18 C 318/2019-191

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu [titul] Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [titul]. [příjmení] 39, [PSČ] [obec] oba zastoupeni advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem Pan 1, [PSČ] [obec a číslo] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný 1. a žalovaný 2 byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů tohoto řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalovaného 1), do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů tohoto řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalovaného 2), do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal na žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že v rámci obce a katastrálního území Červené Pečky provádí developerský projekt spočívající v kompletní výstavbě inženýrských sítí, čímž dochází k zasíťování pozemků v jihozápadní části obce. Tyto pozemky je pak možno využít pro výstavbu rodinných domů dle aktuálního územního plánu, jehož změnu žalobce v minulosti rovněž zabezpečoval. Výstavbou inženýrských sítí byly dotčeny i pozemky žalovaných parc. [číslo] o výměře 1139 m2 a parc. [číslo] o výměře 851 m2, přičemž žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky těchto pozemků, každý s podílem o vel. . Na základě činnosti žalobce tak došlo k tomu, že pozemky v dané lokalitě byly kompletně zasíťovány inženýrskými sítěmi plynu, elektřiny, vody, kanalizace a byly napojeny na komunikaci zhotovenou žalobcem. Žalovaní byli seznámení s výše uvedenými činnostmi žalobce, vyslovili s nimi souhlas, avšak neuzavřeli s žalobcem žádnou smlouvu ohledně vypořádání investic žalobce do inženýrských sítí, díky kterým došlo ke zhodnocení pozemků žalovaných. Vzhledem k tomu, že se žalobci nedaří se žalovanými dohodnout na finančním vyrovnání, přerušil ve vztahu k jejich pozemkům práce na inženýrských sítích. Žalobce má za to, že je oprávněn domáhat se na žalovaných zaplacení zhodnocení jejich pozemků, a proto si nechal vyhotovit znalecký posudek, kterým byla určena hodnota pozemků žalovaných před zahájením investic žalobce v částce 332 Kč/m2 a hodnota k datu [datum], tj v době dokončování investice, v částce 895 Kč/m2. Rozdíl mezi počáteční hodnotou a hodnotou po provedení investice pak představuje zhodnocení, ke kterému došlo činností žalobce. Rozdíl mezi hodnotami pozemků před a po provedení investice žalobce činí 563 Kč/m2, celková výměra dotčených pozemků činí 1 990 m2, výše zhodnocení pozemků žalovaných tak činí [částka]. Žalovaným byla zaslána předžalobní výzva, na kterou však nereagovali. Žalobce dále uvedl, že to byl on, kdo realizoval a finančně zabezpečil na svůj účet developerský projekt s tím, že žalovaným bylo od samého počátku dobře známo, že uvedené inženýrské stavby jsou realizovány i pro účely zasíťování jejich pozemků, když byli s tímto projektem seznámeni a jejich souhlasné stanovisko bylo nezbytné pro vydání stavebních povolení. Aktuálně je u obou pozemků žalovaných zřízena přípojka elektřiny a plynu, když žalovaní mají možnost se na tuto přípojku bez dalšího připojit. Stejně tak byly zbudovány sítě vodovodu a kanalizace, tyto aktuálně provozuje žalobce, který umožňuje všem vlastníkům pozemků, ke kterým byly příslušené sítě přivedeny a na kterých byly zřízeny přípojky, se na ně napojit. Žalobce poukázal na to, že otázka vlastnického práva k inženýrským sítím je pro věc zcela nerozhodná. Žalovaní dané situace již využívají, když prodali sousední pozemek za cenu ve výši 800 Kč/m2, tedy za cenu, která je podstatně vyšší než za pozemek nezasíťovaný. Žalobce později upřesnil žalobu, že v předmětné části obce v minulosti projednal s vlastníky všech dotčených pozemků (v té době běžné zemědělské půdy) možnost realizace developerského projektu, který spočíval v tom, že pozemky těchto vlastníků (nikoliv žalobce, který v dané lokalitě žádné pozemky nevlastnil) budou rozděleny na jednotlivé stavební parcely, komunikace apod. a žalobce do tohoto projektu vstoupí, zajistí vybudování inženýrských sítí a tyto též zafinancuje. Výsledkem projektu bude stav, kdy jednotlivé stavební parcely ve vlastnictví původních vlastníků půdy budou prodány zájemcům o výstavbu rodinných domů za tržní cenu stavebních pozemků. Tyto prodeje opět zajistí žalobce, přičemž předem dohodnutá část kupní ceny připadne vlastníkovi pozemku a část žalobci, kdy dojde k pokrytí investovaných prostředků a přiměřenému zisku žalobce. Podmínkou realizace projektu byl souhlas všech dotčených vlastníků. Jelikož hlavním záměrem bylo zhodnocení pozemků žalovaných (a jiných vlastníků) a nikoliv pozemků žalobce, nelze tak na tento případ aplikovat princip pozitivní externality. S podstatnou částí vlastníků byla uzavřena písemná smlouva o spolupráci upravující výše uvedený postup. V případě žalovaných k uzavření písemné smlouvy nedošlo, a to s ohledem na tehdejší úzké vztahy mezi otcem žalovaných a žalobcem. Otec žalovaných provozoval autodopravu a mechanizace a dle původní dohody měl v rámci projektu provádět zemní práce. Zhodnocení pozemků žalovaných tak mělo být kompenzováno tím, že jejich rodina provede v rámci projektu zemní práce a dodání materiálů. Otec žalovaných se dokonce podílel na uzavírání písemných smluv s ostatními vlastníky. K faktické spolupráci a očekávanému plnění však nedošlo, naopak postupně v průběhu realizace projektu rodina žalovaných přestala se žalobcem komunikovat a došlo k neshodám, které vyvrcholily, když žalovaní přestali ctít ústní dohody stran vypořádání kupních cen z prodaných parcel a prodali jednu z parcel za tržní cenu, aniž by se s žalobcem vypořádali. Otec žalovaných začal své činnosti a práce na projektu žalobci účtovat a požadoval platit za své služby průběžně. Dle žalobce je tak zjevné, že byla uzavřena ústní dohoda o zřízení inž. sítí k nemovitostem žalovaných za určitou náhradu, nicméně tím, že tato dohoda nebyla písemná, tak není zcela určitou co do přesného vyčíslení vypořádání investice. Žalobce dále sdělil, že není vlastníkem některých inženýrských sítí – elektřiny a plynu, které jsou ve vlastnictví provozovatelů těchto distribučních sítí. Žalobce však zhotovení těchto sítí zaplatil. Žalobce svůj záměr předem konzultoval s městysem [obec]. Za městys se těchto jednání účastnil vedoucí úřadu [příjmení] [příjmení]. V době přípravy projektu bylo založeno účelové s.r.o., a to„ [právnická osoba]“, jehož společníkem byl otec žalovaných a pan [jméno] [jméno]. K využití tohoto s.r.o. však nedošlo z důvodu komplikací spojených s převodem projektu a všech povolení z žalobce jako fyzické osoby na dané s.r.o.

2. Žalovaní navrhli, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Uvedli, že výstavba byla provedena bez jakékoli dohody mezi žalobcem a žalovanými. Výlučným zájmem žalobce byl zisk z prodeje jím vlastněných pozemků. Co se týče staveb zřízených žalobcem, pak jejich vlastníkem je nepochybně osoba, která je na své náklady pořídila. Veškeré přípojky a stavby provedené žalobcem jsou považovány za samostatnou věc v právním smyslu a tak jejich výstavbou nemůže vzniknout bezdůvodné obohacení vlastníku nemovitosti, ke kterému jsou tyto přípojky vedeny, neboť se nestávají součástí nemovitosti. Z uvedeného důvodu proto vybudování těchto staveb nelze podřadit pod rozsah bezdůvodného obohacení. Dle názoru žalovaných nemůže být skutečnost, že pozemky žalovaných lze použít pro individuální výstavbu rodinných domů nemůže být vykládána k tíži žalovaných, přičemž odkázali na rozsudek NS ČR22 Cdo 223/ 2012 ze dne [datum]. Dále poukázali na to, otec žalovaných vystupoval ve vztahu k žalobci jako subdodavatel zemních prací a za tuto činnost vystavoval žalobci faktury, které byly žalobcem proplaceny.

3. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci předložili, a vyslechl následující s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro katastrální území Červené Pečky, bylo zjištěno, že ke dni [datum] žalovaní vlastnili v daném kat. území pozemky parc. [číslo] o výměře 1139 m2 a parc. [číslo] o výměře 851 m2, a to v podílovém spoluvlastnictví, každý s podílem o vel. .

5. Rozhodnutím Městského úřadu Kolín, Odboru výstavby – stavebního úřadu, č.j. SU 23204/13 ze dne 13. 9. 2013, bylo vydáno územní rozhodnutí na umístění stavby - komunikace včetně zpevněných ploch, veřejného osvětlení vegetačních úprav, plynovod včetně plynovodních přípojek, vodovod včetně vodovodních přípojek a splašková kanalizace včetně kanalizačních přípojek a dešťové kanalizace z komunikací na pozemcích parc. [číslo] vše v katastrálním území Červené Pečky a zároveň vydáno stavební povolení na stavbu komunikace včetně zpevněných ploch, veřejného osvětlení a vegetačních úprav, plynovod včetně plynovod včetně plynovodních přípojek na stejných výše uvedených pozemcích.

6. Znaleckým posudkem [právnická osoba] s.r.o. [číslo] byla porovnávacím způsobem určena obvyklá cena pozemků dotčených realizací projektu, a to před zhodnocením a po zhodnocení. Obvyklá cena předmětných pozemků činila ke dni [datum] dle znaleckého posudku [částka] za m2. Obvyklá cena těchto nemovitostí pak činila ke dni [datum] částku [částka] za m2 (pozemky s komunikací), resp. [částka] za m2 (pozemky bez komunikací).

7. Výzvou k úhradě ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované k úhradě částek [částka] (za zhodnocených 1 018 m2 ve vlastnictví [celé jméno žalované]), [částka] (za zhodnocených 965 m2 ve vlastnictví [celé jméno žalovaného]) a [částka] (za zhodnocených 3 590 m2 ve spoluvlastnictví obou žalovaných). Ve výzvě bylo uvedeno, že v důsledku investic provedených žalobcem (zasíťování) došlo ke zhodnocení pozemků žalovaných. S uvedenou stavbou oba žalovaní udělili a po celou dobu realizaci o projektu věděli, avšak neuzavřeli s žalobcem žádnou dohodu o vypořádání jeho investic. Na straně žalovaných tak došlo ke vzniku bezdůvodnému obohacení, kdy žalobci tak vznikl nárok požadovat po žalovaných to, o co se na jeho úkor obohatili v souvislosti s jeho investicí.

8. Z celkem pěti smluv o spolupráci bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] st. a žalobce (společně jako obstaratel) uzavřeli smlouvy o spolupráci s vlastníky pozemků dotčených výstavbou inženýrských sítí (budoucími prodávajícími), a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž obsahem byl závazek uzavřít v budoucnu kupní smlouvu k předmětným nemovitostem. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou v trvání od doby podpisu smlouvy do doby uplynutí 60 měsíců od právní moci změny územního plánu obce Červené Pečky s možností eventuálního prodloužení. Obstaratel se zavázal, že bude vlastníkovi hradit podíl ročního výnosu odpovídající pronájmu zemědělské plochy obvyklý v místě podnikání do doby podpisu kupní smlouvy a finančního plnění za předmět smlouvy. Obstaratel se dále zavázal, že provede investice do pozemku, a to mj. realizaci zasíťování lokality, přičemž do doby úhrady realizovaných síti budou tyto v majetku strany obstaratele. [příjmení] souhlasil s investicemi do pozemku před podpisem kupní smlouvy, v případě odstoupení od kupní smlouvy souhlasil s náhradou škody za zmařené investice ve výši prokazatelně realizovaných investic obstaratelem do data odstoupení od kupní smlouvy stranou prodávající (vlastníkem). Náklady na činnosti potřebné k dosažení takového faktického a právního stavu pozemků, aby jednotlivé stavební parcely mohly být předmětem prodeje třetím osobám se zajištěním inž. sítí a komunikací, hradí obstaratel. Strany se dohodly, že kupní cena pozemků určených pro výstavbu rodinných domů, tj. budoucích stavebních parcel, bude v kupní smlouvě mezi vlastníkem a kupujícím stanovena tak, aby cena za 1 m2 celé lokality činila 200 Kč/m2, to znamená, že v kupní smlouvě bude cena 1 m2 prodávané plochy vyšší o podíl plochy veřejných komunikací, tento podíl bude přepočítán na 1 m2 prodávané plochy (st. parcely), přičemž toto ustanovení platí v případě bezplatného převodu ploch veřejných komunikací na obec Červené Pečky, v případě jakéhokoliv peněžního plnění za převáděné plochy veřejných komunikací, toto plnění náleží obstarateli. V případě, že nedojde ke splnění podmínek pro uzavření kupní smlouvy řádně a včas zaviněním jedné strany tím, že nesplní povinnosti dle smlouvy, byla druhá strana oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 % sjednané kupní ceny do 7 dnů od doručení písemné výzvy. Přílohou smluv o spolupráci byl text kupní smlouvy.

9. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že byla nějaká dohoda, že se pole v [obec] rozparcelují a prodají s tím, že by to mohl být dobrý obchod. Dohody se účastnil svědek, pan [celé jméno žalovaného] ml., [celé jméno žalovaného] st. a pan [celé jméno žalobce]. Pan [celé jméno žalovaného] tam měl nějaké pole, všechno zasíťoval pan [celé jméno žalobce], svědek byl pouze jeho zaměstnanec a nemohl mu do toho mluvit. Nikdy tam nepadlo nic konkrétního, jen že se začne něco dělat a pak se uvidí. Jestli to bylo v roce 2012, neví, ale možná to bylo později, v roce 2015 byl nemocný. Osobně se zúčastnil pouze jednoho jednání v restauraci, pak onemocněl a neangažoval se. Ví, že byly prodány nějaké pozemky, přičemž prodeje řídil pan [celé jméno žalobce]. Svědek měl na starosti výhradně realizaci staveb, stavěl asi tři domy. Kvůli nemoci pak měl jiné starosti a tak skončil. První jednání probíhalo tak, že se řeklo, že se udělají sítě, nedostalo se k žádným nabídkám. Pan [celé jméno žalovaného] vlastnil první parcelu a ty další vlastnili jiní lidé. O tom, co kdo zařídí, se nikdo nebavil. Bylo to jednání o tom, zda se to vůbec bude realizovat, byla zrovna špatná doba, krize ve stavebnictví. Ve společnost [právnická osoba] byl svědek jednatele, ale svou účast ukončil, když zjistil, že je nemocný. Společnost byla založena až po jednání a měla realizovat sítě na projektu.

10. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že někdy v roce 2013 přišel pan [celé jméno žalobce] za panem starostou, přinesl plán zástavby lokality [ulice] a sdělil, že by chtěl v tom prostoru jako developer realizovat výstavbu rodinných domů. Svědek byl jednání přítomen. V té době probíhalo zpracování dokumentace k zasíťování. Se starostou se poté pan [celé jméno žalobce] dohodl, že obec do vybudování lokality nebude nijak finančně vstupovat. Připravila se dohoda o bezúplatném převodu pozemků se zasíťováním, kterou zastupitelstvo schválilo, a pan [celé jméno žalobce] začal tu lokalitu budovat. Jak se spojil s panem [celé jméno žalovaného] st. a jaké spolu měli vazby, svědek neví, určitou dobu však vystupovali společně a společně danou lokalitu budovali. Pak se rozešli a pan [celé jméno žalovaného] st. v tom budování již nevystupoval. [celé jméno žalobce] vystupoval jako komunikátor s obcí a [celé jméno žalovaného] st. budoval komunikace se svými stroji. Pozemky Kodytkových dětí byly součástí projektu. [ulice] organizátor je otec žalovaných, ale pokud se jednalo o prodej parcel a stížnost na to, že tam není přístupová komunikace, pak u tohoto jednání byl přítomni stěžovatelé, tj. sourozenci [celé jméno žalovaného] Dohoda o bezúplatném převodu zasíťovaných pozemků ještě nebyla realizována, neboť žádná její část není ještě 100% dokončená, chybí tam např. osvětlení.

11. Listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, prokazují skutečnosti shora uvedené. Svědci vypovídali bezprostředně, konstantně, logicky, bez rozporů. Svědecké výpovědi soud hodnotí rovněž jako věrohodné.

12. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, když skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

13. Soud tak má na základě provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci) za prokázané, že žalovaní jsou vlastníky pozemků č. parc. [číslo] o výměře 1139 m2 a parc. [číslo] o výměře 851 m2, a to v podílovém spoluvlastnictví, každý s podílem o vel. , což bylo mezi účastníky i nesporné. Městský úřad Kolín, Odbor výstavby – stavební úřad, vydal stavební povolení č.j. SU 23204/13 na stavbu komunikace včetně zpevněných ploch, veřejného osvětlení a vegetačních úprav, plynovod včetně plynovod včetně plynovodních přípojek na výše uvedených pozemcích. Žalobce uzavřel smlouvy o spolupráci za účasti [jméno] [celé jméno žalovaného] st. a s vlastníky pozemků dotčených výstavbou inženýrských sítí (budoucími prodávajícími), a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalobce s žalovanými žádnou smlouvu neuzavřel, nechal si žalobce vypracovat znalecký posudek, ze kterého vzešel požadavek na zaplacení částky [částka] po žalovaných, představující zhodnocení pozemku žalovaných před výstavbou inženýrských sítí a po výstavbě inženýrských sítí. Žalobce vyzval žalované, aby mu částku uhradili, to se však nestalo, neboť žalovaní odmítají, že by měli žalobci čehokoliv hradit.

14. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2992 o.z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

15. Soud tak má za to, že mezi žalobcem a žalovanými nebyla uzavřena žádná ústní ani písemná smlouva. Z předložených smluv o spolupráci, i z výpovědi svědků jasně vyplynulo, že pokud byl žalobce v nějakém právním vztahu, tak pak s otcem žalovaných, který byl účastníkem smluv o spolupráci, účastníkem prvotních jednáních v restauraci, i na úřadu v [obec], avšak nikoliv s žalovanými. Otec žalovaných pro žalobce i vykonával práce na developerském projektu, jak tvrdil žalobce, a potvrdili svědci, ale opět otec žalovaných, nikoliv žalovaní. Žalobce si byl vědom i toho, že vlastníky pozemků jsou žalovaní, a ne jejich otec, přesto veškerá jednání vedl pouze s otcem žalovaných, nikdy s žalovanými osobně. Otec žalovaných žalobci žádnou plnou moc nepředložil. Proto žalobce neměl objektivně žádný opodstatněný důvod spoléhat na to, že se mu za jeho plnění od žalovaných má něčeho dostat, a přesto bylo jednání žalobce na žalované orientováno, šlo tedy z jeho strany o jednání, které činil s nejistým výsledkem. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanými nebyl projeven vzájemný konsenzus, žalobce jednal na vlastní nebezpečí (viz. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 23 Cdo 82/2019 ze dne 13. 5. 2020). Vznik obohacení jiného v případě jednání ochuzeného na vlastní nebezpečí je tak spíše nepřímým důsledkem (externalitou) činnosti ochuzeného (Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. [obec]: Wolters Kluwer, 2014, [jméno], J.: § [číslo]. In: Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], J. a kol.). Žalobce tedy obohatil žalované zejména ve svém výlučném a osobním zájmu, pokud vybudoval inženýrské sítě v celé dané lokalitě, a z toho důvodu měl i ostatními vlastníky uzavřeny smlouvy o spolupráci, ze kterých vyplývá, že tak konal za účelem zisku, a pokud s žalovanými žádnou smlouvu uzavřenou neměl, tak tak konal na vlastní nebezpečí.

16. Žalobce tedy plnil ve prospěch žalovaných, aniž by mezi žalobcem a žalovanými existovala smlouva ohledně úplaty za činnost žalobce. Žalobce vykonával činnost, za kterou očekával od žalovaných protiplnění, nicméně žalovaní se k takovému protiplnění nezavázali. Žalobce proto jednal ve svém osobním zájmu a na vlastní nebezpečí. Žalobce tak právo na vydání bezdůvodného obohacení nemá a to podle § 2992 o.z., a z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli v řízení plně úspěšní a náleží jim plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně mají žalovaní nárok na náhradu částky: o) Advokát žalovaných učinil v řízení celkem 7 úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), 2x podání ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast u jednání dne [datum], [datum], [datum] déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby činí 7 x [částka] (§ 9 odts.4 písm. b)., ve spojení s § 11 odst.1 písm g) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. Tarifu, ve spojení za použití §12 odst.4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy při zastupování 2 osob 2 x [částka], tj. [částka] o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 7 x [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Cestovné ve výši [částka] (3xcesta [obec] – [obec] a zpět 148 km, při průměrné spotřebě 5,4l/100km a vyhláškové ceně paliva [částka] a při započtení [částka] za kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.). o) Náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] za celkem 6 půlhodin za cesty na jednání soudu a zpět (dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) o) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak mají žalovaní nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], každý z žalovaných má tedy nárok na odměnu, a dále z náhrady hotových výdajů společného zástupce žalovaných, připadajících rovných dílem mezi oba společně zastoupené, tj. polovina RP, polovina cestovného, polovina náhrady za promeškaný čas a z příslušné náhrady DPH 21% z přiznaných odměn a náhrad, tj. každý z žalovaných 90 077, [částka] a to k rukám zástupce žalovaných ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Poučení