Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

18 C 369/2022 - 110

Rozhodnuto 2024-06-12

Citované zákony (6)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupena [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/1] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o odstranění staveb ve vlastnictví žalovaného stojících na pozemcích žalobkyně takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen na své náklady odstranit z pozemku parc.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně, vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], stavby skleníků nezapsané v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, a to do 90ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta [Adresa zainteresované osoby 1/1], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost na své náklady odstranit z pozemků ve vlastnictví žalobkyně parc.č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] do 90ti dnů od právní moci rozsudku stavby skleníků nezapsané v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem shora uvedených pozemků parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (dále jen „předmětné pozemky“) s tím, že žalobkyně je právní nástupkyní paní [jméno FO], nar. [datum], zemřelé dne [datum], které byly výše uvedené pozemky vráceny v restituci, a to rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu ze dne [datum] sp.zn. [Anonymizováno]. Povinným subjektem, který pozemky vydával, byl [Anonymizováno] [adresa], státní příspěvková organizace, který měl ke dni vydání pozemků právní předchůdkyni žalobkyně právo s předmětnými nemovitostmi hospodařit. Na předmětných pozemcích jsou umístěny konstrukce skleníků, které tam byly vybudovány před rokem 1989, kdy tyto pozemky byly ve vlastnictví státu. Vlastníkem těchto skleníků, které nebyly vydány v restituci a které zůstaly ve vlastnictví státu, je v současné době žalovaný. Předmětné skleníky se na pozemcích žalobkyně nacházejí neoprávněně bez řádného právního titulu. Jestliže nějaký právní titul existoval v době vybudování skleníků, kdy byl vlastníkem pozemků stát, tento titul odpadl nejpozději v okamžiku, kdy pozemky pod skleníky byly v restituci vráceny zpět právní předchůdkyni žalobkyně. V souvislosti s vydáním pozemků a ani nikdy později nedošlo ke zřízení žádného věcného břemene ani práva stavby. Skleníky, které se nacházejí na pozemcích žalobkyně, již mnoho let nikdo nevyužívá, jejich vlastník se o svůj majetek nestará ani ho neudržuje, tyto neslouží dlouhodobě k účelům, pro které byly zřízeny, jsou v havarijním stavu a brání jakémukoli využití pozemků, na kterých stojí. Technický stav skleníků je v rozporu se stavebními, bezpečnostními a dalšími právními předpisy, ohrožují životy a zdraví osob, které se v dané lokalitě pohybují. Žalobkyně se tak po žalovaném jako vlastníku skleníků domáhá odstranění těchto staveb, a to jednak z důvodu absence řádného právního titulu k jejich umístění na cizím pozemku, jednak z důvodu jejich havarijního a zcela nevyhovujícího technického stavu. Žalobkyně dále uvedla, že po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby na pozemcích v jejím vlastnictví trpěla torza skleníků, které absolutně znemožňují jakékoli využívání pozemků, na kterých stojí a tyto pozemky zcela znehodnocují. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo řízení ohledně odstranění staveb, a to skleníků na pozemcích parc.č. [Anonymizováno] přerušeno, a to do skončení správního řízení o odstranění stavby, které je vedeno u Městské části [právnická osoba], Úřad městské části – odbor stavební. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení tak nadále zůstalo odstranění stavby skleníků na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že stavba skleníků na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla v padesátých, resp. sedmdesátých letech postavena vlastníkem pozemku, kterým byl stát, kdy v době jejího vzniku existoval občanskoprávní titul k jejímu zřízení, a to vlastnické právo stavebníka k pozemku. Stavba tak vznikla v souladu s oprávněním vlastníka pozemku vybudovat na svém pozemku stavbu. Občanskoprávní titul tak byl dán a nemohl zaniknout v důsledku následné změny ve vlastnictví pozemku, kdy legálnost stavby z hlediska veřejného práva nemá pro posouzení věci v občanskoprávním řízení žádný význam. Rovněž poukázal na skutečnost, že žalobkyně neprokázala, že by se v případě předmětných skleníků jednalo o stavby neoprávněné z hlediska občanskoprávního ani z hlediska veřejnoprávního. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že i v případě, pokud by žalovaný připustil existenci nájemního vztahu, který vznikl dle ust. § 22 zákona o půdě, muselo by platně dojít k ukončení tvrzeného nájemního vztahu, a to např. dohodou nebo výpovědí jedné ze smluvních stran. K tomu však v daném případě nedošlo. Soud v průběhu řízení provedl důkaz zápisem o předání majetku a změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, informací o parcele parc.č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], parc.č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], rozhodnutím Úřadu městské části [právnická osoba] z [datum] č.j. [Anonymizováno], rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy z [datum] sp.zn. [Anonymizováno], rozhodnutím o nařízení odstranění staveb z [datum] vydaným Úřadem městské části [právnická osoba], návrhem nájemní smlouvy na pozemky se skleníky, smlouvou o nájmu nemovité věci bez podpisu, dopisem právního zástupce žalobkyně právnímu předchůdci žalovaného z [datum], znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno], objednávkou – prodej majetku dle zákona č. 219/2000 Sb. z [datum], aukční vyhláškou č. [Anonymizováno], nabídkou nepotřebného majetku organizačním složkám státu včetně přílohy, nájemní smlouvou č. [Anonymizováno] z [datum], rozhodnutím Městské části [právnická osoba] z [datum] týkající se rozhodnutí o umístění stavby, kolaudačním souhlasem s užíváním stavby z [datum], výpisem z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa], žádostí o záznam do katastru nemovitostí z [Anonymizováno], rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu z [datum], výzvou OSS resortní nabídka nepotřebného nemovitého majetku z [datum], dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě č. [spisová značka], dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě, dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě, dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě, výzvou k odstranění konstrukcí skleníků, sdělením právního předchůdce žalovaného k výzvě k odstranění skleníků z [datum], trhovou smlouvou z [datum] včetně jejího dodatku z [datum], 18 kusy fotografií, předávacím protokolem z [datum], rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], žádostí o stavební povolení z [datum], rozhodnutím o přípustnosti stavby z [datum], výstavbou skleníků LUR a rekonstrukce kotelny [adresa] – rozhodnutí o přípustnosti stavby z [datum] a [datum], původní a technickou zprávou, hospodářskou smlouvou č. 918/419-887, trhovou smlouvu z [datum] včetně dodatku z [datum], historickými leteckými snímky od roku 1960 do roku 1988, protokolem o místním šetření, rozhodnutím Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy č.j. [Anonymizováno] z [datum], podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp.zn, [spisová značka], z něj zejména žalobou z [datum], vyjádřením žalovaného z [datum], usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka], výzvou k vydání bezdůvodného obohacení z [datum], [datum], dokladem o zaplacení z [datum] a [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že Rada Okresního národního výboru [adresa] – sever, [adresa] III. se sídlem [Anonymizováno] dne [datum] rozhodla ve věci stavby skleníků, kotelny, sociálního zařízení a skladovacích prostorů pro semena šlechtitelské stanice v [Anonymizováno] – rozhodnutí o přípustnosti stavby tak, že podle žádosti [Anonymizováno] se sídlem [adresa] VII, ONV [adresa] [Anonymizováno] rozhodla tak, že souhlasí s vybudováním nových skleníků, kotelny, sociálního zařízení a skladovacích prostor ve šlechtitelské stanici v [Anonymizováno], a to na pozemku č. katastru [Anonymizováno] v rozsahu specifikovaném v tomto rozhodnutí (rozhodnutí Rady ONV [adresa] – [Anonymizováno] z [datum]). dnem [datum] je datováno místní šetření týkající se výstavby skleníku LUR a rekonstrukce kotelny – [adresa] tak, že ONV [adresa] – [Anonymizováno] rozhodl o přípustnosti stavby skleníků LUR a rekonstrukce kotelny po provedeném místním šetření na pozemku [adresa], šlechtitelská stanice, když na pozemku mají být umístěny skleníky specifikované v tomto rozhodnutí (rozhodnutí ONV [adresa] – východ z [datum]). dnem [datum] je datováno rozhodnutí ONV [adresa] pod č.j. [Anonymizováno] týkající se rozhodnutí o přípustnosti stavby, v rámci kterého ONV [adresa] rozhodl o přípustnosti stavby skleníků LUR 4 – 48 v areálu provozovny [Anonymizováno] v [adresa] – [Anonymizováno] včetně ústředního vytápění. Součástí rozhodnutí je i průvodní a technická zpráva, ze které vyplývá, že stavba byla s určitými změnami oproti projektu v zásadě realizována v letech 1959 – 1960 a uvedena do provozu s tím, že kolaudační výměr nebyl pravděpodobně vydán, protože nebyly nalezeny doklady o provedení závěrů stavby (rozhodnutí z [datum]). dnem [datum] je pod č.j. [Anonymizováno] vydáno rozhodnutí o povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání), když odbor výstavby ONV v [adresa] jako stavební úřad povolil k žádosti [Anonymizováno] o.p. [adresa] ze dne [datum] uvedení do trvalého provozu stavby správní budovy a skleníků v provozovně Sempry v [adresa] – [Anonymizováno], č. katastru [Anonymizováno], a to dnem [datum] (citované rozhodnutí). dnem [datum] je datována hospodářská smlouva č. [Anonymizováno] uzavřená mezi [Anonymizováno] [adresa] jako odběratelem a společností [Anonymizováno] národní podnik [adresa] VII., [adresa] jako investorem, kdy předmětem smlouvy je zhotovení tří skleníků S/625 s pracovními stoly a jednoho skleníku S6/25 s množírnou, jednoho spojovacího skleníku SP5/40, spojovací chodby včetně vytápění, kotelny a strojovny za finanční částku [částka] dle rozpočtu, a to v [Anonymizováno], [adresa] (citovaná smlouva). dnem [datum] je dotována žádost o stavební povolení, kterou podává [právnická osoba] [adresa] Radě ONV [adresa] – [Anonymizováno] týkající se vybudování stavby skleníku, kotelny, sociálního zařízení a skladovacích prostor pro semenné kultury v šlechtitelské stanici v [Anonymizováno] s tím, že stavební akce je prováděna na vlastním pozemku, na pozemku parc.č. [hodnota] B s tím, že důvodem stavby je šlechtění a množení květinových kultur potřebných zvláště ke krytí požadavků exportu, kdy stavba má být ukončena do září 1959 tak, aby v zimní sezóně mohly být skleníky provozně využity (citovaná žádost). Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] rozhodl ve věci navrhovatele [Anonymizováno] [adresa] proti odpůrcům 1) [Anonymizováno] 2) [jméno FO], za účasti [právnická osoba] ČR tak, že rozhodnutí prvého odpůrce ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] se potvrzuje. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že shora citovaným rozhodnutím soud rozhodl, že druhá odpůrkyně [jméno FO] je vlastníkem nemovitostí ve výroku specifikovaných s tím, že [Anonymizováno] při svém rozhodnutí vyšel z toho, že kupní smlouva ze dne [datum], na základě které paní [jméno FO] prodala předmětné nemovitosti [Anonymizováno], národní podnik, byla uzavřena jak v tísni, která spočívala v tíživé sociální a hospodářské situaci prodávající způsobenou postupnou likvidací soukromého podnikání, tak i za nápadně nevýhodných podmínek, neboť kupní cena byla stanovena v rozporu s cenovými předpisy, kdy kupní cena byla stanovena ve výši [částka] a podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z října 1957 byla hodnota předmětných nemovitostí ve výši [částka] a dle revizního znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] ve výši [částka]. V daném případě tak byly splněny podmínky ust. § 6 odst.1 písm. k) zákona o půdě a paní [jméno FO] je oprávněnou osobou dle ust. § 4 odst.1 zákona o půdě. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (citované rozhodnutí). dnem [datum] je datována nájemní smlouva č.[Anonymizováno], na základě které paní [jméno FO] jako pronajímatelka přenechala žalovanému jako nájemci do nájmu nemovitosti, a to pozemky parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o celkové výměře 3 110 m2, a to za účelem umístění, realizace a užívání staveb – skleníků k drobné zemědělské činnosti. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 10ti let od [datum] za sjednané nájemné ve výši [částka] (citovaná nájemní smlouva) dnem [datum] je datováno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odbor stavební, kdy Magistrát hlavního města Prahy rozhodoval k odvolání [právnická osoba] ČR se sídlem [adresa] o odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu Úřadu městské části [právnická osoba] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], který bylo [právnická osoba] ČR nařízeno odstranění staveb skleníků na pozemcích parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] tak, že rozhodnutí bylo změněno tak, že bylo nařízeno odstranění staveb skleníků v [adresa], a to nejpozději do šesti měsíců od právní moci tohoto usnesení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (citované rozhodnutí) dnem [datum] je datováno rozhodnutí Městské části [právnická osoba] – Úřad městské části – stavební úřad, na základě kterého úřad rozhodl k návrhu navrhovatelky [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa] tak, že nařídil vlastníkovi staveb skleníků umístěných na pozemku parc.č. [Anonymizováno] umístěné na adrese [Anonymizováno], k.ú. [adresa], odstranění staveb, a to do [datum] (citované rozhodnutí). dnem [datum] je datováno rozhodnutí Úřadu městské části [právnická osoba] – odbor stavební, dle kterého úřad dle ust. § 79 a 92 stavebního zákona rozhodl o umístění stavby dle ust. § 115 stavebního zákona a udělil stavební povolení na dočasnou stavbu skleníků – celkem tři oddělené objekty v areálu zahradnictví na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (citované rozhodnutí). dne [datum] vydal Úřad městské části [právnická osoba] – odbor stavební kolaudační souhlas, který je dokladem o povolení účelu užívání stavby skleníků – tři oddělené objekty v areálu zahradnictví na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] s tím, že účelem stavby je to, že skleníky jsou využívány pro pěstitelskou činnost v areálu zahradnictví (citované rozhodnutí). dnem [datum] je datován předávací protokol, na základě kterého [Anonymizováno] [adresa], příspěvková organizace, IČ [IČO] se sídlem [adresa], předává žalovanému nemovitosti, a to kromě jiného skleníky LUR a Klan na pozemcích v k.ú. [adresa], a to na pozemku parc.č. [Anonymizováno], když součástí předávacího protokolu je inventurní seznam předávaného majetku včetně zůstatkové a pořizovací ceny (předávací protokol z [datum]). v roce 2023 žalovaný vyvěsil aukční vyhlášku č. [Anonymizováno] týkající se koupě a prodeje nemovitých věcí specifikovaných v této vyhlášce, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (citovaná vyhláška). dnem [datum] je datováno rozhodnutí Úřadu městské části [právnická osoba] – odbor stavební pod č.j. [Anonymizováno] týkající se toho, že úřad nařídil žalovanému jako vlastníku staveb odstranění skleníků specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí umístěných na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], když pozemky jsou ve vlastnictví žalobkyně. Úřad uzavřel, že se jedná o dočasnou stavbu, u které uplynula doba jejího trvání (citované rozhodnutí). dnem [datum] je datováno rozhodnutí Hlavního města Prahy – Magistrátu hlavního města Prahy – odbor stavebního úřadu pod č.j. [Anonymizováno], na základě kterého bylo rozhodováno o odvolání žalovaného proti usnesení Úřadu městské části [právnická osoba], odbor stavební, pod č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], jehož předmětem bylo zastavení řízení o změně užívání dočasné stavby „stavba tří samostatně stojících skleníků [adresa], k.ú. [adresa] č. prac. [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno]“ tak, že odvolání, které podal žalovaný, bylo zamítnuto a usnesení bylo potvrzeno. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že právní předchůdce odvolatele požádal dne [datum] o změnu užívání dočasné stavby (skleníků) spočívající v prodloužení doby jejich trvání do roku 2018. V průběhu řízení však bylo prokázáno, že požadovaný souhlas vlastníka pozemku pod stavbami skleníků nebyl nikdy udělen a z tohoto důvodu tak stavební úřad dle ust. § 66 odst.1 písm.c) správního řádu řízení o změně v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání do roku 2028 zastavil (citované rozhodnutí). Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního úřadu dne [datum] pod č.j. [Anonymizováno] rozhodl o odvolání žalovaného proti rozhodnutí Úřadu městské části [právnická osoba], odbor stavební pod č.j. [Anonymizováno] týkající se odstranění tří samostatně stojících skleníků na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], že se rozhodnutí Úřadu městské části [právnická osoba] sp.zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] ruší a věc se vrací tomuto úřadu k novému projednání (citované rozhodnutí) u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. [spisová značka] probíhalo řízení, v rámci kterého se žalobkyně domáhala vůči žalovanému vydání bezdůvodného obohacení, a to za užívání movitých věcí – skleníků, postavených na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], když tyto pozemky byly v rámci restitučního řízení vydány právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaný tyto užívá bez právního důvodu a na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohacuje. Žalovaný v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 nárok žalobkyně co do důvodu uznal, nesouhlasil však s výší bezdůvodného obohacení, které bylo žalobkyní dokládáno na základě odborného vyjádření a trval na vyhotovení znaleckého posudku. Následně po vyhotovení posudku žalovaný nárok žalobkyně uznal a ve věci byl dne [datum] pod č.j. [spisová značka] schválen soudní smír, na základě kterého se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], které jsou ve vlastnictví žalobkyně a na kterých jsou umístěny stavby skleníků, které jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] (podstatný obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp.zn. [spisová značka]). žalobkyně se vůči žalovanému domáhala vydání bezdůvodného obohacení za umístění skleníků na jejím pozemku bez právního důvodu, když výzva k plnění byla zasílána právním zástupcem žalobkyně žalovanému a žalovaný na základě této výzvy také plnil (citované výzvy z [datum] a [Anonymizováno], doklady o úhradě). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno, a po takto provedeném dokazování uzavřel, že je namístě podanému návrhu na odstranění staveb – skleníků, na pozemku žalobkyně, vyhovět. S ohledem na to, že řízení ohledně odstranění staveb na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně – pozemek parc. č. [Anonymizováno] – je pravomocně přerušeno do skončení správního řízení, zabýval se soud v rámci svého rozhodnutí toliko důvodností žaloby vztahující se k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který zůstal předmětem řízení. Mezi účastníky bylo nesporným, že právní předchůdkyně žalobkyně nabyla předmětný pozemek v rámci restitučního řízení. Nesporným bylo rovněž to, že na předmětném pozemku se nacházejí skleníky, které jsou ve vlastnictví žalovaného. Spornou skutečností naopak zůstalo to, zda sporné skleníky byly postaveny na pozemku žalobkyně v souladu s právem a zda tak žalovaného stíhá povinnost k jejich odstranění. Žalovaný svoji procesní obranu týkající se toho, z jakých důvodů by soud měl žalobu zamítnout, vystavěl na tom, že stavba skleníků, které jsou postaveny na předmětném pozemku parc.č. [Anonymizováno] byla provedena v souladu s tehdy platnými zákony, když tyto skleníky byly postaveny na pozemku, který v rozhodné době byl ve vlastnictví státu. Jedná se tak o oprávněnou stavbu a žalovaného nestíhá povinnost k odstranění těchto skleníků. V tomto směru žalovaný poukázal na rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], průvodní technickou zprávu, rozhodnutí o povolení k uvedení stavby do trvalého provozu a technickou zprávu, kdy poukázal na skutečnost, že v době vzniku stavby, tj. skleníků, na sporném pozemku existoval občanskoprávní titul k jejich zřízení, a to vlastnické právo stavebníka k pozemku. Rovněž odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně sp.zn. 22 Cdo 746/2007 týkající se toho, že v případě, zřídil-li na cizím pozemku stavbu stavebník, který měl časově neomezené právo mít na tomto pozemku stavbu, a toto právo později zaniklo, nemůže se vlastník pozemku domáhat odstranění této stavby, a to ani proti právnímu nástupci stavebníka. Jinak řečeno, je-li stavba zřízená původně na vlastním pozemku stavebníka, nelze ji jen z důvodu zániku jeho vlastnického práva považovat za neoprávněnou a domáhat se jejího odstranění. Lze přisvědčit žalovanému v tom směru, že stavba skleníků na předmětném pozemku byla postavena v souladu s tehdy platnými právními předpisy, když právnímu předchůdci žalovaného, [Anonymizováno] [adresa] VII, bylo vydáno Radou ONV [adresa] – [Anonymizováno] rozhodnutí o přípustnosti stavby – skleníků – na pozemku č. katastru [Anonymizováno] tak, jak je uvedeno v rozhodnutí z [datum] č. Výst.[Anonymizováno]. Skleníky byly pak vystavěny na pozemku, který v rozhodné době byl ve vlastnictví státu (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná) a v daném případě se nejednalo o nepovolenou stavbu – ust. § 10 a 11 zák. č. 87/1958 Sb. ve znění v té době platném (pozemky pod skleníky získal stát na základě trhové smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], když následně v rámci restitučního řízení byly pozemky vráceny právní předchůdkyni žalobkyně z důvodu nabytí předmětných pozemků státem v rozporu s restitučními zákony). Soud se v rámci svého rozhodnutí však dále musel zabývat tím, jaký byl „osud“ předmětného pozemku, na kterém byly skleníky postaveny, tj., kdo s předmětným pozemkem od jeho nabytí do vlastnictví státu hospodařil, a to až do doby, kdy tento pozemek byl v rámci restitučního řízení vydán právní předchůdkyni žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně trhovou smlouvou ze dne [datum] prodala [Anonymizováno], národní podnik, celý zahradnický areál při č.p. [Anonymizováno], když ve smlouvě trhové byly vymezeny pozemkové parcely, které do zahradnického areálu patřily. V rámci těchto pozemků se nacházejí ty, které jsou vymezeny v žalobě s tím, že na nich stojí předmětné stavby skleníků, které žalobkyně žádá po žalovaném odstranit. [Anonymizováno], národní podnik, byl státní organizací, která byla právním předchůdcem dalších státních organizací, které na předmětném pozemku hospodařily ([Anonymizováno], národní podnik, [Anonymizováno], oborový podnik, [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [adresa], příspěvková organizace). Dne [datum] nabyl do svého vlastnictví skleníky, které jsou umístěny na předmětném pozemku, do vlastnictví [právnická osoba] ČR, jehož právním nástupcem byl [Anonymizováno] jako organizační složka státu (v tomto směru byla výše uvedená skutková tvrzení mezi účastníky nesporná). Dle ust. § 22 odst.2 zák.č. 229/1991 Sb., (účinného do [datum]) o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon“), nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byl pozemek podle části druhé tohoto zákona vydán, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že oprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta o výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. Dle ust. § 22 odst. 5 zákona (účinného do [datum]) nachází-li se na pozemku v užívání šlechtitelské stanice trvalé kultury patřící k nezbytnému rostlinnému genofondu nebo slouží-li pozemek v užívání šlechtitelské stanice výlučně k vypěstování nových šlechtěných odrůd, nemůže výpovědní lhůta, u výpovědi podané vlastníkem, skončit dříve, něž bude dosaženo účelu, k němuž byl pozemek užíván ke dni [datum]. Ze shora citovaných ustanovení zákona je tak zřejmé, že poté, co byl sporný pozemek vydán v rámci restitučního řízení právní předchůdkyni žalobkyně, došlo ze zákona ke vzniku nájemního vztahu mezi vlastníkem pozemku – právní předchůdkyní žalobkyně – jako pronajímatelem a dosavadním uživatelem, tedy právním předchůdcem žalovaného, jemuž zůstalo vlastnické právo ke stavbám skleníků jako nájemci. Na výše uvedeném právním závěru soudu týkající se vzniku nájemního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právním předchůdcem žalovaného dle ust. § 22 odst.5 zákona nemůže ničeho změnit to, že skleníky na předmětném pozemku ve vlastnictví žalobkyně, byly postaveny v souladu s tehdy platnými právními předpisy, neboť zákon o půdě jako zákon speciální vydaný v rámci restitučních řízení reagoval na situace, kdy došlo k vydání pozemku původním restituentům či jejich právním nástupcům, kdy na těchto pozemcích se nacházely stavby ve vlastnictví jiného subjektu. Jinak řečeno, zákon neřešil to, zda se na pozemcích, které byly restituentům či jejich právním nástupcům vydány, nacházejí stavby, které byly postaveny v souladu s právními předpisy platnými před účinností zákona o půdě. S ohledem na dobu, kdy zákon o půdě byl přijat je třeba uzavřít, že účelem založení nájmu bylo okamžité řešení právních vztahů mezi vlastníky a uživateli zemědělských a lesních pozemků po zrušení předchozích užívacích práv v době, kdy vlastníci pozemků a jejich uživatelé neměli ještě ani možnost se o nájemních vztazích a jejich podmínkách dohodnout. Zákonodárce proto přistoupil k řešení, jež by bylo považováno více méně za provizorní (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 1399/2001). Vztáhnuto na tento konkrétní případ je třeba uzavřít, že vzhledem k provizorní povaze nájemního vztahu (dané i právem každé ze stran jej vypovědět dle ust. § 22 odst. 2 a 8 zákona) není dán legitimní důvod, proč by tento nájemní vztah měl přecházet na osobu, která věc začala užívat až po účinnosti zákona, tedy na osobu, která musí vycházet ze stejných podmínek jako každý, kdo kupuje stavbu na cizím pozemku. Je třeba přitom zdůraznit i to, že předmětný pozemek byl vydán v rámci nápravy křivd způsobených totalitním režimem a v tomto kontextu lze stěží připustit takovou interpretaci ust. § 22 odst.2 a 8 zákona, která by ve své podstatě znamenala pro žalobkyni jako právní nástupkyni původní restituentky vydání trvale znehodnocených pozemků oproti jiným zemědělským pozemkům (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 2009/2011). S poukazem na shora uvedené je tak nutné uzavřít, že byť na základě citovaných ustanovení zákona vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právním předchůdcem žalovaného nájemní vztah k předmětným pozemkům, pak tento nájemní vztah poté, co vlastnické právo ke skleníkům přešlo na žalovaného, nepřešlo spolu s tímto rovněž právo nájmu k předmětnému pozemku tak, aby jej žalovaný mohl nadále užívat a nestíhala jej povinnost k odstranění staveb na něm umístěných. S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že se žalobkyně důvodně vůči žalovanému domáhá odstranění skleníků z pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (ohledně ostatních pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení je řízení přerušeno do pravomocného skončení správního řízení a nebylo tak o nich v rámci tohoto rozhodnutí rozhodováno). Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že nelze ani odhlédnout od toho, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. [spisová značka] soud schválil smír účastníků, a to žalobkyně a žalovaného, v rámci kterého se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení za umístění skleníků na jejím pozemku, kdy v rámci tohoto řízení žalovaný uznal, že skleníky se nyní na pozemku žalobkyně nacházejí bez právního důvodu (tj. v současné době žalovanému nesvědčí žádný právní titul k tomu, aby tyto skleníky byly na pozemku žalobkyně umístěny) a zavázal se žalobkyni uhradit bezdůvodné obohacení. Dle názoru soudu je tak i procesní obrana žalovaného uplatněná v tomto řízení, v rámci kterého se žalobkyně domáhá odstranění sporných skleníků, účelová, kdy žalovaný se snaží prokázat, že existuje právní titul pro to, aby sporné skleníky byly na pozemku žalobkyně nadále umístěny a nestíhala jej povinnost k jejich odstranění, byť naproti tomu v jiném řízení, které bylo zahájeno později, než řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, žalovaný to, že skleníky se na pozemku žalobkyně nacházejí bez právního důvodu, de facto uznal, když se zavázal uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení, a to nejen za dobu, která byla předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. [spisová značka]. S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že nárok žalobkyně ohledně odstranění skleníků z pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je důvodný. Soud v neposlední řadě uvádí, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit ani návrh žalovaného týkající se toho, aby mu byla k odstranění skleníků stanovena lhůta delší než uvedená v žalobě, a to v délce minimálně šesti měsíců s tím, že v případě vyhovění žalobě bude žalovaný muset zajistit výběrové řízení pro odstranění těchto skleníků, neboť jak již bylo uvedeno výše, žalovaný si byl a je vědom toho, že se skleníky na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], tj. na pozemku ve vlastnictví žalobkyně, nacházejí neoprávněně, tj. že mu nesvědčí žádný právní titul k jejich užívání (viz. citované rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. [spisová značka]) a i v návaznosti na probíhající řízení u zdejšího soudu si tak žalovaný musel být vědom toho, že jej bude stíhat povinnost k odstranění těchto skleníků. Od rozhodnutí Pozemkového úřadu, v rámci kterého bylo rozhodnuto o oprávněnosti nároku právní předchůdkyně žalobkyně na vydání sporných pozemků, uplynulo téměř třicet let (právní moc citovaného rozhodnutí dne [datum]), od doby nabytí vlastnického práva právní předchůdkyni žalobkyně (vyjma doby deseti let, kdy ze zákona došlo ke vzniku nájemního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právním předchůdcem žalovaného) nemohla restituentka, resp. její právní nástupkyně, s předmětnými pozemky nikterak disponovat, neboť se na nich nacházejí stavby skleníků ve vlastnictví žalovaného. Předmětný pozemek, a i sousední pozemky jsou tak dlouhodobě znehodnoceny nefunkčními stavbami skleníků, když tyto stavby jsou v havarijním stavu tak, jak bylo soudem zjištěno při místním šetření. Byť sama tato skutečnost, tj. existence havarijního stavu skleníků (viz. pořízená fotodokumentace na místě samém) nemá žádný vliv na právní posouzení věci (viz. odůvodnění výše), je třeba připomenout, že byť žalovaný po celou dobu řízení setrvával na svém procesním stanovisku, že se jedná o stavby oprávněné a není tak důvod k jejich odstranění, fakticky se však jako vlastník těchto staveb k nim nechoval, neboť jim neposkytoval řádnou péči a údržbu, odhlédnuto od toho, že tyto stavby dlouhodobě neplní svoji funkci, pro kterou byly na pozemcích žalobkyně umístěny, tj. pěstování a šlechtitelství rostlin. Soud tak musel uzavřít, že je pouze věcí žalovaného, aby skleníky v soudem stanovené lhůtě z pozemku ve vlastnictví žalobkyně odstranil a neshledal tak důvod pro to, aby žalovanému byla poskytnuta lhůta delší pro jejich odstranění. O návrhu žalobkyně na povinnosti žalovaného odstranit stavby skleníků z pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] bude rozhodnuto v návaznosti na rozhodnutí správního orgánu, neboť o povinnosti žalovaného tyto stavby odstranit je vedeno správní řízení u Městské části [adresa]. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mez účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšná žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši [částka] sestávají ze žalobkyní uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále ze 14,5 úkonu právní služby á [částka] (ust. § 9 odst.1 písm.a) ve spojení s ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 3.11.20223, [datum], [datum], [datum] a [datum], vyjádření ve věci z [datum], vyjádření z [datum], účast u místního šetření dne [datum], vyjádření z [datum], vyjádření z [datum]) + 21 % DPH a 15 x režijní paušál á [částka] + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.