18 C 72/2017-634

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení práva společného nájmu bytu takto:

Výrok

I. Zrušuje se právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu [číslo] v budově [adresa] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], ve vlastnictví [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec], [IČO], se sídlem [adresa], který se nachází v [anonymizována dvě slova] uvedené budovy a sestává z kuchyně a tří pokojů s příslušenstvím. Výlučným nájemcem bytu se určuje žalobkyně.

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje družstevní podíl v [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec], [IČO], se sídlem [adresa], s právem nájmu bytu [číslo] v budově [adresa] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] ve výši [částka].

III. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují pohledávky z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně společností [anonymizována dvě slova], [IČO], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka], pohledávky z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka] a dluh ke kreditní kartě [číslo] vedeném na jméno žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] ve výši [částka].

IV. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují pohledávky z vkladů na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného společností [anonymizována dvě slova], [IČO], na výplatu peněžních prostředků v celkové výši [částka].

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úplné vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu – ČR na účet [název soudu] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 683,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u [název soudu] dne 20. 3. 2017 se žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také SJM), když manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobou se žalobkyně konkrétně domáhala toho, aby do vypořádání společného jmění účastníků byly zahrnuty následující položky: a) členský podíl v [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] v hodnotě [částka], kdy zároveň i navrhla zrušit a vypořádat právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu, b) hodnota firmy žalovaného provozované na základě živnostenského oprávnění pod [IČO], c) zůstatky na bankovních účtech účastníků: - účet na jméno žalovaného u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalobkyně u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalovaného u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] - nedoplatek úvěru ke kreditní kartě na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši ke dni rozvodu - [částka]. Žalobkyně se pokoušela vyřešit věc s žalovaným mimosoudně, avšak bezúspěšně. Žalobkyně navrhla vypořádat členský podíl v družstvu v její prospěch, hodnotu živnosti ve prospěch žalovaného, po zjištění hodnoty živnosti žalovaného a zůstatků na účtech pak provést finanční vypořádání. Dále navrhla zrušit společný nájem účastníků družstevního bytu a výlučným nájemcem určit ji.

2. Žalovaný uvedl, že členský podíl v bytovém družstvu uhradili účastníci z finančních prostředků, které obdrželi každý darem od svých příbuzných, tj. žalovaný od dědečka dar ve výši [částka] žalobkyně dar od matky ve výši [částka], k tomu žalovaný přidal částku [částka], takže vzhledem k ceně bytu [částka] by měla být hodnota bytu posuzována v poměru [číslo] pro žalobkyni a [číslo] pro žalovaného. Co se týče firmy žalovaného, tuto založil [datum], žalobkyně není její spolumajitelkou, takže považuje nárokování jakéhokoli podílu z této firmy za neoprávněné. Společné prostředky byly spotřebovány ke dni [datum] a na účtech navržených k vypořádání zbyla částka [částka], kterou nabyl žalovaný v dědictví a tato nespadá do SJM účastníků. Nárokování nedoplatku na kreditní kartě považuje žalovaný za rozporné s dobrými mravy. Co se týče družstevního bytu, dne [anonymizována dvě slova] [rok] odkoupil žalovaný od družstva byt do osobního vlastnictví z prostředků z dědictví. Navrhl přikázat družstevní byt do podílového spoluvlastnictví dětí účastníků nebo do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí částku [částka] na vypořádání.

3. K tomu žalobkyně uvedla, že členský podíl v družstvu uhradili účastníci ze společných peněz, když v minulosti od své matky obdržela darem částku [částka], nikoli částku [částka]. Co se týče finančních prostředků, není pravdou, že zůstatek na účtech je dědictvím žalovaného, žalovaný žádné peníze nezdědil, v milosti mu jeho setra v rámci vypořádání majetku po prarodičích uhradila částku [částka], které byly za manželství spotřebovány.

4. K tomu žalovaný doplnil, že od své sestry obdržel částku [částka] a od své matky částku [částka], kdy celkem částka [částka] nebyla úplně utracena a nespadá tedy do SJM účastníků.

5. Okresní soud v Olomouci rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] s tím, že žalobě žalobkyně vyhověl.

6. Žalovaný v odvolání proti rozsudku ze dne [datum] uvedl, že má za to, že družstevní podíl není součástí společného jmění manželů účastníků. Účastníci nabyli družstevní podíl za finance, které žalobkyně dostala darem do jejího výlučného vlastnictví od její matky a žalobce do jeho výlučného vlastnictví od jeho dědečka. Družstevní podíl nebyl nabýván z prostředků spadajících do společného jmění manželů. Pokud bylo nabytí družstevního podílu financováno z výlučných prostředků účastníků, nemohlo dojít k nabytí družstevního podílu do společného jmění manželů.

7. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 1. 7. 202 č.j. 69 Co 34/202-549 rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Uvedl, že v postupu okresního soudu lze spatřovat nesprávný postup, jímž byla účastníku odňata možnost jednat před soudem. Uložil okresnímu soud znovu nařídit ve věci jednání, k němuž předvolá řádně účastníky, popřípadě svědky, provede účastníky navržené důkazy a po provedení dokazování ve věci opětovně rozhodne.

8. Žalovaný dále doplnil své vyjádření tak, že co se týče podílu v bytovém družstvu, tak žalovaný má za to, že finanční prostředky na jeho použití nebyly součástí SJM, kdy tento byl pořízen z finančních prostředků z darů, které byly poskytnuty oběma účastníkům po uzavření manželství, byly to tedy jejich výlučné prostředky a za tyto byl nabyt družstevní podíl, který tím pádem nemůže spadat do masy SJM. Stěžejní je rozhodnutí o přidělení bytu z [datum], kdy byt byl přidělen žalovanému jako zaměstnanecký byt a členem družstva se stal žalovaný a nájemní právo žalobkyně pak vzniklo pouze jako odvozené nájemní právo z titulu členství žalovaného. Pokud by soud neakceptoval, že členství v bytovém družstvu vůbec nespadá do SJM, tak žalovaný uvádí, že prostředky, které byly použity účastníky k jeho pořízení, byly použity v poměru 20:7 ve prospěch žalovaného, kdy za zbývající finanční prostředky žalobkyně pořídila nábytek, žalovaný tedy uhradil byt z větší části a to by se také mělo promítnout do disparity podílů. Dále žalovaný uváděl dar od své sestry v částce [částka], který by měl být také zohledněn na vypořádací podíl, kdy z těchto peněž žalovaný [datum] vyplatil exekuci ve výši [částka] svého syna a tuto mu syn splácel zpět, jednalo se tedy o půjčku, která poté byla vrácena, takže částka na bankovním účtu žalovaného by taktéž neměla být zařazena do vypořádání, neboť se jedná o jeho výlučný majetek. Dále žalovaný rozporuje závazek žalobkyně z kreditní karty ve výši [částka] u [anonymizováno], kdy tuto si žalobkyně vzala bez vědomí žalovaného poté, co se od něj odstěhovala, nevěděl o ní a nesouhlasil s ní. Co se poté týče případného rozhodnutí o tom, komu připadnou členská práva bytu, tak byt doposud výlučně užívá žalovaný a v případě, že by to měla být žalobkyně, komu bude byt přikázán, žalovaný by neměl kam jít.

9. Žalobkyně dále doplnila, že nesouhlasí s tvrzením, že členský podíl v bytovém družstvu není součástí SJM, když tento byl pořízen za trávní manželství ze společných prostředků účastníků a patří tedy do SJM. Stejně tak účastníkům vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem. Nesouhlasí s disparitou podílů, kdy tato by dle žalobkyně měla být spíše v její prospěch, neboť dlouhou dobu zajišťovala potřeby rodiny ona. Pokud žalovaný uvádí, že by měly být zohledněny prostředky od sestry v částce [částka], a případně jak uváděl i v částce [částka] od matky, tak tyto měly být někdy v roce [rok] a chtěl by snad žalovaný tvrdit, že po celou dobu měl na účtu tu samou částku oddělenou tak, aby se tato nesmísila s ostatními prostředky? Sám uváděl, že za tuto částku pořizoval auto, věci do podnikání, tyto peníze neměl odděleny od společných prostředků a žalobkyně tvrdí, že byly průběžně spotřebovávány. Co se týče závazku na kreditní kartě, tak zde šlo o běžné hospodaření rodiny za trvání manželství, tato částka nijak nepřesahuje běžné hospodaření, nejde o nic mimořádného.

10. Žalovaný dále doplnil, že co se týče zaplacení družstevního podílu, tak je potřeba se na tuto skutečnost podívat optikou konce 80 let, kdy částka [částka] nebyla na tu dobu malou částkou, kdy mzdy a majetková situace účastníků neumožňovaly, aby si na takto vysokou částku našetřili a jediné prostředky na uhrazení tohoto podílu tedy byly právě z těchto darů. Co se týče částky [částka], kterou dostal žalovaný od svého dědečka, tak tato částka byla zaslána začátkem ledna [rok] žalobkyni, která tehdy bydlela u své matky [celé jméno svědkyně]. Za výlučně darované prostředky pak manželka pořídila nábytek. Žalovanému dala [částka] na pořízení podílu v bytovém družstvu, takže z [číslo] se na pořízení členství v bytovém družstvu podílel žalovaný a ze [číslo] žalobkyně. Účastníci se domluvili, že na částku [částka], která zbyla na účtech, nebudou sahat. Ve skutečnosti však žalobkyně žalovaného podvedla a na konci února ho opustila. Bylo to její lidské selhání. Vybrala částku [částka] bez jeho vědomí v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný pak vybral částku [částka], a tuto převedl na jiný svůj účet, aby zabránil jejich vybrání, byla to jeho ochrana, aby žalobkyně nevybrala další prostředky. K datu [datum] na účtech žalovaného částka [částka] existovala. Dle ústní dohody mezi žalobcem a žalobkyní se jednalo o finance, které byly ve výlučném vlastnictví žalovaného a na které se nemělo sahat. Posléze, tj. po datu [datum] byl žalovaný z důvodu jeho onemocnění a z důvodu opuštění společné domácnosti ze strany žalobkyně nucen část těchto financí použít na jeho běžnou potřebu. Zůstatek těchto finančních prostředků ke dni rozvodu manželství účastníků řízení je tedy z tohoto důvodu nižší než předmětné výlučné prostředky žalovaného. Skutečnost, že byly výlučné prostředky žalovaného přeposílány mezi bankovními účty neznamená, že by mělo dojít k jejich spotřebování. Spotřebovávány byly dle dohody účastníků řízení průběžně vydělávané finanční prostředky. Výlučné finanční prostředky žalovaného účastníci řízení nepoužívali.

11. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: - z rozsudku OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [anonymizována čtyři slova] [obec] bylo rozvedeno; - z rozhodnutí o přidělení družstevního bytu ze dne [datum], že představenstvo stavebního bytového družstva [obec] svým usnesením [číslo] ze dne [datum] přidělilo členu družstva – žalovanému družstevní byt [číslo] o velikosti 3+1 v 1. podlaží objektu [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], poté, co člen družstva splatil dne [datum] členský podíl v částce [částka]; - ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne [datum], že dne [datum] odevzdalo [anonymizována tři slova] [obec] družstevní byt [číslo] o velikosti 3+1 v 1. podlaží objektu [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], poté, co byl dne [datum] uhrazen členský podíl v částce [částka]. Účastníkům vzniklo společné členství manželů v družstvu a právo společného užívání předmětného bytu; - z odborného vyjádření realitní kanceláře o obvyklé ceně [anonymizováno] jednotky [číslo] podílu na společných částech [adresa] na parcele st. [číslo], k.ú. [obec] ze dne [datum], že [jméno] [příjmení], makléř pobočky KRP realitní služby [obec] podal odborné vyjádření realitní kanceláře o obvyklé ceně družstevního bytu, ve kterém uvedl, že v dané lokalitě se prodej obdobných nemovitostí realizoval v cenové úrovni [částka]; - z výpisu ze živnostenského rejstříku, že žalovaný podniká pod [IČO] s datem vzniku oprávnění s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona dne [datum] a s datem vzniku oprávnění s předmětem podnikání [anonymizováno 10 slov] [datum]; - z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], že dne [datum] byl žalobkyni poskytnut úvěr ke kreditní kartě ve výši [částka], ke dni [datum] činila pohledávka [právnická osoba] z tohoto úvěru částku [částka]; - z potvrzení [právnická osoba] o zůstatku účtu ze dne [datum], že účet č. [bankovní účet] vykazoval k datu [datum] zůstatek ve výši [částka]; - z výpisu z účtu žalobkyně vedeného [právnická osoba], že ke dni [datum] činil konečný zůstatek na účtu částku [částka]; - z návrhu smluv na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, že účastníci se pokoušeli mimosoudně jednat, avšak k uzavření smlouvy o vypořádání SJM nedošlo; - z ústřižku složenky, že žalovaný jako odesílatel zaslal dne [datum] [anonymizována tři slova] [obec] částku [částka]; - z CD předloženého žalovaným –„ Podklady k vyjádření [celé jméno žalovaného] [datum]“ soud zjistil z potvrzení o provedení transakce, že dne [datum] provedl žalovaný platební transakci ve prospěch [anonymizováno] [obec] v částce [částka] se zprávou pro příjemce„ doplatek anuity koupě bytu do osobního vlastnictví“ a dále částky [částka] se zprávou pro příjemce„ doplatek úvěru koupě bytu do osobního vlastnictví“; - z emailové korespondence účastníků ze [datum], že každý z účastníků obdržel při vstupu do manželství částku [částka]; - ze zprávy [anonymizována dvě slova], že ke dni [datum] byla na účtu vedeném na jméno žalovaného č. [bankovní účet] částka [částka], na účtu vedeném na jméno žalovaného č. [bankovní účet] částka [částka], a na účtu účastníků – spolumajitelů č. [bankovní účet] částka [částka]; - ze zprávy [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] ze dne [datum], že účastníci mají společné členství a nájem vztahující se k družstevní [anonymizováno] jednotce [číslo] k.ú. [obec]. Dne [datum] uhradil žalovaný anuitu mimořádnou splátkou ve výši [částka]; - z čestného prohlášení [jméno] [celé jméno žalovaného] z [datum], že [jméno] [celé jméno žalovaného] čestně prohlásil, že je od svých dětí informován, že jim byl v roce [rok] poskytnut finanční dar od jejich dědy [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. Dle vyjádření syna [celé jméno žalovaného] byly tyto prostředky použity na zakoupení třípokojového družstevního bytu ve [obec]; - ze znaleckého posudku [číslo] [rok] zpracovaného [právnická osoba] ze dne [datum] a z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], že obvyklá cena obchodního závodu žalovaného provozovaného pod [IČO] činila ke dni [datum] částku ve výši [částka]; - ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že v rámci ocenění obchodního závodu žalovaného bylo uvažováno pouze s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizována dvě slova], který je účtem podnikatelským a na kterém žalovaný provádí transakce svého podnikání; - ze záznamu o poptávce po dodávce nábytku ze dne [datum], že žalobkyně učinila poptávku po nábytku v celkové ceně [částka] u [anonymizována dvě slova]; - ze smlouvy o dodávce nábytku [číslo] z [datum], že žalobkyně na základě poptávky ze dne [datum] uzavřela smlouvu o dodávce nábytku v ceně [částka] s dodací lhůtou v roce [rok]; - z faktury [číslo] ze dne [datum], že žalobkyni byla vystavena dodavatelem [anonymizována dvě slova] faktura za nábytek celkem v částce [částka]; - ze zprávy [právnická osoba], předschválené limity, že banka žalobkyni předem schválila limit na půjčku na cokoli ve výši [částka], limit půjčky na lepší bydlení ve výši [částka] a limit hypotéky ve výši [částka]; - z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je maminkou žalobkyně, k žalovanému žádný vztah nemá. Co mohla, tak účastníkům dala, byla sama. Bydleli u ní skoro tři roky, žalovaný v tu dobu studoval, dcera brala mateřskou, vše platila svědkyně. Byli tenkrát čtyři, oni dva a dvě malé děti. Po svatbě dala své dceři částku [částka], bylo to před všemi, paní [celé jméno svědkyně] je pozvala na oběd, byla u toho babička s dědou, neví, jestli i žalovaný dostal nějaké peníze od své rodiny; - z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], [datum narození], že je matkou žalovaného, avšak už několik let se s ním nestýká, neví o něm. Žalobkyně je její bývalá snacha, s ní má doposud vztahy normální. Svědkyně uvedla, že všechny tři její děti dostaly částku [částka], bylo to asi před 30 lety, ona u toho nebyla, neví, kdy to přesně bylo. Řekl jí to otec, že jim to dal. To je vše z doslechu, nebyla ani u toho, když jim to dával, ani u toho, když to pak na něco použili. Mělo to být někdy na začátku toho bytu s družstvem, ale co konkrétně, to neví.

12. Dále soud provedl důkaz předloženým CD žalovaného s účetnictvím žalovaného rok [rok], [rok], a to pro potřeby zadání znaleckého posudku k ocenění hodnoty firmy žalovaného.

13. Po doplnění dokazování učinil soud ve věci následující skutková zjištění: - z potvrzení [celé jméno svědkyně] – sestry žalovaného ze dne [datum], že tato potvrzuje, že v rámci finančního vyrovnání v souvislosti s nemovitostí jí darovanou, v roce [rok] vyplatila žalovanému částku [částka]; - z potvrzení [celé jméno svědkyně] – matky žalovaného ze dne [datum], že tato potvrzuje, že darovala žalovanému v roce [rok] částku [částka]; - z výpovědi žalovaného, že nemůže souhlasit s tím, že se žalobkyně snaží o spravedlivé vypořádání majetku, byla to ona, když mu bylo nejhůř, kdo ho opustil, považuje to za její lidské selhání a toto jednání by nemělo být akceptováno. Prostředky ve výši [částka] obdržel formou daru a měl by se podílet na hodnotě podílu v bytovém družstvu v poměru [číslo] v jeho prospěch. Stejně tak částka [částka], jako dar z dědictví od sestry a matky by měla být zohledněna. Není možné dělit společné prostředky, které byly k datu [datum] spotřebovány, kdy to byla sama žalobkyně, která navrhla, že na částku [částka] nebudou sahat. Tato částka [částka] byla naspořena na jeho dvou výlučných účtech a na společném účtu. Ze strany žalobkyně byla neoprávněně vybrána částka [částka], sice v době trvání manželství, ale manželka byla dávno pryč. Odmítá dále hradit doplatek úvěru, kdy má za to, že manželka si ho nepotřebovala brát, měla na účtu dost peněz. Dále by chtěl zohlednit do SJM částku [částka], která přišla na účet žalobkyně za dobu trvání manželství, kdy má za to, že polovina z této částky je jeho. Jednalo se o finanční prostředky, které vyplatila pojišťovna za trvání manželství na účet žalobkyně, jedná se o prostředky, o kterých neví, kdy je měla k dispozici žalobkyně. Trvá na tom, aby byla z vypořádání vyňata jeho živnost, neboť ze skypové komunikace z června [rok] mezi jeho synem [jméno] a jeho bývalou přítelkyní vyplývá, že žalobkyně slíbila synovi, že po něm nebude požadovat polovinu z jeho živnosti. Jako poslední by chtěl zohlednit investice do oprav bytu, kdy z poměru hodnot jejich příjmů vyplývá, že šetření bylo možné pouze z jeho příjmů, kdy prostředky žalobkyně a část jeho příjmů byly spotřebovány na domácnost, takže zbytek svých příjmů ušetřil. V roce [rok] byl na povinné vojenské službě bez příjmů a žalobkyně byla s jejich dvěma syny na mateřské dovolené, pobírala mateřskou, její výši už neví. Nemohli v té době ušetřit částku [částka]. Po ukončení vysoké školy hledal práci, měli dvě děti a od srpna [rok] nastoupil do [anonymizováno], v říjnu [rok] pak odešel na vojnu. Před tímto odchodem mu bylo nabídnuto, že si může vybrat družstevní bytu u [anonymizována dvě slova] [obec], byt mu byl přidělen, stal se členem družstva a podíl byl uhrazen, jak již uvedl. Nyní bydlí v předmětném bytě, bydlí tam sám, je to jeho domov a také sídlo jeho firmy, nemá kam jinam jít, za byt vděčí svému dědečkovi a babičce, je to jediná nemovitost, která zůstala v jejich rodině, nechce o něj přijít, chce, aby možnost bydlet v bytě byla pro jejich rodinu zachována, mají tři vnučky a jeho prodej je pro něj nepřijatelný; - ze shodných skutkových tvrzení účastníků, že účastníci činí nespornou hodnotu družstevního podílu v částce [částka]; - z čestného prohlášení [celé jméno svědka], syna účastníků, ze dne [datum], že pokud bude v jeho moci, pomůže žalovanému vyplatit žalobkyni vypořádací podíl. Má velké výdaje (hypotéka, OSVČ výdaje, rodina, dodělávky okolo nemovitosti), nemůže operovat velkými částkami a rozhodně ne v krátkém čase. Důvod, proč chce žalovanému pomoci je, aby zůstal bydlet, kde je, protože pokud by v bytě nezůstal bydlet, bude mít žalovaného na krku víc, než je v jeho hodně stresovém životě zdrávo. Nesdílí s ním jeho názory stejně, jako zbytek rodiny. Žalovaný žije ve svém vesmíru a běžné lidské věci neuměl nikdy normálně řešit, jeho děti, včetně syna [jméno], se s ním nechtějí stýkat. [celé jméno svědka] uvedl, že by byl schopen do 3 měsíců od rozhodnutí poslat částku [částka], do [anonymizováno] měsíců [částka]. Měsíčně by byl schopen uhradit částku [anonymizována dvě slova] – [částka]. Pokud žalovaný nemá alespoň nějaké peníze, kterými by se na vypořádacím podílu částečně podílel, nebude schopen pomoci v požadovaném rozsahu; - z předschválených limitů [právnická osoba] ze dne [datum], že žalobkyně má možnost půjčky na bydlení do výše [částka] a hypotéky do výše [částka]; - z doplňující výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalobkyně, že [částka], které dala své dceři, dala žalobkyně určitě do rodiny. Účastníci u nich bydleli asi 3 roky u nás a pak se odstěhovali a pořídili si byt. Žalovaný v té době bral [částka], dcera [částka] mateřskou a pak dostával [částka] od táty a [částka] přídavek na děti. Neví, jestli si mohli něco ušetřit; - z doplňující výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalovaného, že se s žalovaným už několik let se nestýkají, s žalobkyní je v kontaktu, žalobkyně jí pomáhá, má zdravotní problémy. Neví, na co byly peníze použity, dostali to darem od dědy a ona se o to nezajímala, na co peníze použili; - z výpovědi žalobkyně, že dostali po svatbě peníze od její maminky, a také dostali od dědečka peníze, které samozřejmě pak následně byly použity na pořízení bytu, opakovaně uvedla, že„ peníze jsme dostali my“, byly to společné peníze, nějaký čas ležely doma, a až potom byly použity na zaplacení bytu. Co se týče částky [částka] od švagrové, tak žalovaný tyto použil na koupi auta, dále CD, které vydával, peníze byly promíchány, některé byly na účtu na termínovaném vkladu, použily se na to, co bylo potřeba doma, kdy žalovaný trval na tom, aby měli společný účet a hlavně aby on měl přehled o jejím účtu. Tvrdil, že šetří na důchod jim oběma, že mají společné peníze v [anonymizováno]. Pořád tvrdil, že šetří na důchod pro ně oba, ale pak najednou řekl, že to jsou jen jeho peníze. Co se týče vybrané částky [částka], tak protože udělala v bankovnictví chybu na platbě SIPO do družstva kvůli přechodu k jinému účtu, kdy si udělala samostatný účet, tak je pravdou, že částku [částka] vybrala, ale tuto okamžitě použila na tyto platby do družstva, kdy naopak žalovaný v ten den z účtu vybral částku [částka], aniž by se jí zeptal, to bylo na účtu [celé jméno žalobkyně], což byl podúčet k účtu žalovaného. Vždy brala, že peníze do domácnosti jsou jich obou, nikdy si nedělala žádné záznamy, vše byly společné peníze. Částku [částka] jim dala babička jako společnou, bylo to na chodbě jejího bytu. Pokud se má vyjádřit k žalovaným tvrzené dohodě z prosince [rok] ohledně částky [částka] na účtech, tak o žádnou dohodu mezi námi nešlo, bylo to pouze jeho prohlášení, žalobkyně s tím nesouhlasí, že by se mělo jednat o peníze z jeho dědictví, byly to peníze naspořené pro oba, nikdy nečekala, že se bude rozvádět, a žádné úspory sama pro sebe si nedělala. Pokud má specifikovat částky a od koho dostali peníze po svatbě, tak se jednalo o peníze od její maminky, to dostali vkladní knížku s částkou [částka] a od dědečka žalovaného poukázkou částku [částka], ale to už bylo v době, kdy měli dva syny. Složenkou tedy přišla částka [částka], kdy dědeček to dával oběma jako společné peníze. Měli doma obálku s penězi, kdy k tomu se přidávaly peníze za mateřskou, od manžela přídavky, příspěvek od jeho táty, bylo to asi ve společné obálce, už přesně neví, je to dlouhá doba. Byt byl tedy zaplacen ze společných peněz. [příjmení] [částka] od švagrové nebyla po celou dobu na jednom účtu, po čase žalovaný nějakou částku vzal a vložil ji na termínovaný vklad, nebo je uložil jinam, je to už dlouhá doba. Také koupil auto, [anonymizována dvě slova], koupil klávesy, nikdy mu v tom nikdy nebránila, aby si něco koupil, když všechny peníze byly na společném účtu. Částku [částka] dostali v obálce od babičky, jestli zůstaly doma anebo byly vloženy na účet, to neví, měli doma v šuplíku hotovost. V době pořízení bytu byla na MD, konkrétní částku už neví, dále brali přídavky na děti, žalovaný měl něco z vojny a samozřejmě pak peníze, co dostali ze svatby. Byt se zaplatil ze společných peněz. Nábytek se řešil později, než byt, v té době také měli novomanželskou půjčku, je možné, že ji použili i na toto. Neví, co bylo za platby na její účet v souhrnné částce [částka] v roce [rok] – [rok], žádné takové platby jí nic neříkají, a pokud tam jakákoli částka přišla, byla spotřebována na společnou domácnost.

14. Z ostatních provedených důkazů, soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [anonymizována čtyři slova] [obec] bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství účastníci zakoupili členský podíl v [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] s právem nájmu bytu [číslo] v budově [adresa] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Byt byl účastníkům přidělen do užívání rozhodnutím o přidělení družstevního bytu ze dne [datum], kdy představenstvo stavebního bytového družstva [obec] svým usnesením [číslo] ze dne [datum] přidělilo členu družstva – žalovanému družstevní byt [číslo] o velikosti 3+1 v 1. podlaží objektu [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], poté, co člen družstva splatil dne [datum] členský podíl v částce [částka]. Dne [datum] odevzdalo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] družstevní byt [číslo] o velikosti 3+1 v 1. podlaží objektu [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec]. Účastníkům vzniklo společné členství manželů v družstvu a právo společného užívání předmětného bytu. Obvyklá cena hodnoty družstevního podílu s právem nájmu [anonymizováno] jednotky [číslo] podílu na společných částech [adresa] na parcele st. [číslo], k.ú. [obec] činí částku [částka]. Na této částce se oba účastníci řízení shodli. [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] dne [datum] sdělilo, že účastníci mají společné členství a nájem vztahující se k družstevní [anonymizováno] jednotce [číslo] k.ú. [obec], když dne [datum] uhradil žalovaný anuitu mimořádnou splátkou ve výši [částka]. Účastníci obdrželi po uzavření manželství částku [částka] od matky žalobkyně a [částka] od dědečka žalovaného. Co se týče pořízení členského podílu v bytovém družstvu, tak dne [datum] byla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] zaslána částka [částka], a to poštovní poukázkou s označením odesílatele - žalovaného. Dne [datum] uzavřela žalobkyně smlouvu o dodávce nábytku [číslo] na základě poptávky ze dne [datum] v ceně [částka], nábytek byl dodán dne [datum], kdy byla žalobkyni vystavena dodavatelem [anonymizována dvě slova] faktura za nábytek celkem v částce [částka]. Žalobkyně má u banky [právnická osoba] předschválené limity, a to možnost půjčky na bydlení do výše [částka] a hypotéky do výše [částka].

16. Žalovanému za trvání manželství vzniklo dne [datum] oprávnění k podnikání pod [IČO] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dne 24. 9. 2003 oprávnění s předmětem podnikání pro [anonymizováno 8 slov]. Obvyklá cena podniku žalovaného provozovaného pod [IČO] činila ke dni [datum] částku ve výši [částka], když v rámci ocenění firmy žalovaného bylo uvažováno pouze s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizována dvě slova], který je účtem podnikatelským a na kterém žalovaný provádí transakce svého podnikání.

17. Žalobkyni vznikla za trvání manželství pohledávka z vkladu na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], kde ke dni zániku společného jmění účastníků [datum] byl evidován zůstatek ve výši [částka]. Dále žalobkyni vznikla za trvání manželství pohledávka z vkladu na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [anonymizována dvě slova], kde ke dni zániku společného jmění účastníků [datum] byl evidován zůstatek ve výši [částka] (u tohoto účtu je žalovaný uveden jako spolumajitel). Dne [datum] byl žalobkyni poskytnut úvěr ke kreditní kartě ve výši [částka], ke dni [datum] činila pohledávka [právnická osoba] z tohoto úvěru vůči žalobkyni částku [částka].

18. Za trvání manželství vznikla žalovanému pohledávka z vkladu na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [anonymizována dvě slova], kde ke dni zániku společného jmění účastníků [datum] byl evidován zůstatek ve výši [částka].

19. Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle ust. § 708 občanského zákoníku, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

21. Podle ust. § 709 občanského zákoníku, součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

22. Podle ust. § 710 občanského zákoníku, součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

23. Podle ust. § 711 odst. 1, 2 občanského zákoníku, nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona. Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

24. Podle ust. § 736 občanského zákoníku, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

25. Podle ust. § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

26. Podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

27. Podle ust. § 175 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 1991, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich nabydou práva užívat byt, vznikne právo společného užívání bytu manžely. Vznikne-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu, vznikne s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Ustanovení odstavce 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

28. Podle ust. § 739 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, („ dále jen ZOK“), společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

29. Podle ust. § 741 odst. 1 ZOK, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona.

30. Podle ust. § 745 ZOK, je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud uzavírá, že účastníci byli manželé a jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství současně zaniklo jejich společné jmění manželů a do dne podání žaloby ([datum]) nedošlo k celkovému vypořádání majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů. Po provedeném dokazování, v návaznosti na shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je ve smyslu ust. § 740 v návaznosti na ust. § 736 občanského zákoníku důvodná, když nedošlo k vypořádání společného jmění jiným způsobem (dohodou). Podle ust. § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. V daném případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné výše podílů, než podílů stejných. Oba účastníci se dle svých možností a schopností zapříčinili o získání majetkových hodnot, které spadají do SJM a zároveň nebylo v řízení ani prokázáno, že by se některý z manželů choval způsobem, pro který by bylo pro účely vypořádání nutno vycházet z jiných, než stejných podílů.

32. Účastníkům vzniklo za trvání manželství společné členství manželů v družstvu a právo společného užívání předmětného bytu. V souladu s ust. § 175 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 1991, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich nabydou práva užívat byt, vznikne právo společného užívání bytu manžely. Vznikne-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu, vznikne s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. [ulice] podíl není součástí společného jmění, pokud jej jeden z manželů nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví (viz námitka žalovaného níže). Je-li společné jmění zrušeno (rozhodnutím soudu) nebo zanikne-li (v důsledku zániku manželství), anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním (§ 736 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby o vypořádání rozhodl soud (§ 740 občanského zákoníku). Společné členství manželů v bytovém družstvu zaniká až vypořádáním společného jmění manželů, v jehož rámci se manželé dohodnou, případně soud určí, kterému z manželů připadne dříve společný družstevní podíl v bytovém družstvu (viz komentář k ust. § 739 zákona o obchodních korporacích, 2. vydání, 2017, s. 1084 – 1085, www.beck-online.cz). V souladu s ust. § 739 ZOK zaniklo společné členství manželů v bytovém družstvu a soud ve výroku I. rozsudku zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu a ve výroku II. přikázal družstevní podíl žalobkyni, když tato prokázala, že má finanční prostředky na vyplacení žalovaného a žalovaný zároveň výslovně vyloučil (a to i za finanční pomoci syna), že by disponoval finančními prostředky na vyplacení žalobkyně.

33. Co se týká námitky žalovaného ve vztahu k pořízení členského podílu v bytovém družstvu spočívající v nerovnosti podílů, že žalovaný použil na jeho zakoupení dar od dědečka ve výši [částka] a žalobkyně dar od matky ve výši [částka], k tomu žalovaný přidal částku [částka], takže vzhledem k ceně bytu [částka] by měla být hodnota bytu posuzována v poměru [číslo] pro žalobkyni a [číslo] pro žalovaného, soud uzavírá, že po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci obdrželi darem po uzavření manželství částku [částka] od matky žalobkyně a [částka] od dědečka žalovaného. V řízení se nepodařilo prokázat tvrzení žalovaného, zda se jednalo o výlučný dar vždy jen jednomu z účastníků, soud proto uzavřel, že se jednalo v obou případech o dar oběma účastníkům, tedy dar, který je součástí společného jmění účastníků. Manželství účastníků bylo uzavřeno v roce [rok], členský podíl v družstvu pořizovali účastníci v roce [rok], stejně jako nábytek od [anonymizována dvě slova]. Z provedených důkazů vyplývá, že účastníci použili společně darované peníze jak na zakoupení členského podílu v družstvu, tak na zakoupení nábytku, nelze zpětně říci, které konkrétní peníze byly na co použity, případně byly spotřebovány za trvání manželství. Žalovanému se tedy nepodařilo prokázat, že částka [částka] byla jeho výlučným darem a že byla výlučně použita na zaplacení členského podílu v družstvu (když stejně tak mohla být celá částka [částka] od matky žalobkyně poukázána na zakoupení členského podílu v bytovém družstvu a z částky [částka] od dědečka žalovaného použita částka [částka]). Nicméně soud uzavírá, že částky [částka] od matky žalobkyně a [částka] od dědečka žalovaného byly účastníkům darovány po uzavření manželství, jim oběma a tedy tvořily součást společného jmění manželů. Podíly obou účastníků ve vztahu k členskému podílu v bytovém družstvu jsou tedy v tomto případě stejné.

34. Oba účastníci řízení se shodli na obvyklé ceně členského podílu v družstvu, a to částce [částka], kterou učinili u jednání dne [datum] nespornou. Pokud pak žalovaný z této hodnoty dále odečetl částky, které poskytl na renovaci bytu s tím, že prostředky, které na rekonstrukci použil, naspořil ze svých příjmů (ust. § 711 odst. 2 občanského zákoníku, částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat), tak soud uzavírá, že vše proběhlo za trvání manželství, žalovaný ani netvrdil, že se jednalo se o jeho výlučné prostředky, proto soud uzavírá, že námitka žalovaného na odečtení částky [částka] není důvodná.

35. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný uhradil po zániku manželství ze svých výlučných prostředků dne [datum] [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] anuitu mimořádnou splátkou ve výši [částka], což soud následně započetl na vypořádací podíl.

36. Dále soud vypořádával obchodní závod žalovaného. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 684/2004, 22 Cdo 2105/2020, 22 Cdo 3371/2015, podnik mohl být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, upraveného občanským zákoníkem ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., avšak jen za předpokladu, že šlo o podnik náležející oběma manželům jako podnikatelům. Pokud však byl podnikatelem jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náležel podnik do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela. Soud tedy vzal v úvahu, že žalovaný začal podnikat na základě živnostenského oprávnění ze dne [datum]. Žalovaný netvrdil, že by obchodní závod byl vytvořen z jeho výlučných prostředků, je tedy třeba vyjít z toho, že byl vytvořen ze společných prostředků a že žalovaný (podnikající manžel) je povinen nahradit, co bylo na jeho závod vynaloženo ze společných prostředků (byť získaných jeho podnikáním). Vzhledem k dynamické povaze podnikatelské činnosti lze tuto vynaloženou částku určit zpravidla podle ceny podniku ke dni zániku SJM. Obchodní závod žalovaného se tedy nestal součástí společného jmění manželů účastníků, ale žalovaný je povinen nahradit do společného jmění manželů takovou částku, která se rovná kladnému rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění manželů, tedy částku stanovenou znaleckým posudkem jako hodnota obchodního závodu ve výši [částka], kterou soud zohlednil ve výši vypořádacího podílu. Soud tedy dle návrhu žalobkyně vypořádal obchodní závod žalovaného, ale ne jeho přikázáním žalovanému, když tento je jeho výlučným vlastnictvím, ale zohledněním jeho hodnoty ve vypořádacím podílu.

37. Pokud žalovaný namítal, že se žalobkyně údajně měla vzdát svého nároku na vypořádání obchodního závodu žalovaného tím, že tuto skutečnost měla sdělit synovi účastníků, tak žalobkyně toto tvrzení odmítla ve své účastnické výpovědi, navíc by ani toto„ prohlášení“ žalobkyně nebylo nijak relevantní ve vztahu ke skutečnosti, že tento nárok učinila žalobkyně předmětem vypořádání v žalobě ve lhůtě 3 let od zániku manželství.

38. Do aktiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul po provedeném dokazování zůstatky spojené s účty vedenými u [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. V řízení bylo prokázáno, že do společného jmění účastníků náležely pohledávky z vkladů na účtech žalobkyně č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] a č. [bankovní účet] vedeném u [anonymizována dvě slova].

39. Ke dni zániku společného jmění účastníků se k uvedeným účtům vázala pohledávka v celkové výši [částka] (na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka] a na účtu č. [bankovní účet] pohledávka ve výši [částka]). Dle rozhodnutí soudu se tyto pohledávky přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně, když pro účet č. [bankovní účet] je žalovaný veden jako spolumajitel, avšak žalobkyně se v žalobě označila jako majitelka tohoto účtu, proto byl přikázán žalobkyni (výrok III.). Dále bylo v řízení prokázáno, že do společného jmění účastníků náležela pohledávka z vkladů na účtu žalovaného [bankovní účet] vedeném u [anonymizována dvě slova]. Ke dni zániku společného jmění účastníků se k uvedenému účtu vázala pohledávka ve výši [částka]. Dle rozhodnutí soudu se tato pohledávka přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok IV.).

40. Do pasiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul pohledávku [právnická osoba] z úvěru ke kreditní kartě, který byl žalobkyni poskytnut dne [datum] ve výši [částka], pohledávky z tohoto úvěru činí částku [částka]. Tuto pohledávku [právnická osoba] soud přikázal žalobkyni, neboť se vztahuje k jejímu účtu. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně sjednala tento úvěr bez jeho vědomí a souhlasu, dospěl soud k závěru, že tento úvěr byl sjednán v částce, která nevybočuje z běžné správy společného jmění, byl sjednán za trvání manželství a také za trvání manželství z větší části spotřebován (viz judikatura Nejvyššího soudu, sp.zn. 22 Cdo 4021/2010: Prostředky tvořící SJM může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu (Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 134). Proto při vypořádání SJM soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu nebo z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 ObčZ (Rc 6/1972, rozsudek NS z 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99, C 45). Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku v SJM (§ 145 odst. 2 ObčZ). Z dosavadní judikatury se podává, že na to, zda právní úkon manžela je ve smyslu § 145 odst. 2 ObčZ obvyklou správou majetku v SJM, či ji přesahuje, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem (viz rozsudek NS z 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3336/2006, C 7147). To, zda v dané věci jde vzhledem k majetkovým poměrům manželů o obvyklou správu, ponechává zákon na úvaze soudů rozhodujících o vypořádání společného jmění manželů. Kdy v tomto případě soud dospěl k závěru, že tomu tak v dané věci nebylo. Byl tedy zahrnut do vypořádání společného jmění účastníků.

41. Pokud žalovaný požadoval, aby byl zohledněn výběr z účtu žalobkyně ze dne [datum] ve výši [částka], který žalobkyně učinila bez vědomí žalovaného, dospěl soud k závěru, že se jedná o částku, která nevybočuje z běžné správy společného jmění, byl učiněn za trvání manželství, kdy žalobkyně v rámci účastnické výpovědi uvedla, že je pravdou, že částku [částka] vybrala, ale tuto okamžitě použila na platby do družstva (jednalo se o účet na jméno žalobkyně, což byl podúčet k účtu žalovaného). Viz judikatura Nejvyššího soudu, sp.zn. 22 Cdo 4021/2010: Prostředky tvořící SJM může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu (Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 134). Proto při vypořádání SJM soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu nebo z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 ObčZ (Rc 6/1972, rozsudek NS z 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99, C 45). Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku v SJM (§ 145 odst. 2 ObčZ). Z dosavadní judikatury se podává, že na to, zda právní úkon manžela je ve smyslu § 145 odst. 2 ObčZ obvyklou správou majetku v SJM, či ji přesahuje, je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem (viz rozsudek NS z 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3336/2006, C 7147). To, zda v dané věci jde vzhledem k majetkovým poměrům manželů o obvyklou správu, ponechává zákon na úvaze soudů rozhodujících o vypořádání společného jmění manželů. Kdy v tomto případě soud dospěl k závěru, že tomu tak v dané věci nebylo. Soud tedy dospěl k závěru, že se jednalo o běžnou správu společného jmění a námitce žalovaného, aby byla tato částka vrácena do společného jmění, nebylo vyhověno.

42. Pokud žalovaný namítal, že na účtech účastníků se ke dni zániku manželství má nacházet částka [částka], což následně opravil k datu [datum] s tím, že se s žalobkyní měli domluvit, že se jedná o jeho výlučné prostředky, na které nebudou se žalobkyní sahat, kdy původně uvedl, že se jedná o jeho výlučné prostředky nabyté v dědictví, následně pak, že je obdržel darem od své matky a od své sestry, a to před rokem [rok], tak k tomu soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že [celé jméno svědkyně] – sestra žalovaného v rámci finančního vyrovnání v souvislosti s nemovitostí jí darovanou, v roce [rok] vyplatila žalovanému částku [částka] a [celé jméno svědkyně] – matka žalovaného darovala žalovanému v roce [rok] částku [částka]. Žalovanému se však nepodařilo prokázat, že by tyto prostředky byly na účtech účastníků od roku [rok] doposud, když k datu zániku společného jmění účastníků se tato částka ani na všech účtech dohromady nenacházela a žalobkyně vyloučila, že by se dohodla se žalovaným, že se jedná k datu [datum] o jeho výlučné prostředky, na které nebudou sahat. Naopak uvedla, že tyto prostředky byly za trvání manželství spotřebovány, což vzhledem k době, kdy byly poskytnuty (rok [rok]), je odpovídající. Žalovaný byl soudem poučen, nechť prokáže, že se na účtech účastníků nacházela ke dni zániku společného jmění účastníků částka [částka] a že tato částka je výlučným vlastnictvím žalovaného. Žalovaný vysvětlil, proč se ke dni zániku společného jmění účastníků tato částka na účtech nenacházela (byl nucen část těchto prostředků použít na běžnou potřebu), nepodařilo se mu však prokázat, že se jednalo o jeho výlučné prostředky. Proto byly zůstatky na účtech účastníků zahrnuty do vypořádání.

43. Pokud jde o žalovanému přiznanou částku vypořádacího podílu (výrok V. rozsudku), pak v řízení bylo prokázáno, že hodnota členského podílu v družstvu činí částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Peněžní prostředky na bankovním účtu žalobkyně č. [bankovní účet] představují částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka], a na účtu č. [bankovní účet] představují částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Peněžní prostředky na bankovním účtu žalovaného [bankovní účet] představují částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Dluh žalobkyně vůči [právnická osoba] činí [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Hodnota obchodního závodu žalovaného činí částku ve výši [částka], přičemž z této částky představuje částku [částka]. Žalobkyni byl přikázán členský podíl v družstvu, na vypořádání z tohoto podílu by měla žalovanému uhradit částku [částka], dále byly žalobkyni přikázány pohledávky z vkladů na bankovních účtech, kdy na vypořádání z těchto pohledávek by měla žalovanému uhradit částky [částka] a [částka]. Dále pak soud započetl na podíl žalobkyně uhrazené anuity v částce [částka] (když tuto uhradil žalovaný ze svých výlučných prostředků jako investici do společného majetku účastníků). Žalobkyni tedy náleží majetkové hodnoty v celkové výši [částka]. Z této částky soud odečetl hodnoty obchodního závodu žalovaného v částce [částka], pohledávky z vkladu na bankovním účtu přikázaném žalovanému ve výši [částka] a dluhu vůči [právnická osoba] ve výši [částka]. Po odečtení těchto částek byla soudem stanovena částka vypořádání ve výši [částka]. Soud ze shora uvedených důvodů rozhodl výrokem V. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši [částka]. Lhůtu k plnění s ohledem na výši částky stanovil soud v délce 3 měsíců dle § 160 odst. 1. o. s. ř., když tuto dobu považuje soud za přiměřenou pro to, aby žalobkyně předmětnou částku pro žalovaného zajistila.

44. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto je žalovaný jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 303 592 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

45. Náklady za první řízení před okresním soudem sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 788 209,05 Kč (polovina hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání, tj. částky 600 000 Kč, 2 944,30 Kč, 14 831,85 Kč, 45 949,30 Kč, 1 915,10 Kč, 113 600 Kč, 8 968,50 Kč) sestávající z částky 11 460 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, námitky proti usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek, písemné vyjádření ze dne 20. 6. 2017, 15. 8. 2017, 15. 11. 2017, 12. 2. 2019 a účast u jednání dne 6. 11. 2017, 12. 1. 2018, 4. 6 2019 a 8. 6. 2020) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 129 360 Kč ve výši 27 165,60 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 175 525,60 Kč.

46. Náklady za odvolací řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 788 209,05 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (vyjádření k odvolání, účast u jednání dne 24. 6. 2021) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 520 Kč ve výši 4 939,20 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 28 459,20 Kč.

47. Náklady za další řízení před okresním soudem sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 788 209,05 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (sepis stanoviska z 19. 8. 2021, účast u jednání dne 30. 11. 2021, sepis podání ze dne 14. 1. 2022, sepis podání ze dne 21. 2. 2022, účast u jednání dne 8. 3. 2022, účast u jednání dne 10. 5. 2022, závěrečný návrh) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 82 320 Kč ve výši 17 287,20 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 99 607,20 Kč.

48. Žalobkyně dále složila na účet soudu zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč, tato nebyla čerpána, kdy po právní moci rozhodnutí bude vrácena zpět žalobkyni.

49. Soud dále v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému výrokem VII. povinnost zaplatit státu – ČR na náhradě nákladů řízení, podle výsledku řízení, kdy žalovaný byl procesně neúspěšnou stranou, částku ve výši 7 683,50 Kč, která představuje náklady vynaložené z rozpočtových prostředků soudu na znalečné, kdy částka ve výši 7 683,50 Kč byla poukázána na výplatu znalečného. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce tří dnů dle § 160 odst. 1. o. s. ř.

Poučení