18 C 358/2020-198

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], o zaplacení 494 595 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 494 595 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně, z částky 31 085 Kč, od 21. 8. 2020 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně, z částky 238 130 Kč, od 19. 5. 2020 do zaplacení, jakož i s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně, z částky 225 380 Kč, od 22. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku ve výši 145 262,94 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 29. 9. 2020, domáhal, vůči žalovanému, zcela původně, zaplacení částky ve výši 471 419 Kč, spolu s příslušenstvím, nicméně, dnem 28. 7. 2021, však doručil právní zástupce žalobce zdejšímu soudu podání, jehož obsahem byl návrh na připuštění změny, resp., upřesnění, původního žalobního návrhu, když podepsaný soud, takto předestřený návrh, připustil, a to svým usnesením, ze dne 23. září 2021, vydaným pod č. j.: 18 C 358/2021-90, a to v souladu s ust. § 95, o. s. ř., jelikož takovému postupu nic nebránilo. Předmětem sporu byly dvě dílčí objednávky díla, spočívajícího v provedení stavebních prací, ze strany žalobce, pro žalovaného, když dotyčné práce však nebyly žalovaným řádně uhrazeny.

2. Žalovaný ovšem se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí, jelikož tvrdil, že je nedůvodná a že žalovanému, kvůli nekvalitně odvedené práci, vznikly i další škody, resp., další vícenáklady, a též i nároky na úhradu smluvních pokut, a proto požadoval zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, dále i výslechem svědkyně, a poté dospěl k níže popsaným zjištěním.

4. Soud má tedy za nepochybné, že, na základě objednávky č. OV/2020/Kom 08, žalobce, dnem 13. 2. 2020 zhotovil, pro žalovaného, dílo (označené jako„ dílo 1“), spočívající v montáži sadového obrubníku - tl. 60 mm, do betonového lože, v podsypu kameniva 4 – 8 mm, dále v montáži betonové dlažby [jméno], kladené kamenné drtě a přípravy podkladu pro chodníky dle PD a řezů na stavbě rodinných domů„ [obec] I. Etapa – chodníky, komunikace, terasy a okapové chodníky. Toto dílo bylo žalovanému vyúčtováno, na základě shora zmiňované objednávky, třemi fakturami – č. 2020 – znějící na částku ve výši 196 100 Kč, dále č. 2020 – znějící na částku ve výši 163 380 Kč, jakož i č. 2020 – znějící na částku ve výši 262 220 Kč, přičemž, v této souvislosti, si však žalovaný ponechal, z takto vyúčtovaných finančních prostředků, částku ve výši 31 085 Kč, jakožto jakési zádržné, když, v této souvislosti, však žalobce tvrdil, že nic takového mezi účastníky dohodnuto nebylo. K dotyčným fakturám se vztahují i Předávací protokoly, z nichž vyplývá, že takto sjednané dílo bylo žalovanému předáno bez vad a nedodělků (zjištěno z oněch tří, shora zmiňovaných, faktur, dále z Transakční historie z bankovního účtu žalobce, z níž vyplývá, že žalovaný si ponechal 5%, a tedy, že uhradil žalobci o 5% méně, pokud se jednalo o ono částečné neuhrazení oněch tří, shora zmiňovaných, faktur, což tak, ve svém souhrnu, činilo onu částku 31 085 Kč, a dále pak zjištěno i z bankovních i z výpisů z účtu žalobce, z nichž vyplynula ona redukce plateb, provedená ze strany žalovaného).

5. Po dokončení díla, popsaného výše (viz bod [číslo]), požadoval žalovaný po žalobci ještě zhotovení i dalšího díla, spočívajícího v provedení montážních prací – I. Etapa RD 1 – 17 („ dílo 2“), když žalobce, v této souvislosti, však tentokrát požadoval uzavření písemné smlouvy. Poté žalovaný doručil statutárnímu zástupci žalobce, Ing. [jméno] [příjmení], návrh písemné smlouvy o dílo, vztahující se k onomu„ dílu 2“, spolu s přílohami, kterýžto návrh statutární zástupce žalobce – jednatel [příjmení] – podepsal a též i parafoval na každé stránce a takto podepsaný i parafovaný návrh smlouvy předal, ve dvou vyhotoveních, panu [jméno] [příjmení], tedy zástupci žalovaného, jenž byl tehdy v pozici hlavního stavbyvedoucího, a poté tedy žalobce započal s provedením předmětného díla, když žalobce žalovaného, v průběhu provádění tohoto díla, žádal o předání jednoho paré předmětné smlouvy zpět. Zde, v této souvislosti se však zjistilo, že pan [jméno] [příjmení] dotyčné návrhy, parafované jednatelem žalobce, nemohl nalézt, takže je pravděpodobně ztratil, když žalovaný tuto skutečnost pak nebyl schopen již jakkoliv přesvědčivě vysvětlit a dokonce tvrdil, že pan [jméno] [příjmení] nebyl tou odpovědnou osobou, jež byla zmocněna za žalovaného, v souvislosti s předmětem tohoto sporu, jednat.

6. Dále soud zjistil, že žalobce, i když již započal s provedením onoho„ díla 2“, ovšem bez oné podepsané smlouvy, ze strany žalovaného, tak tehdy žalobce požádal žalovaného alespoň o vystavení objednávky, což žalovaný nakonec učinil, a jednalo se o objednávku č. OV/2020/Kom 09, ze dne 5. 4. 2020. Poté bylo již toto„ dílo 2“ dokončeno, když ona písemná smlouva však stále nebyla k dispozici, takže i toto další dílo bylo provedeno dle zmiňované objednávky, na základě čehož žalobce žalovanému vystavil další dvě faktury – č. 2020 – znějící na částku 238 130 Kč a č. 2020 – znějící na částku 225 380 Kč, s tím, že, v této souvislosti, žalobce tvrdil, že, v těchto fakturách, však žalobce musel, a to na nátlak žalovaného, učinit odkaz na onu zmiňovanou smlouvu o dílo, jež se pak, jaksi záhadně, objevila, když žalobce ovšem tvrdil, že jde o dosti nepodařený padělek (už jen proto, že příjmení jednatele žalující společnosti správně zní„ [příjmení]“ a nikoli„ [příjmení]“, jak bylo na oné listině uvedeno, což pak, jak je soudu známo, mělo dokonce i trestně právní konsekvence, nicméně, tyto skutečnosti však pro zdejší soud podstatné nejsou, a to zvláště za situace, kdy došlo k tomu, že jednatel žalobce, pan [příjmení], v mezidobí zemřel, takže tuto osobu již k dané věci vyslechnout nelze, takže je na žalovaném, jak se s touto záležitosti dále vypořádá, v souvislosti s šetřením, prováděným ze strany Policie ČR), přičemž, dále, soud konstatuje, že, i k těmto dalším dvěma fakturám, se pak vztahovaly i Předávací protokoly, v nichž bylo potvrzeno, že fakturované práce byly předány bez vad a nedodělků, a to již shora zmiňovaným panem [jméno] [příjmení], zástupcem žalovaného (v této souvislosti soud podotýká, že pan [jméno] [příjmení], ve veškeré elektronické komunikaci, vedené mezi oběma stranami tohoto sporu, vystupoval jakožto„ hlavní stavbyvedoucí“, ač žalovaný tvrdil, že zmiňovaný [jméno] [příjmení] nebyl tou osobou, jež byla žalovaným zmocněna k převzetí předmětného díla od žalobce).

7. S ohledem na to, co bylo uvedeno v předchozím bodu ([číslo]), soud ještě konstatuje, že uvěřil žalobci v tom, že, za žalovaného, v souvislosti s převzetím fakturovaných prací („ dílo 2“ – viz výše) jednal stále pan [jméno] [příjmení], který sice provedl soupis vad, nicméně, následně ovšem potvrdil jejich odstranění a takto fakturované práce za žalovaného převzal bez závad (zjištěno z listiny, zachycující Reklamaci vad a jejich odstranění, což je listina, která, dle svého obsahu, je předávacím protokolem, v němž bylo odstranění vad potvrzeno panem [jméno] [příjmení]).

8. Jak již bylo naznačeno výše, tak žalovaný, v rámci své obrany proti žalobě, tvrdil, že, v důsledku nekvalitně provedených prací, ze strany žalobce, mu vznikly další náklady, které vlastně, jak tvrdil, započetl oproti nárokům žalobce, uplatněným v rámci tohoto řízení, a to dokonce i včetně smluvních pokut, vyčíslených v řádu milionů Kč. Soud sice, v této souvislosti, doplnil dokazování oněmi listinami, založenými do spisu ze strany žalovaného, a tedy v souvislosti s tvrzeným započtením, když se jednalo o různé daňové doklady, či o Záznamy o provedené dopravě, a to, o fakturu - daňový doklad [číslo] kterýžto daňový doklad zněl na částku 473 478 Kč, kterou zde fakturuje žalovaný, tedy [příjmení] [jméno], a odběratelem je zde [právnická osoba], dále pak se ještě jednalo o další daňový doklad - fakturu [číslo] kde dodavatelem je [jméno] [příjmení], odběratelem je [příjmení] [jméno], a celkem k úhradě zde byla částka 90 700 Kč, dále pak se jednalo o Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, firma dopravce: Sojka M., dále pak se jednalo o Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, opět zde byl proveden zápis, ze strany dopravce - Sojka M., když předchozí záznam byl datován dnem 13. 11. 2020, a tento další Záznam je ze dne 20. 11. 2020, dále pak se jednalo o Rozpis jednotlivých doprav, v souvislosti s onou částkou 90 700 Kč, když se jednalo o různé druhy dopravy, různého stavebního materiálu, dále pak se jednalo daňový doklad [číslo] opět vystavený ze strany [jméno] [příjmení] – [právnická osoba], na [právnická osoba] Development, tedy na žalovaného, v částce 60 450 Kč, a opět k tomu byl připojen Rozpis jednotlivých prací - v částce celkem 60 450 Kč, dále pak se jednalo o další Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, tentokrát se jednalo o řidiče: [jméno] [příjmení] - ze dne 4. 11. 2020, dále pak se jednalo ještě i o další Záznam o provozu vozidla, opět se jednalo o řidiče: [jméno] [příjmení] - ze dne 3. 11. 2020, dále se jednalo o další Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, opět zde byl řidičem [příjmení] [jméno] - ze dne 2. 11. 2020, dále pak se jednalo o Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, a jako firma dopravce zde byl opět uveden Sojka M., a dále pak se jednalo o další Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, když se zde jednalo o práce, provedené [jméno] [příjmení] mladším, zemní a výkopové práce, dále pak se jednalo o další Záznam o provozu vozidla nákladní dopravy, opět s firmou dopravce: Sojka M., ze dne 7. 11. 2020, a dále pak se jednalo o fakturu [číslo] v částce 36 440 Kč, kde dodavatelem byla firma [právnická osoba] a odběratelem je zde žalovaný - FÄ [právnická osoba], a dále pak se jednalo o další fakturu - [číslo] kde dodavatelem je opět firma [právnická osoba], odběratelem je [příjmení] [jméno], a fakturováno je zde 171 083,15 Kč, a dále pak se jednalo ještě o fakturu - daňový doklad č. 2020 - v částce 222 000 Kč, s tím, že tato částka byla uhrazena v hotovosti, ze strany společnosti FÄ [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], na úhradu zámkové dlažby - první etapa, a dále pak ještě žalovaný soudu doručil zde Přílohu, když se jednalo o„ smluvní pokuty – podklady k první etapě – venkovní plochy“, když, v oné (první) tabulce, byla uvedena smluvní pokuta v částce 13 375 000 Kč, dále pak se jednalo ještě o další Přílohu, obsahující (druhou) tabulku – smluvní pokuta v částce 12 000 330 Kč, když, pokud se jedná o třetí Přílohu, tak ta obsahuje (třetí) tabulku, kde se jedná o:„ Neodstranění vad mimo záruku [právnická osoba] - venkovní plochy - první etapa“, když je zde uvedena částka ve výši 473 478 Kč, a konečně pak ještě žalovaný doručil podepsanému soudu i dopis, ze dne 2. 2. 2021, adresovaný společnosti [právnická osoba], s výzvou k úhradě obou zmiňovaných smluvních pokut, a tedy, jak v částce 13 375 000 Kč, tak i v částce 12 330 000 Kč, dle obou zmiňovaných tabulek, a dále pak ještě žalovaný zdejšímu soudu doručil i listinu, obsahující výzvu k úhradě faktury [číslo] – znějící na onu částku 473 478 Kč, což odpovídá„ nákladům na odstranění [jméno]“, a to dle údajů na předmětné faktuře a podkladů pro fakturaci. Jednalo se tedy o přílohy, založené do spisu ze strany žalovaného, s tím, že soud tedy doplnil dokazování všemi těmito listinami, nicméně, soud z těchto listin žádné skutečnosti, relevantní pro danou věc, vlastně nezjistil, když žalobce tvrdil, že všechny tyto finanční požadavky žalovaného jsou neoprávněné a žalobce je odmítal, jakožto nedůvodné, neboť žalovaný před zahájením tohoto sporu ničeho takového neuplatňoval, a když soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno to, že se všechny tyto finanční požadavky, uplatněné ze strany žalovaného, v rámci jeho procesní obrany proti žalobě, skutečně vztahují právě k oněm pracím, provedeným ze strany žalobce, a to právě v souvislosti s oběma, shora zmiňovanými, objednávkami.

9. Pokud tedy žalovaný provedl, vůči žalobci, ono započtení, pak ovšem dal jasně najevo i to, že si je svých závazků, vůči nárokům žalobce, uplatněným v rámci tohoto řízení, vědom, a pokud tedy žalovaný takto přistoupil k provedenému započtení, pak takový akt podepsaný soud vyhodnotil jakožto uznání dluhu, vůči žalobci, a to ve smyslu ust. § 2054, obč. zák., a pokud tedy žalobce existenci takto započtených pohledávek žalovaného popíral, pak tedy soud, v této souvislosti, hodlal žalovaného poučit o tom, že na něm je povinnost tvrzení, i důkazní, a to ohledně prokázání té skutečnosti, že se opravdu jedná o takové pohledávky žalovaného, jež jsou subsumovatelné pod ust. § 1987, obč. zák, a tedy, že se jedná o pohledávky jisté a určité, které vznikly právě v příčinné souvislosti s provedením díla, ze strany žalobce, a to právě dle obou, shora zmiňovaných, objednávek. Pochybnost o tom, že se, v tomto případě, skutečně jednalo o pohledávky zcela určité a jisté, a tedy způsobilé k započtení, i ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz, např., rozhodnutí sp. zn.: 31 Cdo 684/2020), totiž vyvěrala z toho, že žalovaný sice tvrdil, že mu žalobce způsobil škodu, ve výši 473 478 Kč, ale, způsob vzniku této škody žalovaný vlastně nikterak nespecifikoval, když, pokud se jednalo o jakési fasády, tak, v oněch, shora zmiňovaných, objednávkách se ovšem žádné fasády nenacházely, a pokud se jednalo odstraňování jakýchsi vad a nedodělků, tak ty opět nebyly nikterak specifikovány, a dále, pokud se jednalo o ona vyúčtování firmy M. [anonymizováno] – [právnická osoba] (viz výše – bod [číslo]), tak zde byly účtovány jakési zemní práce, provedené v listopadu 2020, avšak obě shora zmiňované objednávky prací, které žalobce pro žalovaného prováděl, byly učiněny již na jaře roku 2020 (objednávka č. OV/2020/Kom 08 je ze dne 13. 2. 2020 a objednávka č. OV/2020/Kom 09 je ze dne 5. 4. 2020), přičemž vůbec není zřejmé, jaké konkrétní zemní práce byly prováděny a proč, a totéž pak platí i o jakési opravě zámkové dlažby, k čemuž mělo dojít dne 30. 12. 2020, a to ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] (viz výše – rovněž bod [číslo]), která ovšem, jak soud zjistil náhledem do obchodního rejstříku, dostupného prostřednictvím internetu, nemá, v rámci svého podnikání, v obchodním rejstříku zapsánu žádnou takovou činnost, jež by souvisela s podnikáním v oboru stavebnictví. Obdobné pochybnosti pak vyvěrají i z faktu, že žalobce uhradil v hotovosti značně vysokou částku (viz výše – bod [číslo] – jednalo se o částku 222 000 Kč, s tím, že tato částka byla uhrazena v hotovosti, ze strany společnosti FÄ [právnická osoba], a to právě již zmiňované společnosti [právnická osoba], na úhradu zámkové dlažby - první etapa), takže takovou částku musel mít tehdy žalovaný ve své pokladně, což je, ale, v dnešních časech, již poněkud neobvyklé, a vyvolává to proto pochybnosti, ohledně reálného provedení takové platby, zvláště když je na předmětném daňovém dokladu uvedeno to, že dodavatel ([anonymizována dvě slova]) není plátce DPH, ale, přitom je zde uvedeno jeho daňové identifikační číslo (DIČ), což by zase mělo svědčit o opaku, a pokud se ještě jedná o faktury, vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] (opět bod [číslo] – viz výše), tak z těchto faktur nelze přesně dovodit, až na drobné položky (např., obrubník), o jakou dodávku zboží se jednalo, a na základě čeho bylo toto zboží objednáno a použito, když, na základě obou, shora uvedených, objednávek bylo zcela zřejmým to, že žalobce prováděl pro žalovaného pouze práci, v obou předmětných objednávkách specifikovanou, zatímco žalovaný si, za tímto účelem, dodával materiál sám, což bylo od počátku nesporné, a když předtím se žalovaný nikterak nezmínil ani o tom, že by vůbec kdy, ve vztahu k žalobci, reklamoval nějaký chybějící materiál. Konečně pak je nutno podotknout ještě i to, že, pokud se jedná o ony, dosti astronomické, smluvní pokuty, tak soud, v této souvislosti, konstatuje, že na takových smluvních pokutách se žalobce se žalovaným nedohodl, a žalovaný neprokázal opak, zvláště když bylo prokázáno to, že žalobce pro žalovaného plnil dle obou, shora zmiňovaných, objednávek (tedy dle objednávky č. OV/2020/Kom 08 - ze dne 13. 2. 2020 a dle objednávky č. OV/2020/Kom 09 - ze dne 5. 4. 2020), a nikoliv dle smlouvy o dílo, když ono původní vyhotovení smlouvy sice podepsal i parafoval jednatel žalobce – Ing. [příjmení], nicméně, toto původní vyhotovení se s nejvyšší pravděpodobností ztratilo, a žalobci již pak nebylo doručeno, s podpisem žalovaného, zpět, jak již bylo shora uvedeno, a poté byla soudu předložena listina, kterou však žalobce označil za podvrh, a tuto smlouvu tedy neakceptoval, když jméno jednatele žalobce zde bylo zkomoleno - jako„ [příjmení]“ - a nebylo zde tedy uvedeno ve správném tvaru - jako„ [příjmení]“. Z tohoto důvodu je tedy zjevné, že pokud žalovaný opíral své nároky na zaplacení oněch smluvních pokut o (dosti nepodařený) podvrh dotyčné smlouvy, jak tvrdil žalobce (když soud se však podrobně nezabýval zkoumáním toho, zda se skutečně o neautentickou listinu jednalo, jelikož jednatel žalobce mezitím zemřel), pak tedy soudu nezbylo, nežli uzavřít, že se o neautentickou listinu opravdu jednat muselo, když je nanejvýš nepravděpodobné, jakož i nelogické, že by jednatel společnosti žalobce jakkoliv zkomolil svoje vlastní jméno.

10. Žalovaný však, svou nepřítomností na jednání, konaném u podepsaného soudu, dne 21. 6. 2022, sám možnost doplnění svých tvrzení i označení přiléhavých důkazních návrhů, a to v souvislosti s oněmi smluvními pokutami i v souvislosti s onou částkou ve výši 473 478 Kč (viz výše – body [číslo] [číslo]), zmařil, neboť k uvedenému jednání se nedostavil ani žalobce a též ani jeho právní zástupce, kteří se, ze své nepřítomnosti, omluvili, nicméně, souhlasili však s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

11. Podepsaný soud tedy věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalované strany, přičemž shledal žalobu důvodnou, a to hlavně na základě onoho stěžejního důkazu, jímž byla tabulka, s názvem:„ Co je špatně“, a v této souvislosti se zde jednalo o to, že řada z výtek, zde uvedených, byla podepsána panem [jméno] [příjmení], a to s poznámkou„ O. K.“, což tedy znamenalo, zcela logicky, právě to, že pan [jméno] [příjmení], jednající za žalovaného, předmětné dílo převzal, a to po odstranění vytčených nedostatků, neboť jinak by jen stěží mohl připojit k jednotlivým položkám ono souhlasné„ O. K.“.

12. A byť tedy žalovaná strana opakovaně tvrdila, že pan [jméno] [příjmení] k tomu, aby přebíral ono dílo, zmocnění neměl, tak, jak se o tom soud zmínil již shora, nicméně, v dosti rozsáhlé e-mailové korespondenci, vedené mezi účastníky, byl pan [jméno] [příjmení] neustále titulován jakožto„ hlavní stavbyvedoucí“ a žalovaný nikdy soudu nesdělil, kdo tedy, namísto [jméno] [příjmení], byl takovými úkoly, spočívajícími v přebírání díla, vlastně za žalovaného pověřen. Pokud se totiž jednalo o přílohy, které byly do spisu založeny ze strany žalovaného, tak se, jednak, jednalo o e-mailovou korespondenci, která byla zasílána v souvislosti s předmětným sporem, a to panu [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy advokátovi žalovaného, a jednalo se tedy o e-mail ze dne 28. 7. 2021, což byl e-mail právě od pana [jméno] [příjmení], hlavního„ stavbyvedoucího [příjmení] [jméno]“, a dále pak se jednalo ještě o další listiny, z téhož dne, když se právě jednalo o popis jednotlivých prací, a tyto e-maily, zachycují onu korespondenci, ze dne 7. 7. 2020, ze dne 21. 7. 2020, ze dne 8. 6. 2020, ze dne 10. 6. 2020, ze dne 25. 6. 2020 a opět ze dne 8. 6. 2020, tedy obsahovaly elektronickou korespondenci, vedenou se stavbyvedoucím, tedy s hlavním stavbyvedoucím žalovaného, panem [jméno] [příjmení], a dále pak se ještě jednalo i o fotografie, vygenerované prostřednictvím počítače, v černobílém provedení, které se týkaly provedení oněch venkovních úprav, a soudu je tedy záhadou, proč žalovaný vehementně tvrdil, že pan [jméno] [příjmení] neměl za žalovaného oprávnění jednat, když, ze zmiňované elektronické korespondence, založené do spisu samotným žalovaným, však vyplývá pravý opak.

13. Pokud se tedy jedná o onu tabulku s názvem„ Co je špatně“, tak, jak se o tom podepsaný soud zmínil již shora, dle jejího obsahu se nepochybně jedná o předávací protokol, zachycující to, že veškeré, předtím vytčené, vady byly, ze strany žalobce, odstraněny a dílo tehdy bylo předáno panu [jméno] [příjmení], jakožto hlavnímu stavbyvedoucímu, k čemuž soud opakovaně konstatuje, že strana žalovaná, a to i přesto, že tento listinný důkaz jí byl od počátku znám, a měla jej k dispozici, tak, vlastně, ovšem neustále tvrdila, že pan [jméno] [příjmení] neměl oprávnění za firmu žalovaného jednat, ač to byla právě sama strana žalovaná, kdo, v rozporu s tímto svým obranným tvrzením, založil do spisu ony e-maily z července roku 2020, jak se o tom soud zmínil již shora (viz výše – bod [číslo]), a když ve všech těchto e-mailech právě je, ze strany žalovaného, komunikováno prostřednictvím pana [jméno] [příjmení], který zde je permanentně označován jako„ hlavní stavbyvedoucí“, takže žalovaná strana sama, touto elektronickou korespondencí, své tvrzení o tom, že pan [jméno] [příjmení] nebyl oprávněn za žalovaného jednat a přebírat dotyčné dílo, vlastně popírala.

14. Ve shora popsaných souvislostech tedy soud konstatuje, že, pokud se jednalo o další skutečnosti, spočívající v oněch nárocích, jimiž argumentovala strana žalovaná, a které hodlala započíst oproti nárokům žalobce, v rámci tohoto řízení (viz výše – body [číslo] [číslo]), tak soud, v souvislosti s tím, že, tedy, v této věci, nařídil ústní jednání, které se konalo dne 21. 6. 2022, k němuž se ovšem ani žalovaný, a též ani jeho právní zástupce, nedostavili, tak soud tedy hodlal poučit stranu žalovanou, o nutnosti prokázat, v souvislosti s tvrzeným započtením, příčinnou souvislost a důvodnost takto provedeného započtení, když, tedy, soud byl toho názoru, že, z oné přemíry listin, založených do spisu ze strany žalovaného, nevyplynulo jednoznačně to, že právě dotyčné doklady, respektive, faktury, které byly k důkazu provedeny (viz výše – bod [číslo]), se přesně a pouze týkají předmětu tohoto sporu, a to v souvislosti s odstraňováním určitých, žalovaným tvrzených, vad, jichž se měl dopustit žalobce, ale kterážto obranná tvrzení byla vlastně vyvrácena onou listinou, s názvem:„ Co je špatně“ (viz výše – bod [číslo]).

15. V tomto ohledu tedy soud hodlal poučit stranu žalovanou, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., o nutnosti prokázat důvodnost takto provedeného započtení, a tedy prokázat tu skutečnost, že žalovaný opravdu má takové konkrétní pohledávky, vůči žalobci, které by byly schopny provedeného, a žalovaným tvrzeného, započtení, a jež by se měly, právě v příčinné souvislosti s činností žalobce, vztahovat k tomu, že žalovaný byl nucen, jak tvrdil, odstranit určité závady, respektive, škody, na provedených pracích, které byly údajně provedeny nekvalitně, ze strany žalobce, a že tedy žalovaný musel, ze svého, vynaložit, a to právě v příčinné souvislosti, s těmito tvrzenými vadami, či škodami, finanční prostředky, jež jsou zachyceny v dotyčných dokladech (viz výše – bod [číslo]), jež byly žalovaným do spisu založeny, a že tedy žalovanému, v této souvislosti, vznikly i o ony nároky na smluvní pokuty, nicméně, žalovaný, a to tím, že se k uvedenému ústnímu jednání, konanému dne 21. 6. 2022, nedostavil, a nedostavil se k němu ani jeho právní zástupce, tak, vlastně, oba zmařili možnost tyto obranné skutečnosti prokázat, neboť soud je toho názoru, že, jaksi na dálku, nelze žalovaného, ani jeho právního zástupce, o těchto skutečnostech poučovat a vyzývat je k doplnění tvrzení i k označení dalších případných důkazních návrhů.

16. Dále pak ještě zdejší soud konstatuje, že, pokud se jedná o to, že strana žalovaná vyčíslila nejen jakousi škodu, kterou jí měl způsobit právě žalobce, a v této souvislosti pak žalovaný vyčíslil i ony, dosti astronomické, smluvní pokuty, tak, v této souvislosti, však zdejší soud konstatuje, že takové nároky žalovaného by mohly být legitimní za předpokladu, že to bude právě žalovaný, kdo prokáže důvodnost těchto svých nároků, a to v návaznosti na jednotlivé faktury či na ony Záznamy o provedených přepravách, apod. (viz výše – body [číslo] [číslo]), a dotvrdí i doloží vznik oné škody, jakož i vznik oněch nároků na smluvní pokuty, a též i příčinnou souvislost, vyvěrající z chování žalobce, při provádění dotyčného díla, když tento způsob obrany žalovaného, proti žalobě, vyhodnotil soud i jako poněkud účelový, zvláště když, jak již bylo řečeno výše, žalovaný existenci příčinné souvislosti, mezi vznikem škody (či nějakých vícenákladů anebo nároků na ony smluvní pokuty) a jednáním žalobce, neprokázal.

17. Pokud se tedy jedná o onu, již shora zmiňovanou, obranu žalovaného, spočívající v započtení vzniklé škody, resp., smluvních pokut, oproti nároku žalobce, v souvislosti s čímž, tedy, jak již bylo naznačeno výše, soud výslovně žalovaného hodlal poučit o tom, že zde je to, naopak, on, kdo musí dotvrdit a doložit, a to přesně, nejen vznik škody, ale též i to, že k takové škodě došlo, v návaznosti na prokázání existence oné příčinné souvislosti, s jednáním žalobce, tak soud, v této souvislosti, shrnuje, že takovou snahu podepsaného soudu ovšem žalovaný, a to svou nepřítomností na jednání, konaném dne 21. 6. 2022, sám zmařil.

18. A pokud se jedná o to, že řádná úhrada oněch faktur, vystavených ze strany žalobce, nebyla žalovaným v plné výši provedena, tak zdejší soud je ovšem toho názoru, že žalovaný též nikdy nedotvrdil a ani nedoložil, a to v souvislosti s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a především pak s odkazem na judikát - sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, a dále i s ohledem na další judikát – sp. zn.: 23 Cdo 4777/2008, a rovněž i v návaznosti na zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., jmenovitě pak v souvislosti s ust. § 8, odst. 3, dále v souvislosti s ust. § 11, a dále i v souvislosti s ust. § 33a, tohoto zákona o účetnictví, jakékoliv relevantní skutečnosti, a to v souvislosti s tím, že, tedy, splnil své zákonné povinnosti, když tedy zákonnou povinností žalovaného bylo, pokud žalovaný, jakožto právnická osoba, tvrdil, že žalobcem provedené práce byly nekvalitní, pak tedy žalovaný měl předmětné faktury neprodleně vrátit, jakožto nedůvodně vystavené, žalobci, a to v souvislosti s ust. § 33a, zákona o účetnictví, a nikoliv si je zahrnout do své účetní evidence, což žalovaný velmi pravděpodobně učinil, a k čemuž podepsaný soud vyslechnul i svědkyni, paní [jméno] [příjmení], která měla pro žalovaného zpracovávat účetnictví, v rozhodné době, ale, která si již prakticky vůbec nic, s odstupem času, nepamatovala, když sdělila soudu pouze to, že byť zpracovávala účetní agendu i pro další své klienty, tak formát i grafické zpracování předmětných faktur, vystavených žalobcem, které jí soud předložil k nahlédnutí, jsou jí sice povědomé, ale, že na konkrétní detaily si již nevzpomíná, když pak tato svědkyně uvedla již jen to, že si vzpomíná pouze na to, že se obě firmy (tedy žalobce i žalovaný) spolu neustále o něčem dohadovaly. Z výslechu této svědkyně tedy soud nezjistil vlastně nic podstatného, pro danou věc, takže soud dospěl k závěru, že, pokud se jedná o onoho pana [jméno] [příjmení], když tedy jeho jméno figuruje, jakožto označení„ hlavního stavbyvedoucího“, na všech e-mailech i na veškeré korespondenci, která byla zde, v rámci tohoto řízení, k důkazu provedena, pak tedy soud dospěl k závěru, že další protahování tohoto sporu nemá smysl, zvláště když žalovaný neunesl své břemeno důkazní, a též vlastně ani své břemeno tvrzení, a to ohledně toho, kdo tedy za něj měl, v souvislosti s přebíráním dotyčného díla, jednat, když žalovaný tvrdil, že to nebyl [jméno] [příjmení], a též pak ani ohledně oněch nároků, uplatněných v rámci onoho započtení (viz výše – body [číslo] [číslo]), kteréžto započtení ovšem soud vyhodnotil jakožto neúčinné, když se, dle názoru soudu, jednalo o pohledávky povýtce neurčité, postrádající náležitosti, konkretizované v ust. § 1987, obč. zák., byť, dle ustanovení § 79, odst. 1 a § 101, odst. 1, o. s. ř., má každý účastník povinnost tvrzení. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu, pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz Nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06). Předpokladem důkazní povinnosti je tedy tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a, o. s. ř.). Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit důkazní povinnost. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla ani jinak v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz, např., rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn. 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004).

19. Jak již bylo několikrát naznačeno výše, tak soud žalovaného nemohl řádně poučit a vyzvat, v souvislosti s jeho obrannými tvrzeními, o tom, že je nutno prokázat to, že žalovaný skutečně disponuje takovými pohledávkami, které jsou způsobilé k započtení, oproti nárokům žalobce, uplatněným v rámci tohoto řízení, a to ve smyslu ust. § 1987, obč. zák., přičemž, pokud jde o onoho, shora již několikrát zmiňovaného, pana [jméno] [příjmení], tak, byť soud, v tomto ohledu, žalovaného stihnul poučit a vyzvat jej k tomu, aby, v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., soudu sdělil, kdo byl tedy onou osobou, jež byla oprávněna jednat za žalovaného, tak, k tomu, vlastně žalovaný soudu již prakticky ničeho dalšího nesdělil, a proto tedy rozhodl soud tak, jak je shora uvedeno.

20. Na základě shora popsaných skutečností tedy podepsaný soud dospěl k závěru, že žaloba důvodnou je, a proto jí vyhověl, když žalovanému ovšem nic nebrání v tom, aby své, případné, nároky, vůči žalobci, uplatnil samostatnou žalobou. V rámci tohoto řízení, vedeného u zdejšího soudu, tedy žalovaný neprokázal (a vlastně ani konkrétně netvrdil) onu příčinnou souvislost, mezi jednáním žalobce a vznikem oněch údajných škod či nároků na smluvní pokuty, a proto tedy žalovaný neprokázal ani důvodnost onoho zápočtu, provedeného ze strany žalovaného, vůči žalobci.

21. Žalobce, tedy, zpracoval pro žalovaného dvě dílčí zakázky, dle shora zmiňovaných objednávek (viz objednávka č. OV/2020/Kom 08 - ze dne 13. 2. 2020 a objednávka č. OV/2020/Kom 09 - ze dne 5. 4. 2020), které soud vyhodnotil jakožto dvě dílčí smlouvy o dílo, a to ve smyslu ust. § 2586, obč. zák., na základě čehož se žalobce, jakožto zhotovitel, zavázal provést pro žalovaného, jakožto objednatele, dílo, a to s dohodnutou cenou, kteréžto skutečnosti vyplynuly i z toho, že se žalovaný pokusil, oproti dohodnuté ceně, započíst své nároky, které však dostatečně jasně a konkrétně již nespecifikoval.

22. Dle ust. § 2587, obč. zák., se dílem vždy rozumí zhotovení, údržba oprava nebo úprava stavby nebo její části, což je právě tento případ, když, podle obsahu obou, shora zmiňovaných, objednávek se jednalo, jednak, o montáž sadového obrubníku, dále o montáž betonové dlažby [jméno] a též i o přípravu pro chodníky („ dílo 1“ - objednávka č. OV/2020/Kom 08 - ze dne 13. 2. 2020) a jednak i o montážní práce - dle položkového rozpočtu – I. Etapa RD – [číslo] („ dílo 2“ - objednávka č. OV/2020/Kom 09 - ze dne 5. 4. 2020). Obě strany se dohodly i na ceně takto vytvořených děl a jejich převzetí za žalovaného potvrdil, bez závad, pan [jméno] [příjmení], jakožto„ hlavní stavbyvedoucí“ žalovaného, a proto tedy podepsanému soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

23. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, tak, o tomto, rozhodl soud dle § 1968, ve spojení s ust. § 1970, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1, o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v tomto řízení právně zastoupen, tedy vznikly náklady řízení, a to v celkové výši 145 262,94 Kč, představující soudní poplatek – ve výši 24 730 Kč, a dále i náklady právního zastoupení žalobce advokátem, představující odměnu za právní zastoupení ve výši 81 840 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu – AT), a to za 8 úkonů právní služby, po částce 10 230 Kč (1x převzetí a příprava zastoupení, 1x zaslání před žalobní výzvy, se základním skutkovým i právním rozborem, 1x podání žalobního návrhu, 1x písemné podání ve věci samé – vyjádření k provedenému započtení – ze dne 18. 12. 2021, dále 1x další písemné podání ve věci – doplnění tvrzení – ze dne 25. 5. 2021, a 3x účast na jednáních, konaných u podepsaného soudu – ve dnech 20. 7. 2021, 12. 10. 2021 a 21. 6. 2022). K tomu pak advokát žalobce účtoval i 8x paušální náhradu výdajů advokáta – po částce 300 Kč – a tedy celkem částku ve výši 2 400 Kč, dle § 13, odst. 4, vyhlášky č. 177/1996 Sb. (8 x 300 Kč), a dále náleží advokátovi žalobce i částka separovaných nákladů, jež byly vyúčtovány, z jeho strany, v celkové výši 11 390,94 Kč, a to za jednání, jež bylo nařízeno na den 16. 12. 2021 a jež bylo zmařeno kvůli právnímu zástupci žalovaného (představující odměnu za marnou účast advokáta žalobce – úkonu – v částce 5 150 Kč, dále 1x režijní paušál – ve výši 300 Kč, dále náhradu za ztrátu času na cestě – z pobočky advokátní kanceláře zástupce žalobce v [obec] do [obec] a zpět – 10 x 100 Kč, za každou započatou půlhodinu – a celkem tedy ve výši 1 000 Kč, dále cestovné – v celkové výši 2 964 Kč, a to při počtu ujetých kilometrů – 520 km – na cestě [obec] – [obec] – a zpět, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy – 4,40 Kč, dle vyhl. č. 589/2020 Sb., při ceně za 1 litr motorové nafty – 27,20 Kč, při náhradě za pohonné hmoty – 520 km x 1,30 Kč, a celkem tedy 676 Kč, při náhradě za amortizaci vozidla – 520 km x 4,40 Kč = 2 288 Kč, takže, celkem činí náhrada za použití motorového vozidla, částku ve výši 2 964 Kč, k čemuž je ovšem nutno připočíst i DPH, ze zmiňovaných částek, a to ve výši 1 976,94 Kč), když se, v tomto případě, celkem, u podepsaného soudu, uskutečnila tři řádná soudní jednání (ono čtvrté, jež bylo nařízeno na den 16. 12. 2021, bylo zmařeno, a to kvůli právnímu zástupci žalovaného), a tedy zástupce žalobce podnikl (kromě cesty na ono zmařené ústní jednání) cestu 3x tam i 3x zpět, a to ze svého sídla v [obec] do [obec] a zpět, takže zástupce žalobce účtoval, v této souvislosti, částku 2 400 Kč, jakožto náhradu za ztrátu času – ve výši 24 započatých půlhodin, a to v souvislosti s oněmi cestami na zmiňovaná tři ústní jednání, z [obec] do [obec] a zpět, a dále pak advokát žalobce účtoval i částku ve výši 3 560 Kč – jakožto cestovné k oněm třem jednáním – z [obec] do [obec] a zpět, při použití osobního automobilu, při průměrné spotřebě (dle technického průkazu) v rozsahu 4,6 l / 100 km, podle vyhlášky 589/2020 Sb., při počtu ujetých kilometrů: 200 km, při sazbě základní náhrady za 1km jízdy – 4,40 Kč (dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a to v rámci cesty na jednání, konané dne 20. 7. 2021, a dále pak i při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy – 4,40 Kč – dle vyhl. č. 589/2020 Sb., a to v rámci cesty na jednání, konané dne 12. 10. 2021, a konečně pak, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy – 4,70 Kč – dle vyhl. č. 511/2021 Sb., při ceně za 1 litr motorové nafty - ve výši 27,20 Kč – ve dnech 20. 7. 2021 a 12. 10 2021, a dále pak při ceně za 1 litr motorové nafty – ve výši 36,10 Kč - v rámci cesty na jednání, konané dne 21. 6. 2022, a při náhradě za amortizaci vozidla – ve dnech 20. 7. 2021 a 12. 10. 2021 – 2x ve výši 880 Kč (200 km x 4,40 Kč), a při náhradě za amortizaci vozidla – dne 21. 6. 2022 – ve výši 940 Kč (200 km x 4,70 Kč), jakož i při náhradě za pohonné hmoty – ve dnech 20. 7. 2021 a 12. 10. 2021 – ve výši 2x 260 Kč (200 km x 1,30 Kč), a při náhradě za pohonné hmoty - dne 21. 6. 2022 – ve výši 340 Kč (200 km x 1,70 Kč), takže, celková náhrada za použití motorového vozidla - dne 20. 7. 2021 - činila částku ve výši 1 140 Kč, tatáž částka (1 140 Kč) pak činila i náhradu za použití motorového vozidla dne 12. 10. 2021, když, pokud jde o den 21. 6. 2022, tak zde činila celková náhrada za použití motorového vozidla částku ve výši 1 280 Kč, přičemž právní zástupce žalobce soudu doložil i to, že je plátcem DPH, a proto soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, musel promítnout rovněž i položku, spočívající v částce, připadající na 21% DPH, z odměny advokáta a z náhrad, kterážto DPH tak činí částku ve výši 18 942 Kč, a v důsledku čehož tedy celkové náklady tohoto řízení činí částku ve výši 145 262,94 Kč. Pokud se jedná o motorové vozidlo, která právní zástupce žalobce použil, za účelem všech čtyř, shora zmiňovaných, cest, k soudu do [obec], tak se jednalo o osobní automobil KIA CEED, [registrační značka] (zjištěno z Osvědčení o registraci vozidla – U L 0 2 1 6 7 8).

25. O povinnosti žalovaného, uhradit tyto náklady řízení žalobci, v celkové výši 145 262,94 Kč, k rukám jeho právního zástupce, rozhodl soud tak, že stanovil žalovanému, pro splnění této jeho povinnosti, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (§ 160, odst. 1, o. s. ř.).

Poučení