18 C 31/2019-117

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobců: A) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] B) [celé jméno žalobce], [datum narození] C) [celé jméno žalobce], [datum narození] D) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] všichni bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o 321.828 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům A) a B) k rukám společným a nerozdílným částku ve výši 43.169 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům C) a D) k rukám společným a nerozdílným částku ve výši 28.953 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobců A) a B) o zaplacení částky 136.530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žaloba žalobců C) a D) o zaplacení částky 113.176 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 53.442,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Šumperku na nákladech státu částku 5.131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům 321.828 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], a pozemek parc. [číslo] o výměře 2237 m2, orná půda, v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], oba zaps. na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na výše uvedených pozemcích se nachází vodní dílo – přívodní a zásobovací řád z vodojemu [příjmení], které je ve vlastnictví žalované. Toto vodní dílo bylo vybudováno v roce [rok] Tyto skutečnosti potvrdila žalovaná emailem ze dne [datum], který byl adresován vlastníku sousedního pozemku parc. [číslo] na kterém se řády k vodojemu také nachází. Podle ust. § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Za výše specifikované vodní dílo však nebyla dosud poskytnuta náhrada. Mezi žalobci a žalovanou nebyla ani uzavřena dohoda o náhradě za užívání pozemku podle § 59a vodního zákona. Žalobci mají za to, že při určení výše náhrady je potřeba zohlednit délku řádů, ochranná pásma ve smyslu ust. § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích, cenu pozemků a plochu pozemků, kterou je znemožněno v plném rozsahu užívat. V této souvislosti také poukazují na skutečnost, že existence vodního díla na jejich pozemku nepředstavuje omezení jejich vlastnických práv pouze s ohledem na povinnost strpět údržbu tohoto vodního díla, ale ovlivňuje i možnost nakládání s pozemkem, právě s ohledem na ochranná pásma vodovodních řádů, ve kterých je zejm. umísťování staveb, provádění terénních úprav a sázení trvalých porostů podmíněno písemným souhlasem vlastníka, případně provozovatele vodního díla. V [katastrální uzemí] se tržní cena stavebních pozemků pohybuje od 800 Kč/m2 do [číslo] Kč/m2. Tržní cena zemědělských pozemků se pohybuje od 15 Kč/m2 do 21 Kč/m2. Pozemek parc. [číslo] je dle územního plánu obce zařazen do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ označené jako BV. Pozemek parc. [číslo] je částečně zařazen do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ označené jako BV a částečně do kategorie "Plochy zemědělské" označené jako NZ. Délka řádů na pozemku parc. [číslo] je 27 m. Na části pozemku parc. [číslo] zařazeného do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ je délka řádů 21 m. Na zbývající části pozemku parc. [číslo] je délka řádů 25 m. Celková plocha, kterou je znemožněno v plném rozsahu užívat, činí na pozemku parc. [číslo] 20 121,5 m2 (délka řádů 27 m krát šířka včetně ochranného pásma 4,5 m), na pozemku parc. [číslo] v části zařazené do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ 94,5 m2 (délka řádů 21 m krát šířka včetně ochranného pásma 4,5 m) a ve zbývající části 112,5 m2 (délka řádů 25 m krát šířka včetně ochranného pásma 4,5 m). Výše náhrady za umístění a užívání vodního dílo má zohlednit ztrátu ceny pozemku v důsledku umístění a užívání vodního díla. V daném případě tedy činí ztráta ceny pozemku v části zařazených do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ za jeden metr čtvereční 1.479 Kč (průměrná cena stavebního pozemku 1.500 Kč mínus cena zemědělsky využitelného pozemku 21 Kč). Ztráta ceny části pozemku zařazeného do kategorie "Plochy zemědělské" je 21 Kč/m2 (cena zemědělských pozemků). Za situace, kdy je znemožněno v plném rozsahu užívat část pozemku parc. č. v rozsahu 121,5m2, část pozemku parc. [číslo] zařazeného do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ v rozsahu 94,5 m2 a část pozemku parc. [číslo] zařazeného do kategorie "Plochy zemědělské" v rozsahu 112,5 m2, je přiměřená výše náhrady celkem 321.828 Kč (121,5 m2 krát [číslo] Kč/m2, plus 94,5 m2 krát [číslo] Kč/m2, plus 112,5 m2 krát 21 Kč/m2).

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že na nemovitých věcech se nachází (část) vodního díla – přívodní a zásobovací řád z vodojemu [příjmení], které je ve vlastnictví žalované. Vodovodní řad byl vybudován v roce [rok]. Žalobci se stali vlastníky nemovitých věcí koupí v době, kdy již vodní řad byl umístěn na nemovitých věcech po několik desítek let. Žalobci výši náhrady stanovili s ohledem na několik hledisek, se kterými se žalovaná neztotožňuje a považuje je za v rozporu s požadavky § 59a vodního zákona. Nejsou splněny podmínky vodního zákona, jelikož nárok na náhradu uplatňuje vlastník pozemku, který pozemek nabyl převodem již s vodním dílem vybudovaným před rokem 1. lednem 2002, a to bez současného postoupení pohledávky na náhradu. Nárok nevznikl, protože vodní dílo bylo zřízeno na základě dohody s osobou, jež byla vlastníkem nemovitých věcí v době výstavby vodovodního řadu, případně takové dohody nebylo podle právních předpisů účinných v roce [rok] třeba. Jedná se zde o peněžitou pohledávku, a to vztahem závazkovým, a nikoliv právem věcným, a tudíž nelze požívat ochrany, která je ústavně zaručena právu vlastnickému. S ohledem na tento charakter náhrady za omezení vlastnického práva tato nepřešla společně s převodem nemovitých věcí na žalobce, ale pokud na nich právo vůbec existovalo (což žalovaná popírá), setrvalo u původního vlastníka nemovitých věcí, respektive u osoby, jež byla vlastníkem nemovitých věcí v době zřízení vodovodního řadu. Žádné takové postoupení pohledávky žalobci neprokázali. Žalovaná navíc nebyla stavebníkem vodovodního řadu, tj. osobou, jež zřídila vodovodní řad, neboť vznikla až [datum]. Vodovodní řad byl vybudován již v roce [rok] a práva a povinnosti mezi původním vlastníkem nemovitých věcí a stavebníkem vodovodního řadu tak byla v plném rozsahu již vypořádána před tím, než žalovaná nabyla vodovodní řad a před tím, než žalobci nabyli nemovité věci. Žalovaná považuje tvrzený nárok žalobců (pohledávku tvrzenou žalobci) za zcela neopodstatněný a zcela jej odmítá, avšak s ohledem na právní jistotu uplatňuje námitku promlčení, neboť případný nárok žalobců na náhradu za omezení jejich vlastnického práva je obligací, která podléhá obecné tříleté promlčecí době dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná naprosto nesouhlasí s tvrzením žalobců, že je jim znemožněno užívání nemovitých věcí v plném rozsahu. Vodovodní řad je na nemovitých věcech uložen v podzemí, a to již od roku [rok]. Vyjma běžné údržby vodovodního řadu na nemovitých věcech, která je reálně prováděna ve velmi omezeném časovém rozsahu a je vykonávána pomocí k tomu určeného vstupu, nedochází na nemovitých věcí ze strany žalované k žádné činnosti, která by omezovala užívací právo žalobců k nemovitým věcem. Žalobci tak nejsou nikterak omezeni v užívání nemovitých věcí k účelu, ke kterému jsou určeny, tj. podle přiloženého výpisu z katastru nemovitostí jako orná půda (reálně žalobci užívané jako zahrada). Žalobci nemovité věci nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené před řadou let a navíc několik desítek let poté, co byl na nemovitých věcech vodovodní řad zřízen a provozován. Žalobci tedy nabyli nemovité věci na základě své svobodné vůle a s plným vědomím právního i faktického stavu, v jakém se nemovité věci ke dni nabytí jejich vlastnického práva nacházely. Kupní cena, za kterou žalobci nemovité věci nabyli, byla mezi stranami stanovena již s ohledem na existenci vodovodního řadu. Žalobcům tak nesvědčila dobrá víra či legitimní očekávání toho, že na nemovitých věcech vodovodní řad není či zřízen nebude. Žalobci neopodstatněně předjímají, že jim v případě, že o to požádají, nebude ze strany žalované poskytnut souhlas s umísťováním staveb, prováděním terénních úprav a sázení trvalých porostů na nemovitých věcech. Žalobci tak opírají svůj tvrzený nárok od hypotetické dosud neexistující situace, která je však zcela nepravděpodobná. Žalovaná nemá žádný důvod svůj souhlas neudělit v případě, že žalobci o takový souhlas požádají a realizace jejich záměru bude v souladu s právními předpisy. Žalobci chybně stanovili výši náhrady s ohledem na to, že nemovité věci jsou údajně zastavitelné pozemky. Není pravda, že by nemovité věci byly fakticky zastavitelné pozemky a jejich hodnota by měla být obdobná jako jiné, skutečně zastavitelné pozemky. Skutečnost, že jsou nemovité věci podle územního plánu obce zařazeny do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ označené jako BV neznamená, že by tyto nemovité věci byly skutečně zastavitelné. Smyslem územního plánu je tedy zajistit komplexní a ucelený vývoj regulovaného území, a nikoli stanovit zastavitelnost konkrétního pozemku. Ta vyplývá až ze splnění zákonných předpokladů pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, které je však v případě nemovitých věcí žalobců znemožněno, vyjma jiného, i s ohledem na existenci vodovodního řadu, který byl na nemovitých věcech zřízen již před tím, než vůbec došlo ke změně územního plánu, který nemovité věci zařadil do kategorie„ [příjmení] bydlení v rodinných domech - venkovské“ označené jako BV. Nemovité věci, na kterých je zřízen vodovodní řad, tedy byly a i v současnosti jsou pozemky nezastavitelné.

3. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil, že vodní dílo bylo vybudováno před [datum], žalovaná nevyplatila jakékoliv odškodnění za zatížení pozemku vodním dílem žalobcům či jejím právním předchůdcům, žalobci a) a b) byli vlastníky pozemku p. [číslo] k [datum], pozemek p. [číslo] patřil k [datum] panu [jméno] [příjmení] st., pozemek p. [číslo] patří v současnosti žalobcům c) a d).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, ortofotomapy, geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], darovacích smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] a z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] o výměře 1.227 m2, orná půda, a parc. [číslo] o výměře 2.237 m2, orná půda, se nachází v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedeným notářským zápisem byl pozemek p. [číslo] (který byl oddělen z pozemku p. [číslo]) prodán [jméno] [příjmení], [datum narození], manželům [příjmení] (žalobcům a/ a b/). Darovací smlouvou ze dne [datum] byl mj. pozemek p. [číslo] v [anonymizována tři slova] převeden z [jméno] [příjmení], [datum narození], na [jméno] [příjmení], [datum narození]. Pozemek p. [číslo] byl oddělen z pozemku [číslo] Kupní smlouvou ze dne [datum] byl pozemek [číslo] v [anonymizováno] ú. [anonymizováno] převeden z [jméno] [příjmení], [datum narození], na manžele [celé jméno žalobce] (žalobci a/ a b/). Darovací smlouvou ze dne [datum] byl pozemek p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] převeden z žalobců a/ a b/ na žalobce c/ a d/. Obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II., že nemovité věci jsou převáděny s veškerými právy a povinnostmi, obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II, že nemovitost je převáděna se všemi právy a v mezích, jak prodávající tento pozemek držel a užíval a byl oprávněn jej užívat, obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II., že nemovitost je převáděna se všemi právy a v mezích, jak dárci sami tento pozemek drželi a užívali a byli oprávněni jej užívat.

5. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že obvyklá cena jednorázové náhrady poskytnuté vlastníkovi pozemku pro jeho zákonnou povinnost strpět vodní dílo vybudované před [datum] – přívodní a zásobovací řad na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], činí 72.122 Kč, přičemž pro pozemek p. [číslo] je to částka 43.169 Kč a pro pozemek p. [číslo] je to 28.953 Kč.

6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil. Soud převzal odborné znalecké závěry ze znaleckého posudku ve smyslu jejich správnosti, soud hodnotil přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy, přitom nezjistil žádné okolnosti, které by správnost posudku zpochybnily. Nikdo z účastníků závěry, postup ani metody znaleckého posudku žádným způsobem nezpochybnil, proto soud upustil od výslechu znalce z důvodu procesní ekonomie, když žádné dotazy na znalce by u jednání vzneseny ani zjevně nebyly.

7. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Vlastníky pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] jsou aktuálně žalobci a/ a b/, vlastníky pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] jsou aktuálně žalobci c/ a d/. K [datum] byli vlastníky pozemku p. [číslo] žalobci a/ a b/ a vlastníkem pozemku p. [číslo] (tehdy označován jako p. [číslo] když pozemek p. [číslo] byl z něj později oddělen) byl [obec] [anonymizováno], [datum narození], který jej smlouvou ze dne [datum] převedl na [jméno] [příjmení], [datum narození], jenž jej smlouvou ze dne [datum] převedl na žalobce a/ a b/, a ti jej smlouvou ze dne [datum] (po podání žaloby) převedli na žalobce c/ a d/. Obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II., že nemovité věci jsou převáděny s veškerými právy a povinnostmi, obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II, že nemovitost je převáděna se všemi právy a v mezích, jak prodávající tento pozemek držel a užíval a byl oprávněn jej užívat, obsahem smlouvy ze dne [datum] je prohlášení v čl. II., že nemovitost je převáděna se všemi právy a v mezích, jak dárci sami tento pozemek drželi a užívali a byli oprávněni jej užívat. Obvyklá cena jednorázové náhrady poskytnuté vlastníkovi pozemku pro jeho zákonnou povinnost strpět vodní dílo vybudované před [datum] – přívodní a zásobovací řad na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], okres [okres], činí 72.122 Kč, přičemž pro pozemek p. [číslo] je to částka 43.169 Kč a pro pozemek p. [číslo] je to 28.953 Kč.

8. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v účinném znění, vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k ) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

9. Podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v účinném znění, vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

10. Podle čl. LV (přechodných ustanovení změny zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) zákona [číslo] Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

11. Podle čl. LXXXIX zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tento zákon nabývá účinnosti dnem [datum].

12. Vlastník pozemku má tedy ve vztahu k vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu za strpění vodního díla vybudovaného na svém pozemku před [datum] dle § 59a zákona o vodách. Přitom platí, že ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. koncipovaný speciální nárok na jednorázovou náhradu poskytovanou vlastníkovi pozemku pro jeho zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] potlačuje aplikovatelnost obecné úpravy bezdůvodného obohacení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2880/2016).

13. Vlastníci vodních děl zřizovaných na cizích pozemcích mají povinnost vyřešit včas své poměry k vlastníkům pozemků… Nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ode dne nabytí účinností zákona do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Zákon [číslo] Sb. nabyl účinnosti [datum]. Do [datum] trvala lhůta, během které se měli vlastníci pozemku a vodního díla dohodnout, a teprve následně od [datum] byla založena pravomoc soudu spor stran o výši náhrady řešit… V daném případě není žádný důvod dovodit jiný závěr z ustanovení o způsobu náhrady za užívání pozemku zatíženého vodním dílem, nežli ten, že jde o náhradu jednorázovou (srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1911/16).

14. Pokud se týká nároku žalobců a/ a b/, shledal jej soud zcela oprávněným. Žalobci a/ a b/ byli k [datum] vlastníky pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], přičemž ve lhůtě do [datum] stanovené v čl. LV přechodných ustanovení (zákon č. 303/2013 Sb.) se s vlastníkem vodního díla nedohodli na náhradě za užívání pozemku. Aktivní věcná legitimace žalobců je dána vlastnictvím pozemku, pasivní věcná legitimace žalované je dána vlastnictvím vodního díla na předmětném pozemku. Nárok byl žalobou uplatněn dne [datum], tedy nemohl být promlčen, když žalobou bylo možno nárok uplatnit až dne [datum] (viz shora cit. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1911/16). Výše jednorázové náhrady vychází ze znaleckého posudku a činí částku 43.169 Kč. Jelikož žalovaná nezaplatila tuto částku včas, uložil jí zaplacení částky podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. soud, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb., které soud stanovil od data požadovaného v žalobě, jenž se odvíjí od doručení výzvy k zaplacení žalované.

15. Pokud se týká nároku žalobců c/ a d/, shledal jej soud rovněž oprávněným. Žalobci c/ a d/ jsou vlastníky pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. [příjmení] nebyli k [datum], resp. k [datum] vlastníky tohoto pozemku, avšak ve lhůtě do [datum] stanovené v čl. LV přechodných ustanovení (zákon č. 303/2013 Sb.) se s vlastníkem vodního díla původní vlastníci (ani současní) nedohodli na náhradě za užívání pozemku. Výkladem obsahu smluv, kterým byl prokázán přechod vlastnického práva na žalobce c/ a d/ postupně od vlastníků pozemku ke dni [datum], resp. k [datum], soud dospěl k závěru, že slovy„ s veškerými právy“ vyjádřili účastníci daného právního jednání vůli převést veškerá (tzn. všechna) práva, která s daným pozemkem souvisí, tzn. jistě i právo na jednorázovou náhradu za strpění vodního díla na pozemku, když tato dosud vyplacena nebyla, přičemž nárok na ni pramení z § 59a zákona o vodách. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobců, pasivní věcná legitimace žalované je dána vlastnictvím vodního díla na předmětném pozemku, jak již bylo uvedeno. Nárok byl žalobou uplatněn dne [datum], tedy nemohl být promlčen, když žalobou bylo možno nárok uplatnit až dne [datum] (viz shora cit. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1911/16). Výše jednorázové náhrady vychází ze znaleckého posudku a činí částku 28.953 Kč. Jelikož žalovaná nezaplatila tuto částku včas, uložil jí zaplacení částky podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. soud, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb., které soud stanovil od data požadovaného v žalobě, jenž se odvíjí od doručení výzvy k zaplacení žalované.

16. Soud neměl důvod se odchýlit od náhrady určené znalcem, ostatně žádný z účastníků ke znaleckému posudku námitky nevznesl. Proto soud žalobu v rozsahu, kterým byla požadována náhrada vyšší, podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., výše náhrady totiž závisela na znaleckém posudku. Účastník přitom nemá povinnost přiložit znalecký posudek už k žalobě; zvláště v případě, kdy lze očekávat, že posudek zadaný jednou stranou, může být zpochybněn a bude nutno zadat posudek soudem, je takový postup pochopitelný. Nutno dodat, že žalovaná sama měla dostatek času dohodnout se s vlastníky dotčených posudků na náhradě, jak jí to ukládá zákon o vodách. Kdyby postupovala podle zákona, jistě by pro tyto případy měla nasmlouvaného znalce, který by výši náhrady stanovil tak, aby mohla žalovaná nabízet vlastníkům pozemků vyplacení náhrady bez ingerence soudu. Pokud tak žalovaná nečiní, což v tomto případě zjevně nečinila, jde to k její tíži. Jedná se tedy o typickou situaci, na kterou zákonodárce pamatoval v ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Přitom ovšem platí, že základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015). Soud tedy vycházel z přisouzené částky, která činí 72.122 Kč a přiznal žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53.442,65 Kč Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku v částce 3.607 Kč (tolik by totiž činil poplatek z předmětu řízení o zaplacení částky 72.122 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř., jenž odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým byla vyhláška č. 484/2000 Sb. Tato vyhláška však byla zrušena nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 25/12 a nový předpis, na který § 151 odst. 2 o. s. ř. odkazuje, nebyl dosud přijat. Za absence právního předpisu soud odměnu stanovil podle své úvahy, přičemž přiměřeně použil per analogiam vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění - dále jen„ a. t.”. Ve smyslu § 6 a § 7 a. t. stanovil odměnu z tarifní hodnoty ve výši 72.122 Kč sestávající z částky 4.020 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí s přípravou zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu žalované, účast na místním šetření znalce, vyjádření s návrhem na vstup do řízení, účast na jednání soudu, které při odečtení přestávek nepřekročilo dvě hodiny jednacího času), cestovní náhrada v celkové výši 5.161,36 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou na místní šetření znalce dne [datum] náhrada 2.674,40 Kč za 300 ujetých km v částce 1.874,40 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou na jednání soudu dne [datum] náhrada 2.486,96 Kč za 270 ujetých km v částce 1.686,96 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35.401,36 Kč ve výši 7.434,29 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 7.000 Kč. Náhradu za účast právního zástupce na mediaci soud nepřiznal, jelikož žalobci nesplnili povinnost stanovenou v usnesení ze dne 9. 7. 2019, čj. 18 C 31/2019-31, předložit do 3 měsíců potvrzení o účasti na mediaci. Soud sice má za prokázané, že se žalobci mediace zúčastnili, a to z potvrzení o mediaci, které předložila žalovaná, v uvedeném potvrzení není však uvedeno, že by se mediace zúčastnil právní zástupce žalobců. Ust. § 12 odst. 4 a. t. soud nepoužil, protože advokátní tarif byl použit pouze podpůrně při absenci vyhlášky předvídané v § 151 odst. 2 o. s. ř. a uvedené ustanovení se na danou věc nehodí, když zástupce sice zastupoval dvě a později čtyři osoby, avšak s natolik podobným předmětem řízení, že advokátova činnost v podstatě nepřekročila parametry zastupování osoby jedné.

18. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení. Pojem výsledku řízení, užitý v § 148 odst. 1 o. s. ř, ovšem není totožný s pojmem úspěchu ve věci… Pojetí ztotožňující výsledek řízení s úspěchem ve věci je příliš zužující, a to i ve sporných věcech… Ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. tak odkazuje nejenom na kritérium úspěchu ve věci, ale též na ostatní ustanovení upravující rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (§ 142 až § 146 o. s. ř.) - viz nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 92/08. Podle výsledku řízení (s ohledem na rozhodnutí o nákladech řízení) soud uložil žalované uhradit státu náklady, které spočívají v odměně znalce za znalecký posudek v rozsahu, který nebyl krytý zálohou, tedy v částce 5.131 Kč.

Poučení