18 C 455/2024 - 27

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 106 177,92 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu 50 897 Kč s poplatkem 9 012 Kč, kapitalizovaným úrokem 2 675,40 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení 4 852,60 Kč, úrokem ve výši 8,27 % ročně z částky 50 897 Kč od 30.7.2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 897 Kč od 30.7.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení jistiny 5 002,41 Kč, poplatku 41 266,51 Kč, kapitalizovaného úroku 6 262,17 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 11 684,31 Kč, úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 55 899,41 Kč od 30.7.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 8,27 % ročně z částky 5 0897 Kč od 30.7.2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 899,41 Kč od 30.7.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 897 Kč od 30.7.2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 1 061 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 106177,92 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. [právnická osoba] (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované a předložených dokladů), uzavřeli dne 10.3.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru/zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 59 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 21 měsíčních splátek po 5 703 Kč spolu s poplatkem v celkové výši 60 752 Kč odpovídajícím součtu 44 117 Kč jako kapitalizovaného úroku ve výši 24,81 % ročně za dobu řádného splácení zápůjčky, 1 500 Kč jako odměny za zpracování a 12 426 Kč jako odměny za službu komfortní a flexibilní splácení. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila toliko 8 103 Kč. Ke dni 29.7.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 55 899,41 Kč, poplatku 50 278,51 Kč, kapitalizovaného úroku 8 937,57 Kč (úrok ve výši 24,81 % z jistiny 17 966,81 Kč od 11.12.2023 do 29.7.2024), úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny od 30.7.2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 16 536,91 Kč (úrok ve výši 15% ročně z dlužné jistiny od 20.8.2022 do 29.7.2024) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30.7.2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

4. Dle zákaznické karty žalovaná požádala dne 10.3.2022 předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije ve vlastním bydlení, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní auto a pracuje na plný úvazek jako dělník s čistým příjmem ve výši 15 079 Kč, přičemž měsíčně vynaloží na běžné výdaje odhadem 2500 Kč a na interní splátky 2 438 Kč, kdy nemá žádnou kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Uvedené údaje přitom předchůdci doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou.

5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná v pozici klienta dne 10.3.2022 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované 12 637 Kč na refinancování smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a 46 363 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, celkem se tedy jednalo o částku 59 000 Kč, a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 21 měsíčních po 5 703Kč, resp. 5692 Kč u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši 58 043 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 44 117 Kč při úrokové sazbě 69 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 6337 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 6089 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byl žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby žalovaná zvolí, bude jí zápůjčka poskytnuta v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 790 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 119 752 Kč a RPSN činilo 99,42 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

6. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v březnu r. 2022 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby od 1 roku do 5 let včetně 8,27 % ročně.

7. Dle tabulky umoření uhradila žalovaná předchůdci v rámci shora specifikované smlouvy dne 15.4.2022 částku 5 703 Kč a dne 20.7.2022 částku 2 400 Kč, celkem tedy uhradila 8 103 Kč.

8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úhradě a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 29.7.2024 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Přípisem ze dne 29.7.2024 odeslaným 16.8.2024 byla poté tato skutečnost žalované ze strany žalobkyně oznámena, přičemž žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě daného dluhu (oznámení o postoupení pohledávky, příslušný podací lístek).

9. Podle výzvy ze dne 31.10.2024 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobkyní zaslána dne 1.11.2024 v této věci předžalobní upomínka.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Dne 10.3.2022 žalovaná požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije ve vlastním bydlení, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní auto a pracuje na plný úvazek jako dělník s čistým příjmem ve výši 15 079 Kč, přičemž měsíčně vynaloží na běžné výdaje odhadem 2500 Kč a na interní splátky 2 438 Kč, kdy nemá žádnou kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Uvedené údaje přitom předchůdci doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou.

12. Dne 10.3.2022 spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce poskytl žalované 12 637 Kč na refinancování smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a 46 363 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, celkem se tedy jednalo o částku 59 000 Kč, a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 21 měsíčních po 5 703 Kč, resp. 5692 Kč u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši 58 043 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 44 117 Kč při úrokové sazbě 69 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 6337 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 6089 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byl žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby žalovaná zvolí, bude jí zápůjčka poskytnuta v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 790 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 119 752 Kč a RPSN činilo 99,42 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

13. V březnu r. 2022 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby od 1 roku do 5 let včetně 8,27 % ročně.

14. Dne 15.4.2022 žalovaná v rámci sjednaných splátek uhradila částku 5 703 Kč a dne 20.7.2022 částku 2 400 Kč, celkem tedy uhradila 8 103 Kč.

15. Dne 29.7.2024 předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Žalobkyně přitom oznámila toto postoupení žalovaného přípisem odeslaným dne 16.8.2024.

16. Dne 1.11.2024 zaslala žalobkyně žalované v této věci předžalobní upomínku.

17. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. ve znění do 30.6.2021 a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 30.9.2021 (dále ZSÚ) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy.

18. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

20. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

21. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

22. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

23. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

24. Ust. § 1931 o.z. stanoví, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

25. Podle § 1932 odst. 1 a 2 o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

26. Dle § 104 ZSÚ a přílohy č. [hodnota] k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

27. Ust. § 106 odst. 1 ZSÚ uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

28. Dle § 122 odst. 1-4 ZSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

29. Ust. § 588 o. z. uvádí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

31. Dle § 1792 odst. 1 a 2 o.z. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

32. Ust. § 1932 odst. 1 o. z. stanoví, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

33. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

35. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

36. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, když předchůdce před jejím uzavřením dle názoru soudu řádně posoudil úvěruschopnost žalované, a když žalované následně poskytl 59 000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu s poplatkem ve výši 58 043 Kč. Žalovaná však na tuto zápůjčku uhradila toliko 8 103 Kč, žalobkyně, na níž daná pohledávka přešla, a je tedy ve věci aktivně legitimována, když spolu předchůdce se žalobkyní uzavřeli platnou a účinnou smlouvu o postoupení této pohledávky předchůdce za žalovanou na žalobkyni, má tedy právo na úhradu zbývající části jistiny ve výši 50 897 Kč (splátky hrazené žalovanou přitom byly ze strany soudu započteny v souladu s §1932 o.z. na jistinu).

38. K jinému závěru však soud dospěl v rámci sjednaného poplatku. Strany se dohodly, že se skládá z úroku kapitalizovaného za dobu řádného splácení, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, poplatku za flexibilní splácení a poplatku za komfortní splácení, kdy dosahoval celkem 58 043 Kč.

39. Co se týče poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč má soud za to, že je dané ujednání platné, proto má žalobkyně na jeho úhradu právo.

40. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že se žalovaná danou smlouvou zavázala vrátit danou jistinu mimo jiné spolu s úrokem ve výši 69 % ročně (za dobu platnosti smlouvy byl kapitalizován na částku 44 117 Kč). Takováto výše úroků je však dle názoru soudu zjevně proti dobrým mravům, když představuje úrok, který podstatně (cca osmkrát) převyšuje sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů, která v době uzavření smlouvy činila podle ARAD, statistiky České národní banky, 8,27 % ročně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Soud proto dospěl k závěru, že je toto ujednání o výši úroku obsažené v předmětné smlouvě absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože však důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, tedy v ujednání, které je oddělitelné od smlouvy, přičemž strany projevily ve smlouvě vůli sjednat si smlouvu o zápůjčce včetně úroku a z dokazování nevyšlo najevo ničeho o tom, že by danou smlouvu strany neuzavřely, rozpoznaly-li by neplatnost včas, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastníky (analogicky srovnej např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 16.5.2022, č.j. 27 Co 71/2022-108), kdy má soud za to, že je s ohledem na výše uvedené na místě vycházet z úroku odpovídajícímu svou výší sazbě České národní banky v době uzavření smlouvy. Žalobkyně má tedy právo na úhradu úroku ve výši 8,27 % ročně od data poskytnutí do zaplacení, když je uvedené plně souladné i s § 122 ZSÚ. Soud proto žalobkyni přiznal úrok ve výši 8,27 % ročně z jistiny od poskytnutí dané částky do zaplacení.

41. Sjednání doplňkových služeb Komfortní splácení a Flexibilní splácení považuje soud rovněž za rozporné s dobrými mravy. Soud má totiž za to, že se fakticky jedná o neoddělitelnou součást předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jíž předchůdce fakticky obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak násobí platby související s prodlením žalovaného, kdy se svůj čistý zisk snaží včlenit do nepovinné „doplňkové služby“, avšak k jejímu uzavření spotřebitele motivuje, přičemž tento svůj záměr fakticky „maskuje“ za „komfort“ v podobě vyplacení spotřebitelského úvěru v hotovosti a za pomoc žalovanému pro případ různých nenadálých životních a finančních situací. Soud má totiž za to, že předchůdce tímto svým postupem, kdy se jedná o formulářovou smlouvu, do níž jsou rozhodné údaje vepsány rukou, kdy žalovaná neměl skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek a kdy je činěn „rozdíl“ mezi smlouvou o spotřebitelském úvěru pro případ vyplacení v hotovosti a pro případ vyplacení bezhotovostním převodem, zejména za situace, kdy je smlouva uzavřena v místě bydliště klienta, ačkoli k tomu není dán dle názoru soudu žádný „rozumný důvod,“ zneužívá své postavení věřitele/podnikatele, když tak předchůdce naopak motivuje své klienty k tomu, aby s ohledem na akutní potřebu finanční částky v hotovosti přistoupili bez dalšího k doplňkové službě komfortní splácení, když v tomto případě je spotřebitelský úvěr vyplacen ihned při podpisu smlouvy, a jinak je vyplacen až bezhotovostním převodem (tedy s časovým prodlením). Nadto je pak doplňková služba komfortní splácení bez dalšího propojena s další doplňkovou službou flexibilního splácení, buďto tedy klient přijme obě tyto služby, nebo žádnou, ačkoli zde opět dle názoru soudu není dán žádný objektivní důvod k tomuto vzájemnému propojení těchto dvou doplňkových služeb. Samotná doplňková služba flexibilního splácení je poté službou, jíž má být jednak garantována celková cena, tato garance však nemá podle soudu žádné opodstatnění, když je „celková cena“ bez dalšího obsažena ve smluvních ujednáních stran, dále garance splátkových prázdnin a garance neuplatnění pro případ smrti. Předchůdce tak fakticky poskytuje žalovanému určitou „záruku“, že nebude uplatňovat danou pohledávku pro případ nenadálých okolností, kdy žalovaná nebude sto splátky hradit, fakticky se tak jedná o určité „pojištění,“ které však předchůdce není oprávněn poskytovat, resp. uvedené nebylo tvrzeno, ani doloženo – uvedené je poté o to markantnější, když následně žalovaná využil další předchůdcem „nabízenou doplňkovou službu“ v podobě pojištění, které se ale fakticky z podstatné části kryje s výše uvedenou „zárukou“. Nadto je pak toto ujednání dle názoru soudu neplatné pro neurčitost, když je uvedeno, že se jedná o odměnu za flexibilní splácení, kde jsou zahrnuty splátkové prázdniny apod., ve smlouvě však zcela absentuje ujednání týkající se konkrétních podmínek jejich uplatnění apod. Podle soudu tak lze uzavřít, že předchůdce při uzavírání smlouvy jednal v tomto bodu nepoctivě, zneužil svého silnějšího postavení a jednal v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele. Dané ujednání proto soud považuje za absolutně neplatné.

42. Vzhledem k tomu, že se poté žalovaná ocitl v prodlení s plněním, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž však žalobkyně tento úrok požadovala až z celkové dlužné jistiny (o čemž svědčí ona kapitalizace právě z celé dlužné jistiny). Soud proto žalobkyni přiznal tento úrok z prodlení až od prvního dne prodlení žalované s plněním celé dlužné částky z dlužné jistiny, což je rovněž plně v souladu s § 122 ZSÚ a ve zbytku žalobu zamítl.

43. S ohledem na vše výše uvedené soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 50 897 Kč, poplatek 9012 Kč, kapitalizovaný úrok 2 675,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 4852,60 Kč, úrok ve výši 8,27 % od 30.7.2024 do zaplacení z jistiny a úrok z prodlení od 30.7.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z jistiny (výrok I) a ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II).

44. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když měly strany přibližně stejný úspěch ve věci (výrok III).

45. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

46. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž uhradila soudní poplatek 4 248 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c/ Sazebníku poplatků, soud však ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení. S ohledem na uvedené je tak nutné doměřit soudní poplatek v souladu s položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků do výše dle položky 1 Sazebníku, tj. do 5 309 Kč. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV tohoto rozhodnutí. Lhůta k úhradě doplatku byla žalobkyni stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení