18 C 81/2024 - 171

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [stát, organizační složka státu] sídlem v [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 295 200 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále zákonné úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky a 176 700 Kč od [datum] do [datum] a z částky 110 000 Kč od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 450 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 68 026 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhala na žalované náhrady škody ve výši 196.500,- Kč a nemajetkové újmy ve výši 400.000,- Kč za nezákonné trestní stíhání vedené u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jako „městský soud“), když proti žalobkyni bylo usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovaného zločinu, SKPV, Odboru závažné trestné činnosti, 2. odd., ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku. Stížnost žalobkyně proti usnesení byla zamítnuta jako nedůvodná, na návrh na předběžné projednání obžaloby žalobkyně ze dne [datum] nebylo městským soudem reagováno. Rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne [datum] byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku, žalobkyni byl uložen trest odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem výkonu se zkušební dobou v trvání 5 let, současně byl žalobkyni uložen peněžitý trest v celkové výši 150.000,- Kč. K odvolání žalobkyně rozhodl Vrchní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudek městského soudu a žalobkyni shledal opětovně vinnou, byl jí uložen trest odnětí svobody v délce 2 let s podmíněným odkladem a zkušební dobou 5 let, peněžitý trest byl uložen ve výši celkem 150.000,- Kč. Proti rozsudku podala žalobkyně dovolání, Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudek vrchního soudu a přikázal mu věc znovu projednat. Vrchní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], rozhodl tak, že žalobkyni zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu.

2. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady škody spočívající v nákladech na obhajobu [Jméno Zástupce] ve výši 156.500,- Kč a dále škody představující část zaplaceného a dosud nevráceného peněžitého trestu ve výši 40.000,- Kč, který žalobkyně uhradila ve splátkách do částky 110.000,- Kč, byla jí dosud Městským soudem v [adresa] vrácena částka 70.000,- Kč. Pokud jde o nemajetkovou újmu, žalobkyně požadovanou výši 400.000,- Kč odůvodnila poukazem na důvod zproštění podle § 226 písm. b) tr.ř., dále povahou trestní věci, kdy byla ohrožena trestem odnětí svobody v rozsahu 2 až 8 let, předmětné trestní stíhání trvalo více jak 9 let, nebylo reagováno na námitky obhajoby. V osobnostní rovině žalobkyně se projevily obavy z hrozícího trestu, což bylo potvrzeno rozsudkem městského soudu, kdy byl sice žalobkyni uložen podmíněný odklad, avšak v nejvyšší možné délce 5 let. Žalobkyně se obávala o svou budoucnost, nemohla dlouhodobě plánovat bydlení, byla vyřazena z možnosti pořídit si byt, jelikož by nemohla dostát závazku splácet hypotéku. Žalobkyně je osobou bezúhonnou, zcela bez předchozí zkušenosti s trestním stíháním. Pomíjení argumentů obhajoby žalobkyně v trestním řízení vedlo u žalobkyně k pocitům bezmoci a zoufalství, ztráty důvěry ve funkčnost systému. Žalobkyně byla na počátku trestního stíhání zadržena a musela podstoupit opakovaně bezpečnostní procedury spočívající ve svlečení do naha a podstoupení tělesné kontroly. V domácnosti žalobkyně byla provedena domovní prohlídka, kdy jí byla odňata veškerá záznamová zařízení, počítače i mobilní telefon, čímž žalobkyně přišla o veškeré kontakty, dokumentaci potřebnou k výkonu práce, osobní soubory včetně uložených fotografií. Věci byly žalobkyni vráceny až po více jak 3 měsících. Náklady na obhajobu podstatně snížily finanční rezervy žalobkyně, žalobkyně nemohla trávit efektivně svůj volný čas, který by za normálních okolností využila k fyzické a psychické regeneraci. S ohledem na zvýšený stres žalobkyně trpěla stavy úzkosti, pravidelnými a silnými bolestmi, změnami nálad, od roku [rok] žalobkyně trpí onemocněním lichen planus, které není léčitelné, léčit lze pouze příznaky. Trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno, včetně uvádění celého jména žalobkyně, čímž byla poškozena její čest a dobrá pověst v širokém okolí. Žalobkyně je kvůli informacím přetrvávajícím ve virtuálním prostoru stále vnímána jako závadová osoba. Žalobkyně se odřízla od svých přátel a dodnes má problémy s komunikací, žalobkyně trpí psychickými poruchami, v jejichž důsledku došlo k rozpadu partnerského vztahu žalobkyně, od počátku trestního stíhání se žalobkyni nedařilo navázat stabilní partnerský vztah nebo založit rodinu. Délka a způsob vedení trestního řízení přímo ovlivnilo skutečnost, že žalobkyně dodnes nemá rodinu ani děti. Žalobkyně trpí spánkovou poruchou a nočními děsy. Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované dne [datum], ke dni podání žaloby [datum] nebylo žalovanou na žádost nijak reagováno.

3. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované dne [datum], s tím, že žádost byla projednána dne [datum], žalovaná shledala důvodným nárok na náhradu škody spočívající v nákladech na právní zastoupení ve výši 146.700,- Kč, v případě náhrady peněžitého trestu ve výši 30.000,- Kč (kdy Městským soudem v [adresa] bylo žalobkyni vráceno celkem 80.000,- Kč), jako kompenzaci nemajetkové újmy poskytla žalovaná žalobkyni odškodnění ve výši 110.000,- Kč. Žalovaná navrhuje ve zbylé části ohledně nároku na nemajetkovou újmu, s ohledem na to, že nemajetková újma z nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání, tak tuto újmu je žalobce povinen tvrdit a prokazovat, což v rámci předběžného projednání nároku žalobce neučinil, žalobu zamítnout. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že žalobkyni reálně nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, pokud jde o medializaci, ta je důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, orgány činné v trestním řízení k medializaci nijak nepřispěly. Žalovaná při stanovení výše odškodnění přihlédla k tomu, že žalobkyně byla zadržena a byla u ní provedena domovní prohlídka, bylo zasaženo do pracovní sféry žalobkyně, když ta byla stíhána v souvislosti s výkonem bývalé pracovní pozice asistentky tehdejšího radního [název města] [jméno FO], rovněž obžalovaného. Následky v oblasti zdravotní nevyplynuly ze práv předložených v rámci předběžného projednání nároku. Rovněž nemá žalovaná za prokázané, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání trpěla psychickými poruchami, avšak připouští, že žalobkyně jakožto osoba dosud bezúhonná musela úkorně nést pravomocné odsouzení, a to až do rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pokud jde o dopady do partnerského a rodinného života, žalovaná nemá za prokázanou příčinnou souvislosti s trestním stíháním. Ohledně zbývající části nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na právní zastoupení žalovaná uvedla ohledně jednotlivých úkonů [Jméno Zástupce] následující: - [datum] – návrh po seznámení se spisem (dle obsahu spisu posouzeno jako o návrh na zastavení trestního stíhání) – Za tento úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu. - [datum] – návrh na předběžné projednání obžaloby – Za tento úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu. - [datum] – porada s klientkou: Náklady řízení lze považovat za odškodnitelné pouze v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně. Účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu a s přihlédnutím k okolnostem v době, kdy byly vynaloženy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4870/2014). K úkonům právní služby je třeba podotknout, že podle ústavně konformního výkladu Ústavního soudu (rozhodnutí I. ÚS 3208/08, II. ÚS 3211/08, II. ÚS 782/07, I. ÚS 826/09) je u tzv. dalších porad přesahujících jednu hodinu třeba poměřovat celkový počet, frekvenci a časovou posloupnost jednotlivých porad s rozsahem a složitostí projednávané věci a počtem a charakterem úkonů, které byly prováděny, jakož i obsahem, složitostí a rozsahem a kvalitou úkonů obhájce, které bezprostředně s těmito poradami souvisely (porady musí být východiskem nějakého následujícího úkonu obhájce, pokud tomu tak není, jde o nadbytečnou poradu, jejíž délka přesahující jednu hodinu je nedůvodná). Jelikož porada nebyla východiskem žádného dalšího úkonu obhájce a následoval pouze úkon další porada s klientkou, je nutno poradu ze dne [datum] považovat za nadbytečnou, neúčelnou a nedůvodnou. - [datum] – hlavní líčení – Za tento úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, neboť jednání bylo odročeno bez projednání věci. - [datum] – dovolání – Za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jednoho úkonu, neboť nebyly shledány důvody pro navýšení o dvojnásobek dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Jednalo se o standardní podání, které nelze považovat za úkon právní služby mimořádně obtížný.

4. Na vyjádření žalované včetně předběžného projednání nároku reagovala žalobkyně v podání ze dne [datum], v němž nesouhlasila se snížením odměny za zastupování dle vyjádření žalované, vyjma úkonu ze dne [datum] (hlavní líčení), kde má být skutečně účtována odměna ve výši úkonu. Žalobkyně rovněž uznala, že jí byla Městským soudem v [adresa] vrácena na peněžitém trestu částka 80.000,- Kč, kdy tato ale neodpovídala částce ve výši 70.000,- Kč, která je uvedena v přípise městského soudu ze dne [datum], takže žalobkyně neměla postaveno na jisto, zda se jedná v celé výši o náhradu peněžitého trestu. K nemajetkové újmě žalobkyně zdůraznila délku trestního stíhání, pocity beznaděje a stresové zatížení. Pro onemocnění lichen planus není jiné vysvětlení než strach z vězení a stres z trestního stíhání. Trestní řízení zasáhlo žalobkyni v nejproduktivnějším věku 38 až 47 let, kdy si člověk za normálních okolností snaží uspořádat život s ohledem na budoucí stáří, zajištění bytových potřeb, včetně možného pořízení si potomka. Žalobkyně neměla možnost získat úvěr a současně neměla dost vlastních prostředků ke koupi bytu. S ohledem na částečné plnění žalované a úpravu žalobních tvrzení vzala žalobkyně žalobu zpět co do náhrady škody ve výši 176.700,- Kč z důvodu úhrady žalovanou, v částce 1.150,- Kč z důvodu chybného výpočtu, v částce 10.000,- Kč z důvodu ujasnění důvodu plnění, celkem 187.850,- Kč, ohledně nemajetkové újmy byla žaloba vzata zpět co do částky 110.000,- Kč.

5. Usnesením vyhlášeným na jednání dne [datum] bylo řízení částečně zastaveno.

6. Soud zjistil ve věci z nesporných skutečností a důkazů následující skutečnosti. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované dne [datum], s tím, že žádost byla projednána dne [datum], žalovaná shledala důvodným nárok na náhradu škody spočívající v nákladech na právní zastoupení ve výši 146.700,- Kč, v případě náhrady peněžitého trestu ve výši 30.000,- Kč (kdy Městským soudem v [adresa] bylo žalobkyni vráceno celkem 80.000,- Kč), jako kompenzaci nemajetkové újmy poskytla žalovaná žalobkyni odškodnění ve výši 110.000,- Kč.

7. Dále je nesporný průběh trestního řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovaného zločinu, SKPV, Odboru závažné trestné činnosti, 2. odd., ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání pro obvinění žalobkyně ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku. Stížnost žalobkyně proti usnesení byla zamítnuta jako nedůvodná, na návrh na předběžné projednání obžaloby žalobkyně ze dne [datum] nebylo městským soudem reagováno. Rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne [datum] byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákoníku, žalobkyni byl uložen trest odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem výkonu se zkušební dobou v trvání 5 let, současně byl žalobkyni uložen peněžitý trest v celkové výši 150.000,- Kč. K odvolání žalobkyně rozhodl Vrchní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudek městského soudu a žalobkyni shledal opětovně vinnou, byl jí uložen trest odnětí svobody v délce 2 let s podmíněným odkladem a zkušební dobou 5 let, peněžitý trest byl uložen ve výši celkem 150.000,- Kč. Proti rozsudku podala žalobkyně dovolání, Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudek vrchního soudu a přikázal mu věc znovu projednat. Vrchní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], rozhodl tak, že žalobkyni zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum].

8. Podle faktury odměn a výdajů advokáta, ta byla vystavena [Jméno Zástupce] dne [datum] se splatností [datum] na částku 138 000 Kč, podle faktury č. [hodnota], ta byla vystavena zástupcem žalobkyně dne [datum] na částku 18 500 Kč. Podle záznamu o poradě ze dne [datum], z toho plyne, že žalobkyně se tohoto dne v době od 15 do 16:20 hodin účastnila porady s [Jméno Zástupce] v jeho advokátní kanceláři, předmětem porady byla trestní věc vedená Policií ČR pod sp. zn. [spisová značka].

9. Z kopie zpravodajství [název] z pondělí [datum], je zde článek „[název],“ článek pojednává o tom, že bývalý pražský radní a nynější zastupitel [jméno FO] (ODS) má další problém, protikorupční policie jej minulý týden obvinila kvůli machinacím s menší zakázkou magistrátu z roku [rok], je uvedeno jméno žalobkyně, kdy žalobkyně se týká odstavec, v němž je uvedeno: „Vedle [jméno FO] jsou podle něho stíhání i ex radního bývalá asistentka [Jméno žalobkyně], někdejší šéfka odboru magistrátu,“ atd.

10. Podle přípisu Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], tento se týká realizace vrácení uhrazeného peněžitého trestu, žalobkyni je sděleno, že jí bude vrácena částka 70.000,- Kč.

11. Rozsudkem Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b), trestný čin měl spočívat ve skutku, obžalovaný [jméno FO] v pozici radního [název města] v úmyslu opatřit společnosti [právnická osoba] neoprávněný prospěch domluvil v září [rok] se svou asistentkou, obžalovanou [Jméno žalobkyně] a obžalovaným [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnancem a společníkem společnosti [právnická osoba], že bude vyhlášena veřejná zakázka malého rozsahu s názvem „Zabezpečení poradenství v oblasti infrastruktury“, která bude zadána společnosti [právnická osoba], načež obžalovaný [jméno FO] sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], že sjednal vyhlášení této zakázky, jejímž předmětem bude poskytování poradenství a zajištění služeb specialisty pro styk s veřejností - Public relations v oblasti vodárenství a vodárenské infrastruktury včetně výstavby nové ústřední čistírny vod, když obsah výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku byl ještě před jejím zveřejněním projednán s [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] si [tituly před jménem] [jméno FO] opatřila od zaměstnance odboru komunikace [tituly před jménem] [jméno FO] s vědomím ředitelky [tituly před jménem] [jméno FO] návrh výzvy na veřejnou zakázku, zajistila její přepracování [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem, a finální verzi výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku „[název]“ č. [číslo] zaslala emailem dne [datum] obžalovanému [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], která jako zástupce zadavatele [název města], dala dne [datum] pokyn [tituly před jménem] [jméno FO] k uveřejnění výzvy k podání nabídek veřejné zakázky na úřední desce [název státní instituce], společnost [právnická osoba] se tak s obsahem výzvy seznámila dříve, než ostatní uchazeči a mohla se podílet na její podobě, čímž byly porušeny zásady rovnosti účastníků a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Následně hodnotící komisí, jejímž členem byla i obžalovaná [Jméno žalobkyně], byla vybrána firma [právnická osoba]

12. Dle dovolání, které podal zástupce žalobkyně [Jméno Zástupce] dne [datum], toto je rozsahu 8 stran, brojí proti použité právní kvalifikaci, upozorňuje na absenci úmyslu žalobkyně, vyjadřuje se k zákonnosti provedeného dokazování, namítá porušení práva na spravedlivý proces.

13. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka].

14. Návrh na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum] podaný zástupcem žalobkyně [Jméno Zástupce], podán po doručení obžaloby, v podání upozorňuje na nepodloženost tvrzení a absenci důkazů.

15. Podle seznamu operací výpisu z bankovního ústavu [název] za období [datum], [datum], zástupkyně žalobkyně plyne, že [datum] byla připsána platba od žalobkyně ve výši 18 500 Kč, dále [datum] platba ve výši 12 200 Kč, [datum], platba ve výši 20 000 Kč, [datum] platba ve výši 13 800 Kč, [datum] 34 500 Kč a [datum] 34 500 Kč. Dále z výpisu účtu zástupkyně žalobkyně plyne, že dne [datum] přijal od žalobkyně platbu ve výši 23 000 Kč.

16. Ze zprávy z Všeobecné fakultní nemocnice v [adresa], ústavu klinické a experimentální stomatologie ze dne [datum] plyne, že tohoto dne byla žalobkyně vyšetřena, byla stanovena diagnóza VS lichen planus. Podle zprávy z téhož lékařského ústavu byla žalobkyně dále na vyšetření kvůli přítomnosti bolesti.

17. Z článků na serveru www.idnes.cz z [datum] s titulkem „[název],“ tento pojednává o obvinění bývalého radního [jméno FO], pokud jde o žalobkyni, je uvedeno, že je stíhaná rovněž bývalá asistentka radního [Jméno žalobkyně], je tedy uvedena jmenovitě i žalobkyně v tomto článku.

18. Podle článku na serveru www.lidovky,cz ze dne [datum] s titulkem „[název],“ tento se týká odchodu [jméno FO] [adresa] rozhlasu s ohledem na její působení na pražském magistrátu. Je uvedeno, že spolu s [jméno FO] a [jméno FO] je obviněna i bývalá asistentka radního [Jméno žalobkyně] a mediální poradce [jméno FO], tedy kvůli podezření ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

19. Podle článku ze serveru www.lidovky.cz z [datum] s titulkem „[název],“ je obsahově téměř shodný jako předchozí článek s tím, že je opět uvedená formulace, že je stíhaná rovněž žalobkyně jakožto bývalá asistentka radního [jméno FO].

20. Podle článku ze serveru Hospodářských novin na www.domaci.hn.cz ze dne [datum] s titulkem „[název],“ tak tento pojednává o trestním stíhání bývalého obchodního ředitele firmy pražských služeb [jméno FO] a bývalého pražského radního [jméno FO], pokud jde o žalobkyni, tak ta opět jmenována coby bývalá asistentka [jméno FO].

21. Z článku na serveru portálu E15.cz ze dne [datum] s titulkem. „[název],“ je obsahově obdobný jako již citované články, je zde jmenována žalobkyně coby bývalá asistentka radního [jméno FO].

22. Vyjádřením ke zdravotnímu stavu pacientky: [Jméno žalobkyně], lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]., kdy podle tohoto vyjádření ze dne [datum] paní doktorka uvedla, že žalobkyně je její dlouholetá pacientka, je si tedy vědoma, že toto vyjádření je vyžadováno pro účely soudního řízení tohoto a uvedla, že tedy byla zproštěna povinnosti mlčenlivosti. Žalobkyně se delší dobu snažila o spontánní koncepci a založení rodiny ve svém dlouhodobém vztahu. V trestním řízení byla vystavena velmi silné stresové zátěži, která se projevila na jejím celkovém zdravotním stavu, včetně gynekologického zdraví. Opakovaně bylo řešeno nepravidelné silné krvácení, obtížně korigovatelné obvyklou léčbou, poruchy spánku a nespecifické bolesti, pravděpodobně psychosomatického původu spojené s psychickým vyčerpáním. Do zahájení trestního stíhání žalobkyně tyto obtíže neměla a do ordinace chodila na běžné preventivní prohlídky v úplné psychické pohodě. Paní doktorka se domnívá, že změna zdravotního stavu a znemožnění spontánního otěhotnění souvisí s trestním stíháním. Žalobkyně se paní doktorce svěřila, že se rozpadl její dlouholetý partnerský vztah, v důsledku tlaku trestního stíhání. Má problémy navázat nový partnerský vztah. Rozhodla se zkusit po dvou letech s novým partnerem IVF, nicméně pod tlakem hlavního líčení s představou dlouhodobého rizika dlouhodobého odloučení od dítěte od dalšího IVF upustila. Paní lékařka se domnívá, že to vše je v důsledku předmětného soudního řízení, kdy poukázala na předčasnou ztrátu produkce ženských hormonů, kdy hrozí žalobkyni vyšší riziko vzniku osteoporózy, kardiovaskulárních onemocnění a v neposlední řadě psychických problémů.

23. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil následující. Svědkyně se se žalobkyní zná od roku [rok], jsou spíše jako rodina, v běžném kontaktu. Svědkyně prožívala trestní stíhání spolu se žalobkyní, po zadržovací vazbě byla žalobkyně zcela zničená, trpěla depresemi, migrénami a úzkostmi, které se zhoršovaly. Svědkyně byla přesvědčená, že žalobkyně je nevinná. Žalobkyně trpěla strachem mj. z toho, že někdo zazvoní na zvonek. Svědkyně vzpomínala, že žalobkyně byla po zahájení trestního stíhání asi 3 měsíce bez počítače, mobilního telefonu apod., ztratila tak pracovní kontakty, i přátelé od ní dávali ruce pryč. Žalobkyně se uzavřela do sebe a působila jako uzlíček neštěstí. Žalobkyně se snažila si zařídit bydlení, telefonovala svědkyni poté, co jí v bance odmítli otevřít účet. Žalobkyně byla paralyzovaná medializací případu, bála se představit svým jménem, bývalý partner žalobkyně přišel kvůli spojení se žalobkyní o pracovní zakázku, což si žalobkyně vyčítala. Svědkyně popsala, že jako matka 4 dětí prožívala spolu se žalobkyní bolest z toho, že ona dítě mít nemůže. Žalobkyni tížilo, že by porodila dítě a pak šla do vězení. Vzhledem k délce trestního stíhání a pravomocnému odsouzení žalobkyně se od ní postupně odvracelo okolí, přestali věřit, že by s ní mohli spolupracovat. Svědkyně si vybavovala, že žalobkyně s přítelem podstoupili IVF, poté měla žalobkyně dalšího přítele, bylo pro žalobkyni náročné vysvětlovat její trestní stíhání, vztahy tím byly narušené, žalobkyně se stále musela obhajovat, což jí působilo úzkosti a nemohla normálně žít.

24. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil následující. Svědek se seznámil se žalobkyní asi před 20 let, pracovně, postupně se z nich stali kamarádi, stýkají se často i v rámci rodiny. Svědek byl jeden z prvních, komu žalobkyně volala, když ji propustili z vazební cely. V první fázi bylo trestní stíhání pro žalobkyni šok, postupně pomáhal svědek žalobkyni shánět různé lékaře, ví, že trpěla spánkovými a psychosomatickými problémy. Když se seznámili, žalobkyně působila na pozici vývojáře a správce golfových center, profesí byla žalobkyně stavař, ale po zahájení trestního stíhání s ní nikdo nechtěl spolupracovat, nemohla by být garantem, nemohla působit ve své profesi. Následně žalobkyně pracovala ve zdravé výživě. Svědek uvedl, že vážné partnerské vztahy žalobkyně se rozpadly, toužila po dítěti, ale kvůli věku a psychosomatickým problémům to nedopadlo, žalobkyně trpí psychosomatickými problémy a spánkovými deprivacemi dodnes. Před trestním stíháním byla žalobkyně člověk oplývající životem, cestovala, bavila se, nyní vyhledává spíš samotu.

25. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně prožívala trestní stíhání velmi intenzivně, což se projevilo ve způsobu výpovědi, během které byla žalobkyně velmi pohnutá, občas i k slzám. Žalobkyně vnímala trestní stíhání jako velkou nespravedlnost, popsala průběh domovní prohlídky a zadržení, které oboje vnímala jako obrovský zásah do soukromí a intimního prostoru žalobkyně, z čehož se žalobkyně dodnes nevzpamatovala. Žalobkyně byla před zahájením trestního stíhání asi rok nebo dva odposlouchávána, což ji rovněž paralyzovalo, stejně jako zabavení veškerých osobních věcí včetně mobilního telefonu a počítače, po dobu více jak 3 měsíců. Žalobkyni se rozpadl prvotní partnerský vztah, kdy uvažovali o rodině, asi v roce [rok], poté bylo pro žalobkyni s ohledem na trestní stíhání velmi složité navázat další partnerský vztah, rovněž s ohledem na medializaci případu. Další vážný vztah navázala žalobkyně v roce [rok], kdy se postupně žalobkyně vzdala snah o dítě s ohledem na postup trestního řízení. Žalobkyně se velmi obávala trestu odnětí svobody, zda by v takové situaci mohla přivést na svět dítě, stresem se prohlubovaly její zdravotní problémy. Pokud jde o profesní sféru, žalobkyně ke své práci potřebovala čistý trestní rejstřík, kvůli trestního stíhání si v bance nemohla otevřít elektronický účet, což bylo velmi ponižující. Trestní stíhání vzalo žalobkyni 10 let života. Žalobkyně má vystudovanou stavební školu, působila jako stavař a návrhář interiéru, dělala dřív golfová hřiště. U radního [jméno FO] dělala asistentku v rámci infrastruktury, pracovala na projektech jako revitalizace [název], ústřední čistírny odpadních vod apod. 10 let ztratila žalobkyně rovněž profesně, jelikož rozvíjela během trestního stíhání jinou činnost, výživové poradenství, kterou rovněž ukončila po pravomocném odsouzení. V profesní sféře byla žalobkyně konfrontována s trestním stíháním i v současnosti.

26. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy účastníků (zdravotní dokumentace žalobkyně, výslech lékařky žalobkyně), neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud výše podává, plně postačující.

27. Na základě provedeného dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: soud má prokázaný průběh trestního stíhání žalobce vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud má za prokázána tvrzení žalobkyně ohledně negativního prožívání trestního stíhání, z výpovědí svědků je prokázána sklíčenost, problémy se spánkem. Žalobkyně v průběhu trestního stíhání onemocněla kožním onemocněním lichen planus, v průběhu trestního stíhání se žalobkyni rozpadly dva vážné partnerské vztahy, žalobkyni se nepodařilo počít dítě, žalobkyni nebyl poskytnut úvěr a nemohla si tak v průběhu trestního stíhání zajistit bydlení. Soud má za prokázané rovněž další zdravotní problémy žalobkyně dle vyjádření lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] (odst. 22 rozsudku), kdy ačkoliv vyjádření lékařky je poměrně kategorické, pokud jde o příčinnou souvislost s trestním stíháním, soud zdůrazňuje, že v řízení je uplatňován nárok na náhradu nemajetkové újmy a nikoliv škody na zdraví, kdy dle názoru soudu postačí i z hlediska procesní ekonomie, že se jeví jako pravděpodobné a logické, že trestní stíhání, trvající víc jak 9 let (včetně pravomocného odsouzení), se podepsalo na zdraví žalobkyně v předmětné oblasti. Ze stejného důvodu, tedy že se jeví jako pravděpodobné, a současně v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti či nebyly provedeny žádné důkazy, které by svědčily o přímém opaku, má soud za prokázáno, že trestní stíhání se promítlo i do pracovní sféry žalobkyně, kdy tato musela (zejm. s přihlédnutím k pravomocnému odsouzení) změnit předmět své výdělečné činnosti, a to za situace, kdy se jedná o jednu z okolností představující nemajetkovou újmu žalobkyně, a nikoliv o nárok na náhradu ušlého zisku. Je prokázána medializace případu žalobkyně dle odst. 9, 17 až 21 tohoto rozsudku.

28. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

29. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. V řízení byla prokázána existence odpovědnostního titulu, nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum]. Dále se tedy soud zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, resp. nemajetkovou újmu a to vznikem této újmy a příčinnou souvislostí.

30. Pokud jde o náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu ve zbývající části ve výši 8.650,- Kč s úroky z prodlení, s ohledem na existenci nezákonného rozhodnutí má žalobkyně podle § 31 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu nákladů na zastoupení. Výše odměny byla stanovena v souladu s ust. § 31 odst. 3 OdpŠk podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do [datum] (dále jen „AT“). Dále soud podotýká, že kritériem pro přiznání nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby podle § 31 odst. 1 zákona je účelnost. Ta je pak vykládána tak, že za účelné jsou považovány náklady zastoupení vynaložené ve výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. Soud vycházel z ustanovení advokátního tarifu platného v době, kdy byly jednotlivé úkony právní služby konány. Dle ust. § 10 odst. 3 písm. c) AT je tarifní hodnotou částka 30.000,- Kč, mimosmluvní odměna podle § 7 bodu 5 AT činí 2.300,- Kč za jeden úkon. Advokát má rovněž nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby a to v paušální částce 300 Kč na jeden úkon právní služby, v souladu s ust. § 13 AT. Úkony, které nebyly žalovanou plně proplaceny, a které žalobkyně nadále po částečném zpětvzetí požaduje k náhradě ve výši celkem 8.650,- Kč, soud posoudil následovně: - [datum] – návrh po seznámení se spisem (dle obsahu spisu posouzeno jako o návrh na zastavení trestního stíhání) – za tento úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu. - [datum] – návrh na předběžné projednání obžaloby – Za tento úkon náleží odměna ve výši jedné poloviny úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, kdy se jedná o návrh, o kterém se rozhoduje v neveřejném nebo veřejném zasedání podle § 187 odst. 1 tr.ř. - [datum] – porada s klientkou: soud shledal poradu účelnou s ohledem na skutečnost, že předcházela hlavnímu líčení, které se konalo ve dnech [datum]. a [datum], a to i přesto, že již byla shledána žalovanou účelná porada ze dne [datum], s ohledem na rozsah věci a její trvání má soud za to, že lze shledat účelné obě porady, nadto pokud jsou každá požadována ve výši 1 úkonu - [datum] – dovolání – soud shledal, že byly shledány důvody pro navýšení o dvojnásobek dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu, dovolání bylo podáno proti rozsudku Vrchního soudu v [adresa], který čítal 204 stran, soud má za to, že je splněna podmínka časové náročnosti tohoto podání. S ohledem na uvedené soud na náhradě škody žalobkyni dále přiznal částku 5.200,- Kč (2x 2.300,- Kč + 2x 300,- Kč), ve zbylé části požadující 3.450,- Kč byla žaloba včetně zákonných úroků z prodlení zamítnuta.

31. Pokud jde o samotnou výši a způsob zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2813/2011, dle kterého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

32. Co se týče délky trvání zásahu spočívajícího ve vedení trestního stíhání, zásah trval od [datum], kdy žalobkyni bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do [datum] (pravomocné zproštění obžaloby), tj. 9 let, žalobkyně tak byla dle názoru soudu vystaven negativním následkům trestního stíhání po velmi dlouhou dobu, nadto v produktivním věku žalobkyně (38 až 47 let). Délka zásahu významně zvyšuje nemajetkovou újmu žalobkyně, která současně neuplatnila vůči žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení.

33. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, které bylo žalobci kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou žalobce (poškozený) trestní řízení vnímá. V daném případě byla žalobkyně obviněna a rovněž pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchání přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Obecně lze říci, že míra odsouzení, s níž je vnímán tento trestný čin veřejností, je poměrně nízká, resp. nižší, než jak je vnímáno obvinění z trestné činnosti proti lidskému životu, zdraví, apod. Žalobkyni hrozil trest odnětí svobody na dva až osm let. Žalobkyně nebyla stíhán vazebně, byla však zadržena a byla u ní provedena domovní prohlídka. Samotná povaha trestní věci a hrozba vysokým trestem odnětí svobody tak byla způsobilá prohloubit nemajetkovou újmu žalobkyně. Žalobkyně nadto byla v řízení pravomocně odsouzena a vykonala část peněžitého trestu.

34. Ohledně dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně soud dospěl k závěru, že trestní stíhání mělo rozsáhlé dopady do osobnostní sféry žalobkyně. Pokud jde o rovinu psychického a fyzického zdraví, byly prokázány výslechy svědků problémy se spánkem, jistá úzkostnost žalobkyně, byly prokázány rovněž psychosomatické potíže v gynekologické oblasti, a to vyjádřením lékařky žalobkyně, a dále kožní onemocnění žalobkyně, kdy soudu se jeví pravděpodobné, že vzhledem k délce trestního stíhání a současně za absence tvrzení a důkazů o jiném potenciálně stejném stresovém faktoru, je dán původ obtíží žalobkyně především v trestním stíhání. Dopad do psychické sféry byl prokázán rovněž emotivní účastnickou výpovědí žalobkyně. Pokud jde o zásah do rodinného života žalobkyně, bylo prokázáno, že žalobkyni se nepodařilo v předmětném období založit rodinu a opět se jeví jako pravděpodobné, že trestní stíhání, zejména za situace, kdy byla žalobkyně v jeho průběhu 2x shledána vinnou, a to nejprve rozsudkem městského soudu ze dne [datum] a dále pravomocně rozsudkem vrchního soudu ze dne [datum], že se trestní stíhání podílelo na nenaplnění představ žalobkyně o rodinném životě. Byly rovněž prokázány dopady do profesní sféry žalobkyně, trestní stíhání souviselo s výkonem povolání žalobkyně, ta musela změnit předmět své výdělečné činnosti. Trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno, kdy žalobkyně nebyla primárním cílem médií, kterým byl bývalý radní [jméno FO], její jméno však bylo opakovaně uváděno v obsahu článků. Pokud jde o zásah do dobré pověsti žalobkyně v širším okolí, kdy žalobkyně tvrdila obecně, že se od ní odvrátili známí a potenciální pracovní partneři, tato tvrzení byla prokázána rovněž obecně, kdy tyto okolnosti uváděli rovněž vyslechnutí svědkové.

35. Soud v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí 30 Cdo 3212/2015 ze dne 16. 5. 2017) provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění. Podle rozsudku zdejšího soudu č. j. 10 C 18/2020–201 ze dne 22. 2. 2021, žalobce se domáhal nemajetkové újmy mimo jiné za trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu pletich při veřejné soutěži o veřejné dražbě. Řízení trvalo 6 let a 5 měsíců s tím, že z provedeného dokazování zjistil soud, že žalobce byl zasažen trestním stíháním do jeho důstojnosti, cti a vážnosti a dobrého jména, kdy soud shledal, že odpovídajícím odškodněním je 50 000 Kč. V jiné věci vedené u zdejšího soudu byl vydán rozsudek č. j. 10 C 333/2013–319 ze dne 16. 1. 2019, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 113/2019–348 ze dne 26. 6. 2019, kdy bylo žalobci přiznáno jako odškodnění za nemajetkovou újmu za trestní stíhání ve výši 60 000 Kč s tím, že byl zproštěn žalobce podle § 226 písmeno c), byl stíhán pro trestný čin z krácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 2, 3, písmeno a) odstavec 4 trestního zákona. Dále ve věci vedené u zdejšího soudu a pod sp. zn. 12 C 302/2014 byla žalobkyně stíhána podle § 128a odstavec 1 a 2 písmeno b) trestního zákona, trestný čin pletichy při veřejné soutěži a dražbě a § 127 odstavec 1 trestního zákona, porušování závazných pravidel hospodářského styku. Trestní stíhání trvalo 6 let a 1 měsíc. Hrozil jí trest odnětí svobody 2 až 8 let. Žalobkyni byl znepříjemňován výkon práce, s ohledem na probíhající kauzu byla stíhána proto, že jako asistentka učinila na základě pokynu svého nadřízeného jednoduché administrativní úkony. Trestní soud dospěl k závěru, že ze své pozice trestný čin spáchat nemohla. Žalobkyně byla v průběhu řízení těhotná vzhledem ke stresu, který prožívala a ke sporům s partnerem, které vyústily v rozchod, uvažovali o přerušení těhotenství. Žalobkyně má s partnerem dvě děti, ale kvůli stresu a času, který jí kauza zabírala, se dětem dostatečně nevěnovala. Kvůli stresu navštívila psychologa, ztratila zájem o běžné věci. Řízení bylo celostátně medializováno jedenkrát s uvedením jména žalobkyně, šlo o armádní zakázky, kde bylo celkem 52 obžalovaných, žalobkyně byla odškodněna částkou 300 000 Kč. Dále ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 C 218/2017 byl žalobce stíhán za trestný čin pletichy při veřejné soutěži o veřejné dražbě podle § 127a odstavec 2, písmeno b) trestního zákona; zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158, odstavec 1, písmeno a), písmeno c), odstavec 2, písmeno a), písmeno c) trestního zákona, a trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, odstavec 1, odstavec 2, písmeno a), odstavec 3 tr. zákoníku. Trestní stíhání trvalo 57 měsíců. Hrozil mu trest odnětí svobody 3 až 10 let nebo trest zákazu činnosti nebo peněžitý trest. Byl prokázán pokles příjmů a zastavení profesního růstu, kdy došlo k oddálení kariéry advokáta a pozastavení publikování, pokud jde o dopad do osobnostní sféry rodinného života, tak žalobce nemohl naplnit očekávání své manželky z hlediska zabezpečení rodiny a svého společenského statutu s manželkou odkládali početí druhého dítěte a žalobce trpěl stresem ze závislosti na finanční podpoře jeho rodičů. Zúžily se jeho sociální kontakty. Trestní stíhání bylo značně medializováno. Žalobce rovněž těžce vnímal zásah do psychického zdraví manželky, která trpěla těžkou poporodní depresí. Zadostiučinění bylo přiznáno celkem včetně i předběžného projednání ve výši 200 000 Kč.

36. Na podkladě popsaných okolností je přiměřeným odškodněním žalobkyně jí požadované peněžité plnění ve výši 400.000,- Kč. Žalobkyně na rozdíl o žalovanou zvolených srovnávaných případech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 10C 18/2020 a 10C 333/2013, prokázala rozsáhlé a závažné dopady do osobnostní sféry žalobkyně, byla pravomocně odsouzena a její trestní stíhání trvalo déle. Přiléhavým se soudu jeví přiznat žalobkyni odškodnění řádově ve výši jako v řízení vedeném pod sp. zn. 12C 302/2014, kdy byla přiznána částka vyšší s ohledem na skutečnost, že trestní stíhání žalobkyně trvalo o třetinu déle a dále na pravomocné odsouzení, jednalo se o obdobné obvinění a trestný čin byl spatřován v obdobném skutku, rovněž tato poškozená nebyla primárním cílem medializace, kterým byl její nadřízený, trestní stíhání se podepsalo na profesním životě obou žalobkyň, rovněž byly prokázány dopady do psychického i fyzického zdraví.

37. Soud proto dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobkyni odškodnění ve výši 400.000,- Kč zejména s ohledem na délku trestního stíhání a dopady do osobnostní sféry žalobkyně. Jelikož žalovaná již žalobkyni zaplatila odškodnění ve výši 110.000,- Kč, soud proto žalobkyni přiznal zbylou část odškodnění ve výši 290.000,- Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení z částky 110.000,- Kč + 176.700,- Kč (do zaplacení dne [datum]) a dále z částky 5.200,- Kč jako náhradu nákladů obhajoby (viz odst. 30 rozsudku), včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], 6 měsíční lhůta k projednání nároku podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. uplynula dne [datum], žalobkyně má od následujícího dne nárok na zákonné úroky z prodlení (výrok I. rozsudku). Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná (výrok II. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšný co do nároku na nemajetkovou újmu, s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne [datum], ohledně požadavku na náhradu škody byla žalobkyně neúspěšná pouze v nepatrné části. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

39. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření a zpětvzetí ze dne [datum] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], ve výši 9.300,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 246.500,- Kč podle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, porada s klientem dne [datum], účast na jednání dne [datum] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do [datum], ve výši 3.460,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, a dále za vyjádření z [datum] a účast na jednání dne [datum] ve výši 9.500,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 295.200,- Kč podle § 9a odst. 3 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném od [datum] a § 7 bod 5 vyhlášky, 5 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, ve znění účinném do [datum] a 2 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450,- Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, ve znění účinném do [datum], celkem 2.400,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH ve výši 11.806,20 Kč, celkem 68.026,- Kč, zaokrouhleno na celé Kč. Nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za sepis žádosti o předběžné projednání nároku u žalované s odkazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

Poučení