18 C 95/2019-408

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Holubovské a přísedících Květy Kuldové a Stanislava Černého ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 53 903,64 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. ú. [číslo] [variabilní symbol] na státem zálohovaných nákladech řízení částku 34 312,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 31. 3. 2019 domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru žalobce u žalované založeného pracovní smlouvou ze dne 22. 1. 2015 je neplatná a současně, že je žalovaná povinna uhradit žalovanému částku 263 426 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu práva na odstupné.

2. Podaný návrh žalobce odůvodňoval tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 1. 2015 byl zaměstnán u žalované jako řidič autobusu. Dne 1. 6. 2017 při řízení autobusu, tedy při plnění pracovních úkolů, utrpěl pracovní úraz, při němž došlo ke zranění krční a bederní páteře. Žalobce se ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti a i po ukončení léčení zůstal zdravotně znevýhodněný a taktéž nezpůsobilý k výkonu pracovní činnosti dle původní pracovní smlouvy. Žalobce dne 29. 11. 2018 obdržel výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce (dále jen„ výpověď“). Podkladem pro tuto výpověď byl posudek zpracovaný dne 27. 11. 2018 MUDr. [jméno] [příjmení]. Posudek potvrzuje pozbytí pracovní způsobilosti, neupřesňuje však jeho příčinu. Ve lhůtě stanovené ust. § 72 zákoníku práce podává žalobce tento návrh s tím, že má za to, že jeho pracovní poměr měl být ukončen výpovědí dle § 52 písm. d) zákoníku práce s tím, že i výpověď je neplatná již pro neurčitost posudku, o nějž se opírá. Ve smyslu ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce se žalobce domáhá výplaty odstupného.

3. Žalobce uvedl, že při dopravní nehodě utrpěl pracovní úraz poškození páteře. Úraz se nejprve projevoval silnými bolestmi zad s bolestí vystřelující do krční páteře. V průběhu léčení se ukázalo, že došlo k distorzi ploténky v oblasti bederní křížové páteře. Následně byl potvrzen výhřez ploténky provázený značnou bolestivostí, a to i bolestivostí dolních končetin s omezením v běžném fungování a naprostém znemožnění výkonu dosavadní pracovní činnosti žalobce. Není sporu o tom, že k distorzi ploténky došlo právě při dopravní nehodě, která je pracovním úrazem. Před touto nehodou byl žalobce bez jakýchkoliv zdravotních potíží. Důsledkem pracovního úrazu pozbyl žalobce zdravotní způsobilost k výkonu dosavadního zaměstnání, v jeho zdravotním stavu nelze více než několik hodin souvisle vykonávat činnost řidiče. Tuto skutečnost správně reflektuje znalecký posudek ze dne 27. 11. 2018. Tento posudek se již nevyjadřuje k příčině zdravotní nezpůsobilosti, kterou v tomto případě nepochybně nejsou důvody obecné, ale pracovní úraz žalobce, k němuž došlo dne 1. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr nebyl objektivně ukončován z důvodu obecné pracovní nezpůsobilosti, ale nezpůsobilosti z příčiny pracovního úrazu, je výpověď daná žalobci žalovanou dne 27. 11. 2018 neplatná.

4. Žalobce dále poukazoval nato, že výpověď daná mu žalovanou je neplatná již proto, že posudek, na jehož základě je založena, neobsahuje specifikaci důvodů zdravotní nezpůsobilosti. Tento nedostatek nelze vyložit v neprospěch zaměstnance tj. na základě takto neurčitého posudku ukončit pracovní poměr dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Dále v žalobě žalobce poukazoval na judikaturu Nejvyššího soudu v této věci.

5. Vznesený nárok na výplatu odstupného žalobce rozšířil návrhem ze dne 4. 5. 2020 na částku 282 648 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

6. Usnesením podepsaného soudu ze dne 20. 6. 2020 č. j. 18 C 95/2019-118 byla změna žaloby navržená žalobcem v této části žalobního návrhu připuštěna.

7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uváděla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že pracovní poměr měl skončit výpovědí podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce a že tak žalobci přísluší odstupné ve smyslu ust. § 67 odst. 1 zákoníku práce. Žalovaná poukázala nato, že je jí známa judikatura Nejvyššího soudu, kterou v podané žalobě uvádí žalobce ve vztahu k obsahu lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb. Má-li tento posudek být předpokladem pro výpověď danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) či za e) zákoníku práce, zejména pak rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 16. 2. 2015 spisové značky 21 Cdo 727/2015. Žalovaná ale také upozornila na právní větu vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2016 spisové značky 21 Cdo 1804/2015 a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 5. 2016 spisové značky 21 Cdo 4972/2015:„ Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovně právním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 zákoníku práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.“ V uvedené souvislosti žalovaná poukázala na to, že podkladem výpovědi dané žalovanou žalobci byl lékařský posudek, v němž absentuje výslovné uvedení příčiny, ze které zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Co se však týče tvrzení žalobce, že popsaný zdravotní stav je následkem pracovního úrazu ze dne 1. 6. 2017, žalovaná disponuje znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [jméno], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, cévní chirurgie a nemateriální újma na zdraví, ze dne 22. 10. 2017 vypracovaného pro Policii České republiky, který vylučuje, že by žalobce při nehodě dne 1. 6. 2017 zranění utrpěl. Žalovaná na základě skutečností uvedených v tomto posudku, které nelze nikterak považovat za účelové, neobjektivní a v budoucím vývoji spolehlivě vyvrácené, popírá, že žalobcovo dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti má příčinu v dopravní nehodě ze dne 1. 6. 2017. Vzhledem k výše citované judikatuře Nejvyššího soudu žalovaná navrhla v zájmu postavení najisto otázky, zda žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne 1. 6. 2017 zranění, z jehož příčiny dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, jak je uvedeno v lékařském posudku ze dne 27. 11. 2018, aby soud ustanovil znalce z oboru zdravotnictví a uložil mu vypracovat znalecký posudek na výše uvedenou otázku.

8. V průběhu řízení byly vymezeny mezi účastníky tyto nesporné skutečnosti:

9. Žalobce byl zaměstnán užalované společnosti na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 22. 1. 2015 jako řidič autobusu. Dne 1. 6. 2017 žalobce utrpěl při řízení autobusu, tedy při plnění pracovních úkolu, pracovní úraz. Žalobce byl v pracovní neschopnosti, která trvala od 1. 6. 2017 do 31. 7. 2017, a to v souladu s dopravní nehodou – pracovním úrazem ze dne 1. 6. 2017. Dne 29. 11. 2018 obdržel žalobce od žalované výpověď z pracovního poměru ve smyslu ust. § 52 písm. e) zákoníku práce. Podkladem pro výpověď danou žalobci žalovanou byl posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2018.

10. V průběhu řízení byly vymezeny tyto mezi účastníky řízení sporné skutečnosti:

11. Zda výpověď daná žalovanou žalobci ve smyslu § 52 písm. e) zákoníku práce je platným právním úkonem. [příjmení] je obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2018, který se nevyjadřuje k příčině zdravotní nezpůsobilosti žalobce a dle tvrzení žalobce je tento nedostatek zásadní. Sporné je, zda zdravotní stav žalobce umožňuje žalobci nadále vykonávat pro žalovanou práci řidiče. [příjmení] je taktéž zdravotního posudku MUDr. [jméno] [příjmení], kdy se v něm lékař nevyjadřuje k příčině zdravotní nezpůsobilosti, kdy dle názoru žalobce tento nedostatek nelze zhojit dalším dokazováním a průběhem soudního řízení. Dle žalované tento nedostatek lze zhojit, a to s odkazem na citovanou judikaturu, podle níž je na žalobci, aby v průběhu řízení prokázal, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci byla ve smyslu ust. § 52 písm. e) zákoníku práce. [příjmení] byl dále mezi účastníky řízení nárok vznesený žalobcem na úhradu odstupného, výši odstupného v případě oprávněnosti tohoto nároku a datum splatnosti odstupného. [ulice] byla i skutečnost, zda při dopravní nehodě dne 1. 6. 2017 utrpěl žalobce zranění a zda se jednalo o zranění, jak tvrdí, tedy poranění krční a bederní páteře.

12. Ke sporným skutečnostem provedl soud důkaz: pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou den 22. 1. 2015, výpovědí z pracovního poměru ze dne 27. 11. 2018, lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2018, souborem lékařských zpráv v souvislosti se zdravotním stavem žalobce, rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti žalobce ze dne 1. 6. 2017 vč. pokračujících záznamů, kolektivní smlouvou žalované na období let 2019 až 2021, doklady předloženými v souvislosti se vznesenými mzdovými nároky žalobce, znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [jméno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, cévní chirurgie a nemateriální újma na zdraví, ze dne 22. 10. 2017 a taktéž záznamem o pracovním úrazu a zjistil z nich následující skutkový stav:

13. Na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 22. 1. 2015 vykonával žalobce u žalované práci řidiče autobusu. Dne 1. 6. 2017 při plnění pracovních úkolů, při řízení autobusu, utrpěl pracovní úraz tím, že při předjíždění vozidla Škoda [anonymizováno] začal řidič tohoto vozidla odbočovat vlevo a došlo ke střetu vozidel. Při dopravní nehodě v okamžiku před střetem s vozidlem, které žalobce předjížděl, prudce stočil řízení vlevo, aby odvrátil střet s vozidlem, a tím si hnul s páteří. Žalobce byl v pracovní neschopnosti v souladu s úrazem utrpěným dne 1. 6. 2017 v době od 1. 6. 2017 do 31. 7. 2017. V důsledku úrazu utrpěl žalobce distorzi krční a bederní páteře, jak je zřejmé z lékařských zpráv. Dne 27. 11. 2018 byla žalobci zaslána žalovanou výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce s odkazem na lékařský posudek vydaný dne 27. 11. 2018 poskytovatelem pracovně právních služeb MUDr. [jméno] [příjmení], v němž je uvedeno, že na základě výsledku lékařské prohlídky z uvedeného dne žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce.

14. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [jméno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, cévní chirurgie a nemateriální újma, ze dne 22. 10. 2017 zjistil soud, že žalobce dne 1. 6. 2017 neutrpěl žádné zranění. Na místě odmítl vyšetření lékařem, poté navštívil svého ošetřujícího lékaře, jehož zpráva je v posudku uvedena. Dle této zprávy měl žalobce potíže v oblasti krční a bederní páteře, bolesti levého kyčelního kloubu a krevní výron v oblasti zad. Tato uváděná zranění a potíže poškozený při předmětné dopravní nehodě utrpět nemohl. Jednalo se o boční tečný způsob střetu vozidel, kdy obě vozidla jela stejným směrem a jen do sebe zcela lehkou intenzitou bočními částmi vozidel narazila (proto jednoznačně svědčí jen zcela lehké poškození obou vozidel v podobě odřenin a mírného promáčknutí plechů vozidel – viz barevná fotodokumentace). Při takto malé intenzitě nárazu a tečném směru střetu nemohlo dojít k žádnému poranění řidiče autobusu. Pokud žalobce uvádí, že zranění mu vzniklo při prudkém otočení volantem, pak toto je opět zcela vyloučeno, točení volantu je v náplni práce řidiče autobusu. Rovněž„ při zapření do pedálu“ uváděné žalobcem je zcela vyloučeno, aby vznikla zranění uvedená ošetřujícím lékařem žalobce. Tlak na pedál i větší intenzity je rovněž v plné pracovní náplni řidiče autobusu a žádná zranění takto nevznikají. Rovněž krevní výron v oblasti pravého bedra žalobce velikosti 7x4 cm uvedený ve zprávě ošetřujícího lékaře je zcela nepravděpodobný a vyloučený – nemohl vzniknout při předmětné nehodě, nejednalo se o nehodu, kdy by záda žalobce mohla být nějakým způsobem naražena (žádný čelní střet, přetočení vozidla, náraz zezadu apod.). Buď tedy žalobce uvedené zranění utrpěl při jiné okolnosti, nebo bylo toto zranění uvedeno účelově. Žalobce se ke znalci nedostavil, aby bylo možno se jej podrobně na všechny okolnosti dotázat.

15. Soud v řízení ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, zdravotnická odvětví různá, posudkové lékařství, [celé jméno znalce] a zadal mu vypracování znaleckého posudku, v němž znalec zodpoví zadané dotazy. Současně soud znalci povolil v případě potřeby přibrat konzultanta z jiného zdravotnického oboru.

16. Znalec ve svém znaleckém posudku uvedl, že žalobce v důsledku dopravní nehody dne 1. 6. 2017 utrpěl podvrknutí krční a bederní páteře. Mechanizmem uváděným žalobcem lze vysvětlit podvrknutí krčení a bederní páteře. Odpovídá mu i nález při prvním vyšetření úrazu, které je posudkově nejvýznamnější. Uvedeným mechanizmem nemohl vzniknout hematom (podkožní krvácení) v bederní krajině, ani výhřez meziobratlové ploténky. Znalec taktéž uvedl, že příčina pozbytí pracovních schopností uvedená v posudku zpracovaném dne 27. 11. 2018 MUDr. [jméno] [příjmení] bylo obecné onemocnění – chronický bolestivý páteřní syndrom. Z posudkového hlediska má nepříznivý vliv i postižení urologické (močové kameny), vyžadující dodržování pitného režimu a hypertenzní nemoc. Nejda však o choroby, které by byly přímou kontraindikací výkonu práce řidiče autobusu. K pozbytí pracovních schopností žalobce pro výkon práce u žalovaného dle pracovní smlouvy ze dne 22. 1. 2015 v důsledku pracovního úrazu ze dne 1. 6. 2017 resp. v důsledku dopravní nehody při řízení autobusu žalovaného nedošlo, dopravní nehoda odezněla bez posudkově odškodnitelných následků. K dotazu, zda mohlo dojít k poranění páteře žalobce při pracovním úrazu dne 1. 6. 2017 resp. v důsledku dopravní nehody při řízení autobusu dne 1. 6. 2017 v souvislosti s tzv. špatnou rotací autobusu, znalec uvedl, že ano. Tímto mechanizmem lze vysvětlit podvrknutí krční a bederní páteře zjištěné v den nehody, ale ne vznik hematomu v bederní krajině a výhřez meziobratlové ploténky. Znalec znovu uvedl, že předmětná dopravní nehoda (pracovní úraz dne 1. 6. 2017) nebyla příčinou vzniku dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče autobusu. Příčinou dlouhodobé zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče autobusu byl chronický bolestivý syndrom bederní páteře při degenerativních změnách a výhřezu ploténky bez postižení nervových kořenů. Znalec taktéž uvedl, že se neztotožňuje se závěry znalce [příjmení] [jméno] v tom, že žalobce neutrpěl při předmětné dopravní nehodě žádné zranění, prudké otočení volantem při řešení dopravní kolize spolu s momentem překvapení je kvalitativně jiný pohyb než točení volantem při běžném provozu. Neměl ani důvod pochybovat o objektivitě zprávy praktického lékaře. Z posudkového hlediska jsou zpravidla nejvýznamnější zprávy a nálezy bezprostředně po poranění, kdy motivací účastníků je zpravidla zjistit co nejrychleji diagnózu a zahájit léčbu. Znalec dále vyslovil svůj nesouhlas s hodnocením bolestného, jak jej provedl MUDr. [příjmení].

17. Ve svém vyjádření k námitkám žalobce do znaleckého posudku znalec uvedl, že k možnému mechanismu úrazu se vyjádřil jednoznačně v posudkové rozvaze. Uvedl i jeho jednotlivé popisy. V dekurzu praktického lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] je uvedeno, že žalobce jel autobusovou linkou, auto mu vjelo do směru, šlápl na brzdu, ruplo mu v zádech v oblasti bederní páteře s propagací do stehna. V záznamu o úrazu je uvedeno, že zraněný v okamžiku před střetem s vozidlem, které předjížděl, prudce stočil řízení vpravo a tím si hnul s páteří. Znalec MUDr. [jméno] [jméno], který pracoval s dokumentací policie, uvádí, že se jednalo o bočný tečný způsob střetu vozidel, která jela stejným směrem a jen do sebe zcela lehkou intenzitou bočními částmi vozidel narazila. Teprve v neurologickém vyšetření pět měsíců po úrazu je uveden prudký rotační pohyb při pokusu o vyhnutí, při kterém mu prasklo v zádech. Pokud tedy připustíme prudký rotační pohyb, musí být součástí násilí v průběhu dopravní nehody. Žádný z popsaných dějů nemůže vést k traumatickému výhřezu meziobratlové ploténky, aniž by došlo k poškození dalších páteřních struktur (kostěných nebo vazivových), výhřez je způsoben degenerativními změnami ploténky. Na tomto závěru by nic nezměnilo ani klinické vyšetření znalcem čtyři roky po úraze. Pro posudek rozhodující a z posudkového hlediska zásadní je vyšetření praktickým lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] v den úrazu. Jeho nález podporuje úrazovou diagnózu a je neopakovatelný. I kdyby znalec žalobce v současnosti vyšetřil, třeba s pozitivním nálezem na páteři, nemohl by ho dát do časové souvislosti s předmětným úrazem. [jméno] proto v původním posudku uvedl, že vzhledem k datu úrazu neprováděl vlastní vyšetření zdravotního stavu a vycházel pouze z údajů v dostupné dokumentaci jak o úrazovém ději, tak ke zjištěnému zdravotnímu stavu.

18. Žalobcem uváděná nepravdivá tvrzení (o neochotě nechat se vyšetřit znalcem a o nepravdivém tvrzení svědka) převzal znalec z posudku MUDr. [jméno] jako anamnestický údaj, nijak jej nekomentoval a neměla vliv na jeho závěry. Vyplývá to i krom jiného z faktu, že se závěry posudku MUDr. [jméno] se znalec shoduje pouze částečně. Znalec uvedl, že ani po seznámení se s námitkami žalobce nemá důvod měnit nebo upravovat své původní závěry. Námitky žalobce neobsahují žádné nové skutečnosti nebo informace, které by mohly mít vliv na změnu hodnocení. Posoudit zdravotní stav v době před čtyřmi lety lze pouze na základě dokumentace z té doby, zjištění současného stavu k tomu nemůže nijak přispět a vyšetření žalobce znalcem nemá proto žádný význam.

19. V průběhu dalšího řízení se žalobce obrátil se žádostí o zpracování znaleckého posudku na soudního znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., NBA, zapsaného v seznamu soudních znalců, obor zdravotnictví, odvětví chirurgie a specializaci neurochirurgie, neurotraumatologie, spondylochirurgie, onemocnění páteře, který vypracoval znalecký posudek na základě veškeré lékařské dokumentace a osobního vyšetření žalobce. Z tohoto znaleckého posudku předloženého soudu vyplývá, že znalec prostudoval veškerou dodanou a vyžádanou dokumentaci včetně radiologické a provedl aktuální objektivní klinické vyšetření žalobce, tedy posoudil jeho současný zdravotní stav, a uvedl, že mechanismus úrazu dne 1. 6. 2017 s akutním reflexním nekoordinovaným pohybem kombinující rotaci a předklon páteře při dopravní nehodě odpovídá vzniklému disloligamentóznímu poranění měkkých tkání páteře (výhřez disku L5S1, sakroiliakální dysfunkce vlevo), klinická vyšetření, objektivní grafická vyšetření i aktuální klinické vyšetření jsou konzistentní a plně podporují následky úrazu a jeho mechanismus. Vzhledem k anamnéze, biologickému věku i grafickým vyšetřením nelze předpokládat obtíže vzniklé již před úrazem, pouze degenerativní etiologie. K vzniku hematomu v bederní oblasti vpravo není dostatečné množství informací a adekvátní dokumentace k objektivnímu posouzení. Pravděpodobnost v souvislosti hematomu s úrazovým mechanismem nelze objektivně posoudit, ale dle časového odstupu a lokace se jeví jako vysoce nepravděpodobná. Klinické obtíže odpovídají mechanismu úrazu, průběhu léčby i radiologickým vyšetřením včetně chronických následků v podobě sakroiliakální dysfunkce. Radiologická vyšetření plně korelují s typem poranění a klinickými projevy. Chronické obtíže obtěžující žalobce v podobě sakroiliakální dysfunkce vlevo nebyly doposavad adekvátně léčeny, nicméně vzhledem k délce obtíží lze předpokládat jejich trvalý charakter. Znalec taktéž uvedl, že předcházející znalecké posudky byly vypracovány znalci bez odpovídající odborné specializace na oblast poranění páteře. Předcházející znalecké posudku vzhledem k odbornosti znalců nehodnotili skutečnou radiologickou dokumentaci, ale pouze jejich popisy. Znalec uvedl, že v popisu dopravní nehody a posudcích je uvedeno, že posuzovaný měl bezpečnostní pásy v době dopravní nehody, což při znaleckém vyšetření posuzovaný popřel. Použití bezpečnostních pásů snižuje riziko poranění, nicméně i při jejich použití lze při daném mechanismu vzniku úrazu předpokládat dostatečnou zátěž vedoucí k tomuto typu poranění.

20. Výše uvedený znalecký posudek předložený žalobcem byl tento posudek soudem poskytnut v řízení ustanovenému znalci [celé jméno znalce], který následně ve svém vyjádření poskytnutém soudu ze dne 13. 4. 2022 uvedl, že i po seznámení se zaslanými připomínkami a znaleckým posudkem doc. MUDr. [příjmení] nemá důvod měnit nebo upravovat své původní závěry. Opět nebyly zaslány žádné nové skutečnosti nebo žádné nové informace, které by mohly mít vliv na změnu hodnocení. Lze proto pouze zopakovat eventuálně upřesnit údaje v původním znaleckém posudku a doplnit je pouze o vyjádření k nově zaslanému znaleckému posudku, který vychází ze stejných podkladů a lékařských zpráv a z hlediska posudkového nepřináší žádné nové skutečnosti. K významu klinického vyšetření žalobce dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] stále platí, že posoudit zdravotní stav v době před čtyřmi lety lze pouze na základě dokumentace z té doby. Zjištění současného stavu, jak ho popsal doc. [příjmení], nijak nepotvrzuje příčinnou souvislost s úrazem. Sám uvádí, že potíže nejsou od vyhřezlé ploténky, ale postižení SI kloubu. Znalec uvedl, že v den úrazu je k mechanismu úrazu v dekurzu praktického lékaře uvedeno, že žalobce jel autobusem linkou, auto mu vjelo do směru, šlápl na brzdu, ruplo mu v zádech v oblasti bederní páteře s propagací do stehna, při prvním neurologickém vyšetření 13. 11. 2017, tedy pět měsíců od úrazu, je v lékařské zprávě uvedeno, že musel prudce zabrzdit, při pokusu o vyhnutí udělal prudký rotační pohyb, k tomu náraz, k tomu prošlápl brzdu, prasklo mu v zádech. Další údaje nejsou k dispozici a doc. MUDr. [příjmení] neuvádí, z čeho vycházel při svém popisu úrazového mechanismu. Při prvním vyšetření v den úrazu praktický lékař uvedl bolestivé držení v oblasti bederní a krční páteře, pozitivní Lasegueův manévr. Teprve při kontrole 13. 6. je popisován podkožní krevní výron. Bližší údaje o barvě, resp. jeho stáří, nejsou uvedeny a nález na SI skloubení vlevo. Nález by byl spíše vysvětlitelný dalším úrazem v době od prvního úrazu do vyšetření, než následkem dopravní nehody. Za posudkově nejvýznamnější pro posouzení následků považuje znalec vyjádření praktického lékaře MUDr. [příjmení], který k 31. 7. 2017 změnil důvod pokračování v pracovní neschopnosti z úrazové na neúrazovou, předepsaným způsobem to oznámil orgánům nemocenského pojištění a pacientovi. Ten proti tomu neuplatnil návrh na přezkoumání. K této skutečnosti se znalec doc. MUDr. [příjmení] nijak nevyjádřil, ačkoliv příslušnou zprávu uvedl jako jeden z podkladů svého posudku. K námitkám, že předcházející posudky byly vypracovány znalci bez odpovídající specializace na oblast poranění páteře a bez klinického vyšetření a že znalci nehodnotili skutečnou RTG dokumentaci, znalec uvedl, že bylo soudy opakovaně judikováno, že není rozhodující, jaké má znalec vzdělání, ale jaká je jeho znalecká odbornost. K významu klinického vyšetření se znalec vyjádřil opakovaně. Znalec doc. MUDr. [příjmení] ve svém posudku neuvádí, zda se jeho popisy RTG vyšetření liší od popisů rentgenologů a jaké z toho učinil závěry. Ošetřujícími lékaři je nález na páteři hodnocen jako chronický bolestivý syndrom při degenerativních změnách a výhřezu ploténky bez postižení nervových kořenů, jde o obecné onemocnění degenerativního původu, benigního charakteru, které v čase probíhá typicky s atakami zhoršení, někdy i po malých inzultech. Znalec uvedl, že opětovně odkazuje na svůj původní znalecký posudek a vyjádření se k němu. Žalobce s jeho závěry může nesouhlasit, ale to není důvodem k jejich změně. K té by mohlo dojít pouze při dodání nových lékařských zpráv, nikoliv dalších znaleckých posudků, které jen jinak interpretují stejné nálezy navíc s posudkově nejednoznačným závěrem. Pokud v posuzovaném případě uvádí znalec doc. MUDr. [příjmení] pravděpodobnou příčinnou souvislost mezi vznikem výhřezu ploténky a dopravní nehodou, tak k určení příčinné souvislosti je požadována v tzv. medicínských sporech vysoká míra pravděpodobnosti či stupeň hraničící s jistotou, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2019 sp. zn. 25 Cdo 2217/2017.

21. Při jednání dne 27. 4. 2022 byl proveden důkaz výslechem znalce [celé jméno znalce]. Ten stvrdil obsah a závěry svého znaleckého posudku a současně odkázal na svá písemná vyjádření poskytnutá v reakci na námitky žalující strany jako odpovědi na její otázky a vyjádření se ke znaleckému posudku doc. MUDr. [příjmení]. Ve svém výslechu při jednání znalec zodpověděl dotazy účastníků řízení s tím, že znovu odkázal na závěry svého znaleckého posudku a následná vyjádření a uvedl, že pokud nemá k dispozici žádné nové skutečnosti a jiné lékařské zprávy, než ze kterých vycházel, nemá důvod měnit závěry svého znaleckého posudku, ani následných stanovisek.

22. S ohledem na rozdílné závěry znaleckých posudků znalců [celé jméno znalce] a doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., NBA, ustanovil soud v dalším řízení znalecký ústav Úrazovou nemocnici v [obec] a znaleckému ústavu uložil podat znalecký posudek a zodpovědět zadané dotazy. Znalecký ústav byl soudem požádán o přezkoumání závěru znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Znalecký ústav uvedl, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] odpovídá na zadané otázky soudu stručně a jasně, odpovědi korespondují s jeho názory vyjádřenými v posudku. Na závěr uvádí bodové hodnocení trvalých následků, které znalecký ústav považuje za správné. Posudek MUDr. [celé jméno znalce] dle názoru znaleckého ústavu splňuje zadání.

23. Znaleckému ústavu bylo taktéž uloženo vyjádřit se ke znaleckému posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení]. Dle názoru znaleckého ústavu posudek splňuje požadavky zadání, některé závěry posudku však neodpovídají názoru znaleckého ústavu. Chybí podrobnější popis RTG nálezů, které si znalec vyžádal v obrazové podobě a považoval je za důležité. Znalecký ústav uvedl, že dle jeho názoru otázka bezpečnostních pásů v tomto konkrétním případě nehraje roli. K vypracování znaleckých posudků bez klinického vyšetření žalobce znalecký ústav uvedl, že s odstupem více let by takové vyšetření hodnotilo pouze aktuální stav bez přínosu k vysvětlení v souvislosti s úrazem (na klinické vyšetření požadované MUDr. [jméno] se žalobce nedostavil). Znalecký ústav taktéž uvedl, že RTG obrazová dokumentace je popisována lékaři s příslušnou odborností, jejich nálezy podepřené zkušenostmi se považují za plnohodnotné, proto se používají jako platná, podobně jako jiná odborná vyšetření. Samozřejmě si lze dokumentaci vyžádat a zhodnotit samostatně. V případě pochybností by se musel vyjádřit znalec z oboru zobrazovacích metod. K námitce, že předchozí znalecké posudky byly vypracovány znalci bez odpovídající odborné specializace na oblast poranění páteře, znalecký ústav uvedl, že se tak stalo, že to ale dle jeho názoru není bezvýhradnou podmínkou. K otázce, zda aktuální klinické obtíže žalobce odpovídají úrazu ze dne 1. 6. 2017 a mechanismu úrazu, průběhu léčby i radiologickým vyšetřením včetně chronických následků v podobě sakroiliakální dysfunkce, znalecký ústav uvedl, že souvislost dysfunkce SIK (křížokyčelní skloubení) s úrazem je nevysvětlena, nicméně teoreticky mohlo dojít nanejvýš k manifestaci chronických degenerativních změn. Levé SIK nebylo přímo vystaveno žádné síle na rozdíl od minimálního pohybu pravé dolní končetiny při brzdění. Podle názoru znaleckého ústavu s úrazem koreluje pouze prostý RTG s vyrovnanou osou páteře, ostatní jsou na úrazu nezávislé.

24. Znalecký ústav také zodpověděl dotazy zadané soudem. V závěrech svého znaleckého posudku tak uvedl, že v důsledku dopravní nehody dne 1. 6. 2017 utrpěl žalobce podvrknutí/natažení krční páteře, natažení bederní páteře ve smyslu reflexního spasmu paravertebrálního svalstva. Toto zranění odpovídá mechanismu uváděnému žalobcem. V pracovní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a žalovanou je jako sjednaný druh práce uvedeno: řidič autobusu. Tuto pracovní schopnost žalobce pozbyl na základě posudku MUDr. [příjmení] z 27. 11. 2018, na což znalecký ústav odkazuje. V ústavním znaleckém posudku, v jeho závěrech, je dále uvedeno, že při řízení autobusu žalobcem dne 1. 6. 2017, kdy došlo k pracovnímu úrazu v souvislosti s tzv. špatnou rotací při brždění autobusu, nemohlo, resp. při popsaných manévrech žalobce nedošlo k rotaci bederní páteře. Jen při vlastním brždění by také k rotaci ani dojít nemohlo. Ke zdravotnímu stavu a zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče autobusu žalobce ke dni dání výpovědi žalovanou znalecký ústav uvedl, že závěr lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vypracovaný MUDr. [příjmení] 27. 11. 2018 takový, že žalobci k tomuto dni pozbyl zdravotní způsobilost jako řidič autobusu. K prognóze se MUDr. [příjmení] nevyjádřil. Z toho vyplývá, že ke dni podání výpovědi žalobce zaměstnavatelem – 29. 11. 2018 nebyl žalobce schopen vykonávat nasmlouvané zaměstnání bez udání délky trvání do budoucna. Datum ukončení platnosti posudku není uvedeno. V dalším znalecký ústav odkázal na odpověď konzultanta MUDr. [jméno]. Znalecký ústav taktéž uvedl, že příčinou toho, že žalobce nebyl ke dni 29. 11. 2018 dlouhodobě zdravotně způsobilý k výkonu práce řidiče autobusu, bylo onemocnění páteře chronického charakteru, které se podle všeho předmětnou nehodou manifestovalo. Hlavní a také jedinou diskutovanou příčinou bylo chronické degenerativní onemocnění páteře s porušením plotének bederní páteře a degenerativní bolestivé postižení levého SIK. S odkazem na závěr posudku MUDr. [příjmení] znalecký ústav uvedl, že žalobce byl ke dni vystavení posudku 27. 11. 2018 dlouhodobě nemocný s pohybovým aparátem, konkrétně a především s bederní páteří a levým SIK. Z tohoto důvodu byl také uznán osobou zdravotně znevýhodněnou (OSSZ 25. 7. 2018). Potíže s páteří a levým SIK trvaly nejméně do září 2020 a jsou popisovány i při vyšetření znalcem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., NBA, 15. 11. 2021 Tyto potíže neumožňovaly žalobci dlouhodobě vykonávat své stávající povolání v plném rozsahu resp. téměř vůbec, a to ani do budoucna. Dle názoru znaleckého ústavu dopravní nehoda ze dne 1. 6. 2017 nemohla být kauzální příčinou žalobcova následného stavu. Příčinou bylo nemocnění páteře chronického charakteru. Okolnosti nehody mohly být pouze jakýmsi iniciačním momentem, na jehož základě se onemocnění páteře posléze manifestovalo. Vyvolaná reakce ve smyslu svalového spasmu obvykle u zdravé páteře odezní přibližně do měsíce. [ulice] a také jedinou diskutovanou příčinou vzniku dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče autobusu bylo chronické degenerativní onemocnění páteře s porušením plotének bederní páteře.

25. V souvislosti s odpověďmi na otázky žalobce znalecký ústav v závěrech svého znaleckého posudku uvedl, že v případě úrazu žalobce ploténka (ani relativně zdravá) poraněna být nemohla. K prudkému rotačnímu pohybu v oblasti bederní páteře žalobce nemohlo dojít. Nemohlo dojít k výhřezu plotének. To by teoreticky mohlo být možné v případě, že ploténky a jejich fixace již byly dříve chronicky degenerativním procesem závažně pozměněny. Popsané okolnosti nehody žalobce nemohly způsobit traumatický výhřez alespoň zdravé meziobratlové ploténky obecně a nemohlo při ní dojít ani k poškození dalších páteřních struktur s výjimkou bolestivého dlouhotrvajícího spasmu paravertebrálních svalů. Potíže žalobce vycházející z levého SIK byly vyprovokovány sekundárně v důsledku dlouhodobě porušené statodynamiky páteře, k níž vedly bolesti vertebrogenní. Je možné, dokonce vysoce pravděpodobné, že degenerativní změny i tohoto kloubu již byly přítomny před nehodou. Není důvod domnívat se, že mechanismem reakce žalobce při dopravní nehodě mohl být jakkoli postižen kterýkoli ze SIK. Klinické potíže žalobce, zjištěné v rámci klinického vyšetření žalobce doc. [příjmení], neodpovídají uvedenému úrazu a neodpovídají mu ani žalobcovy potíže aktuálně. K nálezům radiologických zobrazovacích vyšetření žalobce znalecký ústav uvedl, že podle popisů vyšetření je nález odpovídající úrazu pouze na nativním snímku páteře ze dne 13. 11. 2017, kde je popisováno vyrovnání bederní lordózy (prohnutí), což bývá při spasmu paravertebrálních svalů. Na ostatních nálezech (CT, MRI) jsou popisovány degenerativní změny s výhřezy plotének. Kopie RTG snímků v posudku doc. [příjmení] nejsou spolehlivě hodnotitelné. Znalecký ústav opětovně uvedl, že zdravotní potíže žalobce neodpovídají zdravotním potížím vzniklým 1. 6. 2017. Neurologem popisované objektivní nálezy vedou k závěru, že stav se konzervativní léčbou neupraví a potíže budou trvat s kolísáním ve fázích zlepšení a zhoršení. Je také pravděpodobné, že posléze mohou dosáhnout úrovně, která bude potřebovat operační řešení.

26. Součástí znaleckého posudku znaleckého ústavu je odborné vyšetření MUDr. [jméno] [jméno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví různá, se specializací posudkové lékařství. Znalec zodpověděl dotazy soudu a účastníků řízení v souvislosti s dlouhodobou zdravotní nezpůsobilostí k výkonu práce řidiče autobusu. Znalec uvedl, že klasifikace osoby zdravotně znevýhodněné vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně § 67 odst. 3, kde je uvedeno, že osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnost být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní zaměstnání nebo využít dosavadní kvalifikace nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. K bližšímu vysvětlení znalec uvedl, že osoba zdravotně znevýhodněná je osobou, která má dlouhodobé zdravotní postižení, které omezuje práceschopnost, nicméně tíže toho postižení nedosahuje žádného stupně invalidity. K uznání invalidity I. stupně je zapotřebí míry poklesu pracovní neschopnosti nejméně o 35 %. Osoby, které mají míru poklesu pracovní způsobilosti nižší než 35 %, jsou osoby zdravotně znevýhodněné. K datu podání výpovědi dne 29. 11. 2018 je možné konstatovat, že posuzovaný/žalobce byl zdravotně nezpůsobilý k výkonu povolání řidiče autobusu, a to z důvodu chronických bolestí zad, kdy pracovní režim řidiče autobusu, zejména dlouhodobá neměnná pozice v sedu a otřesy vozidla jsou kontraindikací uvedené práci pro osoby, které trpí na závažnější potíže s páteří. Pojem dlouhodobě pracovně nezpůsobilý k výkonu práce řidiče autobusu vychází z pracovně lékařských posudků, kdy každý zaměstnanec před nástupcem do zaměstnání musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, zda je zdravotně způsobilý k výkonu konkrétního povolání. Lékař poté dospěje k závěru, zda posuzovaná osoba výkonu práce je či není schopna, přadně že je schopna výkonu práce, ale s určitými omezeními a vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci dle vyhlášky MZ č. 98/2012 Sb. a vyhl. MZ 79/2013 Sb. V případě, že zaměstnanec je na dlouhodobé pracovní neschopnosti, poté zaměstnavatel může předpokládat, že zdravotní stav jeho zaměstnance mohl doznat určitých nepříznivých změn a po smluvním zdravotnickém zařízení může požadovat novou pracovně- lékařskou prohlídku, která se v daném případě označuje za mimořádnou. Lékař posuzovanou osobu opět vyšetří, přičemž výstup je stejný jako při vstupní prohlídce, tedy zda výkonu práce schopen je či není či je schopen výkonu práce s omezeními. Za tímto účelem je opět vystaven lékařský posudek. Případné rozhodnutí o přezkoumání takového posudku vydává Krajský úřad. Nad rámec položených dotazů znalec uvedl, že dle jeho stanoviska popsaným úrazovým mechanismem nemohlo dojít k poranění páteře, tím méně k jejímu závažnému poranění s neurologickými komplikacemi.

27. K námitkám žalobce do závěrů znaleckého posudku znalecký ústav uvedl, že provedení rekonstrukce pohybu žalobce při nehodě 1. 6. 2017 demonstrované na videozáznamu pořízeném žalobcem doručeném znaleckému ústavu nelze považovat za průkazné. Žalobce předvádí své pohyby ze základní polohy, kterou je sed na židli, ta má být ekvivalentem sedadla řidiče v autobusu. Je zřejmé, že reálné poměry na místě řidiče jsou odlišné. Manévry, které žalobce předvádí, nedopovídají možnostem pohybu řidiče s rukama na volantu ani prostorovým možnostem pracovního místa (kabiny) řidiče. Na vybraných snímcích je zřejmé, že virtuální volant je zcela mimo jakoukoliv možnou polohu volantu skutečného. Kromě toho se žalobce staví téměř do vzpřímené polohy, což by samo o sobě bylo v reálné kabině obtížné, nehledě na to, že rychlost vozidla byla poměrně malá a tedy také intenzita decelarace. Pokud by tato situace odpovídala skutečnosti, tak by nepochybně daleko důrazněji dopadla na nepřipravené cestující v autobuse. Celý videozáznam pak nedokumentuje pohyb osoby, která není fixována bezpečnostními pásy, kterými, jak znalecký ústav předpokládá, byl autobus tohoto typu vybaven. Vyšetření žalobce v rámci znaleckého posudku znalecký ústav nepovažoval za nutné, informace obsažené v soudním spise byly dostatečné. Pokud by soud požadoval exaktní posouzení pohybu těla při zmiňované dopravní nehodě, tak by bylo třeba obrátit se na znalce zabývajícího se biomechanikou.

28. Zástupce znaleckého ústavu MUDr. [jméno] [příjmení] byl vyslechnut v souladu s ust. § 127 o.s.ř. při jednání soudu prostřednictvím videokonference. Při tomto výslechu zástupce znaleckého ústavu stvrdil závěry znaleckého posudku a zodpověděl dotazy soudu a účastníků řízení. Uvedl, že dle názoru znaleckého ústavu při tomto typu nehody, která proběhla, mohlo dojít k určitému předklonu u žalobce, který nepřekračoval fyziologické meze, ale rotační pohyb bederní páteře byl zanedbatelný až žádný. V odpovědích na další dotazy zástupce znaleckého ústavu odkázal na příslušné části znaleckého posudku a odpovědi na tam uvedené dotazy s několika upřesněními. Uvedl, že odpovědi na straně 21 znaleckého posudku se vztahují na bederní páteř, k pohybu nikoli maximálnímu krční hrudní páteře dojít mohlo. K vyjádření na straně 23 znaleckého posudku bod 6.2.5 znalec uvedl, že znalecký ústav upřesňuje svoji odpověď v tom, že mohlo dojít ke zcela zanedbatelné rotaci bederní páteře v mezích fyziologického rozsahu pohybu. K vyjádření na straně 25 znaleckého posudku bod 6.4.2 znalec uvedl, že odpověď znaleckého ústavu zůstává stejná, tzn., že k prudkému rotačnímu pohybu dle názoru znaleckého ústavu v oblasti bederní páteře dojít nemohlo. Žádný z popsaných dějů nemůže vést k dramatickému výhřezu meziobratlové ploténky. K otázce hematomu u žalobce znalec uvedl, že tento není přesně popsán, není uvedena jeho velikost a zbarvení. Poprvé byl pozorován 13. 6. 2017 čili 14 dní po nehodě, respektive je popsán ve zdravotnické dokumentaci. Je možné, že byl popsán dříve, podstatný je však zápis do dokumentace. Znalec dodal, že ač tento hematom nepovažuje znalecký ústav za důležitý, nelze přesně určit, kdy vznikl. Teoreticky mohl vzniknout i před nehodou i krátce po ní. K vyjádření k bezpečnostním pásům znalec uved, že doplňkem bylo doloženo potvrzení praktického lékaře o tom, že žalobce nemusí používat bezpečnostní pásy. To bylo ze dne 23. 5. 2017. Jaký byl důvod této výjimky, když při vstupní prohlídce 16. 1. 2017, necelého půl roku před úrazem, je zdravotní stav popisován tak, že nevzbuzoval podezření pro udělení nějaké výjimky v souvislosti s bezpečnostním pásem, není zřejmé. Znalec poznamenal, že použití bezpečnostních pásů nepovažují za zásadní. Dle medicínského názoru znaleckého ústavu nezáleželo při této konkrétní dopravní nehodě na tom, zda byl řidič připoután nebo nebyl. Zástupce znaleckého ústavu dále uvedl, že nemůže uvést, zda jsou nějaké mezní síly, které mohou na oblast bederní páteře působit tak, aby byly způsobeny nějaké následky v této oblasti páteře i trvalého charakteru. Jedná se o dotaz na znalce z oboru biomechaniky. Znalec uvedl, že stupně poškození páteře jsou různé – pohmoždění, podvrknutí, zlomení, vymknutí, poranění míchy. Podvrknutí páteře může být způsobeno jen malou silou. Závažná poranění jako zlomeniny, poranění nebo výhřezy plotének, poškození míchy vyžadují velmi vysokou intenzitu násilí. Znalec doplnil text na straně 25 znaleckého posudku bod 6.4.2 v tom smyslu, že zde jsou nuceni používat znalci náhradní termín pro popis síly, která působí jinak. Pro výraz prudký považují za charakteristické, že je to rychlý, násilný případně nekoordinovaný pohyb. To to, že pohyb žalobce v rámci nehody dne 1. 6. 2017 nesplňoval parametry pro následek prudkého pohybu, v rámci předchozí odpovědi znalec uvedl. Že toto bylo odvozováno z mechanismu nehody, tedy z technických parametrů nehody, které byly známy – rychlost, způsob srážky, reakce, to, že v autobuse byli pasažéři atd. Otázka souvisí s posudkem [celé jméno znalce] a z textu: Pokud tedy připustím prudký rotační pohyb, musí být součástí násilí v průběhu dopravní nehody. V daném případě násilí nebylo součástí dopravní nehody. Dle názoru znaleckého ústavu k násilí v průběhu dopravní nehody nedošlo, protože se nejednalo o čelní srážku a prudký náraz. Pokud žalobce provedl sám, jak popisuje, nějaký pohyb ve smyslu otočení volantu, tak mohl být prudký, nicméně v posudku na straně 25, kde se znalecký ústav k této otázce vyjadřuje, je napsáno: K prudkému rotačnímu pohybu v oblasti bederní páteře nemohlo dojít a na tom znalecký ústav trvá. Zástupce znaleckého ústavu taktéž uvedl, že znalecký ústav nikdy ve svém znaleckém posudku nepopíral, že by při předmětné dopravní nehodě nemohly vzniknout problémy v oblasti bederní páteře, ale znalecký ústav tvrdil a stále tvrdí, že mohlo vzniknout natažení svalu v této oblasti, maximálně podvrknutí páteře. Je to uvedeno v posudku. Znalecký ústav popírá, že by mohlo vzniknout závažnější poranění ve smyslu vyhřeznutí ploténky. Co se týče trvalejších následků, nelze o nich hovořit, když trvalé následky po natažení svalu případně podvrknutí páteře nenastávají, pokud je páteř relativně zdravá.

29. Skutečnosti zjištěné z provedených důkazů vzal soud za základ zjištěného skutkového stavu věci.

30. Podle ust. § 52 písm. d) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen z. p.) zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

31. Podle § 52 písm. e) z. p. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

32. Podle § 72 z. p. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

33. Podle § 67 odst. 2 z. p. zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhá zaměstnanci nepřísluší.

34. Podle § 67 odst. 3 z. p. pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

35. Podle § 67 odst. 4 z. p. odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

36. Dle právní věty rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2016 spisové značky 21 Cdo 1804/2015 při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, anebo že z postojů zaměstnance či zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost vyřešit (postavit najisto) dokazováním provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) z. p. není neplatným pracovně právním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařský posudkem popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, uplatnil-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 z. p.), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

37. V projednávané věci žalovaná dala žalobci dopisem ze dne 29. 11. 2018 výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. e) z. p. s odvoláním na lékařský posudek poskytovatele pracovně- lékařských služeb MUDr. [jméno] [příjmení] – MediClinic ze dne 27. 11. 2018, podle něhož žalobce„ na základě výsledku lékařské prohlídky ze dne 27. 11. 2018 pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce“ s tím, že výpovědní lhůta činí dva měsíce a začíná běžet prvým dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydaný MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem pro dospělé, dne 27. 11. 2018 uvádí, že na základě provedené periodické prohlídky žalobce pozbyl zdravotní způsobilost jako řidič autobusu. V tomto směru lze souhlasit se žalobcem a ani žalovaná tomuto nijak neodporovala, že tato listina není řádným lékařským posudkem. Nebylo však možné bez dalšího učinit závěr o tom, že by výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou podle ust. § 52 písm. e) z. p. byla neplatná. V souladu s výše uvedeným judikátem tak bylo v průběhu řízení zkoumáno, zda žalobce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče v důsledku utrpěného pracovního úrazu a zda byl tedy dán důvod výpovědi dle ust. § 52 písm. d) z. p. či zda souvislost s utrpěným pracovním úrazem nebyla dána a byl naplněn důvod výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. e) z. p.

38. Soud proto v průběhu řízení ustanovil znalce [celé jméno znalce], kterému zadal vypracování znaleckého posudku, následně po předložení oponentního znaleckého posudku žalobcem ustanovil soud v řízení znalecký ústav za účelem vypracování revizního znaleckého posudku, který zodpověděl dotazy soudu a současně se vyjádřil k závěrům znaleckých posudků jak [celé jméno znalce] ustanoveného soudem tak doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., NBA, který zpracoval znalecký posudek na základě zadání žalobce. Ze závěrů revizního znaleckého posudku a jeho závěrů vyplývá (v podrobnostech viz výše), že během nehody dne 1. 6. 2017, při níž žalobce utrpěl úraz, nemohla být bederní páteř žalobce vystavena téměř žádnému pohybu ve smyslu předklonu i rotace, a to ani v míře dosahující běžného rozsahu pohybu v této oblasti. Nemohlo dojít ani k přímému poškození levého SIK. U dříve nepoškozených ploténkových struktur je vyloučeno, aby při nehodě vzniklo jejich poškození. Za předpokladu, že bederní páteř včetně plotének žalobce byla ve stavu odpovídajícím věku, lze proto její přímé poškození nehodou považovat za vyloučené. Žalobce utrpěl podvrknutí (natažení) krční a bederní páteře. To mohl být stimulant pro nastartování procesu vedoucí k progresi změn poškozených plotének, posléze vedoucích ke klinicky významným změnám. Je hypotetická možnost, že prudkým stahem svalstva mohlo dojít k minimální vzájemné změně postavení obratlů, a tím podnítit i posun ploténky. Tato úvaha je vysoce nepravděpodobná, protože na žádném z radiodiagnostických vyšetření nejsou popsány významné kostěné změny, tedy vlastní nosná kostra páteře byla pevná a vzájemný posun proto neumožňovala. Znalecký ústav uvedl, že souvislost mezi nehodou a následným vývojem zdravotního stavu žalobce je náhodná. Časovou návaznost nelze popřít, ovšem mohla by nastat i u jiných důvodů (prudký předklon, otočení, zvednutí břemene apod.). A uvedl, že v případě alespoň relativně zdravé ploténky by k tomu nedošlo. Příčinou vzniku dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce nebyla dopravní nehoda ze dne 1. 6. 2017, ale onemocnění páteře chronického charakteru, které se podle všeho předmětnou nehodou manifestovalo. Hlavní a také jedinou diskutovanou příčinou dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče autobusu bylo chronické degenerativní onemocnění páteře s porušením plotének bederní páteře a degenerativní bolestivé postižení levého SIK. Potíže s páteří a levým SIK trvaly nejméně do září 2020 a jsou popisovány i při vyšetření znalcem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., NBA, 15. 11. 2021. Neumožňovaly žalobci dlouhodobě vykonávat stávající povolání řidiče autobusu v plném rozsahu respektive téměř vůbec, a to ani do budoucna. Dopravní nehoda ze dne 1. 6. 2017, při níž utrpěl žalobce úraz, nemohla být kauzální příčinou žalobcova následného stavu. Příčinou bylo onemocnění páteře chronického charakteru. Okolnosti nehody mohly být pouze jakýmsi iniciačním momentem, na jehož základě se onemocnění páteře posléze manifestovalo. Vyvolaná reakce ve smyslu svalového spasmu obvykle u zdravé páteře odezní přibližně do jednoho měsíce. Hlavní a také jedinou diskutovanou příčinou dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce řidiče autobusu bylo chronické degenerativní onemocnění páteře s porušením plotének bederní páteře.

39. S ohledem na zjištěné skutečnosti výše uvedené tak dospěl soud k závěru, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou ve smyslu ust. § 52 písm. e) z. p. je výpovědí platnou. Nedostatek lékařského posudku MUDr. [příjmení] jako poskytovatele pracovně zdravotních služeb byl v průběhu řízení zhojen provedeným dokazováním, zejména vypracovanými znaleckými posudky MUDr. [celé jméno znalce] a revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu Úrazová nemocnice v [obec]. Znalecký posudek z oboru biomechaniky navrhovaný žalobcem soud již neprováděl a tento důkaz zamítl jako nadbytečný, když má za to, že závěry znaleckých posudků jsou pro rozhodnutí ve věci plně dostačující. Vzhledem k tomu, že výpověď z pracovního poměru danou žalobci žalovanou shledal soud za platnou, neshledal ani důvody pro vyhovění vznesenému nároku žalobce na úhradu odstupného a žalobu taktéž v této části zamítl.

40. Podle ust. § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

41. Podle ust. § 148 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

42. V souladu s výše citovaným zákonným ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalované vůči žalobci soud právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 53 903,64 Kč. Tato částka je tvořena náklady právního zastoupení za 10 úkonů právní služby á 2 500 Kč (za úkony příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednáních dne 9. 12. 2019, písemné podání ze dne 8. 1. 2019, účast na jednání soudu 7. 10. 2020, 27. 4. 2022, 23. 6. 2023 a 23. 10. 2023 a podání ze dne 23. 10. 2020 a vyjádření ze dne 3. 2. 2022), dále 10x paušální náhrada á 300 Kč, náhrada cestovních výdajů v celkové výši 8 284 Kč za 5 cest k jednání soudu Plzeň – Karlovy Vary a zpět včetně náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 600 Kč za cesty ke každému jednání, daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v celkové částce 7 619,64 Kč dle ust. § 37 odst. 3 o.s.ř. a částky 10 000 Kč představující zaplacenou zálohu na vypracované znalecké posudky.

43. V rámci řízení byly vypracovány znalecké posudky, za které bylo soudem uhrazeno znalečné ve výši 6 400 Kč a 41 532,45 Kč. Dále byla vyplacena částka 1 540 Kč a 4 840 Kč v souvislosti s výslechem znalců v rámci soudního jednání. Tyto náklady v celkové výši 54 312,45 Kč byly částečně hrazeny ze záloh zaplacených žalobcem a žalovanou ve výši 20 000 Kč. Státem zálohované náklady činí tedy 34 312,45 Kč a soud tuto částku stanovil zaplatit žalobci v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř.

Poučení