18 C 65/2022 - 146

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci žalobkyně: Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zdržení se obtěžováním v odvodu dešťové vody takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná je povinna zdržet se obtěžováním žalobkyně imisí spočívající v odvodu dešťové vody ze zpevněné plochy, která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaného na [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa], ve vlastnictví žalované na pozemek žalobkyně parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je garáž zapsaná na [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 36 400 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném částku 9 256,50 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem doručeným soudu dne 15. 3. 2022 se žalobkyně domáhá určení, že žalovaná je povinna zdržet se obtěžováním žalobkyně imisí spočívající v odvodu dešťové vody ze zpevněné plochy, která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaného na LV [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa], ve vlastnictví žalované na pozemek žalobkyně parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž zapsaná na LV [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa].

2. Svůj žalobní návrh pak žalobkyně odůvodnila tím, že je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je garáž, zapsaného na LV [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa]. Tento pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 124 m2, zahrada, zapsaného na LV [Anonymizováno], jehož vlastníkem je žalovaná. Na pozemku žalované je vybudována zpevněná betonová plocha, která slouží v současné době jako parkoviště vozidel. Žalobkyně dne 10. 12. 2020 provedla zaměření skutečného stavu hranic pozemků a zjistila, že stavba garáže žádným způsobem nezasahuje do pozemku žalované. Žalobkyně realizovala stavbu garáže v průběhu roku 2018 a 2019 a tato stavba byla následně řádně zkolaudována stavebním úřadem v Kroměříži. Již krátce po dokončení garáže, respektive po kolaudaci začala zeď garáže sousedící s pozemkem žalované vlhnout. Žalobkyně se snažila zjistit důvod, proč dochází k vlhnutí stěny garáže sousedící s pozemkem žalované, když ostatní zdi garáže nevykazovaly žádné vlhnutí. Žalobkyně zjistila, že při každém dešti se na zpevněné betonové ploše na pozemku žalované shromažďuje dešťová voda a vzhledem k tomu, že je předmětná betonová deska dle odtoku vody tzv. vyspádovaná směrem ke zdi garáže, dochází při každém dešti k odtoku dešťové vody z této betonové plochy přímo ke zdi garáže žalobkyně a s ohledem na okolnost, že povrch této betonové desky je výše než izolace garáže žalobkyně, dochází k vlhnutí zdi garáže žalobkyně. Jen pro úplnost zde žalobkyně uvádí, že má za to, že předmětná betonová deska na pozemku žalované sloužící jako parkoviště byla vybudována bez jakéhokoliv stavebního povolení (tzv. na černo). Dle názoru žalobkyně veškerá dešťová voda teče ze zpevněné plochy na pozemek, respektive do stavby žalobkyně, když k této situaci došlo tím, že žalovaná vybudováním zpevněné plochy změnila odtokové poměry vody v daném místě. Žalobkyně má za to, že svádění vody na pozemek žalobkyně ke zdi garáže žalobkyně změnou odtokových poměrů lze považovat za imisi, která v míře nepřiměřené místním poměrům podstatně omezuje užívání pozemku, respektive garáže, kde dochází k zavlhání stěny garáže v celé její délce směrem k hranici pozemku žalované. Žalovaná je tedy dle názoru žalobkyně povinna zdržet se odvodu vody ze zpevněné plochy na pozemek žalobkyně, respektive do stavby garáže (viz ustanovení § 1013 občanského zákoníku). Žalobkyně se snažila věc řešit mimosoudně, a proto požádala žalovanou přípisem ze dne 11. 3. 2021, aby věc řešila a zabránila stékání dešťové vody z betonové plochy do stavby garáže. Žalovaná však na výzvu žalobkyně k mimosoudnímu vyřešení věci žádným způsobem nereagovala a s žalobkyní nekomunikuje. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná neoprávněně změnou odtokových poměrů svádí dešťovou vodu na pozemek, respektive do stavby na pozemku (garáže) žalobkyně, tedy žalobkyni nepřiměřeně obtěžuje imisemi, což je nepřípustné. Protože však žalovaná věci nehodlá řešit, nezbývá žalobkyni než se domáhat uložení povinnosti žalované zdržet se odvodu dešťové vody na pozemek žalobkyně soudní cestou. Přílohou žalobkyně soudu předložila zaměření skutečného stavu pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], kopie fotografií stěny garáže a betonové plochy a přípis ze dne 11. 3. 2021 vč. podacího lístku.

3. K žalobnímu návrhu se následně podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2022 vyjádřila žalovaná s tím, že je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (zahrada) v k. ú. [adresa], na kterém se nachází zpevněná plocha v podobě betonové desky bez základu, na které se do roku 2020 nacházela dřevěná kůlna. Uvedená dřevěná kůlna byla zbourána a betonová plocha aktuálně slouží jako manipulační plocha k odstavení vozidel žalované. K tomu žalovaná uvedla, že zmíněnou betonovou desku nevybudovala, ale vše koupila od původního vlastníka pana [jméno FO], který v čestném prohlášení ze dne 10. 10. 2019 prohlásil, že stavba na předmětném pozemku byla vybudována svépomocí v letech 1973-1974 jeho rodiči. Stejně tak se vyjádřili i sousedé žalované v čestném prohlášení ze dne 29. 6. 2021 s tím, že žalovaná žádnou stavbu na předmětném pozemku nevybudovala. Žalovaná si nechala zpracovat odborné posouzení Ing. arch. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, co je příčinou zavlhání zdi garáže ve vlastnictví žalobkyně, se závěrem, že stavba garáže „má chybně a nedostatečně provedenou povlakovou hydroizolaci spodní stavby. Vodorovná hydroizolace by měla být umístěna mezi betonové základové pásy, podkladní betonovou desku podlahy a svislé nosné zdivo. Dle vizuální prohlídky na místě samém nebyla hydroizolace mezi základy a svislým zdivem na JZ straně objektu vůbec nalezena.“. Žalovaná si dále nechala vyhotovit ještě jedno odborné vyjádření Ing. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022 se závěrem, že „ze strany pozemku žalované je fasáda provedena neodborně a technicky špatně. Při rozdílném výškovém založení zde není žádná svislá hydroizolace.“, a dále, že „zeď i tepelný izolant z EPS KZS jsou na dotek mokré, což způsobuje škody na objektu garáže, a to z důvodu špatně provedené stavby“. Dle uvedených odborných vyjádření má žalovaná za to, že stavba garáže nebyla provedena odborně způsobilou osobou, dle aktuálně platných norem a dle schválené projektové dokumentace. Žalovaná dále uvedla, že po celé délce betonové desky je veden odvodňovací kanál, který byl vybudován při stavbě desky se spádem na její pozemek. Celou věc se snažila s žalobkyní řešit, a to i prostřednictvím písemné komunikace (viz přípis ze dne 3. 2. 2020 v reakci na sdělení žalobkyně ze dne 30. 1. 2020). Ohledně betonové desky pak bylo na místě provedeno několik kontrol stavebním úřadem v Kroměříži. Domněnky žalobkyně, že k zavlhání zdiva dochází díky změně odtokových poměrů vody v daném místě, ke kterým mělo dojít tím, že žalovaná vybudovala zpevněnou betonovou plochu, považuje žalovaná za zcela účelové, neprosto nesmyslné a korespondující s tím, jak vážně jsou sousedské vztahy v dané lokalitě rozvráceny, kdy navrhuje po projednání věci zamítnutí nároků žalobkyně a uložení jí povinnosti uhradit žalované náklady řízení. Přílohou žalovaná soudu předložila kopii výpisu pozemku žalované z katastru nemovitostí, čestné prohlášení [jméno FO] ze dne 10. 10. 2019, čestné prohlášení sousedů ze dne 29. 6. 2021, odborné vyjádření Ing. arch. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, odborné vyjádření Ing. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, fotografie stěny garáže a betonové plochy, protokoly z kontrolních prohlídek stavebního úřadu v Kroměříži a přípis žalobkyně ze dne 30. 1. 2020 a svou reakci na něj přípisem ze dne 3. 2. 2020. [právnická osoba] výše uvedenému podání žalované se následně vyjádřila žalobkyně podáním doručeným soudu dne 15. 7. 2022, ve kterém mj. uvedla, že předmětná betonová plocha je fakticky pozůstatkem původní stavby, na které žalovaná vybudovala bez stavebního povolení zpevněné stání pro vozidla (pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Předmětná stavební plocha měla být již v minulosti odstraněna společně s tzv. kůlnou, která zde byla postavena v roce 1974 bez povolení čí jiného opatření stavebního úřadu a jak již bylo uvedeno, mělo dojít k odstranění i této betonové plochy. Je pak třeba zdůraznit, že žádné stavební řízení ohledně stavby kůlny, jejíž součástí byla tato betonová plocha, neprobíhalo a jak již bylo uvedeno, stavba kůlny včetně betonové plochy byla realizována bez jakéhokoliv stavebního řízení. Pokud se týká samotného tvrzení, že stavba garáže žalobkyně byla postavena nekvalitně, respektive neodborně, je třeba uvést, že tato garáž na rozdíl od betonové plochy byla postavena na základě řádného stavebního povolení v souladu se stavební dokumentací a také byla kolaudována. Žalobkyni není nic známo o tom, že by bylo vypracováno nějaké odborné vyjádření ohledně ať již vodorovné nebo svislé izolace garáže nebo svislé hydroizolace, a proto se k těmto závěrům nemůže blíže vyjádřit a to i s ohledem na okolnost, že jí není také známo, jakým způsobem byly případně shromažďovány podklady pro vyhotovení tohoto odborného vyjádření. Žalobkyně by chtěla zdůraznit, že poté co došlo k odstranění kůlny, žalovaná zde vybudovala stání pro vozidla a pravděpodobně v rámci této nepovolené stavby změnila v daném místě odtokové poměry, kdy žalobkyně vizuálně zjistila, že je zde vytvořen umělý odtokový kanál v délce cca 3 m a při té příležitosti dle názoru žalobkyně došlo jednak k poškození izolace garáže, ale také k neustálému prosakování a při větším dešti i zatékání dešťové vody do garáže. Pokud žalovaná tvrdí, že předmětný odvodňovací kanál je vyspádován na pozemek žalované, pak s tímto žalobkyně nesouhlasí, což lze zjistit jednak vizuálně a také provedením měření spádu předmětné betonové plochy, případně odvodu tohoto umělého odtokového kanálu. Pokud sama žalovaná uvádí, že došlo k rozvrácení sousedských vztahů, pak s tímto může žalobkyně souhlasit. Současně by žalobkyně chtěla uvést, že za této situace podala žalobkyně návrh [právnická osoba] v Kroměříži, stavebnímu odboru na zahájení řízení na odstranění původně zpevněné plochy s tím, že následně je vedeno řízení na odstranění „zpevněného stání“ na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je tato betonová deska. Žalobkyně je nadále přesvědčena, že dochází k poškozování stavby žalobkyně z důvodu odtokových poměrů na pozemku a proto nadále na podané žalobě trvá.

5. Na soudním jednání dne 26. 9. 2022 k dotazu soudu právní zástupce žalobkyně uvedl, že fotografie na č. l. 7-8 zachycují vnitřní stranu garáže, fotografie na č. l. 9 zachycuje spáru mezi pozemkem žalované a garáží. Tato spára je zachycena rovněž na č. l.

10. Spára na č. l. 10 (zakroužkovaná propiskou) vznikla při odstraňování dřevěné kůlny stranou žalovanou. K tomu právní zástupce žalované uvedl, že spára vznikla při výstavbě garáže, k čemuž dokládá fotografie (č. l. 61), na kterých je zachycen p. [jméno FO], zedník, který se podílel na stavbě garáže a který spáru vykopal. Dále fotografii (č. l. 60), na které je zachycen roh garáže a taktéž izolace, ze které je patrno, že tato izolace byla dodělávána dodatečně a nikoli po celé straně sousedící s pozemkem žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že nopová folie zachycená na nyní předložené fotografii nemá s věcí nic společného, neboť tato byla dodělávána po jiné straně garáže. Sousedící strana garáže s pozemkem žalované má provedenou izolaci a tato izolace byla bez jejího vědomí narušena, na což byla upozorněna stavebním úřadem. K dotazu soudu právní zástupce žalobkyně uvedl, že nejsou aktuálně schopni říci, zda k zatékání docházelo od počátku, co je garáž postavena, nebo až od doby odstranění kůlny. Dále byla provedena účastnická výpověď žalobkyně a poté účastnická výpověď žalované. Následně soud poskytl účastníkům lhůtu k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů.

6. Žalovaná podáním doručeným soudu dne 10. 10. 2022 doplnila dokazování o barevné fotografie spolu s datem jejich pořízení ohledně zásahu do betonové desky panem [jméno FO], přičemž navrhla vyslechnout svědky pana [jméno FO] jako stavebníka garáže a pana Ing. [jméno FO] jako projektanta garáže. K tomu uvedla, že pokud totiž byla špatně provedena hydroizolace garáže, bude k zavlhání zdiva garáže docházet i po odstranění betonové desky. Současně žalovaná doložila fotodokumentaci pro stavební úřad ohledně odstranění kůlny spolu s podacím razítkem stavebního úřadu.

7. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 11. 10. 2022 doplnila tvrzení s tím, že k poškození betonové plochy v místě zachyceném na fotografii, která byla již k důkazu provedena, nedošlo v souvislosti se stavbou garáže žalobkyně, ani následně v souvislosti s umístěním nopové folie. Jednak v době, kdy došlo k výstavbě garáže na betonové ploše, stála ještě kůlna (sama žalovaná uvedla, že k odstranění kůlny došlo až po stavbě garáže), a dále také s ohledem na šířku odstraněného betonu není ani technicky možné v této šířce provést hlubší výkop pro umístění nopové folie. Nopová folie je u stavby žalobkyně umístěna v jiné části /na rohu/ garáže, ale nikoliv v místě poškození betonové plochy. Výstavba garáže byla provedena dle schválené stavební dokumentace. Tuto stavební dokumentaci zpracoval Ing. [jméno FO], jehož výslech žalobkyně navrhuje. Dále žalobkyně navrhuje k důkazu výslech pana [jméno FO], zhotovitele stavby, který se může vyjádřit k realizaci stavby včetně způsobu realizace izolací stavby, tedy i hydroizolace a dále i zhotovitele izolací pana [jméno FO]. Dále žalobkyně navrhuje vypracování znaleckých posudků, jednak z oboru stavebnictví, realizace staveb za účelem posouzení realizace a kvality izolace garáže, a dále i znaleckého posudku za účelem posouzení odtokových poměrů v daném místě. Dále žalobkyně navrhuje případně i prohlídku na místě samém. Žalobkyně současně navrhuje i učinit dotaz na stavení úřad v Kroměříži za účelem zjištění, zda ohledně předmětné betonové plochy probíhá řízení o odstranění této betonové plochy, případně jiné řízení s ohledem na vyjádření žalované, že požádala stavební úřad o prodloužení lhůty pro doložení potřebných dokladů, zda probíhá jiné řízení, případně z jakého důvodu ve věci nebylo dosud stavebním úřadem rozhodnuto, když podnět k zahájení řízení o odstranění stavby - betonové plochy byl podán již v roce 2020.

8. K následnému dotazu soudu stavební úřad v Kroměříži sdělením ze dne 24. 10. 2022 soudu sdělil, že v předmětné věci vede v současné době 2 řízení, a to:

1. řízení o odstranění stavby, zahájené dne 16. 12. 2021, jež je v současné době porušeno, neboť vlastník stavby požádal o její dodatečné povolení; 2. řízení o dodatečném povolení stavby, v němž bude stavební úřad buďto pokračovat podle příslušných ustanovení stavebního zákona, nebo přeruší řízení do doby ukončení soudního řízení (zjistí-li vliv výsledku soudního řízení na řízení před správním orgánem).

9. Usnesením soudu ze dne 4. 11. 2022 pod č. j. [spisová značka] pak soud ustanovil Ing. [jméno FO] znalcem z oboru stavebnictví, stavby obytné, stavby průmyslové (dále jen „znalkyně“), jejímž úkolem pak bylo po prostudování soudního spisu a případném šetření na místě samém odpovědět na otázky:

1. Jakým způsobem a kam je směřován odtok vody z pozemku žalované?

2. Je voda z pozemku žalované sváděna na pozemek žalobkyně v míře převyšující obvyklý odvod vody mezi běžnými sousedními pozemky v dané lokalitě?

3. Je stavba garáže na pozemku žalobkyně provedena odborně správně, a to především se zaměřením na příčiny vedoucí k zavlhání stěny garáže při hranici s pozemkem žalované?

4. Je příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované odvod vody z pozemku žalované na pozemek žalobkyně? Pokud ano, v jaké míře přičinění (zdůvodněte)?

5. Je příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované neodborně (nekvalitně) provedená stavba garáže? Pokud ano, v jaké míře přičinění (zdůvodněte)?

6. Jaká je příčina zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované?

10. Znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2022 byl soudu předložen dne 3. 1. 2023, přičemž k otázce č. [hodnota] znalkyně popsala stávající stav na místě s tím, že z levé části chodníku je betonový žlábek po odstraněném dřevěném trámu bývalé šopy, jenž zajišťuje odtok vody ze zbývající levé části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy při řádném provedení a dokončení stavby garáže (levá obvodová stěna) by nemělo k zatékání docházet. Dále znalkyně na následné otázky č. [hodnota]-4 pak odpověděla, že: voda z pozemku žalované NENÍ sváděna na pozemek žalobkyně v míře převyšující obvyklý odvod vody mezi běžnými sousedními pozemky v dané lokalitě; stavba garáže na pozemku žalobkyně NENÍ provedena odborně správně, a to především se zaměřením na příčiny vedoucí k zavlhání stěny garáže při hranici s pozemkem žalované; příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované NENÍ odvod vody z pozemku žalované na pozemek žalobkyně. A k následným otázkám č. [hodnota] a 6 žalobkyně sdělila, že příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované JE POUZE neodborně (nekvalitně) provedená stavba garáže, konkr. nesprávně provedená izolace obvodové stěny garáže, neukončené zateplení vnějšího límce obvodové stěny, nedokončená dodatečně prováděná izolace nopovou folií s porušením betonu na chodníku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v zadní části u garáže.

11. K předmětnému znaleckému posudku se podáním doručeným soudu dne 26. 1. 2023 vyjádřila žalovaná, kdy uvedla, že zcela souhlasí se závěry znaleckého posudku, neboť tento prakticky koresponduje s odbornými vyjádřeními Ing. arch. [jméno FO] a Ing. [jméno FO], které žalovaná již soudu předložila v rámci probíhajícího soudního řízení. Žalovaná je již zcela přesvědčena, že k zavlhání zdiva nedochází díky změně odtokových poměrů vody v daném místě, ale díky tomu, že stavba garáže je špatně provedená a nedokončená, jak vyplývá z výše uvedeného znaleckého posudku. Dále žalovaná soudu sdělila, že nebyla při prohlídce na místě vpuštěna dovnitř garáže, což bylo zřejmě z důvodu, že tvrzení žalobkyně uvedené v návrhu na zahájení řízení ze dne 14. 3. 2022 „ … dochází k vlhnutí stěny garáže sousedící s pozemkem žalované, když ostatní zdi garáže nevykazovaly žádné vlhnutí“ by se ukázalo jako za zcela nepravdivé. Žalovaná proto trvá na výslechu znalkyně, která byla uvnitř garáže a může se tedy k této otázce vyjádřit. S ohledem na vše výše uvedené, a především na základě závěrů znaleckého posudku, žalovaná navrhuje, aby Okresní soud v Kroměříži nároky žalobkyně uvedené v žalobě, po projednání věci, zamítl jako zcela nedůvodné, žalobu jako celek zamítl a uložil žalobkyni povinnost uhradit žalované náklady řízení. Následným podáním doručeným soudu dne 14. 2. 2023 se k předmětnému znaleckému posudku vyjádřila i žalobkyně, kdy uvedla, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasí. Žalobkyně má za to, že odpovědi znalce jsou neúplné a neřeší otázku skutečného důvodu zavlhání garáže ve vlastnictví žalobkyně, kdy dle žalobkyně při stavbě garáže byla zhotovena, a to řádně, vodorovná izolace celé základové desky. Existenci této izolace nelze zjistit jiným způsobem než případným provedením sondy. Znalec posuzoval odvod vody pozemku žalované s ohledem na stávající stav, tedy s ohledem na existenci betonové desky, která na pozemku žalované zůstala a která měla být z pozemku žalované již odstraněna současně s odstraněním kůlny, která na této betonové ploše stála. V případě, že by byla tato betonová deska odstraněna z pozemku žalované, nepochybně by vodorovná izolace plnila svůj účel, protože by se nacházela nad úrovní terénu na pozemku žalované. Přesto však k odstranění této betonové desky z pozemku žalované nedošlo. S ohledem na tuto okolnost by se měl znalec ještě vyjádřit k otázce, zda by nadále docházelo nebo naopak nedocházelo k zavlhání garáže žalované. V případě, že by došlo k odstranění betonové desky na pozemku žalované, čímž by jednak došlo ke snížení výše terénu na pozemku žalované a jednak by nepochybně došlo i ke změně odtokových poměrů, protože voda by se vsakovala do terénu a nebyla odváděna tak, jak uvádí znalec a s ohledem na tuto úpravu by zavlhání garáže žalobkyně nedošlo. Z těchto důvodů tedy žalobkyně navrhuje výslech znalce za účelem zodpovězení výše naznačené otázky, což by mělo mít vliv na vyřešení odtokových poměrů vody z pozemku žalované a současně i vyřešení zavlhání garáže žalobkyně.

12. Na soudním jednání dne 16. 1. 2024 nejprve právní zástupce žalobkyně soudu sdělil, že v současné době se čeká na rozhodnutí ve věci odstranění stavby zpevněné plochy nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vedené stavebním úřadem v Kroměříži, kdy žalovaná ani v dodatečných lhůtách nedoplnila svou žádost o dodatečné povolení stavby. Poté byl proveden výslech znalkyně Ing. [jméno FO], která mj. soudu sdělila, že podle ní je příčinou zavlhání garáže nedokončená stavba garáže, respektive nedokončené napojení garáže na sousední pozemek. Odvod dešťové vody ze zpevněné plochy na pozemku žalované není v míře převyšující obvyklý odvod vody v dané lokalitě, kdy místní podmínky zůstaly stejné. Podle znalkyně je zjevné, že se voda dostává do garáže z vnější strany, a to průsakem i vzlínáním, kdy žádná izolace tam není vidět. V důsledku uvedeného není důvod činit destruktivní zkoušku na existenci izolace vevnitř garáže. Betonová deska je na úrovni okolního terénu. V případě odstranění betonové desky se nezmění zavlhání garáže, neboť v této je špatně provedená izolace. Nopová folie není primárně určena k izolaci proti vodě. U betonové desky není žádný viditelný spád. Problém je po celé délce obvodové stěny garáže, neboť zde nejsou řádně zapravené spoje garáže s okolím. V případě, že by byla i v dané stěně provedená vodorovná izolace (tzv. vana), nedostávala by se vlhkost dovnitř garáže. Svislou izolaci na protější stěně garáže znalkyně neřešila. Při prohlídce byla řešena především levá obvodová zeď garáže, ostatní zdi byly rovněž prohlédnuty, byly suché. Betonová deska může sloužit jako izolace proti vlhkosti v případě, pokud by byly dokončeny spoje garáže s uvedenou betonovou deskou. Znalkyně není schopna říci, zda vlhkost byla vyšší v místě „díry“ v betonové desce než jinde v dané zdi. Podle ní není vliv předmětné betonové desky na zavlhání garáže. Podle znalkyně by se musela provést dodatečná izolace, jak bylo v projektu, pak by se vyřešilo vlhnutí. Pokud by se kvalitně provedlo položení kamínků na rostlý terén na pozemku žalované, tak by se asi vyřešilo vlhnutí zdi.

13. Na soudním jednání dne 21. 3. 2024 bylo nejprve právním zástupcem žalobkyně předloženo nepravomocné rozhodnutí stavebního úřadu ohledně nařízení odstranění stavby - zpevněné plochy, [adresa], [adresa], na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Následně byl proveden výslech svědka Ing. [jméno FO], který na úvod soudu sdělil, že v červnu 2018 zpracoval projektovou dokumentaci pro společný souhlas pro stavbu „provozovna nevýrobních služeb“. [právnická osoba] zpracoval v srpnu 2020 ještě dokumentaci skutečného provedení stavby. Nebyla provedena tepelná izolace a podhled střechy. Byly provedeny navíc 1 dveře. Hydroizolace vodorovná na podkladní betonové mazanině, a tato vodorovná izolace měla být převedena do svislého směru na venkovní líc obvodové stěny, toto mělo být provedeno. Toto se domnívá, že bylo provedeno. V podstatě ke změně oproti projektové dokumentaci nedošlo. Vedlejší pozemek žalované nezkoumal, kdy stavba byla proveditelná i s betonovou plochou. Podle svědka by stavební úřad měl provést v rámci kolaudačního řízení obhlídku stavby a porovnání skutečného provedení s projektovou dokumentací, zda-li to však provedl, neví. V tomhle případě je možné toto shrnout do věty: „Bylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací.“ Nehledě na to, že některé věci jsou při kolaudaci již nekontrolovatelné (kupř. zakryté, pod úrovní terénu apod.) Vodorovná i svislá hydroizolace měla být provedena asfaltovými pásy typu S. Obecně to vytváří tzv. vanu, je však možné provést zvlášť vodorovnou i svislou hydroizolaci, je však nutné pak zajistit spoj těchto izolací. Asfaltový pás typu S má barvu od antracitově šedé po černou. Svědek po předložení fotografie na č. l. 37 prohlásil, že je zřetelně vidět provedený asfaltový pás. Svědek uvedl, že z fotografie na č. l. 37 je možné určit, že hydroizolace je vyvedena nad úroveň okolního terénu. Podle svědka může stavební úřad zkolaudovat stavbu, aniž by zkoumal, zda byla provedena hydroizolace, vycházel by z prohlášení stavebníka. Svědek uvádí, že závěru znalkyně o neexistenci hydroizolace nerozumí, a odkazuje na fotografie na č. l.

37. Svědek uvedl, že z fotografie na č. l. 37 je patrné, že hydroizolace je vyvedena na úroveň hlíny, kdy ve zbytku toto může být zakryto povrchovou úpravou a nelze tak konstatovat, zda se nachází i pod povrchovou úpravou. Poté byl proveden výslech svědka [jméno FO], který soudu na úvod sdělil, že zhotovoval předmětnou stavbu pro žalobkyni, a to převážně sám, ale i s bráchou [jméno FO]. Byla provedena klasická hydroizolace, a to klasická lepenka (přitavená), a ze 3 stran byla vytažená na zeď do svislého stavu, ze 4. ne, neboť tam byla stavba nalepená na hlínu a beton. Před stavbou, jak se dozvěděli, že se k té 4. straně nedostanou, se domluvili s žalovanou, že po provedení stavby tam rozbijí část betonu, odkopou hlínu a provedou svislou izolaci, pak by dali nopovku a zabetonovali do původního stavu. K tomu nedošlo. Dále svědek uvedl, že izolace je pod terénem, proto to chtěli odkopat, aby napojili svislou izolaci na vodorovnou. Na vodorovné izolaci je cca 5-6 cm betonu a dlažba. Vodorovná izolace je v části jedné strany pod terénem. Svědek se vyjádřil k fotografii na č. l. 37, kdy označil šedou plochu pod povrchem stavby za cihlu o výšce 25 cm, kdy vodorovná izolace je pod touto cihlou, a tudíž podle něj pod terénem. Dále svědek sdělil, že pokud by svislá izolace byla provedena dle původní dohody před započetím stavby a rovněž vyvedena nopová folie (která by tam nemusela být), dle jeho názoru by k pronikání vlhkosti do stavby nedošlo. Dále svědek prohlásil, že i pokud by vodorovná izolace byla provedena nad úroveň terénu, docházelo by při chybějící svislé izolace k pronikání vlhkosti do stavby. Svědek k tomu dodal, že vodorovná izolace (lepenka) by v cca 4 letech „zteřela“. Pokud se jedná o nopovku, tak ta slouží k tomu, aby nevlhla zeď. Poté byl proveden výslech svědka [jméno FO], který soudu sdělil, že pro žalobkyni dělal betonáž jámy pod nádobu na vodu (1hl) a následně dopojil svod ze žlabu do bečky. Dále uvedl, že je možné, že tam ještě nainstalovali nopovou folii, detaily si nepamatuje. Pokud se nopová folie instaluje, část musí být pod terénem a část vyvedena nad terén. Měla by sloužit k tomu, aby se voda z venku nedostávala do objektu. Závěrem sdělil, že je možné, že nopovou folii instalovali ze strany žalované.

14. Na soudním jednání dne 13. 6. 2024 pak soud nepřipustil (zamítl) z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti žalobkyní navrhované provedení výslechu svědka [jméno FO], neboť má již dostatek relevantních důkazů nacházejících se v soudním spise, kdy navíc je navržený svědek dle vyjádření žalobkyně jejím přítelem, což by mohlo snížit přínos a vypovídající hodnotu provedené svědecké výpovědi. Navíc měl navržený svědek být dle tvrzení žalobkyně přítomen realizaci stavby garáže a vidět, že svislá izolace byla prováděna, kdy k této skutečnosti byl již vyslechnut svědek [jméno FO], který osobně zhotovoval předmětnou stavbu garáže pro žalobkyni, přičemž jehož výpověď ohledně provedení hydroizolace byla pro soud dostatečně vypovídající.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav.

16. Soud vzal na základě shodných vyjádření účastníků a listinných důkazů (výpisy z katastru nemovitostí a fotografie) za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je garáž, zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], přičemž uvedený pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaným na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je žalovaná. Na uvedeném pozemku žalované se pak nachází zpevněná betonová plocha, jež nebyla vybudována žalovanou (viz čestné prohlášení pana [jméno FO] ze dne 10. 10. 2019 a čestné prohlášení sousedů žalované ze dne 29. 6. 2021). Na zmíněné betonové ploše (betonová deska bez základu) se do pak roku 2020 nacházela dřevěná kůlna, jež byla následně žalovanou odstraněna.

17. Soud vzal dále na základě vyjádření žalobkyně, jež žalovaná nikterak nerozporovala, a listinných důkazů (fotografie) za prokázané, že u předmětné stavby garáže žalobkyně, realizované v letech 2018 a 2019 a následně zkolaudované, dochází k vlhnutí stěny garáže bezprostředně sousedící s pozemkem žalované.

18. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil po právní stránce následovně.

19. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), [v]lastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

20. Z výše citovaného ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. pak především vyplývá rozlišování imisí na tzv. nepřímé a přímé (k tomu blíže srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2484/2023). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku vycházela z toho, že „se navrhuje rozšířit zákaz imisí podle vzoru vládního návrhu občanského zákoníku z r. 1937 tak, že zakázáno bude přivádět imise na cizí pozemek přímo (bez ohledu na míru obtěžování tím způsobeného vlastníku cizího závodu), ledaže k tomu je zvláštní právní důvod. Přímé imise jsou přímým pokračováním vlastníkovy činnosti (např. svádění vody trativodem na sousední pozemek), nepřímé nejsou přímo vyvolány touto činností, nýbrž jsou jen jejím volným následkem podmíněným přírodními vlivy (spad popílku, šíření hluku, množení hlodavců na pozemku neužívaném nebo nenáležitě obstarávaném apod.). Nepřímé imise mají být zakázány rovněž, avšak jen za podmínky, že jsou místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku v daném místě (Eliáš, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Sagit, 2012, str. 441-442). Odborná literatura v dané věci pak zdůraznila, že občanský zákoník odlišuje přímé a nepřímé imise. Přímé imise jsou takové, které jsou přímo přivedeny na sousední pozemek (např. vlastník vyvede výfuk vzduchotechniky přímo na sousedův pozemek, vyústí tam okap nebo umístí na hranici svého pozemku včelín tak, aby včely vylétávaly přímo na pozemek souseda). Takové imise jsou vždy zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda. Právo přivádět imise na sousedův pozemek si mohou vlastníci sousedních pozemků ovšem dojednat, a to i jako služebnost. Naproti tomu u nepřímé imise je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící, nýbrž i vzdálenější. Ochrana se sousedovi poskytuje proti nepřímým imisím jen tam, kde to překračuje míru přiměřenou poměrům, společensky únosné hranice dané dobrými mravy. Jen takový zásah je neoprávněný. Ostatní, běžné imise, které nepřekračují míru přiměřenou poměrům, jsou sousedé povinni navzájem si trpět (Spáčil, J. – Hrabánek, D. a kol. Sousedská práva podle nového občanského zákoníku. Praha: Leges, 2015, str. 169-170). Z tohoto pojetí vycházejí i komentáře k občanskému zákoníku, které konstatují, že zákon nepřipouští imise přímé; přímé zásahy do vlastnictví jsou nepřípustné bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírají o zvláštní právní důvod, např. o věcné břemeno. Proti přímým imisím se lze bránit negatorní žalobou (§ 1042) – (Spáčil. J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.

1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 148 a 2. vydání, podstatně podrobnější – https://www.beck.cz/obcansky-zakonik-iii-vecna-prava-976-1474-komentar). Ve shodě s tím jsou i další závěry komentářové literatury, podle kterých § 1013 odst. 1 o. z. bez dalšího zakazuje imise přímé způsobené jako přímý důsledek činnosti vlastníka rušitele [svádění vody ze svého pozemku trativodem na sousední pozemek (NS ČSR Rv I 269/23; Vážný 2870) nebo zasypání příkopu, které má za přímý následek zaplavování sousedního pozemku (NS ČSR Rv II 118/25; Vážný 4958)], pokud k působení přímých imisí neopravňuje zvláštní právní důvod (smlouva, věcné břemeno). Neuplatní se tedy kritérium „nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“ Nepřímé imise ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. zakazuje tehdy, jsou-li místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě (Petrov, J. – Výtisk, M. – Beran, V. Občanský zákoník. Komentář.

2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1084-1085).

21. Pokud tedy zákon a rozhodovací praxe hovoří o zákazu obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, mají na mysli jak poměry místní, tak poměry druhové. Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3797/2016, vycházející z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005). Je tak třeba vždy zvážit, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám přiměřená míra konkrétních imisí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1421/2003, publikovaný pod č. 14/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, shodně pak též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014).

22. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že nelze žalobci uložit v řízení, ve kterém se domáhá zdržení se rušení jeho vlastnického práva, povinnost k provedení opatření, která by vedla k dosažení a udržení žádoucího stavu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3552/2021). Žalobě na zdržení se rušení výkonu vlastnického práva však nelze vyhovět za předpokladu, že žalobce může v souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi provést s přiměřenými náklady vhodné opatření, které zabrání rušení výkonu jeho vlastnického práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1629/99, v němž Nejvyšší soud v souvislosti s imisemi pohledem uzavřel, že jim může žalobce zabránit pořízením záclon, závěsů nebo žaluzií, a proto byl dán důvod pro zamítnutí žaloby). Vždy je nutno v poměrech konkrétní projednávané věci posoudit, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat provedení vhodného opatření, které zabrání rušení výkonu jeho vlastnického práva, a tedy zda je opodstatněné žalobu z tohoto důvodu zamítnout.

23. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je garáž, zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] (dále jen „garáž“), přičemž uvedený pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaným na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je žalovaná (dále jen „pozemek žalované“), a na němž se nachází zpevněná betonová plocha.

25. V řízení bylo dále prokázáno, že u předmětné garáže žalobkyně, jež byla realizovaná v letech 2018 a 2019, dochází k vlhnutí stěny garáže bezprostředně sousedící s pozemkem žalované.

26. Stěžejními okruhy otázek v tomto řízení byla zjištění: a) jakým způsobem a kam je směřován odtok vody z pozemku žalované a zda je voda z pozemku žalované sváděna na pozemek žalobkyně v míře převyšující obvyklý odvod vody mezi běžnými sousedními pozemky v dané lokalitě; b) zda je stavba garáže na pozemku žalobkyně provedena odborně správně (se zaměřením na příčiny vedoucí k zavlhání stěny garáže při hranici s pozemkem žalované); c) co je příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované - zda odvod vody z pozemku žalované na pozemek žalobkyně nebo neodborně (nekvalitně) provedená stavba garáže.

27. V případě odtoku vody z pozemku žalované soud vycházel především ze závěrů učiněných ve znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2022 zpracovaném Ing. [jméno FO], dle nichž je stávající betonový chodník na pozemku žalované podél garáže rovinný, z pravé strany ohraničený obvodovou stěnou garáže bez řádně provedené izolace proti vodě a s nedokončeným zateplením v dolní části u styku s betonem chodníku. V zadní části je odkopána část betonu chodníku a od rohu provedena provizorní nopová folie, z levé části chodníku je betonový žlábek po odstraněném dřevěném trámu bývalé šopy, jenž zajišťuje odtok vody ze zbývající levé části pozemku žalované, kdy při řádném provedení a dokončení stavby garáže (levá obvodová stěna) by nemělo k zatékání docházet, přičemž voda z pozemku žalované NENÍ sváděna na pozemek žalobkyně v míře převyšující obvyklý odvod vody mezi běžnými sousedními pozemky v dané lokalitě. K tomu znalkyně v posudku dále uvedla, že betonový chodník na pozemku žalované je v původním stavu, bez změny odtokových poměrů. Uvedené závěry znalkyně potvrdila i při svém výslechu, kdy uvedla, že odvod dešťové vody ze zpevněné plochy na pozemku žalované není v míře převyšující obvyklý odvod vody v dané lokalitě, kdy místní podmínky zůstaly stejné. Dále uvedla, že betonová deska je na úrovni okolního terénu a není u ní žádný viditelný spád. Závěrem zopakovala, že podle ní není vliv předmětné betonové desky na zavlhání garáže.

28. Dále soud vycházel i ze závěru v odborném posouzení Ing. arch. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož pokud se v době přípravy projektové dokumentace za zahájení stavebních prací v okolní zástavbě již nacházela zpevněná plocha nebo jiné objekty, měla být stavba garáže navržena v souladu s okolní zástavbou a mělo být navrženo takové stavebně-technické řešení, které by zabránilo vnikání vlhkosti do objektu.

29. Rovněž tak soud vycházel i ze závěru v odborném posouzení Ing. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož je naprosto zřejmé, že betonová plocha na pozemku žalované byla vybudována před desítkami let a dle vyjádření žalované ji v takovém stavu již koupili a s touto plochou a jejími stávajícími spády se nikdy nic nedělalo a tak svému účelu slouží celou dobu své životnosti, přičemž s tímto stávajícím stavem měla projektová dokumentace počítat a navrhnout takové stavebně-technické řešení založení stavby a hydroizolačního systému v souladu s okolní zástavbou, které by zabránilo vnikání vlhkosti do objektu.

30. Pokud se pak jedná o posouzení, zda je stavba garáže na pozemku žalobkyně provedena odborně správně (se zaměřením na příčiny vedoucí k zavlhání stěny garáže při hranici s pozemkem žalované), soud opět vycházel zejména ze závěrů učiněných ve znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2022 zpracovaném Ing. [jméno FO], dle nichž stavba garáže NENÍ provedena odborně správně, kdy příčinou zavlhání stěny garáže NENÍ odvod vody z pozemku žalované na pozemek žalobkyně. K tomu znalkyně v posudku dále uvedla, že stavba garáže je postavena v rozporu s původním projektem Ing. [jméno FO] …, kdy v projektu nebyla řešena návaznost na sousední pozemek jiného vlastníka s betonových chodníkem. K tomu znalkyně v posudku dále uvedla, že v řezu je vyznačené přetažení hydroizolace v dolní části stěny, které neexistuje. Dodatečně byla u zadní části stěny garáže provedena izolace nopovou folií, která byla přetažena i přes zadní roh garáže a provizorně ukončena volně položenou dlaždicí, kdy tento stav je zakonzervován od roku 2019, přičemž se jedná o nedokončení, které má spolu s absencí hydroizolace zásadní vliv na řešení zavlhání stěny garáže. Uvedené závěry znalkyně potvrdila i při svém výslechu, kdy prohlásila, že problém je po celé délce obvodové stěny garáže, neboť zde nejsou řádně zapravené spoje garáže s okolím, kdy v případě, že by byla i v dané stěně provedená vodorovná izolace (tzv. vana), nedostávala by se vlhkost dovnitř garáže. Současně sdělila, že při prohlídce byla řešena především levá obvodová zeď garáže, ostatní zdi byly rovněž prohlédnuty, byly suché. Podle znalkyně by se musela provést dodatečná izolace, jak bylo v projektu, pak by se vyřešilo vlhnutí, resp. pokud by se kvalitně provedlo položení kamínků na rostlý terén na pozemku žalované, tak by se asi vyřešilo vlhnutí zdi.

31. Dále soud vycházel i z odborného posouzení Ing. arch. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož garáž nemá, resp. má chybně a nedostatečně provedenou povlakovou hydroizolaci spodní stavby. Vodorovná hydroizolace by měla být umístěna mezi betonové základové pásy, podkladní betonovou desku podlahy a svislé nosné zdivo, přičemž toto napojení konstrukcí je umístěno cca 10 cm pod přilehlým terénem a izolace není viditelná a není ani vyvedena po svislé konstrukci stěny na přilehlý terén do potřebné výšky. Dle vizuální prohlídky na místě samém nebyla hydroizolace mezi základy a svislým zdivem na JZ straně objektu vůbec nalezena (viz foto 1). Na přiložené fotografii je pouze vidět obnažené obvodové zdivo bez jakékoliv vnější ochrany, a tedy přístupné jak povrchové dešťové vodě, tak vzdušené vlhkosti. Dle jeho názoru nebyla stavba provedena odborně způsobilou osobou, dle aktuálně platných norem a dle schválené projektové dokumentace. Neodbornost prokazuje i provedení kontaktního zateplovacího systému, který je proveden bez zakládací lišty s okapnicí a může být také zdrojem vlhkosti (viz foto 2 a 3).

32. Rovněž tak soud vycházel i z odborného posouzení Ing. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož je fasáda provedena neodborně a technicky špatně. Při rozdílném výškovém založení zde není žádná svislá hydroizolace, chybí i tepelná svislá izolace z EXP. Dále postrádá zakládací profil KZS (kontaktní zateplovací systém), správně by zde měla být i separační oddělovací vrstva z nopové fólie. Zeď i tepelný izolant z EPS KZS jsou na dotek mokré, což způsobuje škody na objektu garáže, a to z důvodu špatně provedené stavby. Jeho vyjádření ke stávajícímu stavu je zcela jednoznačné, stavba je po realizační stránce špatně zrealizována.

33. Jako zásadní v dané věci pak soud vyhodnotil výpověď svědka [jméno FO] jakožto stavebníka garáže, který k tomu uvedl, že byla provedena klasická hydroizolace přitavenou lepenkou, která byla ze 3 stran vytažená na zeď do svislého stavu, ze 4. strany (pozn. ze strany od žalované) však ne, neboť tam byla stavba nalepená na hlínu a beton. Dále svědek uvedl, že izolace je pod terénem, proto to chtěli odkopat, aby napojili svislou izolaci na vodorovnou. Na vodorovné izolaci je cca 5-6 cm betonu a dlažba. Vodorovná izolace je v části jedné strany pod terénem. Svědek se vyjádřil k fotografii na č. l. 37, kdy označil šedou plochu pod povrchem stavby za cihlu o výšce 25 cm, kdy vodorovná izolace je pod touto cihlou, a tudíž podle něj pod terénem. Dále svědek sdělil, že pokud by svislá izolace byla provedena dle původní dohody před započetím stavby a rovněž vyvedena nopová folie (která by tam nemusela být), dle jeho názoru by k pronikání vlhkosti do stavby nedošlo. Dále svědek prohlásil, že i pokud by vodorovná izolace byla provedena nad úroveň terénu, docházelo by při chybějící svislé izolace k pronikání vlhkosti do stavby.

34. A pokud se jedná o posouzení, co je příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované, soud vycházel především ze závěrů učiněných ve znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2022 zpracovaném Ing. [jméno FO], dle nichž příčinou NENÍ odvod vody z pozemku žalované na pozemek žalobkyně, nýbrž pouze neodborně (nekvalitně) provedená stavba garáže, konkr. nesprávně provedená izolace obvodové stěny garáže, neukončené zateplení vnějšího límce obvodové stěny, nedokončená dodatečně prováděná izolace nopovou folií s porušením betonu na chodníku pozemku žalované v zadní části u garáže. Uvedené závěry znalkyně potvrdila i při svém výslechu, kdy sdělila, že podle ní je příčinou zavlhání garáže nedokončená stavba garáže, respektive nedokončené napojení garáže na sousední pozemek. Podle znalkyně je zjevné, že se voda dostává do garáže z vnější strany, a to průsakem i vzlínáním, kdy žádná izolace tam není vidět. Dále znalkyně sdělila, že v případě odstranění betonové desky se nezmění zavlhání garáže, neboť v této je špatně provedená izolace.

35. Dále soud vycházel z odborného posouzení Ing. arch. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož garáž nemá, resp. má chybně a nedostatečně provedenou povlakovou hydroizolaci spodní stavby. Vodorovná hydroizolace by měla být umístěna mezi betonové základové pásy, podkladní betonovou desku podlahy a svislé nosné zdivo, přičemž toto napojení konstrukcí je umístěno cca 10 cm pod přilehlým terénem a izolace není viditelná a není ani vyvedena po svislé konstrukci stěny na přilehlý terén do potřebné výšky. Dle vizuální prohlídky na místě samém nebyla hydroizolace mezi základy a svislým zdivem na JZ straně objektu vůbec nalezena (viz foto 1). Na přiložené fotografii je pouze vidět obnažené obvodové zdivo bez jakékoliv vnější ochrany, a tedy přístupné jak povrchové dešťové vodě, tak vzdušené vlhkosti. Kontaktní zateplovací systém je proveden bez zakládací lišty s okapnicí a může být také zdrojem vlhkosti (viz foto 2 a 3).

36. Soud rovněž vycházel z odborného posouzení Ing. [jméno FO] ze dne 29. 4. 2022, dle něhož při rozdílném výškovém založení zde není žádná svislá hydroizolace, chybí i tepelná svislá izolace z EXP. Dále postrádá zakládací profil KZS (kontaktní zateplovací systém), správně by zde měla být i separační oddělovací vrstva z nopové fólie. Zeď i tepelný izolant z EPS KZS jsou na dotek mokré, což způsobuje škody na objektu garáže, a to z důvodu špatně provedené stavby.

37. Jako zásadní v dané věci pak soud vyhodnotil výpověď svědka [jméno FO] jakožto stavebníka garáže, který vypověděl, že ze strany od žalované nebyla provedena klasická hydroizolace přitavenou lepenkou. Dále svědek uvedl, že vodorovná izolace je v části jedné strany pod terénem. Dále svědek sdělil, že pokud by svislá izolace byla provedena dle původní dohody před započetím stavby a rovněž vyvedena nopová folie (která by tam nemusela být), dle jeho názoru by k pronikání vlhkosti do stavby nedošlo. Dále svědek prohlásil, že i pokud by vodorovná izolace byla provedena nad úroveň terénu, docházelo by při chybějící svislé izolace k pronikání vlhkosti do stavby.

38. K zodpovězení výše položených otázek byl soudem dále proveden výslech svědka Ing. [jméno FO], který zpracoval pro žalobkyni v červnu 2018 projektovou dokumentaci pro danou stavbu a v srpnu 2020 dokumentaci skutečného provedení stavby. Dle jeho sdělení nebyla provedena tepelná izolace a podhled střechy, naopak byly provedeny navíc 1 dveře, v podstatě ke změně oproti projektové dokumentaci nedošlo. Svědek se dále domnívá, že byla provedena hydroizolace vodorovná na podkladní betonové mazanině, přičemž tato vodorovná izolace měla být převedena do svislého směru na venkovní líc obvodové stěny, kdy vodorovná i svislá hydroizolace měla být provedena asfaltovými pásy typu S. Vedlejší pozemek žalované svědek nezkoumal, kdy stavba byla proveditelná i s betonovou plochou. Dále svědek sdělil, že stavební úřad by měl provést v rámci kolaudačního řízení obhlídku stavby a porovnání skutečného provedení s projektovou dokumentací, zda-li to však provedl, neví. Nehledě na to, že některé věci jsou při kolaudaci již nekontrolovatelné (kupř. zakryté, pod úrovní terénu apod.). Podle svědka přitom může stavební úřad zkolaudovat stavbu, aniž by zkoumal, zda byla provedena hydroizolace, vycházel by z prohlášení stavebníka. Svědek se rovněž vyjádřil k fotografii na č. l. 37 spisu, kdy prohlásil že je zřetelně vidět provedený asfaltový pás a je tak možné určit, že hydroizolace je vyvedena nad úroveň okolního terénu, resp. na úroveň hlíny, kdy ve zbytku toto může být zakryto povrchovou úpravou a nelze tak konstatovat, zda se nachází i pod povrchovou úpravou. K tomu soud poznamenává, že tvrzení svědka Ing. [jméno FO] ohledně poznatků z fotografie na č. l. 37 spisu nekoresponduje s tvrzeními svědka [jméno FO], který u ní označil šedou plochu pod povrchem stavby za cihlu o výšce 25 cm s tím, že vodorovná izolace je pod touto cihlou a tudíž pod terénem, přičemž v jiné části své výpovědi prohlásil, že byla provedena klasická hydroizolace přitavenou lepenkou, která byla ze 3 stran byla vytažená na zeď do svislého stavu, ze 4. strany (pozn. ze strany od žalované) však ne, neboť tam byla stavba nalepená na hlínu a beton. V této části výpovědi svědka Ing. [jméno FO] tedy soud shledal její rozporuplnost s výpovědí svědka [jméno FO] (stavebníka garáže), ale rovněž se závěry učiněnými ve výše uvedených odborných vyjádřeních a ve znaleckém posudku, v důsledku čehož nebylo ze strany soudu při jeho rozhodování k dané části výpovědi svědka Ing. [jméno FO] přihlédnuto. Dále byl proveden výslech svědka [jméno FO], jehož výpověď soud vyhodnotil jako pro danou kauzu zcela nepřínosnou, neboť ten dle vlastního sdělení pro žalobkyně dělal betonáž jámy pod nádobu na vodu (1 hl) a následně dopojil svod ze žlabu do bečky, kdy za možné označil, že tam ještě nainstalovali nopovou folii, a to asi ze strany žalované, detaily si však nepamatoval.

39. Na základě provedeného dokazování a jeho výsledků tak dospěl soud k závěru, že voda z pozemku žalované není sváděna na pozemek žalobkyně v míře převyšující obvyklý odvod vody mezi běžnými sousedními pozemky v dané lokalitě, přičemž stavba garáže na pozemku žalobkyně nebyla provedena odborně správně (především pak s ohledem na chybějící svislou hydroizolaci u stěny garáže sousedící s pozemkem žalované a vodorovnou izolaci umístěnou v části této stěny pod terénem) a tato skutečnost je pak příčinou zavlhání stěny garáže nacházející se na pozemku žalobkyně při hranici s pozemkem žalované.

40. Za tohoto stavu soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok ad I. rozsudku). S ohledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť nebyly splněny podmínky předvídané výše citovaným ustanovením § 1013 odst. 1 o. z., kdy žalovaná nezpůsobila vnikání imisí (vody) na pozemek (resp. ke stavbě garáže) žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku a rovněž tak žalovaná přímo nepřivádí imise (vodu) na pozemek (resp. ke stavbě garáže) žalobkyně. Žalobě pak nelze vyhovět rovněž z toho důvodu, že žalobkyně může v souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi provést s přiměřenými náklady vhodné opatření (tj. provést dodatečnou hydroizolaci předmětné stěny garáže), které zabrání rušení výkonu vlastnického práva žalobkyně (zavlhání stěny garáže).

41. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalované soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v souladu s jejím písemným vyúčtováním, která sestávala z odměny advokáta dle § 9 odst. 3 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 2 500 Kč a za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 3 x písemná podání, 4 x jednání s klientem a 5 x účast na soudním jednání: 26. 9. 2022, 16. 1. 2024, 21. 3. 2024, 21. 5. 2024 a 13. 6. 2024) 13 x částka 2 500 Kč, 13 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; tedy celkem 36 400 Kč (výrok ad II. rozsudku).

42. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

43. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

44. V řízení dále vznikly státu náklady řízení spočívající ve znalečném, přičemž soud usnesením ze dne 21. 2. 2023 pod č. j. [spisová značka] rozhodl o přiznání znalci Ing. [Anonymizováno] [jméno FO] odměny v celkové výši 9 256,50 Kč, k jejímuž vyplacení došlo dne 22. 3. 2023.

45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

46. V souvislosti s poměrem úspěchu a neúspěchu účastníků ve vydaném rozhodnutí ve věci samé soud rozhodl o zaplacení části náhrad nákladů řízení, vzniklých České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži na znalečném tak, jak je zachyceno ve výroku ad III. rozsudku, a to s odkazem na citované ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy zavázal žalobkyni k náhradě výše uvedených nákladů státu.

47. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži znalečné do tří dnů od právní moci rozhodnutí, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení