18 C 60/2024 - 222

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený [jméno FO], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] sídlem v [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 999.986,- Kč s úroky z prodlení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 22 178 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 977 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21.719,50 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované náhrady škody a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené u Obvodního soudu pro [adresa] (dále také jako „obvodní soud“) pod sp. zn. [spisová značka], když proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [adresa], Služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] soudu ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr.ř. Usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo zamítnuto odvolání státního zástupce. V odůvodnění usnesení Městský soud označil postoj státního zástupce za bagatelizující a naprosto nepřijatelný, vytknul nezajištění listiny, jíž se státní zástupce dovolával, do spisu a uvedl, že se státní zástupce domáhal úkonu, který nemá jakýkoliv podklad v trestním řádu. Žalobce uvádí, že z uvedeného je zjevné, že žalobce byl od počátku stíhán na základě zmanipulovaných důkazů a naprosto nepřijatelného postoje státního zástupce. Nezákonné trestní stíhání trvající 15 měsíců se podepsalo na kvalitě života žalobce, který byl postupem orgánů činných v trestním řízení silně traumatizován. Bylo zasaženo do finanční sféry žalobce. Přiměřeným shledává žalobce odškodnění ve výši 1 mil. Kč s ohledem na bezprecedentní postup státního zastupitelství. Žalobci vznikla nezákonným trestním stíháním rovněž škoda představující náklady na obhajobu žalobce celkem ve výši 35.755,50 Kč. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. podáním ze dne [datum] v celkové výši 1,035.755,50 Kč. Žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum], žalovaná přiznala žalobci na náhradě škody spočívající v nákladech na obhajobu částku 27. 769,50 Kč, na náhradě nemajetkové újmy z trestního stíhání bylo žalobci přiznáno 10.000,- Kč. Žalobce se proto žalobou domáhá doplatku odškodnění pokud jde o náhradu majetkové škody ve výši 9.986,- Kč a pokud jde o nemajetkovou újmu ve výši 990.000,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum], s tím, že žádost byla projednána dne [datum], žalovaná shledala důvodným nárok na náhradu škody v uplatněné výši 27.769,50 Kč, jako kompenzaci nemajetkové újmy poskytla žalovaná žalobci odškodnění ve výši 10.000,- Kč, tyto částky žalobci uhradila dne [datum].. Žalovaná navrhuje, s ohledem na to, že nemajetková újma z nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání, tak tuto újmu je žalobce povinen tvrdit a prokazovat, což v rámci předběžného projednání nároku žalobce neučinil, žalobu zamítnout. Ohledně zbývající části nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na právní zastoupení žalovaná uvedla ohledně jednotlivých úkonů následující: - [datum] – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – přiznána náhrada odměny toliko ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny, neboť jde o úkon procesního charakteru svou povahou nejbližší úkonům vymezeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu; - [datum] – podnět k výkonu dohledu – shodně jako výše se přiznává odměna toliko ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny, neboť nejde o podání ve věci samé, ale o úkon procesního charakteru svou povahou nejbližší úkonům vymezeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu. Žalovaná zde zaujímá obdobnou argumentaci, jako výše, tedy že jde o úkon procesní povahy, za který náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny. Domnělá nelogičnost nebo vnitřní rozpornost postupu dozorového státního zástupce nehraje při určení výše odměny roli; advokátní tarif nepamatuje na situace, za kterých by dojmy stíhané osoby ovlivňovaly výši odměny obhájce; - [datum] – doplnění návrhů důkazů – podání, které obsahuje toliko důkazní návrhy (příp. jejich doplněné) není podáním ve věci samé ani žádným jiným úkonem právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu nebo § 11 odst. 2 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.4.2021, sp. zn. 6 To 99/2021). Argumentace žalobce nemění nic na skutečnosti, že jde o důkazní návrh, přičemž dle názoru Nejvyššího soudu nastíněného v citovaném usnesení za takový úkon odměna nenáleží, neboť nejde o podání ve věci samé (ani o žádný jiný úkon právní služby). Domnělá účelovost trestního stíhání zde nehraje žádnou roli. - [datum] – vyjádření k výslechu svědků – neuznáno, neboť nejde o úkon právní služby vymezený v ustanoveních § 11 odst. 1 advokátního tarifu nebo § 11 odst. 2 advokátního tarifu, Advokátní tarif nepamatuje na situace, kdy by vyjádření k provedenému dokazování mělo být posuzováno jako úkon právní služby (přičemž v soudní praxi je tak činěno pouze výjimečně a pouze, pokud bylo vyjádření učiněno na výzvu soudu). Žalobce, resp. jeho obhájce, nejsou v hlavním líčení nijak omezeni pokud jde o možnost vyjádřit se k provedenému dokazování, a obšírně tak může učinit v rámci závěrečné řeči. - [datum] – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – žalovaná považuje předmětnou poradu za neúčelnou, neboť předchází toliko účasti u vyhlášení rozhodnutí. Žalobce mohl zcela jistě rozumně předpokládat, že při vyhlášení rozhodnutí dne [datum] již k žádné změně důkazní situace nedojde, neboť dokazování bylo soudem prohlášeno za skončené u předešlého hlavního líčení dne [datum].

3. Na vyjádření žalované reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž zopakoval tvrzení ohledně nesmyslného postupu státního zastupitelství, proti postupu se žalobce bránil nejprve podnětem k dohledu ze dne [datum], který byl podle vyrozumění Městského státního zastupitelství ze dne [datum], vyhodnocen jako nedůvodný, dále stížností ze dne [datum] na nezákonný postup státních zástupců, které nebyly shledány důvodnými dle vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] ze dne [datum] a vyrozumění Městského státního zastupitelství ze dne [datum]. Žalobce dále podal u Vrchního státního zastupitelství v [adresa] žádost o přezkum vyřízení své stížnosti Městským státním zastupitelstvím v [adresa], kdy VSZ neshledalo důvod k využití dohledových opatření. Žalobce způsob vyřízení svých stížností nepovažuje za dostatečný. Žalobce dále uvedl, že dne [datum] podával u GIBS oznámení ze spáchání trestného činu, žalobce a pan [jméno FO] vedli s Policejní akademií ČR spor o neplatnost výpovědi, žalobce měl za to, že policista [jméno FO] byl způsobilý ovlivnit soud ohledně rozhodování v tomto sporu (vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobce nebyl vyrozuměn o vyřízení uvedeného trestního oznámení. Žalobce dále podával dne [datum] trestní oznámení na [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], oznámení bylo vyřízeno vyrozuměním o založení ze dne [datum], totožný státní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] přitom podával na žalobce obžalobu. [tituly před jménem] [jméno FO] byla založena i trestní oznámení učiněná žalobcem dne [datum]. Žalobce v podání uvedl řadu okolností sloužících k dokreslení postupu státního zastupitelství a Policejní akademie ČR, kdy odkázal na usnesení Městského soudu v [adresa] č. j. [datum], v němž soud uvádí: „ostatně, odvolací soud spíše postup obžalovaného hodnotí ve vztahu k zájmům Policejní akademie ČR, tedy svého tehdejšího zaměstnavatele, jako jednání řádného hospodáře, když se v zájmu svého zaměstnavatele snažil učinit vše pro to, aby byly zlepšeny podmínky pro frekventanty či zaměstnance Policejní akademie ČR (v daném konkrétním případě) ve využívání posilovny a jejího vybavení, a to v rámci omezených finančních prostředků, které byly na uvedenou zakázku vyčleněny. Jednal samozřejmě v zájmu i zdraví osob (byť státní zástupce to hodnotí jinak), když se snažil o zajištění nového vybavení odpovídajícího všem potřebám (tedy i bezpečnostním).“ Žalobce byl trestním stíháním ponížen, připravilo jej o radost ze života, trpěl pocitem bezbrannosti a křivdy.

4. Žalobce byl na jednání dne [datum] vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. aby doplnil svá tvrzení o tom, že žalobci vznikla nemajetková újma tak, že žalobce konkrétně uvede a popíše, jak a čím došlo k zásahu do osobního, rodinného a pracovního života žalobce, případně jiných sfér osobního života žalobce. Žalobce případně popíše, jak konkrétně zasáhlo trestní stíhání do jeho zdravotního nebo psychického stavu. Pokud žalobce tvrdí takovéto dopady, žalobce pro svá tvrzení označí důkazy k jejich prokázání s tím, že bylo dáno poučení o riziku neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a případné ztráty sporu.

5. Žalobce na výzvu soudu reagoval nejprve na jednání dne [datum], když uvedl, že žalobce měl problémy se spánkem, musel užívat léky a v tomto směru vyhledal i odbornou lékařskou pomoc, žalobce se nemohl řádně soustředit na složení zkoušky pro funkci zkušebního komisaře, zaměstnavatel Magistrát [název města], kdy zkoušku složil, ale se špatným výsledkem, zkoušku žalobce skládal jeden týden po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum]. Trestní stíhání mělo vliv na jeho další soudní spory na které musel žalobce vynakládat energii. Vlivem trestního stíhání ochladl partnerský vztah žalobce, partnerka se obávala o budoucnost celé rodiny. Bylo ohroženo zaměstnání žalobce, jednak tím, že mu byl nezákonně zrušen pracovní poměr u Policejní akademie ČR, jeho další zaměstnání u [název] bylo ukončeno po intervenci pracovníků Policejní akademie. Negativně vnímala trestní stíhání dcera žalobce, kterou měl žalobce ve střídavé péči, kdy žalobce se obával, že se nebude moci s dcerou stýkat, pokud mu bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Trestní stíhání mělo dopad i do komunity žalobce, rozneslo se mezi jeho bývalými kolegy, čímž bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce.

6. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce uplatnil předběžně nárok na odškodnění z trestního stíhání vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], a to e-mailovým podáním ze dne [datum], kdy nárok byl uplatněn ve výši 1 000 000 Kč za nemajetkovou újmu, 35 755,50 Kč za náhradu škody, žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne [datum], přiznala žalobci náhradu škody ve výši 27 769,50 Kč a odškodnění nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč. Dále je nesporný průběh trestního řízení vedeného Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ve smyslu vydání toho usnesení Policie České republiky, obvodního ředitelství pro [adresa], služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kdy bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření, ze spáchání přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 1 jedna trestního zákoníku. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. n. [spisová značka] byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., pro skutek, který měl spočívat v tom, že v době od listopadu [rok] do března [rok] nejméně v [adresa] na adrese [adresa], tj. v sídle [název], IČO: [IČO], která při tom měla postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ze své pozice vedoucího ekonomicko-provozního úseku zajistil přípravu veřejné zakázky na dodávku vybavení posilovny v objektu D areálu akademie tak, aby dodávku získal jím předem vybraný dodavatel společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], a to v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 ve spojení s § 18 a § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, čl. 7 nařízení ministerstva vnitra ze dne [datum] o zadávání veřejných zakázek a čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) ve spojení s čl. 3 odst. 2 písm. c) pokynu rektora [název] v [adresa] ze dne [datum], kterým se stanoví některé zásady pro zadávání a administraci veřejných zakázek v působnosti [název] v [adresa]. Odvolání státního zástupce bylo zamítnuto usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum]. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zaplatila žalobci dne [datum] částku 37.769,50 Kč.

7. Podle listiny Městského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], jedná se o vyrozumění o vykonaném dohledu, zástupce žalobce byl vyrozuměn ohledně vyřízení podání ze dne [datum], které bylo nadepsané - návrh na odnětí trestního oznámení podle § 12a odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství způsobnosti Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] a Městského státního zastupitelství v [adresa] a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, kdy nebyla shledána důvodná námitka žalobce nedostatku nestrannosti. Je uvedeno, že podání mají věcnou souvislost s trestním stíháním, které bylo v minulosti vedeno proti žalobci, jehož se měl dopustit pro podezření ze spáchání trestného činu, jehož se měl dopustit coby zaměstnanec [název]. Obsahem podání jsou mnohačetná udávaná podezření z trestných činů, které dovozuje vůči zaměstnancům [název] či jiným jejím pracovníkům - [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Pouhá skutečnost, že státní zástupce OSZ pro [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovával již výše uvedenou trestní věc obviněného [jméno FO], pak podle názoru státního zástupce MSZ v [adresa] nemůže narušit jeho nestrannost při vyhodnocování nynějších podání, není známo nic o tom, že by jmenovaný měl k věci samotné jiný vztah než čistě profesní coby státní zástupce, ani že by v tomto ohledu nějak porušil své zákonné povinnosti dané zejména § 24 zákona o státním zastupitelství. Podle oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin ze dne [datum], toto učinil žalobce Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa], kdy je odkazováno na trestní řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy vyšlo najevo protiprávní jednání interního auditora údajné poškozené [název], a to [tituly před jménem] [jméno FO], který zpracoval interní audit ze dne [datum], v čemž žalobce spatřuje trestný čin maření spravedlnosti podle § 347a odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku.

8. Dle návrhu na odnětí trestního oznámení podle § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství ze dne [datum], který učinil žalobce prostřednictvím svého právního zástupce, žalobce namítal podjatost Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] a Městského zastupitelství v [adresa], a to z důvodu, že věc rozhodoval, vyřizoval státní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle vyrozumění o založení podání ze dne [datum], toto učinilo Obvodní státní zastupitelství pro [adresa], adresovalo jej žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce, kdy se jedná o podání žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum]. Státní zástupce nedospěl k závěru, že by kterékoliv z těchto podání zavdávalo důvodné podezření ze spáchání trestného činu a tedy opodstatňovalo úkony trestního řízení, tento závěr je zjevný již na podkladě obsahu podání a jeho příloh bez nezbytnosti podání dále doplňovat.

9. Podle oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, které učinil žalobce dne [datum] Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa], měl být spáchán trestný čin ze strany vedení [název] minimálně osobami [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kdy tyto skutečnosti korespondují a doplňují i okolnosti předcházející žalobcovu neplatnému rozvázání pracovního poměru.

10. Podle vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v [adresa] adresovaného žalobci ze dne [datum] Vrchní státní zastupitelství reaguje na podání ze dne [datum]. Podání bylo podle obsahu posouzeno jako žádost o přezkoumání způsobu vyřízení výše uvedených v podání, jako takové bylo postoupeno k dalšímu opatření Městskému státnímu zastupitelství v [adresa]. V podání ze dne [datum] žalobce učinil prostřednictvím právního zástupce žádost o přezkum vyřízení podání, a to konkrétně vyrozumění o stížnosti č. j. [číslo jednací]. Vrchní státní zastupitelství vyrozumělo žalobce prostřednictvím jeho zástupce přípisem, podáním ze dne [datum], kdy reaguje na podání žalobce ze dne [datum], kdy vyžádaným přezkumem procesní činnosti Městského státního zástupce v [adresa] v konkrétní věci č. j. [číslo jednací], který byl zaměřen na způsob vyřízení podání žalobce ze dne [datum], nebyly ze stupně Vrchního státního zastupitelství v [adresa] shledány závady. Podnět byl vyhodnocen jako nedůvodný a jako takový odložen.

11. Podle vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] ze dne [datum] bylo reagováno na podání žalobce ze dne [datum] tak, že pokud žalobce není spokojen s postupem tehdejšího státního zástupce ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], bylo by na místě specifikovat, v čem konkrétně by měla domnělá vada spočívat, popřípadě z jakého konkrétního důvodu považuje jmenovaného státního zástupce za vyloučeného z vyřizování dané věci a čeho konkrétně se po zdejším státním zastupitelství v dané souvislosti domáhá s tím, že na základě uvedeného nebudou přijata žádná opatření a podání je považováno za vyřízené.

12. Podle podání žalobce nazvaného ‚stížnost na nezákonný postup státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]‘ v nadepsaném řízení, toto žalobce učinil dne [datum] ke sp. zn. [spisová značka], kdy namítal, že státní zástupce se dopustil v řízení vedeném v prvním stupni u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] hned několika pochybení a jeho postup byl nezákonný.

13. Podle stížnosti na nezákonný postup státního zástupce Městského státního zastupitelství v napsaném řízení ze dne [datum], kterou učinil žalobce ke sp. zn. [spisová značka], a to Městskému státnímu zastupitelství v [adresa], žalobce namítá, že podaná stížnost [název] proti usnesení ze dne [datum] byla zamítnuta pro opožděnost a následně Městské státní zastupitelství v rámci výkonu dohledu vrátilo předmětný spis policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu prověřování. Podle trestního oznámení toto učinil žalobce dne [datum] Vrchnímu státnímu zastupitelství v [adresa] na fyzické osoby [adresa], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří přibližně od roku [rok] do dnešních dnů jako členové organizované skupiny předem důsledně promyšleným, opakovaným a protiprávním způsobem převzali všechny výkonné organizační, personální a akademické kompetence [název státní instituce], a to tak, že jsou k dnešnímu dni prakticky neodvolatelní ze svých funkcí.

14. Podle listiny o rozvázání pracovního poměru výpovědí z [datum], je učiněna ze strany [název] žalobci podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

15. Dle sdělení policejní akademie ČR ze dne [datum] určené žalobci, že vzhledem k jiným překážkám na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce žalobci od [datum] do [datum] zaměstnavatel nemůže přidělovat práci. Podle okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem z [datum], učiněno Policejní akademii České republiky žalobci z důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce kdy zaměstnavatel vzal za prokázané, že se žalobce nezákonně snažil zasáhnout do výběru dodavatele v rámci veřejné zakázky na cyklotrenažery v roce [rok] a dále se i jinak snažil negativně ovlivňovat proces zadávání veřejných zakázek, a to tím způsobem, že šikanózním způsobem postupoval vůči pracovnicím oddělení veřejných zakázek.

16. Podle protokolu o jednání před soudem prvního stupně Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], tohoto dne proběhlo jednání ve věci o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

17. Svědek [tituly za jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], při svém výslechu uvedl, že se se žalobcem zná asi 17 let z [název], v současné době jsou kolegové na pracovišti jako zkušební komisaři na Magistrátu [název města], mají vedle sebe pracovní stoly. Žalobci nabídl, když měl problémy se zaměstnáním, aby u nich pracoval, poté ho v práci zaškoloval. Zkoušky na zkušebního komisaře jsou velice náročné, žalobce byl v době skládání ve špatném rozpoložení a udělal je až na podruhé. Z psychického hlediska je na tom už žalobce dneska lépe. Svědek byl trestním stíháním překvapený, svědek považoval žalobce za velmi fundovaného, prostory Policejní akademie se pozvedly, pracoval jako řádný hospodář. Žalobce žil svou prací. Z trestního stíhání byl přešlý, říkal, že nemůže spát.

18. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že když byl předvolán k podání vysvětlení, byl překvapen, byl přesvědčený, že se jedná o nesmysl. Toto trestní oznámení bylo odloženo, následně byl žalobce předvolán podruhé, dlouho se pak nic nedělo, žalobce byl na dvouměsíčním školení pro zkušební komisaře, týden před zkouškami na něj bylo podáno trestní oznámení. Žalobce zkoušky udělal na druhý pokus. Žalobce ještě před vlastním trestním stíháním podal trestní oznámení na bývalé vedení [název], jeho trestní oznámení bylo odloženo. Žalobce úkorně vnímal postup státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] v průběhu trestního stíhání žalobce. Pro žalobce bylo velkou satisfakcí odůvodnění usnesení Městského soudu o zamítnutí odvolání státního zástupce. Žalobce se s trestním stíháním, zejména postupem státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] dosud nesmířil, vedle výše uvedených podnětů podal rovněž podnět k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Žalobce má podezření na personální provázání [název] s orgány činnými v trestním řízení do organizované skupiny, včetně [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce si prošel peklem, trestní stíhání mu zničilo kariéru, žalobce byl ředitelem provozně ekonomického útvaru. Partnerka žalobce byla zničená, jelikož žalobce vyhodili z práce, o trestním stíhání se dozvěděla manželka žalobce, žalobce se bál, aby toho nezneužila v rámci střídavé péče o dceru, což se nakonec nestalo. O trestním stíhání žalobce se vědělo na [název]. Žalobce po ukončení pracovního poměru u [název] nemohl najít práci, resp. musel odmítat nabídky na relevantní posty, neboť by se tam dozvěděli o jeho trestním stíhání, na Magistrát se schoval, aby ho nezlikvidovali. Žalobce sloužil 24 let u Policie ČR, pak dělal ve dvou firmách ředitele, v poslední době dělal na manažerských pozicích, v [název] dělal šéfa energetiky. Žalobce se obával, že by mohl přijít i o práci na magistrátu, pokud by byl odsouzen, neboť tam byla podmínka bezúhonnosti. Žalobce měl problémy se spánkem, obvodní lékařka mu předepsala Neurol. Žalobce se v rámci jiných soudních řízení ohledně jeho bývalých kolegů či nadřízených ocitl v pozici svědka u soudu, kde se ho snažili znevěrohodnit tím, že je trestně stíhaný, rovněž to činí Policejní akademie v rámci sporu o doplatek platu, která argumentuje tím, že žalobce porušil své povinnosti. Pokud jde o informaci o trestním stíhání, ta se rozkřikla i v akademické sféře s ohledem na vyhození akademiků z Policejní akademie.

19. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy účastníků (spis Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], o žalobě na náhradu platu žalobce), neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující – z téhož důvodu soud nerozvádí dílčí skutková zjištění (listiny odvolání z funkce vedoucího ekonomicko-provozního útvaru ze dne [datum] [název], rozvázání pracovního poměru výpovědí ze [datum] [název] a listina ‚shrnutí událostí předcházející výpovědi na PA ČR v [adresa] – bossing a mobbing‘ ze dne [datum] učiněné žalobcem, printscreeny mobilní komunikace), o něž rozhodnutí ve věci samé neopřel.

20. Na základě provedeného dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: soud má prokázaný průběh trestního stíhání žalobce vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce negativně prožíval trestní stíhání s ohledem na to, že se týkalo výkonu jeho povolání a postavení v [název], žalobce měl v době trestního stíhání problémy se spánkem. Žalobce po zahájení trestního stíhání neuspěl ve zkoušce na zkušebního komisaře na první pokus. Žalobce v průběhu roku [rok] brojil proti postupu státního zástupce v trestním řízení několika stížnostmi a podněty, žádný nebyl shledán důvodným. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum], ta jej projednala dne [datum] a poskytla žalobci náhradu škody 27.769,50 Kč a odškodnění nemajetkové újmy finanční kompenzací ve výši 10.000,- Kč, obojí bylo uhrazeno dne [datum].

21. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. V řízení byla prokázána existence odpovědnostního titulu, nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum]. Dále se tedy soud zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, resp. nemajetkovou újmu a to vznikem této újmy a příčinnou souvislostí.

23. Pokud jde o náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu ve výši 9.986,- Kč s úroky z prodlení, s ohledem na existenci nezákonného rozhodnutí má žalobce podle § 31 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu nákladů na zastoupení. Výše odměny byla stanovena v souladu s ust. § 31 odst. 3 OdpŠk podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“). Dále soud podotýká, že kritériem pro přiznání nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby podle § 31 odst. 1 zákona je účelnost. Ta je pak vykládána tak, že za účelné jsou považovány náklady zastoupení vynaložené ve výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. Soud vycházel z ustanovení advokátního tarifu platného v době, kdy byly jednotlivé úkony právní služby konány. Dle ust. § 10 odst. 3 písm. b) AT při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věc podle odst. 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let. Žalobci pro trestnou činnost, pro kterou byl stíhán, hrozil trest odnětí svobody v sazbě od 6 měsíců do tří let. V souladu s ust. § 7 AT tak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činila 1 500 Kč. Advokát má rovněž nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby a to v paušální částce 300 Kč na jeden úkon právní služby, v souladu s ust. § 13 AT. Úkony, které nebyly žalovanou plně proplaceny, a které žalobce nadále po částečném zpětvzetí požaduje k náhradě ve výši 9.986,- Kč, soud posoudil následovně: - [datum] – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – nebyla přiznána požadovaná náhrada odměny, žalobci náleží toliko ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny přiznaná žalovanou, neboť jde o úkon procesního charakteru svou povahou nejbližší úkonům vymezeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu; - [datum] – podnět k výkonu dohledu – shodně jako výše se přiznává odměna toliko ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny, kterou již žalovaná přiznala, neboť nejde o podání ve věci samé, ale o úkon procesního charakteru svou povahou nejbližší úkonům vymezeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu; - [datum] – doplnění návrhů důkazů – neshledána účelnost úkonu, podání, které obsahuje toliko důkazní návrhy (příp. jejich doplněné) není podáním ve věci samé ani žádným jiným úkonem právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu nebo § 11 odst. 2 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.4.2021, sp. zn. 6 To 99/2021) - [datum] – vyjádření k výslechu svědků – neshledána účelnost úkonu, náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, neboť nejde o úkon právní služby vymezený v ustanoveních § 11 odst. 1 advokátního tarifu nebo § 11 odst. 2 advokátního tarifu, nejedná se o úkon dle AT (přičemž v soudní praxi je tak činěno pouze výjimečně a pouze, pokud bylo vyjádření učiněno na výzvu soudu). Žalobce, resp. jeho obhájce, nejsou v hlavním líčení nijak omezeni pokud jde o možnost vyjádřit se k provedenému dokazování. - [datum] – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – soud shledal tento úkon účelným, neboť předcházel vyhlášení rozsudku dne [datum], od poslední porady dne [datum] uběhlo více jak dva měsíce, žalobci bylo v souladu s výše uvedeným přiznáno 1 800,- Kč plus 21 % DPH ve výši 378 Kč, tj. 2.178,- Kč.

24. Pokud jde o samotnou výši a způsob zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2813/2011, dle kterého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

25. Co se týče délky trvání zásahu spočívajícího ve vedení trestního stíhání, zásah trval od [datum], kdy žalobci bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum] (pravomocné zproštění obžaloby), tj. 1 rok a 2 měsíce, žalobce tak byl dle názoru soudu vystaven negativním následkům trestního stíhání po dobu nikoliv dlouhou.

26. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, které bylo žalobci kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou žalobce (poškozený) trestní řízení vnímá. V daném případě byl žalobce obviněn pro trestný čin spáchání přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 1 jedna trestního zákoníku. Obecně lze říci, že míra odsouzení, s níž je vnímán tento trestný čin veřejností, je poměrně nízká, resp. nižší, než jak je vnímáno obvinění z trestné činnosti proti lidskému životu, zdraví, apod. Žalobci hrozil trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákaz činnosti. Žalobce nebyl stíhán vazebně. Samotná povaha trestní věci a hrozba vysokým trestem odnětí svobody tak nebyla způsobilá prohloubit nemajetkovou újmu žalobce. V řízení nebylo rovněž prokázáno, že by trestní stíhání bylo účelové, či by docházelo k porušování právních předpisů orgány činnými v trestním řízení vůči žalobci, když veškeré podněty a stížnosti žalobce v této oblasti byly shledány nedůvodnými (viz odst. 7 až 13 tohoto rozsudku).

27. Ohledně dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce soud dospěl k závěru, že trestní stíhání mělo dopad do osobnostní sféry žalobce především v rovině psychické, kdy žalobce své trestní stíhání negativně prožíval, tak jako by ho prožíval každý dosud bezúhonný trestně stíhaný člověk. Nebyl prokázán ani tvrzen zásah do rodinného života žalobce, ve smyslu rozvratu rodinného života žalobce, žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by se od něho odvrátili blízcí či známí. Trestní stíhání žalobce nebylo medializováno, nebyly tvrzeny negativní reakce širšího okolí žalobce. Zásah do profesní sféry prokázán nebyl, žalobce sice změnil zaměstnání, k odchodu žalobce z [název] však došlo asi 3 roky před zahájením trestního stíhání, příčinná souvislost s trestním stíháním tak není dána. S ohledem na skutečnost, že se trestní stíhání vedlo pro působení žalobce na Policejní akademii, když z výslechu žalobce a ze svědeckého výslechu vyplynulo, že žalobce tuto práci vykonával dlouhodobě a měl tuto práci rád, má soud za prokázaný zásah do osobní roviny žalobce. V rovině dopadu do zdravotní sféry žalobce nebylo ničeho tvrzeno, vyjma obecně tvrzených problémů se spánkem, žalobce nevyhledal odbornou pomoc, soud proto uzavřel, že žalobce trestním stíháním trpěl tak, jak by jej vnímal každý nedůvodně stíhaný dosud bezúhonný jedinec.

28. Soud v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí 30 Cdo 3212/2015 ze dne 16. 5. 2017) provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění. Žalovaná odkázala na rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] z [datum], kterým bylo žalobci přiznáno odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím, a to za stíhání z. trestného činu pletichy při veřejné soutěži, veřejné dražbě, pokud jde o zásahy do osobnostní sféry, bylo prokázáno, že byla poškozena čest, dobré jméno, vážnost a důstojnost žalobce, byla prokázána medializace případu. Pokud jde o ten trestný čin, bylo konstatováno, že míra společenského odsouzení není tak vysoká, jako u trestných činů proti životu či zdraví, trestní stíhání se vedlo sedm let a soud vyhodnotil, že přiměřenou částkou odškodnění je částka ve výši 50 tis. Kč, zároveň žalobce nebyl odsouzen pravomocně. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], žalobkyně byla stíhána pro trestný čin podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zkn. zneužití pravomoci úřední osoby. Trestní stíhání trvalo jeden rok a pět měsíců a byly prokázány dopady trestního stíhání do psychické roviny žalobkyně, nebyl prokázán zásah do rodinného života, bylo přiznáno peněžité plnění ve výši 40 tis. Kč s ohledem na to, že trestní stíhání probíhalo v souvislosti s povoláním žalobkyně. Žalobce zvolil ke srovnání své věci věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozenému bylo přiznáno odškodnění celkem 400.000,- Kč, byl žalobce v této věci stíhán pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 128a) odst. 2 písm. b) tr. zák., trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a, c, odst. 2 písm. a), c) tr. zák. a pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. spáchané v jednočinném souběhu a ve spolupachatelství s dalšími dvěma osobami podle § 9 odst. 2 tr. zák., trestní stíhání trvalo tedy zhruba čtyři roky, devět měsíců, byla prokázána psychická zátěž, žalobci hrozil trest odnětí svobody tři až deset let. Žalobci hrozil požadavek Úřadu vlády ČR na náhradu škody ve výši 77 000 000 Kč, nevěnoval čas své rodině, byla prokázána široká medializace případu.

29. Soud dále vyhledal rozhodnutí v databázi zdejšího soudu, kdy ve věci vedené u zdejšího soudu v prvním stupni, tedy sp. zn. 27 C 58/2015, trestní stíhání poškozeného trvalo 20 dní, hrozilo mu 2–8 let, bylo to z trestného činu podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě s tím, že byly shledány okolnosti nemajetkové újmy, že Česká advokátní komora u poškozeného zahájila řízení o pozastavení výkonu advokacie a odškodnění bylo poskytnuto ve formě konstatování a omluvy. Ve věci pod sp. zn. 10 C 155/2017, trestní stíhání poškozeného trvalo pět let a tři měsíce, podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) v souběhu s § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kdy tedy hrozilo poškozenému 2–8 let. Žalobce vykonával pozici náměstka primátora města, trestnou činnost měl páchat v souvislosti s výkonem úřadu. Žalobce nebyl z důvodu trestního stíhání nominován do žádných stranických funkcí, do nichž kandidoval po dlouholeté rozvíjející se politické kariéře. Pokud jde o dopady do rodinného života, bylo prokázáno, že manželka se na základě nepřesného vyjádření policie měla důvod domnívat, že žalobce udržuje mimomanželský vztah, což musel žalobce manželce vysvětlovat. Dcera žalobce ve škole čelila poznámkám, že její otec ukradl peníze. Bylo prokázáno, že žalobce tedy byl ve městě známou osobou, všeobecně byl považován za korupčníka, a proto se s rodinou stáhli ze společenského života. Řízení bylo medializováno na lokální úrovni. Žalobce byl na základě výkonu veřejné funkce obecně známou osobou, kde v místě bydliště bylo poškozeno tímto jeho dobré jméno a za to mu bylo poskytnuto odškodnění finanční ve výši 378 000 Kč.

30. Na podkladě popsaných okolností je zcela přiměřeným odškodněním žalobce peněžité plnění ve výši 30.000,- Kč. Žalobci oproti jiným poškozeným (zejm. sp. zn. 25C 218/2017, 27C 58/2015, 10C 155/2017) hrozil nižší trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta nebo trest zákazu činnosti, trestní stíhání trvalo kratší dobu než u většiny poškozených, byli stíháni ze stejného nebo obdobného trestného činu. Žalobce nebyl stíhán vazebně, ani nevykonal trest odnětí svobody, nebyl byť jen nepravomocně odsouzen, nehrozila mu náhrada vysoké škody. Ve srovnávaných případech byly prokázány velké zásahy do života poškozených v podobě ztráty zaměstnání, pozastavení výkonu činnosti, nenominování do stranických funkcí, apod. Byly rovněž prokázány velké zásahy do osobního a rodinného života poškozených, rovněž do psychického a fyzického zdraví. Žalobce na rozdíl od těchto případů netvrdil ani neprokazoval obdobně rozsáhlé zásahy, a proto není namístě žalobce odškodnit částkou řádově ve statisících korun, jak žalobce požaduje s odkazem na odškodnění trestního stíhání bývalého policejního prezidenta [jméno FO], [jméno FO] a bývalého [název města] primátora a senátora [jméno FO], kdy žalobce pomíjí, že ke ztrátě zaměstnání, případně politických pozic a funkcí došlo v souvislosti s trestním stíháním, na rozdíl od žalobce, jednalo se o osoby všeobecně známé, jejichž trestní stíhání bylo široce medializováno. Opačným pólem se jeví odškodnění, ať už finanční či ne, přiznané v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 10C 18/2020, 27C 58/2015, 18C 195/2019, které se soudu s ohledem na závažnost obvinění a délku trestního stíhání žalobce a rovněž dobu, která tyto případy dělí, jeví jako obdobné. Ze srovnávaných případů především plyne, že škála přiznaného odškodnění je skutečně široká. Přiléhavým se soudu jeví přiznat žalobci odškodnění zhruba ve výši jako v řízení vedeném pod sp. zn. 18C 195/2019, když trestní stíhání trvalo zhruba stejnou dobu, ani jeden z případů nebyl medializován, nebyly prokázány zásahy do rodinného života, zdraví, osobnostní roviny, vyjma skutečnosti, že oba poškození byli trestně stíháni v souvislosti s výkonem jejich povolání, což zvýšilo negativní prožívání trestního stíhání. Soud proto dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobci odškodnění ve výši 30.000,- Kč zejména s ohledem na povahu trestní věci, která byla provázána s výkonem povolání, jak je uvedeno výše. Jelikož žalovaná již žalobci zaplatila odškodnění ve výši 10.000,- Kč, soud proto žalobci přiznal zbylou část odškodnění ve výši 20.000,- Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení z částky 20.000,- Kč a dále z částku 2.178,- Kč jako náhradu nákladů obhajoby (viz odst. 23 rozsudku), včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], 6 měsíční lhůta k projednání nároku podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. uplynula dne [datum], žalobce má od následujícího dne nárok na zákonné úroky z prodlení. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný co do nároku na nemajetkovou újmu, s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10.2. 2015 (tarifní hodnota 50.000,- Kč), ohledně požadavku na náhradu škody byl žalobce úspěšný částečně, z celkem 59.986,- Kč byl žalobce úspěšný co do 52.178,- Kč, což činí 87 %, neúspěšný co do 7.708,- Kč (13 %), po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74 %. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

32. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby, replika z [datum], účast na jednání dne [datum] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], ve výši 3.500,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 59.986,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, a dále za účast na jednání dne [datum] ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 29.986,- Kč podle § 9a odst. 3 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném od [datum] a § 7 bod 5 vyhlášky, 4 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, ve znění účinném do [datum] a 1 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450,- Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, ve znění účinném do [datum], celkem 1.650,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH ve výši 3.769,50 Kč, celkem 21.719,50 Kč. Nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť žalobní tvrzení a označení důkazů měly být učiněny kompletně již v podané žalobě, nejedná se tak o účelně vynaložené náklady řízení ve smyslu citovaných ustanovení.

Poučení