18 C 396/2023 - 219

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit ze zaniklého společného jmění manželů žalobci vypořádací podíl ve výši 577 384 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 21. 12. 2023 domáhal vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Tvrdil, že po rozvodu manželství nedošlo mezi účastníky zcela k dohodě o jeho vypořádání. Předmětem vypořádání učinil pouze zisk získaný za prodej bytu, a to v rozsahu poloviny takto získaného zisku, což přestavuje částku 577 384 Kč. Ostatní movité věci, které účastníci nabyli za trvání manželství, si již rozdělili. Dle žalobce do společného jmění manželů (dále jen „SJM“) patří byt na adrese [adresa] (dále jen „byt v [Anonymizováno]“), který zakoupili jako investiční byt, z části z prostředků žalované a z části z prostředků SJM s tím, že jde o jejich společnou investici, byt bude zrekonstruován a poté pronajímán tak, aby se vynaložené prostředky vrátily se ziskem zpět do SJM. Kupní cena tohoto bytu činila 2 235 232 Kč, na úhradu rezervační zálohy a části kupní ceny převedl žalobce ze svého účtu částku 603 105,11 Kč. Jako kupující byla v kupní smlouvě uvedena žalovaná a takto byla i v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník. Této evidenci však žalobce nepřikládal zásadní význam, neboť dle jejich předcházející dohody byl byt pořízen do SJM. Po koupi bytu na konci prosince 2019 započali účastníci s jeho rekonstrukcí, na kterou žalobce vybíral finanční částky, celkem ve výši cca 200 000 Kč a hradil např. řemeslníky, nářadí, stavební materiál, likvidaci stavebního odpadu. Po rekonstrukci byt užíval syn žalované [jméno FO]. Účastníci spolu přestali bydlet 8.5.2020. Na konci roku 2020 žalobce zjistil, že žalovaná byt prodala, aniž by jej o tom informovala. Stalo se tak za trvání manželství a prodala jej za částku 3 390 000 Kč. Relativní neplatnosti právního úkonu se žalobce nedovolal a požaduje zaplacení vypořádacího podílu ze zisku ve výši 577 384 Kč, což odpovídá polovině získaného zisku z prodeje bytu v [Anonymizováno].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, tvrdila, že žalobce se na pořízení ani rekonstrukci bytu finančně nepodílel, před rozvodem žili v odloučení. Byt v [Anonymizováno] koupila za peníze, které dostala z vypořádání SJM s bývalým manželem, od kterého obdržela celkem 2 500 000 Kč. Tyto peníze rozdělila za účelem získání vyššího úroku a dala částku 600 000 Kč na účet žalobce, který si ho dle její rady založil u Banky CREDITAS, a.s. Její bratr jí poslal peníze z dědictví, část jí dal v hotovosti a částku 4 000 EUR jí zaslala na její účet. Za všechny tyto peníze pak zakoupila předmětný byt, do kterého se nastěhovala, když jí manžel zamezil vstup do domu. Poté, kdy byl dokončen byt v [adresa] na adrese [adresa] (dále jen „byt v [adresa]“), prodala byt v [Anonymizováno], aby novostavbu v [adresa] mohla zaplatit.

3. Žalovaná podáním ze dne 9. 4. 2024 žádala, aby byly do vypořádání zahrnuty další 3 nemovitosti, které jsou ve vlastnictví žalobce, došlo ke zhodnocení jeho bytu 3+1 provedenou rekonstrukcí a dále pak za trvání manželství spláceli dluhy na hypotečním úvěru na bytovou jednotku, kterou měl žalobce k pronájmu. Dále pak podáním ze dne 24. 4. 2024 žádala, aby žalobce nahradil do společného majetku to, co bylo zaplaceno na dluh u České spořitelny, a.s., což bylo cca 300 000 Kč.

4. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

5. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

6. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to na základě následujících skutkových zjištění:

8. Z rozsudku tohoto soudu ze dne 20. 3. 2018 č.j. 15 C 300/2017-17 bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne 20. 12. 2008 bylo pravomocně rozvedeno 20. 3. 2018.

9. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že účastníci spolu bydleli již od září 2013, za bydlení žalovaná ničeho neplatila, v té době žalobce měl příjem 30 000 – 70 000 Kč měsíčně. Po uzavření sňatku měl příjem 40 000 – 80 000 Kč měsíčně hrubého, přičemž těsně před uzavřením sňatku skončil po 20 letech u společnosti Autobox, udělal si volno na prázdniny, od září 2017 brigádně vypomáhal a byl v evidenci úřadu práce a od listopadu 2017 již zase pracoval jako OSVČ. Každý[Anonymizováno]měl svůj vlastní účet a přelévali peníze z jednoho účtu na druhý, měl i peníze v hotovosti, cca 800 000 Kč. Finančně vypomáhal žalované, která pracovala jako kosmetická poradkyně firmy Mary Kay – posílal jí peníze na nákup přípravků, aby splnila požadované body, za které pak dostávala odměnu 40 000 – 50 000 Kč měsíčně. K této práci měla ještě přivýdělek vizážistky, od dubna 2018 do dubna 2019 pracovala ještě u Generali České pojišťovny s příjmem asi 5 000 Kč měsíčně. Sám hradil vše, co se týkalo provozu domu, nákupy jídla a potravin hradili každý zhruba polovinou. Pokud jeli do zahraničí, což bylo 2x – 3x ročně, pak náklady hradili buď půl na půl nebo celou částku uhradil sám, což záleželo na momentální finanční situaci. Bral to tak, že peníze, které oba vydělají, jsou jejich společné peníze. Od roku 2017 s nimi bydlel syn žalované, žalovaná přispívala žalobci 1 000 – 2 000 Kč měsíčně na bydlení. Žalovaná od předchozího manžela obdržela 500 000 Kč a za ty peníze zaplatila zálohu na byt v [adresa] ulici v [adresa]. V té době byt ještě nestál. Další rok, kdy obdržela zbývající částku na vypořádání, mu vrátila 600 000 Kč, byly to peníze, které jí půjčoval na podnikání po dobu 3 let. Kolik peněz jí za tu dobu půjčil si psali na papír, který byl na lednici a dále si to psala žalovaná do svého diáře, žádný z těchto listin však žalobce k dispozici nemá. Částku 600 000 Kč pak vložil na účet u Banky CREDITAS a.s., který si založil na přání žalované, neboť zde měly být výhodnější úroky. Peníze chtěla žalovaná dále zhodnotit, a proto koupila byt v [Anonymizováno] s tím, že ho zrekonstruuje, prodá a peníze použije na dokoupení bytu v [adresa], neboť tyto peníze už neměli a věřili, že je v průběhu jednoho až dvou let dovydělají. Proto peníze, které měl u Banky CREDITAS a.s. přeposlal zpět žalované, která pak uhradila kupní cenu za byt v [Anonymizováno]. Rekonstrukci bytu v [Anonymizováno] rovněž žalobce hradil, vybíral peníze z účtu a platil řemeslníky, nakupoval stavební materiál, žádné účty však k dispozici nemá. Na rekonstrukci pomáhal syn žalované [jméno FO], zeť žalované [jméno FO], jeho otec a další řemeslníci, materiál se nakupoval ve stavebninách, v OBI, tam, kde to bylo vždy levnější. Rekonstrukce stála přes 200 000 Kč, přičemž 70 % hradil žalobce. Rekonstrukci ukončili v březnu 2020 pro nedostatek financí a 8. 5. 2020 ho žalovaná bez udání důvodu opustila. Za 6 měsíců potom podala žádost o rozvod. Z vypořádání SJM s bývalým manželem žalovaná dostala 2 500 000 Kč, z toho uhradila zálohu na [adresa], 600 000 Kč mu vrátila a tyto peníze, chtěl použít původně na rekonstrukci domu v Hrobicích. Žalované tedy zbylo jen cca 1 500 000 Kč.

10. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že nájem žádný žalobci nehradila, přispívala 2 200 Kč měsíčně na polovinu SIPA. Z předchozího vztahu má 4 děti, rozvedla se v roce 2015 a děti měli s předcházejícím manželem ve střídavé péči, takže týden byla s dětmi v [adresa] a týden s žalobcem. Po uzavření manželství trávila s žalobcem 80 % času v měsíci. Platila výživné 8 000 Kč měsíčně a na syna, kterého měla ve své péči, dostávala 7 000 Kč měsíčně. U firmy Mary Kay dosahovala příjmu v průměru 20 000 Kč měsíčně, u Generali České pojišťovny příjmu 20 000 Kč měsíčně v době od února 2019 do února 2020, na údržbu domu v [Anonymizováno] nepřispívala ničím, naopak přispívala na opravy nemovitosti v [adresa]. V době uzavření sňatku s žalobcem měla na účtech asi 100 000 Kč. V roce 2018 jí bývalý manžel vyplatil částku 500 000 Kč, kterou použila na zálohu na byt v [adresa] ve výši 230 000 Kč a v srpnu 2019 jí bývalý manžel [jméno FO] vyplatil 2 000 000 Kč, a protože věděla, že je hned nebude potřebovat, dala 1 400 000 Kč do Banky CREDITAS a.s. na úrok 5 % a zbývající částku vložil žalobce na účet, který si založil u stejné banky, neboť jiné banky tak vysoký úrok neposkytovaly. Výhodný úrok byl pouze do částky 1 500 000 Kč, proto peníze takto rozdělila. S žalobcem žádné peníze dohromady nedávali, pokud letěli na dovolenou v březnu 2019, neměl žalobce peníze na letenku, takže mu je půjčila a on jí je vrátil. Pokud na dovolené byli, každý si hradil svou útratu sám. Byt v [Anonymizováno] si našla na internetu, po prohlídce zaplatila zálohu, na kupní cenu měla 1 400 000 Kč v Bance CREDITAS a.s., na účtu žalobce měla 600 000 Kč a 230 000 Kč jí zůstalo jako zbytek peněž od pana [jméno FO]. S rekonstrukcí původně nepočítala, ale nakonec jí pomohli kamarádi a její bratr [jméno FO], který jí vyplatil podíl z dědictví a poslal jí 20 000 EUR. Za rekonstrukci uhradila celkem 216 700 Kč, peníze předávala v hotovosti, žalobce jí na rekonstrukci žádné peníze nedal, ani žádné řemeslníky ze svých prostředků nehradil. Pomohl jí s kontejnerem, postavil zeď a maloval. Bratr ji dal 18 000 EUR, které vložila na účet u Banky CREDITAS a.s. a 2 000 eur jí dal v hotovosti. Na byt v [adresa] platila rezervační zálohu 10 000 – 15 000 Kč, dále doplácela 10 % ceny podílu bytu a garážového stání, byt stál 2 400 000 Kč a 300 000 Kč garážové stání. Byt v [Anonymizováno] pořizovala hlavně proto, aby nebyly peníze na účtu, protože tam nebyly vysoké úroky a také v té době to již mezi účastníky skřípalo.

11. Z výpovědi [jméno FO], syna žalované, bylo zjištěno, že od září 2017 všichni bydleli u žalobce, v březnu 2020 se odstěhoval do bytu v [Anonymizováno]. Svědek nevěděl nic o tom, jakým způsobem účastníci hospodařili, o tom, jak se bude financovat byt v [Anonymizováno], o tom, kdo hradil rekonstrukci bytu. Potvrdil, že na rekonstrukci se podílel žalobce, žalovaná, manžel jeho sestry [jméno FO] a nějací dělníci. Dělalo se nové bytové jádro, všude nová podlaha, malovalo se, kupoval se všechen nový nábytek, nové vnitřní dveře a kuchyňská linka. Vše se platilo v hotovosti, ale o původu peněz nic nevěděl. Za bydlení nic neplatil. Jeho matka je podnikatelka, nevěděl, jaké měla příjmy, od svého otce dostával výživné 7 000 Kč měsíčně, které bylo zasíláno na účet jeho matky a až od jeho zletilosti je hrazeno k jeho rukám, od žalobce žádné peníze nedostával. Potvrdil, že z majetkového vypořádání s jeho otcem měla žalovaná obdržet nějakou finanční částku, stejně tak měla z dědictví dostat nějaké peníze, nevěděl však kolik.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO], zetě žalované, bylo zjištěno, že vypomáhal při rekonstrukci bytu v [Anonymizováno], sám nic nehradil, pracoval zde i žalobce i otec svědka, a ještě nějací řemeslníci. Nevěděl, kolik rekonstrukce stála, odhadoval to na 100 000 až 200 000 Kč. Dělala se nová koupelna, kuchyň, podlahy, škrabaly se zdi, byt se zařizoval převážně novým nábytkem.

13. Z Dohody o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 10. 2017 bylo zjištěno, že [jméno FO] se zavázala převést spoluvlastnický podíl ve výši id. z celku na nemovitostech [Anonymizováno] na [jméno FO] a tento jí měl vyplatit vypořádací podíl ve výši 500 000 Kč, dále pak z výtěžku získaného prodejem nemovitostí Lanšperská měla obdržet [jméno FO] kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč.

14. Z výpisu z účtu [tituly před jménem] [jméno FO] vedeného u České spořitelny, a.s. bylo zjištěno, že dne 19. 12. 2018 čerpal úvěr ve výši 500 000 Kč a 2 276 768, 62 Kč s tím, že úvěr měl být použit na zaplacení peněžitého dluhu vyplývajících z vypořádání SJM, resp. podílového spoluvlastnictví dohodou ze dne 1. 11. 2017 uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 34 spisu)

15. Z kupní smlouvy uzavřené dne 17. 12. 2019 bylo zjištěno, že [jméno FO], coby prodávající, prodala [jméno FO], coby kupující, bytovou jednotku č. [Anonymizováno] zapsanou na LV č. [hodnota] v budově čp. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota], která se nachází na pozemcích st. p. č. [hodnota] zapsaných na LV č. [hodnota] vč. spoluvlastnického podílu o velikosti 26/1707 na společných částech budovy čp. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] a spoluvlastnického podílu o velikosti 572/37554 na pozemcích st. p. č. [hodnota] zapsaných na LV č. [hodnota], vše zapsáno pro k.ú. a obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen byt [Anonymizováno]) za kupní cenu 2 235 232 Kč s tím, že před podpisem byla uhrazena rezervační záloha ve výši 135 232 Kč a zbývající část kupní ceny 2 100 000 Kč měla uhradit kupující z vlastních prostředků. Do 5 dnů od podpisu smlouvy (č.l. 7 spisu).

16. Z kupní smlouvy a smlouvy o úschově ze dne 4. 12. 2020 bylo zjištěno, že [jméno FO], coby prodávající, prodala manželům [Anonymizováno] a [jméno FO] byt v [Anonymizováno] za kupní cenu [částka] (č.l. 9 spisu).

17. Z prohlášení manžela/manželky zástavce ze dne 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce se seznámil se zástavní smlouvou k nemovitým věcem č.[Anonymizováno], která byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a jeho manželkou, jako vlastníkem nemovitosti v ní specifikované.

18. Ze Smlouvy o smlouvě budoucí kupní o převodu jednotky [Anonymizováno] ze dne 9. 1. 2018 (správně 2019, jinak také „byt v [adresa]“) bylo zjištěno, že žalovaná jako budoucí kupující uzavřela se společností [právnická osoba] jako s budoucí prodávající předmětnou smlouvu, jejímž předmětem byl budoucí převod bytu č. [Anonymizováno] o velikosti 2 +kk a garážového parkovacího stání č. [Anonymizováno]. (dále jen „byt [adresa]“). Budoucí prodávající prováděl výstavbu bytových domů v rámci projektu „[Anonymizováno]“ v [adresa], předpokládaný termín dokončení výstavby byl do 30. 9. 2021, kupní cena byla sjednána ve výši 2 700 000 Kč, žalovaná uhradila zálohu ve výši 30 000 Kč před podpisem této smlouvy a 270 000 Kč do 15 kalendářních dnů od podpisu této smlouvy.

19. Z Kupní smlouvy [Anonymizováno] ze dne 9. 12. 2020 (byt v [adresa]) bylo zjištěno, že žalovaná jako kupující koupila od společnosti [právnická osoba] bytovou jednotku č. [Anonymizováno] , vymezenou v bodově čp. [Anonymizováno] která je součástí st.p.č. [hodnota], součástí jednotky byl spoluvlastnický podíl o velikosti 529/155415 na společných částech nemovité věci a spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/137 z celku na jednotce č. [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno], která je součástí st.p.č. [hodnota], součástí jednotky byl spoluvlastnický podíl o velikosti 35751/155415 na společných částech nemovité věci, spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/648 z celku na pozemku p.č. [Anonymizováno] vše zapsané pro k.ú. a obec [adresa] na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ( dále jen „byt [adresa]“) a to za kupní cenu 2 700 000 Kč, přičemž částka 300 000 Kč byla zaplacena před podpisem této smlouvy a zbývající částka 2 400 000 Kč měla být uhrazena do 7 dnů od podpisu této smlouvy.

20. Ze zprávy Úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaný by v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 1. 7. 2017 do 1. 1. 2018 a pobíral příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 8 521 Kč měsíčně.

21. Z daňového přiznání žalobce za rok 2018 bylo zjištěno, že jeho základ daně činil 121 268 Kč, v roce 2019 činil 254 710 Kč, v roce 2020 činil 185 107 Kč.

22. Z daňového přiznání žalované za rok 2017 bylo zjištěno, že její základ daně činil 175 851 Kč, v roce 2018 činil 185 009 Kč, v roce 2019 činil 177 784 Kč, v roce 2020 činil 89 223 Kč.

23. Ze zprávy ČSOB a.s. bylo zjištěno, že k 28. 2. 2019 si žalovaná otevřela běžný účet č. [č. účtu] a ke dni 20. 8. 2019 úvěrový účet č. [č. účtu]. Z výpisů z běžného účtu za dobu od února do prosince 2019 bylo zjištěno, že na tento účet byla evidována jediná příchozí platba od žalobce v říjnu 2019 ve výši 4 000 Kč označená „peníze za Budapest“. Jsou zde pravidelné příchozí platby za výživné od bývalého manžela [jméno FO], platby, které přicházejí od zákaznic za nákup výrobků Mary Kay, platby výživného, které hradila na děti, úhrady pojištění auta, platby za telefon, nákupy v supermarketech a v maloobchodě, příchozí platby od společnosti Generali Distribuce (v červnu částka 15 020 Kč + 1 400 Kč, v červenci 12 703 Kč, v srpnu 17 157 Kč, v září 13 472 Kč, v říjnu 29 064 Kč, v listopadu 26 757 Kč, v prosinci 14 994 Kč). Hradila žalobci příspěvek na energie ve výši 2 080 Kč. V březnu 2019 je evidována příchozí platba z účtu žalované u KB, a.s. ve výši 30 000 Kč, 10 000 Kč v dubnu, v červnu 15 000 Kč, v červenci 30 000 Kč. Z účtu žalované u Fio banky byla evidována příchozí úhrada ve výši 2x 50 000 Kč v srpnu 2020, v září 10 000 Kč, v listopadu 10 000 Kč. Na účet u Banky CREDITAS a.s. odešlo v září celkem 97 000 Kč, v listopadu 50 000 Kč, v prosinci 30 000 Kč. Dne 1. 8. 2019 je evidována příchozí platba 2 000 000 Kč od [jméno FO] označená jako „majetkové vyrovnání – čp. [Anonymizováno]“ (č.l. 118–127, č.l. 34 spisu) a dne 1. 8. 2020 byla částka 1 400 000 Kč převedena na účet u Banky CREDITAS a.s. č. [č. účtu] (účet žalované) a dne 6. 8. 2020 na účet Banky CREDITAS a.s. (č.l. 34) ve výši 600 000 Kč na účet č. [č. účtu] (účet žalobce). Z výpisů z účtu za dobu od ledna do prosince 2020 bylo zjištěno, že na tento účet byly evidovány příchozí platby od žalobce pouze v částce 5 300 Kč (označené jako peníze na havarijní pojištění), v březnu 2020 částka 5 300 Kč s označením „miláčkovi“. Jsou zde pravidelné příchozí platby za výživné od bývalého manžela [jméno FO], platby, které přicházejí od zákaznic za nákup výrobků Mary Kay, platby výživného, které hradila žalovaná na děti, školné a kapesné synovi, telefon, platby za nákupy v supermarketech, převáděla si platby z účtu u Fio banky (v říjnu 46 500 Kč, v listopadu 16 700 Kč), u ČSOB, a.s. (10 000 Kč v březnu, v červenci 22 000 Kč u Banky CREDITAS a.s. ( v únoru 2020 šlo celkem o částku 145 000 Kč, v dubnu 30 000 Kč, v květnu 20 000 Kč, v září 40 000 Kč), příchozí platby od společnosti Generali Distribuce (č.l. 104-117 spisu). Žalovaná od společnosti Generali Distribuce v březnu 2020 měla příjem 7 723 Kč, v dubnu 9 000 Kč, v květnu 1 637 Kč, v červenci 978 Kč. Dne 15. 12. 2020 obdržela úhradu od M&M Reality Holding ve výši 300 000 Kč 24. Ze zprávy Komerční banky, a.s. bylo zjištěno, že účet na jméno žalované č. [Anonymizováno] vykazoval zůstatek ke dni 6. 7. 2017 ve výši 62 729,77 Kč a zrušen byl 10. 9. 2019 (č.l. 89 spisu).

25. Ze zprávy Banky CREDITAS a.s. bylo zjištěno, že žalovaná byla majitelem spořícího účtu č. [č. účtu], k datu 6. 7. 2017(ke dni uzavření sňatku) nebyl tento účet aktivní. V srpna 2019 jako jediná měla dispoziční právo k účtu, úrok byl od částky 1 500 000 Kč ve výši 1,1 % p.a., do této částky pak ve výši 2 % p.a. Na tento účet dne 19. 12. 2019 byla připsána částka 151 500 Kč od [jméno FO] s označením „mamce“, dne 20. 1. 2020 byla připsána platba ve výši 10 000 Kč se stejným označením a rovněž pak dne 12. 2. 2020 se stejným označením ve výši 25 000 Kč. Dne 23. 10. 2019 na účet byla vložena částka 800 EUR (v přepočtu 25 314 Kč), dále pak dne 29. 10. 2019 byla na účet připsána platba 4 000 EUR od [jméno FO] a tato částka byla převedena na 101 100 Kč (č.l. 34 spisu). Dne 13. 12. 2019 na tento účet byla připsána platba 603 105,11 Kč z účtu [Jméno zainteresované osoby 0/0] s označením „převod [jméno FO]“, dne 17. 12. 2019 z tohoto účtu odepsána odchozí platba 2 100 000 Kč s označením „byt dopl.“ 26. Ze zprávy Fio banky, a.s. bylo zjištěno, že na účtu vedeném pro žalovanou č. [hodnota] byl zůstatek k 6. 7. 2017 (ke dni uzavření sňatku) ve výši 6 787,31 Kč, účet č. [hodnota], který byl na jméno žalobce, nebyl k datu 6. 7. 2017 založen (č.l. 97 spisu).

27. Z výpisu z účtu žalované č. [hodnota] vedeného u Fio Banky, a.s. za období od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020 bylo zjištěno, že zde jsou evidovány příjmy ze společnosti Mary Kay s.r.o. a to do konce roku 2017 v průměrné výši 18 249 Kč měsíčně, v roce 2018 šlo o příjem v průměru 20 827 Kč měsíčně, od ledna do července 2019 pak o částku v průměru 17 936 Kč měsíčně, u většiny dalších pohybů na účtu se jedná o platby od klientek za zboží Mary Kay, v lednu 2019 uhradila částku 16 000 Kč s označením „[jméno FO]“ a v únoru 2019 zde je vrácena částka 16 000 Kč na účet žalované s označením „vrácení peněz „[jméno FO]“.

28. Z výpisu z účtu žalobce vedeného u Fio Banky, a.s. č. [č. účtu] za období od 1. 9. 2018 bylo zjištěno, že jsou zde evidovány příchozí platby od společnosti DM SERVICES s.r.o. ve výši přes 33 000 Kč měsíčně, v roce 2019 v průměrné výši 43 670 Kč měsíčně, v roce 2020 v průměrné výši 40 030 Kč měsíčně, na účet č. [č. účtu] byla odeslána v období od října 2019 do prosince 2020 vždy částka 500 Kč s označením „pro [Anonymizováno]“, v listopadu 6 000 Kč s označením „[Anonymizováno] k vánocům“, v březnu 2020 platba 5 300 Kč[Anonymizováno]s označením „miláčkovi“, V únoru 2019 byla na účet 2964340113/0800 odeslána platba 2x po 2 000 kč s označením „půlka na Anglii“, stejně tak platby za [jméno FO], v únoru 2020 platby za letenky – Faro nebo v prosince 2019 2x platba po 5 000 Kč s označením „druhá půlka na stůl“ 29. Z částečného výpisu z účtu žalobce (č.l. 42 spisu) bylo zjištěno, že z Banky CREDITAS a.s. dne 13. 12. 2019 odešla platba na účet žalované ve výši 603 105,11 Kč.

30. Z výpisu z účtu u Fio banky č.[č. účtu] vedeného na jméno žalobce bylo zjištěno, že v lednu 2020 činil jeho zůstatek 174 375,90 Kč, v únoru 2020 činil 153 829,57 Kč, v březnu 2020 činil 163 968,37 Kč, v dubnu 2020 činil 190 218,37 Kč. V lednu 2020 vybíral v hotovosti žalobce 10 000 Kč, v únoru 70 000 Kč, v březnu 60 000 Kč, v dubnu 50 000 Kč, přičemž každý měsíc měl příjem ze zaměstnání od společnosti DM SERVICES s.r.o. v rozmezí 50 000 – 74 000 Kč měsíčně (č.l. 45-48). Žalobce hradil havarijní pojištění, platby za elektřinu, zdravotní a sociální pojištění, platby za telefon, pojištění domácnosti, pojištění bydlení s asistencí, internet.

31. Z čestného prohlášení ze dne 12. 10. 2021 bylo zjištěno, že [jméno FO] – bratr žalované, prohlásil, že v období roku 2019 dal své sestře částku 8 700 EUR za to, že po smrti rodičů mu darovala svůj podíl v rozsahu 1/7 na rodinném domě, lesích a polích. Tyto finanční prostředky potřebovala na koupi a zařízení bytu v [adresa].

32. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

33. Žalobce učinili předmětem vypořádání SJM pouze majetkovou hodnotu, a to vyrovnání zisku, který byl získán za prodej bytové jednotky na adrese [adresa]. Ostatní majetkové hodnoty byly mezi účastníky vypořádány.

34. Z judikatury dovolacího soudu se podává, že soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového Tzv. pravidlo tří let, formulované judikaturou dovolacího soudu, brání tomu, aby se účastníci po uplynutí této lhůty domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem (hodnotám či nárokům), které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání [např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 437/2014, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, sp. zn. HYPERLINK "ASPI://module='JUD'&link='JUD166426CZ%2523'&ucin-k-dni='30.12.9999'" 22 Cdo 2881/2008. ). Žaloba byla podána 10 dnů před uplynutím tříleté lhůty, a pokud jde o vyjádření a nároky žalované na vypořádání dalších majetkových hodnot, pak právě z důvodu, že byly vzneseny až po uplynutí tříleté lhůty, nemůže se soud těmito nároky zabývat, nemohou být tedy zahrnuty do vypořádání SJM účastníků. Z tohoto důvodu tedy soud nečinil žádné skutkové závěry ve vztahu k tvrzenému zhodnocení bytu 3+1 ve vlastnictví žalobce, splácení dluhů na hypoteční úvěr u České spořitelny, a.s., kterým byla splácena ze společných prostředků bytová jednotka ve vlastnictví žalobce, které navrhovala žalovaná k vypořádání. Tato tvrzení byla i neurčitá, soud však tyto vady neodstraňoval ani neprováděl důkazy k prokázání těchto tvrzení (výpis z katastru nemovitostí, odhad tržní ceny nemovitostí – viz č.l. 53 spisu.) právě pro uplatnění nároků po 3leté lhůtě.

35. Při vypořádání SJM soud rozhoduje o přikázání do majetku toho kterého z účastníků ohledně těch jednotlivých věcí, práv a povinností (závazků), které dosud ke dni rozhodnutí soudu existují a jsou součástí zaniklého SJM. Ty věci, práva a povinnosti, které již ke dni rozhodnutí soudu neexistují (tj. např. věci, které byly zničeny, nebo dluhy, které byly zcela splaceny), nebo již nejsou součástí SJM (např. věci, které jeden z účastníků prodal), není možno vypořádat jejich přikázáním některému z účastníků.

36. Žalovaná namítala, že bytová jednotka na adrese [Anonymizováno] v [adresa] nebyla součástí společného jmění manželů, přestože byla nabyta za trvání manželství, neboť jí nabyla za své výlučné prostředky. Byť soud nerozhoduje v tomto řízení o vypořádání této majetkové hodnoty, musel jako předběžnou řešit otázku, zda předmětná nemovitost byla ve výlučném vlastnictví žalované, jak sama tvrdí, či zda byla ve společném jmění manželů („SJM“), jak tvrdil žalobce, neboť žalobce v tomto řízení uplatnil vypořádání zisku z prodeje z této nemovitosti, o které tvrdí, že právě tato v SJM byla.

37. Samotným uložením výlučných finančních prostředků na účet u peněžního ústavu a jejich následným výběrem nedochází ke změně právního režimu v tom smyslu, že by se uvedené finanční prostředky staly součástí společného jmění manželů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011).

38. Společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo oběma za trvání manželství. Nepatří do něj pouze to, co manželé prokazatelně nabyli před vznikem manželství nebo majetek získaný děděním. Jestliže nedojde smlouvou ve formě notářského zápisu k zúžení společného jmění manželů, tak vše vydělané a získané během trvání manželství spadá právě do společného jmění manželů.

39. Z daňových přiznání účastníků a výpisů z účtů účastníků bylo prokázáno, že před uzavřením manželství každý z nich disponoval obdobnou výší finančních prostředků, žalobce sice byl krátkou dobu v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale jejich finanční situace byla taková, že finanční prostředky postačovaly na zajištění běžného chodu domácnosti a rodiny. I žalovaná měla pravidelný příjem jak ze svého podnikání, tak ze své činnosti pro Generali Českou spořitelnu, a.s., dosahovala příjmu přesahujícího 30 000 Kč měsíčně, pobírala výživné na syna, sama hradila výživné na děti, které byly v péči bývalého manžela. Z výpisů z účtů bylo prokázáno, že žalobce dosahoval příjmu přesahujícího částku 40 000 Kč měsíčně, hradil náklady spojené s užíváním domu, ve kterém účastníci jako manželé žili, každý sám si hradil náklady na své běžné potřeby, naopak nebylo prokázáno, že by žalobce žalované zasílal na její účet finanční prostředky, kromě pravidelné měsíční platby 500 Kč a jednoho příspěvku na vánoční dárek. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobce, že by běžně přelévali peníze mezi svými účty v době uzavření manželství. Naopak i dovolenou si každý hradil sám, jak bylo prokázáno pohybem na účtech účastníků. Soud měl v řízení prokázáno, že žalovaná z v prosinci 2018 obdržela z vypořádání předchozího SJM od bývalého manžela [jméno FO] částku 500 000 Kč, v srpnu 2019 částku 2 000 000 Kč, od svého bratra Jaroslava Šoltyse obdržela 8 000 EUR, jak bylo prokázáno jeho čestným prohlášením, nicméně prokazatelně v říjnu 2019 obdržela částku 4 000 EUR + 800 EUR jak bylo prokázáno výpisem z účtu žalované, tj. v přepočtu cca 126 414 Kč, od své dcery obdržela celkem částku 151 500 Kč v roce 2019, žalovaná disponovala tedy výlučnými prostředky v minimální výši 2 777 914 Kč. Bylo tedy v jejích možnostech uhradit z výlučných prostředků jak zálohu ve výši 270 000 Kč+ 30 000 Kč za byt v [adresa], tak kupní cenu za bytovou jednotku na v [Anonymizováno] v [adresa] (částku 135 232 Kč jako zálohu a 2 100 000 Kč doplatek kupní ceny), to vše ještě do prosince 2019. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že účastníci projevili vůli nabýt byt v [Anonymizováno] do SJM, toto tvrzení žalobce nebylo prokázáno ani výpověďmi jím navržených svědků – zetěm žalované [jméno FO] či synem žalované [jméno FO]. Soud má za to, že bytová jednotka na adrese [Anonymizováno] v [adresa] tedy byla ve výlučném vlastnictví žalované a nepatřila do SJM účastníků. Po takto učiněném závěru se již soud nezabýval tvrzením žalobce o tom, že po prodeji bytu v [Anonymizováno] se nedovolal relativní neplatnosti právního úkonu – kupní smlouvy ze dne 4. 12. 2020.

40. Pokud žalobce tvrdil, že částku 600 000 Kč mu žalovaná vrátila jako půjčku (správně zápůjčku), kterou jí žalobce poskytl ze svých výlučných prostředků v době manželství, pak soud má za to, že toto tvrzení se žalobci nepodařilo v řízení prokázat, žalobce nepředložil k tvrzeným zápůjčkám žádné důkazy. Jedině tehdy, kdy by byla existence této zápůjčky prokázána a ze strany žalované pak prokázáno vrácení zápůjčky, bylo by možné vést dokazování k tomu, jaká vůle účastníků při uzavírání kupní smlouvy byla, zda šlo o vůli nabýt do společného jmění manželů byt v [Anonymizováno] s tím, že každý ze svých výlučných prostředků učinil vnos za účelem zaplacení kupní ceny či zda tento byt v [Anonymizováno] nabyli do podílového spoluvlastnictví, kdy každý vložil určitou část kupní ceny.

41. Soud tedy uzavřel, že byt v [Anonymizováno] v [adresa] nepatřil do společného jmění manželů, byl ve výlučném vlastnictví žalované, a tudíž nelze návrhu žalobce na rozdělení zisku z prodeje tohoto bytu v [Anonymizováno] vyhovět, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce předmětem vypořádání neučinil vypořádání vnosů, které by představovaly náklady na rekonstrukci bytu v [Anonymizováno], soud se dále otázkou výše vnosů ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalované, tj. do bytu v [Anonymizováno], více nezabýval. Ostatně zde opět soud dodává, že od rozvodu manželství již uplynuly více jak 3 roky, a proto i kdyby žalobce změnil žalobu v průběhu řízení, učinil by tak již po uplynutí 3leté lhůty, a proto ani tyto eventuální vnosy již vypořádat nelze (viz odst. 34 rozsudku).

42. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2148/2023. Žádné důvody zvláštního zřetele hodné soud v tomto řízení neshledal, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení