18 C 72/2022 - 151

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 457 969,91 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 451 969,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 451 969,91 Kč od 22. 11. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 103 301,08 Kč k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyni se vrací zaplacená záloha na provedení důkazu výslechem svědka [jméno FO] ve výši 4 000 Kč.

V. Žalované se vrací zaplacená záloha na provedení důkazu výslechem svědka [jméno FO] ve výši 4 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení 457 969,91 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za opravu vozidla žalované [Anonymizováno] (dále také jen „vozidlo“) a dále z titulu neuhrazeného nájmu za náhradní vozidlo, to vše v souvislosti s opravou vozidla na základě smlouvy o dílo ze dne 9. 9. 2019 a smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 16. 9. 2019.

2. Žalovaná nárok na doplatek ceny za opravu vozidla neuznala, a to ani částečně, když uvedla, že limit opravy byl sjednán ve výši 150 000 Kč, přičemž žalovaná nebyla upozorněna na to, že cena opravy má být mnohem větší, a žalovaná žádné navýšení nad rámec původního limitu neodsouhlasila.

3. Co se týče nároku na doplatek nájemného za náhradní vozidlo ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím, tento žalovaná při prvním jednání v plné výši včetně příslušenství uznala, v tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a dále se tímto nárokem v odůvodnění nezabývá.

4. Účastníci učinili v řízení nesporným, že došlo k uzavření smlouvy o opravě vozidla dne 9. 9. 2019 (servisní objednávka č. [hodnota]), že došlo k úhradě částky 150 000 Kč ze strany žalované na její závazek k úhradě ceny za opravu vozidla dne 17. 6. 2020 a že vozidlo bylo opraveno a předáno žalované.

5. Na základě dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

6. Z potvrzení servisní objednávky soud zjistil, že tato byla vystavena dne 9. 9. 2019 v souvislosti s opravou vozidla, že je zde uveden limit objednávky a předběžná cena 150 000 Kč, že se tato vztahuje ke dvěma pojistným událostem (náraz na obrubník, výměna čelního okna) a že tato je podepsána ze strany objednatele i zhotovitele. V dané souvislosti účastníci při jednání potvrdili, že jde o podpisy pana [jméno FO] a [jméno FO].

7. Z faktury vystavené dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně účtuje žalované cenu za opravu vozidla ve výši celkem [hodnota] Kč včetně DPH. Součástí faktury je přehled vykonaných prací, použitého zboží (dílů) a souvisejících úkonů.

8. Z žádosti o krycí dopis soud zjistil, že žalovaná dne 17. 10. 2019 dala pojišťovně pokyn, aby v souvislosti s opravou vozidla bylo pojistné plnění zaplaceno přímo žalobkyni na základě vystavené faktury. Žalovaná se v dané souvislosti zavázala, že případný rozdíl žalobkyni uhradí. Žalovaná zároveň zmocnila žalobkyni k nahlášení škodné události.

9. Z e-mailu ze dne 9. 12. 2019 soud zjistil, že je žalobkyni sdělováno, že pojistné plnění nebude vyplaceno.

10. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalované dne 17. 6. 2020 platbu 150 000 Kč, a to na cenu za opravu vozidla.

11. Z výzvy k úhradě a potvrzení o odeslání soud zjistil, že 23. 11. 2020 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužných částek.

12. Z oznámení ze dne 4. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalované oznamuje žalobkyni převzetí právního zastoupení.

13. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že je v něm uveden popis příčiny pojistné události a specifikace dílů na výměnu a souvisejících prací. V zápisu je v záhlaví uvedena žalovaná jako poškozená, je zde e-mail: [e-mail]. V podpisové části je uvedeno jméno pana [jméno FO] jako zaměstnance žalobkyně a pana [adresa] jako zástupce pojišťovny, což účastníci potvrdili při jednání. Jako forma likvidace je uvedena faktura za opravu, ale v zápisu nejsou uvedeny jakékoli ceny za díly, práce či celkově za opravu.

14. Z výzvy žalované ze dne 17. 2. 2020 adresované pojišťovně soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí se zamítnutím práva na pojistné plnění. Žalovaná si v dané souvislosti nechala zpracovat znalecký posudek, podle kterého je rozsah poškození vozidla technicky přijatelný a odpovídá nehodovému ději. Žalovaná proto pojišťovnu vyzvala k proplacení celé fakturované částky ze strany žalobkyně.

15. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že v roce 2020 mezi nimi probíhalo řešení celé věci, kdy jednatel žalované mimo jiné uvedl, že znalecký posudek mají dobrý, následně ale uvedl, že z pojišťovny dostali opět zamítavé stanovisko a že půjdou do soudního sporu.

16. Z čestného prohlášení [jméno FO] soud zjistil, že poškození vozidla se původně nezdálo jako příliš velké a tomu odpovídal odhad ceny. Následně zjistil, že vůz je poškozen mnohem více, což sdělil panu [jméno FO] a on souhlasil s tím, aby pokračovali v opravě i přes několikanásobný nárůst ceny. [jméno FO] předpokládal, že cenu zaplatí pojišťovna. [jméno FO] souhlasil s konečnou cenou i při převzetí vozu a podepsal plnou moc pro výplatu pojistného plnění. Průběžně spolu byli v kontaktu.

17. Z čestného prohlášení [jméno FO] soud zjistil, že při nehodě nevolal policii, protože se domníval, že oprava bude nižší než 100 000 Kč, a dále, že v době nehody nebyl pod vlivem návykových látek.

18. Ze seznamu dílů (cenového odhadu) soud zjistil, že tento obsahuje přehled jednotlivých komponentů včetně ceny s tím, že celková částka činí 319 360,59 Kč s DPH. Tento seznam je ze dne 12. 9. 2019.

19. Z faktury ze dne 25. 10. 2019 týkající se výměny čelního okna soud zjistil, že žalobkyně účtuje žalované cenu za výměnu čelního okna ve výši 31 621,58 Kč. Z oznámení pojišťovny soud zjistil, že dne 4. 12. 2019 pojišťovna proplatila pojistnou událost – výměnu skla ve výši 26 134 Kč. Z výzvy žalobkyně ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná je vyzvána k doplatku rozdílu fakturované částky a pojistného plnění (DPH).

20. Z potvrzení servisní objednávky a související faktury soud zjistil, že 17. 6. 2020 si žalovaná nechala u žalobkyně provést výměnu kol u vozidla a uskladnění zimní sady s tím, že limit objednávky 3 300 Kč odpovídá fakturované ceně 3 245,22 Kč.

21. Z dokumentace týkající se financování koupě vozidla soud především zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] auto půjčku s pořizovací cenou 950 000 Kč bez DPH, výše úvěru činila 747 175 Kč, a to 14. 8. 2019. Předmětem financování je předmětné vozidlo, u něhož byl sjednán zajišťovací převod vlastnického práva s tím, že podle bodu 4.3.2. smlouvy o úvěru nese nebezpečí škody na vozidle žalovaná, která nese i veškeré náklady spojené s vozidlem a zajišťuje všechny záležitosti jako opravy a údržbu a odpovídá za stav vozidla. Z předloženého technického průkazu soud zjistil, že jako vlastník je uvedena [právnická osoba] a jako provozovatel je uvedena žalovaná.

22. Z dopisu pojišťovny ze dne 22. 11. 2019 soud zjistil, že pojišťovna sděluje žalované, že pojistné šetření bylo ukončeno a pojišťovna dospěla k závěru, že právo na pojistné plnění žalované nevzniklo.

23. Ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] soud zjistil, že jde o posudek vyžádaný žalovanou a úkolem znalce bylo stanovení technické přijatelnosti opravy vozidla v souvislosti s poškozením vozidla při nehodě. Znalecký posudek obsahuje vymezení nehodového děje ze strany žalované, znalec zjistil technický stav vozidla prohlídkou vozidla i prohlídkou poškozených dílů s tím, že předvedené díly odpovídají rozsahu dílů vydaných podle faktury a znalec zkontroloval montáž nových dílů. Znalec učinil závěr, že rozsah poškození vozidla a následně provedené opravy je technicky přijatelný a odpovídá nehodovému ději. Znalecký posudek obsahuje doložku podle § 127a o. s. ř.

24. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že pracuje jako obchodní zástupce u žalované, s jednatelem [jméno FO] jsou kolegové. Do servisu přijeli s panem [jméno FO], jednal s nimi pan [jméno FO]. Auto zvedli na zvedák, pan [jméno FO] ho zkontroloval a odhadl cenu opravy na 140 000 až 150 000 Kč, že bude potřeba opravit poškozené plasty a kola. Poté, když s panem [jméno FO] jezdili na služební cesty, se pan [jméno FO] snažil dovolat panu [jméno FO], ale ten ho buď ignoroval přes SMS, nebo mu nezvedal telefon. Když přišla faktura, byl svědek u toho, když pan [jméno FO] volal panu [jméno FO], byl nespokojen, protože ta částka byla mnohem větší než těch 140 000 až 150 000 Kč a že to s ním neřešili. K tomu došlo hodně později, cca jeden a půl měsíce poté. Když tam to auto vezli, mělo poškozená kola a plasty. Svědek s panem [jméno FO] často jezdí na pracovní cesty a z toho, co uvedl, byl u těch věcí osobně, pan [jméno FO] před ním telefonoval, avšak ne na hlasitý odposlech. Co se týče té ceny, tak pan [jméno FO] mu říkal, že to mělo být 150 000 Kč a že na víc nebyl připraven. [jméno FO] potkal dvakrát, při předání auta a následně, když se dělal znalecký posudek. Při předání vozu do opravy se pan [jméno FO] s panem [jméno FO] dohodli, že vše nad 150 000 Kč se má řešit s panem [jméno FO]. Nesouhlasná reakce pana [jméno FO] na fakturu byla taková, že si svědek myslí, že by tam už auto nedal. Při předání vozu do opravy se řešila kola a plasty. Neřešil se motor, nádrž na palivo, výfuk ani elektrika. U té nádrže byli překvapeni, co vše se vyměnilo, i znalec byl překvapen u té prohlídky. Svědek neví, jestli se řešila převodovka. Nějak se řešily kabely, a to asi v souvislosti s těmi plasty. [jméno FO] svědkovi řekl, že mu pan [jméno FO] řekl, že tyhle věci pojišťovna proplácí. Ta prohlídka se znalcem probíhala tak, že tam přijeli s opraveným autem, znalec si vše prohlédl. Chvíli čekali na pana [jméno FO] a pak šli do skladu pro náhradní díly. Nebyl přítomen tomu, že by se nějak řešila ta faktura za opravu. K listině na č. l. 35 svědek uvedl, že šlo o kola na levé straně a poškozené plasty zespodu, byť si není jistý.

25. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] soud zjistil, že tehdy přijímali asi deset aut denně, detaily už nezná. Auto přijali normálně, udělalo se první nacenění a začalo se na autě pracovat. Když se zjistilo, že cena opravy bude vyšší, zavolal se technik z pojišťovny [Anonymizováno], protože nad 200 000 Kč je nutný souhlas pojišťovny. Odhad servisu byl více než 300 000 Kč. Přijel technik, který sepsal zápis o poškození vozidla, a auto se dál opravovalo. Pak se daly podklady na pojišťovnu, která to následně odmítla proplatit. Řešil se tam i znalecký posudek, dávali znalci náhradní díly. Svědek poté od žalobkyně odešel a neví, co s tím bylo dál. Co se týče první ceny, jde o odhad na základě příjmu do servisu. Až poté, co se auto dalo na hever, se zjistilo, že to bude rozsáhlejší oprava. Proto o tom informovali pojišťovnu. Detaily si už nepamatuje, neví přesně, zda a jak probíhala komunikace s klientem. Svědek předpokládá, že pokud tam byl technik z pojišťovny, tak o tom klient musel něco vědět, ale přesně si nepamatuje. Když se to řeší přes pojišťovnu, posílá se faktura předem na pojišťovnu, aby se vědělo, jestli nebude nějaký problém. V tomto případě problém předem nebyl, pojišťovna odmítla plnit až po předání vozu. Ohledně fakturace to probíhá tak, že faktura se předává při předání vozu nebo se zasílá pojišťovně a klientovi zároveň. [jméno FO] svědka poprosil o součinnost při zpracování znaleckého posudku, znalec si nafotil náhradní díly od toho auta a vzal si je. Svědek neví, zda žalovaná předala při předávce vozu dokumenty od policie. První příjem dělal svědek, tu důkladnou kontrolu dělal mechanik. Pak se dělal seznam náhradních dílů, když se zjistila potřeba většího rozsahu opravy. Proto se volal technik pojišťovny, svědek si myslí, že až poté se začalo auto opravovat. Svědek si nepamatuje, jestli si pan [jméno FO] bral náhradní vůz. Potřeba náhradního vozu je zcela individuální a s délkou opravy nesouvisí. Při předání vozu se dělají podklady pro pojišťovnu, podepíše se předání a faktura. Fakturu dělal většinou ten, kdo auto přijal. Svědek si nemyslí, že by pan [jméno FO] volal, že má s fakturou nějaký problém, že je moc vysoká, ani si nevzpomíná, že by měl nějaké námitky ohledně opravy nebo že by v servisu byl i v budoucnu. Komunikaci s klientem řeší servisní technik. Pro pojišťovnu se chystá plná moc, technické průkazy, faktura a fotky poškození. Klient při pojistných událostech doplácí spoluúčast nebo DPH. Co se týče informování klienta, když jde o pojistnou událost, řeší se především čas, pokud se řeší nějaká změna, tak svědek znovu odkazuje na to, že tam byl technik z pojišťovny. Probíhala úzká komunikace mezi servisem a pojišťovnou, pokud by byl problém s pojišťovnou, obvykle se to vědělo předem. V tomto případě ale vznikl problém až po vystavení faktury a předání vozu, což je výjimečný případ. Svědek si myslí, že to pak řešil pan [jméno FO] přímo s pojišťovnou a s tím znalcem a už neví, kolikrát se viděl s panem [jméno FO]. Rozsah oprav býval u žalobkyně velký, od 5 000 Kč do 1 100 000 Kč. 600 000 Kč je průměr. Když pojišťovna odmítla plnit, pan [jméno FO] to řešil s pojišťovnou, dělal se posudek. Nezaplacené faktury řeší nadřízený. Obvyklý postup při zjištění vyšší ceny, než je původní odhad, je takový, že se to řeší s mistrem, jezdí tam i technik z pojišťovny, informuje se klient. Svědek předpokládá, že klient byl informován buď servisním technikem nebo pojišťovnou. Svědek si nevzpomíná, jestli pan [jméno FO] chtěl vyfakturovat jinou částku. Námitky k fakturaci by řešil buď svědek nebo nadřízený, což byl pan [Anonymizováno] [jméno FO] je mistr u žalobkyně a dělal i výpočty pro pojišťovnu. Kdo dělal seznam náhradních dílů, už neví. Při převzetí vozu klientem je klient informován o ceně a detailech oprav, tuto informaci dává ten, kdo auto předává. Toto probíhá, i když je faktura vystavena až později. Svědek u žalobkyně skončil z osobních důvodů v září 2020. Žádnou výtku ohledně postupu ve věci žalované nedostal, neví o tom, že by ji dostal někdo z kolegů. Jeho čestné prohlášení psal [tituly před jménem] [jméno FO], svědek ho četl před podpisem a podepsal ho, neboť si myslel, že to tak bylo. Když se podepisuje plná moc pro pojišťovnu, bývá to v různých časech, většinou už při příjmu, i když je faktura vystavena později. Už neví, zda se pan [jméno FO] zajímal o průběh opravy. Ten souhlas pojišťovny myslel tak, že když je to nad 200 000 Kč, jezdí tam technik a schvaluje to.

26. Z výpovědi jednatele žalované soud zjistil, že 9. 9. tam dovezl auto, dohoda byla na 150 000 Kč včetně opravy okna. Dále se dohodli, že s ním bude pan [jméno FO] vše podstatné konzultovat, zdůraznil, že je to auto na úvěr a má havarijní pojištění. [jméno FO] mu řekl, že oni s pojišťovnou jednají a jednatel jim podepsal pro tyto účely dokument. Pár dní měl náhradní vozidlo, když ho vracel, ptal se na auto a chtěl ho vidět, už ho potřeboval, ale pan [jméno FO] mu to neumožnil. Není pravda, že by 17. 10. souhlasil s fakturovanou částkou, ta faktura byla vystavena později. Toho dne, když si auto vyzvedával, tak se ptal pana [jméno FO], zda je vše OK a on mu řekl, že ano. S autem pak odjel. 22. 11. se dozvěděl, že pojišťovna zamítla pojistné plnění, lekl se a volal panu [jméno FO], ať mu pošle všechny dokumenty. On to poslal 26. 11., a tehdy tu fakturu viděl poprvé. Telefonicky to rozporoval. Takovou částku nemohl odsouhlasit, neboť auto koupil za 950 000 Kč a 750 000 Kč měl z úvěru. Opravu za půl milionu by musel řešit jinak. Tehdy už bylo auto opravené a faktura vystavená, tak řekl, že to zkusí vyřešit s pojišťovnou, jako vstřícný krok nechal udělat znalecký posudek, byly s tím spojeny výdaje. Pojišťovně poslala fakturu přímo žalobkyně. Komunikoval s panem [jméno FO] telefonicky, bylo komplikované se s ním spojit. Chtěl vědět především to, kdy bude auto hotové, on mu odpovídal, že čekají na díly. Na začátku na něho apeloval, ať všechno konzultuje včetně jednání s pojišťovnou. Přes e-mail spolu téměř nekomunikovali. Náhradní auto si půjčil až 16. 9., dřív ho nepotřeboval a měl ho jen nezbytně nutnou dobu. Otázku opravy konzultoval vždy přímo s panem [Anonymizováno]. [jméno FO] mu neumožnil auto vidět, když si náhradní vozidlo půjčoval nebo vracel, už neví přesně. Zápis o poškození vozidla obdržel, ale neví kdy. Co se týče souhlasu pro pojišťovnu, auto už bylo opraveno, ptal se, zda je vše v pořádku a pan [jméno FO] mu řekl, že ano, že se nemusí starat. Pořád počítal s tou částkou 150 000 Kč. S panem [Anonymizováno] průběžně řešili především termín dodání vozu, často mu telefon nebral. Neřešili konkrétně, co tam dělají, nemohl rozhodnout, co se bude měnit, bylo to na jejich uvážení, ale při předání vozu byl rozsah poškození očividný. Nikdy nebyl upozorněn na to navýšení. Když dostal fakturu, volal panu [jméno FO] a nesouhlasil, on mu řekl, že tam řešili víc věcí a některé měnili preventivně. Jednatel si pořád myslel, že to pokryje pojistka a udělal vstřícný krok, že to zkusí vyřešit s pojišťovnou. Po tom incidentu tam ještě jednou nechal vyměnit kola a asi i olej, byli nejblíž a čekal, že se nějak dohodnou, na takovém postupu nevidí nic divného. Jednání s pojišťovnou řeší [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Při převzetí opraveného vozu stále očekával částku 150 000 Kč, proto se více neptal. Nepamatuje si, kdy přesně dostal detailní rozsah opravy. Byla poškozena dvě kola a podvozek, on se dál neptal, zda toho budou měnit víc. To, že něco měnili preventivně, mu pan [jméno FO] řekl až v souvislosti s fakturou, tj. po 26. 11., kdy říkal, že se to takto u novějších aut dělá. Kdyby věděl, že cena opravy bude tak vysoká, nesouhlasil by, a to ani, kdyby to měla platit pojišťovna. Kdyby mu ukázali ten rozsah předem, mohl by se sám rozhodnout, co tam udělat, ale to mu neumožnili. Co se týče vztahu k autům, nepovažuje se za odborníka, baví ho řídit auta, dřív jezdil závody. Vždy řídil, z technického hlediska umí např. vyměnit kola, moc víc asi ne. To předmětné vozidlo si sám nikdy neopravoval. Po 26. 11. jednal s pojišťovnou a poté si to převzala [tituly před jménem] [jméno FO]. Prokazoval se nehodový děj, dělal se znalecký posudek. Jednatel žalované nerozporuje, co vyměnili a kolik to stálo, nerozporuje, že by v té faktuře bylo něco, co neudělali. To ale neznamená, že s tou fakturou souhlasí. Byl komunikační kanál mezi servisem a pojišťovnou, čekal, že to proběhne stejně jako u toho čelního skla.

27. Z přehledu servisní historie soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně nechala 13. 11. 2019 dělat servis vozidla. Z e-mailu z 25. 11. 2019 soud zjistil, že svědek [jméno FO] zasílá žalované e-mail, kdy jeho přílohou má být zápis o poškození vozidla vyhotovený pojišťovnou (název souboru .pdf se shoduje s označením přílohy v e-mailu). Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že jednatel žalované má živnostenské oprávnění i pro obor činnosti údržba motorových vozidel a jejich příslušenství. Ze seznamu videí soud zjistil toliko to, že jde o odkazy na youtube, v nichž má figurovat jednatel žalované jako účastník Rally [adresa] a Rally [adresa]. Tyto důkazy byly předloženy po koncentraci řízení, nicméně soud jejich provedení připustil, neboť šlo o reakce na výslechy a tvrzení z předchozího jednání.

28. Soud zamítl návrh na provedení výslechu svědka [Anonymizováno], neboť tento považoval s ohledem na průběh dokazování za nadbytečný. Tento svědek byl nadřízeným pana [Anonymizováno] a měl případně řešit námitky k fakturaci, nicméně podstatou sporu nebylo to, zda si žalovaná stěžovala na vystavenou fakturu, ale to, zda žalobkyně vůbec nutnost navýšení původního odhadu řádně a včas žalované oznámila. Z výslechu svědka [Anonymizováno] nevyplynulo, že by pan [Anonymizováno] měl být v tomto ohledu (tedy v průběhu opravy a před předáním vozu zpět klientovi) v jakémkoliv kontaktu s klientem. Podle tvrzené žalované navíc faktura nebyla řešena s panem [Anonymizováno], ale přímo se svědkem [Anonymizováno].

29. Zjištěný skutkový stav lze ve stručnosti shrnout tak, že žalovaná si nechala u žalobkyně opravit poškozené vozidlo s tím, že cena byla sjednána odhadem na 150 000 Kč. V průběhu oprav žalobkyně zjistila větší rozsah poškození, vyhotovila seznam náhradních dílů a následně byl v součinnosti se zástupcem pojišťovny vyhotoven zápis o poškození vozidla. V tomto zápisu nejsou uvedeny jakékoli ceny. Vozidlo bylo následně opraveno a předáno zpět žalované, která v dané souvislosti podepsala krycí dopis pro pojišťovnu. Následně žalobkyně vyfakturovala cenu opravy ve výši 601 969,91 Kč. Vzhledem k tomu, že pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění, žalovaná následně jednala s pojišťovnou, nicméně stanovisko pojišťovny zůstalo stejné i po předložení znaleckého posudku znalce [jméno FO]. Žalovaná následně uhradila na cenu opravy pouze 150 000 Kč a ve zbytku zůstala cena opravy předmětem sporu a následně i tohoto řízení.

30. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k tomu, že žalobkyně ani přes výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (č. l. 56) v řízení neprokázala, kdy a jak měla být žalovaná dostatečně konkrétně informována o potřebě větší opravy vozidla včetně odůvodnění takové opravy a o nové (zvýšené) ceně opravy. Tato skutečnost měla být podle žalobkyně prokazována především výpovědí svědka [Anonymizováno], k čemuž však ani po jeho výslechu nedošlo.

31. V dané souvislosti byly vyslechnuty tři osoby, a to jednatel žalované, svědek [jméno FO] a svědek [jméno FO]. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] vyplývá, že si na daný případ konkrétně moc nepamatuje, neboť takto řešil deset aut denně. Svědek se vyjádřil v tom smyslu, že zjistili potřebu překročit původní odhad, a proto věc řešili především s technikem z pojišťovny, který si auto přijel prohlédnout, a že s klientem se v těchto případech, kdy jde o pojistnou událost, řeší především termín dodání auta. Svědek dále uvedl, že neví přesně zda a jak probíhala komunikace s klientem. Ohledně informování klienta o navýšení ceny svědek uvedl pouze to, že předpokládá, že když se věc řešila s pojišťovnou, tak o tom žalovaná musela něco vědět, že měla být informována buď servisním technikem nebo pojišťovnou, ale že si přesně nepamatuje. Podle svědka šlo o průměrnou opravu u žalobkyně co se týče hodnoty opravy. Soud měl k dispozici rovněž čestné prohlášení svědka [Anonymizováno], nicméně v dané souvislosti soud přihlédl především k obsahu svědecké výpovědi před soudem, a to z důvodu její autentičnosti. Ani z čestného prohlášení však nevyplývá, že by žalovaná byla předem informována o konkrétní nové výši ceny, neboť v prohlášení je uvedeno, že svědek žalovanou informoval o „několikanásobném“ nárůstu ceny – zde je však třeba zdůraznit, že první odhad 150 000 Kč se vztahoval i k výměně čelního okna, přičemž hodnota této opravy činila 31 621 Kč. Ani z výpovědi svědka [Anonymizováno] tedy nelze dovodit, že by žalobkyně žalované konkrétní informaci o nové ceně opravy a detailech opravy poskytla, když z výpovědí svědka [Anonymizováno] vyplývá spíše to, že se všechny detaily řešily se zástupcem pojišťovny, a svědek se v dané souvislosti pouze domnívá, že se tato informace dostala i k žalované, a to možná i jen přes pojišťovnu.

32. Výpovědi svědka [Anonymizováno] před soudem pak odpovídá výpověď jednatele žalované v tom směru, že v průběhu opravy žalobkyně věc řešila spíše s pojišťovnou a že s žalovanou se řešil především termín dodání. Jejich výpovědi se pak rozchází v tom, jak měl jednatel žalované reagovat na obdržení faktury. Svědek [jméno FO] si v daném ohledu nebyl jistý, uvedl, že si nemyslí, že by jednatel žalované měl s fakturou problém a že neví přesně, jak komunikace s žalovanou probíhala, oproti tomu jak jednatel žalované, tak svědek [jméno FO] uvedli, že jednatel žalované po obdržení faktury svědkovi [jméno FO] v listopadu volal. Tomuto časovému údaji přitom odpovídá to, že svědek [jméno FO] zaslal v listopadu 2019 jednateli žalované e-mailem zápis o poškození motorového vozidla vyhotovený pojišťovnou. Jakkoliv není reakce žalované na obdrženou fakturu pro posouzení této věci zásadní (srov. níže), přiklání se soud v této otázce co do věrohodnosti jednotlivých výpovědí na stranu žalované, neboť jak výpověď jednatele žalované, tak jeho kolegy jsou v tomto ohledu konkrétní, odpovídají obecně průběhu skutkového děje v tom smyslu, že vše podstatné se řešilo v průběhu opravy s pojišťovnou s očekáváním úhrady faktury z pojistného plnění, a odpovídají i následnému emailu svědka [Anonymizováno]; i zamítavá reakce pojišťovny na č. l. 21v je pak adresována přímo žalobkyni. Výpověď svědka [Anonymizováno] v tom smyslu, že obvykle se věci dělaly nějakým zaběhnutým postupem, není dostatečným základem pro závěr, že se věci takto musely odehrát i v případě opravy vozidla žalované. Pro úplnost soud dodává, že co do věrohodnosti jednotlivých výpovědí vzal do úvahy to, že jak svědek [jméno FO], tak jednatel žalované byli a jsou na věci osobně zainteresováni. Svědek [jméno FO] byl věci přítomen spíše okrajově, nicméně vypověděl, že byl osobně u toho, když jednatel žalované reagoval telefonicky nesouhlasně na obdrženou fakturu.

33. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

34. Podle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

35. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

36. Podle § 2612 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

37. Právní vztah mezi účastníky soud hodnotí jako smlouvu o dílo uzavřenou dne 9. 9. 2019, jejímž předmětem byla (vedle opravy čelního skla) oprava vozu (pojistná událost č. [hodnota]). Co se týče ceny díla, tato byla mezi účastníky v souladu s § 2586 odst. 2 o. z. sjednána odhadem, a to na částku 150 000 Kč, což vyplývá z potvrzení servisní objednávky, kde je výslovně uvedeno, že jde o předběžnou cenu, resp. limit objednávky, přičemž s ohledem na povahu plnění – opravu poškozeného vozidla je zřejmé, že při převzetí vozu do opravy nelze vždy rozsah opravy stanovit zcela přesně, a právě k tomu slouží cena určená odhadem; to ostatně potvrdil i svědek [jméno FO].

38. Žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimována, byť je vozidlo předmětem zajišťovacího převodu vlastnického práva ve prospěch úvěrující instituce. Je tomu tak proto, že řešená věc je sporem ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení a otázka vlastnictví vozidla, jehož oprava byla předmětem smlouvy o dílo, není v daném ohledu podstatná. Navíc lze dodat, že podle obsahu úvěrové smlouvy žalovaná nese nebezpečí škod, které vzniknou v důsledku užívání předmětu zajištění, a tedy, že nebezpečí škody na vozidle nepřešlo na úvěrující instituci a zůstalo po celou dobu účinnosti zajišťovacího převodu na žalované.

39. Předmětem sporu byla především otázka, zda žalobkyni jako zhotoviteli náleží cena vyúčtovaná příslušnou fakturou na částku 601 969,91 Kč, anebo pouze 150 000 Kč odpovídající původnímu odhadu ceny. Jinými slovy, zda žalobkyně v souladu s § 2612 o. z. řádně oznámila žalované bez zbytečného odkladu nutnost překročení původního odhadu s příslušným odůvodněním, anebo zda tak neučinila, a proto nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

40. Již z žalobních tvrzení žalobkyně bylo zřejmé, že pokud k nějakému oznámení o nutnosti zvýšit cenu došlo, nebylo toto učiněno písemnou formou, a proto se soud nejprve zabýval tím, jaké důsledky tato skutečnost má. Z odborné literatury totiž plyne, že požadavek písemné formy vtělené do dokladu o vyšší ceně zůstává i po 1. 1. 2014 zachován (HORÁK, Pavel. § 2612 [Překročení ceny odhadem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1095, marg. č. [hodnota].). Ani v případě, kdyby byl skutečně dovozen zákonný požadavek na písemnou formu, by však v projednávané věci nebyla důsledkem porušení formy absolutní neplatnost oznámení zhotovitele ve smyslu § 2612 o. z. Z judikatury Nejvyššího soudu se v dané souvislosti podává, že i v případě nedodržení zákonem stanovené formy právního jednání je právní jednání podle § 582 odst. 1 věty první o. z. neplatné toliko tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel právní normy upravující formu právního jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 27 Cdo 935/2022). Smyslem případného požadavku na písemnou formu u oznámení podle § 2612 o. z. by byla především potřeba varovat objednatele, že původní odhad bude překročen, protože jinak objednatel vychází z toho, že nebude platit víc, než kolik činil původní odhad. Aby se objednatel mohl kvalifikovaně rozhodnout a aby své rozhodnutí neučinil unáhleně či nepromyšleně, vyžaduje zákon nejen oznámení této skutečnosti, ale také odůvodnění navýšení ceny. Vedle varovné funkce pak daný požadavek směřuje i za tím účelem, aby zhotoviteli usnadnil (případný) důkaz ohledně toho, že k oznámení došlo (tzv. důkazní funkce).

41. Ani jeden z těchto případů nesměřuje k ochraně veřejného zájmu. I kdyby bylo dovozeno, že podle § 2612 o. z. je vyžadována pro oznámení písemná forma, není nedodržení takového požadavku důvodem pro závěr o absolutní neplatnosti, neboť dané ustanovení má za účel ochranu soukromých zájmů (plní varovnou a důkazní funkci), a proto lze s jeho nedodržením dovodit podle § 586 o. z. nanejvýš neplatnost relativní. Osobou oprávněnou k vznesení námitky neplatnosti by byla toliko žalovaná (586 odst. 1 o. z), která tak však neučinila, a proto o případné neplatnosti ústního (telefonického) oznámení o zvýšení ceny díla nelze uvažovat (§ 586 odst. 2 o. z.).

42. Podstatou úpravy § 2612 o. z. je to, že sjednáním ceny díla odhadem zhotovitel nepřebírá záruku za to, že se při provádění díla neobjeví potřeba provést další práce nebo vynaložit další náklady. Nicméně, jestliže zhotovitel bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil anebo zjistit měl a mohl, neoznámí důvody navýšení ceny díla objednateli, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Je zde zvyšován nárok na zhotovitele, aby pečlivě přistupoval k provádění díla a okolnostem s ním spojeným. Nesplní-li tedy svou notifikační povinnost, jeho nárok na zvýšenou cenu díla zanikne (srov. HORÁK, Pavel. § 2612 [Překročení ceny odhadem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1095, marg. č. [hodnota]–7.). Jinými slovy, má-li oznámení zhotovitele vést ke vzniku nevyvratitelné domněnky souhlasu objednatele se zvýšením ceny (§ 2612 odst. 2 o. z.), je třeba, aby v takovém oznámení bylo vysvětleno, jaké konkrétní činnosti vyžadují vyšší náklady než původně odhadnuté včetně uvedení jejich konkrétního rozsahu, a to v takové určitosti, aby měl objednatel objektivní možnost ověřit si opodstatněnost takového navýšení.

43. Účelem tohoto zákonného pravidla je tedy to, aby při nutnosti překročení původního odhadu objednatel předem věděl, co se bude nově dělat, proč a za kolik. Primární povinnost iniciativy leží toliko na žalobkyni jako zhotoviteli. V dané souvislosti nejde o to, aby zhotovitel naprosto detailně vysvětlil všechny technické aspekty dané opravy, ale o to, aby při podstatném překročení původně sjednaného odhadu měl objednatel možnost dozvědět se, proč k navýšení dochází a kolik bude činit nová cena, a možnost se následně rozhodnout, zda na takto navýšené opravě nadále trvá. S ohledem na rozsah navýšení ceny opravy je nepochybné, že šlo o podstatné překročení původního odhadu. Z výpovědí jednotlivých osob, především svědka [Anonymizováno], však nevyplynulo, že by žalovaná byla konkrétně informována o navýšení ceny na novou určitou sumu včetně specifikace rozsahu oprav a odůvodnění nutnosti takového postupu. V daném ohledu se přitom nelze spokojit pouze s obecným popisem interních postupů u žalobkyně při servisu, ale bylo by třeba, aby bylo prokázáno, co konkrétně měla žalobkyně žalované oznámit, kdy a s jakým obsahem.

44. Za řádné oznámení ze strany zhotovitele nelze považovat zápis o poškození vozidla (č. l. 35), neboť nebylo prokázáno kdy konkrétně tento byl doručen žalované. Nicméně, i kdyby soud vyšel z té možnosti, že zápis byl odeslán na e-mail žalované uvedený v jeho záhlaví již v září 2019, i tak by takové oznámení nebylo dostatečné, neboť zápis vůbec neobsahuje údaj o tom, jaká bude nová (navýšená) cena opravy. Obdobně nelze vyjít ani ze seznamu náhradních dílů z 12. 9. 2019 (č. l. 67), neboť u tohoto dokumentu nebylo prokázáno, že by byl doručen žalované, přičemž dále lze poukázat např. na to, že celková cena náhradních dílů činí 262 858 Kč bez DPH. Žalobkyně však následně fakturovala žalované za díly celkem [hodnota] Kč bez DPH; jde tak o další navýšení o cca 47 %. Tento seznam pak neobsahuje novou (navýšenou) cenu prací. Na žalovanou nelze v dané souvislosti přenášet povinnost, aby si sama odhadla, kolik by vlastně činila cena za opravu na základě těchto dvou dokumentů.

45. Žalobkyně dále argumentovala tím, že mělo dojít k odsouhlasení ceny opravy při převzetí vozu a následně po obdržení faktury. Zde je třeba uvést, že tyto skutečnosti nebyly v řízení s jistotou prokázány. Svědek [jméno FO] popsal obecné postupy žalobkyně při servisu vozidel, ale pro toto konkrétní vozidlo si již detaily nepamatoval. Jednatel žalované pak vypověděl, že se o nové výši ceny dozvěděl až v listopadu 2019 poté, kdy byl vyrozuměn o zamítnutí pojistného plnění. Je zřejmé, že k nějaké komunikaci mezi stranami v průběhu opravy docházelo (řešil se např. náhradní vůz, proběhly telefonáty), nicméně co do konkrétního obsahu ústních jednání či telefonátu nic podstatného v tomto směru prokázáno nebylo. I kdyby bylo jednateli žalované při převzetí vozu sděleno, že cena opravy bude vyšší než 150 000 Kč, má soud za to, že jeho reakce, tedy převzetí vozu, je pochopitelná, a to tím spíše v situaci, kdy mu nebyla předána konečná faktura. I zde je zřejmé, že strany stále očekávaly, že faktura bude uhrazena pojišťovnou, čemuž odpovídá to, že jestliže bylo jednateli žalované sděleno, že pojišťovna poskytne plnění (svědek [jméno FO] vypověděl, že se tyto případy konzultovaly pro jistotu předem), dal jednatel souhlas s tím, aby pojišťovna plnila přímo na účet žalobkyně jako servisu.

46. Soud však má za to, že ani těmito úkony po dokončení servisu již nelze zpětně „dohánět“ to, že nedošlo k řádné a včasné notifikaci podle § 2612 o. z. Jestliže notifikace učiněna nebyla, zaniká zhotoviteli ze zákona bez dalšího nárok na proplacení takto navýšené ceny díla, i kdyby dílo bylo fakticky provedeno. Aby mohl být tento následek zhojen ve prospěch zhotovitele, musela by být prokázána nová hmotněprávní dohoda smluvních stran o takovém následku v neprospěch objednatele, k čemuž však v tomto řízení nedošlo. V řízení zjištěné skutečnosti nemohou být dostatečným základem pro vznik nároku na zaplacení následně vyúčtované ceny díla nad rámec původního odhadu. Režim § 2612 o. z. totiž v tomto ohledu klade na zhotovitele velmi přísné nároky.

47. Obě strany v průběhu realizace opravy jednoznačně očekávaly, že pojišťovna opravu zaplatí, přičemž jak vypověděl svědek [jméno FO], a jak plyne i z průběhu likvidace opravy čelního skla, žalovaná by v dané souvislosti doplácela pouze DPH či spoluúčast. Tomu ostatně odpovídá i podpis krycího dopisu ještě před vystavením faktury, jehož účelem je rychle proplacení faktury formou pojistného plnění. Související prohlášení žalované, že uhradí případný rozdíl mezi fakturovanou cenou a pojistným plněním nelze považovat za uznání důvodnosti ceny opravy, neboť faktura byla vystavena až o 8 dní později a v krycím dopisu není cena opravy ani její specifikace nijak uvedena. Tomuto společnému očekávání obou stran odpovídaly i jednotlivé kroky v průběhu opravy, přičemž z výpovědi svědka [Anonymizováno] vyplynulo, že primární komunikace probíhala právě mezi servisem a pojišťovnou. Postup jednatele žalované je pak obecně pochopitelný, když poskytoval pojišťovně součinnost, komunikoval s pojišťovnou a nechal zpracovat znalecký posudek. Všechny tyto kroky byly činěny proto, že žalovaná (a ostatně i žalobkyně, jak plyne z e-mailové komunikace) očekávala, že opravu vozidla pojišťovna nakonec uhradí a že tedy tuto částku nebude muset platit žalovaná, případně nebude nutné vést soudní spor o důvodnost takové částky. Tento postoj se pak promítnul v tom, že po odmítnutí plnění ze strany pojišťovny došlo k odmítnutí plnění i ze strany žalované. Spor mezi účastníky tak fakticky vznikl až zhruba rok po vystavení faktury v říjnu 2020 – ani zde není postup žalované nelogický, jestli si ještě předtím nechala u žalobkyně např. v červnu 2020 provést výměnu kol.

48. Dále je podstatné, že v tomto řízení není posuzován nárok na pojistné plnění mezi pojistitelem a pojištěným, ale nárok ze smlouvy o dílo. Následné chování stran (po vystavení faktury) sice obecně může být vodítkem pro výklad právního jednání (556 odst. 2 o. z.), nicméně výklad právního jednání může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou daná osoba neměla nebo kterou sice měla, ale neprojevila ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani obsah právního jednání měnit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017). Podstatné totiž nebylo to, jak strany jednaly po vystavení faktury, ale to, jestli žalobkyně jako zhotovitel splnila svoji zákonnou notifikační povinnost podle § 2612 o. z., přičemž pouze z následných kroků jednatele žalované, které lze odůvodnit očekávanou rolí pojišťovny, nelze bez dalšího dovodit, že oznámení podle § 2612 o. z. bylo provedeno řádně a včas. Soud zde dodává, že i kdyby byla žalovaná řádně s nutností navýšení odhadu seznámena až při předání vozu (17. 10.), nemohla by být taková případná notifikace učiněna včas (bez zbytečného odkladu), neboť žalobkyně o nutnosti většího rozsahu opravy věděla již v první polovině září (např. seznam dílů byl vyhotoven 12. 9.).

49. Relevantní není ani to, že jednatel žalované zřejmě autům „rozumí“ více, než uvedl při své výpovědi, když má živnost na údržbu motorových vozidel, a to ze dvou důvodů. V prvé řadě § 2612 o. z. takovou případnou skutečnost nezohledňuje (a navíc ani tak jednatel nemusel vědět, jaké všechny dílčí práce je nutné za účelem opravy provést, jak jsou náročné časově, prací či materiálem apod.) a ponechává povinnost iniciativy na zhotoviteli a dále je třeba zohlednit i to, že žalobkyně jako autoservis je profesionálem v daném oboru a lze tak na ni v daném ohledu klást zvýšené požadavky na odborné znalosti a pečlivost při styku se zákazníky (§ 5 o. z.). To, že žalobkyně zjevně počítala s tím, že pojišťovna opravu proplatí, nemůže vést k závěru, že nebyla povinna dodržet své povinnosti podle § 2612 o. z. Jednatel žalované navíc v daném vztahu nevystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, přičemž z definice spotřebitele (§ 419 o. z.) vyplývá, že spotřebitelem může být nejen nepodnikající fyzická osoba, ale též fyzická osoba - podnikatel, jedná-li mimo rámec své podnikatelské činnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 3497/2021).

50. Žalobkyně tedy nedostála své povinnosti oznámit žalované jako objednateli bez zbytečného odkladu nutnost navýšení původního odhadu s relevantním odůvodněným určením nové ceny, a proto nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. S ohledem na tento závěr se soud dále nezabýval otázkou důvodnosti a rozsahu provedené opravy – tato otázka by byla pro řízení podstatná až v situaci, pokud by zhotovitel dostál své notifikační povinnosti podle § 2612 o. z., neboť co do původního odhadu 150 000 Kč již byla cena díla uhrazena. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení neuhrazené části faktury za opravu vozidla s příslušenstvím, proto byla žaloba zamítnuta.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. (žalovaná byla neúspěšná pouze co do cca 1,3 % žalované částky, což představuje pouze nepatrnou část předmětu řízení) tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 103 301,08 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 457 969,91 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, tři vyjádření ve věci (č. l. 33, 73 a 146) a celkem 4 úkony za účast při jednání) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 852,79 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 9. 2022 náhrada 458,48 Kč za 30 ujetých km v částce 258,48 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., dne 16. 1. 2023 náhrada 464,77 Kč za 30 ujetých km v částce 264,77 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., a dne 26. 4. 2023 náhrada 929,54 Kč za 60 ujetých km v částce 529,54 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85 372,79 Kč ve výši 17 928,29 Kč.

52. Odměnu za poradu s klientem soud nepřiznal pro neúčelnost, neboť ve věci je již přiznávána náhrada za převzetí věci advokátem i obě písemná vyjádření ve věci samé (reakce na žalobu a reakce po prvním jednání), přičemž v průběhu řízení nedošlo k žádným podstatným změnám v argumentaci a stanoviscích žalobkyně ohledně uplatněného nároku. Obdobně má soud za to, odměna za úkony převzetí věci a první vyjádření pokrývá i nahlédnutí do spisu. Soud nepřiznal ani odměnu za vyjádření na č. l. 93, neboť jím byl v podstatě jen doložen soudem vyžádaný znalecký posudek s doplněním několika tvrzení, které však již mohly být obsaženy ve vyjádření na č. l.

73. Soud zde vyšel i z toho, že rozsah náhrady je vždy omezen účelností vynaložených nákladů. Jinak řečeno, přiznat lze pouze náklady, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016).

53. Vzhledem k tomu, že vyslechnutí svědci neuplatnili nárok na svědečné, bylo rozhodnuto o vrácení složených záloh v plné výši žalobkyni i žalované.

Poučení