. Hlušina byla umisťována do jednoho tělesa, které je součástí sanace a rekultivace. Pokud jde o hutnění, takto bylo prováděno pomocí strojních mechanismů. Nebyly používány hutnící stroje ani nebyly prováděny zkoušky zhutnění. Nebylo prováděno rovněž odvodnění, neboť to nevyžadovala provozní dokumentace. Svědek dále uvedl, že neví, jestli žalovaný tuto hlušinu potřeboval k sanaci úložného místa. Za svědka jedině dobře za každou odvezenou tunu, ale to není v jeho kompetenci.

63. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že u žalovaného státního podniku DIAMO je zaměstnán od [datum] jako strojník a následně směnový předák. Žalovaný nakládal do homogenizační linky prostřednictvím strojů žalovaného hlušinu, která se v homogenizační lince třídila. V areálu žalobkyně končily frakce kameniva a uhlí. [příjmení] šel do prostoru, který žalovaný vytěžil. Jednalo se o kamenivo, které žalobkyně nepoužila. Toto kamenivo spadlo z výstupního pásu na zem a zaměstnanci žalovaného pomocí bagrů toto kamenivo nakládali a rozváželi dále. Z demprů se hlušina vysypala, dozer to srovnal a pokračovalo se v dalších vrstvách. Zaměstnanci žalovaného tuto hlušinu nakládali na dempry a odváželi cca 150 m na úložné místo s tím, že hlušina postupně stoupala nad terén. Homogenizační linku dále opouštěly kaly, které šly potrubím do další jímky označené jako K3. Žalobkyně si ve svém areálu odsypávala kamenivo frakce [číslo] mm. Svahování tělesa bylo prováděno dozerem. Svah vznikl navrstvením materiálu a dozerem se tento svah upravoval. Nebyly používány hutnící stroje a rovněž nebylo prováděno odvodnění pomocí jímek.

64. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je u žalovaného státního podniku DIAMO zaměstnán od roku 2018 na pozici strojníka s tím, že od roku 2019 je předákem směny. Když byl zaměstnán na pozici strojníka, tak nakládal materiál na dopravníkové pásy, které vedly do homogenizační linky. Pracoval rovněž na výstupním dopravníkovém pásu. Za pomocí tohoto výstupního pásu se žalovanému vracel materiál. Tento materiál zaměstnanci žalovaného nakládali bagry na dempry, které je odváželi cca [číslo] m na více míst, kde se kupkoval, roztahoval a postupně formoval. Tato hlušina byla nakládána a rozvážena pouze zaměstnanci a stroji žalovaného. Z potrubí také tekla z homogenizační linky černá voda. Po zastavení homogenizační linky se formovalo těleso odvalu, vytvářely se svahy, prováděl se návoz z deponie hlíny a docházelo k setí trávy. K hutnění materiálu v tělese docházelo ježděním těžké techniky. Materiál se kupkoval, vrstvil na plochu a upravoval ho dozer. Odvodnění nebylo prováděno.

65. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který po poučení podle ust. § 126a o.s.ř. ve spojení s ust. § 131 o.s.ř. vypověděl, že byl předsedou představenstva žalobkyně od konce roku 2009 do konce roku 2019. V současné době není u žalobkyně zaměstnán ani zde nepůsobí v představenstvu společnosti. Svědek uvedl, že z hlušiny dodávané do homogenizační linky žalobkyně získala uhlí a kamenivo, které žalobkyně prodávala. To byla podstata spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný pro žalobkyni nakládal hlušinu do homogenizační linky. Žalobkyně tuto hlušinu„ prohnala“ linkou a z hlušiny se odseparovalo uhlí a kámen. Na heřmanickém odvalu zůstalo hodně kameniva, které se neprodalo. K homogenizační lince byl nainstalován odtahový pás. Po tomto pásu směřovalo kamenivo, o kterém žalobkyně věděla, že ho neprodá. Toto kamenivo se z tohoto pásu vysypalo na jeho konci a žalovaný s tímto kamenivem prováděl terénní úpravy a sanační práce. Na pravidelných schůzkách mezi žalobkyní a žalovaným si žalobkyně chtěla vyjasnit otázku vlastnického práva ke kamenivu vrácenému na odval, avšak ze strany žalovaného nebyla vůle toto vyřešit. Žalovaný vždy sděloval žalobkyni, že se k tomu vrátí. K dotazu soudu, zda svědek sdělil žalovanému, že si hlušinu vrácenou na odval může žalovaný ponechat, svědek uvedl, že k tomu neměl pravomoc a určitě by si nedovolil někomu darovat takovou věc. Svědek dále uvedl, že v závěru provozu homogenizační linky nebyla ekonomika žalobkyně dobrá. Probíhala jednání mezi žalobkyní, žalovaným a státem o řešení této situace a o dalším osudu homogenizační linky. Jelikož nedošlo k převedení homogenizační linky do rukou státu, tak se provoz homogenizační linky zastavil. Vrácená hlušina na odval měla sloužit k sanaci odvalu, a pokud by se zvýšila poptávka, tak by se tato hlušina prodala na trhu. Na přelomu let 2019 2020 existovala okolo [obec] poptávka po tomto kamenivu a žalobkyně toto kamenivo intenzivně nabízela, avšak to bylo již v době tohoto soudního sporu a dodávání kameniva tedy nebylo možné. U homogenizační linky byla deponována uhelná složka a kámen, o kterém žalobkyně věděla, že ho prodá. Kamenivo, které se neprodalo, směřovalo výstupním pásem zpět na odval. Svědek se dále vyjádřil k jednáním mezi žalobkyní, žalovaným a státem ohledně vlastnictví hlušiny. Svědek považoval otázku vlastnictví sporné hlušiny za nevyřešenou. Žalobkyně platila žalovanému 2 Kč za tunu dodaného materiálu. Vstupní pásy homogenizační linky měly váhy a množství dodávané hlušiny bylo rovněž odsouhlaseno se státním podnikem DIAMO. S žalovaným si žalobkyně neodsouhlasovala množství vrácené hlušiny. Na odval byla ještě vrácena jemnozrnná frakce společně s vodou, a to potrubím zpět na odval. Jednalo se o nejproblematičtější frakci. Čistě pouze s touto jemnozrnnou frakcí se nedal odval sanovat. Tato jemnozrnná frakce by se musela doplnit ještě něčím hrubším. Pokud byla na odval vrácena sporná hlušina, tak v převážné části s touto spornou hlušinou nakládal žalovaný. Žalobkyně měla občas na výstupu také své stroje s tím, že žalovaný za provoz těchto strojů nic žalobkyni neplatil a stroje obsluhovali zaměstnanci žalobkyně. Stroje žalobkyně u výstupního pásu například nakládali spornou hlušinu na dempry žalovaného nebo s touto hlušinou manipulovali. Po výstupním pásu šel vždy materiál, který žalobkyně neprodala.

66. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že do roku 2020 byl zaměstnancem žalobkyně a pracoval pro ni na odvale v [obec]. U žalobkyně působil jako strojník a pracoval na nakladači, bagru či buldozeru. U homogenizační linky pracoval také na výstupu. Pokud žalovaný neměl stroje nebo strojníka, tak občas na odpolední směně pracoval na konci výstupního pásu. Když bylo potřeba, tak s bagrem odkopával na konci výstupního pásu, aby mohla linka jet. Svědek dále uvedl, že když byl občas na konci výstupního pásu, tak kopal bagrem díru a házel kamenivo bokem. V případě potřeby byl na konci výstupního pásu jeden zaměstnanec od žalobkyně. Stroje, se kterými svědek pracoval, patřily žalobkyni a platila jej rovněž žalobkyně. Jednalo se o nepravidelnou výpomoc, když bylo potřeba.

67. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je u žalovaného státního podniku DIAMO zaměstnán od roku 2017 na pozici vedoucího úložného místa [obec]. V rámci své pracovní činnosti kontroluje bezpečnost na odvalu, opravu strojů a řídí pracovníky na odvalu. Zaměstnanci žalovaného nakládali hlušinu do násypky homogenizační linky. Tato hlušina se v homogenizační lince zpracovala a vypadly z ní nějaké produkty. [příjmení] se vracel po páse zpět na odval, kde se ukládal. Zaměstnanci žalovaného tuto vrácenou haldovinu odebírali a dále ji formovali a rekultivovali dozery. Vrácená hlušina byla bagry odebírána, nakládána na dempry a rozvážena dál do vytěženého prostoru. Dempry hlušinu vysypávaly do vytěženého prostoru a dozery hlušinu rozhrnovaly do nějakého tvaru. Tuto činnost prováděli zaměstnanci žalovaného. Svědek připustil, že párkrát jim pomáhal bagr od žalobkyně, ale ten byl pod násypkou výstupního pásu. Tato hlušina se zhutnila naloženými dempry a dozery, neboť jsou docela těžké. Žádných hutnících válců nebylo používáno. Nebylo vybudováno ani odvodnění tělesa.

68. Výše uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, přičemž z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

69. Za podstatné soud považuje zdůraznit skutkové závěry, které učinil z dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvy o spolupráci v rámci sanace úložného místa těžebního odpadu – odval [obec] ze dne [datum]. Je nesporné, že oba smluvní dokumenty byly účastníky uzavřeny za účelem naplnění zákonem stanovené povinnosti státu rekultivovat odval [obec] vytvořený hornickou činností. Žalovaný dodával žalobkyni haldovinu do homogenizační linky za cenu 2 Kč za každou tunu, která prošla tímto zařízením. V obou smluvních dokumentech je zakotvena povinnost žalobkyně hradit kupní cenu za dodanou hlušinu, která projde Zařízením pro homogenizaci hlušiny. Žalovaný tyto dodávky hlušiny vyúčtovával žalobkyni shora uvedenými fakturami, v nichž byly tyto dodávky výslovně označeny jako„ prodej kameniva“ s klasifikací produkce [číslo]. Ve smluvních dokumentech se dále uvádí, že žalovaný je povinen zajistit po celou dobu provozu Zařízení pro homogenizaci hlušiny přesun a ukládání nevyužitelné hlušiny z výložného místa pásového dopravníku (tzv. koncový uzel) v zájmové ploše úložného místa těžebního odpadu, a to včetně konečné modelace terénu. Žalobkyně byla zároveň povinna zajistit výstupní kvalitu hlušiny tak, aby byla vyloučena možnost nastartování samovzněcovacích procesů v hlušinových násypech v rámci terénních úprav při konečné modelaci terénu úložného místa těžebních odpadů – odvalu [obec].

70. Svědci [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně popsali faktický průběh spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž s ohledem na shodný popis této spolupráce žalobkyně a žalovaného, který v zásadě odpovídal také popisu spolupráce ze strany tehdejšího předsedy představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], soud neměl o věrohodnosti svědků žádné pochyby, i když žalobkyně namítala, že se jedná o zaměstnance žalovaného, což snižuje jejich věrohodnost. Tito svědci shodně uvedli, že žalovaný pro žalobkyni zajišťoval nakládku nevytříděné haldoviny do homogenizační linky. Následně došlo v homogenizační lince ke zpracování takto naložené haldoviny. Žalobkyně si ze zpracovaného materiálu ponechala uhelnou složku a kamenivo, pro které měla odbyt. Tyto dvě složky si žalobkyně uložila na pozemcích v areálu poblíž homogenizační linky a následně je prodala svým zákazníkům. Zbývající materiál, tj. spornou vytříděnou hlušinu, posílala žalobkyně zpět na úložné místo těžebního odpadu. Tato sporná vytříděná hlušina byla zaměstnanci žalovaného nakládána, přepravována a následně rozhrnována pomocí strojní techniky po heřmanickém odvalu, a to konkrétně v severní části kalové nádrže K 1. Sporná hlušina byla umisťována do jednoho zemního tělesa. Hutnění tělesa bylo prováděno pouze pojezdem techniky žalovaného. Nebyly používány žádné speciální hutnící stroje ani nebylo prováděno odvodnění.

71. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

72. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle ustálené soudní praxe je určovací žaloba žalobou preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak nebo v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu, přičemž nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. [spisová značka]).

73. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má na požadovaném určení vlastnického práva k tzv. sporné vytříděné hlušině naléhavý právní zájem, a proto dále přistoupil ke zjišťování důvodnosti této určovací žaloby. V tomto případě by tzv. negatorní vlastnická žaloba, která byla původně obsažena v podané žalobě, přičemž v této části bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, nemusela s definitivní platností vyřešit spor účastníků o vlastnictví vytříděné hlušiny. Nelze vyloučit, že samotné smluvní dokumenty uzavřené mezi účastníky mohou zakládat titul žalovaného pro nakládání s touto hlušinou v podobě obligačního vztahu účastníků. I když žalovaný tvrdí, že od obou smluvních dokumentů platně a účinně odstoupil, tak žalobkyně je přesvědčena o tom, že odstoupení od smluvních dokumentů nebylo učiněno platně ani účinně a v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 C 283/2020 se domáhá obnovení dodávky hlušiny do„ Zařízení na homogenizaci hlušiny“ ve vlastnictví žalobkyně podle dohody o vzájemné spolupráci uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] a smlouvy o spolupráci v rámci sanace úložného místa těžebního odpadu – odval [obec] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum].

74. Před vlastním posouzením důvodnosti podané žaloby se musel soud vypořádat také s otázkou, zda horniny, které byly zpracovány v Zařízení nacházejícím se na pozemku parc. č. 2042 v k. ú. [část obce] a které jsou deponovány na pozemcích parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na ploše vymezené předloženým geodetickým plánem, jsou samostatnou věcí v právním smyslu, k níž může být vlastnické právo určeno, anebo se jedná o součást pozemků, na něž byla tato sporná hlušina uložena. Podle soudu má vytříděná sporná hlušina uložená na Deponovaných pozemcích povahu tzv. genericky určené movité věci, a proto představuje samostatnou věc ve smyslu ust. § 496 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). K těmto závěrům vedla soud především shodná tvrzení účastníků o tom, že vytříděnou spornou hlušinu na Deponovaných pozemcích lze rozeznat od podkladového pozemku a případně bagrista je schopen tuto vytříděnou spornou hlušinu v převážné části vybagrovat a naložit. K naložení vytříděné hlušiny, byť se podle vyjádření žalovaného jednalo výhradně o hlušinu zpracovanou za dobu účinnosti příkazní smlouvy, přistoupil také žalovaný, který ji zčásti odvezl z Deponovaných pozemků svému zákazníkovi [právnická osoba] a.s. pro stavební práce. O skutečnosti, že sporná hlušina je samostatnou genericky určenou movitou věcí, svědčí také žalobkyní předložená vyjádření a stanoviska, podle nichž stávající zemní těleso neodpovídá svým provedením a parametry trvalé konstrukci (násypovému tělesu), neboť hlušina v rámci procesu ukládání nebyla řádným způsobem hutněna pomocí vibračních nebo oscilačních válců. S těmito závěry také korespondují výpovědi svědků, kteří potvrdili, že zemní těleso ze sporné hlušiny nebylo při jeho vytváření hutněno hutnícími stroji. S ohledem na tato skutková zjištění, shodná vyjádření účastníků a níže uvedené právní posouzení věci soud nepovažoval za nutné zadávat vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení, zda vytříděná sporná hlušina umístěná na Deponovaných pozemcích naplňuje všechna kritéria genericky určené movité věci.

75. Ve vztahu k výkladu písemných smluvních dokumentů uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným soud uvádí, že dohodu o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvu o spolupráci ze dne [datum], které vytvořily smluvní základ pro spolupráci žalobkyně a žalovaného v rámci sanace úložného místa těžebního odpadu prostřednictvím homogenizační linky provozované žalobkyní, lze vyhodnotit jako nepojmenované smlouvy ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. Oba smluvní dokumenty byly uzavřeny za účelem vzájemné spolupráce stran při rekultivaci heřmanického odvalu, přičemž prostřednictvím tohoto účelu, který je výslovně v obou smlouvách vyjádřen, je nutné obě smlouvy také vykládat. I když mají obě smlouvy v převážné většině textu povahu tzv. inominátní smlouvy ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., tak ve vztahu k dodávkám hlušiny ze strany žalovaného do homogenizační linky provozované žalobkyní mají jednoznačně povahu smlouvy kupní podle ust. § 2079 a násl. o. z. Soud v této souvislosti poukazuje především na výslovnou povinnost žalobkyně uvedenou v obou smlouvách, a to povinnost žalobkyně hradit žalovanému kupní cenu za dodanou hlušinu, která projde Zařízením pro homogenizaci hlušiny. Obranu žalovaného, že cena 2 Kč představuje cenu nakládky nevytříděné hlušiny na pásové dopravníky homogenizační linky žalobkyně, nikoliv sjednanou kupní cenu nevytříděné hlušiny, soud odmítl jako účelovou konstrukci vytvořenou pro účely tohoto řízení. Sám žalovaný ve fakturách, kterými účtoval žalobkyni dodanou hlušinu, výslovně uváděl, že žalobkyni účtuje prodej kameniva, přičemž do podkladů k fakturaci žalovaný zanesl takovou klasifikaci produkce, která odpovídá hmotnému produktu činnosti těžby a dobývání. Soud proto souhlasí s žalobkyní, že na základě obou smluv, které měly v části týkající se dodávek hlušiny ze strany žalovaného do homogenizační linky provozované žalobkyní povahu smluv kupních, nabývala žalobkyně vlastnické právo k nevytříděné hlušině, která byla dodávána ke zpracování do homogenizační linky. Žalobkyně se stala vlastníkem nevytříděné hlušiny dodávané žalovaným do homogenizační linky, a proto se musela stát také vlastníkem všech produktů zpracování nevytříděné hlušiny vystupujících ze Zařízení. Žalobkyně uhelnou složku i kamenivo prodávala třetím osobám, aniž by žalovaný tento postup v minulosti jakkoliv zpochybňoval. S ohledem na koupi nevytříděné hlušiny ze strany žalobkyně od žalovaného se žalobkyně stala vlastníkem celého nově vzniklého horninového materiálu, a to včetně vytříděné sporné hlušiny. Primární vlastnický režim kameniva, které produkovalo Zařízení, musel být logicky stejný ke všem frakcím kameniva, neboť princip fungování homogenizační linky byl takový, že po oddělení uhelné složky byl zbývající horninový podle provozních potřeb žalobkyně a aktuální poptávky ze strany zákazníků žalobkyně tříděn do jednotlivých zrnitostních frakcí.

76. Pro další úvahy soudu o vlastnickém režimu sporné vytříděné hlušiny je pak rozhodné ustanovení obou smluvních dokumentů o tom, že žalovaný je povinen po celou dobu provozu Zařízení zajistit přesun a ukládání nevyužitelné hlušiny z výložného místa pásového dopravníku (tzv. koncový uzel) v zájmové ploše úložného místa těžebního odpadu, a to včetně konečné modelace terénu. Žalobkyně byla v této souvislosti povinna zajistit výstupní kvalitu hlušiny tak, aby byla vyloučena možnost nastartování samovzněcovacích procesů v hlušinových násypech v rámci terénních úprav při konečné modelaci terénu úložného místa těžebních odpadů – odval [obec].

77. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že onou nevyužitelnou hlušinou uváděnou ve smluvních dokumentech, která byla určena ke konečné modelaci terénu, byla právě sporná vytříděná hlušina, která je předmětem tohoto řízení. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] v této souvislosti uvedl, že tuto spornou hlušinu označil předseda představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] za materiál, který nebudou využívat a který budou žalovanému vracet zpět na plochu úložného místa těžebního odpadu k provedení sanačních a rekultivačních prací. Tato část svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], v níž svědek uvedl, že žalobkyně označovala spornou vytříděnou hlušinu za nevyužitelnou, je potvrzována také emailem ze dne [datum], v němž tehdejší předseda představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] oznamoval Ing. [jméno] [příjmení] předpokládaný rozsah jednotlivých frakcí hlušiny určené ke zpětnému uložení na úložném místě. Rovněž v emailu ze dne [datum] žalobkyně sdělovala žalovanému množství vrácené hlušiny za rok 2018. Nakonec také svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svědecké výpovědi potvrdil, že sporná hlušina vrácená na odval měla sloužit k sanaci heřmanického odvalu, i když si je soud vědom, že následně svědek doplnil, že tuto spornou hlušinu určenou k sanaci a rekultivaci heřmanického odvalu měla žalobkyně prodat, pokud by se zvýšila poptávka.

78. Významná byla také svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení], který byl v době spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným předsedou představenstva žalobkyně a který popsal spornou vytříděnou hlušinu jako kamenivo, které se neprodalo. Svědek potvrdil, že s tímto kamenivem prováděl žalovaný terénní úpravy a sanační práce na heřmanickém odvalu. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] tedy potvrdil, že takto vrácená hlušina měla žalovanému sloužit k sanačním a rekultivačním pracím, přičemž s tzv. jemnozrnnou frakcí se heřmanický odval nedal sanovat, čímž vyvrátil verzi žalobkyně o tom, že k sanačním pracím na odvale byla určena výlučně tato jemnozrnná frakce.

79. Všichni svědci také potvrdili, že manipulaci s vytříděnou spornou hlušinou po jejím opuštění z výstupního dopravníkového pásu homogenizační linky prováděl téměř výlučně žalovaný. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že se spornou hlušinou po jejím opuštění z výstupního pásu homogenizační linky manipulovala také žalobkyně, tak ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se podává, že tato činnost žalobkyně byla zcela marginální, neboť se ze strany žalobkyně jednalo pouze o občasnou výpomoc.

80. S ohledem na shora uvedené skutkové závěry dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný ke sporné vytříděné hlušině opětovně nabýval vlastnické právo od žalobkyně, a to na základě dohody o vzájemné spolupráci ze dne [datum] a smlouvy o spolupráci ze dne [datum]. Jak soud již shora vyložil, tzv. vytříděná sporná hlušina představuje tzv. nevyužitelnou hlušinu ve smyslu obou smluvních dokumentů, která byla určena ke konečné modelaci terénu. Bylo prokázáno, že žalobkyně tuto nevyužitelnou hlušinu vracela zpět na úložné místo těžebního odpadu, přičemž žalovaný s touto hlušinou prováděl sanační a rekultivační práce na odvalu. Žalovaný tuto hlušinu nakládal, přepravoval a následně rozhrnoval pomocí strojní techniky v oblasti kalové nádrže K1. Pokud žalobkyně ve smluvních dokumentech označila vytříděnou spornou hlušinu za nevyužitelnou a určenou pro konečnou modelaci terénu, tak tím projevila srozumitelným a určitým způsobem svou vůli nebýt vlastníkem této sporné vytříděné hlušiny. Při výkladu obou smluvních dokumentů ve vztahu k vrácení nevyužitelné hlušiny je možno přiměřeně aplikovat závěry k ust. § 1045 o. z. o derelikci věci, podle nichž právo opustit věc (ius dereliquendi) je součástí obsahu vlastnického práva; jeho podstatou je projev vůle vlastníka (byť i konkludentní) nadále nebýt vlastníkem věci. Vedle obecných náležitostí právního jednání musí derelikce naplňovat také vůli vzdát se vlastnictví věci a její fyzické opuštění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 457/2013). Opuštění (věci) je jednostranné, neadresné právní jednání, jímž vlastník věci jednoznačně, bez jakýchkoliv pochybností, dává (navenek) najevo, že věc opouští a že ji nadále nehodlá vlastnit, a to také fyzicky učiní. Může tak učinit jakoukoliv srozumitelnou a určitou formou, včetně konkludentního jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2257/2018). I když v projednávané věci nejde o klasické opuštění věci ve smyslu ust. § 1045 o. z., neboť právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným byly upraveny inominátními smlouvami, tak z obsahu smluvních dokumentů upravujících spolupráci žalobkyně a žalovaného i z faktického jednání žalobkyně se podává, že žalobkyně projevila zcela určitým a srozumitelným způsobem vůli tuto spornou vytříděnou hlušinu poskytnout žalovanému pro účely sanace a rekultivace heřmanického odvalu. V okamžiku, kdy žalobkyně vrátila spornou vytříděnou hlušinu dopravníkovým pásem zpět na úložné místo těžebního odpadu a této hlušiny se následně zmocnil žalovaný, který ji užíval ke konečné modelaci terénu, jak bylo v řízení prokázáno, tak zaniklo vlastnické právo žalobkyně k této sporné vytříděné hlušině. Právní důvod relativního zániku vlastnického práva žalobkyně ke sporné vytříděné hlušině ve prospěch žalovaného pak soud spatřuje právě v obou smluvních dokumentech uzavřených mezi žalobkyní a žalovaným, podle nichž byla nevyužitelná hlušina vrácena zpět na úložné místo těžebního odpadu ke konečné modelaci terénu. Účelem a smyslem spolupráce žalobkyně a žalovaného na základě obou inominátních smluv bylo to, že žalobkyně nakoupila od žalovaného nevytříděnou hlušinu, z níž si ponechala uhelnou složku a kamenivo, pro které měla zajištěný odbyt. Zbývající část kameniva zbavenou hořlavých složek, tzv. nevyužitelnou hlušinu, vracela žalobkyně zpět na heřmanický odval pro provádění sanačních a rekultivačních prací. Bylo výhradním rozhodnutím žalobkyně, jakou část kameniva vrátí žalovanému zpět na heřmanický odval pro provádění rekultivačních a sanačních prací a jakou část kameniva si ponechá pro prodej třetím osobám. Pokud však žalobkyně již jednou projevila vůli vrátit žalovanému na heřmanický odval pro sanační a rekultivační práce hlušinu v množství tak, jak je aktuálně uložena na Deponovaných pozemcích, tak žalobkyně nemůže takovéto své rozhodnutí revokovat s odůvodněním, že nyní nalezla pro tuto spornou hlušinu obchodní využití a plánuje tuto hlušinu prodat třetím osobám.

81. Tyto závěry soudu potvrzuje také zjištění, že žalobkyně nedisponovala žádným soukromoprávním titulem, který by ji umožňoval dočasně uskladnit spornou vytříděnou hlušinu na Deponovaných pozemcích. Žalobkyně v průběhu řízení opakovaně poukazovala na to, že sporná vytříděná hlušina představuje její skladovou deponii, neboť si pronajala předmětné pozemky od jejich vlastníka právě za účelem deponie vytříděné hlušiny pro její pozdější obchodní využití. Pokud žalobkyně odkazovala na smlouvu o nájmu nemovitosti ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], tak v rámci Etapy 2 byla žalobkyně podle nájemní smlouvy oprávněna realizovat projekt spočívající v „ Sanaci území po redepozici hlušiny, likvidaci odpadů z důlní činnosti a využití kalů“, a to včetně těžby, skladování a zpracování materiálu nacházejícího se v lokalitě ke dni podpisu nájemní smlouvy. Celková plocha pronajatých pozemků parc. č. 2048, parc. č. 2049, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] však odpovídá ploše 2 222 m2, což je plocha zcela marginální ve vztahu k ploše, na které byla uložena sporná vytříděná hlušina. Z přílohy dodatku [číslo] se podává, že části těchto pozemků, které byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO] pronajaty žalobkyni v rámci Etapy 2, odpovídají skutečnému provedení pozemních dopravníků homogenizační linky. Z obsahu nájemní smlouvy se podává, že žalobkyně nebyla v rámci Etapy 1 oprávněna realizovat Projekt ani provádět žádné další práce a činnosti, a to včetně skladování či umisťování jakéhokoliv materiálu, odstavovat vozidla a realizovat jakékoliv stavby, pozemní práce či zařízení. V rámci Etapy 2, kdy žalobkyně byla oprávněna realizovat Projekt anebo činnosti související s Projektem, však měla žalobkyně v pronájmu pouze části dotčených pozemků, na nichž se nacházely pozemní dopravníky homogenizační linky. Žalobkyně tedy nebyla podle nájemní smlouvy ve znění dodatku [číslo] oprávněna na předmětných pozemcích deponovat vytříděnou hlušinu nebo jiný materiál pro další obchodní využití, jak opakovaně uváděla ve svých vyjádřeních. Pro úplnost soud uvádí, že podle nájemní smlouvy ze dne [datum] byla žalobkyně oprávněna užívat pozemky parc. č. 2040, parc. č. 2042 a parc. č. 2043 v k. ú. [část obce] za účelem provedení a provozování stavby Zařízení a deponování haldoviny z hlubinné těžby uhlí a materiálu, který vznikne při následném třídění této haldoviny. V řízení bylo rovněž prokázáno, že si žalobkyně obchodně využitelné produkty ze Zařízení v podobě uhlí a kameniva, které následně prodávala třetím osobám, deponovala právě v blízkosti Zařízení, a to v souladu s touto nájemní smlouvou ze dne [datum].

82. Lze souhlasit s žalobkyní, že ji smluvní dokumenty nezavazovaly dodávat žalovanému jakýkoliv produkt zpracování nevytříděné hlušiny vystupující ze Zařízení a že podle veřejnoprávních dokumentů vyhotovených v souvislosti s posuzováním předmětného záměru na životní prostředí se počítalo s tím, že převážná část hlušiny bude určena k odvozu mimo lokalitu k druhotnému využití, přičemž sanační a rekultivační práce se budou provádět pouze se zbytkovou částí hlušiny. Jak bylo již soudem vyloženo, bylo výhradním rozhodnutím žalobkyně, jakou část kameniva vrátí žalovanému zpět na heřmanický odval pro provádění rekultivačních a sanačních prací a jakou část kameniva si žalobkyně ponechá pro následný prodej třetím osobám. Pokud žalobkyně v minulosti projevila vůli vrátit žalovanému na heřmanický odval pro sanační a rekultivační práce nevyužitelnou hlušinu, tak žalobkyně nemůže takovéto své rozhodnutí revokovat s odůvodněním, že aktuálně nalezla pro spornou hlušinu obchodní využití. Pro tyto závěry soudu pak není podstatné, že množství vrácené hlušiny značně převyšovalo předpokládané množství zpětně se vracející hlušiny podle veřejnoprávních dokumentů (podle dokumentace EIA nebo Aktualizace plánu pro nakládání s těžebním odpadem) a také zjištění, že žalovaný takovéto množství hlušiny pro provádění sanačních a rekultivačních prací nepotřebuje. Do těchto závěrů soudu logicky zapadá výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který potvrdil, že po výstupním pásu homogenizační linky zpět na heřmanický odval směřovalo kamenivo, o kterém žalobkyně věděla, že ho neprodá, přičemž s tímto kamenivem žalovaný prováděl terénní úpravy a sanační práce. Svědek dále uvedl, že v závěru provozu homogenizační linky nebyla ekonomika žalobkyně dobrá, a proto žalobkyně začala hledat řešení za účelem zlepšení své ekonomické situace. Žalobkyně navrhovala státu buď odkup homogenizační linky, anebo že žalobkyně„ prodá“ žalovanému spornou hlušinu na heřmanickém odvalu, aby se zlepšila ekonomická situace žalobkyně. Je tedy zřejmé, že až v době svých ekonomických potíží začala žalobkyně rozporovat dosavadní průběh spolupráce žalobkyně a žalovaného a hledala důvody, proč je stále vlastníkem sporné vytříděné hlušiny. V okamžiku, kdy žalobkyně vrátila spornou vytříděnou hlušinu dopravníkovým pásem zpět na úložné místo těžebního odpadu a této hlušiny se následně zmocnil žalovaný, který ji užíval ke konečné modelaci terénu, tak zaniklo vlastnické právo žalobkyně k této sporné vytříděné hlušině. [příjmení] sporné hlušiny se stal žalovaný a je jeho právem realizovat k této vytříděné hlušině své vlastnické právo. Soud proto žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně ke sporné hlušině pozbyla vlastnického práva ve prospěch žalovaného.

83. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého zavázal soud žalobkyni zaplatit v řízení plně úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 371 765 Kč. Z ustálené judikatury dovolacího soudu se podává, že při stanovení tarifní hodnoty sporu je primárně nutno vycházet z ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu cena věci v době započetí úkonu právní služby; teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu věci považovat fixní tarifní hodnotu podle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. V průběhu řízení byl k důkazu sdělen obsah znaleckého posudku [číslo] z něhož soud zjistil, že zjištěná hodnota oceňovaných zásob kameniva z hlušinové sypaniny k datu ocenění [datum] činí 26 623 642 Kč. Soud proto vycházel při stanovení tarifní hodnoty sporu z částky 26 623 642 Kč, která představuje zjištěnou hodnotu zásob kameniva sporné hlušinové sypaniny, aby bylo zachováno pravidlo uvedené v ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. V dané věci zástupce žalovaného učinil v řízení 19 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření žalovaného ze dne [datum], 3. vyjádření žalovaného ze dne [datum], 4. vyjádření žalovaného ze dne [datum], [číslo]. účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, 7. vyjádření žalovaného ze dne [datum], [číslo]. účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, 10. vyjádření žalovaného ze dne [datum], 11. účast u jednání dne [datum], 12. vyjádření žalovaného ze dne [datum], [číslo]. účast u jednání dne [datum] přesahující 4 hodiny, 16. účast u jednání dne [datum], 17. vyjádření žalovaného ze dne [datum], [číslo]. účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny), za což žalovanému náleží odměna v celkové výši 1 044 620 Kč, když sazba za jeden úkon právní služby odpovídá částce 54 980 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 7. vyhlášky). Za úkony právní služby dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (20. vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně ze dne [datum], 21. návrh žalovaného na zrušení předběžného opatření ze dne [datum], 22. vyjádření žalovaného ze dne [datum]) soud přiznal žalovanému odměnu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny v celkové výši 82 470 Kč (3 x 27 490 Kč) analogicky podle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se tato vyjádření žalovaného nevztahovala k věci samé. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 22 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 6 600 Kč. Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 238 075 Kč. Pokud žalovaný požadoval přiznat odměnu za sdělení žalovaného ze dne [datum], tak v tomto přípisu se žalovaný vyjadřuje k nařízené mediaci v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 C 283/2020 a opětovně vyjádřil nesouhlas s nařízením mediaci a odročením jednání, přičemž nesouhlas s mediací již žalovaný projevil v podání ze dne [datum]. Soud proto nepovažoval tento úkon právní služby za účelný, a proto žalovanému za tento úkon právní služby odměnu nepřiznal.

84. Náklady řízení byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení