18 C 79/2020-463

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zaplacení 499 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 499 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 132 429,66 Kč, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované znalečné ve výši 105 231 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 8. 4. 2020 domáhala proti žalované zaplacení částky 499 000 Kč s příslušenstvím z titulu snížení tržní hodnoty vozidla po dopravní nehodě. Tvrdila, že dne 14. 9. 2017 došlo k dopravní nehodě, jehož viníkem bylo vozidlo pojištěné u žalované a došlo při ní k poškození vozidla žalobkyně zn. BMW M5 Competition, AA sedan, které bylo době provozu v perfektním stavu, mělo najeto jen 24 431 km, bylo atypického provedení. Žalobkyně provedla opravu vozidla svépomocí. Žalovaná výši náhrady škody za ztrátu tržní ceny stanovila částkou 101 000 Kč, s čímž však žalobkyně nesouhlasila a zadala zpracování znaleckého posudku, kdy znalec naopak stanovil cenu vozidla po dopravní nehodě na částku 1 850 000 Kč, když cenu vozidla před nehodou stanovil částkou 2 450 000 Kč, což představuje snížení ceny o 600 000 Kč. Žalobkyně nesouhlasila s názorem žalované, že by vozidlo při opravě svépomocí bylo znehodnoceno či jakkoli snížena jeho hodnota, neboť opravu provedl jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který se zabývá motosportem, renovací veteránů a má veškeré potřebné vybavení pro opravy vozidla BMW M5, kterou provedl přesně dle technických norem. [jméno] žalobkyně začala nabízet opravené vozidlo různým zájemcům za částku 1 900 000 Kč, ale poté, kdy zájemci zjistili, že vozidlo bylo opravované, o koupi ztratili vždy zájem. Nakonec si raději zájemci koupili vozidlo téže značky, ale nové, za částku cca 3 200 000 Kč. Sama žalovaná nabízela předmětné vozidlo k prodeji přes své partnery, po 3 měsících však sdělila, že o předmětné vozidlo nikdo zájem neprojevil. I žalobkyně si nakonec zakoupila vozidlo nové stejného typu a předmětné vozidlo prodala za reálně dosažitelnou cenu 800 000 Kč panu [jméno] [příjmení] dne 17. 8. 2018. Je tedy zřejmé, že ke snížení tržní ceny vozidla došlo a to ve výši, která byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení]. Byť žalovaná znalecký posudek znalce [příjmení] sporovala, vytýkala mu nepřezkoumatelnost, pak i žalobkyně k posudku zpracovaným k žádosti žalované znalcem [příjmení] [příjmení] rovněž žalobkyně vznesla výhrady, považuje ho za nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, na základě jakých exaktních dat znalec určil, že snížení ceny se rovná 5 % z obvyklé ceny vozidla před poškozením.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nesporovala, že došlo k dopravní nehodě, a že nároky vyplývající z ní žalovaná eviduje, přičemž na obchodním znehodnocení předmětného vozidla již v minulosti uhradila částku 101 000 Kč s DPH. K dalšímu obchodnímu znehodnocení dle jejího názoru nedošlo, nesouhlasila se závěry znalce [jméno] [příjmení], tento posudek považovala za nepřezkoumatelný, stanovené obvyklé ceny vozidla byly pouze odhadnuty, stejně tak i tržní cena vozidla, včetně výše obchodního znehodnocení. Žalovaná nechala zpracovat jiný posudek znalcem [příjmení] [příjmení], který uvedl, že z technického hlediska k žádnému znehodnocení vozidla nedošlo, z ryze obchodního a komerčního hlediska lze připustit obchodní znehodnocení ve výši maximálně 5 % ze stanovené obecné ceny vozidla 2 020 000 Kč, což představuje částku 101 000 Kč, kterou žalovaná vyplatila. Tvrdila, že skutečnost, že se na našem trhu vozidlo stejné konfigurace nenachází, není relevantní ve vztahu k výpočtu tržního znehodnocení, nemůže se promítnout do výpočtu obchodního znehodnocení. Další okolnost mající vliv na výši obchodního znehodnocení je odbornost subjektu provádějícího opravy vozidla, tj. zda se jednalo o opravu ve značkovém či neznačkovém servisu, nebo si vozidlo opravil poškozený sám svépomocí. Namítala, že z pohledu běžného spotřebitele a případného kupujícího se i způsob oprav předchozích poškození může významně promítnout do rozhodnutí dané vozidlo koupit či nekoupit, případně za jakou cenu. Žalovaná upozornila, že oprava předmětného vozidla sice byla provedena z nových originálních dílů, samotná oprava však nebyla provedena autorizovaným servisem, ale přímo jednatelem žalobkyně. Nebyla provedena v celém rozsahu s odstraněním celkového poškození, jak uvedl znalec [příjmení] [příjmení]. Předmětné vozidlo bylo prodáno po roce od dopravní nehody s nájezdem dalších 23 000 km a žalobkyně tedy sporuje, v jakém technickém stavu se vozidlo po roce intenzivního využívání nacházelo v okamžiku prodeje.

3. Podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

4. Podle § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

5. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

6. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

7. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

8. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

9. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

10. Z osvědčení o registraci vozidla bylo zjištěno, že předmětné vozidlo [registrační značka] je ve vlastnictví žalobkyně.

11. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 14. 9. 2017 bylo zjištěno, že účastníkem nehody bylo vozidlo zn. BMW m5 M5/M6, [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), které řídil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vozidlo je pojištěno u [právnická osoba] a vozidlo zn. VW Golf Variant [registrační značka], které je pojištěno u žalované.

12. Z oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná stanovila pojistné plnění za znehodnocení předmětného vozidla částkou 101 000 Kč a tuto částku vyplatila žalobkyni.

13. Z výpovědi zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně má firemní vozidla nejvyšší řady BMW, jsou to v podstatě vozidla na míru, sám se věnuje motosportu, 20 let je mechanikem závodního týmu a předmětné vozidlo opravil svépomocí a nechal ho zkontrolovat v [příjmení] [příjmení]. Opravené vozidlo pak nabízel různým firmám k prodeji, ale shodli se, že za situace, kdy je 90 % zadní nápravy vyměněno, nechtějí vozidlo do výkupu ani do komisního prodeje. Žalovaná sama nabídla prodat vozidlo přes své sítě, ale ani jí se to nepodařilo. Sám zadal zpracování znaleckého posudku, neboť pracuje i jako pojišťovací makléř a věděl, že bude uplatňovat ztrátu ceny. Před opravou byla provedena i prohlídka technikem [právnická osoba], aby bylo vidět všechna poškození. Geometrii kol dělali u pana [jméno], který má laserovou stolici, ale nakonec dělali geometrii na provázky, jako v závodním týmu.

14. Z vyjádření společnosti [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] ze dne 22. 5. 2018 bylo zjištěno, že o předmětné vozidlo tato společnost nemá zájem ani o komisní prodej ani o výkup, a to vzhledem k rozsahu předchozího poškození vozidla. Stejné stanovisko bylo prezentováno v dopise ze 13. 2. 2019 s tím, že pokud by vedení společnosti schválilo výkup, pak by výkupní cena byla ve výši 700 000 Kč. 15. [právnická osoba] v korespondenci z 25. 5. 2018 sdělila žalobci, že vzhledem k tomu, že vozidlo je na zadní části havarováno, je tím dotčena i jeho prodejní cena, což musí oznámit i zájemcům o koupi. Takovýto vůz má pro případného zájemce nižší hodnotu, než vůz havarovaný, což se musí projevit i v prodejní ceně havarovaného a opraveného vozidla. V korespondenci 2. 4. 2019 sdělila, že výkupní cenu vozidla by navrhli ve výši 750 000 Kč, v případě komisního prodeje doporučují 850 000 Kč. Vozidlo je pro automobilový trh velice specifické a případný zájemce hledá raději koupi vozu dražší, ale bez předchozího poškození.

16. Z potvrzení [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [obec] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [příjmení] nabízel této společnosti předmětné vozidlo za kupní cenu 1 900 000 Kč, společnost byla seznámena s předchozím poškozením vozidla a průběhem opravy a vzhledem k rozsahu opravy na vozidle společnost neprojevila o koupi zájem. Stejné potvrzení vydala [právnická osoba] [anonymizováno] [obec a číslo] s tím, že o vozidlo neměli zájem ani po snížení nabídkové ceny na 1 000 000 Kč, raději zakoupili vozidlo úplně nové stejné značky a typu. [právnická osoba] potvrdila, že jim bylo nabízeno [anonymizováno] [příjmení] předmětné vozidlo, neprojevili však o něj zájem, neboť preferují jiné značky vozidel. [právnická osoba] [obec] uvedla, že se zabývá prodejem luxusních vozidel všech značek, předmětné vozidlo jim bylo nabízeno ke koupi, ale po informaci o rozsahu poškození o něj neprojevili zájem, vozidlo po takovém poškození by neprodali.

17. Žalobkyně předložila fotografie autodílny, z kterých je zřejmé, že tato je vybavena pro účely servisu vozidel.

18. Společnost [právnická osoba] [obec] sdělila, že se zabývá profesionální úpravou vozidel všech značek a zaměřuje se u vozidel BMW na modelovou řadu„ m“, je partnerským servisem značky BMW a posuzovala předmětné vozidlo, které bylo svépomocí opraveno po dopravní nehodě se závěrem, že tato byla provedena profesionálním způsobem za použití originálních dílů a správných technologických postupů. Vozidlo bylo podrobeno kontrole geometrie s bezchybným výsledkem.

19. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomiky bylo zjištěno, že vozidlo bylo uvedeno do provozu dne 29. 8. 2015, mělo druhého držitele a stav najetých km byl 24 431. Stav vozidla byl stanoven jako velmi dobrý, vozidlo má lepší doplňkovou výbavu k základní výbavě, která byla v posudku podrobně popsána. Vozidlo je úměrně opotřebované k době provozu a počtu ujetých km, je kompletní, funkční, udržované v dobrém technickém stavu, má zvýšený výkon motoru, vše od výrobce a dodavatele přímo BMW. Ve znaleckém posudku byl popsán rozsah havarijního poškození vozidla ze dne 14. 9. 2017. Při stanovování časové ceny vozidla před nehodou vycházel znalec z výchozí ceny 3 860 000 Kč, koeficientu prodejnosti ve výši 0,89, obvyklou cenu vozidla stanovil ve výši 2 450 000 Kč Rozdíl mezi cenou obvyklou před poškozením a po opravě je vzhledem k situaci na našem a zahraničním trhu a zkušeností v autobazarech u tohoto vozidla ve výši 20 – 25%. Na našem trhu se toto vozidlo stejných parametrů nenabízí jako ojeté a byla tedy použita nabídka trhu v SRN Cena vozidla před poškozením byla stanovena ve výši 2 450 000 Kč a po opravě ve výši 1 850 000 Kč, rozdíl tedy představuje částku 600 000 Kč. Znalecký posudek byl vypracován k žádosti žalobkyně.

20. Z výpovědi znalce [jméno] [příjmení] před soudem bylo zjištěno, že při stanovování obvyklé ceny vozidla před poškozením a po opravě obešel autobazary a na základě těchto zjištění stanovil v posudku obchodní srážku vzhledem k provedené opravě ve výši 20 – 25 %. Vytýkal znalci [příjmení] [příjmení], že tento ve svém posudku neuvedl žádné technické znehodnocení a nakonec ho odůvodnil srážkou 5 %, aniž by to vysvětlil. Oproti znalci [příjmení] zahrnul do ceny vozidla jeho výbavu, která byla v rozsahu 530 000 Kč a už tato skutečnost představuje rozdílné stanovení pořizovací ceny vozidla oproti znalci [příjmení]. Vozidlo si znalec [příjmení] prohlédl, znalec [příjmení] nikoli. Tato vozidla se prodávají spíše na trhu v Německu, je to speciální auto, vysoce výkonné, sportovní, pokud někdo zjistí, že bylo bourané a opravené, pak o takové vozidlo nemá zájem, nemá v něj důvěru. Uvedl, že rozdíl v jím stanoveném koeficientu prodejnosti 0,89 % a u znalce [příjmení] [příjmení] 0,83 % neudělá v ceně vozidla po opravě téměř žádný rozdíl. Pokud jde o koeficient prodejnosti, pak v tomto případě neměl vozidlo s čím porovnat, takže do znaleckého programu zadal tržní cenu vozidla a koeficient prodejnosti vygeneroval program. Vozidlo před dopravní nehodou poškozeno nebylo, vozidlo po provedené opravě sám prohlédl. Při stanovení ceny vozidla před nehodou vycházel z informací na trhu v Čechách i Německu, v ČR žádné srovnatelné vozidlo k prodeji v roce 2017 nabízeno nebylo.

21. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomiky bylo zjištěno, že oprava předmětného vozidla byla provedena měsíc po dopravní nehodě, částka za opravu byla fakturována ve výši 360 010 Kč, vozidlo bylo opraveno vlastními silami, na opravu byly použity originální náhradní díly zakoupené ve značkové síti BMW. Při stanovování časové ceny vozidla před nehodou dle znaleckého standardu č. 1/90 vycházel znalec z výchozí ceny 3 400 000 Kč, koeficientu prodejnosti ve výši 0,83, a obvyklou cenu vozidla stanovil ve výši 2 014 000 Kč. Znalec stanovil cenu dle systému Audatex před poškozením ve výši 1 836 300 Kč a po poškození ve výši 2 020 200 Kč Výchozí cena stanovená znalcem [příjmení] je uvedena nižší, znalec pracovat s koeficientem prodejnosti 0,89 %, ale nedoložil to žádnými relevantními podklady. Dle názoru znalce [příjmení] je cena vozidla před poškozením i po opravě stanovená znalcem [příjmení] značně nadhodnocená.

22. Z revizního znaleckého posudku zpracovaného Vysokým učením technickým v Brně, ústavem soudního inženýrství, bylo zjištěno, že při stanovení ceny vozidla bylo využito metodiky znaleckého standardu č. 1/2005 oceňování motorových vozidel, revizní posudek byl vypracován bez provedení prohlídky vozidla na základě podkladů obsažených ve spise, neboť od doby poškození vozidla, jeho opravy a dalšího užívání nelze skutečný rozsah poškození při nehodě ani po provedené opravě prohlídkou zjistit. Vozidlo bylo vybaveno navíc dalšími prvky doplňkové výbavy a jak standardní tak i doplňková výbava byla zohledněna ve výchozí ceně vozidla. Vozidlo mělo dále tažné zařízení a výfukový systém Akrapovič. Obvyklou cenu vozidla před poškozením znalecký ústav stanovil ve výši 2 015 000 Kč, když uvažoval s koeficientem prodejnosti nejvýše 0,7. Obvyklou cenu po opravě vozidla stanovil znalecký ústav dvěma variantami, přičemž u obou variant byl koeficient prodejnosti 0,7 – koeficient prodejnosti po opravě se významně neliší od hodnoty koeficientu prodejnosti před poškozením a při variantě 1 byla stanovena obvyklá cena vozidla 1 981 000 Kč. A při variantě 2 byla obvyklá cena stanovena 1 930 000 Kč. Obvyklou cenu tedy po opravě lze dovozovat okolo částky 1 930 000 – 1 981 000 Kč s DPH. Varianta 1 byla zpracována dle metodiky ZS č. 1/2005 a varianta 2 dle připravované aktualizace této metodiky (viz č.l. 189 spisu). Dále se znalecký ústav zabýval závěry předchozích posudků a dospěl k závěru, že znalec [příjmení] svá tvrzení o poklesu obvyklé ceny vozidla o 20 – 25 % nedoložil, neuvedl žádnou mimořádnou výbavu vozu, nedoložil nijak stanovení výchozí ceny, nicméně výchozí cena je ve shodě s cenou stanovenou v tomto revizním znaleckém posudku. Hodnota koeficientu prodejnosti byla nedostačující a nepřezkoumatelná a znaleckému ústavu není znám žádný program, který by sám koeficient prodejnosti spočítal. Pokud jde o posudek [anonymizováno] [příjmení], pak hodnoty jsou téměř ve shodě s hodnotami stanovenými revizním znaleckým posudkem, znalec neuvažoval však do výchozí ceny všechny prvky doplňkové výbavy. Jeho stanovení obvyklé ceny a koeficientu prodejnosti lze považovat za korektní, i když neuvedl konkrétní inzeráty srovnatelných vozidel a cenu obvyklou znalecký ústav považuje za korektní. Pokud jde o obchodní znehodnocení, pak úvaha znalce není ničím podložena a je nepřezkoumatelná. Při porovnání závěrů posudků znalce [příjmení], [příjmení] i znaleckého ústavu je koeficient prodejnosti stanovený znaleckým ústavem ve výši 0,7, tj. nejnižší, výchozí cena vozidla je pak stanovena znaleckým ústavem 3 822 000 Kč, což se blíží ceně stanovené znalcem [příjmení]. Znalecký ústav tedy stanovil obvyklou cenu vozidla před dopravní nehodou ve výši 2 015 000 Kč, obvyklou cenu vozidla po nehodě 1 930 000 – 1 981 000 Kč. Pokud jde o závěry znalce [příjmení], pak ústav je hodnotí jako často nepodložené, závěry znalce [příjmení] [příjmení] jsou sice při stanovení obvyklé ceny před poškozením zatíženy chybou, nicméně tuto částečně vykompenzoval korektním stanovením koeficientu prodejnosti, závěry jsou v podstatě v souladu se závěry revizního znaleckého posudku, i když znehodnocení vozidla opravou je stanoveno zřejmě pouze na základě úvahy znalce a není ničím podloženo.

23. Z výpovědi zpracovatelů revizního znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] před soudem bylo zjištěno, že koeficient prodejnosti byl stanoven na základě výbavy vozidla, stavu najetých kilometrů, doby provozu. Potvrdili, že na českém trhu srovnatelné vozidlo nedohledali. Pro stanovení správné výchozí ceny a ceny časové je nutné stanovení výchozí ceny vozidla. U stanovení koeficientu prodejnosti je nutné zjistit výchozí cenu srovnatelných vozidel dle jejich výbavy a s ohledem na amortizaci stanovit časovou cenu těchto srovnatelných vozidel a ceny těchto vozidel porovnat s realizovanou nebo nabízenou cenou a pak se získá koeficient prodejnosti. Pokud jde o předmětnou nehodu, tak k závažnému poškození vozidla nedošlo, došlo k poškození spotřebních dílů, které byly vyměněny, a vozidlo bylo uvedeno do perfektního stavu. Není nic neobvyklého, že u drahého auta je drahá oprava, tato však nemá vliv na koeficient prodejnosti, ale projeví se to ve srážce z technické hodnoty vozidla. Po provedené perfektní opravě lze srovnávat takové vozidlo s vozidly, které nebyly bourané. Znalecký ústav provádí průzkum trhu u 5 200 vozidel, kdy jsou opravy prováděny kvalitně technologií výrobce a pak mezinárodní standardy neuvažují u takovýchto vozidel se znehodnocením ceny vozidla a vliv na cenu vozidla to nemá. Vliv na cenu vozidla by mělo, kdyby došlo k poškození skeletu karoserie, kdy jsou svařované nerozdělitelné spoje. Pokud není dostatek srovnatelných vozů na českém trhu, bere se trh okolních zemí, používají se katalogy. Na trhu se nenajdou dvě stejná vozidla. V posudku je odkazováno na srovnatelná vozidla, šest jich má stejnou výbavu jako posuzované vozidlo.

24. Z doplňku k reviznímu znaleckému posudku bylo dále zjištěno, že možnosti průzkumu trhu pro stanovení koeficientu prodejnosti jsou v daném případě značně omezené, neboť předmětné vozidlo není na českém trhu běžně obchodováno a není ani četně obchodováno na blízkém zahraničním trhu. Při stanovení koeficientu prodejnosti bylo vycházeno z přilehlého zahraničního trhu a ve všech případech (variantách) stanovení obvyklé ceny bylo v souladu s metodikou znaleckého standardu č. 1 užito stejné hodnoty koeficientu prodejnosti 0,7. Znalecký ústav prověřil pro účely zpracování doplňku posudku dostupné údaje ke všem vozidlům použitým pro porovnání i k vozidlu posuzovanému a bylo zjištěno, že vzorek vozidel použitých pro porovnání dobře odráží stav vozidel ve druhém až třetím roce provozu, v zásadě všechna vozidla s výjimkou jednoho, byla opravována po nějakých poškozeních, 3 vozidla byla opravována po drobných poškozeních, obdobně jako i vozidlo posuzované, dvě vozidla měla poškozené 2x přední čelo a prvou přední stranu, další vozidlo bylo po závažnějším poškození karoserie spojeným s opravou skeletu. Ani v jednom případě z tržních údajů nevyplynul významnější vliv na obchodovatelnost vozidla, tedy významná změna koeficientu prodejnosti. Každé pozorování trhu zahrnuje jak opravovaná, tak i neopravovaná vozidlo po poškození, postupuje se dle znaleckého standardu č.

1. Odlišení vozidel dříve opravovaných a neopravovaných je mimořádně obtížné a prakticky nelze samostatně stanovit koeficient prodejnosti pro vozidla opravovaná a neopravovaná po poškození. Vliv opravy je jen jedním z mnoha faktorů, které mají na cenu vliv a často je tento vliv menší než vliv ostatních faktorů, jako např. stupeň výbavy, motorizace vozidla apod.. Pro stanovení obvyklé ceny vozidla nelze dost dobře vycházet z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyni a [jméno] [příjmení], neboť nelze ověřit, zda takto sjednaná cena je cenou obvyklou, tu lze určit jen porovnáním v souladu s § 2 zák. č. 151/1997 Sb. Nelze vycházet ani z odmítnutých nabídek, neboť z podkladů nijak nevyplývá, že by se skutečně jednalo o koupěchtivé kupující, kteří by sami aktivně na trhu ojetých vozidel vyhledávali koupi ojetého vozu daného typu. Není zřejmé, z jakých informací osoby, vyjadřující svá stanoviska vycházely, a jak vážně byly míněny jimi poskytnuté informace. Odmítnutí je datováno až v letech 2018 [číslo], tedy se značným odstupem od data, ke kterému měla být cena vozidla stanovena.

25. Z kupní smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně prodala [jméno] [příjmení] předmětné vozidlo, v té době byl stav kilometrů 47 750, sjednaná kupní cena byla 750 000 Kč a byl popsán technický stav vozidla v době prodeje.

26. Z návrhu pojistné smlouvy a z pojistky uzavřené mezi pojistníkem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] bylo zjištěno, že pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na předmětné vozidlo a u havarijního pojištění sjednal pojistnou částku vozidla 1 814 000 Kč. Z všeobecných obchodních podmínek k takto uzavřené pojistné smlouvě bylo zjištěno, že dle článku 4 pojistná částka je částka určená v pojistné smlouvě jako nejvyšší možná hranice pojistného plnění a stanoví ji na svoji odpovědnost pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě vozidla v době uzavření smlouvy. Podle článku 6 bod 15 pokud pojistná částka byla stanovena nižší, než nová cena vozidla, je pojistitel oprávněn pojistné plnění snížit z důvodu podpojištění.

27. Soud zamítl provedení výslechu svědka [jméno], který se měl vyjádřit k provedené geometrii kol, neboť tento důkaz považoval za nadbytečný právě s ohledem na zpracovaný revizní znalecký posudek a jeho doplněk.

28. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

29. V posuzovaném případě bylo v řízení prokázáno a mezi účastníky nesporné, že dne 14. 9. 2017 došlo k dopravní nehodě zaviněné pojištěncem žalované, který měl v rozhodné době u žalované sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla. Při dopravní nehodě byl poškozen automobil žalobkyně BMW m5 M5/M6, [registrační značka], žalovaná uhradila náklady, jež si vyžádala oprava vozidla. Neuhradila však částku představující dle žalobkyní předloženého znaleckého posudku rozdíl mezi obvyklou (tržní) hodnotou vozidla za předpokladu, že by vozidlo nebylo havarováno, a obvyklou hodnotou havarovaného vozidla po opravě, čímž nedošlo k plné náhradě škody.

30. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu.

31. Poškození vozidla při dopravní nehodě nepochybně vede ke vzniku skutečné škody na věci, neboť majetkový stav poškozeného se snižuje právě o hodnotu, kterou v důsledku poškození vozidlo ztrácí. Je-li pak obecně účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, má poškozený zásadně nárok na náhradu za poškození věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko„ prodejnosti“ věci. Dojde-li v důsledku škodní události k poškození věci, je ve smyslu principu úplného odškodnění klíčové, aby byla hodnota věci obnovena či v penězích nahrazena ve všech zmíněných ohledech. Nestačí tedy, aby byla obnovena její hodnota funkční či technická; tím by totiž a priori byla omezována možnost vlastníka nakládat s věcí právem chráněným a ekonomicky racionálním způsobem (tj. například ji prodat) ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako před poškozením věci. Jinými slovy, i pokud dojde v důsledku opravy k plné obnově funkční hodnoty věci, avšak zároveň není plně obnovena její hodnota tržní, věc nepřináší svému vlastníku stejný užitek a škoda na věci tudíž není plně nahrazena. Přitom je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo. Pro posuzovanou věc to tudíž znamená, že byly-li poškozené nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak provedením opravy se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde ještě stále majetková újma poškozené, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 861/2018, rozsudek ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017, ale i rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. II. ÚS 795/16, nález ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 1902/2013).

32. Ve sporu o náhradu škody je třeba při určení obvyklé ceny vozidla pořízeného v zahraniční, které je v místě a čase dopravní nehody svým typem či konstrukcí neobvyklé a v České republice se neobchoduje, zohlednit též možnosti přilehlého zahraničního trhu, funguje-li reálně přeshraniční obchod tohoto typu a je-li pro poškozeného dostupný či obvyklý, není-li nákup tímto způsobem spojen se zjevně neúčelnými či účelově nadhodnocenými náklady (viz rozsudek NS ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2679/2019).

33. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo k tržnímu znehodnocení předmětného vozu, spor byl o jeho výši. Výši tohoto tržního znehodnocení mohl soud zjistit jedině znaleckým posudkem. V tomto řízení byly předloženy znalecké posudky jak stranou žalující (posudek znalce [jméno] [příjmení]), tak stranou žalovanou (posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]), které se však rozcházely ve svém konečném výsledku o částku 499 000 Kč, když znalec [příjmení] stanovil výši znehodnocení částkou 600 000 Kč a znalec [příjmení] [příjmení] částkou 101 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni vyplatila. Jak vyplynulo z dokazování, znalci se rozcházeli zejména ve stanovení časové ceny vozidla před dopravní nehodou, která po zohlednění koeficientu prodejnosti se promítla v ceně vozidla po provedené opravě po dopravní nehodě. Nebylo možné v řízení odstranit tyto nesrovnalosti, neboť znalec [příjmení] [příjmení] zemřel a nemohl se k závěrům svého posudku blíže vyjádřit. Soud tedy ustanovil znalecký ústav, aby podal revizní znalecký posudek a k závěrům obou znalců se vyjádřil.

34. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se dle ustálené soudní praxe soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (R 1/81). Hodnocení soudu nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, soud ale hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodní nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (§ 132 o.s.ř.).

35. Znalecký ústav velmi podrobně, přesvědčivě a logicky odůvodnil závěry svého revizního znaleckého posudku, což potvrdil i v doplňku revizního znaleckého posudku. Znalecký ústav revidoval i závěry znalců [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. V posudku znalce [příjmení] oproti posudku znalce [příjmení] [příjmení] shledal nedostatečný výběr zdroje dat, informace použité ve znaleckém posudku nebyly doloženy, stanovení koeficientu prodejnosti a znehodnocení vozidla opravou bylo nepřezkoumatelné, ničím nepodložené, analýza a zformulování výsledků byla shledána nedostatečnou, nedostatečný a nepodložený byl shledán i závěr posudku. Znalci a znalecký ústav se rozcházeli i ve stanovení koeficientu prodejnosti, když znalec [příjmení] stanovil koeficient prodejnosti ve výši 0,89, znalec [příjmení] 0,83 a znalecký ústav 0,7. Znalec [příjmení] zejména zohlednil kompletní, plně funkční vozidlo, se zvýšeným výkonem, dodatkovou výbavou, výborným stavem, nicméně tvrdil, že koeficient prodejnosti stanoví program, který jej sám vypočte. Toto jeho tvrzení však bylo vyvráceno znaleckým revizním posudkem. I znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku vycházel z inzerce zahraničního trhu, stejně takto učinil i znalecký ústav, který ještě podrobně provedl kontrolu trhu v doplňku revizního posudku. Soud tedy považuje závěry znaleckého ústavu o výši koeficientu prodejnosti ve výši 0,7 za velmi dobře vyargumentované i s přihlédnutím k tomu, že se znalecký ústav zabýval i otázkou skutečného prodeje předmětného vozidla i otázkou odmítnutých nabídek ke koupi předmětného vozidla. Předmětné vozidlo není na trhu v ČR srovnatelné s jinými vozidly, neexistuje trh s daným typem vozidel, proto v souladu s judikaturou (např. rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 2679/2019) vycházel znalecký ústav z informací z přeshraničního trhu. I v této části tedy soud shledává správnost revizního znaleckého posudku. Znalec [příjmení] stanovil pokles ceny vozidla po opravě o 20 až 25 % s odkazem na zkušenosti v autobazarech, což však nijak nedoložil, znalec [příjmení] [příjmení] stanovil pokles o 5%, aniž by tuto výši nějak zdůvodnil. Znalecký ústav zohlednil pokles technické hodnoty vozidla, přičemž nevznesl žádný výhrady k provedené opravě předmětného vozidla.

36. Soud tedy ze závěrů revizního znaleckého posudku a jeho doplňku vycházel a uzavřel, že obvyklá cena vozidla před poškozením (COB 1) při zohlednění specifické výbavy vozidla, byla stanovena částkou 2 015 000 Kč, obvyklá cena vozidla po opravě po poškození (COB 2) byla stanovena částkou 1 930 000 Kč až 1 981 000 Kč. V řízení tedy bylo prokázáno, že po velmi dobře provedené opravě byla obnovena funkční a technická hodnota předmětného vozidla, avšak nebyla obnovena hodnota tržní, tedy hodnota vozidla se nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, existuje zde majetková újma na straně žalobkyně a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je žalovaná povinna. Tento rozdíl představuje částku v rozmezí 34 000 Kč - 85 000 Kč. Jestliže tedy žalovaná uhradila žalobkyni již částku 101 000 Kč, pak žalovaná svou povinnost splnila, a proto nárok žalobkyně na výplatu další částky ve výši 499 000 Kč je nedůvodný. Soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl (výrok I.).

37. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak odměnou advokáta za 9 úkonů právní služby po 10 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, 3 písemná podání ve věci samé – odůvodnění odporu, písemné podání ze dne 28. 7. 2020 a 8. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 13. 8. 2020, 15. 10. 2020, 4. 11. 2021, 16. 12. 2021 a 10. 11. 2022), tj. 92 700 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 700 Kč cestovným k jednání soudu dne 13. 8. 2020 a 15. 10. 2020 osobním automobilem zn.. Toyota Avensis, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,73 l /100 km, ujetí 2x 145 km k jednání z Brna do Pardubic a zpět, ceně 32 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,20 Kč/km, tj. 1 843 Kč k jednomu jednání, celkem tedy 3 686 Kč cestovným k jednání soudu dne 16. 12. 2021 osobním automobilem zn.. Toyota Avensis, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,73 l /100 km, ujetí 2x 145 km k jednání z Brna do Pardubic a zpět, ceně 33,80 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km, tj. celkem 1 936 Kč cestovným k jednání soudu dne 14. 11. 2021 vlakem ČD z Brna do Pardubic a zpět, ve výši 604 Kč, jízdné MHD ve výši 38 Kč, tj. celkem 642 Kč cestovným k jednání soudu dne 10. 11. 2022 osobním automobilem zn.. Toyota Avensis, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,73 l /100 km, ujetí 2x 145 km k jednání z Brna do Pardubic a zpět, ceně 44,50 Kč benzinu natural, sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km, a parkovným ve výši 50 Kč, tj. celkem 2 282 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 10 půlhodin po 100 Kč k jednání soudu dne 13. 8. 2020, 15. 10. 2020, 16. 12. 2021 a 10. 11. 2022, tj. 4 x 1 000 Kč, celkem tedy 4 000 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 15 půlhodin po 100 Kč k jednání soudu dne 4. 11. 2021, tj. celkem 1 500 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalované je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. celkem 22 983,66 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 27. 5. 2021 a ze dne 31. 3. 2022, když má za to, že se nejedná o úkon právní služby uvedený v § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., ani se svou povahou žádnému takovému úkonu neblíží. Žalovaná v obou případech pouze uvedla, že nemá námitky ke znaleckému posudku a nežádá slyšení znalce u jednání. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 132 429,66 Kč (výrok II.).

38. V tomto řízení bylo státem hrazeno znalečné v celkové výši 105 231 Kč, proto soud uložil podle výsledku řízení – tedy žalobci dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady státu v plné výši, tj. 105 231 Kč (výrok III.).

39. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení