18 Co 108/2025 - 80

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Novákové a soudců JUDr. Jana Zavřela a JUDr. Petry Flídrové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] s adresou pro doručování [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o žalobě o vyklizení bytu o odvolání žalobkyně a o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2005, č. j. 37 C 211/2024-49, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Shora označeným („napadeným“) rozsudkem Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) určil, že výpověď z nájmu bytu č. [Anonymizováno] nacházejícího se v domě v [adresa], katastrální území [adresa] (dále jen „sporný byt“), daná žalovaným žalobkyni dne [datum], je neoprávněná (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalovaný domáhal po žalobkyni vyklizení sporného bytu (výrok II), a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že mezi účastníky (žalobkyní jako nájemkyní a žalovaným jako pronajímatelem) vznikl nájemní vztah ke spornému bytu, z něhož dal žalovaný žalobkyni výpověď podáním z [datum], žalobkyni doručeným [datum], pro zvlášť hrubé porušení povinností žalobkyně podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, z důvodu provádění stavebních úprav (kompletní rekonstrukce bytového jádra s odstraněním zařizovacích předmětů, vybouráním zárubní koupelny a toalety, odstraněním podlah a obkladů) bez jeho souhlasu, a to bez výpovědní doby. Výpověď obsahuje poučení žalobkyně o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Před podáním výpovědi žalovaný žalobkyni nevyzval k odstranění protiprávních úprav.

3. Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi byla podána včas a je důvodná. Výpověď obsahuje náležitosti podle § 2286 odst. 2 o. z., avšak výpovědní důvod nebyl uplatněn opodstatněně, když § 2991 nedopadá na uvedené důvody nepovolené rekonstrukce. K žádnému poškození bytu pracemi žalobkyně nedošlo, naopak došlo k jeho zhodnocení. Provedení prací žalobkyní bez souhlasu pronajímatele mohlo být jen důvodem výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s výpovědní dobou, z tohoto důvodu ale dána nebyla. Jelikož žalovaný žalobkyni před podáním výpovědi nevyzval k odstranění protiprávních úprav, nelze k výpovědi podle § 2291 odst. 3 o. z. přihlížet, i kdyby byla důvodná. Trvá-li stále nájemní vztah, nelze vyhovět žalobě žalovaného na vyklizení sporného bytu (jehož se domáhá v soudem spojeném řízení s řízením o určení neoprávněnosti výpovědi). O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle úspěchu žalobkyně v řízení a odměnu advokáta vypočetl z tarifní hodnoty [částka] Kč (z jednání [datum] po spojení obou řízení ke společnému projednání z [částka] Kč) podle § 9 odst. 1 (po spojení řízení dále podle § 12 odst. 3) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“, a to ve znění účinném do [datum] u úkonů právních služeb provedených do tohoto dne a ve znění účinném od [datum] u účasti zástupce žalobkyně na jednání soudu [datum].

4. Proti tomuto rozsudku se odvolali oba účastníci.

5. Žalobkyně své odvolání směřuje jen do výroku III o nákladech řízení a požaduje, aby jí na nákladech řízení byla přiznána částka [částka] Kč podle jejího vyčíslení před soudem prvního stupně. Usuzuje, že soud prvního stupně na rozhodnutí o nákladech řízení nesprávně aplikoval § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 advokátního tarifu a na spojený úkon § 7 bod 5, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 advokátního tarifu, zatímco měl aplikovat § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 advokátního tarifu a odměnu advokáta vyčíslit částkou [částka] Kč do [datum] (namísto soudem prvního stupně vyčíslené odměny [částka] Kč) a za účast u jednání po [datum] podle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 advokátního tarifu částkou [částka] Kč (namísto soudem prvního stupně přiznané odměny [částka] Kč).

6. Žalovaný odvolání směřuje do všech výroků napadeného rozsudku, jenž navrhuje změnit a žalobu žalobkyně zamítnout a jeho žalobě na vyklizení sporného bytu vyhovět. Vytýká soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci. Žalovaným uvedený výpovědní důvod byl uplatněn opodstatněně, neboť žalobkyně provedla bez předchozího souhlasu pronajímatele úpravy, čímž porušila povinnost nájemce zvlášť závažným způsobem. To plyne z § 2263 odst. 1 o. z. i z nájemní smlouvy. Nesouhlasí s tím, že opravami žalobkyně byt zhodnotila, to nemá oporu v provedeném dokazování. V ustanovení § 2991odst. 1 o. z. uvedený výčet je demonstrativní. Žalobkyně svým chováním neoprávněně zasáhla do vlastnického práva žalovaného. Povaha provedených prací neumožňuje zhojení postupem podle § 2291 odst. 3 o. z., navrácení v předešlý stav není fakticky možné. Výzva by tak byla bezobsažná. Postup podle § 2288 odst. 1 o. z. a dání výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou by podstatně zkracoval jeho právo v situaci, kdy žalobkyně zvlášť závažně porušila povinnosti nájemce a zasáhla do jeho vlastnického práva.

7. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného navrhla rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé potvrdit. Zhodnocení sporného bytu stavebními úpravami žalobkyně bylo prokázáno úředním záznamem žalovaného z [datum] a fotodokumentací, což může odvolací soud doplnit fotodokumentací stavu bytu před a po provedením stavebních prací, z níž neučinil soud prvního stupně žádná zjištění, a výpovědí svědka [jméno FO] navrženou žalobkyní před soudem prvního stupně a jím k důkazu neprovedenou. Tvrzení žalovaného o provedení kompletní rekonstrukce bytového jádra nemá oporu ve spise (ta proběhla již v roce [Anonymizováno]) a je účelové, jednalo se pouze o běžné a dílčí stavební úpravy. Nemohla tak být naplněna skutková podstata ani § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Odmítá i výklad § 2291 odst. 3 o. z. provedený žalovaným a ztotožňuje se s jeho výkladem provedeným soudem prvního stupně, což odpovídá historickému a logickému výkladu.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání jsou podána oprávněnými subjekty (§ 201 o. s. ř.), jsou přípustná (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), jsou podána včas (§ 204 o. s. ř.), odvolání žalovaného směřující proti výrokům o věci samé je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání ani jednoho z účastníků není důvodné 9. Nejprve je třeba uvést, že oba účastníci v odvolacím řízení upřesnili označení žalovaného (v řízení o určení neoprávněnosti výpovědi) a žalobce (v řízení o vyklizení bytu), z něhož nebylo zřejmé, zda má být podle nich účastníkem město [adresa] (bez dalšího označení) nebo jeho (přesně označená názvem, identifikačním číslem a sídlem) městská část, tak, že žalobcem je statutární město [adresa] (s výše označeným sídlem jeho magistrátu) a údaj o městské části je uveden coby doručovací adresa (ve spojení s tím, že označená městská část v souladu se [Anonymizováno] [Anonymizováno] Brna vykonává správu sporného bytu).

10. Pronajímatel může nájemci vypovědět nájem bytu (domu), který mu byl přenechán k zajištění jeho bytových potřeb, výpovědí v tříměsíční době z důvodů uvedených v § 2288 odst. 1, 2 o. z., nebo výpovědí podle § 2291 o. z. bez výpovědní doby. 11.

10. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

12. Podle § 2291 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odst. 3).

13. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

14. Rozlišením obou důvodů výpovědi se podrobně zabýval Nejvyšší soud v (soudem prvního stupně citovaném) rozsudku ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016 (dostupném, stejně jako další uváděná rozhodnutí tohoto soudu na webových stránkách www.nsoud.cz). Uvedl, že „[Z] § 2288 odst. 1 a § 2291 odst. 1 o. z. je zřejmé, že zákon rozlišuje různé stupně intenzity porušení povinností nájemce a s tím související podmínky, za nichž může pronajímatel nájem bytu vypovědět. Jen „běžné“ porušení povinností není spojeno s naplněním žádného výpovědního důvodu. Aby pronajímatel mohl nájem vypovědět, musí nájemce porušit své povinnosti alespoň hrubým způsobem. V takovém případě mu pronajímatel může dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou [§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.] a výpovědi nemusí předcházet žádné upozornění pronajímatele ani žádná výzva ke zjednání nápravy (srovnej § 2288 o. z.). Má-li pronajímatel za to, že nájemce porušil své povinnosti zvlášť závažným způsobem, tedy naprosto zásadně, může mu dát výpověď bez výpovědní doby. Předtím, než přistoupí k podání výpovědi, však musí podle § 2291 odst. 3 o. z. vyzvat nájemce, aby své závadné chování odstranil (popř. odstranil protiprávní stav). Jde o hmotněprávní podmínku, která odráží závažnost důsledků spojených s výpovědí bez výpovědní doby („okamžité“ skončení nájmu, povinnost nájemce byt vyklidit bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu), a jen při jejím splnění může být výpověď oprávněná a platná. Nájemce má tak možnost k nápravě svého závadného chování (protiprávního stavu) a odvrácení skončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby; napraví-li své chování (protiprávní stav) v poskytnuté (přiměřené) době, výpovědní důvod pomine. Výzva nemusí být písemná, ale aby tato hmotněprávní podmínka byla splněna, musí obsahovat specifikaci (popis) závadného chování (protiprávního stavu) a k nápravě musí pronajímatel nájemci stanovit přiměřenou dobu. …. V řízení podle § 2290 o. z. soud rozhoduje o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy zejména, zda uplatněný výpovědní důvod byl naplněn; neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá. Výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby může tedy dát pronajímatel nájemci teprve poté, co ho řádně vyzval k odstranění závadného chování (protiprávního stavu) a marně uplynula doba k nápravě tohoto závadného chování …..Ustanovení § 2291 o. z. tak umožňuje pronajímateli vypovědět nájemci, který porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, nájem bytu výpovědí bez výpovědní doby, tedy tzv. okamžitě, zároveň však poskytuje nájemci možnost zabránit skončení nájmu tím, že své závadné chování (protiprávní stav) napraví (odstraní), tedy nejen že od něj okamžitě upustí, ale i nahradí škody (dluhy), které již vznikly. Účelem § 2291 o. z. je tedy „okamžité“ skončení nájmu jen v případě, že nájemce, který porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, ani přes výzvu pronajímatele od svého jednání neupustí. ….. V případě výpovědního důvodu podle § 2291 o. z. musí jít nejen o porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, ale také o jednání (protiprávní stav), které může nájemce napravit (odstranit). Je-li z povahy porušené povinnosti (protiprávního stavu) vyloučeno, aby nájemce své závadné jednání (protiprávní stav) napravil (odstranil), není ani důvod mu poskytnout přiměřenou dobu na „nápravu“. V takovém případě není na místě výpověď z nájmu podle § 2291 o. z. bez výpovědní doby, ale výpověď podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou.

15. S výše uvedenými závěry, které respektoval ve svém rozhodnutí i soud prvního stupně, se odvolací soud zcela ztotožňuje.

16. V daném případě je z výpovědi z nájmu sporného bytu z [datum] zřejmé, že byla dána žalovaným žalobkyni podle § 2291 o. z. bez výpovědní doby a ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaný žalobkyni nevyzval k odstranění jejího závadného chování (ke zjednání nápravy). Nebyla tak splněna hmotněprávní podmínka pro výpověď podle tohoto ustanovení bez výpovědní doby, k výpovědi tak nelze přihlížet a jako zdánlivá je neoprávněná již na základě této skutečnosti. Pokud se žalovaný brání tím, že odstranění závadného stavu (následků závadného chování žalované) není možné a výzva podle § 2291 odst. 3 o. z. by tak byla bezobsažná, pak tím potvrzuje správný závěr soudu prvního stupně, že v takovém případě nebyl dán důvod pro výpověď bez výpovědní doby podle § 2291 o. z., nýbrž (byl-li by výpovědní důvod naplněn) podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou.

17. S ohledem na shora uvedené by nebylo možno výpověď považovat za oprávněnou ani v případě, že by žalobkyně svým chováním (stavebními úpravami sporného bytu bez souhlasu žalovaného vyžadovaného ať již zákonem, nebo smlouvou) porušila povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Za daného stavu tak bylo nadbytečné zabývat se tím, zda chování žalobkyně bylo zvlášť závažným porušením povinností nájemce, zda provedené stavební úpravy vyžadovaly souhlas pronajímatele či nikoli, zda tento souhlas byl dán a (jak posuzoval soud prvního stupně) zda stavebními úpravami žalobkyně sporný byt zhodnotila (jak uvádí žalobkyně) či nikoli. Proto nebylo pro rozhodnutí věci potřebné a účelné provádět dokazování k tomu žalobkyní (před soudem prvního stupně) navrženými důkazy uvedenými v jejím vyjádření k odvolání.

18. Pokud žalovaný v odvolacím řízení uplatnil novou skutečnost, že žalobkyně byt neužívá a pronajímá ho, pak (i kdyby byla v odvolacím řízení přípustná, nastala-li by tato skutečnost po vydání napadeného rozhodnutí) nebylo v odvolacím řízení provedeno dokazování navrženým důkazem – záznamem z provedeného šetření, neboť ani tato skutečnost by nemohla výsledek řízení ovlivnit. Na posouzení oprávněnosti výpovědi z [datum] dané toliko pro provedené neodsouhlasené stavební úpravy sporného bytu by to totiž nic nezměnilo a předmětem řízení posuzování žádné jiné výpovědi, která by byla dána z nově uplatněného výpovědního důvodu, není.

19. Není-li výpověď z [datum] doručená žalobkyni [datum] oprávněná a v řízení nebylo tvrzeno a prokazováno, že nájem bytu skončil jiným způsobem, nemůže být důvodná ani žaloba žalovaného na vyklizení bytu podle § 1040 odst. 1 o. z.

20. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II o věci samé jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

21. Ani odvolání žalobkyně proti výroku III o nákladech řízení však nepovažuje odvolací soud za důvodné.

22. Podle § 8 odst. 1 část věty před středníkem advokátního tarifu, není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká.

23. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka [částka] Kč (od [datum] [částka] Kč).

24. Podle§ 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu ve znění do [datum] (jehož se dovolává žalobkyně) se částka [částka] Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odstavci 3 písm. a) [tedy ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné], jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.

25. Podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 se částka [částka] Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o obchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.

26. Rozhodnutí o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 2290 o. z. není určením existence právního vztahu nebo práva ani určením neplatnosti právního jednání ve smyslu výše uvedených ustanovení, jichž se žalobkyně dovolává, a pod citovaná ustanovení nelze podřadit ani spojené řízení o vyklizení bytu. Ustanovení § 9 odst. 2 a násl. advokátního tarifu pro tyto případy nestanoví jinak, proto je třeba v obou spojených řízeních postupovat podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu (jak odměnu v obou řízeních správně ve spojením s § 7 a § 12 odst. 3 advokátního tarifu vypočet soud prvního stupně).

27. Lze poukázat i na judikaturu Nejvyššího soudu, s níž se odvolací soud rovněž ztotožňuje.

28. V usnesení ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 345/2021, Nejvyšší soud uvedl, že v řízení o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu se za tarifní hodnotu pro určení mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby považuje částka 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

29. V usnesení ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016, Nejvyšší soud uvedl, že žaloba podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. je žalobou vindikační; jedná se o žalobu vlastníka věci na vydání a odevzdání věci proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje, která se u nemovitosti realizuje žalobním petitem na její vyklizení. Pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí vychází ze závěru, že je-li předmětem vydání věci (vyklizení nemovitosti), určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu.

30. V rozsudku ze dne 17. 2. 2025, sp. zn. 29 Cdo 3264/2023, jehož předmětem bylo vyklizení bytu, postupoval Nejvyšší soud (bez dalšího) při výpočtu odměny advokáta podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu.

31. I kdyby odvolací soud pominul skutečnost, že zákon prohlašuje za nemovitou věc (srov. § 498 odst. 1 o. z.) toliko bytovou jednotku jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (srov. § 1159 o. z.) a v daném případě nebylo tvrzeno a prokazováno, že v domě došlo ke vzniku jednotek podle § 1163 a násl. o. z., nebylo by možno při určení odměny advokáta v řízení o vyklizení bytu vyjít ani z jeho ceny podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť hodnota bytu nebyla ve věci zjišťována (pro rozhodnutí nebyla významná), ze spisu nevyplývá a je tak opodstatněn závěr, že by ji bylo možno zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, což opět vede k aplikaci § 9 odst. 1 advokátního tarifu.

32. Soud prvního stupně tak správně žalobkyni přiznal vedle zaplaceného soudního poplatku [částka] Kč náhradu podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby v řízení o neoprávněnosti výpovědi z nájmu a za převzetí a přípravu zastoupení a písemné vyjádření k žalobě v řízení o vyklizení bytu) z tarifní hodnoty [částka] Kč, tedy po [částka] Kč, a paušální částky náhrady hotových výdajů po [částka] Kč za každý z těchto úkonů (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4, § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum]) a po spojení řízení ke společnému projednání za účast zástupce žalobkyně u jednání [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] náhradu odměny z tarifní hodnoty [částka] Kč ve výši [částka] Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů [částka] Kč (§ 9 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 3, § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum]) a dále částky [částka] Kč odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad, jíž je advokát zastupující žalobkyni plátcem [§ 137 odst. 1, 3 písm. a) o. s. ř.], celkem tedy po zaokrouhlení [částka] Kč splatných k rukám advokáta v řízení žalobkyni zastupujícího (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a nikoli náhradu částky žalobkyní požadované.

33. Výrok III o nákladech řízení proto odvolací soud rovněž jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

34. Výrok II tohoto rozsudku o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. a skutečností, že v rozhodnutí o věci samé byla žalobkyně zcela úspěšná. Náleží jí tak náhrada nákladů, a to odměny advokáta za dva úkony právní služby [písemné vyjádření k odvolání žalovaného a účast zástupce u jednání odvolacího soudu [datum], podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu] z tarifní hodnoty [částka] Kč, to je po [částka] Kč, a dvou paušálních částek náhrady hotových výdajů po [částka] Kč (§ 9 odst. 1, § 12 odst. 3, § 7 bod 5, § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od [datum]), to je celkem [částka] Kč, zvýšených o částku [částka] Kč odpovídající dani z přidané hodnoty [§ 137 odst. 1, 3 písm. a) o. s. ř.], celkem tedy [částka] Kč splatných k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Oproti tomu žalobkyni nenáleží náhrada nákladů advokáta za odvolání proti výroku III rozsudku o nákladech řízení, neboť v tomto rozsahu nebyla žalobkyně v odvolacím řízení úspěšná, uvedený úkon právní služby tak nebyl účelný a žalovanému v souvislosti s tímto odvoláním žádné náklady nevznikly, neboť k odvolání žalobkyně se písemně nevyjádřil.

Poučení