18 C 40/2021-282

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Sekerové a přísedících Pavlíny Reš a Ludmily Tóthové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 66 087 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobci 66 087 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 790 Kč od 13. 10. 2017 do zaplacení, 8,05 % ročně z částky 9 790 Kč od 13. 11. 2017 do zaplacení, 8,05 % ročně z částky 9 790 Kč od 13. 12. 2017 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 9 790 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 10 858 Kč od 13. 2. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 10 858 Kč od 13. 2. 2018 do zaplacení a 8,5 % ročně z částky 5 211 Kč od 13. 4. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobci na nákladech řízení 47 075,20 Kč k rukám jejího zástupce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B., advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhal úhrady částky uvedené ve výroku rozhodnutí jako nedoplatku mzdy za práci vykonanou pro žalovanou za období září 2017 až březen 2018. Uvedl, že pro žalovanou pracoval na základě pracovní smlouvy z roku 2013 až do doby ukončení svého pracovního poměru v březnu 2018. Po celou dobu vykonával práce spojené s fotografováním okolí [obec] a později i širšího okolí a [anonymizováno]. Následně fotografie zpracovával, upravoval a publikoval na různých serverech. Z jeho práce měla vzniknout kolekce fotografií přibližující turistické a další cíle a popularizující uvedené oblasti, jako turistické cíle. Svoji práci vykonával v terénu a následně na žalovanou poskytnutém notebooku zpracovával fotografie, kdy práci vykonával distančně z domova. Jeho mzda byla stanovena jako minimální mzda. Od září 2017 mu však nebyla mzda vyplacena, a to ani na písemnou výzvu a proto se její úhrady domáhá soudní cestou.

2. Žalovaná uvedla, že má za to, že žalobce pro žalovanou nevykonával v žalovaném období žádnou činnost, neplnil své povinnosti uloženému mu pracovní smlouvou a novým statutárním zástupcem, a proto mu nárok na mzdu nevznikl. Poukazovala na ustanovení pracovní smlouvy, úpravu místa výkonu práce i korespondenci mezi svým novým statutárním zástupcem, [jméno] [příjmení], a žalobcem. Rovněž poukazovala, že jí nebyly předány žádné výstupy práce žalobce.

3. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že utrpěl vážný úraz hlavy, který si vyžádal dvě operace. V nemocnici byl třičtvrtě roku. V důsledku úrazu úplně ztratil schopnost řeči a většinu svých motorických schopností. Za pomoci rehabilitace začal opět chodit a pomalu mluvit. Jako součást rehabilitace mu bylo nabídnuto, že by mohl pracovat pro žalovanou, kdy by pro tento účel bylo vytvořeno chráněné pracovní místo. Nabídka přišla od jeho lékařky, paní dr. [příjmení] z rehabilitační kliniky na [anonymizováno]. Ta ho spojila s pana [příjmení]. Mělo jít v podstatě o pracovní rehabilitaci, při níž měly být využity zachovalé schopnosti a vědomosti žalobce, které měli podporovat proces učení schopností a vědomostí ztracených.

4. V roce 2013 nastoupil do zaměstnání u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 20.8.2013, měl vykonávat práci fotografa se zaměřením na dokumentaci pro tvorbu databází a galerií objektů v terénu, památek, aktivit a turistických cílů a jednak jako pracovník pro navrhování vytyčování a testování naučných stezek, turistických map a terénní výuku.

5. V době svého nástupu do zaměstnání v roce 2013 byl již schopen bezproblémově chodit. Měl omezenou schopnost řeči a pomalé motorické tempo. Měl problémy s převodem mluveného slova do psaného textu. Od úrazu prochází obdobným vývojem jako dítě. Asi po dvou letech od úrazu začínal mluvit, postupně se učí psát a číst v podstatě shodným způsobem jako děti ve škole.

6. Pracovní místo u žalované bylo vytvořeno přímo pro žalobce, a to z iniciativy jeho ošetřující lékařky. Po úraze mu zůstaly zachovány schopnosti řízené pravou hemisférou, zatím co levá byla vážně poškozena. Zůstala mu i schopnost fotografovat, vnímat okolí, krajinu, rozeznávat kompozice. Naučené věci jako řeč, psaní, čtení apod. byly naopak velmi poškozeny. Pracovní místo mělo napomoci prostřednictvím zachovaných schopností obnovit či znovu naučit ztracené schopnosti. Tento účel byl i naplňován. V roce 2017, tj. po čtyřech letech práce pro žalovanou, se žalobci do značné míry obnovila schopnost koordinace, řeč i psaní se podstatným způsobem zlepšila. Jeho motorické tempo však bylo stále oproti lidem shodného věku zpomalené.

7. K vlastní práci uvedl, že pro něj byly kontaktními osobami pan [jméno] [příjmení] a ředitel žalované, pan [příjmení]. Měl vlastním tempem provádět fotodokumentaci a následně umisťovat fotografie na web. Většinu práce mu zadával pan [příjmení], má za to, že pan [příjmení] byl i tím, kdo rozhodl, kde se fotografie bodu umísťovat, tedy že půjde o wikipedii, [webová adresa], fototuristika.sz či o [webová adresa], a vytvořil i jednotlivé účty. Pan [příjmení] mu v každém případě ukazoval, jak se fotografie na jednotlivé weby nahrávají, jak se vytváří galerie a podobně, učil ho to.

8. Žalobce uvedl, že do sídla společnosti, tj. do [obec], jezdil nepravidelně. V létě, kdy chodil fotografovat, se v [obec] zastavil cca 1x týdně. Do regionu [obec] a okolí jezdil z [obec] vlakem či na kole. Fotografie tak pořizoval pěšky či na kole. Bylo na něm, jak si trasy naplánuje. Náklady na dopravu nikdy neřešili, žalobce žádné cestovné u žalované neuplatňoval. Domluvili se pouze na oblasti či tématu, jimž se bude věnovat. Nejprve šlo o [obec] a nejbližší okolí, postupně docházelo k rozšiřování oblasti např. o [obec], [obec], [obec], [obec] a další [územní celek]. Tématem byly např. pomníky 1. světové války, boží muka, křížky, československé opevnění na [obec]. V zimě, kdy je špatné počasí a měl problémy s pohybem, pracoval s dříve pořízenými fotografiemi a umisťoval je na web. V takovém případě se scházel se zástupci žalované v [obec], zpravidla někde v kavárně či restauraci. Zde mu pan [příjmení] pomáhal při práci s fotografiemi, učil ho práci s počítačem, vytváření popisků, úpravu fotografií, způsob umístění na web, vytváření alb apod. Takto se scházeli cca 1-2x týdně.

9. Pokud jde o rozhodné období od září 2017 do března 2018, uvedl, že práci mu zadával opět pan [příjmení], popřípadě pan [příjmení]. V té době byla již [obec] a její nejbližší okolí poměrně zmapováno. Má za to, že ještě pořídil nějaké fotografie, ale s ohledem na roční období se již věnoval jejich následnému zpracování a publikaci. V rozhodné době publikoval okolo 3 500 fotografií dle jednotlivých oblastní a témat na uvedených serverech. V té době stále spolupracoval s panem [příjmení]. Od něj se dozvěděl, že mělo dojít k nějakým změnám ve vedení žalované, ale nerozuměl tomu. Pan [příjmení] ho kontaktoval, ale osobně se nikdy neviděli. Pochopil, že pan [příjmení] o jeho práci nic neví, na práci se ho ptal, tak mu odpověděl, že nemá žádný problém, že pracuje, jak je zvyklý. Slyšel o konfliktu mezi [příjmení] a [příjmení], podrobnosti však neví, pan [příjmení] mu říkal, že se nemusí o nic starat. Je pravdou, že s nějakým časovým odstupem dostal od pana [příjmení] útočnější emaily, z nichž bylo patrné, že stále o jeho práci nic neví, že to s [příjmení] neřeší, ač ten byl o jeho práci informován. Nechtěl vstupovat do konfliktu, kterému nerozuměl, byl ubezpečován, že se pro něj nic nemění, že se nemá do věci plést. I z pohledu svého zdravotního stavu a schopnostem nebyl schopen problém uchopit. Pracoval tak jak byl zvyklý a podle původních pokynů. Později žalované resp. panu [příjmení], sdělil, že očekává, že mu bude vyplacena dlužná mzda a pak mu již přišlo ukončení pracovního poměru.

10. K obsahu pracovní smlouvy uvedl, že po něm nikdo nepožadoval, aby se dostavoval do [obec], od sídla společnosti. Svoji práci vykonával v terénu a doma nebo v kavárně, kde ho učil pan [příjmení]. Nikdy nevykazoval žádnou činnost nějakým formálním způsobem. Nevedl evidenci pracovní doby či pracovní výkazy. Do kontaktu za žalovanou přišel jen s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Pokud je v článku V. a VI. pracovní smlouvy upravena pomoc žalobci ze strany žalované, uvedl, že s ohledem na své zdravotní komplikace a to, že se pohyboval terénem sám, měl k dispozici telefon i se [příjmení] tlačítkem, aby v případě nějaké komplikace se o něj zaměstnavatel postaral, přivolal zdravotní pomoc apod. Nápomoc spočívala i v práci pana [příjmení], který ho vlastně učil vše potřebné pro práci pro žalovanou.

11. Neví, zda u žalované pracovali další zaměstnanci, on je k ničemu nepotřeboval, nikdo mu k tomu nic neřekl a on žádné nezná.

12. Z pracovní smlouvy ze dne 20.8.2013 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu, kdy druh práce je vymezen jako„ fotograf – pro fotografii v kvalitě fotografie reportážní a fotografie dokumentační – zaměření na dokumentaci pro tvorbu databází a galerií objektů stavebních, památek, solitérních objektů v terénu, orientačních bodů, atraktivit a cílů turistiky s akcentem na tvorbu tras a produktů pracovník pro navrhovaní, vytyčování a testování naučných stezek, tras pro turistiku, cyklistiku a praktickou a terénní výuku pro střední a vysoké školy a další vzdělávání.“.

13. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou bez zkušební doby s datem nástupu do zaměstnání 1.9.2013. Pracovní poměr byl sjednán v rozsahu 40 hodin týdně, s příjmem 8 000 Kč hrubého měsíčně.

14. Místo výkonu práce bylo specifikováno v pěti bodech, pěti různých místech, resp. oblastech, a to provozovna zaměstnavatele – budova radnice, vzdělávací a tréninkové pracoviště zaměstnavatele v Areálu [ulice a číslo] [obec], dále další místa ve správním obvodu [anonymizováno] [obec] a jeho spádových obcí, místa v terénu při dokumentaci a jiná místa na území ČR pro pořizování fotodokumentace a presentací.

15. Pracovní doba byla stanovena jako klouzavá a zaměstnavatel se zavázal zaměstnanci stanovit vždy na týden dopředu plán práce a v něm zohlednit harmonogram pracovního týdne podle plánované práce zejména v terénu.

16. Žalovaná v pracovní smlouvě potvrdila, že přijímá žalobce jako osobu s plným invalidním důchodem, a že tato skutečnost je zohledněna v popisu práce, který je přílohou č. 1 pracovní smlouvy (viz. čl. V. část A. bod 8 pracovní smlouvy), přičemž příloha soudu nebyla předložena a její existence, popř., její obsah, nebyla v řízení zjištěna. Zároveň se v čl. V. část B. bod 2. žalovaná zavázala poskytovat žalobci osobní, technickou a technologickou asistenci v závislosti na míře jeho postižení.

17. V článku VI. pracovní smlouvy se žalovaná zavázala, že bude přidělovat žalobci pracovní úkoly odpovídající výsledkům pracovní a bilanční diagnostiky a stanovisku jeho ošetřujících lékařů a terapeutů ze superkonciliárního pracoviště Kliniky rehabilitačního [anonymizováno 7 slov] [obec]. Popis práce měl být uveden v příloze č. 2, která soudu nebyla předložena a jejíž existence nebyla v řízení zjištěna. Zaměstnavatel se zároveň zavázal poskytnout žalobci pro výkon práce odbornou, distanční podporu práce a osobní asistenci.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl statutárním orgánem žalované. Uvedl, že byl při zakládání žalované. Žalovaná byla vytvořena za účelem zaměstnávání tělesně postižených, takovéto zaměstnance měla dva, a to žalobce a p. [jméno].

19. Pracovní smlouva s žalobcem byla navázána na základě doporučení jeho ošetřující lékařky. Před jeho zaměstnáním byla žalované dodána dokumentace, která vyhovovala podmínkám úřadu práce, neboť pracovní místo bylo zřízeno jako místo dotované úřadem práce pro osoby postižené. Úřad práce vykovával nad pracovním místem dozor, každé tři měsíce dělal drobné kontroly v souvislosti s pravidelnou žádostí o dotaci na mzdu zaměstnanců pracujících na místech pro hendikepované. Součástí žádosti byl i popis konkrétní činnosti, kterou v předchozích třech měsících žalobce pro žalovanou vytvořil a dokumenty osvědčující, že mu mzda skutečně byla za období, za nějž je o dotaci žádáno, proplacena. Někdy v druhé polovině roku 2016 či počátkem roku 2017 byla provedena úřadem práce i hloubková kontrola, přičemž úřad práce neshledal žádné pochybení vztahující se k pracovnímu místu žalobce, když součástí kontroly byla i práce odváděná žalobcem.

20. Náplní práce žalobce byla zejména dokumentace [obec] samotné a jejího okolí, mapování turistických tras, naučných stezek apod. Zadávání práce řešil svědek s žalobcem zpravidla ústně či prostřednictvím emailů. Se žalobcem se dohodl na zadání a přibližném termínu odevzdání. Zadání vycházelo z představ svědka, [územní celek] jako zakladatele žalované a návrhů samotného žalobce. Na základě tematického zadání si žalobce sám rozvrhl, kde a jakou konkrétní fotografii pořídí, muselo jít o fotografie k danému tématu. Témata byla někdy úzká, např. kompletní dokumentace hřbitova v [obec], někdy naopak širší, kdy se dokumentovala naučná stezka apod., kdy to byl právě žalobce, kdo vybíral jednotlivé styčné body, které byly fotografovány. Tyto fotografie měl žalobce následně sám zpracovat a umístit na web. Výběr webů byl volen za přispění konzultanta, tak že půjde o wikipedii a další weby, jež si svědek nevybavil. Svědek nevěděl, kdo zakládal jednotlivé uživatelské účty, ani zda ty uživatelské účty byly založeny jako uživatelský účet žalované, či žalobce, a to s ohledem na odstup času a skutečnost, že s weby pracoval sám žalobce. Práci žalobce přebíral tak, že se s žalobcem viděl osobně v [obec] nebo v [obec], či obdržel odkazy na zveřejněné fotografie emailem či fotografie prostřednictvím webových zásilkových služeb nebo na přenosném médiu. Výsledky práce zakládal do archivu žalované a servery společnosti. Výslovně uvedl, že žalobce neměl zpracovávat žádný výkaz práce.

21. Ke vzniku pracovního místa sdělil, že žalobce měl zdravotní omezení, která vyhovovala požadavkům úřadu práce na zřízení dotovaného místa. Tento handicap žádným způsobem neovlivňoval základ práce žalobce, tj. pořizování fotodokumentace. V době, kdy nastupoval do zaměstnání, měl velké problémy s vyjadřováním, s popisem činností apod. Pomalu psal, nebyl extra pružný v odpovědích, bylo patrné, že potřebuje na zpracování a odpověď nějaký čas. Měl problémy při práci s počítačem, to však svědek nemusel řešit, neboť v této pozici fungoval p. [příjmení]. Ten ho postupně učil jednotlivé způsoby, jak editovat fotografie, jakým způsobem je připravit ke zveřejnění, zveřejnit je apod. Měl za to, že p. [příjmení] tam působil buďto jako asistent, nebo možná lépe mentor, který základní schopnost žalobce, pořídit fotografie, dál rozvíjel tak, aby byla uplatnitelná na trhu práce. Výslovně uvedl, že jednání s žalobcem bylo s ohledem na jeho zdravotní handicap vždy poněkud zdlouhavé, náročné.

22. K rozsahu asistence, k níž se žalovaná vůči žalobci v pracovní smlouvě zavázala, uvedl, že si již přesně nevybavuje. Měl za to, že se tím myslelo, že žalovaný nemusí jezdit do [obec], že on bude dojížděno za žalobcem do [obec], popřípadě, že se žalobce bude moci v případě potřeby ubytovat v ubytovacím zařízení žalované, pokud by se nechtěl při terénní práci vracet do [obec]. Pokud pak mělo jít o nějakou vyloženě osobní asistenci, ta mu podle svědka byla poskytována panem [příjmení]. Toho svědek vnímal především jako asistenta žalobce, který mu pomáhal zejména s prací na počítači. Pan [příjmení] [příjmení] však nebyl zaměstnancem žalované, a že neměl s žalovanou ani žádnou smlouvu o spolupráci na základě níž by mu byla vyplácena mzda či jiná odměna žalovanou. Neví na základě, jakých skutečností s žalobcem spolupracoval a ani zda byl za práci odměňován ani kým. K osobě p. [příjmení] uvedl, že se s ním v [obec] seznámili tak, že v [obec] působí sociální služba z [obec] a pan [příjmení] se v ní angažuje, resp. pro ni sepisoval žádosti o dotace a podobně. Následně pomáhal několikrát s žádostmi o dotace i žalované.

23. K práci žalobce uvedl, že nikdy nebyl problém s jeho prací či výsledky práce, věděli, že tempo bude pomalé, že jde o pracovní místo vytvořené pro hendikepovanou osobu, a to konkrétně pro žalobce.

24. K předání své funkce novému statutárnímu zástupci Mgr. [příjmení], který byl jmenován do uvedené funkce předběžným opatřením, uvedl, že předání bylo více než problematické. Zpočátku byl velký problém s tím, v jakém rozsahu vznikla předběžným opatřením panu [příjmení] oprávnění k zastupování žalované, resp. zda oprávnění svědka a pana [příjmení] stojí vedle sebe nebo zda svědkovi jeho oprávnění zaniklo. Běžel o to spor, následně i u zdejšího soudu byla vedena celá řada sporů mezi svědkem a žalovanou, mimo jiné i spory o vydání dokumentace, ty jsou skončené a žalované byla dokumentace vydána. S ohledem na popsané je pravdou, že svědek v době ustavení pana [příjmení] do funkce tomuto nepředal listinou dokumentaci, tedy ani pracovní smlouvu žalobce. Vím, že si pracovní smlouvu žalobce vyžádal z úřadu práce, který ji měl k dispozici právě v návaznosti na vytvoření dotovaného pracovního místa. Přesto, že byl veden spor o postavení svědka a pana [příjmení] ve společnosti žalované, uvedl svědek, že informoval Mgr. [příjmení] mimo jiné i o tom, kdo je zaměstnancem žalované, předal mu na ně kontakty, informoval ho o jejich náplni práce a způsobu komunikace s jednotlivými zaměstnanci a způsobu zadávání práce jednotlivým zaměstnancům. Svědek zpracovával mzdy pro žalovanou až do konce roku 2017, zároveň připravoval i podklady pro žádost o proplacení mezd od úřadu práce. O tom informoval i pana [příjmení], předával mu prostřednictvím účetní podklady a informoval ho o nutnosti zaslat připravenou žádost s podklady na úřad práce. Ví, že pan [příjmení] zastavil po svém nástupu do zaměstnání vyplácení všech mezd.

25. Výslovně uvedl, že byl s žalobcem ve spojení ještě v průběhu podzimu 2017, kdy vůči němu vystupoval jako statutární zástupce, zadával mu práci a přebíral práci od žalobce.

26. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracoval ve škole v [obec], která sídlila v prostorách pronajímaných obcí žalované. V souvislosti s řešením provozních záležitostí se byl nucen obrátit přímo na obec, jako vlastníka objektu, a při té příležitosti mu starostka sdělila, že hledají osobu, která není spjata přímo s obcí či ateliérem, která by mohla dočasně vykonávat funkci ředitele žalované. Svědek souhlasil se svojí nominací, neboť v tom viděl cestu, jak konstruktivně vyřešit provozní problémy školy s vlastníkem budovy. Následně byl do funkce ustaven rozhodnutím soudu. Dostal od obce, jako zřizovatele, zadání, jak naložit s žalovanou, že má jejím jménem ukončit vedené soudní spory a učinit takové právní kroky, které umožní vrátit žalované za 1 Kč ročně pronajatý rozsáhlý objekt bývalého učiliště zpět do správy obce jako vlastníka objektu. Obec i svědek předpokládali, že bude ve funkci pouze krátkou dobu, cca přes prázdniny (mimo jiné i proto, že se svědek potřeboval věnovat práci ředitele základní školy). Uvedl, že ví, že panu [příjmení] měla skončit funkce uplynutím funkčního období na jaře 2017, avšak že s žalovanou vedl spor o trvání své funkce.

27. K vlastnímu sporu uvedl, že po té co obdržel rozhodnutí soudu o svém ustavení do funkce, požádal o zřízení dispozičního práva k bankovním účtům žalované. Zjistil, že na účet chodí každé tři měsíce platba od pracovního úřadu. Od něj následně v srpnu 2017 zjistil, že jde o refundaci mzdy žalobce a pana [příjmení]. Uvedl, že do té doby nevěděl ani on, ani obec, o existenci jakýchkoliv zaměstnanců žalované. Od pana [příjmení] následně získal mzdové výměry žalobce, pana [příjmení] a pana [příjmení]. Za srpen oběma zaměstnancům mzdu vyplatit a snažil se zjistit, o jaké zaměstnance jde, co je jejich pracovní náplní, jaké jsou pracovní smlouvy, tj. informace, které se k jejich pracovnímu poměru vztahovaly. Povedlo se mu však ztotožnit pouze pana [příjmení], protože se po [obec] a areálu bývalého učiliště pohyboval, měl možnost se s ním setkat a následně se s ním domlouvat i na další práci. Ohledně žalobce zjistil pouze to, že by měl být po těžké autohavárii, že by měl být invalidní a má nárok na chráněné pracovní místo s příspěvkem úřadu práce. Spojit se s ním se mu nepovedlo, osobně ho nikdy neviděl. Pouze mu žalobce asi 2x reagoval na zaslané emaily. Žalobce přestal na emaily svědka reagovat, a po té, kdy se svědkovi nevedlo s žalobcem spojit ani telefonicky, se pokusil zastihnout ho někdy začátkem roku 2018 v místě jeho bydliště v [obec]. Učinil ani tři pokusy, z čehož dva během jediného dne v různé časy, avšak nebyl úspěšný. Vzhledem k tomu, že ani od pana [příjmení] nezískal žádné podklady k práci žalobce, tj. pracovní smlouvu, náplň práce či výstupy jeho činnosti, pojal podezření, zda nejde pouze o fiktivní pracovní místo za účelem získání peněz od státu. Pracovní smlouvu žalobce získal až v prosinci 2017 od úřadu práce. Následně obdržel od obce pokyn pracovní poměr s žalobcem ukončit, proto mu poslal někdy začátkem roku 2018 vytýkací dopis a následně zrušení pracovního poměru. Uvedl, že žalobci nikdy své pověření k výkonu funkce ředitele (předběžné opatření) nepředložil, a to ani jako přílohu emailu či dopisu.

28. Uvedl, že je pravdou, že počínaje měsícem září žalobci žádnou mzdu nevyplatil, očekával, že obdrží nějaké výsledky jeho práce, na základě nichž by mohl mzdu vyplatit, což se však nestalo. Výsledky práce žalobce nikdy neviděl, nikdo ho neinformoval, že by žalobce kdekoliv fotografie zveřejňoval, nikdo mu nedal žádná přístupová jména a hesla k serverům, kde měly být fotografie zveřejňovány. Pouze na nějaké schůzce v únoru 2018 mu alba ukazoval pan [příjmení] na svém notebooku, uvedl, že by mělo jít o práci žalobce, ale podrobnosti či přístupy neobdržel.

29. Pokud jde o časové prodlevy mezi jednotlivými emaily zasílanými svědkem žalobci, sdělil, že je pravdou, že jeho snaha o kontakt s žalobcem nebyla příliš intenzivní. Poukázal na to, že až do jeho nástupu do funkce nikdo nevěděl, co vše se u žalované dělo, bylo třeba řešit celou řadu problémů způsobených předchozím ředitelem, panem [příjmení], a otázka zaměstnanců nebyla v popředí těchto problémů. Rovněž poukazoval na to, že již při svém souhlasu s ustavením do funkce upozorňoval, že na výkon funkce nebude mít po začátku školního roku čas a byl ubezpečen, že do té doby by měl být zvolen řádný statutární zástupce. Poukazoval i na to, že mu k výkonu funkce nebyla poskytnuta potřebná pomoc, např. přístup k právním službám. Vše tak musel řešit sám ve svém volném čase.

30. Uvedl, že z komunikace s druhým zaměstnancem žalované, panem [příjmení] ví, že pan [příjmení] i nadále vůči němu jako zaměstnanci vystupoval jako statutární zástupce žalované, zadával mu práci a i tuto kontroloval. Rovněž, že pan [příjmení] tvrdí, že pověření svědka výkonem ředitele žalované je protiprávní, a že je vše při starém. Podklady pro výplatu mzdy pana [příjmení] obdržel svědek od pana [příjmení] až někdy na jaře 2018. Ohledně žalobce však podklady pro proplacení mzdy neobdržel vůbec. V únoru ve vytýkacím dopisu upozornil žalobce na možnost ukončení pracovního poměru z důvodu nevykonávání práce pro žalovanou, na což obdržel v reakci požadavek na proplacení mzdy. V té době zároveň bylo rozhodnuto o ukončení pracovního poměru žalobce.

31. Uvedl, že mu jméno pana [jméno] [příjmení] nic neříká, neví, že by se s ním někdy setkal. Pokud jde o [právnická osoba] [příjmení] o.p.s. uvedl, že jde o druhého zakladatele žalované, a že původním záměrem při vzniku žalované, pokud byl informován, byl vznik společnosti zabývající se sociální rehabilitací hendikepovaných osob, mělo jít zároveň o nějaké napojení na nemocnici v [obec]. Vše však ví pouze z doslechu.

32. Ke spolupráci s panem [příjmení] uvedl, že ta byla velmi špatná, problematická již v době, kdy byl svědek pouze ředitelem školy v prostorách pronajímaných žalovanou a popsal řadu situací, kdy má za to, že pan [příjmení] neplnil své povinnosti. Po té, co byl pověřen výkonem působnosti ředitele, se komunikace s panem [příjmení] nezlepšila, spíše naopak. Pan [příjmení] nereagoval na výzvy k předání dokumentace, na výzvy k vysvětlení. Nekomunikoval ani ohledně finančních prostředků získaných na dotacích k žádostem zaslaným ještě jím, čímž byl svědek neustále nucen zjišťovat rozsah závazků a povinností žalované vůči třetím subjektům, tak aby žalované nevznikla nějaká škoda. Má povědomí o tom, že pan [příjmení] rovněž nejméně v průběhu prosince komunikoval se zaměstnanci, kterým měl snad i říkat, že on a svědek spolu komunikují, a že svědkovi předává podklady pro jejich mzdy. Z chování pana [jméno] dospěl k závěru, že pan [příjmení] má u něj větší„ slovo“, důvěru.

33. V řízení byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno], jako druhý zaměstnanec žalované na chráněném místě. Uvedl, že byl u žalované zaměstnán od prosince 2013 do srpna 2019, a že zná jak pana [příjmení], tak následně i pana [příjmení] a následně pana [příjmení] (pozn. soudu v roce 2018 jmenovaný ředitel žalované). Pro žalovanou pracoval jako údržbář,„ děvečka pro všechno“, následně přešel přímo pod [obec]. S pracovní nabídkou ho oslovil přímo pan [příjmení], s tím, že jde o místo pro osoby se změněnou pracovní schopností. To svědek splňoval a práci přijal. Práci mu zadával pan [příjmení], když se potkali, nebo si pro zadání došel přímo na radnici. Od pana [příjmení] práci nedostával.

34. Uvedl, že ví, že v roce 2017 mělo dojít ke změně na pozici ředitele žalované, podrobnosti neví a nerozumí tomu, ví však, že okolo tohoto byl spor o legálnost změny. Od pana [příjmení] ví, že pan [příjmení] měl být jmenován nelegálně, a že není oprávněn za žalovanou jednat. Svědek uvedl, že neměl důvod panu [příjmení] nevěřit, a proto i nadále pracoval dle jeho pokynů. Od pana [příjmení] ani nikoho jiného neviděl žádný dokument opravňující pana [příjmení] jednat za žalovanou.

35. Uvedl, že pro žalovanou pracoval až do března 2018, kdy onemocněl, a v pracovní neschopnosti byl až do října 2018. V dubnu měl dostat vytýkací dopis od pana [příjmení], že nepředává výkazy práce, které však předával panu [příjmení]. S časovým odstupem mu bylo řečeno, že je pan [příjmení] od pana [příjmení] dostal, kdy a jak neví. Celá věc i díky jeho nemoci vyzněla do ztracena, resp. se v mezidobí vyřešila. Pokud jde o pracovní výkazy, ty se u žalované nevedli, s ohledem na velikost obce a druh jeho práce bylo jednoduché kontrolovat, zda svědek práci provedl či nikoliv. Někdy na přelomu roku 2016 2017 byl svědek osloven panem [příjmení], že je třeba práci formalizovat. Výkaz práce se dělal jednou měsíčně, jde o list papíru, kdy se k jednotlivým datům zapsalo co ten den a kdy dělal.

36. Mzdu za práci dostával řádně někdy do září či října 2017, tedy do období sporu ohledně vedení žalované. Pak se řešilo předávání výkazů apod. a pan [příjmení] mu mzdu nevyplácel. Až na podzim 2018 dostal doplacenu celou mzdu, to už bylo za vedení pana [příjmení], ten mu i po ukončení pracovní neschopnosti zadával práci.

37. K osobě žalobce uvedl, že jeho jméno zná, ví od pana [příjmení] z doby, kdy ho přijímal do zaměstnání, že byl zaměstnancem žalované, a že měl dělat nějaké fotografie. Víc neví, nepotkávali se, nebyl pro to důvod. Nevybavuje si, že by žalobce někdy viděl. Od pana [příjmení] ví, že ten za žalobcem jezdil do [obec], kde žalobce převážně pracoval.

38. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované (čl. 21) ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 14 Cmo 193/2017-25 ze dne 29.6.2017 (čl. 84 a shodně čl. 76) a s usnesením Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 48/2017-189 ze dne 10. 1. 2019 (čl. 46) soud zjistil, že Vrchní soudu v Praze svým rozhodnutím s účinností ke dni 14.7.2017 stanovil oprávnění pana [jméno] [příjmení] vykonávat působnost ředitele žalované. Uvedené předběžné opatření bylo zrušeno rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10.1.2019, neboť odpadl důvod zatímní úpravy poměrů žalované. Oprávnění [jméno] [příjmení] vykonávat působnost ředitele žalované bylo do obchodního rejstříku zapsáno až dne 18.10.2017. Příslušné rozhodnutí soudu však nebylo vloženo, resp. zveřejněno, ve sbírce listin obchodního rejstříku. Jako statutární orgán žalované byl v obchodním rejstříku zapsán [jméno] [příjmení] až do 19. 2. 2018, a teprve k uvedenému dni byl do obchodního rejstříku zapsán údaj o zániku jeho funkce ke dni 12. dubna 2017. V obchodním rejstříku byl od jejího založení do října 2018 mimo jiné uveden ako druh obecně prospěšných služeb žalované: podpora dokumentace a prezentace regionu [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] jako ideálního prostoru pro tvorbu a realizaci programů a projektů vytváření nástrojů a infrastruktury zaměstnanosti pro cílové skupiny působení společnosti v oborech udržitelného rozvoje venkovského prostoru podpora vzdělávání a vytváření kvalifikovaných pracovních míst a podpůrných systémů pro práci osob ohrožených sociální exkluzí nebo sociálně vyloučených v cílových skupinách "osoba zdravotně tělesně postižená", "osoba zdravotně postižená", "osoba tělesně postižená", "osoby s chronickým postižením", "osoby s chronickým duševním onemocněním, "osoba pečující o osobu blízkou", "senior", "osoba nad 50 roků věku", "rodiny s dětmi", "rodiče s dětmi", "ženy- samoživitelky", "muži v obdobném postavení jako ženy samoživitelky" podpora vytváření programů rehabilitace osob s chronickým onemocněním ve spolupráci s léčebnými, výzkumnými institucemi, zejména Klinikou [anonymizováno 6 slov] [obec] a neziskovými organizacemi působícím v tomto oboru podpora sytému nabídky programů rehabilitace a pracovní rehabilitace pro osoby s chronickým onemocněním ve spolupráci s kompetentními orgány, zejména úřady práce, orgány sociálního zabezpečení, neziskovými organizacemi poskytující těmto osobám služby nebo je jinak podporujícími.

39. Z předložené korespondence mezi žalobcem a žalovaným ve spojení se svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení] soud zjistil že od 21.8.2017 do 6.3.2018 odeslala žalovaná, resp. pan [příjmení], 6 ks emailů a dva doporučené dopisy (vztahující se k ukončení pracovního poměru) a žalovaný 3 emaily. Korespondence probíhala především v září 2017, následně po jednom emailu v listopadu a prosinci 2017 a následně až v březnu 2018.

40. Dne 21.8.2017 (čl. 15) oslovil pan [příjmení] jménem žalované žalobce s informací, že byl jmenován dočasným ředitelem žalované, že je jeho úkolem udržet chod společnosti, a že se snaží o zachování kontinuity chráněných pracovních míst. Informoval žalobce o odeslání mzdy a požádal žalobce o sdělení jeho náplně práce, neboť tuto informaci od pana [příjmení] zatím neobdržel. Žádná příloha k emailu, tedy ani doklad osvědčující postavení pana [příjmení], přiložena nebyla. Vzhlede k tomu, že na tuto zprávu žalobce nereagoval, zaslal pan [příjmení] dne 14.9.2017 žalobci email s urgencí odpovědi (čl. 13). Dne 18.9.2017 (čl. 33) odpověděl žalobce panu [příjmení] podrobnou zprávou v níž ho informuje o čerpání dovolené a své nepřítomnosti v republice. Popsal mu náplň své práce i zadané úkoly. K uvedenému důkazu soud konstatuje, že má za to, že text této zprávy byl žalobcem sepsán za pomoci třetí osoby, neboť neodpovídá způsobu jeho projevů před soudem, zvláště pak za situace, kdy z výpovědi svědků i samotného žalovaného vyplynulo, že se jeho vyjadřovací schopnosti i nadále zlepšují (jednání u soudu proběhla 3,5 roku po odeslání zprávy) a i soud určitá zlepšení, či výkyvy vyjadřovacích schopností, měl možnost sám v průběhu téměř ročního řízení pozorovat. Téhož dne reagoval pan [příjmení] na sdělení žalobce (čl. 33 2. strana) poděkováním, žádostí o sdělení adresy, kam mu má být zaslána mzda a žádostí, zda by nebyl schopen vyhledat nějaké dotační programy směřující k jím prováděné práci. Dne 20.9.2017 žalobce zaslal zprávu s uvedením své adresy pro zasílání mzdy a přislíbil se zamyslet nad možnými dotačními programy (čl. 33 2. strana).

41. Svědek [příjmení] potvrdil, že následně žádná komunikace mezi účastníky neprobíhala až do 6.11.2017, kdy informoval žalobce (čl. 63), že stále neobdržel od pana [příjmení] podklady pro výplatu jeho mzdy a proto ho žádá o předání výkazu práce za září a říjen 2017 s uvedením počtu odpracovaných hodin a náplně práce, resp. výsledku práce, s tím, že uvedené bude sloužit jako podklad pro výplatu mzdy. Uvedenou výzvu žalobce postoupil následujícího dne panu [příjmení] s dotazem, že by mělo být panu [příjmení] asi něco zasláno (čl. 63). Následně pan [příjmení] informuje žalobce zprávou ze dne 18.12.2017 (čl. 14) o tom, že se mu povedlo získat pracovní smlouvu žalobce, že v rámci náplně práce mu nemůže nabídnout další práci a je na žalobci, aby případně sdělil svoji vizi svého dalšího působní u žalované, s tím, že další setrvání žalobce u žalované bude předmětem výlučně dohody mezi ním a žalobcem. Zdůraznil, že nemá žádné povědomí o práci žalobce, neboť mu tyto informace pan [příjmení] zadržuje a nabídl možnost ukončení pracovního poměru žalobce. Na uvedenou zprávu žalobce nereagoval a pan [příjmení] zaslal žalobci až dne 1.3.2018 (čl. 25) oznámení, že se s ním potřebuje sejít, neboť se změnila situace ohledně dotačního programu na základě nějž je u žalované zaměstnán. Dne 5.3.2018 měl pan [příjmení] odeslat žalobci vytýkací dopis (čl. 26), uvedený dopis měl být odeslán žalobci doporučenou poštou, jeho odeslání ani doručení soudu nebylo prokázáno a žalobce uvedl, že si není jeho doručení vědom. Dne 6.3.2018 (čl. 34) odeslal žalobce panu [příjmení] email v němž sděloval, že v prosinci četl zprávu o tom, že již nadále nemůže pracovat pro žalovanou, s tím, že na zprávu nereagoval, neboť ji měl za nesprávnou. Další komunikaci s žalovanou podmiňoval výplatou dlužné mzdy.

42. Komunikace mezi účastníky byla ukončena odesláním Okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanou žalobci ze dne 10.3.2018, která byla dle doručenky doručena žalobci dne 14.3.2018. Proti ukončení pracovního poměru žalobce nebrojil.

43. Soudu byly předloženy náhledy fotografií pořízených žalobcem, printsreeny publikovaných fotografií na serverech uváděných žalobcem, dále přehled fotografií zveřejněných žalobcem v rozhodném období a flash disk s fotografiemi. Z předložených fotografií, náhledů včetně informací o pořízení fotografií, jejich úpravě a zveřejnění soud zjistil, že žalobce nepředložil soudu žádnou fotografii, kterou by pořídil v době, za níž požaduje dlužnou mzdu. V uvedeném období žalobce zveřejněli na různých profilech, serverech, několik tisíc fotografií pořízených v dřívějším období, které prošli úpravou, popisky a roztříděním do tematických alb, přičemž jde o fotografie, které místopisně a tematicky odpovídají zadání, tj. jsou pořízeny v [obec], jejím širší okolí a [anonymizováno], přičemž dokumentují stavební, technické památky, přírodní pozoruhodnosti a památky, jde o místopisné fotografie.

44. Z předžalobní výzvy ze dne 5.8.2020 soud má soud za prokázané, že žalobce vyzval před podáním žaloby žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné mzdy, což žalovaná svým přípisem ze dne 7.8.2020 odmítla s odůvodněním, že má za to, že žalobce v době za níž mzdu požaduje pro žalovanou žádnou práci nekonal a nárok na mzdu mu tak nevznikl.

45. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem PhDr. [jméno] [příjmení], který navrhli oba účastníci. Soud předvolal svědka celkem k pěti jednáním. Svědkovi byla předvolání doručena prostřednictvím datové schránky, do níž i fakticky vstupoval. K jednáním se však svědek nedostavil, 3x s formální avšak nedoloženou omluvou, 2x zcela bez omluvy. Soud proto udělil svědkovi 2x pořádkovou pokutu a ve třech případech rozhodl o povinnosti svědka uhradit marně vynaložené náklady účastníků řízení za zmařená jednání. Soud se pokusil zjistit skutečné bydliště svědka dotazy na správu sociálního zabezpečení, úřad práce a požádal Policii ČR o prošetření faktického pobytu svědka. Skutečné bydliště svědka se však zjistit nepodařilo, proto soud nemohl přistoupit k nařízení předvedení svědka. Svědek se nedostavil ani na jednání konané dne 8.2.2022 k němuž byl předvolán po té, co usnesení o uložení pořádkových pokut a separaci nákladů byla potvrzena odvolacím soudem. Za situace, kdy soud vyčerpal veškeré možnosti, jimiž by zajistil podání svědecké výpovědi svědkem, provedení důkazu zamítl.

46. Po právní stránce posoudil soud věc na základě ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb, zákoník práce, dle něhož je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

47. Podle § 34b zákoníku práce musí být zaměstnanci v pracovním poměru přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

48. Podle § 38 zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

49. Podle § 109 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda. Mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

50. Na základě provedeného řízení a po zjištění shora popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je po právu a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

51. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl s žalovanou uzavřenu pracovní smlouvu na základě níž byl u ní v pracovním poměru od 1.9.2013 do 14.3.2018. Náplň práce byla v pracovní smlouvě sjednána jako„ fotograf – pro fotografii v kvalitě fotografie reportážní a fotografie dokumentační – zaměření na dokumentaci pro tvorbu databází a galerií objektů stavebních, památek, solitérních objektů v terénu, orientačních bodů, atraktivit a cílů turistiky s akcentem na tvorbu tras a produktů pracovník pro navrhovaní, vytyčování a testování naučných stezek, tras pro turistiku, cyklistiku a praktickou a terénní výuku pro střední a vysoké školy a další vzdělávání.“. Výpovědí svědka [příjmení] bylo prokázáno, že práce byla žalobci přidělována v tematických celcích. Práce nebyla rozepisována na dny či týdny, nebylo stanoveno jaké konkrétní práce a kdy má žalobce dělat (byť se tak dělo ze strany žalované v rozporu se sjednanou pracovní smlouvou – viz. odstavec 15 rozsudku). Pracovní vztah byl mezi žalobcem a žalovanou nastaven velmi volně a neformálně, a to s ohledem na to, že fakticky šlo o rehabilitační pracovní místo, kdy žalobce měl za pomoci práce pro žalovanou opětovně nabýt svých psychomotorických schopností (vyjadřování, psaní, opětovně se naučit práci s počítačem apod.) a dalších naučených dovedností. Této skutečnosti odpovídal jak fakt, že náklady na mzdu žalobce nesl úřad práce a i výše mzdy, která byla stanovena na úrovni minimální mzdy. Pokud by mělo jít o standardní pracovní místo, výše sjednané mzdy by odporovala výši zaručené mzdy stanovené příslušnými právními předpisy a rovněž by byla podstatně nižší než mzda obvyklá. Nelze rovněž přehlédnout, že přímo pracovní smlouva zavazovala žalovanou k celé řadě povinností v návaznosti na plnou invaliditu žalobce a potřebu asistence (srovnej odstavec 16 a 17 rozsudku), včetně povinnosti žalované přidělovat žalobci pouze takovou práci, která bude odpovídat pracovní a bilanční diagnostice a stanovisku ošetřujícího lékaře pracoviště Kliniky [anonymizováno 6 slov], což žalovaná nečinila.

52. V řízení žalobce předložil výsledky své práce v rozhodném období, tedy prokázal skutečnost, že v rozhodném období upravil a publikoval několik tisíc fotografií na různých serverech dle zadání žalované. Pokud žalovaná namítala, že jde o uživatelské účty žalobce a nikoliv její, lze její námitce sice přisvědčit, avšak soud vyšel z toho, že tím, kdo zvolil uvedený způsob presentace, nebyl žalobce, který v době otevření účtů nebyl schopen pro svůj zdravotní hendikep sám účty otevřít a zpravovat. Žalovaná pak sama žádné účty pro publikaci práce žalobce nezaložila a svědek [příjmení] uvedl, že měl k účtům přístup. Tato praxe presentace pracovních výsledků žalobce byla navíc u žalované zavedena několik let, aniž by měl kdokoliv za žalovanou snahu tento způsob změnit či udělil žalobci pokyn, aby fotografie presentoval jinde či na jiném uživatelském účtu.

53. Žalovaná naopak provedenými důkazy neprokázala, že by žalobci v rozhodném období, tj. od září 2017 do 14.3.2018 přidělovala práci v souladu s pracovní smlouvou za současného splnění speciálních podmínek stanovených ve prospěch žalobce, jako zaměstnance, pracovní smlouvou (zejména podmínkami popsanými v odstavci 16 a 17 rozsudku). Respektive, že by došlo ke změně pokynů týkajících se způsobu práce, jejího odevzdávání apod., oproti pokynům, které obdržel žalobce v minulosti od ředitele [příjmení].

54. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], pověřeného ředitele žalované, vyplynulo, že s žalovaným nikdy nehovořil, žádnou práci mu nepřidělil a nestanovil mu podmínky pro výkon jeho práce. Svědek sice uvedl, že se snažil žalob neúspěšně kontaktovat, avšak jeho snaha se omezila na emaily zaslané žalobci na přelomu srpna a září 2017, následně v listopadu a prosinci 2017, kdy těžiště zpráv spočívalo v tom, že nadále nebude možné žalobce zaměstnávat a následně až v měsíci březnu 2018 v souvislosti s ukončením pracovního poměru žalobce. Svědek uvedl, že se dále snažil žalobce kontaktovat telefonicky, avšak že číslo bylo nedostupné či neexistující. Je tak otázkou, zda šlo o číslo žalobce, k této okolnosti nebylo účastníky cokoliv tvrzeno ani prokazováno. Za přidělení práce nelze považovat žádost pana [příjmení] o dohledání nových dotačních programů využitelných pro práci žalobce, neboť taková činnost neodpovídala sjednanému druhu práce. Soud zároveň konstatuje, že má značné pochybnosti o tom, že by byl takové činnosti žalobce s ohledem na svůj zdravotní stav objektivně schopen (soud přitom nezpochybňuje, že pan [příjmení] neměl o konkrétním zdravotním stavu a schopnostech žalobce potřebné informace).

55. K tíži žalobce nelze klást, pokud žalovaná prvotně porušovala povinnost stanovenou jí ustanovením § 38 zákoníku práce přidělovat žalobci práci v souladu se zákonem a pracovní smlouvou. Nelze argumentovat v neprospěch žalobce jako zaměstnance, že nepracoval pro žalovanou, pokut mu tato v rozporu se zákonem práci nepřidělovala, popřípadě ji přidělovala v rozporu s podmínkami stanovenými v pracovní smlouvě.

56. Pokud žalovaná namítala, že od žalobce neobdržela žádný výstup práce ani pracovní výkazy, je třeba zohlednit praxi, která byla u žalované vytvořena před změnou jejího statutárního zástupce. Svědek [příjmení] vypověděl, že žádný výkaz práce nebyl po žalobci nikdy požadován, a že výsledky své práce žalobce předával na osobních schůzkách, zasílal svědkovi emailem či prostřednictvím doručovacích webových služeb (úschovna apod.), a že se tak dělo i v průběhu podzimu 2017. Tuto praxi potvrdil i další svědek p. [jméno], který začal výkazy práce dělat na žádost p. [příjmení], přičemž tento výkaz se zpracovával jednou za měsíc. Po výměně na pozici statutárního zástupce nebyl žalobci požadavek na doložení výkazu práce blíže specifikován, nebyl mu poskytnut žádný formulář, návod apod. Soud má rovněž za prokázané (zejména výpovědí svědka [příjmení]), že hmatatelné výsledky práce žalobce pro žalovanou byly žalobcem vytvářeny postupně, a to v návaznosti na zlepšování jeho zdravotního stavu, obnově naučených dovedností a získávání dovedností nových v rámci pracovní terapie, kterou procházel u žalované a za pomoci pana [jméno] [příjmení], který fungoval jako mentor či asistent žalobce při vytváření výstupů z práce žalobce (učil ho práci s počítačem, editovat fotografie, opatřovat fotografie popisky, vytvářen alba apod.). Tedy, že nebylo v rozporu s pracovní smlouvou ani zadáním žalované, pokud žalobce editoval a publikoval v rozhodném období fotografie pořízené žalobcem již v předchozím období či dokonce předchozích letech.

57. Namítala-li žalovaná, že žalobce nekonal práci v místě sjednaného výkonu práce, odkazuje soud na znění pracovní smlouvy, z níž vyplývá, že místo výkonu práce nebylo stanoveno nikterak určitě, respektive, že smlouva počítala s výkonem práce na různých místech na území celé ČR (srovnej odstavec 14 rozsudku), přičemž ve smlouvě není stanovena ani žádná doba, kdy by se měl žalobce povinně dostavovat do sídla žalované. Nelze opět přehlédnout, že jak svědek [příjmení], tak svědek [jméno] uvedli, že k pracovním schůzkám mezi žalovanou a žalobcem docházelo v [obec], kam za žalobcem jezdil pan [příjmení], jako ředitel žalované.

58. V kontextu celého sporu nelze přehlédnout ani to, že k výměně na pozici statutárního zástupce došlo předběžným opatřením, které nebylo žalobci (a zjevně ani jiným zaměstnancům) nikdy presentováno jinak než prohlášením pana [příjmení]. Předběžné opatření, ač účinné od 14.7.2017 bylo zapsáno do obchodního rejstříku až dne 18.10.2017, a to nikoliv v rubrice statutárního zástupce, ale v rubrice ostatní skutečnosti. Zároveň však byl v obchodním rejstříku i nadále jako statutární zástupce zapsán pan [jméno] [příjmení], a to až do 19.2.2018, když až v tento den byl zveřejněn zápis o zániku jeho funkce ke dni 12.4.2017. Tedy až do 19.2.2018 každá třetí osoba jednala-li s panem [příjmení] jednala v dobré víře v zápis ve veřejném rejstříku ve smyslu ustanovení § 121 občanského zákoníku, a nelze proti ní namítat, rozpor zápisu se skutečností. Nelze ani přehlédnout, že předběžné opatření, jímž bylo panu [jméno] [příjmení] stanoveno oprávnění vykonávat působnost ředitele žalované nebylo publikováno ve sbírce listin, tedy, že se s jeho obsahem, a tedy i případným zánikem funkce pana [příjmení], nemohl nikdo seznámit ani po jeho zápisu do obchodního rejstříku dne 18.10.2017.

59. Za této situace, nelze přičíst k tíži, že se žalobce, a ani další zaměstnanci žalované, neorientovali v tom, kdo vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele, a že touto osobou nadále již není pan [příjmení], který je naopak ubezpečoval o tom, že pan [jméno] [příjmení] není osobou oprávněnou vykonávat práva a povinnosti zaměstnavatele, a že proto vede o jeho nezákonném jmenování spor.

60. Je pravdou, že žalobce se ve vztahu k žalované nechoval způsobem, který lze očekávat od průměrného zaměstnance, avšak předchozí několikaleté volné nastavení výkonu práce pro žalovanou, zdravotní hendikep žalobce (invalidita III. stupně v důsledku vážného poranění mozku) a okolnosti okolo výměny statutárního zástupce a vedené spory o této otázce, lze mít ve svém souhrnu za okolnosti dostatečně omlouvající žalobce, jako zaměstnance žalované z nedostatečné komunikace s panem [příjmení], to vše za situace, kdy ani on jasně neformuloval své požadavky vůči žalobci, neukládal mu jasné pracovní úkoly, nerozvrhoval mu práci, tak jak pracovní smlouva předpokládala, a to ani po té, kdy tuto v prosinci 2017 získal. To vše za situace, kdy pan [příjmení] i nadále vůči zaměstnancům vystupoval v pozici jejich zaměstnavatele a ohledně jejich pracovního vztahu s nimi komunikoval.

61. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobci za období od 1. 9. 2017 do 14. 3. 2018 náleží sjednaná mzda. S ohledem na skutečnost, že mzda byla sjednána ve výši minimální mzdy, náležela žalobci v uvedeném období mzda ve výši stanovené právním předpisem, a to do 31. 12. 2017 ve výši 11 000 Kč měsíčně dle nařízení vlády č. 336/2016 Sb. o minimální mzdě a od 1. 1. 2018 ve výši 12 200 Kč měsíčně dle nařízení vlády č. 286/2017 Sb. o minimální mzdě.

62. Žalobce požadoval, aby soud přiznal žalobci rozhodnutím čistou mzdu, tj. mzdu po odvodu příslušných zákonných srážek, a to za období od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 9 790 Kč, za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 ve výši 10 858 Kč a za období od 1. 3. 2018 do 14. 3. 2018 v poměrné výši 5 211 Kč Celkem tedy částku 66 087 Kč, kterou soud žalobci přiznal i s úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, běžícím ode dne následujícího po sjednané splatnosti mzdy, tj. od 13. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikl žalobci nárok na mzdu. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. (Výrok I.).

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 075,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 644 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 087 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý z devíti úkonů právní pomoci, a to převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za doplnění žaloby ve věci samé ze dne 8. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za účast na jednání soudu dne 6. 4. 2021 (2 úkony za jednání od 9:00 do 13:00 hod), dne 18. 5. 2021 (2 úkony za jednání od 9:00 do 13:00 hod) a ze dne 8. 2. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 720 Kč ve výši 7 711,20 Kč (výrok II.).

64. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne 27. 4. 2021, jímž byly doplněny důkazy týkající se výkonu práce žalobce, neboť tento úkon měl soud za neúčelný, když bylo na žalobci, aby již v žalobě, popř. v jejím doplnění ze dne 8. 3. 2021 označil a soudu předložil důkazy osvědčující nejen existenci pracovního poměru, ale i vlastní výkon práce v rozhodném období. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s jednáním nařízením na den 3. 6. 2021, 7. 9. 2021 a 2.12.2021, když soud rozhodnutím uložil tyto náklady uhradit svědkovi [jméno] [příjmení]. Soud nepřiznal žalobci ani náhradu cestovného právního zástupce žalobce k soudu, za jednání dne 6. 4. 2021, 18. 5. 2021 a 8. 2. 2022, když tyto náklady nebyly žalobcem vyúčtovány a doloženy a jejich výše z obsahu spisu nevyplývá, ač se k jejich vyúčtování na jednání dne 8. 2. 2022 zavázal.