18 C 54/2024 - 61

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený [jméno FO], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] se sídlem [adresa] o zaplacení 38.000,- Kč s úroky z prodlení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 38 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 38 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve 18 875,87 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy byla soudu doručena žaloba, ve které se žalobce domáhal doplatku mzdy ve výši 116.859,- Kč proti svému bývalému zaměstnavateli společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], [adresa]. Řízení bylo skončeno rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], trvalo 9 let a necelé dva měsíce. Spor nebyl skutkově ani právně složitý, žalobce nárok doložil veškerými podklady a upřesnil k výzvě soudu minutáž jím vykonávaných činností. Dokazování proběhlo listinami a výslechy svědků, nebylo třeba zpracování znaleckého posudku. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum], ta jej projednala stanoviskem ze dne [datum] a shledala nárok důvodným co do částky 97.000,- Kč. Žalobce nesouhlasí s krácením základní částky odškodnění o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % za podíl žalobce na délce řízení a požaduje doplacení odškodnění tak, aby celkem činilo 135.000,- Kč za 9 let a 2 měsíce řízení.

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] žádostí z téhož dne uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb. K projednání žádosti došlo [datum], žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení vedeném před Městským soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona o odpovědnosti za škodu a poskytla žalobci odškodnění ve výši 97 000 Kč. Uvedla, že předmětné řízení trvalo celkem 9 let a 1 měsíc, a kromě jisté prodlevy v druhé polovině roku [rok] bylo v řízení postupováno plynule a úkony soudu byly činěny v pravidelných navazujících lhůtách, celkovou délku řízení však s ohledem na předmět sporu již nelze hodnotit jako přiměřenou. Při stanovení výše odškodnění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, vyjma prvních dvou let, za které se přiznává polovina, přistoupila ke snížení základní výše odškodnění o 20 % z důvodu jisté skutkové a právní složitosti řízení a také z důvodu, že řízení probíhalo opakovaně na dvou stupních obecné soudní soustavy, bylo provedeno množství listinných důkazů a bylo vyslechnuto několik svědků. Žalobce několikrát žádal soud o odročení nařízeného jednání i z důvodu jeho déletrvající pracovní neschopnosti a musel být soudem opakovaně vyzýván k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů. S ohledem na podíl žalobce na celkové délce řízení byla základní výše odškodnění snížena o 10 %. Jelikož se jednalo o nárok na doplatek mzdy, tedy o pracovněprávní spor, tak byl shledán zvýšený význam řízení pro žalobce a z tohoto důvodu byla základní výše odškodnění zvýšena o 10 %. Žalovaná neshledává další odškodnění důvodným a navrhuje z tohoto důvodu žalobu zamítnout.

3. Jednání ve věci dne [datum] proběhlo v nepřítomnosti strany žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř., která se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti.

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že nárok byl uplatněn žalobcem u žalované dne [datum] ve výši 200 000 Kč. Žalovaná nárok projednala dne [datum] a shledala jej důvodným co do částky 97 000 Kč, kdy tato částka byla žalobci zaplacena.

5. Ze spisu Městského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] byla soudu doručena žaloba, kterou se žalobce domáhal proti žalované společnosti [právnická osoba]. zaplacení částky ve výši 116 859 Kč s tím, že se jednalo o nárok na doplatek mzdy žalobce, který vykonával pro žalovaného práci řidiče autobusu na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], pracovní poměr skončil dne [datum], kdy žalobce uvedl, že reálně trvala jeho týdenní pracovní doba déle než dle jízdním řádem předpokládaných časů, žalovaný na toto nebral ohled a příplatek poskytoval pouze za odpracovanou dobu stanovenou jízdními řády a ne za fakticky odpracované hodiny. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu, ten byl zaplacen [datum]. Dne [datum] byla rozeslána žaloba k vyjádření, žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum], učinila nesporným uzavření pracovní smlouvy a konec pracovního poměru, namítala, že žalobce neuvedl konkrétní období, kdy mu měl vzniknout v jednotlivých obdobích nárok na příplatek, tento nebyl nijak specifikován a nebylo uvedeno, kdy vykonával práci přesčas a v jakém rozsahu, případně kdy pracoval ve svátek, v noci a o víkendu, rovněž nebylo uvedeno, jaká částka byla žalobci ze strany žalované vyplacena. Vyjádření bylo rozesláno dne [datum] s výzvou k založení důkazů do spisu. Replika žalobce je z [datum], podání bylo rozesláno [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Žalobce požádal o odročení jednání z důvodu nemoci dne [datum]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k předložení listin, kterých se dovolává. Dne [datum] bylo konáno jednání ve věci, ze kterého se omluvil přísedící s tím, že se nemůže účastnit jednání. Jednání bylo odročeno na [datum]. Podle úředního záznamu z [datum] jeden z přísedících prodělal mozkovou příhodu a bylo informován, že se nemůže účastnit nařízených jednání v senátních věcech. Žalobce založil do spisu listiny s podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci, žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení k jednotlivým nárokům, aby uvedl dny, za které mu přísluší příplatek za přesčasy, případně odměna za návoz na linku a za kolik hodin jsou tyto nároky požadovány. Jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobce doplnil žalobu v podání ze dne [datum], ta byla rozeslána [datum]. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum] a v podání ze dne [datum]. Žalobce požádal o odročení jednání nařízeného na [datum] z důvodu pracovní neschopnosti po operačním zákroku. Jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobce požádal o odročení jednání dne [datum] z důvodu pracovní neschopnosti. Jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že jednání bude nařízeno na počátku roku [rok], a to podle záznamu ze dne [datum]. Jednání bylo dále nařízeno dne [datum] na [datum]. Tohoto dne se konalo jednání, ve věci byly provedeny důkazy listinami, žalovaný byl dále vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy k evidenci pracovní doby žalobce u žalovaného, předložil veškeré listiny, dále, aby tvrdil, že evidence pracovní doby vedená zaměstnavatelem neodpovídá skutečnosti, že žalobce opravdu vykonal pro žalovaného práce, za které požaduje zákonné příplatky a účastníkům řízení bylo uloženo, aby ve lhůtě 20 dnů od jednání sdělili soudu výsledky mimosoudního jednání ve věci. Jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobce doplnil tvrzení v podání ze dne [datum]. Žalovaná předložila evidenci pracovní doby žalobce v podání ze dne [datum]. Podání byla rozeslána dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila k doplnění tvrzení v podání ze dne [datum]. Žalobce byl přípisem soudu dále vyzván k doplnění tvrzení. Ta byla doplněna v podání ze dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Podání byla rozeslána [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci, bylo provedeno dokazování evidencí pracovní doby žalobce. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na [datum]. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum], kdy se jí nepodařilo dohledat výpis z karty řidiče žalobce, záznam GPS žalobce a dále ani doklady týkající se tankování a mytí autobusu v automyčkách žalobce, jelikož nepodléhají zákonné archivaci. Jednání bylo odročeno z důvodu částečné odstávky informačního systému soudu dne [datum] na [datum]. Tohoto dne se konalo jednání ve věci, byly provedeny listinné důkazy, byl proveden účastnický výslech žalobce, žalovaný byl vyzván podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k předložení důkazů k tomu, že podle evidence pracovní doby žalobce v uvedené době nepracoval, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobě vyhověno a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobce náklady řízení. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání, ten byl zaplacen dne [datum]. Žalobce se vyjádřil k odvolání v podání ze dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila k vyjádření dne [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] jako soudu odvolacímu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na dne [datum]. Na tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, usnesení má č. j. [číslo jednací], přičemž odvolací soud uvedl, že k tomu, aby zaměstnanec mohl být za vykonanou práci nad rámec úkolové mzdy odměněn, bude třeba prokázat, zda určitou práci nezahrnutou do úkolové mzdy vykonal, přičemž dobu trvání této práce lze určit při neexistující evidenci zaměstnavatele volnou úvahou, v případě, kdy je mzda stanovena jako úkolová, činnosti zahrnuté do úkolové mzdy nemohou být hodnoceny jako práce přesčas, pokud spolu s dobou řízení autobusu nepřesahují stanovenou týdenní pracovní dobu, při posouzení rozsahu a druhu práce přesčas tvrzeného žalobcem musí být přihlédnuto ke skutečnosti, že zaměstnanec obdržel mzdu za činnosti, které zaměstnavatel dle evidence vykazoval jako činnost zaměstnance pod označením ostatní práce a servis. Odvolací soud mj. dále uvedl, že setrvává na svém právním názoru vysloveném v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že i v případě řidiče autobusu vnitrostátní přepravy lze stanovit odměnu v tzv. úkolové mzdě, pokud je akceptován zákaz stanovený v článku 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006 ze dne 15. 3. 2006. V úkolové mzdě mohou být ohodnoceny i jiné činnosti, než je čistá jízda autobusem, a to zejména činnosti, které mají přímou souvislost s jízdou, přípravou na jízdu či s ukončením jízdy. Ustanoveními o úkolové mzdě však nesmějí být obcházena ustanovení o práci přesčas, tj. výkon těchto činností spolu s čistou jízdou autobusu nesmí přesahovat řádnou pracovní dobu, jednalo by se o práci přesčas, za kterou by zaměstnanci příslušela odměna, která není zahrnuta v úkolové mzdě. Odvolací soud rovněž odkázal v této souvislosti na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, rozhodnutí sp. zn. 21Cdo 3989/2011, sp. zn 21Cdo 2878/2009, sp. zn. 21Cdo 1099/2016 a sp. zn. 2682/2013. Spis byl vrácen zpět Městskému soudu v [adresa] dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Na tomto jednání byl žalobce vyzván podle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby doplnil svá tvrzení tak, že ve svém požadavku na doplatek mzdy zohlední to, že obdržel od žalovaného mzdu za činnosti, které žalovaný dle evidence pracovní doby vykazoval jako ostatní práce a servis, aby doplnil důkazy k prokázání tvrzené přesčasové práce, jednání bylo odročeno za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů na [datum]. Žalobce reagoval na výzvu soudu v podání ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že žalobce měl soudu sdělit, kdy mu jeho zdravotní stav dovolí účast na jednání. Žalobce sdělil [datum] soudu, že jeho pracovní neschopnost nadále trvá. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Žalobce zaslal vyjádření soudu ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce sdělil, že předběžně má naplánován operační zákrok na druhou polovinu měsíce ledna [rok]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Jednání se konalo dne [datum], byly provedeny listinné důkazy a byl proveden účastnický výslech žalobce. Pak je tedy jednání tedy odročeno na [datum]. Jednání bylo odročeno z důvodu doporučení Ministerstva spravedlnosti z důvodu pandemie na [datum]. Tohoto dne bylo konáno jednání ve věci, jednání bylo odročeno za účelem opětovného předvolání svědkyně a připojení spisu Městského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], jednání bylo odročeno na [datum]. Tohoto dne byla vyslechnuta svědkyně, zaměstnankyně žalovaného, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na [datum]. Žalobce doplnil tvrzení v podání ze dne [datum]. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Jednání bylo odročeno z důvodu, že ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] nebylo dosud rozhodnuto odvolacím soudem. Byl sledován stav řízení sp. zn. [spisová značka]. Jednání bylo nařízeno na [datum] dne [datum]. Na jednání dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Byl sledován stav předmětného řízení. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením ze dne [datum] ke sdělení svých stanovisek k rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o odvolání ve věci vedené u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce sdělil stanovisko v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Na tomto jednání byla žalovaná vyzvána k doplnění tvrzení a značení důkazů, jednání bylo odročeno na [datum]. Žalovaná zaslala soudu závěrečný návrh ve věci ze dne [datum]. Jednání ve věci proběhlo [datum] v nepřítomnosti žalovaného, který se omluvil z důvodu karantény, soud jednání odročil na neurčito z důvodu stáže předsedy senátu u Krajského soudu v [adresa]. Podle úředního záznamu byl spis přidělen jinému předsedovi senátu ke dni [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Tohoto dne proběhlo jednání ve věci, bylo postupováno podle § 119 odst. 3 o. s. ř. s ohledem na změnu v obsazení senátu, k jednání se nedostavila předvolaná svědkyně, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Na tomto jednání byli vyslýcháni svědkové, a to stevardka, respektive svědkové, kteří byli zaměstnáni jako stevardi u žalovaného, a dále svědek, řidič autobusu zaměstnaný u žalovaného, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci. Žalobce se vyjádřil k důkazům v podání ze dne [datum]. Soud rozhodoval o svědečném usneseními ze dne [datum], celkem se jedná o 4 usnesení. Závěrečný návrh žalované je ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci a byl na něm vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobě vyhověno a žalované bylo rovněž uloženo nahradit žalobci náklady řízení, rozsudek má vyznačenou právní moc dne [datum]. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání ze dne [datum]. Žalobce se k odvolání vyjádřil v podání ze dne [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum] před Krajským soudem v [adresa]. Tohoto dne proběhlo jednání ve věci, na kterém byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Spis byl vrácen zpět k Městskému soudu v [adresa] dne [datum], je na něm vyznačena právní moc dne [datum].

6. Ze spisu Městského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. V předmětném řízení se jiný žalobce domáhal po stejné žalované společnosti [právnická osoba]. doplatku mzdy jako řidič autobusu, a to konkrétně položek odměna za čekání, doplatku za úkolovou mzdu a práci přesčas. Řízení bylo zahájeno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne [datum], proti němu podal žalovaný odpor ze dne [datum]. Žalobce se vyjádřil ve věci v podání ze [datum], žalovaný v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Jednání se konalo dne [datum], proběhla změna v obsazení senátu, byl zopakován obsah jednání a dosud provedených důkazů, byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem doplnění tvrzení a pokračování v dokazování na [datum]. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci, byli vyslechnutí svědkové nebo svědek, který pracoval u žalovaného jako vedoucí dispečer, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na [datum]. Dále bylo odročeno z důvodu na straně přísedícího na [datum]. Svědkyně požádaly o provedení výslechu u Okresního soudu v [adresa] jako soudu dožádaného, z tohoto důvodu proběhlo jednání [datum], byl vyslechnut svědek, který pracoval jako vedoucí dispečer, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodoval o svědečném. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, byla připuštěna změna žaloby, žalobce byl vyzván podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů, jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno a žalované bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení, rozsudek má č. j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná podala odvolání, žalobce podal odvolání, žaloba byla zamítnuta, žalobce podal odvolání dne [datum]. Byl vyzván k doplnění odvolání dne [datum], odvolání bylo doplněno dne [datum]. Byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání dne [datum], ten byl zaplacen [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] jako soudu odvolacímu dne [datum]. Jednání před odvolacím soudem bylo nařízeno na [datum]. Žalovaná se vyjádřila k odvolání dne [datum]. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením ze dne [datum], aby se vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Rozsudek byl vyhlášen na jednání dne [datum], má č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum], rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že žalobě bylo částečně vyhověno. Spis byl vrácen zpět Městskému soudu v [adresa] dne [datum].

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Nárok žalobce ve výši 200.000,- Kč byl uplatněn u žalované dne [datum]. Žalovaná nárok projednala dne [datum] a shledala jej důvodným co do částky 97.000,- Kč, tato částka byla žalobci zaplacena.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

11. Předmětné řízení trvalo od [datum], kdy byl soudu doručen návrh na zahájení řízení, a bylo skončeno dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], celková doba řízení tak činila 9 let a 1 měsíc.

12. Předmětný spor byl skutkově i právně standardně složitý, když předmětem řízení byl nárok žalobce na doplatek mzdy za práci přesčas, dokazování proběhlo prostřednictvím listin a výslechy svědků, ve věci nebylo třeba zadávat zpracování znaleckého posudku, v řízení nebyl přítomen cizí prvek. Věc nebyla komplikována ani procesně, nebylo třeba vydávat řadu procesních usnesení, svědky nebylo nutné složitě zajišťovat k jednání. Ve věci se konalo před soudem prvního stupně celkem 14 jednání, jedno jednání se konalo před odvolacím soudem. Okresní soud vydal ve věci samé jeden rozsudek, krajský soud vydal jedno usnesení a jeden rozsudek ve věci. Věc byla rozhodována na dvou stupních soudní soustavy. Otázka doplatku mzdy za práci přesčas byla nadto předmětem posuzování městského a krajského soudu již opakovaně, jak plyne z usnesení Krajského soudu v [adresa], č. j. [číslo jednací], který v této souvislosti odkázal na svůj ustálený právní názor a rovněž na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu.

13. Posuzované řízení se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba na doplatek mzdy za práci přesčas, zvýšený význam řízení se presumuje.

14. Žalobce se na délce řízení nepodílel negativně v takové míře, že by tím byl odůvodněn závěr o nepřiměřené délce řízení. Pokud bylo odročeno z důvodu nemoci žalobce jednání ze dne [datum] a ze dne [datum], která následně byla odročována opakovaně z důvodů na straně soudu), nelze žalobci přičítat k tíži, že další termín byl vždy stanoven až po zhruba 4,5 měsících. Žalobce následně žádal o odročení jednání ze dne [datum] až do ledna [rok] kvůli pracovní neschopnosti, řízení se tak prodloužilo z důvodů na straně žalobce o tři měsíce.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, jednotlivé úkony nebyly činěny v odpovídajících lhůtách, v řízení docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti či nekoncentrovanosti. Okresní soud postupoval v řízení nekoncentrovaně v období let [rok] a [rok], kdy první jednání ve věci bylo nařízeno na termín téměř 1,5 roku po zahájení řízení, konalo se pak skutečně až za 2 roky a 2 měsíce od zahájení řízení. V období od rozeslání žaloby dne [datum] až do nařízení jednání dne [datum] byl soud v řízení nečinný, vyjma rozeslání vyjádření účastníků řízení, jedná se o průtah v délce 10 měsíců. V průběhu roku [rok] došlo v řízení jen k tomu, že bylo nařízeno a současně odročeno jednání ve věci, tohoto roku se žádné jednání ve věci nekonalo. V roce [rok] se konalo jedno jednání ve věci, a to dne [datum], další jednání se konalo dne [datum], aniž by v mezidobí bylo potřeba např. zajistit důkaz nebo zadat znalecký posudek. Rovněž v průběhu roku [rok] nepostupoval městský soud koncentrovaně, když po vrácení spisu z odvolacího soudu dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci až na [datum]. K dalším průtahům v řízení došlo v období od [datum], kdy se konalo jednání ve věci, následně došlo ke změně v obsazení senátu z důvodu stáže předsedy senátu, další jednání proběhlo až dne [datum]. Ani poté nepostupoval městský soud koncentrovaně, když jednání bylo nejprve odročeno na neurčito a poté nařízeno na termín [datum], po půl roce od předchozího jednání ve věci.

16. Řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum] z důvodu souvisejícího řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dle rozsudku Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je sice dlouhodobě ustálen názor, že (cit.): „do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tedy z důvodu, že probíhá jiné (vedlejší) řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení hlavním“, nicméně s tím, že „při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se v takovém případě přihlédne k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (zda šlo skutečně o situaci předvídanou ustanovením § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a v případě, že ano, zda vedlejší řízení probíhalo po přiměřeně dlouhou dobu“. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku přitom současně uzavřel, že v případě (cit.): „pokud by se ukázalo, že přerušení řízení nebylo (byť třeba jen po část svého trvání) důvodné, vedlo by toto zjištění k závěru, že doba, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno (nebo jeho část), je průtahem na straně soudu, který k přerušení přistoupil, ač pro to nebyl důvod, nebo v přerušeném řízení včas nepokračoval“.

17. V souvislosti s výše uvedenou judikaturou zabýval se zdejší soud nejprve tím, zda bylo řízení vedené u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (posuzované řízení) přerušeno důvodně kvůli řízení vedenému u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení doplatku mzdy za práci přesčas k úkolové mzdě žalobce. Předmětem vedlejšího řízení bylo zaplacení doplatku mzdy jiného žalobce, rovněž řidiče autobusu, za práci přesčas, za odměnu za čekání a za dlužnou výši úkolové mzdy. Ohledně skutkových otázek v obou řízeních bylo prováděno dokazování k individualizovanému nároku nevyužitelné pro jiné řízení, k otázkám právním měl městský soud v době přerušení řízení již k dispozici v projednávané věci rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], č. j. [číslo jednací], který odkázal na svůj ustálený právní názor a rovněž na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu. Pokud jde o důvodnost přerušení, zdejší soud tak musel uzavřít, že nebyly dány důvody podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., tedy že by vedlejší řízení řešilo otázku, která by měla význam pro posuzované řízení. S ohledem na uvedené je nutno uzavřít, že přerušením řízení v období od [datum] do [datum] došlo k průtahu na straně městského soudu ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014 a v případě přerušení je tak nutno dobu, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno, připočíst k celkové délce řízení.

18. Délku řízení trvajícího 9 let a 1 měsíce je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli nekoncentrovanému postupu a průtazích na straně městského soudu, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán zvýšeným typově i konkrétně, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

19. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 9 let a 1 měsíce ještě navýšení základní částky neodůvodňuje, jelikož není délkou extrémní.

20. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 9 let a 1 měsíc celkem 121.250,- Kč (8 x 15.000,- Kč + 1 x 1.250,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit o 10 % vzhledem ke zvýšenému významu řízení pro žalobce (odst. 13 tohoto rozsudku) a dále je třeba tuto částku zvýšit za postup městského soudu ve věci (viz odst. 14 a 15 rozsudku). Základní částka je tak celkově zvýšena o 20 % a činí 145.500,- Kč. Žalovaná však již uhradila žalobci v rámci předběžného projednání částku 97.000,- Kč, a to v rámci 6 měsíční lhůty pro projednání nároku podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb., rozdíl činí 48.500,- Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 38.000,- Kč, soud tedy žalobě zcela vyhověl. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalobce nárok uplatnil u žalované podle § 14 zákona dne [datum], 6 měsíční lhůta pro náhradu škody dle § 15 odst. 1 zákona uplynula dne [datum], žalobce má nárok na zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího, proto byla žaloba ohledně zákonných úroků z prodlení částečně zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

21. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

22. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 1.200,- Kč. Dále bylo přiznáno cestovné podle § 13 odst. 4 vyhlášky za cestu ze sídla advokáta k jednání soudu dne [datum], tj. z [adresa] a zpět, osobním automobilem [značka vozidla], r.z. [značka], 2 x 205 km, se sazbou základní náhrady 5,6 Kč/km, průměrné spotřeby dle technického průkazu 4,1 l/100km, cenou pohonných hmot nafty motorové 38,70 Kč, celkem ve výši 2.947,- Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas strávený cestou dle § 14 odst. 3 vyhlášky za 8 započatých půlhodin po 100,- Kč za cestu tam a zpět, když cesta z [adresa] trvá asi 2 hodiny, celkem 800,-Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH podle § 14a vyhlášky ve výši 2.928,87 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 18.875,87 Kč. Za úkon předběžného uplatnění nároku u žalované dne [datum] náhrada nákladů řízení nebyla přiznána s odkazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.

Poučení