18 C 68/2023 - 152

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta B] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] trvale bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] trvale bytem [Adresa žalované A] o 60 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala společně a nerozdílně zaplacení částky ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala peněžitého plnění patrného z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně nabyla usnesením o příklepu spoluvlastnický podíl ve výši na nemovitých věcech, jejichž dalšími spoluvlastníky jsou žalovaní (prvému žalovanému náleží spoluvlastnický podíl ve výši a druhé žalované ve výši ). Žalobkyně je obchodní společností s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalobkyni je znemožňováno předmět jejího vlastnictví užívat a zůstává výlučně v dispozici žalovaných. Žalovaní se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacují. Žalovaní žalobkyni za toto jednání neposkytli žádnou přiměřenou náhradu. Výše bezdůvodného obohacení žalovaných činí 60 000 Kč, tj. 6 000 Kč za každý započatý měsíc počínaje měsícem následujícím po vydání usnesení osvědčující úpadek prvého žalovaného, tj. od [Anonymizováno]. Žalováno je tak 10 měsíců od [Anonymizováno] do konce [Anonymizováno] (žaloba byla podána [datum]). Žalobkyně žalované opakovaně vyzývala k předání klíčů a k umožnění přístupu do předmětu spoluvlastnictví, a to výzvou ze dne [datum] nebo předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně chtěla tyto nemovité věci užívat jako ubytování pro její zaměstnance. Ze strany žalovaných nebylo sděleno, jaké prostory využívat lze. Pouze ze sdělení žalovaných má žalobkyně informaci, že každý ze žalovaných užívá jednu část stavby. K užívání jednotlivých pozemků žalobkyně žádnou informaci nemá. Za účelem domluvy užívání těchto nemovitých věcí se do domu dostavil pracovník žalobkyně. Žalobkyni je známo, že stav nemovitých věcí není dobrý. Požaduje proto hodnotu obvyklého nájmu odpovídajícímu podílu žalobkyně na nemovitých věcech, což by mělo odpovídat žalované částce 6 000 Kč měsíčně s ohledem na znalost trhu žalobkyně.

2. Prvý žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Dům byl dříve užíván tak, že polovinu domu užívala druhá žalovaná a druhou polovinu prvý žalovaný se svým bratrem, původním vlastníkem podílu. [jméno FO], co bratr o podíl přišel, odstěhoval se do části domu, kterou užívá prvý žalovaný, a zbylé prostory byly uvolněny pro žalobkyni pro její užívání. Nemá informaci o tom, že by se nějaký zaměstnanec žalobkyně do domu dostavil, sám prvý žalovaný s nikým nemluvil, přes týden tam není. Dům má dva vchody, čímž je rozdělen na dvě části. Část, kterou užívá prvý žalovaný, má čtyři místnosti. Prvý žalovaný se svým bratrem užívá dvě a dvě jsou uvolněny pro užívání žalobkyni. Neví, kdy a jak se žalovaní dohodli, jak budou nemovité věci užívány. [adresa] užívaná není, je tam neúrodná půda. Část, ve které bydlí prvý žalovaný, se nezamyká, a proto tam ani nejsou klíče, které by mohly být žalobkyni předány. Žalobkyně se do domu může dostavit, nic jí v tom nebrání.

3. Druhá žalovaná rovněž s žalobou nesouhlasila a uvedla, že je pravdou, že pan [jméno FO] se jednou do domu dostavil, je to již řada let, dům si nafotil a druhé žalované nabídl za její podíl 850 000 Kč, to druhá žalovaná odmítla. Následně nastoupil prvý žalovaný do výkonu trestu odnětí svobody a komunikace s žalobkyní utichla. [jméno FO] následně volal, že chce číslo na syna [jméno FO], chtěl se s ním domluvit na nájmu. Neví, proč se to nedomluvilo, od té doby již nikdo nekomunikoval. Žalobkyně původně chtěla i klíče od druhé poloviny domu užívané druhou žalovanou. Ta je však nechtěla předat, neboť k tomu neviděla důvod. Od vchodu, kde bydlí prvý žalovaný, se žádné klíče nepředávaly, tato část se skutečně ani nezamyká. Veškerá elektřina je psaná pouze na druhou žalovanou a synové jí na to přispívají. Původně zde stála pouze část, kde bydlí synové druhé žalované, tam bydlela matka manžela druhé žalované. Když se druhá žalovaná s manželem vzali, postavili si druhou část domu, kterou v současnosti druhá žalovaná obývá. Tehdy celý dům včetně této přístavby vlastnila z poloviny druhá žalovaná a z druhé části její manžel. Po smrti manžela v 90. letech se nemovité věci rozdělily do spoluvlastnictví mezi druhou žalovanou a její dva syny. Po smrti babičky (matky manžela druhé žalované) je dům užíván tak, že přistavěnou část užívá pouze druhá žalovaná a starou část domu užívají její synové. Takto je to užíváno více jak 20 let, výslovně se na tom nijak nedohodli, vyplynulo to tak z okolností. Druhá žalovaná užívá tuto polovinu domu, zahradu neužívá, a dále užívá kůlnu na dříví. V části, kterou vlastní žalobkyně, nebydlí, nemá tam žádný majetek, ani tam nechodí. Nemovitost má dva vchody. Jeden používá druhá žalovaná a patří k její polovině domu a druhý vchod užívá bývalý majitel.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů a svědeckých výpovědí učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně je společnost, jejímž předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s nájmem /viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 7 spisu/. V katastru nemovitostí je evidováno vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], k pozemku parc. č. [Anonymizováno], k pozemku parc. č. [hodnota] a k pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. a obci [adresa] (dále též jen „nemovité věci“) na žalobkyni a žalované, konkrétně na žalobkyni podíl ve výši , na prvého žalovaného podíl ve výši a na druhou žalovanou podíl ve výši . Nabývacími tituly jsou smlouva o převodu nemovitosti ze [datum], registrována dne [datum] pro druhou žalovanou, rozhodnutí o dědictví ze dne [datum] (právní moc [datum]) pro prvého žalovaného a usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]-[Anonymizováno], o udělení příklepu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum] s právními zápisy účinku pro žalobkyni dne [datum]. Povinným v exekučním řízení byl [jméno FO], narozený [datum]. Jedná se o dům, kterému přiléhají pozemky – manipulační prostor kolem domu, přilehlé stavby a zahrada za domem /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 8 - 11 spisu, usnesení č. j. [spisová značka], soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] - město na č. l. 12 spisu a nahlížení do katastru nemovitostí na č. l. 89 spisu/.

5. Dům je při pohledu zvenku tvořen třemi pomyslnými částmi. Prvá část (vlevo) je nejnovější a je tvořena vchodovými dveřmi, místností v přízemí a v patře dvěma pokoji. Po vstupu do domu navazuje chodba, po levé straně je v přízemí kuchyně, po pravé straně koupelna (která se nachází již ve střední části domu) a naproti vchodovým dveřím špajz. Z této chodby vedou rovněž schody do patra. Po vystoupání schodů je v patře v části užívané druhou žalovanou chodba, ložnice a dětský pokoj. Levá část domu je cihelná, stejně jako část uprostřed, kde se nachází i druhé vchodové dveře. Prostřední část je tvořena koupelnou, kuchyní, chodbou, z níž vedou schody do patra, a v patře pokojem prvého žalovaného a chodbou. Při vstupu vchodovými dveřmi je chodba a z ní po pravé straně vede vchod do kuchyně užívané prvým žalovaným a jeho bratrem. Na kuchyň dále navazuje společná koupelna se společným záchodem. Třetí část (vpravo) je roubenková a je tvořena v přízemí místností se třemi okny, kterou užívá [jméno FO], a v patře místností rovněž se třemi okny (špejchar), která je prázdná Nad prvním patrem je samostatná půda /viz Google street view foto na č. l. 86 spisu včetně popisku jednotlivých částí domu a fotografie na CD/. Ve znaleckém posudku vypracovaném v exekučním řízení č. j. [spisová značka] ve stavu ke dni [datum] je mj. uvedeno, že dům odpovídá zanedbané údržbě. Levá část domu je dispozičně řešena jako 2+1. Střední část domu je využívána společně a sestává se z pokoje, chodby, koupelny, kuchyně a chodby a v pravé části domu se nachází špejchar, sušárna a chodba. Koupelna je s vanou, sprchovým koutem a s WC. Podlahy jsou pokryté PVC, keramickou dlažbou a prkny. Obklady jsou keramické. Dům je určen k modernizaci a rekonstrukci. Veškeré pozemky spolu tvoří funkční celek. Pozemky jsou středně svažité, travnaté a oplocené. Na pozemcích se nachází zpevněné plochy, porosty, jímka, dřevník, část kolny a kolna. Pozemky jsou přístupné přes pozemek ve vlastnictví obce. Obvyklá cena ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti k pozemkům byla stanovena na 240 000 Kč /viz znalecký posudek na č. l. 96 – 111 spisu/.

6. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek prvého žalovaného a bylo povoleno řešit úpadek oddlužením. Věřitelé byli zároveň vyzváni, aby, pokud tak dosud neučinili, přihlásili své pohledávky ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění tohoto usnesení. Usnesení bylo zveřejněno dne [datum] /viz citované usnesení na č. l. 13 – 14 spisu a výpis z ISIR na č. l. 24 spisu/. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. KSPH [spisová značka]-B-24, bylo schváleno oddlužení prvého žalovaného. V rozhodnutí je dále uvedeno, že prvý žalovaný není povinen vydat ke zpeněžení spoluvlastnický podíl id. na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], v k. ú. a obci [adresa], neboť jej prvý žalovaný využívá jako obydlí a stanovená hodnota podílu obydlí činí 517 071 Kč. Naopak mj. spoluvlastnický podíl ve výši na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], k pozemku parc. č. [hodnota] a k pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. a obci [adresa], bude zpeněžen /viz citované usnesení na č. l. 37 – 42 spisu/. V insolvenčním řízení byl vypracován znalecký posudek podle stavu ke dni [datum], jehož úkolem bylo mj. ocenit cenou obvyklou ideální spoluvlastnický podíl prvého žalovaného na nemovitých věcech. Nemovité věci jsou popsány tak, že se jedná o samostatně stojící, patrový rodinný dům s volným půdním prostorem. Stavebně-technický stav je odpovídající zanedbané údržbě. Fasáda domu není zateplená. Dům je částečně podsklepený. Střecha budovy je sedlová s krytinou z tašek. Do střechy v některých částech zatéká. Na střeše jsou žlaby se svody. Klempířské konstrukce jsou z pozinkovaného plechu. Střecha domu je opatřena komínem. Stáří budovy je cca 95 let. [adresa] domu jsou dřevěná jednoduchá a dřevěná dvojitá. Vchodové dveře domu jsou dřevěné prosklené. K domu patří oplocená zahrada. Přístup k nemovité věci je po místní zpevněné komunikaci. Dům je rozdělen na dvě samostatné části domu. Vlevo je dispozičně řešena jako 2+1. [adresa] domu je využíván společně a sestává se z pokoje, chodby, koupelny, kuchyně a chodby a v pravé části domu se nachází špejchar, pokoj, sušárna a chodba. Vnitřní dveře domu jsou dřevěné plné a dřevěné prosklené. Koupelna je s vanou, sprchovým koutem a s WC. Podlahy jsou pokryty PVC, keramickou dlažbou a prkny. Obklady jsou keramické. V domě je vlhkost a plíseň. Dům je určen k celkové modernizaci a rekonstrukci. Dům je napojen na přípojku elektřiny, vodovodu a jímky. Vytápění domu je lokální na tuhá paliva, kamny. Ohřev teplé vody zajišťuje bojler. Veškeré nemovité věci na sebe navazují a tvoří spolu jeden funkční celek. Pozemky jsou středně svažité, travnaté a oplocené. Na pozemcích se nachází zpevněné plochy, porosty, jímka, dřevník, část kolny a kolna. Součástí znaleckého posudku jsou mj. připojené fotografie, které dokládají velmi špatný stav domu /viz znalecký posudek na č. l. 43 – 66 spisu/. Obec [adresa] potvrdila, že v evidenci objektů a domů obce jsou v domě č. p. [Anonymizováno] vedeny dvě samostatné bytové jednotky. Druhá žalovaná obývá a užívá výhradně svoji bytovou jednotku ve zděné části domu. Druhou bytovou jednotku v roubené části domu obývají její dospělí synové. Druhá žalovaná, ani ostatní členové její rodiny, ji nijak nevyužívají /viz sdělení obce na č. l. 68 spisu a prohlášení obce na č. l. 71 spisu/. Dopisem ze dne [datum] byli žalovaní žalobkyní vyzváni k předání klíčů. Prvému žalovanému byl dopis doručen dne [datum] a druhé žalované dne [datum]. V dopise je mj. uvedeno, že žalobkyni není umožněno spoluvlastnický podíl užívat a naplňovat tak základní složku vlastnického práva, byli vyzváni k předání všech klíčů od předmětných nemovitých věcí a umožnění jejich spoluužívání do 7 dnů od doručení výzvy. Zároveň byli žalovaní upozorněni, že na jejich straně dochází k bezdůvodnému obohacení /viz výzva k předání klíčů včetně doručenek na č. l. 15 – 17 spisu/. Druhá žalovaná na tuto výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že k domu jsou dva vchody, a proto nevidí důvod předávat své klíče od její bytu. Nemovitost má žalobkyně nafocenou. Prvý žalovaný s jeho bratrem mají vlastní vchod. Nijak se na žalobkyni neobohacuje /viz sdělení k výzvě k předání klíčů na č. l. 18 spisu/. Dopisem ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 60 000 Kč, tj. 6 000 Kč za započatý měsíc počínaje [Anonymizováno] s tím, že dlužná částka má být uhrazena nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaní byli upozorněni na případné vymáhání pohledávky soudní cestou. Opětovně byli vyzváni k předání klíčů a k umožnění přístupu na předmětné nemovité věci. Druhé žalované byl dopis doručen dne [datum]. Prvému žalovanému byla dne [datum] zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Zásilka byla jako nedoručená vrácena žalobkyni zpět /viz předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení včetně doručenek na č. l. 19 – 21 spisu/.

7. Svědeckou výpovědí pana [jméno FO] ve spojení s jeho čestným prohlášením bylo zjištěno, že často navštěvuje prvého žalovaného v místě jeho bydliště. Druhá žalovaná byt prvého žalovaného v době jeho návštěv nikdy nenavštěvovala, nijak ho neobývá a neužívá /viz čestné prohlášení na č. l. 69 spisu/. K čestnému prohlášení uvedl, že ho nepsal, neví, kdo ho psal, ale s jeho obsahem souhlasil, a proto ho podepsal. Žalované zná z obce a prvého žalovaného z práce. S rodinou žalovaných se zná cca od roku [Anonymizováno]. Znal je již v době, kdy v domě žila ještě babička prvého žalovaného a strýc. V té době tam druhá žalovaná bydlela se syny. Polovina domu je zděná a druhá polovina je roubenka. V roubence bydlela babička a v dospělosti tam s ní bydlel [jméno FO]. Po smrti babičky bydlí v pravé části domu prvý žalovaný a [jméno FO]. Asi před rokem [Anonymizováno] totiž zemřel strýc i babička. Prvý žalovaný s [jméno FO] snad nějakou část domu dostali. Ve druhé polovině domu, ve zděné části, bydlí druhá žalovaná s manželem [právnická osoba]. Posledních pět let prvého žalovaného a [jméno FO] navštěvuje. To ví s jistotou, že je takto dům užíván. Z vyprávění ví, že tak byl užíván i před tím. V roubence se dole nachází jedna místnost, ve které bydlí [jméno FO] a nahoře jedna místnost, ve které bydlí prvý žalovaný. Do této části se chodí po prudkých schodech. V roubenkové části je také kuchyň. Koupelna se záchodem je již ve zděné části a je společná i pro rodinu druhé žalované. Naposledy byl v domě ráno před výslechem, ve spodní místnosti u [jméno FO], může potvrdit, že roubenka je užívána stále stejně. Spodní místnost stále užívá [jméno FO]. Ve zděné části, kde bydlí druhá žalovaná, svědek nikdy nebyl. Před roubenkou je prostor, jsou tam např. naházené kýble a nářadí, ale prostor není nijak členěný. Byl pouze na dvorku před domem, za domem svědek nikdy nebyl. Dům je užíván žalovanými a [jméno FO] samostatně, takže ho lze užívat ve třech samostatných částech /viz svědecká výpověď [jméno FO] na č. l. 90 spisu/.

8. Svědeckou výpovědí pana [adresa] ve spojení s jeho čestným prohlášením bylo zjištěno, že často navštěvuje prvého žalovaného v místě jeho bydliště. Druhá žalovaná byt prvého žalovaného v době jeho návštěv nikdy nenavštěvovala, nijak ho neobývá a neužívá /viz čestné prohlášení na č. l. 70 spisu/. K čestnému prohlášení svědek uvedl, že ho psal v návaznosti na sdělení prvého žalovaného, že jeho bratr přišel o podíl na nemovitosti a že bude třeba jeho výpovědi. Vytiskl ho i pro pana [jméno FO], neboť od prvého žalovaného věděl, že svědčit má i pan [jméno FO]. Věděl od prvého žalovaného, pro jaký účel ho píše. S prvým žalovaným se svědek přátelí od malička, díky čemuž zná i jeho matku, druhou žalovanou. Svědek byl v celém domě. Dům je rozdělen na dvě části, novostavba a stará část. Cca v roce [jméno FO] a jsou společné. Po smrti babičky bydlí prvý žalovaný a [jméno FO] ve staré části. Cca v roce [Anonymizováno] už mohli bydlet takto zvlášť. Roubenka má jednu místnost dole, tam bydlí [jméno FO] a nahoře jsou tři pokoje, v jednom bydlí prvý žalovaný. Dva pokoje jsou prázdné, protože je prvý žalovaný a [jméno FO] nepotřebují. Dole je ještě malá kuchyňka. Naposledy tam byl minulý týden a dům byl takto přesně užíván, tj. [jméno FO] dole a prvý žalovaný nahoře. Byl i v zahradě. Je to stráň, proto není užívána, nic tam není, nic se tam nepěstuje. Kolem domu je ještě malá garáž a stodola, nebo spíše přístřešek. Tyto prostory svědek neví, jak se užívají, jak to je vzájemně rozdělené. Ví, že druhá žalovaná neužívá prostor, kde bydlí prvý žalovaný a [jméno FO], a zároveň prvý žalovaný a [jméno FO] neužívají prostor, který užívá druhá žalovaná. Společně mají pouze koupelnu. Druhá žalovaná ve své části bydlí se dvěma dětmi a přítelem. Neví nic o tom, že by si žalovaní vzájemně něco v souvislosti s bydlením platili. Domnívá se, že dům nelze rozčlenit na tři části, které by byly plnohodnotné pro bydlení /viz svědecká výpověď [adresa] na č. l. 90 – 91 spisu/.

9. Svědeckou výpovědí pana [adresa] bylo zjištěno, že prvý žalovaný je bratr svědka a druhá žalovaná jeho matka. Matka bydlí v části, která byla původně stodola. Přestavěla se z části za života otce svědka a z části po jeho smrti druhou žalovanou, která byla sama se dvěma dětmi (se svědkem a jeho bratrem, prvým žalovaným). Babička (z otcovy strany) převedla dům na syna, manžela druhé žalované, a na druhou žalovanou. Babičce tam zůstala jen podmínka dožití. Po smrti otce část domu zdědil svědek a prvý žalovaný. Výsledkem bylo, že druhá žalovaná měla a svědek s prvým žalovaný každý . [jméno FO], co svědek o čtvrtinu přišel, žije s bratrem v jeho části, bratr bydlí nahoře, svědek dole a dvě místnosti zůstali volné, stav nemovitosti je žalostný. Když byl malý, bydlel nejprve v části, kde bydlí druhá žalovaná. Po vyučení se přestěhoval do druhé části domu, kde bydlela babička. V té době tam již bydlel i prvý žalovaný. V novější části domu totiž bydlela matka s přítelem [právnická osoba]. Bylo jich tam už moc. Druhá půlka domu byla volná, proto bylo logické, že bydlel s prvým žalovaným u babičky. Nejprve bydlel nahoře. V horním pokoji vedle něho bydlel jeho bratr – prvý žalovaný. [jméno FO], co babička zamřela, přemístil se dolů. Po smrti babičky se již na užívání domu nic nezměnilo. To, že dům takto užívali, vyplynulo ze situace, byl již plnoletý. Nebylo třeba, aby již bydlel u matky, odstěhoval se proto vedle. Matce to pouze oznámil, ale více se to neřešilo. Takto se dům stále užívá a v průběhu let se to nijak nemění. Platí se pouze energie a voda. O vzájemných platbách v souvislosti s užíváním se nikdy nebavili, považuje to za absurdní, aby si v rodině něco platili. Dům je z části roubený, resp. dům se rozděluje na starou a novou část. V nové části jsou nahoře dvě místnosti, dole je kuchyň a je zde chodba. Ve staré části je koupelna a záchod, to je společné. Dále je zde kuchyň, místnost dole, kde bydlí svědek, jedna místnost nahoře, kde bydlí prvý žalovaný, dále je zde chodba, a pak je zde horní část v roubence, která je prázdná. Je ve velmi špatném stavu, chybí tam i okna. Dům má dva vchody. [adresa] za domem je svažitá, nijak se nepoužívá, max. dvakrát do roka ji posekají. Dále je tam bývalý chlívek, který se nijak nepoužívá. [adresa] nijak ani používat nelze, nic se tam nepěstuje, čas na ní netráví. Na dvoře jsou dvě kůlny, jednu používá s prvým žalovaným, druhou druhá žalovaná. V nové části bydlí stále druhá žalovaná s manželem a třemi dětmi. Zděná část je v lepším stavu, roubenková část je před spadnutím. Koupelna a záchod je stále ve stejném stavu, co si pamatuje od dětství, nijak se neopravovalo. [jméno FO], co se to prodalo, se tam někdo byl podívat. Setkání však přítomen nebyl. Neví, jak to proběhlo. Asi před 5 nebo 6 lety ho jednou nebo možná dvakrát telefonicky kontaktoval pan [jméno FO]. Chtěl klíče od domu. Svědek mu sdělil, že klíče nemá, dům se nezamyká, není tam nic, co by se mohlo ukrást. Zároveň se ho pan [jméno FO] ptal, zda chce v domě zůstat, že by platil nájem. S tím svědek souhlasil, v domě vyrůstal. Svědek sdělil, že za místnost, kterou užívá, by nezaplatil víc než 3 500 Kč měsíčně. [jméno FO] svědkovi sdělil, že to bude muset probrat s žalobkyní. Už se mu nikdo neozval. V části, ve které bydlí druhá žalovaná, se zamyká. Druhá žalovaná žalobkyni klíče nepředala. V poslední době ho již nikdo nekontaktoval a neví ani, že by rodinu někdo kontaktoval. Mezi původními spoluvlastníky neexistovala nějaká smlouva o užívání domu. Užívání domu logicky vyplynulo, tj. že druhá žalovaná užívá novou část, kterou si postavila, prvý žalovaný se svědkem druhou část. Nevzpomíná si, že by někdy řekli, co je čí. Po stavebních úpravách by se dalo dům užívat jako tři jednotky. Svědek dlouhodobě užívá jen jednu místnost a tu užívá stále. V katastru nic o způsobu užívání uvedeno není. Ta jedna místnost, kterou užívá, může odpovídat jedné čtvrtině podílu /viz svědecká výpověď [adresa] na č. l. 91 - 92 spisu/.

10. Svědeckou výpovědí pana [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek u žalobkyně pracuje. Na místě byl snad na podzim roku [Anonymizováno]. Dům a přilehlou zahradu prošel s druhou žalovanou. Přítomna byla i její dcera. Jeden syn, už neví který, byl ve vězení, nepamatuje si, kdy přesně. Jednalo se o prvotní seznámení s nemovitostí, protože nikdo nevěděl, co se vydražilo. Dům a zahradu nafotil. Dům měl tři části. Je ve svahu. Při pohledu z cesty je po levé straně část domu, kde bydlela druhá žalovaná. Tato část domu je asi v nejlepším stavu. V této části je to snad rozděleno na 2+1. Prostřední část, ta je v horším, ale řekněme v průměrném stavu, zde bydleli synové, a poslední pravá část je dřevěná roubenka, ta byla v nejhorším stavu, už se propadala. Za domem je velká zahrada směrem k lesu. Byla posekaná. Druhá žalovaná mu říkala, kdo kde v domě bydlí, jak jsou místnosti užívané, že v levé části bydlí s dcerou a uprostřed bydlí kluci. Účelem této první schůzky bylo zkontaktovat spoluvlastníky, zjistit stav nemovitosti, co se vlastní, domluvit se na fungování. Primárně se řeší, zda žalobkyně odkoupí podíl spoluvlastníků, nebo ho naopak prodá jim a domluví se na užívání. Standardně proběhne při této schůzce i žádost o předání klíčů. Asi ji tedy i zde učinil. Neví, zda žalobkyně měla nějakou představu o užívání domu. Po skončení návštěvy žalobkyni předal fotky a tím to pro něho skončilo. Standardně to probíhá tak, že vždy žalobkyně chce mít klíče od domu a pokud nejsou vydány, žaluje se bezdůvodné obohacení, protože se dům nemůže užívat. Naopak, pokud klíče vydané jsou, řeší se, kdo, co a jak bude užívat. Neví, že by žalobkyně tento dům nějak užívala. Obecně ve výsledku se domy po předání klíčů neužívají. Neví o tom, že by se to nějak dál řešilo, že by se to např. inzerovalo k nájmu apod. Myslí si, že klíče předány nebyly, ale neví už, proč předány nebyly. [jméno FO] již na místě žádná další osobní schůzka neproběhla. Neví o tom, že by tam žalobkyně někoho jiného posílala. Tyto věci pro žalobkyni řeší svědek, maximálně tam mohl být makléř, pokud se řešil společný prodej. Nevzpomíná si, že by proběhl nějaký telefonický kontakt. Po předestření svědecké výpovědi [adresa] o tom, že telefonický kontakt proběhl, uvedl, že je to možné, neboť standardně to tak probíhá. Pokud se mu nepodaří kontakt na místě, vezme si telefonní číslo [tel. číslo] osobám zavolá. Mohli mluvit o možném nájmu, ale neví, jak to bylo dořešeno. To je v kompetenci žalobkyně. Nedostal od žalobkyně žádnou další instrukci za účelem kontaktu spoluvlastníků. Někdy žalobkyně v nemovitostech činí i nějaké opravy, ale neví, že by se tady o tom uvažovalo. Spoluvlastníků se neptá, co si případně v souvislosti se spoluvlastnictvím platí, pouze kdyby to sami sdělili. Primárně se snaží dořešit získání klíčů a teprve když mají klíče, řeší co dál. Je možné, že mu bylo sděleno, že prvý žalovaný a jeho bratr část, ve které bydlí, nezamykají, vybavuje si to. V této části domu to bylo takové volnější. V daném případě by stejně žalobkyně chtěla užívat nikoliv prostředek, který byl v horší části, ale tu nejlepší část domu. Neví, že by mezi spoluvlastníky existovala nějaká smlouva o úpravě práv užívání nemovitostí. Kdyby mu to sdělili, chtěl by ji vidět a ofotil by ji. O ničem takovém nevěděl, nevyplývalo to ani např. z vypracovaného znaleckého posudku. Z jeho strany při komunikaci se spoluvlastníky nebyla použita žádná nekalá praktika, veškeré komunikace proběhly v klidu. Nepamatuje si, zda přímo druhou žalovanou žádal o předání klíčů, ani kolik se nabízelo za odkup podílu druhé žalované /viz svědecká výpověď [jméno FO] na č. l. 92 spisu/.

11. Závěr o skutkovém stavu je takový, že účastníci řízení jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci nemovitých věcí. Žalobkyně má zapsaný ve svém vlastnictví ideální podíl ve výši , který nabyla dražbou v exekuci v [Anonymizováno] roku [Anonymizováno]. Prvý žalovaný má rovněž zapsaný ideální podíl ve výši od roku [Anonymizováno] a druhá žalovaná ideální podíl ve výši od roku [Anonymizováno]. Žalovaní jsou v příbuzenském vztahu (matka a syn). Původní spoluvlastník [jméno FO], jehož podíl byl prodán v dražbě žalobkyni, je bratr prvého žalovaného a syn druhé žalované, svůj podíl měl zapsaný ve svém vlastnictví shodně jako prvý žalovaný od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno]. Nemovité věci tvoří jeden funkční celek – dům s dvorkem a přilehlou zahradou, která je středně svažitá, travnatá a oplocená. Dům je dlouhodobě využíván žalovanými a [adresa]. Dále je využíváno bezprostřední okolí domu. Na dvoře jsou dvoje kůlny, jednu užívá prvý žalovaný s bratrem a druhou žalobkyně. [adresa] užívána není. Dům je ve špatném stavu, odpovídá zanedbané údržbě. V domě je vlhkost a plíseň. Dům je tvořen třemi částmi a má dva samostatné vchody – jeden užíván druhou žalovanou a její rodinou a druhý užíván prvým žalovaným a jeho bratrem. Při pohledu zvenku levá část domu je cihelná, nejnovější, má vlastní vchod a je užívána druhou žalovanou a její rodinou. Je tvořena kuchyní, chodbou a špajzem v přízemí, v patře chodbou, ložnicí a dětským pokojem. Prostřední část je rovněž cihelná. Má vlastní vchod, který užívají prvý žalovaný se svým bratrem. V přízemí této prostřední části je chodba a kuchyň. Tyto místnosti užívají pouze prvý žalovaný a jeho bratr. Spolu s druhou žalovanou a její rodinou užívají prvý žalovaný a jeho bratr koupelnu se záchodem, která se nachází ve střední části domu. V patře této prostřední cihelné části domu je pokoj užívaný prvým žalovaným a chodba. Pravá část domu je roubenková. V přízemí je pokoj, který užívá bratr prvého žalovaného, [jméno FO], v patře je špejchar (prázdná místnost s rozbitými okny) a sušárna. Nad tím je samostatná půda. Takto je dům užíván po smrti babičky prvého žalovaného a jeho bratra. Nejpozději od roku [Anonymizováno] se na způsobu užívání nic nezměnilo. Takto je dům užíván po celou dobu do současnosti beze změny. Způsob užívání domu vyplynul z okolností. Způsob užívání není zapsán do katastru nemovitostí. Nikdy nemluvili o tom, že by si vzájemně za užívání domu něco platili. Prvý žalovaný je v insolvenci, dne [datum] bylo zveřejněno usnesení, kterým byl zjištěn úpadek a bylo povoleno řešit úpadek oddlužením. Prvý žalovaný není povinen vydat v insolvenci ke zpeněžení spoluvlastnický podíl id. na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], v k. ú. a obci [adresa], neboť jej prvý žalovaný využívá jako obydlí a stanovená hodnota podílu obydlí činí 517 071 Kč. Naopak mj. spoluvlastnický podíl ve výši na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], k pozemku parc. č. [hodnota] a k pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. a obci [adresa], bude zpeněžen. Na podzim roku [Anonymizováno] byl zaměstnanec žalobkyně (pan [jméno FO]) na prohlídce nemovitých věcí, seznámit se s jejich stavem. Nemovité věci nafotil. Nemovitými věcmi ho provedla druhá žalovaná a sdělila mu, kdo užívá jakou část domu. Zároveň tento zaměstnanec kontaktoval [adresa] s žádostí o předání klíčů od domu. [jméno FO] bylo sděleno, že část, kterou užívá prvý žalovaný s bratrem, se nezamyká. Zároveň se pan [jméno FO] pana [adresa] ptal, zda chce v domě zůstat a platit nájem, s čímž [jméno FO] souhlasil. [jméno FO] již nikdo s možností nájmu a konkrétní výší nájemného nekontaktoval. Část, kterou užívá druhá žalovaná s rodinou, se zamyká, druhá žalovaná odmítla klíče od této části předat. Žádná další schůzka neproběhla. Dopisem ze dne [datum] (doručeným prvému žalovanému dne [datum] a druhé žalované dne [datum]) byli žalovaní žalobkyní vyzváni k předání klíčů žalobkyně a upozorněni, že žalobkyni není umožněno spoluvlastnický podíl užívat, čímž dochází k bezdůvodnému obohacení. Druhá žalovaná na tuto výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že k domu jsou dva vchody, a proto nevidí důvod předávat své klíče od její bytu. Dopisem ze dne [datum] (doručeným druhé žalované dne [datum], prvému žalovanému byla dne [datum] zanechána výzva) byli žalovaní vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 60 000 Kč. Opětovně byli vyzváni k předání klíčů a k umožnění přístupu na předmětné nemovité věci.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl zbylé účastníky navržené důkazy, a to vypracování znaleckého posudku k určení obvyklé ceny nájmu. S ohledem na právní hodnocení zjištěného skutkového stavu (viz níže) je určení obvyklé ceny nájmu pozemků pro rozhodnutí ve věci bez významu.

13. Dle § 546 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

14. Dle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

15. Dle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

16. Dle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

17. Dle § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

18. Dle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

19. Dle § 1126 odst. 1 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Dle odst. 2 téhož ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Dle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

21. Dle § 1765 odst. 1 o. z. dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Soud shledal nárok žalobkyně za zcela nedůvodný. V řízení bylo v souladu s § 980 odst. 2 o. z. prokázáno, že nemovité věci jsou od listopadu roku [Anonymizováno] ve spoluvlastnictví účastníků řízení (žalobkyně a prvý žalovaný vlastní podíl ve výši , druhá žalovaná vlastní podíl ve výši ). Před tím byly nemovité věci dlouhodobě (od roku [Anonymizováno]) ve spoluvlastnictví žalovaných a [adresa]. Jelikož jsou dle § 1115 odst. 1 o. z. nemovité věci ve spoluvlastnictví, má každý ze spoluvlastníků právo k celé věci dle § 1117 o. z. Nelze souhlasit s žalovanými, že by tak některý ze spoluvlastníků vlastnil určitou konkrétní část nemovité věci. Všichni spoluvlastníci vlastní celé nemovité věci. Každý ze spoluvlastníků je tak i oprávněn celé nemovité věci užívat, avšak je omezen stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podílem tak nejsou dle § 1122 odst. 1 o. z. rozděleny společné věci, nýbrž vlastnické právo k nim. Výše spoluvlastnického podílu pak odpovídá míře, kterou se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech ke společné věci. O tom, jak bude věc užívána, rozhodují spoluvlastníci v rámci správy společné věci ve smyslu § 1126 odst. 1 o. z. (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Konkrétní podoba užívání může být vymezena dohodou, rozhodnutím většinového spoluvlastníka nebo založena rozhodnutím soudu. V těchto případech nikdy nemůže docházet k užívání věci bez právního důvodu a vzniku bezdůvodného obohacení (srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS–st. 48/18). Dohoda je favorizovaný způsob, jak takovou konkrétní podobu užívání vymezit. Dohoda spoluvlastníků je bezformálním právním jednáním, může tak být uzavřena ústně, písemně či konkludentně, a to i v případě nemovité věci. Spoluvlastníci jsou takovými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o správě společné věci. V případě podstatné změny poměrů se může kterýkoliv spoluvlastník domáhat nového rozhodnutí o správě společné věci. Změnou poměrů není toliko časový odstup mezi uzavřením dohody spoluvlastníků a její faktickou realizací. Právní nástupce původního spoluvlastníka je povinen stávající dohodu o užívání společné věci respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků totiž sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. Tyto závěry jsou pak dle Nejvyššího soudu v zásadě použitelné i pro poměry o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4201/2017). Praxe dohody tohoto typu nepodřazuje § 560 o. z. a požadavku na písemnou formu, neboť je nepovažuje za právní jednání, kterým by se zřizovalo nebo kterým by se disponovalo s věcným právem k nemovité věci [srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 551: M. Králík].

24. V projednávané věci jsou nejpozději od roku [Anonymizováno] do současnosti nemovité věci užívány stále stejným způsobem, tj. druhá žalovaná se svou rodinou užívá levou část domu (tj. v přízemí kuchyň se špajzem a v patře dva pokoje), která má vlastní vchod, a v prostřední části domu společnou koupelnu se záchodem. Prvý žalovaný užívá prostory v prostřední části domu, do které vede druhý samostatný vchod, tj. pokoj v prvém patře, společnou koupelnu a kuchyň. Bratr prvého žalovaného ([jméno FO]), který byl spoluvlastníkem nemovitých věcí od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], užíval a užívá pokoj v přízemí v pravé části domu a v prostřední části domu kuchyň spolu s prvým žalovaným a koupelnu spolu s oběma žalovanými. Do domu vchází stejným vchodem jako prvý žalovaný. Společně užívají prostory v bezprostředním okolí domu. Zahradu kolem domu neužívají. Jelikož jsou žalovaní a [jméno FO] blízcí rodinní příslušníci (matka se syny), kteří nadto nemají právní vzdělaní, lze jen stěží očekávat formalizovanou dohodu upravující správu společných nemovitých věcí. Je ostatně běžné, užívají-li rodiče spolu se svými dětmi společný dům a jejich vzájemné vztahy nejsou narušené nějakými hlubšími neshodami, že se přirozeně ustálí způsob užívání domu, podle potřeb členů domácnosti (s ohledem na velikost rodiny a věk jednotlivých členů). Za tímto účelem často neprobíhá mezi členy domácnosti nějaká formální komunikaci. Často si pouze sdělí, že některý ze spoluvlastníků začne některý prostor užívat, popř. prostor rovnou začne užívat s vědomím ostatních spoluvlastníků a ostatní proti tomu neprojeví nesouhlas. Z vnějšího pohledu pak lze vysledovat vůli každého ze spoluvlastníků, jak mají být společné nemovité věci užívány, a rovněž ostatní svým jednáním dávají najevo akceptaci takového návrhu, čímž k uzavření dohody o užívání společných nemovitých věcí dochází, aniž by si sami spoluvlastníci museli kvalifikovat, že k uzavření dohody došlo.

25. V daném případě tak lze s ohledem na dobu, po jakou byly nemovité věci původními spoluvlastníky bezkonfliktně (co do způsobu užívání nemovitých věcí) užívány, uzavřít, že k uzavření dohody skutečně došlo. Nemovité věci jako původní spoluvlastníci užívali shodným způsobem po dobu deseti let. Každý ze spoluvlastníků byl srozuměn, jak bude nemovité věci on sám užívat, jakož i jak je budou užívat ostatní spoluvlastníci. Po celou tuto dobu žádný ze spoluvlastníků neprojevil s tímto způsobem užívání nesouhlas, ani nebyla učiněna žádná snaha o změnu způsobu užívání domu. S ohledem na velikost a rozložení domu, jakož i velikost jednotlivých podílů bývalých spoluvlastníků, nelze uzavřít, že by některý ze spoluvlastníků užíval z nemovitých věcí více, než kolik jeho podílu odpovídá. Jejich dohoda tak každému ze spoluvlastníků umožňovala plnou realizaci jeho práva s ohledem na velikost jeho spoluvlastnického podílu. Pokud jde o kvalitu prostor, které každý z bývalých spoluvlastníků užíval, pak ta odpovídá i tomu, jak se který ze spoluvlastníků o prostory, které užíval, po dobu těchto let staral a stará. Jelikož soud uzavřel, že mezi původními spoluvlastníky byla konkludentně ve smyslu § 546 o. z. uzavřena dohoda o způsobu užívání společných nemovitých věcí, zejména domu, v němž bydleli, je touto dohodou vázána i žalobkyně (jak je vysvětleno v odst. 23 odůvodnění tohoto rozsudku), neboť ve smyslu § 1765 o. z. nedošlo k podstatné změně okolností. Nadto žalobkyně ani žádné případné jednání o změně dohody o užívání nemovitých věcí s ostatními spoluvlastníky neiniciovala. To, že mezi bývalými spoluvlastníky skutečně existovala dohoda o způsobu užívání nemovitých věcí, potvrzuje i skutečnost, že druhá žalovaná sdělila žalobkyni, jak jsou nemovité věci užívány. Žalobkyně tak tuto informaci získala bezprostředně poté, co vlastnictví k podílu nabyla, a mohla, pokud by s tímto užíváním nesouhlasila, se snažit alespoň vyvolat komunikaci s žalovanými (zbylými spoluvlastníky) ve snaze danou situaci řešit. Žalobkyně však nic z toho neučinila, o nemovité věci neprojevovala žádný vážný zájem a v komunikaci a snaze užívat nemovité věci zůstala pasivní.

26. Žalobkyně tak měla od počátku informaci, které prostory v domě užíval původní spoluvlastník, do jehož postavení žalobkyně vstoupila. Rovněž jí bylo sděleno, že tyto prostory se nezamykají, a proto od nich nelze předat žalobkyni klíč, v užívání jí však ničeho nebrání. Toto bylo žalobkyni sděleno opakovaně, poprvé již na podzim roku [Anonymizováno] po nabytí vlastnictví k předmětnému podílu na nemovitých věcech. Žalobkyně žádným způsobem neprojevila nesouhlas s takovým užíváním. Naopak oslovila původního spoluvlastníka, zda má zájem v domě nadále bydlet a platit žalobkyni za toto užívání nájem, s čímž původní spoluvlastník souhlasil, zůstala však nedořešená výše nájmu. Žalobkyně se více nepokusila původního spoluvlastníka, ani ostatní spoluvlastníky kontaktovat. Opětovně se ozvala až více jak po dvou letech s žádostí o předání klíčů, aniž by jakkoliv reflektovala skutečnost, že část domu, v níž se nachází prostory, které je dle dohody oprávněna užívat se nezamykají, tj. že je užívat může. Rovněž informovala spoluvlastníky, že má vůči nim nárok z bezdůvodného obohacení z důvodu nadužívání podílů každým ze spoluvlastníků, aniž by zvážila, zda jí v užívání nemovitých věcí bylo skutečně bráněno, což v řízení zjištěno nebylo (prokázán byl opak).

27. K tomu soud pro úplnost dodává, že i kdyby nebylo shledáno uzavření dohody o užívání společných nemovitých věcí, byl žalobkyni minimálně vymezen prostor, který odpovídá výši jejího spoluvlastnického podílu, v rámci užívání společných věcí žalovanými, kteří mají společně většinový podíl na nemovitých věcech. Nevyužívala-li žalobkyně takto vymezený prostor, nemůže se následně domáhat náhrady po ostatních spoluvlastnících z titulu vyloučení z užívání společné věci, neboť vyloučena z užívání nebyla (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud opětovně zdůrazňuje, že žalobkyně si tohoto prostoru musela být vědoma, neboť následně kontaktovala původního spoluvlastníka s možností sjednat nájemní smlouvu. Žalobkyně nemůže nyní klást za vinu ostatním spoluvlastníkům, že v této komunikaci dále nepokračovala, popř. nezahájila kroky směřující k vyklizení původního spoluvlastníka z nemovitých věcí.

28. V řízení totiž bylo provedeným dokazováním vyvráceno tvrzení prvého žalovaného, že poté, co jeho bratr (původní spoluvlastník) o svůj podíl přišel, odstěhoval se do části domu, kterou užívá prvý žalovaný, a zbylé prostory byly uvolněny pro žalobkyni. Naopak bylo prokázáno, že poté, co žalobkyně spoluvlastnický podíl nabyla, se na způsobu užívání ničeho nezměnilo. Původní spoluvlastník se z prostor, které dlouhodobě užíval, nevystěhoval a užíval je nadále stejným způsobem. V tom, aby žalobkyně mohla tyto prostory užívat, jí tak nebránili ostatní spoluvlastníci, nýbrž původní spoluvlastník, aniž by měl právní důvod, který by mu takové užívání zakládal. V takovém případě se však žalobkyně mohla bránit žalobou vůči tomuto původnímu spoluvlastníkovi na vyklizení nemovité věci v souladu s § 1040 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Takovou žalobu pak může podat i jen jeden ze spoluvlastníků (k tomu srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě je logické, že je to pouze žalobkyně, kdo by měla na takové žalobě zájem, neboť předně jsou původním spoluvlastníkem užívány prostory, které má právo užívat právě žalobkyně. Nadto ostatní spoluvlastníci jsou s původním spoluvlastníkem v blízkém rodinném vztahu, a proto jim samotným soužití s původním spoluvlastníkem v zásadě nevadí, aniž by pro ně bylo významné, zda u něho existuje nějaký právní důvod takového užívání. Bylo tak na žalobkyni, aby případně takové řízení zahájila. Žalobkyně však zůstala zcela pasivní.

29. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobkyně se nesnažila vzniklou situaci konstruktivně řešit. Za takový konstruktivní postup nelze považovat pouhé rozeslání výzvy k předání klíčů a úhradě dluhu, aniž by reflektovala skutečný stav (tj. kdo, co užívá a že část domu, která přešla do jejího užívání, se vůbec nezamyká), o kterém byla druhou žalovanou bezprostředně po nabytí spoluvlastnického podílu informována. Je tak bez významu, zda předmětný dům může být rozdělen do tří bytových jednotek. Významné je, že každý ze spoluvlastníků měl ve společných nemovitých věcech vymezen prostor, který mohl užívat a který odpovídal výši jeho podílu.

30. Jelikož jsou prostory žalovanými užívány v souladu s jejich společnou dohodou a způsob užívání i odpovídá výši podílů jednotlivých spoluvlastníků, nemohli se žalovaní (zbylí spoluvlastníci) na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. bezdůvodně obohatit, neboť na jejich straně existoval právní důvod takového užívání. Soudu proto nezbylo žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku). S ohledem na zamítnutí žaloby ze shora popsaného důvodu soud pouze pro úplnost dodává, že žalobkyně byla oprávněna nárok po prvém žalovaném u obecného soudu žalovat, ačkoliv je prvý žalovaný v insolvenci, neboť je požadován nárok, který vznikl až po rozhodnutí o úpadku. Žalobkyně tak tvrdila existenci nové pohledávky, kterou by nemohla přihlásit do insolvenčního řízení. Nejednalo se ani o tvrzenou pohledávku za majetkovou podstatou nebo jí na roveň postavenou. Takovou pohledávku tak mohla uplatnit u civilního soudu přímo vůči dlužníkovi.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšným žalovaným náklady nevznikly. Druhá žalovaná se práva na náhradu nákladů rovněž výslovně vzdala (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení