18 C 386/2024 - 73

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vzájemném návrhu stran o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy složeným do úschovy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí Policií České republiky v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [adresa] žalobkyni, a to koně – klisny, typ teplokrevný, barva hnědá, číslo průkazu koně [Anonymizováno], č. mikročipu [Anonymizováno] (1. mikročip), č. mikročipu [Anonymizováno] (2. mikročip), narození 10. 4. 2014.

II. Vzájemná žaloba žalované o nahrazení souhlasu žalobkyně s vydáním předmětu úschovy složeným do úschovy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí Policií České republiky v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [adresa] žalované se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rámci žaloby žalobkyně o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy ve výši 16 822,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rámci vzájemné žaloby žalované o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy ve výši 14 822,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 14.10.2024 se žalobkyně vůči žalované domáhala nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy složeným do úschovy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí Policií České republiky v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [adresa], a to koně – klisny, typ teplokrevný, barva hnědá, číslo průkazu koně [Anonymizováno], č. mikročipu [Anonymizováno] (1. mikročip), č. mikročipu [Anonymizováno] (2. mikročip), narození 10. 4. 2014 (dále klisna). Tvrdila, že v listopadu r. 2023 byla PČR v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [adresa] vyzvána, aby klisnu vydala pro účely trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry dle § 206 t.z., kterého se měla dopustit pí [jméno FO]. Následně byla klisna na základě usnesení PČR, KŘP Pardubického kraje, ÚO Ústí nad Orlicí, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 7.2.2024, č.j. [Anonymizováno] uložena ve smyslu § 80 odst. 1 t.ř. do úschovy zdejšího soudu, jelikož své domnělé vlastnické právo k ní uplatnila i žalovaná. Předmětné řízení o úschově je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto řízení pak žalobkyně dne 20.8.2024 požádala o vydání klisny z dané úschovy, této žádosti však nebylo vyhověno, jelikož žalovaná dne 2.9.2024 soudu sdělila, že s jejím vydáním žalobkyni nesouhlasí. S ohledem na uvedené se proto žalobkyně v souladu s § 299 z.ř.s. domáhá nahrazení souhlasu žalované s vydáním klisny z úschovy žalobkyni.

2. Co se týče titulu, na základě kterého se žalobkyně domáhá vydání klisny, tvrdila, že klisna měla být ze strany žalované, majitelky matky klisny, v r. 2014 předána pí [jméno FO] za účelem zajištění jejího výcviku, dne 17.5.2015 však pí [jméno FO] na klisnu uzavřela kupní smlouvu s [tituly před jménem] [jméno FO], která klisnu na základě kupní smlouvy ze dne 9.5.2015 prodala p. [jméno FO], jenž dne 21.3.2016 uzavřel s žalobkyní ke klisně darovací smlouvu. Žalobkyně má přitom za to, že se jedná o právní jednání platná a účinná, když má za to, že její právní předchůdci nabyli vlastnictví ke klisně řádně. I kdyby totiž pí [jméno FO] uzavřela danou kupní smlouvu s [tituly před jménem] [jméno FO] bez toho, aniž by byla vlastníkem klisny, nabyla by [tituly před jménem] [jméno FO] vlastnické právo k ní v souladu s § 1109 písm. c/ o.z., když byla klisna pí [jméno FO] ze strany žalované svěřena a [tituly před jménem] [jméno FO] klisnu nabyla za úplatu, přičemž nemohla důvodně předpokládat, že není ve vlastnictví pí [jméno FO], byla tak v dobré víře, že je klisna jejím vlastnictvím. Ostatní nabyvatelé pak již nabyli vlastnictví ke klisně na základě platných a účinných kupních, resp. darovacích smluv uzavřených s předchozím vlastníkem klisny. Rovněž má pak žalobkyně za to, že jsou na její straně alternativně splněny i podmínky vydržení vlastnického práva ke klisně dle § 1089 o.z., když je od uzavření darovací smlouvy řádným, pravým a poctivým držitelem klisny, přičemž ke dni 21.3.2019 uplynula i potřebná vydržecí doba.

3. K námitce žalované, že dle jejího názoru nebyly splněny předpoklady pro nabytí od neoprávněného v rámci kupní smlouvy uzavřené mezi pí [jméno FO] a pí [jméno FO] stanovené § 1111 o. z. žalobkyně uvedla, že je podle ní namístě aplikovat § 1109 o.z., nikoli § 1111 o.z., není tak rozhodné, za jakých okolností, včetně činu povahy úmyslného trestného činu, žalovaná klisnu pozbyla, navíc pak není důvodná ani námitka, že byla smlouva o odchovu uzavřena nikoli mezi žalovanou a pí [jméno FO], ale mezi žalovanou a p. [jméno FO], takže byla klisna svěřena ze strany žalované osobě odlišné, než té, která uzavřela kupní smlouvu s pí [jméno FO], když žalovaná ve svých podaných vysvětleních na výsleších u PČR uvedla, že co do smlouvy o odchovu jednala s pí [jméno FO], nikoli s p. [jméno FO], což ve svém vysvětlení potvrdil i p. [jméno FO], který zde figuroval toliko zastřeně, jelikož pí [jméno FO] neměla přidělené číslo hospodářství, klisnu tak žalovaná svěřila pí [jméno FO], nikoli p. [jméno FO]. Nadto pak ve smlouvě o odchovu absentuje podpis žalované.

4. K další námitce žalované co do absence dobré víry žalobkyně i jejích právních předchůdců v souvislosti s nabytím klisny do jejich vlastnictví žalobkyně tvrdila, že si je vědoma, že v souvislosti s převodem koně je třeba nahlásit změnu majitele do příslušné evidence, uvedené však mělo být v souvislosti s převodem klisny na [tituly před jménem] [jméno FO] provedeno, když byla klisna pod číslem druhého mikročipu, který má zaveden, do této evidence nahlášena. Žádný zákon ani jiný právní předpis pak nestanoví povinnost aktivně prověřovat, zda označení mikročipu uvedené v listinné dokumentaci ke koni odpovídá mikročipu, kterým je kůň fakticky očipován, resp. zda koni náhodou nebylo přiděleno více mikročipů, jako tomu bylo v tomto případě, nadto za situace, kdy čtečka čipů není standardním vybavením drobných chovatelů koní, pročež se běžně uvedené kontroluje toliko v rámci předložené listinné dokumentace. Vzhledem k tomu, že tak [tituly před jménem] [jméno FO] nezaznamenala žádné jiné indicie nasvědčující tomu, že je klisna očipovaná dvěma mikročipy, nelze klást k tíži nabyvatele, že neprovedl kontrolu klisny pomocí čtečky. Žalobkyně přitom poukázala na to, že v rozhodné době byla pí [jméno FO] mentorkou [tituly před jménem] [jméno FO], takže jí [tituly před jménem] [jméno FO] důvěřovala. S ohledem na uvedené a na § 7 o.z. má tak žalobkyně za to, že se [tituly před jménem] [jméno FO] stala výlučným vlastníkem klisny, když při uzavření předmětné kupní smlouvy jednala v dobré víře.

5. Co se poté týče žalovanou uváděných pochybností s ohledem na skutečnost, že ke dni uzavření kupní smlouvy mezi pí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl vyhotoven průkaz koně, což mohlo být v rozporu s veřejnoprávními předpisy, žalobkyně uvedla, že tyto předpisy porušila již sama žalovaná, když k ustájení klisny pí [jméno FO] nepředala i přes její opakované výzvy již vystavený průkaz koně. Nadto pak v dané době docházelo k většímu dovozu koní z Polska, u kterých docházelo k očipování až v pozdějším věku, bylo tak běžnou praxí, že se na trhu s koňmi nacházeli koně bez příslušné dokumentace.

6. K námitce žalované o povinnosti koně čipovat a čipy kontrolovat v souladu s nařízením komise (ES) č. 504/2008 poté žalobkyně uvedla, že tento předpis cílí na orgány, které mikročipy vydávají a zajišťují jejich implementaci, je tedy nepřiměřené, aby požadavky na ně kladené, byly kladeny rovněž na každou osobu kupující koně. Pokud tak došlo u klisny k zavedení druhého mikročipu není možné uvedené klást k tíži žalobkyně. Nakonec žalobkyně připustila, že se osoby pohybující se u koní navzájem znají a komunikují spolu, to však nesvědčí ničeho o tom, že by měly být vzájemně blíže informovány o všech svých aktivitách. S [tituly před jménem] [jméno FO] se přitom žalobkyně zná až od r. 2017 a blíže spolu začaly komunikovat až v průběhu r. 2020.

7. Konečně k námitce absence právní způsobilosti žalobkyně k uzavření darovací smlouvy s p. [jméno FO] s ohledem na její nezletilost v dané době, žalobkyně uvedla, že na osobu mladší 18 let není namístě a priori nahlížet jako na osobu zcela nesvéprávnou, naopak dle § 31 o.z. se má za to, že je daná osoba způsobilá k právním jednáním přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku, kdy má za to, že není namístě aplikovat na danou situaci § 898 o.z., který cílí na ochranu zájmů nezletilého, když se jedná o neběžnou, příp. sice výjimečnou záležitost ovšem zanedbatelné hodnoty, žalobkyně přitom tím, že byla sto se o klisnu v dané době postarat, uvedené aprobovala, takže její ochrany v podobě aplikace daného zákonného ustanovení není třeba.

8. Nakonec žalobkyně poukázala na to, že ačkoli má žalovaná četné výtky k porušení legislativy spojené s evidencí a chovem klisny, tak to byla právě žalovaná, kdo se zcela prokazatelně odmítla podílet na nákladech spojených s výživou a péčí o klisnu, kterou nechala bez jakéhokoli kontaktu a zájmu ustájenou u pí [jméno FO], přičemž se na těchto nákladech odmítla podílet i nyní v rámci úschovy klisny, vše tak hradí nadále toliko žalobkyně. Nadto pak poukázala na to, že žalovaná byla opakovaně ze strany KVS šetřena v souvislosti s porušováním legislativy upravující péči o pohodu a zdraví zvířat i na to, že v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči její osobě vlastnictví k dané klisně neuvedla, již v r. 2018 se tak žalovaná podle žalobkyně nepovažovala za vlastníka klisny, resp. nyní uvedené svědčí o nepoctivém záměru žalované si po skončení insolvenčního řízení zpětně neoprávněně nárokovat vlastnictví ke klisně.

9. Žalobou ze dne 22.10.2024 se žalovaná domáhala nahrazení souhlasu žalobkyně s vydáním klisny z dané úschovy. V rámci titulu, na základě kterého se domáhala vydání klisny, tvrdila, že je jediným vlastníkem klisny, když se narodila její kobyle a od té doby nedošlo k pozbytí jejího vlastnického práva k ní.

10. Dle názoru žalované zde totiž není splněna ani jedna možnost pro nabytí od neoprávněného upravená v § 1109 o.z., tedy ani nabytí dle § 1109 písm. c/ o.z., tj. za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, když byla smlouva o odchovu klisny uzavřena mezi žalovanou a p. [jméno FO], klisna tak byla žalovanou svěřena p. [jméno FO], předmětná kupní smlouva, na základě které mělo dle tvrzení žalobkyně dojít k nabytí od neoprávněného, však byla uzavřena mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a pí [jméno FO], tedy nikoli osobou, které byla klisna žalovanou svěřena. Nadto pak podle ní neexistuje ani dobrá víra na straně [tituly před jménem] [jméno FO], p. [jméno FO] ani žalobkyně, jelikož měli, resp. minimálně mohli při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, mít pochybnosti, že vlastnické právo ke klisně skutečně nabyli, resp. že osoba, která jim vlastnické právo převádí je k takovému převodu oprávněna. Koně jsou totiž v souladu s nařízením Komise (ES) č. 504/2008 s platností od 1.7.2009, resp. č. 2015/262, se zákonem č. 154/2000 Sb. a vyhláškou 2136/2004 Sb. povinně označováni mikročipy, přičemž je dána rovněž povinnost zajistit pro ně vydání průkazu koně, a to do 31. prosince roku narození koně, resp. do 6 měsíců jeho věku podle toho, který z těchto termínů nastane později, v tomto případě byl přitom průkaz vydán více než rok po narození koně. [tituly před jménem] [jméno FO] tak mělo být při koupi jasné, že byl průkaz koně vystaven až po uzavření kupní smlouvy, v níž bylo uvedeno, že byl průkaz koně již vydán, a rovněž jí mělo být zřejmé, že byla klisna druhým čipem označena až po stanovené lhůtě. Konečně si pak měla [tituly před jménem] [jméno FO] ověřit, že si skutečně kupuje koně uvedeného ve smlouvě a v průkazu koně, což nelze jinak než přes kontrolu čipování, a to navíc za situace, kdy v průkazu koně u klisny absentovalo označení jejích rodičů, což je zvláštní v případě, že by klisna skutečně náležela pí [jméno FO] – buď by se jednalo o hříbě, které se u ní narodilo, nebo o hříbě, které zakoupila, takže by rodiče znala a kůň by již měl čip i průkaz koně. Pokud pak byl ze strany popisovatele klisně dán druhý čip, nedošlo z jeho strany k řádné kontrole přítomnosti jiného čipu, kvůli čemuž tento postup budí určité pochybnosti, zvláště, když v průkazu nejsou uvedení rodiče, popisovatel tak nejednal v souladu se zákonem a je otázkou, zda bylo toto jednání vědomé, nebo se jednalo o pouhé opomenutí. Nedošlo-li pak ze strany žalobkyně ke kontrole daného čipu, jak si mohla být jistá, že tyto zákonem stanovené povinnosti plní – uvedené přitom žalovaná přirovnala s koupí vozidla a kontrolou jeho VIN s tím, že ani u vozidel není zákonem uložena povinnost VIN při koupi kontrolovat, přesto však, když nebude VIN zkontrolován a ukáže se, že je vozidlo kradené, tak nebude pochyb o tom, že kupující nevynaložil dostatečnou obezřetnost.

11. Zároveň žalovaná poukázala na to, že se všichni zúčastnění navzájem znají, i s ohledem na to, tak vyvstává otázka, nakolik o uvedeném nevěděli, obzvlášť za situace, kdy pí [jméno FO] podmínila prodej jiné klisny prodejem klisny této s tím, že se jí potřebuje zbavit. Dále by si žalobkyně měla být vědoma, že existuje Ústřední evidence koní ČR (dále ÚEK ČR), do níž má nový majitel koně povinnost hlásit změny v jeho vlastnictví, klisna přitom byla v tomto registru již vedena pod číslem mikročipu [Anonymizováno], kde je jako vlastník a majitel evidována žalovaná, která již dne 5.2.2017 požádala o blokaci změny majitele klisny v této evidenci, žalobkyně však nepřistoupila k jakékoli kontrole toho, zda má klisna čip, čímž by si mohla ověřit totožnost skutečného vlastníka – jelikož si tak žalobkyně dostatečně neprověřila původ koně, nelze hovořit o její potenciální dobré víře, protože neučinila vše, co by po ní mohlo být spravedlivě požadováno v rámci koupě zvířete.

12. S ohledem na uvedené tak má žalovaná za to, že je na ono nabytí od neoprávněného na základě kupní smlouvy uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a pí [jméno FO] namístě aplikovat toliko § 1111 o.z., kdy se nabyvatel stane vlastníkem movité věci, pakliže prokáže svou dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo, to však neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl činem povahy úmyslného trestného činu, což slouží k ochraně vlastníka, který pozbyde držbu na základě okolností, které neměly původ v jeho volním jednání. V tomto případě přitom nebyly naplněny ani tyto podmínky pro nabytí od neoprávněného, když zde nebyla dána dobrá víra [tituly před jménem] [jméno FO] (viz výše) a žalovaná pozbyla klisnu činem povahy úmyslného trestného činu, když byla na základě smlouvy o ustájení ustájena ode dne 1.11.2014 u p. [jméno FO], smlouva byla podepsána za p. [jméno FO] jeho dcerou pí [jméno FO], přičemž pí [jméno FO] žalované následně sdělila, že se dne 16.6.2015 dostavil do stájí neznámý muž, který měl pí [jméno FO] uvést v omyl tím, že jí předložil plnou moc k jejímu vyzvednutí, PČR následně zahájila prověřování směřující k identifikaci a dohledání onoho muže, dne 9.2.2018 však byla věc odložena, jelikož nebyly zjištěny žádné kladné skutečnosti vedoucí k osobě pachatele, dne 13.8.2022 však spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu ke koni, přičemž žalovaná pojala podezření, že se jedná o danou klisnu, což se na základě genetických testů potvrdilo, měla však přidělen druhý mikročip, u nějž byla jako majitelka evidována žalobkyně. PČR následně zjistila, že se pí [jméno FO] v r. 2015 dopustila trestného činu zpronevěry, když klisnu, kterou měla ustájenou od žalované, prodala [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž o dva dny později byl klisně dán ze strany pí [jméno FO] onen druhý mikročip, s ohledem na uběhlý čas od spáchání tohoto skutku však PČR věc odložila z důvodu promlčení. Ze strany pí [jméno FO] tak byl spáchán čin povahy trestného činu, kterým byla klisna úmyslně odňata žalované.

13. Dále žalovaná namítla, že na straně žalobkyně nemohlo dojít ani k řádnému vydržení klisny, když u ní vzhledem ke všemu výše uvedenému absentovala poctivá a pravá držba.

14. Rovněž žalovaná namítla, že byla žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy s p. [jméno FO] nezletilá, přičemž se jednalo o právní jednání o nikoli běžné záležitosti, ke kterému bylo dle § 98 o.z. nutné přivolení soudu, to však absentuje, jedná se tak o právní jednání nicotné.

15. K námitce žalobkyně ohledně skutečnosti, že v insolvenčním řízení žalovaná neuvedla klisnu co do penza svého majetku, pak žalovaná uvedla, že insolvenční řízení probíhalo v době, kdy již bylo vedeno trestní řízení s ohledem na „zmizení“ klisny, žalovaná tak klisnu v seznamu svého majetku neuvedla kvůli právní neznalosti. Nadto by pak neuvedení klisny v tomto seznamu mělo příp. vliv toliko na dané insolvenční řízení, nikoli co do vlastnického práva ke klisně.

16. Konečně v rámci závěrečné řeči žalovaná namítla spornost uzavření předmětných kupních smluv v datech uvedených na daných listinách, když lze mít z podivného průběhu daných transakcí, z naprosté ztráty obezřetnosti a s ohledem na tvrzení pí [jméno FO], že u sebe měla mít klisnu 2,5 roku, za to, že by ona historie převodů klisny mohla být zúčastněnými osobami kompletována až dodatečně, když ona doba 2,5 roku zhruba odpovídá době, kdy žalovaná pí [jméno FO] vyzvala ke sdělení výše dlužné částky za ustájení klisny s tím, že by si ji chtěla vyzvednout. K tomu však zdejší soud uvádí, že se jedná o námitku, která byla uplatněna až po koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř., ačkoli se nejedná o výjimku z koncentrace, přičemž žalovaná ani neměla k daným listinám co do jejich pravosti a správnosti při jejich provedení k důkazu ani kdykoli v průběhu lhůty poskytnuté k doplnění tvrzení a důkazních návrhů do koncentrace řízení žádné připomínky a námitky (viz protokol z čl. 36 p.v. a podání do koncentrace řízení). Soud proto k této námitce bez dalšího nepřihlédl.

17. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se obě žaloby týkají téže věci a týchž účastníků rozhodl v souladu s § 112 odst. 1 o.s.ř. usnesením ze dne 5.11.2024, č.j. 18 C 386/2024-18, o jejich spojení ke společnému řízení.

18. Mez stranami bylo nesporné následující:

19. Klisna se narodila dne 11. 4. 2014 do vlastnictví žalované, jedná se o teplokrevný typ, barvu hnědou. Na levé straně krku klisny se aktuálně nachází 2 mikročipy, a to mikročip č. [hodnota] a mikročip č. [hodnota].

20. Dne 13. 8. 2022 spolu žalobkyně na straně pronajímatele a žalovaná na straně nájemce uzavřely smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala do užívání žalované předmětnou klisnu, a to pro účely sportu, soustředění a tréninků. Žalobkyně předala žalované při podpisu smlouvy očkovací průkaz koně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 13. 8. 2022 do 31. 12. 2024. Žalovaná se touto smlouvou zavázala hradit podle aktuální potřeby a dohody smluvních stran nutné výdaje související s užíváním klisny a účelem, pro který byl tento nájemní poměr sjednán.

21. Usnesením PČR, územní odbor Ústí nad Orlicí, odd. hospodářské kriminality SKPV ze dne 7. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o uložení předmětní klisny do úschovy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, protože na ni uplatňovalo právo více osob a existovaly pochybnosti o tom, kdo má ke klisně vlastnické právo.

22. Usnesením PČR, územní odbor Ústí nad Orlicí, odd. hospodářské kriminality SKPV ze dne 23. 2. 2024, č. j. [adresa] byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníků, kterého se měla dopustit pí [jméno FO] v měsíci květnu 2015 ve stáji koní na adrese [adresa], kdy si přisvojila předmětnou klisnu, která jí byla svěřena žalovanou na základě smlouvy o odchovu koní, a klisnu prodala [jméno FO], čímž způsobila žalované škodu ve výši 15 000 Kč, tedy si přisvojila cizí věc, která jí byla svěřena a způsobila tak na cizím majetku škodu nepatrnou, jelikož trestní stíhání je nepřípustné, neboť je trestní stíhání promlčeno. Rozhodnutí je přitom odůvodnění tím, že 14.8.2017 žalovaná oznámila, že měla na základě smlouvy o ustájení koní ve stáji v [adresa] u p. [jméno FO] od 1.11.2014 ustájenou klisnu [Anonymizováno], kterou si měl ze stáje na základě smyšlené plné moci k výdeji z ustájení odvézt neznámý muž. Šetřením bylo zjištěno, že žalovaná měla tuto klisnu v dané stáji ustájenou na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a p. [jméno FO], kterou v zastoupení p. [jméno FO] podepsala jeho dcera [jméno FO], která se ve stájích stará o odchov a evidenci koní, takže zajišťuje vše kolem. Rovněž bylo zjištěno, že se měl do stájí kolem 16.6.2015 dostavit neznámý muž a na základě smyšlené plné moci si měl klisnu odvézt. Jelikož pak dalším šetřením nebylo ničeho zjištěno, byla věc dne 9.2.2018 odložena. Dne 22.9.2023 pak žalovaná PČR sdělila další rozhodné skutečnosti týkající se klisny, na jejichž základě PČR zjistila, že klisna [Anonymizováno] je totožnou s klisnou [Anonymizováno] ustájenou u žalované na základě smlouvy o nájmu koně uzavřenou s žalobkyní, majitelkou – uvedené přitom bylo zjištěno přes 2 mikročipy v těle klisny, první pod číslem [hodnota] a druhý pod číslem [hodnota]. Následně bylo zjištěno, že pí [jméno FO], která měla klisnu svěřenou do ustájení, v květnu r. 2015 danou klisnu prodala [tituly před jménem] [jméno FO], která ji následně prodala p. [jméno FO], jenž ji poté daroval žalobkyni. Uvedeným jednáním přitom došlo ke vzniku škody na straně žalované ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že ke spáchání skutku došlo v květnu r. 2015, avšak ke zjištění, že daný přečin spáchala pí [jméno FO], došlo až v listopadu r. 2023, zanikla v mezidobí trestní odpovědnost pí [jméno FO] za uvedený přečin, PČR tak věc odložila.

23. Přípisem ze dne 20. 8. 2024 žalobkyně požádala o vydání předmětné klisny z úschovy v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

24. Přípisem ze dne 2. 9. 2024 žalovaná zdejšímu soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] sdělila, že nesouhlasí s vydáním předmětné klisny z této úschovy žalobkyni.

25. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

26. Z výpisů z ÚEK ČR má soud za prokázané, že pod č. čipu [Anonymizováno] je evidována v ÚEK ČR klisna [Anonymizováno], narozená 10.4.2014, s uvedením žalované jako majitele aktuálního i ke dni narození s datem první identifikace i vydání platného průkazu 24.7.2014. Životní číslo matky je [Anonymizováno]. Pod č. čipu [Anonymizováno] je zde evidována klisna [Anonymizováno], narozená 11.4.2014, s uvedením žalobkyně jako aktuálního majitele a datem první identifikace i vydání platného průkazu 19.5.2015. Není zde přitom evidováno místo narození ani majitel ke dni narození.

27. Z průkazu koně č. [hodnota] plyne, že je klisna [Anonymizováno], u níž je evidována žalovaná jako majitelka, očipována na levé straně krku čipem č. [hodnota], k registraci přitom došlo 17.7.2014.

28. Ze smlouvy o odchovu koní soud zjistil, že byla sestavena dne 1.11.2014. Za účastníky dané smlouvy byli označeni p. [jméno FO] a žalovaná. P. [jméno FO] se jí měl zavázat k ustájení a odchovu klisny [Anonymizováno] ve svém zařízení od 1.11.2014, kdy byla dohodnuta cena 1 500 Kč měsíčně od 6 měsíců do 2 let věku klisny, 2 000 Kč od 2 do 3 let věku klisny a od 3 let 3 000 Kč měsíčně, za halu pak byla uvedena cena 500 Kč měsíčně. Veterinární úkony a prevence měl hradit majitel koně. Smlouva je přitom podepsána toliko u jména p. [jméno FO], a to nečitelným podpisem.

29. Podle úředního záznamu o podání vysvětlení p. [jméno FO] v rámci spisu PČR, sp. zn. [Anonymizováno] p. [jméno FO] v rámci svého vysvětlení PČR sdělil, že má na své jméno evidováno příslušné hospodářství, o koně se však stará a vše kolem nich zařizuje jeho dcera, pí [jméno FO], která na sebe v rozhodné době nemohla mít evidováno číslo hospodářství, protože nevlastnila pozemky. S žalovanou nikdy osobně nejednal.

30. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení žalované v rámci spisu PČR, sp. zn. [Anonymizováno], podala žalovaná dne 14.8.2017 trestní oznámení s tím, že se její kobyle dne 11.4.2014 narodila klisna [Anonymizováno], kterou nechala očipovat čipem [Anonymizováno] na levé straně krku. Následně se rozhodla dát ji na ustájení. Na ustájení se domluvila telefonicky s pí [jméno FO], která si s otcem klisnu převezla na statek, při převozu jela žalovaná s dcerami za nimi, kdy s pí [jméno FO] podepsala smlouvu a za převoz a ustájení klisny za první měsíc jí zaplatila celkem 2 500 Kč, dále jí již neplatila ničeho. S dcerami a partnerem dojela na statek ještě jednou o Vánocích, pak už tam nejela. Trvalo nezvykle dlouho, než dostala průkaz koně, ten však na statek nikdy nepředala, ačkoli o to byla pí [jméno FO] několikrát požádána, chtěla ho předat osobně, ale jelikož neměla peníze, čekala, až něco přišetří. Následně přestala s pí [jméno FO] komunikovat, nebavilo ji číst si pro ni nepodstatné zprávy, neměla pí [jméno FO] co říct, když neměla peníze na ustájení. Je možné, že jí pí [jméno FO] vyzvala, aby si klisnu vyzvedla, chtěla si půjčit přepravník. Vše ohledně ustájení řešila s pí [jméno FO], s p. [jméno FO] nikdy nekomunikovala, pouze doporučené dopisy zaslala p. [jméno FO], který byl uveden na smlouvě.

31. Podle úředních záznamů o podání vysvětlení pí [jméno FO] v rámci spisu PČR, sp. zn. [Anonymizováno], pí [jméno FO] při svých vysvětleních na PČR uvedla, že je její otec na smlouvách o odchovu a ustájení uveden, protože má evidováno číslo hospodářství, na statku se však o koně a o vše s nimi spojené stará ona. V říjnu r. 2014 ji kontaktovala žalovaná s žádostí o ustájení klisny. Klisnu si na statek dovezla ona, žalovaná jela za ní, pak spolu sepsaly smlouvu o jejím ustájení a žalovaná jí zaplatila za odvoz klisny a ustájení na jeden měsíc, od té doby jí již ničeho neuhradila a na urgence o úhradu a předložení průkazu koně nereagovala. Poté si pro klisnu měl na statek přijet muž s plnou mocí a klisnu si odvézt, následně však toto tvrzení změnila s tím, že klisnu prodala [tituly před jménem] [jméno FO] za 11 000 Kč, aby se jí alespoň sanovaly náklady za ustájení a péči o klisnu, které v té době dosáhly již 12 500 Kč. Klisnu přitom nechala očipovat a vystavit jí i průkaz koně, když do té doby nevěděla, zda uvedené má. Žalovaná se o klisnu více než dva roky nestarala, až v červenci r. 2017 jí byl doručen dopis, v němž žádala o vyčíslení dluhu na ustájení s tím, že si klisnu vyzvedne.

32. Svědkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že žalobkyni viděla pouze jednou vloni, kdy se k ní přišla podívat na hříbě, žalovanou viděla dvakrát cca před deseti lety, jednou, když pro ni převážela hříbě, a podruhé, když k nim žalovaná přijela. U koní se pohybuje od malička. Statek, kde mají ustájené koně, je statkem rodinným, funguje již od jejího pradědy, aktuálně jej vlastní její otec. Na statku se stará o koně, pracuje tam na základě skutečnosti, že se jedná o rodinný statek, nemá sepsanou žádnou smlouvu. Má zemědělskou školu, licenci i cvičitelské zkoušky, na statku se o koně stará jen ona, bydlí tam a vše zajišťuje. Hospodářství je psané na otce, ten však nemá na koně licenci. V dnešní době mají větší polovinu koní na ustájení a bylo to tak i v době kolem roku 2014/2015. K ustájení cizích koní není potřebná licence. Pokud se jedná o koně staršího půl roku, uzavírá se zájemci o ustájení smlouvu o odchovu koní, pokud je to kůň starší a je u nich pouze na ustájení, uzavírají smlouvu o ustájení. Předmětnou smlouvu o ustájení či o odchovu koní uzavírá majitel koně s ní, ve smlouvě je uvedeno, co ustájení či odchov zahrnuje, co si majitelé platí v rámci této smlouvy a co nad její rámec a zároveň je tam uvedeno datum splatnosti. V rámci smluv otec figuruje jako majitel statku a ona jako jeho provozovatel. Veškeré úkony se smlouvami a s koňmi spojené řeší s jejich majiteli pouze ona, otec s tím „nechce mít nic společného“. Na základě dané smlouvy je ten kůň ze strany zájemce vždy předáván do její péče, předmětné smlouvy jsou podepisovány z její strany. V rámci daných smluv otec nemá žádnou činnost. Do Seznamu koní se zapisují registrovaní koně tak, aby se o nich vědělo, píšou se tam všechny koně, a to buďto od narození nebo od dovezení. Pokud se jedná o hříbě, zápis činí po jeho narození inspektor, pokud se jedná o koně dovezeného, tak se pouze vyplní příslušný papír a i s průkazem koně se vždy pošle k zápisu. Průkaz koně je jako OP člověka. Když se hříbě narodí, tak inspektor sepíše papír, který se pošle Asociaci svazu koní a ten vystaví průkaz koně. Správně by se průkaz koně měl vydávat do doby, než skončí doba, kdy je hříbě pod matkou, což je do 6 měsíců jeho věku, má však zkušenosti, a to i u vlastních koní, že inspektor přijede třeba až v roce věku hříběte, je to způsobeno např. i tím, že se hříbě píše do cizích knih. Jinak je to, když je v plánu hříbě prodat, pak se inspektor urguje, aby přijel dřív, protože pak je nutné provést test na genové cibulky, na genový zdroj, a to se dělá právě do skončení doby hříběte pod matkou. Když se jedná o hříbě, inspektor zapisuje chlupové víry, odznaky či jiné odlišnosti, na základě kterých by se kůň v budoucnu mohl odlišit a zároveň odebírá žíně na ty genové cibulky, genový zdroj. Dříve se pálilo, nyní se čipuje. Když se jedná o staršího koně, jsou uvedené úkony již učiněné, takže se jenom sepisuje, že kůň byl dovezen apod. Když má kůň dobře udělané pálení, je to na něm vidět, co se ale týče čipování, má sama zkušenosti, resp. poznatky, že koně čipovali v půl roce a ve 4 letech jeho věku již čip nenašli. Čipy se vždy nekontrolují. Při prodeji nebo darování koně nejsou stanovené žádné povinné úkony, kůň se v tomto případě individualizuje přes průkaz koně, když má někdo čtečku, tak se kontroluje i čip. Tuto čtečku mají většinou veterináři a inspektoři, obyčejný člověk tuto čtečku zpravidla nemá, to se případně řeší skrz původ. Není žádná zákonem stanovená povinnost na kontrolu čipů u koní od narození až po smrt, a to ani v souvislosti s prodejem apod. Je stanoveno, že má být čip dáván do svaloviny na krku koně, a to na jeho levou stranu. Oni na statku čtečku čipů nemají, její cenu nikdy nezjišťovala. V průběhu roku jí projde průměrně rukama 1 až 2 koně, které by následně darovala, prodala, směnila apod., jedná se totiž zpravidla pouze o její koně. Ve smlouvě o ustájení či o odchovu je kůň individualizován jménem, datem narození, specifikací rodičů, barvou a jménem majitele, majitel jí pak předává i průkaz koně. Nemá čtečku čipů, čip tedy nekontroluje. Co se týče koně [Anonymizováno], tak si vzpomene pouze na to, že s ní žalovaná vůbec nekomunikovala a nic neplatila, byla uzavřena smlouva o odchovu daného koně v den jeho převozu, jako u všech ostatních. V předmětné smlouvě bylo to, co má vždy obecně, tzn. jaká je cena od-do, co je v ceně, její splatnost, co si majitel hradí nad tuto cenu s tím, že když kůň něco poškodí, majitel to musí uhradit. Již neví přesně, kdy tu smlouvu uzavíraly, bylo to v den převozu, daná smlouva byla uzavírána mezi ní a žalovanou, ony ji i podepsaly, je psaná na otce svědkyně, jelikož bylo hospodářství evidováno na něj. Koně převážela ona, možná u toho byli i její rodiče, to si není jistá, a to od domu žalované na statek. V rozhodné době ji telefonicky kontaktovala žalovaná a dost na ni naléhala, aby hříbě vzala, v té době měla svědkyně stop stav, ale nakonec hříbě přijala. Kůň byl svěřen do její péče. Již si nepamatuje, zda koně nakládala žalovaná nebo ona, na statku koně vykládala ona. Vše ohledně daného koně, ohledně uzavření smlouvy apod. žalovaná řešila pouze s ní, péči a výcvik měla zajišťovat ona. V tomto případě ve smlouvě nijak neidentifikovala daného koně, protože jí žalovaná nepředala průkaz koně, na výzvu k předání jí pouze přislíbila, že jej doveze. Ví, že Asociace chovatelů koní pracuje se zpožděním, vydání průkazu tak trvá 2-3 měsíce, má tedy ustájené půlroční koně bez průkazu, ale průkaz jí je pak cca do měsíce dodán. Vydání průkazu koně po žalované požadovala po celou dobu, co byl na statku kůň ustájen. Vyžadovala to SMS a voláním, pokud to bylo možné, žalovaná jí nebrala telefon. Co se týče veterinární péče, tak s vakcinací se začíná v půl roce hříběte, pak je další vakcína po měsíci, pak po půl roce a pak vždy po roce. Jelikož jí žalovaná nesdělila, zda kůň byl očkován, koně očkovala sama. Pak probíhá dvakrát do roka odčervení, pokud kůň chátrá, je odčervení častější. Pokud jde o individuální očkování, jezdí veterinář na očkování pouze daného koně, když se to sbíhá, očkuje jich naráz víc. Vše se eviduje v průkazu koně, tam se lepí nálepky, kdy a čím byl očkován. Při těchto úkonech veterinář nekontroluje čip. Žalovaná přijela na statek pouze, kdy se tam kůň převezl, od té doby už se na statku neukázala, a to i přes urgence, aby svědkyni předložila průkaz koně a následně aby uhradila dlužné částky, za 2,5 roku, kdy byl kůň na statku ustájen, žalovaná na statek nikdy nepřišla, pouze jí dávala sliby, že přijede, předá jí průkaz koně a zaplatí dlužnou částku s tím, že uváděla, že se čeká na manžela nebo přítele, nikdy se ale nic z toho nestalo. Na situaci reagovala tak, že žalované zaslala dopis s výzvou, nechť si koně odveze, nebo ho za svůj ušlý zisk prodá, na tuto výzvu nebylo nijak reagováno, svědkyně tedy následně koně za ušlý zisk prodala [jméno FO], neví, jak dlouho v této době pí [Anonymizováno] znala, připravovala ji na základní zkoušky jezdce a následně jí prodala koně, na kterém tyto zkoušky absolvovala. Paní [Anonymizováno] se zajímala o původ koně, svědkyně jí řekla, že žádný nemá, netvrdila jí, že se kůň narodil u ní. Pí [Anonymizováno] sháněla koně a svědkyně jí řekla, že jednu mladou kobylu má, že jí ji prodá za nízkou cenu, že jí tam v podstatě překáží. Když kůň nemá původ, je cena nízká. Navíc to v té době byl syrový kůň, který se měl teprve trénovat a učit, teprve trénováním a učením cena koně postupně stoupá. Uzavíraly spolu písemnou smlouvu. V rámci smlouvy jí napsala jméno koně, nijak jinak koně nespecifikovala. Zavolala inspektora, nechala koně očipovat a došlo k sepisu papíru na vydání průkazu. Cca den předem už byla sepsaná předmětná kupní smlouva, proto byla v průkazu jako majitelka uvedena přímo paní [Anonymizováno]. Inspektor nijak neřešil, že se čipuje takto starý kůň, koně prohlédli čtečkou čipů, čip nenašli. U tohoto čipování byl přítomen jen inspektor a svědkyně. Svědkyně nevěděla ani původ koně. Když se dělá černá plemenitba, informace se nevědí. Tuto svědeckou výpověď soud považuje za ucelenou, vyčerpávající a zcela věrohodnou, když si je vědom, že svědkyně vypovídala v rámci trestního řízení co do osudu klisny nejprve jiným způsobem, následně však již vypovídala shodně, přičemž to bylo dle názoru soudu způsobeno tím, že se svědkyně v dané době dopustila v souvislosti s tímto svým jednáním v tu dobu (rozuměj v době prvních výslechů) postižitelného protiprávního jednání, sama sebe by tak usvědčila, ovšem v době následných výslechů a nyní již svědkyně tzv. „nemá co ztratit“, jelikož bylo její trestní stíhání zastaveno. V ostatních otázkách (péče o koně apod.) se pak dle názoru soudu jedná o erudovanou osobu, když se jedná o osobu, která „vyrostla u koní“ a celý život se jim věnuje. Konečně je pak tato svědecká výpověď v rozhodných otázkách (mimo otázku související s oním trestněprávním jednáním co do její výpovědi v době možného postihu) souladná s výpovědí svědkyně [Anonymizováno] (tehdy [tituly před jménem] [jméno FO]) a v základních bodech i s tvrzeními samotné žalované.

33. Z kupní smlouvy z čl. 3 vyplývá, že dne 17.5.2015 pí [jméno FO] v pozici prodávající uzavřela s pí [jméno FO] daného dne smlouvu, označenou jako kupní smlouva, v niž je uvedeno, že prodávající prodává a kupující kupuje klisnu - [Anonymizováno], tm. hnědka bez PP, teplokrevný typ, narozenou 10.4.2014 s čipem na levém krku za cenu 11 000 Kč s tím, že kupující se smlouvou obdrží i průkaz koně, prodávající přitom prohlásila, že je klisna v den jejího předání prosta právních vad.

34. Podle printscreenů z aplikace facebook jsou pí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ([jméno FO]) na této platformě přáteli. Rovněž je pak pí [jméno FO] na této platformě v přátelství s žalobkyní od května r. 2017.

35. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], rozené [jméno FO], vyplývá, že svědkyně zná obě účastnice řízení, žalobkyni zná asi 4-5 let, žalovanou zná možná ještě déle. Žalovaná u ní měla ustájené 2 koně a poníka, cca po dobu 14 dnů, když byli na dovolené, pak si v době kdy svědkyně byla na mateřské, od ní pronajala vozík. Žalobkyni zná rovněž v rámci ustájení, kdy u ní žalobkyně měla ustájenou kobylu. U koní se pohybuje asi od r. 2009 a podniká v této oblasti od r. 2015. Co se týče seznamu koní, jedná se o registr koní, zde má každý podnikatel evidováno svoje hospodářství a u sebe ustájené koně, dostane se tam přes heslo, dostane se tam i inspekce, není si ale jistá, zda je veřejně přístupný, nikdy to nezkoušela. Pouze za situace, když se dubluje kůň, může záznam rozkliknout a zjistit, kde byl kůň předtím s tím, že dané místo kontaktuje, ať si ho vymaže. Co se týče koupě koně, probíhá to tak, že zájemce se jde na koně podívat, projede se na něm, nebo si ho nechá předvést, pak se sepíše kupní smlouva a po předání peněz se řeší přepis v průkaze koně, to už ale řeší sám kupující, kdy on dostane koně a jeho průkaz a musí vyřešit přepis v knize. V průkazu koně jsou uvedeni rodiče s ohledem na původ, předchozí majitel či chovatel apod. U hříbat je to jiné, tam trvá dlouho, než se průkaz vydá. Myslí si, že každá plemenná kniha má dobu vydání jinou. Nyní s vlastními hříbaty, má takovou zkušenost, že u jednoho trval zápis 3 měsíce a u druhého více než 1 rok. To přijede veterinář nebo popisovatel, koně očipuje a vydá doklady na zápis. Předmětnou klisnu koupila od paní [jméno FO]. Původně ji nechtěla, chtěla koupit klisnu [Anonymizováno], na které si dělala jezdeckou licenci, a to kvůli tomu, že jí paní [jméno FO] řekla, že ji chce prodat někam na Slovensko, kde by neměla ani výběh, proto se jí zeptala, zda by jí [Anonymizováno] neodprodala. [jméno FO] si vzala čas na rozmyšlenou a asi po měsíci se jí ozvala, že jí [Anonymizováno] prodá pod podmínkou, že si s ní koupí i hříbě [Anonymizováno]. Uvedla, že potřebuje snížit stav a že tento kůň je pro ni nadbytečný. Nabídla jí ho za dobrou cenu, proto neměla důvod odmítnout. Tvrdila jí, že tohoto koně popsala a že jí pošle průkaz koně na adresu, svědkyně neměla důvod ji podezírat z toho, že tento průkaz neexistuje. Byla to její trenérka, byla u ní v jezdeckém klubu, dělala si u ní licenci, svým způsobem k ní svědkyně vzhlížela. Myslí si, že to bylo v r. 2015. Zajímala se o její původ, o to, kdo jsou její rodiče, zda se nejedná o hříbě [Anonymizováno]. Pí [jméno FO] jí ale bližší informace neřekla, jenom řekla, že hříbě nemá původ, že o něm nic neví, a že je to asi kříženec s poníkem, protože byla na svůj věk malá. V tu chvíli jí nepřišlo divné, že kobyla nemá původ, v té době se kupovali hodně koně z Polska, naši handláci je tam kupovali, a pak je tady bez průkazu a bez všeho prodávali, čipovali se pak třeba až v 6 letech věku, ona sama s tím měla zkušenost, měla doma jednu takovou kobylu. V té době chtěla svědkyně koupit jakéhokoliv koně, měla je ráda a tento kůň jí byl nabídnut za dobrou cenu. Už si nepamatuje, co bylo obsahem kupní smlouvy, originály předkládala na policii. Při uzavírání smlouvy se nečinily žádné kroky k individualizaci koně. [jméno FO] jí koně dovezla až domů. K čipování jí řekla, že měla ve stáji pana [Anonymizováno], popisovatele, s tím, že pak jí průkaz koně přijde, jak se i stalo, u čipování nebyla přítomna, byla tam jen pí [jméno FO]. Když jsou známí rodiče, předkládá se připouštěcí lístek, zde ale rodiče nebyli známí, takže má za to, že při čipování paní [jméno FO] nic nedokládala a nic nepodepisovala. Ten, kdo objedná čipování může nahlásit kohokoliv jako majitele, bez toho, aniž by daná osoba s tím dala souhlas. Nemá čtečku čipů, čip na daném koni žádným způsobem nekontrolovala. Kůň u ní dlouho nebyl, začal jí trhat pásky a přeskakovat ohrady. V tu chvíli si uvědomila, že pro hříbě nemá přizpůsobené výběhy, do té doby neměla s hříbaty žádnou zkušenost. U ní nedošlo ke zranění tohoto koně a ani když ho přebírala, nevykazoval žádné známky zranění. S ohledem na zachování bezpečí koně, kdy se jí stále dostával mezi velké koně, takže hrozilo jeho zkopání apod., ho tak nabídla k prodeji. Na inzerát se jí ozval pán, který jezdil s kamionem, s tím, že má o koně zájem a ať mu ho podrží. Už si ale nepamatuje jméno, ani kdy to bylo. Vše je podložené smluvně. Zpočátku spolu komunikovali telefonicky, pak pán přijel, podepsali smlouvu a druhý den si koně odvezl. Již si nepamatuje, co bylo uvedeno ve smlouvě v rámci individualizace koně, myslí si, že tam opsala údaje z průkazu koně. Při uzavření této smlouvy nekontrolovali čipy, čipy kontroluje pouze plemenářská kontrola. U nich nikdy nikdo čipy nekontroloval, a to ani popisovatel ani veterinář. Během doby, co tak byl kůň u ní, čip nebyl žádným způsobem kontrolován. Nemá přehled o tom, jak dlouho se žalobkyně pohybuje u koní. Její první kontakt s žalobkyní byl asi v souvislosti s tím, kdy u ní byla plemenářská kontrola a zjistila, že předmětný kůň je u ní stále evidován, následně tedy kontaktovala žalobkyni, aby se zápis dal do pořádku. Kontakt na žalobkyni zprvu hledala přes facebook a známé, protože koňáci se obecně znají. Myslí si, že nakonec kontaktovala pána, kterému koně prodala a na kterého měla kontakt, a ten jí řekl, že koně daroval žalobkyni. Již si nepamatuje, kdy se ten přepis řešil. Stájí jí projde mnoho koní. I tuto svědeckou výpověď soud hodnotí jako ucelenou a zcela věrohodnou, když zde v řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by její výpověď znevěrohodnila. Nadto pak svědkyně vypovídá v dané věci po celou dobu, tedy včetně trestního řízení, konstantně. Její výpověď je pak v rozhodných bodech souladná s výpověďmi ostatních svědků.

36. Dle kupní smlouvy z čl. 6 [tituly před jménem] [jméno FO] v pozici prodávajícího uzavřela s p. [jméno FO] v pozici kupujícího dne 9.6.2015 smlouvu označenou jako smlouva kupní, v níž se prodávající zavázala dodat kupujícímu klisnu [Anonymizováno], narozenou 10.4.2014, plemeno teplokrevný, registrační číslo 50/669, identifikační číslo [hodnota], u níž prohlásila, že je v jejím výlučném vlastnictví a je bez právních vad, a kupující se za to zavázal prodávající zaplatit 15 000 Kč, přičemž prohlásil, že obdržel zdravotní průkaz koně.

37. Z darovací smlouvy z čl. 5 má soud za prokázané, že spolu dne 21.3.2016 žalobkyně v pozici obdarovaného a p. [jméno FO] v pozici dárce uzavřeli smlouvu, jíž dárce bezplatně přenechal, daroval klisnu jménem [Anonymizováno], narozenou 10.4.2014, žalobkyni na tělovýchovné a sportovní účely a obdarovaná tento dar přijala a zavázala se jej využít a starat se o něj v souladu se smlouvou a na účely v ní uvedené.

38. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyni zná cca 10 let, jsou kamarádi. Poznali se v souvislosti s ustájením [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Na internetu si koupil koně, byla to [Anonymizováno], odvezl ji do [Anonymizováno]. Stál v [Anonymizováno], šel na internet, hledal inzeráty, je z [adresa], vyskočil na něj inzerát v rámci 25 km od [adresa] „prodám koně“ a na ten reagoval. Již si nepamatuje, s kým jednal, při výslechu však za tuto osobu označil svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO] přítomnou v jednací síni. K večeru se vrátil a s danou paní si domluvil schůzku. Přijel za ní, domluvili se, dal jí peníze, a pak zase odjel. Koně předtím viděl jen na fotkách. Ten večer, kdy uzavírali smlouvu, koně neviděl. Druhý den mu ho kamarád oné paní přivezl domů. Koupi koní nerozumí, žádným způsobem neřešil individualizaci koně. Koně se mu vždy líbili, chtěl ho mít a navíc v tu dobu koupil barák s pozemkem v [adresa], proto si to takto vymyslel. Jezdí mimo republiku, vrací se fakticky jen na víkendy, v mezidobí se o koně starali jeho sousedé, kamarádi nebo rodiče, postupně je to ale přestalo bavit, proto hledal možnost ustájení a vyřešil to tou [Anonymizováno]. Během té doby, co měl toho koně, se o jeho individualizaci nikdy nezajímal, byl k němu takový sešitek, „techničák“, a to bylo všechno. Během toho, co měl koně, tak myslí, že řešil kováře a odčervení, jinou veterinární péči neřešil. U odčervování nebyl přítomen. Koně ustájil v [Anonymizováno] a každý víkend za ním dojížděl, bylo to asi půl roku, pak si ale uvědomil, že toho koně nepotřebuje. V [Anonymizováno] tak začal veřejně mluvit o tom, že by ho asi prodal. Když se žalobkyně dozvěděla, že chce svědek koně prodat, začala brečet. Bylo mu to líto, tak jí řekl, že jí ho nechá, nechtěl žádné peníze, žalobkyni v té době bylo 15 let, přivydělávala si roznášením letáků a úklidy. Sepsali smlouvu a on jí toho koně nechal. Co se týče té smlouvy, ví jen, že to byla obyčejná A4 psaná rukou, neví obsah, byla taková, že jí koně daroval, v rámci jeho individualizace bylo asi uvedeno jen jeho jméno. Žalobkyně za tím koněm po škole chodila každý den, starala se o něj. Myslí si, že rodina nebyla „koňskou rodinou“, bydleli v bytovce a byla tam jen babička. Byl v kontaktu s rodiči žalobkyně, žalobkyně si sama přivydělávala. Věděl, že za ustájení je potřeba platit a taky věděl, že by rodiče v tom žalobkyni nenechali, o darování věděli. Nenapadlo ho, že by ten kůň mohl být „čórka“. Neřešili nic co do seznamu koní, plemenné knihy, čipování, přepis apod. Ani dodatečně ho nikdo nekontaktoval co do přepisu s tím, že by to bylo potřeba. Žalobkyni zná, o koně se stará, jsou spolu v kontaktu. Ona sama by koně nenechala jen tak někomu cizímu. Doufá, že [Anonymizováno] zůstane u žalobkyně. I tuto výpověď soud považuje za vyčerpávající a zcela věrohodnou, když svědek vypovídá po celou dobu, tedy od trestního řízení, konstantně a jeho výpověď se v rozhodných bodech shoduje s výpověďmi ostatních svědků..

39. Z žádosti o blokaci změny majitele vyplývá, že žalovaná přípisem ze dne 5.2.2017 požádala ÚEK ČR, aby u klisny [Anonymizováno], čip č. [hodnota], došlo ke změně evidovaného majitele pouze na základě hlášení změny majitele opatřeným jejím vlastním úředně ověřeným podpisem.

40. Podle přílohy k insolvenčnímu návrhu č. 3 a soupisu majetkové podstaty žalovaná v rámci svého majetku klisnu neuvedla.

41. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25.1.2024, č.j. [spisová značka], pak byla zamítnuta stížnost žalované proti usnesení PČR ze dne 20.12.2023, resp. 21.12.2023, sp. zn. [Anonymizováno], jímž došlo ke změně důvodu zajištění klisny z původního zajištění pro důkazní účely na zajištění coby výnosu z trestné činnosti. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že žalovaná původně vlastníkem klisny byla, nicméně krátce po jejím narození jí dala do ustájení k pí [jméno FO], přestala o ni projevovat zájem a přes četné urgence se odmítala chovat jako její vlastník, kdy nehradila ani žádné výdaje, které jsou s pravidelnou péčí o koně obecně spojeny. PČR přitom přemístila klisnu mimo dosah účastnic, jelikož zde byly indicie o tom, že by klisna mohla být žalovanou otrávena, pokud se ocitne v dispozici žalobkyně, anebo v některé jí spřátelené stáji, účastnice tak mohli ke klisně přistupovat pouze za přítomnosti policie a nesměli ji krmit vlastním neprověřeným senem.

42. Ze smlouvy o úschově soud zjistil, že dne 13.8.2024 uzavřela ČR – Okresní soud v Ústí nad Orlicí se žalobkyní smlouvu, jíž ČR předala do úschovy žalobkyně klisnu a ta ji do úschovy přijala a zavázala se o ni na své náklady v plném rozsahu pečovat, a to do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka].

43. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

44. Klisna se narodila dne 11. 4. 2014 do vlastnictví žalované, jedná se o teplokrevný typ, barvu hnědou. Na levé straně krku klisny se aktuálně nachází 2 mikročipy, a to mikročip č. [hodnota] a mikročip č. [hodnota]. Číslo čipů je evidováno v seznamu koní, ÚEK ČR, kam se zapisují koně buď od narození nebo od dovezení.

45. Po jejím narození žalovaná klisnu očipovala a zařídila jí průkaz koně. V ÚEK ČR je klisna evidována pod č. čipu [Anonymizováno] jako [Anonymizováno], narozená 10.4.2014, s uvedením žalované jako majitele aktuálního i ke dni narození s datem první identifikace i vydání platného průkazu 24.7.2014. Totéž je pak uvedeno v průkazu koně č. [hodnota], jehož vydání trvalo dlouho, s tím, že k registraci došlo 17.7.2014. Následně se žalovaná rozhodla klisnu ustájit. Kontaktovala proto pí [jméno FO], se kterou se domluvily na jejím ustájení na jejich rodinném statku. Statek byl jako hospodářství evidován na p. [jméno FO], otce pí [jméno FO], vše okolo koní však na statku zařizovala pouze pí [jméno FO], koně byli a jsou svěřováni do její péče, má zemědělskou školu, licenci i cvičitelské zkoušky, u koní se pohybuje od dětství, její otec licenci nemá a s koňmi „nechce mít nic společného“.

46. Dne 1.11.2014 si pí [jméno FO] od žalované klisnu dovezla na statek. Při převozu klisny jela žalovaná za pí [jméno FO]. Téhož dne pak byla pí [jméno FO] sepsána smlouva o odchovu klisny, za jejíž účastníky byli označeni p. [jméno FO] a žalovaná, jíž se měl p. [jméno FO] zavázat k ustájení a odchovu klisny [Anonymizováno] ve svém zařízení od 1.11.2014, kdy byla dohodnuta cena 1 500 Kč měsíčně od 6 měsíců do 2 let věku klisny, 2 000 Kč od 2 do 3 let věku klisny a od 3 let 3 000 Kč měsíčně, za halu pak byla uvedena cena 500 Kč měsíčně. Veterinární úkony a prevence přitom měl hradit majitel koně. Smlouva byla podepsána toliko u jména p. [jméno FO], a to nečitelným podpisem pí [jméno FO]. P. [jméno FO] s žalovanou nikdy nejednal, vše ohledně klisny řešila žalovaná pouze s pí [jméno FO], její péči i výcvik měla zařizovat pí [jméno FO], na smlouvě byl uveden p. [jméno FO] z toho důvodu, že měl na sebe evidované číslo hospodářství. Zároveň žalovaná pí [jméno FO] zaplatila za převoz klisny a za první měsíc jejího ustájení. Od té doby se žalovaná na statku neobjevila, na péči o klisnu již pí [jméno FO] ničeho neuhradila, ani přes její opakované výzvy jí nepředala koně a přestala s ní komunikovat. 47. [tituly před jménem] [jméno FO] si v dané době dělala u pí [jméno FO] jezdeckou licenci na koni jménem [Anonymizováno], u koní se pohybuje od r. 2009, od r. 2015 v této oblasti pracuje na živnostenský list. Když tedy [tituly před jménem] [jméno FO] projevila zájem o koupi tohoto koně, podmínila pí [jméno FO] předmětnou koupi i koupí klisny s tím, že bude za nízkou cenu, protože jí fakticky překáží, navíc to byl „syrový kůň“, který se měl teprve trénovat a učit, teprve trénováním a učením přitom cena koně postupně stoupá. [tituly před jménem] [jméno FO] se zajímala o původ klisny, pí [jméno FO] jí sdělila, že původ nezná.

48. Dne 17.5.2015 uzavřela pí [jméno FO] kupní smlouvu s [tituly před jménem] [jméno FO], předmětem koupě byla daná klisna za kupní cenu 11 000 Kč. Tímto prodejem si pí [jméno FO] částečně sanovala dosavadní náklady na péči o klisnu, v dané době dosahovaly 12 500 Kč. Ve smlouvě byla klisna individualizována pouze jménem, datem narození a jejím popisem. Zároveň zde bylo ujednání, že spolu se smlouvou obdrží [tituly před jménem] [jméno FO] i průkaz koně.

49. O dva dny později nechala pí [jméno FO] klisnu očipovat a vystavit jí průkaz koně. Jelikož již byla uzavřena daná smlouva, byla za majitele koně v průkazu označena [tituly před jménem] [jméno FO]. Vystavení průkazu trvá delší dobu, zpravidla 2-3 měsíce, někdy však i rok. Průkaz koně byl [tituly před jménem] [jméno FO] zaslán do jejího bydliště. Klisna je s ohledem na daný úkon pod č. čipu [Anonymizováno] v ÚEK ČR evidována jako [Anonymizováno], narozená 11.4.2014, s uvedením žalobkyně jako aktuálního majitele a datem první identifikace i vydání platného průkazu 19.5.2015. Není zde přitom evidováno místo narození ani majitel ke dni narození. V dané době bylo běžné, že se dováželi neočipovaní koně z Polska, kteří se čipovali v pozdějším věku, docházelo i k černé plemenitbě.

50. Ustájení u [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo pro klisnu vhodné, [tituly před jménem] [jméno FO] ji tak nabídla k prodeji. Na inzerát se ozval p. [jméno FO]. Dne 9.6.2015 spolu [tituly před jménem] [jméno FO] v pozici prodávajícího a p. [jméno FO] v pozici kupujícího uzavřeli kupní smlouvu, v níž se prodávající zavázala dodat kupujícímu klisnu Laru, narozenou 10.4.2014, plemeno teplokrevný, registrační číslo 50/669, identifikační číslo [hodnota], u níž prohlásila, že je v jejím výlučném vlastnictví a je bez právních vad, a kupující se za to zavázal prodávající zaplatit 15 000 Kč, přičemž prohlásil, že obdržel zdravotní průkaz koně. P. [jméno FO] koním nerozumí, má je rád, chtěl jednoho vlastnit. Po čase p. [jméno FO] klisnu ustájil v Dolní Dobrouči, kam za ní pravidelně dojížděl a kde se seznámil s žalobkyní. Cca po půl roce se rozhodl koně prodat, následně však s žalobkyní uzavřel dne 21.3.2016 smlouvu, jíž jí klisnu daroval na tělovýchovné a sportovní účely a žalobkyně ji přijala a zavázala se ji využít a starat se o ni v souladu se smlouvou a na účely v ní uvedené. Klisna byla ve smlouvě označena toliko jménem a datem narození. V té době bylo žalobkyni necelých 16 let, přivydělávala si roznášením letáků a úklidy. P. [jméno FO] byl v kontaktu s rodiči žalobkyně, o darování věděli, žalobkyně si na péči o klisnu sama přivydělávala.

51. Ani při jednom ze shora uvedených převodů nebyl kontrolován čip klisny, ani jeden z jejich účastníků nevlastní čtečku čipů. Čip se běžně nekontroluje ani při veterinárních úkonech, či při popisu, zpravidla čip kontroluje pouze plemenářská kontrola.

52. V únoru r. 2017 žalovaná ÚEK ČR požádala, aby u klisny [Anonymizováno], čip č. [hodnota], došlo ke změně evidovaného majitele pouze na základě hlášení změny majitele opatřeným jejím vlastním úředně ověřeným podpisem.

53. V červenci r. 2017 žalovaná [jméno FO] kontaktovala s tím, že si pro klisnu přijede a žádá o vyčíslení dluhu. Na uvedené pí [jméno FO] reagovala sdělením, že klisnu vydala na základě plné moci neznámému muži. Dne 14.8.2017 tak podala žalovaná v této věci trestní oznámení, věc byla řešena PČR pod sp. zn. [Anonymizováno].

54. V rámci insolvenčního řízení, které bylo vedeno vůči žalované, žalovaná v r. 2018 v rámci svých úkonů v tomto řízení činěných klisnu neuvedla v seznamu svého majetku.

55. Dne 13. 8. 2022 spolu žalobkyně na straně pronajímatele a žalovaná na straně nájemce uzavřely smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala do užívání žalované předmětnou klisnu, a to pro účely sportu, soustředění a tréninků. Žalobkyně předala žalované při podpisu očkovací průkaz koně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 13. 8. 2022 do 31. 12. 2024. Žalovaná se touto smlouvou zavázala hradit podle aktuální potřeby a dohody smluvních stran nutné výdaje související s užíváním klisny a účelem, pro který byl tento nájemní poměr sjednán. Následně žalovaná pojala podezření, že je tento kůň předmětnou klisnou, což se následně genetickými testy potvrdilo. Žalovaná tyto rozhodné skutečnosti sdělila PČR, následně tak došlo k dalším úkonům v rámci předmětného trestního řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno], mimo jiné došlo i k zajištění klisny pro důkazní účely. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25.1.2024, č.j. [spisová značka], byla zamítnuta stížnost žalované proti usnesení PČR ze dne 20.12.2023, resp. 21.12.2023, sp. zn. [Anonymizováno], jímž došlo ke změně důvodu zajištění klisny z původního zajištění pro důkazní účely na zajištění coby výnosu z trestné činnosti. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že žalovaná původně vlastníkem klisny byla, nicméně krátce po jejím narození jí dala do ustájení k pí [jméno FO], přestala o ni projevovat zájem a přes četné urgence se odmítala chovat jako její vlastník, kdy nehradila ani žádné výdaje, které jsou s pravidelnou péčí o koně obecně spojeny. PČR přitom přemístila klisnu mimo dosah účastnic, jelikož zde byly indicie o tom, že by klisna mohla být žalovanou otrávena, pokud se ocitne v dispozici žalobkyně, anebo v některé jí spřátelené stáji, přičemž účastnice mohli ke klisně přistupovat pouze za přítomnosti policie a nesměli ji krmit vlastním neprověřeným senem.

56. Usnesením PČR, územní odbor Ústí nad Orlicí, odd. hospodářské kriminality SKPV ze dne 23. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno], pak byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit pí [jméno FO] v měsíci květnu 2015 ve stáji koní na adrese [adresa], kdy si přisvojila předmětnou klisnu, která jí byla svěřena žalovanou na základě smlouvy o odchovu koní, a klisnu prodala [jméno FO], čímž způsobila žalované škodu ve výši 15 000 Kč (cena klisny), tedy si přisvojila cizí věc, která jí byla svěřena a způsobila tak na cizím majetku škodu nepatrnou, jelikož trestní stíhání je nepřípustné, neboť je trestní stíhání promlčeno. Rozhodnutí je odůvodnění tím, že 14.8.2017 žalovaná oznámila, že měla na základě smlouvy o ustájení koní ve stáji v [adresa] u p. [jméno FO] od 1.11.2014 ustájenou klisnu [Anonymizováno], kterou si měl ze stáje na základě smyšlené plné moci k výdeji z ustájení odvézt neznámý muž. Šetřením bylo zjištěno, že žalovaná měla tuto klisnu v dané stáji ustájenou na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a p. [jméno FO], kterou v zastoupení p. [jméno FO] podepsala jeho dcera [jméno FO], která se ve stájích stará o odchov a evidenci koní, takže zajišťuje vše kolem. Rovněž bylo zjištěno, že se měl do stájí kolem 16.6.2015 dostavit neznámý muž a na základě smyšlené plné moci si měl klisnu odvézt. Jelikož pak dalším šetřením nebylo ničeho zjištěno, byla věc dne 9.2.2018 odložena. Dne 22.9.2023 pak žalovaná PČR sdělila další rozhodné skutečnosti týkající se klisny, na jejichž základě PČR zjistila, že klisna [Anonymizováno] je totožnou s klisnou [Anonymizováno] ustájenou u žalované na základě smlouvy o nájmu koně uzavřenou s žalobkyní, majitelkou – uvedené přitom bylo zjištěno přes 2 mikročipy v těle klisny, první pod číslem [hodnota] a druhý pod číslem [hodnota]. Následně bylo zjištěno, že pí [jméno FO], která měla klisnu svěřenou do ustájení, v květnu r. 2015 danou klisnu prodala [tituly před jménem] [jméno FO], která ji následně prodala p. [jméno FO], jenž ji poté daroval žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ke spáchání skutku došlo v květnu r. 2015, avšak ke zjištění, že daný přečin spáchala pí [jméno FO], došlo až v listopadu r. 2023, zanikla v mezidobí trestní odpovědnost pí [jméno FO] za uvedený přečin, PČR tak věc odložila.

57. Usnesením PČR, územní odbor Ústí nad Orlicí, odd. hospodářské kriminality SKPV ze dne 7. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o uložení předmětní klisny do úschovy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, protože na ni uplatňovalo právo více osob a existovaly pochybnosti o tom, kdo má ke klisně vlastnické právo.

58. Dne 13.8.2024 uzavřela ČR – Okresní soud v Ústí nad Orlicí se žalobkyní smlouvu, jíž ČR předala do úschovy žalobkyně klisnu a ta ji do úschovy přijala a zavázala se o ni na své náklady v plném rozsahu pečovat, a to do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka].

59. Přípisem ze dne 20. 8. 2024 žalobkyně požádala o vydání předmětné klisny z úschovy v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Přípisem ze dne 2. 9. 2024 žalovaná zdejšímu soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] sdělila, že nesouhlasí s vydáním předmětné klisny z této úschovy žalobkyni.

60. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. ve znění platném a účinném ke dni provedení úkonu, příp. nastolení rozhodné skutečnosti (uzavření smluv a nabytí od neoprávněného o.z. ve znění do 29.12.2016, vydržení aktuální znění), zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále plemenářský zákon), vyhlášky č. 136/2004 Sb., podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a stanovených osob (dále VP) a z.ř.s.

61. Dle § 290 z.ř.s. lze u soudu složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.

62. Podle § 300 z.ř.s. přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

63. Ust. § 298 z.ř.s. stanoví, že předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele. Předmět povinné úschovy vydá soud příjemci, který k žádosti doloží kopii soudního rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění nebo náhradu škody, dále skutečnost, že je oprávněnou osobou, a rozsah práva na plnění z povinné úschovy. Složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost, a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas, b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn. Jiné osobě žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce.

64. Ust. § 299 odst. 1 z.ř.s. uvádí, že byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

65. Ust. § 1 odst. 1 a 3 plemenářského zákona stanoví, že tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravuje a) šlechtění a plemenitbu skotu (Bos taurus), zebu (Bos indicus), buvola indického (Bubalus bubalis), koní (Equus caballus), oslů (Equus asinus), prasat, ovcí, koz, drůbeže, plemenných ryb a včel (dále jen "vyjmenovaná hospodářská zvířata"), b) ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat, c) označování turů, koňovitých, prasat, ovcí, koz, běžců, jelenovitých, velbloudovitých a zvěře ve farmovém chovu (dále jen "označovaná zvířata"), d) evidenci označovaných zvířat, drůbeže, králíků, včel, plemenných ryb a živočichů pocházejících z akvakultury (dále jen "evidovaná zvířata"), evidenci hospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem. Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, a dále pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti.

66. Podle § 13 odst. 1 - 4 VOP se koňovití označují způsoby uvedenými v jednotlivých řádech plemenných knih koňovitých a) slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem11b), nebo b) slovním a grafickým popisem, elektronickým identifikátorem a výžehem v případě, kdy tento výžeh bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koňovitých. Koňovití neregistrovaní v plemenné knize se označují slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/963. Každé hříbě koňovitého se označuje tak, aby byl průkaz koně vydán před opuštěním hospodářství, ve kterém se hříbě narodilo, s výjimkou případů, kdy se takový přesun uskuteční v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/963, vždy však nejpozději do 12 měsíců od data narození. Osoba provádějící označování koňovitých označí koňovitého do 28 dnů ode dne, kdy k tomu byla majitelem prokazatelně vyzvána. Osoba provádějící označování koňovitých vyplní a zašle v případě koňovitých registrovaných v plemenné knize vedené v České republice, s výjimkou koní plemen anglický plnokrevník a klusák, čtvrtý připouštěcí lístek příslušnému uznanému chovatelskému sdružení, v případě ostatních koňovitých čtvrtý připouštěcí lístek, popřípadě hlášení o registraci koňovitého pověřené osobě do 10 dnů od označení koňovitého. V případě koní plemene anglický plnokrevník a klusák se postup registrace a termíny pro předání podkladů k vystavení průkazu koně řídí příslušným platným Řádem plemenné knihy.

67. Ust. § 15 odst. 1 – 3 VOP stanoví, že označení totožnosti koňovitého elektronickým Identifikátorem zaznamená osoba provádějící označování koňovitých do registrační knihy koňovitých a na připouštěcí lístek, popřípadě na hlášení o registraci koňovitého a hlášení o trvalém dovozu. Tím není dotčena povinnost vydávajícího orgánu provést záznamy do průkazu koně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. K označování koňovitých se používají elektronické identifikátory podle § 4 odst.

2. Pokud je koňovitý označen elektronickým identifikátorem, který ve struktuře kódu obsahuje kód země 203 pro Českou republiku, avšak nepochází z číselné řady přidělené pověřenou osobou nebo není z jiných důvodů v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, použije se jako alternativní způsob označení stanovení genetického typu koňovitého. Výžeh a jeho umístění je součástí řádů plemenných knih.

68. Dle § 41 VOP pro každé hospodářství vede chovatel koňovitých registr koňovitých v hospodářství, a to písemně na formulářích, které mu poskytuje pověřená osoba4), nebo elektronicky formou počítačové databáze (§ 32). Na každém registru koňovitých v hospodářství musí být na titulní straně uvedeno a) jméno, případně jména, a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele, b) registrační číslo hospodářství, c) adresa hospodářství. Každý registr koňovitých v hospodářství se vede na dvou samostatných formulářích. Ve formuláři pro vedení registru koňovitých v hospodářství s názvem "Koňovití držení v hospodářství" jsou vedeny tyto údaje: a) pořadové číslo koňovitého, b) identifikační číslo koňovitého, c) jméno koňovitého, d) druh koňovitého, e) pohlaví koňovitého, f) příslušnost k plemenné knize, je-li v ní zapsán, g) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu anebo název majitele koňovitého, h) datum příchodu koňovitého na hospodářství, i) datum konečného odchodu koňovitého z hospodářství. Ve formuláři pro vedení registru koňovitých v hospodářství s názvem "Přemístění koňovitých držených v hospodářství" jsou vedeny tyto údaje: a) pořadové číslo koňovitého podle odstavce 4, b) jméno koňovitého, c) registrační číslo hospodářství, provozovny jatek, provozovny asanačního podniku, popřípadě místa, odkud nebo kam byl koňovitý přemístěn, nebo místo svodu, popřípadě kód země, jde-li o koňovitého přemístěného z nebo do zahraničí, d) datum odchodu koňovitého z hospodářství, e) datum příchodu koňovitého na hospodářství. Orgány dozoru do registru koňovitých v hospodářství zaznamenávají provedené kontroly, a to datum kontroly, jméno, případně jména, příjmení a podpis osoby, která kontrolu prováděla, a název orgánu dozoru.

69. Ust. § 42 VOP stanoví, že při narození hříběte, s výjimkou hříběte anglického plnokrevníka a klusáka, zasílá jeho majitel do 21 dnů ode dne narození třetí připouštěcí lístek31) osobě provádějící označování koňovitých, která zaznamená údaje o registraci, včetně slovního a grafického popisu, do čtvrtého připouštěcího lístku a svým podpisem potvrdí jejich platnost. Majitel koňovitého vyplní další předepsané údaje do čtvrtého připouštěcího lístku a zasílá jej pověřené osobě. Po narození hříběte klusáka zasílá jeho majitel do 21 dnů ode dne narození třetí připouštěcí lístek uznanému chovatelskému sdružení, které vede plemennou knihu klusáka a předá do 21 dnů majiteli identifikační kartu hříběte. Majitel zabezpečí do identifikační karty hříběte zaznamenání slovního a grafického popisu hříběte, který stvrdí podpisem a razítkem veterinární lékař, a zasílá ji zpět uznanému chovatelskému sdružení, které zajistí zapsání genetického typu před vystavením průkazu koně. Po narození hříběte anglického plnokrevníka zasílá jeho majitel do 21 dnů ode dne narození čtvrtý připouštěcí lístek uznanému chovatelskému sdružení, které vede plemennou knihu anglického plnokrevníka a předá do 21 dnů majiteli identifikační kartu hříběte. Majitel zabezpečí do identifikační karty hříběte zaznamenání slovního a grafického popisu hříběte, který stvrdí podpisem a razítkem osoba provádějící označování koňovitých. Vyplněnou identifikační kartu hříběte spolu s odebranými vzorky k ověření původu hříběte podle § 12 zákona zasílá majitel osobě oprávněné k ověřování původů koní. Osoba oprávněná k ověřování původů koní zaznamená do identifikační karty hříběte laboratorní číslo testu, jímž byl stanoven genetický typ hříběte, a identifikační kartu hříběte zašle pověřené osobě4) do 7 dnů od provedení testu. V případě registrace starších, dosud neregistrovaných koňovitých se čtvrtý připouštěcí lístek nahrazuje hlášením o registraci koňovitého. Vzor identifikační karty hříběte a vzor hlášení o registraci koňovitého, jehož formuláře majiteli koňovitého poskytuje pověřená osoba4), je uveden v příloze č.

8. Pokud byl na koňovitého narozeného v České republice vystaven zahraniční plemennou knihou průkaz koně v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie11b), vyplní majitel koňovitého hlášení o registraci koňovitého a zasílá jej společně s originálem průkazu koně do 28 dnů ode dne jeho vystavení pověřené osobě.

70. Podle § 44 VOP v případě koňovitého přemístěného z jiného členského státu nebo koňovitého dovezeného ze třetí země, s výjimkou svodu zvířat, (dále jen "trvale dovezený koňovitý") zasílá majitel koňovitého pověřené osobě4) hlášení o trvalém dovozu koňovitého (dále jen "hlášení") do 30 dnů po přemístění nebo do 30 dnů po ukončení pohraniční veterinární kontroly, s výjimkou a) koňovitých účastnících se soutěží, dostihů, přehlídek nebo výcviku, včetně přepravy za tímto účelem, po dobu nepřesahující 90 dnů, b) hřebců nacházejících se v členském státě během připouštěcí sezóny, c) klisen nacházejících se v členském státě pro účely plemenitby po dobu nepřesahující 90 dnů nebo d) koňovitých umístěných ve veterinárním zařízení ze zdravotních důvodů. Doprovází-li trvale dovezeného koňovitého průkaz koně vystavený v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie11b), zasílá majitel koňovitého hlášení společně s originálem průkazu koně pověřené osobě4). Doprovází-li trvale dovezeného koňovitého též zootechnické osvědčení nebo potvrzení o původu, zasílá majitel koňovitého společně s hlášením také jeho kopii. Pověřená osoba4) koňovitého zaeviduje a do 7 dnů ode dne jeho doručení zasílá průkaz koně zpět majiteli koňovitého. Nedoprovází-li trvale dovezeného koňovitého ze třetí země průkaz koně vystavený v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie11b), zasílá majitel koňovitého pověřené osobě4) hlášení vyplněné osobou provádějící označování koňovitých, na jehož základě vystaví pověřená osoba4) průkaz koně. Doprovází-li trvale dovezeného koňovitého též zootechnické osvědčení nebo potvrzení o původu, zasílá majitel koňovitého společně s hlášením také jeho kopii. V případě, že trvale dovezený koňovitý zůstává v majetku zahraničního majitele, zasílá doklady podle odstavců 1 až 3 chovatel, u něhož je koňovitý ustájen.

71. Dle § 46 VOP dojde-li ke změně majitele koňovitého, k přemístění koňovitého na jatka, k přemístění koňovitého do jiného členského státu nebo vývozu koňovitého do třetí země, s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, k úhynu, ztrátě, utracení nebo ke kastraci koňovitého, zasílá majitel koňovitého pověřené osobě4) hlášení změny do 30 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Každý nový majitel plemenného koňovitého zasílá příslušnému uznanému chovatelskému sdružení hlášení změny do 30 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Nový majitel koňovitého zasílá současně s hlášením změny průkaz koně, ve kterém uznané chovatelské sdružení potvrdí změnu majitele, a průkaz koně do 10 pracovních dnů ode dne doručení zasílá zpět novému majiteli. Na písemnou žádost majitele koňovitého zaevidovaného v ústřední evidenci potvrdí uznané chovatelské sdružení změnu majitele koňovitého pouze na základě hlášení změny s úředně ověřeným podpisem majitele koňovitého zaevidovaného v ústřední evidenci. Hlášení změny zasílá uznané chovatelské sdružení pověřené osobě do 10 pracovních dnů ode dne doručení. Každý nový majitel koňovitého neregistrovaného v plemenné knize zasílá pověřené osobě4) hlášení změny do 30 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Nový majitel koňovitého zasílá současně s hlášením změny průkaz koně, ve kterém pověřená osoba4) potvrdí změnu majitele, a průkaz koně do 5 pracovních dnů ode dne doručení zasílá zpět novému majiteli koňovitého. Na písemnou žádost majitele koňovitého zaevidovaného v ústřední evidenci potvrdí pověřená osoba změnu majitele koňovitého pouze na základě hlášení změny s úředně ověřeným podpisem majitele koňovitého zaevidovaného v ústřední evidenci. Při trvalém přemístění koňovitého do jiného členského státu nebo vývozu koňovitého do třetí země, s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, zašle původní majitel hlášení změny pověřené osobě do 30 pracovních dnů ode dne, kdy k této události došlo. Při přemístění klusáka do jiného členského státu nebo vývozu klusáka do třetí země, s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, zašle původní majitel hlášení změny a průkaz koně pověřené osobě4) ještě před přemístěním nebo vývozem koňovitého, a to nejméně 14 dní před přemístěním nebo vývozem koňovitého. Při přemístění anglického plnokrevníka zašle původní majitel hlášení změny pověřené osobě před přemístěním nebo vývozem koňovitého, a to nejméně 14 dní před přemístěním nebo vývozem koňovitého. Pověřená osoba zapíše změny do průkazu koně, s výjimkou anglického plnokrevníka, a do 5 pracovních dnů ode dne doručení vrátí průkaz koně majiteli. Při přemístění koňovitého na jatka nebo do asanačního podniku oznámí původní majitel koňovitého tuto skutečnost pověřené osobě4), a to zasláním hlášení změny do 30 pracovních dnů ode dne, kdy k přemístění došlo, a současně předá průkaz koně jatkám, nebo asanačnímu podniku, které ho po poražení koňovitého nebo zpracování těla koňovitého zasílají pověřené osobě4), a to do 5 pracovních dnů ode dne porážky koňovitého nebo zpracování těla koňovitého. Pokud není vydávajícím orgánem, předá pověřená osoba4) průkaz koně příslušnému vydávajícímu orgánu11b). Chovatel koňovitého zašle podle čl. 27 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/96311b) ve lhůtě 30 pracovních dnů hlášení změny pověřené osobě.

72. Dle § 48 VOP se v registru koňovitých u každého koňovitého eviduje a) identifikační číslo zvířete, b) jméno, c) druh, d) pohlaví, případně datum kastrace, e) barva, f) příslušnost k plemenné knize, g) otec a matka, h) otec matky, i) datum narození, j) registrační číslo hospodářství narození, není-li, místo narození, k) datum porážky, případně úhynu, ztráty nebo utracení, l) výžehy, číslo elektronického identifikátoru, popřípadě číslo osvědčení o stanovení genetického typu, m) slovní popis, n) jméno, případně jména, a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele, v jehož chovu se zvíře narodilo, a jeho adresa místa trvalého pobytu nebo sídlo, o) jméno, případně jména, a příjmení nebo obchodní firma anebo název majitele koňovitého a jeho adresa místa trvalého pobytu nebo sídlo, včetně data změny majitele a data nahlášení této události, p) označení země přemístění, dovozu nebo vývozu, jde-li o koňovitého přemístěného z jiného nebo do jiného členského státu nebo dovezeného nebo vyvezeného ze třetích zemí, q) známý status koňovitého jako neurčeného k poražení pro lidskou spotřebu20a), r) údaje o vydaných duplikátech průkazu koně a náhradních průkazech koně, s) u hřebců zapsaných v ústředním registru plemeníků číslo osvědčení o stanovení genetického typu, t) u hříbat narozených po inseminaci nebo po přenosu embryí číslo osvědčení o stanovení ověření původu, u) datum vydání a jakékoli změny identifikačního dokladu20a), včetně názvu a adresy příslušného orgánu, který doklad vystavil, v) jméno a adresa majitele, který předložil identifikační doklad nebo podal žádost podle čl. 20 odst. 1, 2 nebo 3, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 2 nebo čl. 37 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/963, w) status zvířete jakožto evidovaného koňovitého nebo koňovitého pro chov a produkci20a), x) sériové číslo, pokud takové číslo je přiděleno identifikačnímu dokladu20a), y) označení země, v níž se nachází hospodářství, kde je koňovitý držen, z) označení země, ve které se koňovitý narodil, jde-li o koňovitého pocházejícího ze zahraničí.

73. Podle § 49 VOP průkaz koně vydává pověřená osoba34) podle vzoru uvedeného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/963 do 28 dnů ode dne doručení žádosti majitele koňovitého. Majitel koňovitého žádá a) zasláním podepsaného 1. čtvrtého připouštěcího lístku31), 2. hlášení o registraci koňovitého narozeného v České republice, nebo 3. hlášení o trvalém dovozu koňovitého ze třetích zemí, nebo b) v případě anglického plnokrevníka postupem uvedeným v Řádu plemenné knihy anglického plnokrevníka. Změní-li se majitel koňovitého, předá původní majitel koňovitého průkaz koně spolu s koňovitým novému majiteli. Při přemístění koňovitého na jatka předá původní majitel spolu s koňovitým průkaz koně provozovateli jatek, který jej do 5 pracovních dnů po poražení koňovitého zasílá pověřené osobě. V případě záměru přemístit klusáka do jiného členského státu nebo vyvézt klusáka do třetí země zašle původní majitel průkaz koně pověřené osobě spolu s hlášením změny, a to nejméně 14 dní před přemístěním nebo vývozem koňovitého. V případě záměru přemístit anglického plnokrevníka do jiného členského státu nebo vyvézt anglického plnokrevníka do třetí země zašle původní majitel pověřené osobě hlášení změny, a to nejméně 14 dní před přemístěním nebo vývozem koňovitého. Majitel koňovitého zajistí zaznamenání preventivních zkoušek, vyšetření nebo kastrace, které potvrdí veterinární lékař, na stranách průkazu koně k tomu určených. Každou změnu majitele koňovitého v průkazu koně si nový majitel koňovitého nechá potvrdit u uznaného chovatelského sdružení, které vede příslušnou plemennou knihu, případně u pověřené osoby4), které průkaz koně neprodleně vrátí majiteli. Dojde-li ke ztrátě průkazu koně a totožnost koňovitého lze zjistit, majitel koňovitého písemně požádá vydávající orgán o vystavení duplikátu průkazu koně. Duplikát průkazu koně je také vydán v případě, kdy koňovitý nebyl identifikován ve lhůtě stanovené v § 13 odst. 4 a původ zvířete podle čl. 25 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/963 je znám. Dojde-li ke ztrátě průkazu koně a totožnost koňovitého nelze zjistit, majitel koňovitého písemně požádá pověřenou osobu o náhradní identifikační doklad. Náhradní identifikační doklad je také vydán podle čl. 26 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/963 v případě, kdy fyzický identifikátor nebo průkaz koně byl odstraněn, změněn nebo nahrazen v rozporu s tímto nařízením. Pokud je koňovitý bez plemenné příslušnosti povýšen do kategorie plemenného koňovitého v souladu s pravidly vydávajícího orgánu, může mu být kdykoli vydán nový průkaz koně. Údaje z původního průkazu koně se přepíší do nového průkazu koně a původní průkaz koně se zneplatní.

74. Ust. § 1 odst. 1 o.z. uvádí, že ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

75. Dle § 30 o.z. se plně svéprávným člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.

76. Ust. § 31 o.z. stanoví, že se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

77. Dle § 555 odst. 2 o.z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

78. Dle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

79. Ust. § 559 o.z. stanoví, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

80. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

81. Dle § 898 odst. 1 -3 o.z. k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě a) nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá, b) zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část, c) nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

82. Ust. § 990 o.z. uvádí, že držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal. Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

83. Podle § 991 o.z. je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

84. Dle § 992 o.z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

85. Ust. § 993 o.z. uvádí, že neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

86. Podle § 994 o.z. se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

87. Podle § 1073 o.z. plody, které vydává zvíře, náleží vlastníku zvířete.

88. Ust. § 1099 o.z. stanoví, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

89. Dle § 1109 písm. c/ o.z. se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.

90. Ust. § 1111 o.z. stanoví, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

91. Podle §1089 odst. 1 a 2 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

92. Ust. § 1090 odst. 1 o.z. uvádí, že k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

93. Dle § 1091 odst. 1 o.z. je k vydržení vlastnického práva k movité věci potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

94. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

95. Ust. § 2201 o.z. stanoví, že se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

96. Předmětem tohoto řízení byly žaloby účastnic na vzájemné nahrazení souhlasu s vydáním klisny ze soudní úschovy, jelikož ani jedna daný souhlas druhé účastnici neudělila, když bylo mezi stranami sporné, čí je ona klisna, tedy, která z účastnic je její vlastnicí a která z nich má tak právo na její vydání. Soud se tedy v tomto řízení zabýval otázkou, která z účastnic má ke klisně právo, resp. zda se jedná o právo silnější než druhé účastnice. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu přitom dospěl soud k závěru, že je vlastníkem dané klisny ke dni rozhodnutí žalobkyně.

97. V řízení bylo prokázáno, že se klisna narodila kobyle ve vlastnictví žalované, stala se tedy jejím vlastnictvím (§ 1073 o.z.). Rovněž pak bylo v řízení prokázáno, že žalovaná dala klisnu ke dni 1.11.2014 do ustájení na statek rodiny [jméno FO]. Dle názoru soudu přitom byla co do ustájení klisny na tomto statku uzavřena smlouva o odchovu klisny mezi žalovanou v pozici majitele klisny a pí [jméno FO], a to ústně. Soudu sice byla předložena smlouva o odchovu v písemné podobě, která je založena ve spisu na čl. 31, příp. je založena i ve spise sp. zn. [Anonymizováno], ovšem tato listina není ze strany žalované podepsána, ačkoli se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajících. Dle názoru soudu tak lze uzavřít, že toto právní jednání v dané formě nebylo učiněno platně. Žalovaná i pí [jméno FO] pak shodně uvedly, že měly vůli tuto smlouvu v této podobě a s tímto obsahem mezi sebou uzavřít. Dle názoru soudu tak fakticky došlo k platnému uzavření dané smlouvy ústní formou, a to mezi žalovanou a pí [jméno FO] při telefonickém hovoru, kdy si ustájení domluvily, když, jak je uvedeno výše, s žalovanou jednala po celou dobu pouze pí [jméno FO], on as ní ustájení domluvila, jí byla klisna předána, ona klisnu na statek převezla, jí žalovaná uhradila přepravu klisny na statek i první úplatu za první měsíc jejího ustájení a s ní následně odmítala komunikaci. Klisna tak byla ze strany žalované, vlastníka klisny, v rozhodné době svěřena do péče a ustájení pí [jméno FO] (klisna tak byla ze strany žalované do moci pí [jméno FO] odevzdána dobrovolně). Na uvedeném ničeho nemění skutečnost, že pí [jméno FO] neměla v rozhodné době na sebe napsané hospodářství, jelikož uvedené nikterak nepodmiňuje uzavření smlouvy o odchovu, resp. tato povinnost vyplývá z veřejného práva, nato je pak uplatňování soukromého práva na veřejném právu nezávislé (§ 1 odst. 1 o.z.). I kdyby pak bylo toto právní jednání v podobě písemné smlouvy o odchovu platné, má soud za to, že co se týče této smlouvy, jednalo se o právní jednání zastřené, které je nutné posoudit dle jeho obsahu, když ve smlouvě sice figuruje na straně odchovatele p. [jméno FO], z provedeného dokazování však vyplynulo, že p. [jméno FO] s žalovanou nikdy nejednal, na statku se o koně nestará, nechce s nimi mít tzv. „nic společného“, smlouvy neuzavírá apod., přičemž byl v daných smlouvách uveden pouze proto, že měl přidělené číslo hospodářství a pí [jméno FO] nikoli, což vyplývá z vyjádření žalované, z výpovědi pí [jméno FO] i z podání vysvětlení p. [jméno FO] u PČR, fakticky tak žalovaná po celou dobu jednala a smlouvu uzavřela s pí [jméno FO]. Dle názoru soudu je tak nutné uvedené posoudit dle obsahu v tom smyslu, že byla na obou stranách vůle uzavřít smlouvu mezi žalovanou a pí [jméno FO], nikoli p. [jméno FO], přičemž to byla pí [jméno FO], které žalovaná fakticky klisnu předala do péče.

98. Pí [jméno FO] o cca 0,5 roku později uzavřela na tuto klisnu kupní smlouvu s [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle názoru soudu se v tomto případě jedná titul řádný, který by bez dalšího, pakliže by pí [jméno FO] byla vlastníkem klisny, vedl k převodu vlastnického práva ke klisně na [tituly před jménem] [jméno FO] za úplatu. Dle názoru soudu přitom byla [tituly před jménem] [jméno FO] s ohledem na všechny okolnosti v dobré víře v oprávnění pí [jméno FO] vlastnické právo ke klisně na ni předmětnou kupní smlouvou převést, resp. se dobrá víra v tomto presumuje (srovnej Lavický, P.: Význam domněnky dobré víry pro rozdělení důkazního břemene v civilním řízení soudním. Právní rozhledy, 2017, č. 13-14, s. 464-470, či rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 4174/2017 či 22 Cdo 4925/2016, či ze dne 31.7.2024, sp. zn. 29 ICdo 99/2022) a v řízení nevyšlo podle soudu najevo ničeho, co by tuto vyvratitelnou právní domněnku vyvrátilo.

99. Soud si je vědom toho, že koně musí být od r. 2009 povinně čipováni, vlastník koně má tak povinnost nechat koně v zákonem stanovené době (k tomu viz zákonná ustanovení shora) očipovat, zaregistrovat jej u pověřené osoby, požádat o vydání průkazu koně, založit a vést registr koní v hospodářství a doplňovat do něj všechny rozhodné změny apod. z důvodů zajištění bezpečnosti potravin a šetření nebezpečných nákaz, zejména nákaz přenosných ze zvířat na lidi (blíže též https://cpi.gov.cz/ public/portal/cpi/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/informace-pro-chovatele-koni). K tomu však soud uvádí, že toto bylo fakticky, i když se zpožděním ze strany pí [jméno FO] splněno, když klisnu nechala očipovat a vystavit jí průkaz koně (viz dále), přičemž žádný právní předpis vlastníkům koní, ani zájemcům o jejich koupi/směnu/dar neukládá povinnost vlastnit čtečku čipů, resp. čip koně následně při jeho koupi/směně/daru či kdykoli v průběhu života koně (např. při veterinárním ošetření) kontrolovat, když jedinou povinnost, kterou v tomto co do identifikace koně právní předpisy daným osobám ukládají, je, že spolu s koněm musí být předán i průkaz koně, který se musí nacházet v místě, kde se nachází kůň - přirovnání žalované ke kontrole VIN je tak nepřípadné, když v rámci přepisu vozidla v rejstříku vozidel je nutné předložit protokol o evidenční kontrole vozidla, jejímž předmětem je mimo jiné i kontrola VIN, zákon tedy tuto kontrolu onoho „čipu“ vozidla výslovně vyžaduje. Naopak lze uvedené podle soudu přirovnat k vlastníkům psů, kteří jsou rovněž čipováni a kteří mají v některých případech obdobnou, příp. i vyšší kupní cenu než jako tomu bylo v tomto případě, ani u „pejskařů“ přitom zákon čtečku čipů jako povinnou výbavu nevyžaduje a tyto osoby ji běžně nemají, resp. nestanoví povinnost čip při koupi či obdobných úkonech bez dalšího kontrolovat (běžně pak nedochází ke kontrole onoho čipu ani při veterinárních úkonech). K individualizaci koně pak slouží průkaz koně, jedná se tak o jeho „průkaz totožnosti“ (je zde uveden popis koně, včetně jeho znaků, odlišností tak, aby byl přes ně dostatečně „identifikován“ – argument žalované v tom smyslu, že je možné koně identifikovat pouze přes čip tak není správný) a zároveň o jeho průkaz očkovací – na jeho základě tak dochází k dostatečné individualizaci koně pro všechny předmětné úkony (obdobně jako je tomu u občanského průkazu u lidí či očkovacího průkazu u psů). Dle názoru soudu tak nelze po zájemci o koupi/směnu/ dar koně rozumně požadovat, aby daný čip bez dalšího vždy kontroloval, když má k dispozici průkaz koně (tedy jejich „průkaz totožnosti“). Naopak má soud za to, že je uvedené namístě pouze v případě určitých podstatných pochybností o „totožnosti koně“, či jiných úkonů (např. plemenitba). Tyto úkony ani dané pochybnosti však podle soudu v tomto případě dány nebyly (viz dále).

100. Nadto pak soud uvádí, že i kdyby [tituly před jménem] [jméno FO], p. [jméno FO] či žalobkyně přistoupili ke kontrole čipů, došlo by s největší pravděpodobností ke kontrole čipu, který byl na levou stranu šíje klisny vložen na popud pí [jméno FO] až v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy mezi ní a [tituly před jménem] [jméno FO], když se jednalo o čip vložený do šíje klisny později, přičemž přítomnost prvního čipu v šíji klisny neodhalil ani popisovatel (tedy v této věci odborník) při samotné aplikaci druhého čipu – soud přitom v tomto bodu nepřisvědčuje námitce žalované v tom smyslu, zda se nejednalo o úmyslné jednání ze strany popisovatele, když, pakliže by tomu tak bylo, by se jednalo o jednání podle názoru soudu minimálně „nerozumné“, když by bylo možné koně podle prvního čipu v budoucnu dohledat (argument co do absence uvedení rodičů v průkazu koně je pak v tomto neodpovídající, když tento průkaz nebyl v dané době vydán, naopak popisovatel teprve „získával“ informace potřebné k zápisu koně do evidence). Nadto pak není dle soudu namístě požadovat po osobě laika, která by ke kontrole přistoupila, aby procházela každý centimetr šíje koně a hledala možnou přítomnost dalších čipů za situace, kdy má kůň průkaz koně, který souhlasí, přičemž v bezprostřední době předtím došlo k aplikaci čipu popisovatelem (odborníkem).

101. Naopak soud přisvědčuje žalované, že je povinností majitele koně nahlásit jakoukoli změnu v jeho vlastnictví v příslušné evidenci, seznamu koní, v tomto případě však bylo uvedené splněno – mezi stranami bylo nesporné, resp. vyplynulo to i z provedeného dokazování, že klisna měla aplikovány dva čipy, pod jedním číslem čipu byla evidována jako [Anonymizováno] „ve prospěch žalované“, pod druhým číslem čipu byla evidována jako [Anonymizováno] „ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO], resp. aktuálně žalobkyně“. Nahlédnutím do příslušné evidence, resp. nahlášením změny co do vlastnictví koně v rámci druhého čipu tak nebylo možné skutečnost, že se jedná o jednoho koně s dvěma aplikovanými čipy odhalit, když pí [jméno FO] klisnu, jak je uvedeno výše, přejmenovala a nechala ji aplikovat onen druhý čip a vystavit průkaz koně – tyto kroky pí [jméno FO] přitom není podle soudu možné klást k tíži [tituly před jménem] [jméno FO], p. [jméno FO] ani žalobkyně, a to ani při vědomí, že se tyto osoby v určitých vzájemných vztazích delší dobu znali a znají, když z uvedeného nelze dovodit, že by věděli o všech svých krocích, o všech narozených hříbatech, prodávaných/ směňovaných/ darovaných koních (obzvláště u žalované, pí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], které v této oblasti „podnikají“), a všech krocích všech svých známých, a to obzvlášť za situace, kdy bylo dané jednání pí [jméno FO] v rozporu se zákonem, a to včetně samotného zápisu klisny do evidence koní (nedopustila-li by se pak pí [jméno FO] uvedeného jednání sama, bylo by ze strany PČR prověřováno i možné spolupachatelství, to se však v tomto případě nestalo).

102. Co se týče dalších okolností, za kterých došlo k uzavření předmětné kupní smlouvy, soud uvádí, že z provedeného dokazování, zejména z výpovědí svědků, vyplynulo, že se pí [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO] v rozhodné době již delší dobu znala, dělala jí mentorku, připravovala ji na licenční zkoušky, zároveň se u koní pohybuje od dětství a koním rozumí (vystudovala příslušnou školu, má potřebné licence apod.), přičemž pracuje na statku, který je veden jako statek rodinný po několik generací. Soud má tak za to, že co do erudovanosti, péče o koně apod. nebyly u pí [jméno FO] žádné indicie, které by měly [tituly před jménem] [jméno FO] vést k závěru, že není pí [jméno FO] sto vlastnické právo ke klisně převést v tom smyslu, že by se jednalo o osobu, která s koňmi nemá „co dočinění“, příp. že by se jednalo o „pochybnou osobu“.

103. Dané pochybnosti přitom podle soudu nemohla vzbudit ani požadovaná kupní cena 11 000 Kč, když se jednalo o mladého koně bez výcviku a „původu“, přičemž byla jeho cena v rámci policejního vyšetřování stanovena na 15 000 Kč, shora uvedená cena tak podle názoru soudu nikterak podstatně nevybočovala, když se jednalo o „syrového koně bez původu“. Ani skutečnost, že byla klisna „bez původu“ přitom nebyla v dané době „alarmující skutečností“, když je obecně známým faktem, natož v kruhu „koňáků“, že v dané době byly ve větším množství dováženy na území ČR koně z Polska, kteří nebyli čipovaní, neměli průkaz koně, ani jiné doklady a jejich původ nebyl znám. Nadto je obecně známým faktem, že ve světě probíhala a stále probíhá i tzv. černá plemenitba (k oběma bodům viz např. rovněž odkaz výše co do tiskové zprávy ČPI, kde je v rámci statistik za roky 2009-2017 uvedeno, že k tomuto „nekontrolovanému dovozu“ z Polska i k této plemenitbě v dané době docházelo).

104. Rovněž pak nemá soud za to, že by dané pochybnosti měly zakládat skutečnosti, že pí [jméno FO] navrhla [tituly před jménem] [jméno FO] koupi této klisny jako podmínku koupě klisny druhé s tím, že se „jí chce zbavit“, protože potřebuje místo pro jiné koně, když, jak je uvedeno výše, pí [jméno FO] v této oblasti „podniká“, projde jí tedy rukama vícero koní, přičemž je i tato oblast vedena principem „nabídky a poptávky“, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] projevila enormní zájem o druhou klisnu a sama přitom následně po pár měsících klisnu prodala s tím, že pro ni nemá vhodné prostory.

105. Konečně pak není takovou skutečností zakládající pochybnosti ani to, že byl průkaz koně klisně vydán až dva dny po uzavření předmětné kupní smlouvy mezi pí [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž zde absentovalo označení jejích rodičů, když z provedeného dokazování, zejména z výpovědí svědků, ale i ze samotného vyjádření žalované v rámci podání vysvětlení při policejním vyšetřování, kdy žalovaná sama uvedla, že vydání průkazu koně klisně trvalo nezvykle dlouho, bylo zjištěno, že vydání průkazu koně trvá delší dobu, v řádech několika měsíců, někdy i cca rok. Nadto, jak už je uvedeno výše, probíhal v rozhodné době onen dovoz koní z Polska, kteří byli starší a neměli žádné „identifikující doklady“ ani uvedené rodiče, vše tak bylo řešeno až následně – sama [tituly před jménem] [jméno FO] přitom uvedla, že obdobného koně v rozhodné době vlastnila. Věc přitom nebyla „řešena“ ani ze strany popisovatele, který klisně daný čip v rozhodné době aplikoval – nevzbuzovala-li tedy tato skutečnost pochybnosti u odborníka, který má uvedené na starosti, není možné uvedené dávat k tíži laikovi.

106. Nadto pak soud uvádí, že co se týče specifikovaného dovozu koní z Polska, černé plemenitbě i nedodržování lhůt k čipování a vystavování průkazů koně, jde o jednání v rozporu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, soukromé právo je však na uplatňování práva veřejného nezávislé (§ 1 odst. 1 o.z.) – podle soudu tak není ve věci uvedené rozhodující, když následky spojené s tímto jednáním je nutné řešit toliko v rámci práva veřejného, bez dalšího však nemá vliv na právo soukromé, v tomto případě tedy na nabývání/pozbývání vlastnického práva k dané klisně. Konečně soud poukazuje na skutečnost, že to byla primárně sama žalovaná, která dané předpisy nerespektovala, když pí [jméno FO] nepředala spolu s klisnou, příp. následně po jeho vydání, průkaz koně, nebylo by tedy ani v souladu s dobrými mravy, resp. s poctivostí a rovností, aby žalovaná sama uvedené nedodržovala, čímž pí [jméno FO] fakticky „umožnila“, resp. „zjednodušila“ provedení daných kroků (klisna byla v jejích očích „čistá, neevidovaná, bez jakýchkoli dokladů“, bylo tedy „jednodušší“ ji zaevidovat jako zcela jiného koně), ale jejich bezchybného dodržování ostatními se dovolávala.

107. S ohledem na vše výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že zde nebyla žádná okolnost, a to ani v souhrnu všech okolností shora specifikovaných a namítaných žalovanou, které by měly svědčit pro pochybnost na straně [tituly před jménem] [jméno FO] v tom smyslu, že by pí [jméno FO] nebyla sto na ni vlastnické právo ke klisně předmětnou kupní smlouvou převést, přičemž má soud za to, že [tituly před jménem] [jméno FO] při daném právním jednání zachovala náležitou opatrnost, kterou po ní bylo možné s ohledem na okolnosti požadovat, když doklady jí předložené souhlasily (srovnej PETROV, Jan. 1109 (privilegované skutkové podstaty). In: PETROV Jan, VÝTISK Michal, BERAN Vladimír et. al., 2019, op. cit. V pozn. 33, s. 1186) a ničeho dalšího nevedlo k pochybnostem o tom, že by pí [jméno FO] nebyla sto danou smlouvu s ní uzavřít ([spisová značka]).

108. Jelikož se pak nejedná co do klisny ani o věc, která by byla zapsána ve veřejném seznamu, když seznam koní v ČR vedený v tzv. ÚEK, kterou spravuje Českomoravská společnost chovatelů, a.s., a konkrétně Národní hřebčín Kladruby nad Labem (pro většinu plemen) nebo Jockey Club ČR (pro anglické plnokrevníky) a Česká klusácká asociace (pro klusáky), není veřejným seznamem - evidují se koně a jejich majitelé, nikoli ustájení a záznamy o přemístění koní se vedou pouze v registru chovatele, nikoli v ÚEK), přičemž veřejnost nemá automatický přístup ke všem těmto údajům, potřebuje-li tedy všechny rozhodné údaje o konkrétním koni, musí prokázat oprávněný důvod a obrátit se na příslušnou instituci specifikovanou shora (blíže www. cmsch.cz/ evidence-a-registrace/ kone,-osli-a-jejich-krizenci/ vedeni-ustredni evidence, či www.uek.cz/), má soud za to, že ve věci byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného stanovené § 1109 písm. c/ o.z., když [tituly před jménem] [jméno FO] získala klisnu, která není zapsaná ve veřejném seznamu, za úplatu od pí [jméno FO], které byla klisna svěřena žalovanou v pozici jejího vlastníka, a [tituly před jménem] [jméno FO] byla v dané době v dobré víře v oprávnění pí [jméno FO] jí vlastnické právo ke klisně na základě předmětné uzavřené kupní smlouvy převést, resp. je tato dobrá víra ve věci presumována a nebyla vyvrácena. [tituly před jménem] [jméno FO] se tak bez dalšího stala vlastníkem klisny. Protože pak bylo možné v dané věci aplikovat právě toto zákonné ustanovení, není na místě aplikovat § 1111 o.z.

109. Dále bylo v řízení prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 9.6.2015 platně a účinně uzavřela kupní smlouvu na klisnu s p. [jméno FO], došlo tak k převodu vlastnického práva ke klisně z [tituly před jménem] [jméno FO] na jeho osobu. Obecně pak pro úplnost soud konstatuje, že má za to, že p. [jméno FO] byl plně v dobré víře, se zřetelem ke všem okolnostem, že [tituly před jménem] [jméno FO] je oprávněna vlastnické právo ke klisně na něj tímto způsobem převést. V době koupě totiž již byl vydán průkaz koně, v němž byla jako majitelka uvedena [tituly před jménem] [jméno FO], který byl p. [jméno FO] předán a klisna byla pod druhým číslem čipu v seznamu koní evidována jako majetek [tituly před jménem] [jméno FO].

110. Nadto poté soud pro úplnost co se týče námitky žalované ohledně pochybností ohledně datace kupních smluv, obecně uvádí, že nemá za to, že by bylo s danými datacemi na všech smlouvách, včetně smlouvy darovací, „zpětně manipulováno“ k době cca 2,5 roku od ustájení klisny u pí [jméno FO] (tj. cca v květnu r. 2017), když byla kupní smlouva mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a pí [jméno FO] uzavřena 17.5.2015, přičemž byla v seznamu koní klisna pod druhým číslem čipu evidována již od 19.5.2015 s datem vydání platného průkazu k tomuto dni, a tento průkaz byl následně dle výpovědi svědků předáván s klisnou. V opačném případě by průkaz sice byl vydán, ovšem s uvedením majitelky pí [jméno FO], přičemž by všichni ostatní „nabyvatelé klisny“ museli o uvedeném protiprávním jednání pí [jméno FO] vědět a na uvedeném se podílet, fakticky by se tak i oni dopouštěli určitého protiprávného jednání, které by bylo příp. právně postižitelné, v trestním řízení specifikovaném shora přitom nebyl tento závěr učiněn, přičemž však mají orgány činné v trestním řízení povinnost postupovat v souladu se zásadou legality /oficiality (povinnost z úřední povinnosti stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví) – na uvedeném pak nemění ničeho závěr o promlčení protiprávního jednání pí [jméno FO], když by ony úkony ze strany dalších „nabyvatel“ byly učiněny později a jednalo by se o úkony jiné podstaty, bylo by tak nutné uvedené „min. prošetřit“. Konečně by pak žalobkyně následně s žalovanou i přes toto povědomí měla uzavřít onu nájemní smlouvu. Ani jedno z toho se tak soudu nejeví jako reálné. Jednak totiž soud považuje výpovědi svědků za věrohodné, jak je uvedeno výše, přičemž z jejich výpovědí mimo jiné vyplynulo, že pí [jméno FO] žalobkyni viděla pouze jednou v minulém roce a dle výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] i z printscreenu facebooku vyplývá, že se [tituly před jménem] [jméno FO] s žalobkyní zná až od r. 2017, přičemž se pak žalobkyně zná s p. [jméno FO], p. [jméno FO] však [tituly před jménem] [jméno FO] viděl pouze u uzavírání kupní smlouvy, k oné „nezákonné manipulaci“ by tak mělo dojít mezi osobami, které se neznali, příp. se znali velmi krátce, jednak má za to, že by se osoba „průměrného rozumu“, která by se podílela na určitém protiprávním jednání v souvislosti s klisnou cíleně vyhýbala jakémukoli jednání s žalovanou co do úkonů v souvislosti s klisnou za účelem „eliminace svého prozrazení“ a ztráty držby klisny, kvůli čemuž však dané jednání učinila.

111. Konečně bylo v řízení prokázáno, že spolu dne 21.3.2016 p. [jméno FO] a žalobkyně uzavřeli ke klisně darovací smlouvu. I v tomto případě má přitom soud za to, že se jednalo o právní jednání platné a účinné, na jeho základě tak došlo k převodu vlastnického práva ke klisně na žalobkyni. Soud si je vědom toho, že v dané době byla žalobkyně nezletilá, má však za to, že žalobkyně byla sto dané právní jednání učinit, když podle soudu co do povahy odpovídalo rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejího věku, když již byla blízká věku zletilosti, chodila na brigády a byla sto zajistit řádnou péči o klisnu, dokázala tak i pochopit všechny důsledky daného právního jednání (uvedené přitom svým dalším jednáním i osvědčila). I kdyby pak v tomto rozsahu nebyla svéprávnou, má soud za to, že i tak bylo dané právní jednání platné, jelikož rodiče žalobkyně o daném právním jednání věděli, jak vyplynulo z výpovědi p. [jméno FO], a nezabránili mu, podle soudu s ním tak konkludentně vyslovili souhlas, přičemž v tomto právním jednání mohli rodiče žalobkyně udělit s tímto právním jednáním souhlas sami, tedy bez ingerence soudu, když se jednalo o právní jednání sice výjimečné, ovšem zanedbatelné hodnoty – tento pojem o.z. výslovně nedefinuje, vykládá se však tak, že se jedná o částku, která nepředstavuje pro nezletilého významné riziko újmy a odpovídá běžné hodnotě majetku, se kterým nezletilý nakládá. V tomto případě se jednalo o dar, přímo s tímto právním jednáním tak nebyly spojené žádné „výdaje“, ovšem ke koni, jehož hodnota dosahovala min. částky 11 000 Kč, resp. částky 15 000 Kč, za níž p. [jméno FO] klisnu kupoval s tím, že byly s vlastnictvím klisny spojené další výdaje (ustájení apod.) - bude-li přitom soud vycházet z úplaty sjednané v rámci smlouvy o odchovu, jednalo se o částku s ohledem na inflaci kolem 5 000 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že se obecně za zanedbatelnou hodnotu považují částky v řádu stovek až nižších tisíců korun a konkrétní okolnosti případu (jednalo se o dar; žalobkyně byla blízká věku zletilé; žalobkyně si již sama brigádně přivydělávala a sanovala tak dané výdaje), tak soud dospěl k závěru, že se v tomto případě fakticky o zanedbatelnou hodnotu jednalo. I u žalobkyně pak soud obecně konstatuje, že má za to, že žalobkyně byla plně v dobré víře, se zřetelem ke všem okolnostem, že p. [jméno FO] byl oprávněn vlastnické právo ke klisně na ni tímto způsobem převést. V době daru totiž již byl vydán průkaz koně, v němž byla jako majitelka uvedena [tituly před jménem] [jméno FO], který byl p. [jméno FO] předán a klisna byla pod druhým číslem čipu v seznamu koní evidována jako majetek [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž p. [jméno FO] měl s [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřenu kupní smlouvu, na základě které mohl bez dalšího dovozovat své oprávnění ke klisně. Zároveň soud poukazuje na to, že kdyby žalobkyně u všem shora uvedeném věděla, nebylo by logické, aby danou klisnu následně pronajala zpět žalované, když by se tak vystavovala „riziku odhalení“ a s tím spojené ztráty klisny, jak je uvedeno výše.

112. Dále soud uvádí, že i kdyby v řízení nebylo prokázáno ono nabytí vlastnického práva [tituly před jménem] [jméno FO] od neoprávněné pí [jméno FO], má soud za to, že by žalobkyně ve věci nabyla vlastnické právo ke klisně vydržením, když byla k uvedenému po celou dobu způsobilá (viz výše) a od 21.3.2016 (uzavření darovací smlouvy) do listopadu r. 2023 (výzva k vydání ze strany PČR), tedy více než 7 let, přičemž postačí roky 3, by jí svědčila držba, která byla po celou dobu držbou poctivou (žalobkyně byla v dobré víře, že jí uvedené právo náleží, viz výše), řádnou (držba byla založena na platném právním důvodu, viz výše k otázce platnosti předmětné darovací smlouvy) a pravou (žalobkyně se nevetřela v tuto držbu svémocně, potajmu ani lstí, ani neusilovala o proměnu v trvalé právo toho, co jí bylo povoleno jen výprosou). Soud má pak za to, že by v případě, že by se žalobkyně nestala vlastníkem věci na základě darovací smlouvy s ohledem na vše výše uvedené (tedy, že by původní kupní smlouva byla uzavřena s nikoli oprávněnou osobou a nebyl by zde dán ani řádný titul), tak by v této věci bylo na její straně dáno i vydržení mimořádné, když má soud za to, že žalobkyně klisnu držela od 21.3.2016 do listopadu r. 2023, jak je uvedeno výše, tedy po dobu delší než 7 let, tedy po dobu více než dvojnásob dlouhou než je potřeba k řádnému vydržení, přičemž se jednalo o držbu s nikoli nepoctivým úmyslem, když ten je dán pouze v případě, pakliže držitel ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu jedná se tedy o takové jednání držitele při nabytí a výkonu držby, které nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu (slušné, korektní, a mravné jednání). Nepoctivým je tak v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (rozsudek NS ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Tak tomu ale nebylo (viz odůvodnění dobré víry žalobkyně shora).

113. Konečně bylo v řízení prokázáno, že mezi stranami byla platně a účinně uzavřena smlouva o nájmu klisny, tato smlouva však byla uzavřena na dobu určitou od 13. 8. 2022 do 31. 12. 2024, ujednaná doba tak již bez dalšího uplynula. Žalované tak již nesvědčí nájemní právo ke klisně na základě předmětné smlouvy.

114. S ohledem na vše výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že je vlastnicí předmětné klisny žalobkyně, svědčí jí tak ke klisně absolutní věcné právo, a naproti tomu uzavřel, že žalovaná již ke klisně žádné právo nemá, a to ani právo vlastnické ani právo nájemní. Právo na vydání klisny z úschovy tedy svědčí jako majitelce klisny žalobkyni. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno shora, kdy nahradil souhlas žalované s vydáním klisny z úschovy žalobkyni (výrok I) a vzájemnou žalobu žalované v tomto duchu zamítl (výrok II).

115. Nad rámec uvedeného je pak podle soudu nutné poukázat rovněž na skutečnost, že ačkoli se žalovaná nyní domáhá svého vlastnického práva ke klisně, tak se jako její vlastník min. po dobu cca 2,5 let nechovala (teprve v té době se žalovaná začala po klisně tzv. „shánět“, do té doby bez dalšího spoléhala na zajištění jejích potřeb pí [jméno FO]). Vlastnictví není jen o právech, ale i o povinnostech, kdy vlastnictví obecně zavazuje. Je pak sice pravdou, že vlastník může s věcí nakládat dle svého uvážení, může ji opustit i zničit, apod., ovšem v tomto případě je nutné poukázat na to, že se jednalo o zvíře, tedy sice v právním pojetí o věc, ovšem o živý tvor nadaný smysly a city. Žalovaná tak měla povinnost se o klisnu starat, a to nejen po stránce zajištění jejich potřeb materiálních (ustájení, krmení, pitný režim, péče o zdraví apod.), ale podle soudu i potřeb „citových a emočních“, když se jedná o zvíře, které si k majiteli buduje určitý vztah, je na něm bez dalšího závislé a má ho rád. Žalovaná se však podle názoru soudu ke klisně chovala toliko jako k „věci“, když ji bez dalšího k pí [jméno FO] laicky řečeno „odložila“ a nejevila o ní dlouhodobě žádný zájem - po právní stránce by se tak dalo říci, že ji „opustila“ a péči o ni přenechala zcela na pí [jméno FO], neplnili-li by pak pí [jméno FO] (a to ačkoli jí za to nebylo ničeho poskytnuto v podobě protiplnění) a „ostatní nabyvatelé“ tyto povinnosti za žalovanou, klisna by min. podstatně strádala. Uvedené chování a jednání žalované vůči klisně tak podle soudu neodpovídá chování a jednání řádného majitele. Uvedené je nadto podepřeno i tím, že v trestním řízení byly zjištěny určité indicie nasvědčující tomu, že se žalovaná měla vyjádřit v tom smyslu, že klisnu raději otráví, než by měla být svěřena žalobkyni (viz shora uvedené usnesení zdejšího soudu). Uvedené tak ve svém souhrnu dle názoru soudu nesvědčí o dobrém a odpovídajícím vztahu žalované ke klisně/ zvířeti. Žalobkyně se naopak o klisnu řádně stará, podle soudu je tak „svěření klisny do její péče“ krokem této situaci odpovídajícím, když je klisna na žalobkyni dlouhodobě zvyklá (jak je uvedeno výše, je klisna v právním prostředí věcí, z pohledu „neprávního“ se však jedná o zvíře dlouhodobě zvyklé na žalobkyni, která se o ni řádně stará, její svěření je tak podle soudu v „zájmu“ klisny).

116. Co se týče náhrady nákladů řízení soud uvádí, že byla žalobkyně v obou žalobách o nahrazení souhlasu plně úspěšná, soud jí proto v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. v případě její žaloby, resp. v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. v případě žaloby žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Co se týče tarifní hodnoty vycházel soud v souladu s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z částky 15 000 Kč pro každou z žalob, když vycházel z hodnoty klisny, která byla stanovena v rámci trestního řízení (viz shora), když má za to, že se hodnota klisny ode dne, kdy došlo k jejímu ocenění, nikterak podstatně nezměnila (od daného data klisna plynutím času zestárla, ovšem nedošlo k jejímu dalšímu potřebnému výcviku s ohledem na její úschovu, resp. s ohledem na její zhoršený zdravotní stav). Co do náhrady nákladů, resp. co do úspěchu a neúspěchu pak soud ve věci rozhodl dvěma samostatnými výroky v souladu s judikatorními závěry ([spisová značka]), když bylo nadto provedeno několik úkonů do spojení věci. V rámci úkonů učiněných po spojení daných řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 5.11.2024, č.j. 18 C 386/2024-18, pak soud stanovil tarifní hodnotu úkonů dle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tj. 15 000 Kč + 15 000 Kč) a uvedené poměrně rozdělil (MSPHAAB 19 Co 41/2008).

117. V rámci žaloby o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalobkyně jsou tvořeny náklady tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 2 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ve znění do 31.12.2024 za úkony učiněné do tohoto data, resp. ve znění od 1.1.2025 za úkony učiněné od tohoto data. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 1 700 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 3 400 Kč za 2 úkony do spojení věci (převzetí věci, žaloba) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky, a dále ve výši 2 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 6900 Kč za polovinu z 6 úkonů po spojení věci (3 x účast na jednání přesahující 2 hodiny) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. g/ dané vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 600 Kč za 2 úkony ve věci do 1.1.2025, resp. po 450 Kč za úkon po 1.1.2025, celkem tedy 1 350 Kč za polovinu z 6 úkonů po spojení věci (§ 13 vyhlášky). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 2 572,50 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 16 822,50 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

118. V rámci žaloby o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalované jsou náklady tvořeny toliko náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ve znění do 31.12.2024 za úkony učiněné do tohoto data, resp. ve znění od 1.1.2025 za úkony učiněné od tohoto data. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 1 700 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 3 400 Kč za 2 úkony do spojení věci (převzetí věci, žaloba) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky, a dále ve výši 2 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 6900 Kč za polovinu z 6 úkonů po spojení věci (3 x účast na jednání přesahující 2 hodiny) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. g/ dané vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 600 Kč za 2 úkony ve věci do 1.1.2025, resp. po 450 Kč za úkon po 1.1.2025, celkem tedy 1 350 Kč za polovinu z 6 úkonů po spojení věci (§ 13 vyhlášky). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 2 572,50 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 14 822,50 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

119. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení