18 Co 230/2020

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění opravného usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a ve spojení s doplňujícím rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na soudním poplatku za podanou žalobu částku [částka] na účet soudu I. stupně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], a to do tří dnů od jeho právní moci k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem (ve znění opravného usnesení a doplňujícího rozsudku) soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.), dále uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení vzniklých státu částku [částka] (výrok III.) a žalované rovněž uložil zaplatit žalobci částku [částka] (výrok IV.).

2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém se žalobce domáhal úhrady částky [částka] s příslušenstvím odůvodněné tím, že se (s odkazem na znalecký posudek MUDr. [příjmení]) jedná o nárok na ztížení jeho společenského uplatnění. To s tvrzením, že dne [datum] jej při couvání srazilo vozidlo [příjmení] [jméno] (řidiče [jméno] [příjmení]), které bylo pojištěno u žalované. Žalobce v důsledku dopravní nehody trpí výraznými zdravotními obtížemi, a to zejména těžkým [anonymizováno 5 slov], při pohybu pociťuje silné bolesti pravé horní končetiny, sebeobsluha a osobní hygiena (jako třeba koupání) je tak pro něj velice problematické a musí mu pomáhat jeho manželka. Není schopen zvednout pravou horní končetinu, asistenci manželky proto potřebuje taktéž při oblékání, svlékání, ale třeba i při česání. V končetině navíc pociťuje neustálé brnění, nedokáže v ní udržet předměty ani se o ní nemůže opřít. Chůze je pro něj rovněž velice problematická, neboť trpí výraznými bolestmi kyčle. Během spánku pak nemůže kvůli bolestem vůbec ležet na pravém boku. Žalobce není schopen ani vykonávat běžnou údržbu bytu či drobné opravy (například výměnu prasklé žárovky), je omezen při přepravě dopravními prostředky, neboť se například nemůže chytit madel v tramvaji nebo autobuse. Před dopravní nehodou byl žalobce velice aktivním mužem, pravidelně plaval a 2x do roka jezdil moři, kde se plavání věnoval po celou dobu svého pobytu, v důsledku dopravní nehody je dodnes v plavání omezen. Další jeho zálibou byla například jízda na jízdním kole či turistika, ani těmto zálibám se po dopravní nehodě již nemůže věnovat ve stejném rozsahu. Skutečnost, že nemůže vést takový život, jako vedl před dopravní nehodou, se negativně odráží i na jeho psychice, kdy často trpí úzkostmi. Žalobce v této souvislosti uplatnil i nárok na náhradu znalečného MUDr. [příjmení] ve výši [částka]. Po podání žaloby, s ohledem na částečné plnění žalované, vzal žalobce co do částky [částka] žalobu zpět.

3. Žalovaná nezpochybnila vznik dopravní nehody, při které byl zraněn žalobce, nesouhlasila však s výší ztížení společenského uplatnění. Odkázala na řízení, které žalobce neúspěšně vedl u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] a ve kterém byly vypracovány znalecké posudky. Dle lékařského posudku MUDr. [příjmení], který si nechala vypracovat žalovaná, je totiž přiměřeným odškodněním ztížení společenského uplatnění žalobce toliko částka [částka], kterou žalovaná žalobci zaplatila.

4. Soud I. stupně, s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do částky [částka], řízení v rozsahu této částky, dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř., zastavil (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

5. Po provedeném dokazování listinnými důkazy - výzev k úhradě újmy, listin dokumentujících dopravní nehodu, zdravotní stav žalobce po nehodě, zdravotních zpráv, posudku znalce [příjmení] [příjmení], lékařského posudku MUDr. [příjmení] a znalce [příjmení] [příjmení] (včetně jeho výslechu) dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z hlediska skutkového stavu měl za prokázané, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž byl zraněn žalobce. Ten při pádu na chodník utrpěl tříštivou vícefragmentovou zlomeninu chirurgického krčku pravé pažní kosti s odlomením a dislokací velkého hrbolu, zlomeninu osmého žebra vpravo, zhmoždění ramene a paže, zhmoždění stěny hrudníku, zhmoždění kyčle a povrchní poranění částí hlavy. Byl omezen v péči o vlastní osobu, odkázán na pomoc manželky v rozsahu osobní hygieny, česání, chůze, péči o domácnost, údržby bytu, cestování, sportovních činností jako je plavání a jízda na kole. Přestože se výsledky jednotlivých znaleckých posudků různily, vyšel z toho, že znalec [příjmení] [příjmení] ve svém znaleckém posudku vycházel nejen ze zdravotnické dokumentace, ale i z osobní prohlídky žalobce a posudek vypracovával v době nejbližší k době úrazu. Ostatní znalci proto nemohli posoudit reálné potíže žalobce a znalec [příjmení] [příjmení] ani nehodnotil část posuzovaných položek vzniklých omezení žalobce. S jeho závěrem, že ve vyšším věku člověka nelze vést prakticky plnohodnotný život a vykonávat obvyklé aktivity v plném rozsahu, soud I. stupně nesouhlasil. Proto žalobci přiznal ztížení společenského uplatnění ve výši požadované žalobou. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle úspěchu ve věci (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.), o povinnosti žalované zaplatit státu náhradu nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 o. s. ř. (zjevně míněno ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. – poznámka odvolacího soudu). V doplňujícím rozsudku odůvodnil, že ačkoli předchozím rozsudkem vyhověl žalobě, nerozhodl o částce [částka] vynaložené žalobcem na nákladech znaleckého posudku. Proto tyto náklady žalobci přiznal.

6. Proti oběma rozsudkům podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Ohradila se proti závěru soudu I. stupně, že znalec [příjmení] [příjmení] nehodnotil část posuzovaných položek u omezení žalobce. Znalec při ústním jednání svůj postoj objasnil, a pokud jej soud I. stupně nepovažoval za postačující, měl vyhovět návrhu žalobce a zadat ústavní znalecký posudek. To však neučinil a tento důkazní návrh zamítl. Soud I. stupně nezohlednil ani údaje uvedené v části X. preambule metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen Metodika), tedy procentní snížení výsledné částky vzhledem k věku žalobce, přičemž nezdůvodnil, proč tak neučinil. Soud I. stupně rovněž pominul znalecký posudek MUDr. [příjmení], který byl vypracován v řízení vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], kdy ztížení společenského uplatnění žalobce bylo ohodnoceno dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. To s odůvodněním, že tento posudek byl vypracován o 4 měsíce dříve než posudek MUDr. [příjmení], a přestože nelze vyjít z jeho závěrů o výsledné částce ZSU, mohl soud I. stupně vyjít alespoň z dílčích údajů znalce. I tento znalec přitom provedl vyšetření žalobce. Soud I. stupně tak nepřihlédl k důkazu, který žalovaná navrhovala, a neúplně zjistil skutkový stav věci. Rozsudek je nepřezkoumatelný, postup soudu I. stupně, který nepřihlédl k závěrům znaleckého posudku, který sám zadával, je vnitřně rozporný. ZSU lze přitom posoudit i s odstupem času s přihlédnutím k ustálenosti zdravotního stavu. Pokud soud I. stupně argumentoval ve prospěch závěrů MUDr. [příjmení] vyšetřením žalobce, MUDr. [příjmení] souhlasem žalobce s jeho vyšetřením nedisponoval, a pokud to soud I. stupně považoval za nutné, měl znalci [příjmení] [příjmení] uložit povinnost žalobce vyšetřit. Rovněž přiznání částky [částka] (vynaložené náklady na znalecký posudek MUDr. [příjmení]) je předčasné, neboť nebyl vyjasněn diametrální rozdíl mezi posudkem MUDr. [příjmení] a ostatními posudky se stejným zadáním. Z těchto důvodů navrhla, aby rozsudky soudu I. stupně byly zrušeny a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] nezohlednil veškeré obtíže žalobce a své závěry ani při ústním projednání znaleckého posudku neobhájil, naopak znalecký posudek MUDr. [příjmení] obsahuje přesvědčivé zdůvodnění znaleckých závěrů. Posudek MUDr. [příjmení] nelze v daném řízení použít, neboť jeho závěry vycházejí z vyhlášky č. 440/2001 Sb. a k dopravní nehodě přitom došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku. Proto bylo nutné aplikovat metodiku Nejvyššího soudu. Neboť žalobce byl přes svůj věk v době úrazu stále velmi aktivním člověkem, nebyl ani důvod pro snížení výsledného odškodnění z důvodu věku.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dokazování částečně doplnil (ust. § 213 odst. 4 o. s. ř.).

9. Z likvidace znalečného MUDr. [příjmení] ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že znalec si za vypracování znaleckého posudku vyúčtoval částku [částka].

10. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání důvodné není.

11. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce v řízení uplatnil nárok na ztížení společenského uplatnění, které mu vzniklo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum], a dále na náklady, které mu v souvislosti s podanou žalobou vznikly. S ohledem na vznik dopravní nehody i jejích následků v době účinnosti nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. – dále jen o. z.) je nutno postupovat při odškodnění jejích následků dle ust. § 2956 - 2958 o. z.

12. Dle ust. § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

13. Dle ust. § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

14. Dle ust. § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením. Z pojištění odpovědnosti má v souladu s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku pojištěný právo, aby za něho pojistitel uhradil poškozenému uvedenou škodu, za kterou pojištěný poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, resp. nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou je podle občanského zákoníku povinen nahradit pojištěný škůdce.

16. Soud I. stupně správně mlčky dovodil pasivní legitimaci žalované, která je dána ust. § 6 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. Ostatně nedostatek pasivní legitimace žalovaná ani nenamítala.

17. Vzhledem k tomu, že k dopravní nehodě došlo již za účinnosti o. z. (a její následky se u žalobce projevily za účinnosti o. z.), nelze při zvažování odškodnění ZSU postupovat dle vyhlášky 440/2001 Sb., neboť ta byla přechodnými ustanoveními o. z. k [datum] zrušena. Odkaz žalované na znalecký posudek MUDr. [příjmení], který při hodnocení výše ZSU aplikoval tuto vyhlášku, proto není relevantní i s ohledem rozdílnost aktuální úpravy (viz níže uvedené závěry k tzv. Metodice, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3122/15). Soud I. stupně proto nepochybil, když tento důkaz v řízení neprovedl. Tvrzení, že soud I. stupně měl u tohoto posudku vyjít z dílčích zjištění znalce, žalovaná blíže nespecifikovala ani netvrdila, jak by se tato zjištění znalce mohla promítnout do závěrů soudu I. stupně o výši ZSU. Závěry MUDr. [příjmení] vztahující se k míře vyřazení žalobce z životních činností definovaných v Metodice, ani navazující právní závěr soudu I. stupně o výši náhrady nemajetkové újmy, nemůže ovlivnit zjištění, že MUDr. [příjmení] žalobce vyšetřil ještě před MUDr. [příjmení]. To za situace, kdy žalovaná z tohoto faktu žádná další rozhodná tvrzení v řízení nedovozuje.

18. Žalovaná svoji obranu prokazovala závěry lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Byť i tato osoba je lékařem – ortopedem, tento lékařský posudek neobsahuje znaleckou doložku o vědomosti zpracovatele posudku (jako znalce) o následcích vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu ust. § 127a o. s. ř., a odvolací soud k tomuto důkazu proto přistupoval jako k důkazu soukromou listinou ve smyslu ust. § 129 o. s. ř., tedy důkazu nižší důkazní síly, než jsou znalecké posudky MUDr. [příjmení] a MUDr. Luňáčka tuto doložku obsahující.

19. Jak je zřejmé ze znaleckých posudků MUDr. [příjmení], MUDr. [anonymizováno], lékařského posudku MUDr. [příjmení] a ve spojení s odůvodněním rozsudku, soud I. stupně akceptoval závěr, že při hodnocení výše ZSU lze využít„ Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.)“, vydanou Nejvyšším soudem ve spolupráci se Společností [anonymizována dvě slova], zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí jako doporučení občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k aplikaci § 2958 o. z., uveřejněnou pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč. (dále jen„ Metodika“). V případě Metodiky se jedná o materiál vypracovaný Nejvyšším soudem ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí. Je vystavěna na základech, principech a metodách, které byly v době od listopadu 2012 do března 2014 diskutovány širší právnickou veřejností a jejím odborným podkladem je komplexní medicínsky pojatá systematika zdravotních újem, vystihující vzájemné proporce v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Její praktická realizace vyžaduje dostatečně široké skutkové zjištění ohledně stavu pacienta doplněné o jeho odborné lékařské hodnocení tak, aby pro rozhodnutí soudu byl zajištěn dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný podklad umožňující dosáhnout přiměřených proporcí mezi jednotlivými typy újem při současném zachování prostoru pro zohlednění individuálních okolností na straně poškozeného. Metodika nemá a nemůže mít závazný charakter, je však pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 o. z., přestože byla vypracována českou justicí právě za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví. Tento systém je založen na upravené metodice Světové zdravotnické organizace (WHO), nazvané v české verzi Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF), a to tak, aby u trvalých zdravotních následků ztěžujících poškozenému společenské uplatnění bylo možno lékařskou diagnostikou vyjádřit a objektivizovat nepříznivé dopady zdravotních potíží do všech životních činností člověka a ve srovnání s jinými případy kvalifikovat rozsah omezení či vyřazení poškozeného z různých sfér společenského zapojení (takový systém označil za vhodný i Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3122/15, viz body 24. a 25.). Součástí takového přístupu je i tzv. subjektivizace (personalizace) výpočtem zjištěné částky, tedy její individuální úprava s ohledem na konkrétní poměry poškozeného, zejména věk, rozsah a kvalitu předchozího společenského zapojení, případně další významné okolnosti uvedené v § 2957 o. z. Lze uzavřít, že postup popsaný v Metodice má naplňovat zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Proto byla Metodika Nejvyšším soudem doporučena soudům nižších stupňů, aby ji při rozhodování ve sporech o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. využívaly a aby v rozhodnutích zdůvodnily svůj postup podle pravidel v ní nastavených (obdobně již tyto zásady vyložil Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pro oblast ztížení společenského uplatnění Metodika bodový systém zcela opouští a vymezuje obecný rámec vlivu na dosavadní aktivity a participace, přičemž vychází z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví vypracované Světovou zdravotnickou organizací. Je proto třeba při odčinění újmy pojmově nerozhodovat pouze na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž výhradně z výsledků provedeného dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci, jak ostatně i tvůrci Metodiky (srov. její bod IV.) předpokládali (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3122/15). Při respektu k výše uvedeným závěrům i odvolací soud vychází z aplikovatelnosti Metodiky pro účely zjištění ZSU dle ust. § 2958 o. z.

20. Jak vyplývá ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], znalec vyšel z ustálení zdravotního stavu žalobce v roce 2015, proto také z výchozí rámcové částky [částka]. Při procentním vyjádření položek D1-D9 (tj. výsledném procentu funkčních omezení funkčních schopností) došel k výsledku 8,56%, když jednotlivé obtíže žalobce hodnotil povětšinou stupněm 2 (D240, D470, D475, D620, D640, D650, D850, D920) nebo 3 (D430, D445, D510, D520, D540), zcela výjimečně pouhým stupněm 1 (D530, D550), a svůj závěr poznámkou k položce odůvodnil. Jeho závěru odpovídají souvisící procenta obtíže (Kapacita) u jednotlivých položek stanovené u stupně obtíží 1 hodnotou 14,5%, u stupně 2 hodnotou 37% a u stupně 3 hodnotou 72,5%. U položek D510, D520, D540, D620, D640 a D650 pak dospěl k závěru, že procenta obtíže (Výkon) jsou stanoveny 14,5%. Z obsahu posudku vyplývá, že znalec neuplatnil modifikační koeficient a dospěl k výsledné částce ZSU ve výši [částka]. Znalec přitom vyšel jednak z výpovědi žalobce, jednak jej osobně dne [datum] shlédl a dospěl k závěru, že v době vyšetření byl poúrazový stav žalobce stabilizován.

21. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] vyšel z ustálení zdravotního stavu žalobce v roce 2016, proto také z výchozí rámcové částky [částka]. Při procentním vyjádření položek D1-D9 (tj. výsledném procentu funkčních omezení funkčních schopností) došel k výsledku 3,36%. Ačkoli tento znalec neuvedl stupeň obtíží ve škále 1-4, fakticky je v jím hodnocených položkách v souvisící procenta obtíže (Kapacita) u jednotlivých položek považoval za nižší (10%, případně 15%), u procenta obtíže (Výkon) 15% - 30%. Základní částku poté krátil koeficientem věku na 80% a dospěl k částce [částka]. Položky D475 (Řízení), D550 (jídlo) a D620 (Získání nezbytných věcí a služeb) nehodnotil. K možným odlišným závěrům znaleckých posudků (znalce MUDr. [příjmení] a lékaře MUDr. [příjmení]) uvedl, že pro objektivizaci potíží by bylo pravděpodobně nutné strávit několik dnů v domácnosti poškozených, pak provést hodnocení způsobu, jak jsou schopni se samostatně se umýt, zda vyžadují pomoc druhých, jak používají dopravní prostředky apod. Proto jsou reálně možné jiné závěry znaleckých posudků týkající se výše ZSU (a rozdíly v řádu statisíců korun), neboť jsou ovlivněny subjektivním názorem znalce na zdravotnickou dokumentaci poškozeného ve spojení s hodnocením svých potíží poškozeným a názory různých znalců se mohou při vyhodnocování těchto podkladů výrazně lišit.

22. Lékařský posudek MUDr. [příjmení] vypracovaný na žádost žalované vyšel z ustálení zdravotního stavu žalobce v roce 2016, proto také z výchozí rámcové částky [částka]. Při procentním vyjádření položek D1-D9 (tj. výsledném procentu funkčních omezení funkčních schopností) došel k výsledku 2,52%. [příjmení] obtíží žalobce u některých položek hodnotil 1 (D430), případně 2 (D 445), v souvisící % obtíže (Kapacita) u jednotlivých položek považoval za nižší (v rozmezí 5% - 37%), u % obtíže (Výkon) a souvisící položky stupeň obtíže výkon není % omezení uvedeno u žádné z položek posudku, přestože je v jeho textové části odůvodněn. Základní částku poté krátil koeficientem věku na 80% a dospěl k částce [částka]. 23. [příjmení] [příjmení] vycházel při svém posudku ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] ze dne [datum], znalec [příjmení] [příjmení] ze zdravotnické dokumentace a vlastního ortopedického vyšetření žalobce ze dne [datum], znalec [příjmení] [příjmení] (který měl k dispozici soudní spis) vyšel ze zdravotnické dokumentace žalobce, předchozích posudků obsažených ve spise, RTG snímků a odborného vyšetření žalobce uskutečněného [datum].

24. Odvolací soud proto uzavírá, že závěry lékaře MUDr. [příjmení] jsou znevěrohodněny jednak tím, že jeho posudek není znaleckým posudkem ve smyslu ust. § 127a o. s. ř. (ale soukromou listinou žalované), jednak tím, že žalobce osobně neshlédl a spokojil se s podklady obsaženými v jiném znaleckém posudku. Jak osvětlil znalec [příjmení] [příjmení], právě souhrn závěrů učiněných ze zdravotnické dokumentace ve spojení s vlastním hodnocením potíží poškozeným a snahou o jejich objektivizaci znalcem je rozhodný pro závěr znalce o míře vyřazení poškozeného ze životních činností. Pro objektivizaci potíží poškozeného znalec [příjmení] [příjmení] považuje za ideální strávit několik dní s poškozeným, je však zřejmé, že k takovémuto ideálnímu postupu znalce nemůže při zpracování posudku dojít. Pro objektivizaci většiny tvrzených potíží poškozeného v daném případě tak postačí, jsou-li potíže poškozeného obsaženy ve zdravotnické dokumentaci a je-li poškozený znalcem rovněž vyšetřen. Tento předpoklad však posudek žalované, zpracovaný MUDr. [příjmení], nesplňuje. Odvolací soud k němu ze shora uvedených důvodů při svých závěrech nepřihlížel.

25. Z obsahu spisu vyplývá (žalovanou nevyvrácené) tvrzení žalobce o jeho doposud velice aktivním životě před nehodou, kdy ve svém věku (ke dni nehody) 73 let mimo jiné jezdil na kole, vykonával běžnou údržbu bytu či drobné opravy, aktuálně (mimo jiné shora vylíčené potíže) však při pohybu pociťuje silné bolesti a neustálé brnění pravé horní končetiny, ve které nedokáže udržet předměty ani se o ni opřít. V důsledku nehody již shora vylíčené činnosti vykonávat nemůže. Přesto znalec [příjmení] [příjmení] tyto skutečnosti ve svém znaleckém posudku dostatečně nevyhodnotil. U položky D475 Řízení (Kontrolovat nebo řídit pohybující se dopravní prostředek či zvíře, cestovat podle vlastního záměru nebo mít vlastní způsob přesunu, jako je auto, bicykl, člun nebo zvířetem tažený vůz; aktivní využití dopravních prostředků bez ohledu na předchozí zapojení – jde o hodnocení ztráty potenciálu) vysvětlil, že by žalobci vzhledem k jeho věku nebylo uděleno řidičské oprávnění k řízení motorového vozidla. To přestože z obsahu spisu vyplývá tvrzení žalobce, že byl v příčinné souvislosti s dopravní nehodou omezen v jízdě na kole, což položka D475 obsahuje. U položky D550 Jídlo (Provádět koordinované úkony a činnosti při příjmu potravy, která je servírována, dávat si ji do úst a konzumovat ji kulturně, přijatelnými způsoby, krájet nebo lámat potravu na kousky, otvírat lahve a plechovky, používat jídelní příbory, zachovávat pořádek při hostině nebo obědě; hodnotí se průběh i výsledek konzumace, včetně bezprostřední přípravy jídla k požití) znalec uvedl, že žalobce nezmínil, že by byl kuchař a jen 3% mužů v ČR si připravuje sama jídlo. Tato položka se však týká úkonů a činností při příjmu potravy a žalobce v pravé končetině přitom nedokáže udržet předměty (tedy i příbor, skleničku). Konečně u položky D620 Získání nezbytných věcí a služeb (Vybrat, opatřit a zajistit všechno zboží a služby, které vyžaduje denní život, jako vybrat, transportovat a uskladnit potraviny, nápoje, oděvy, čisticí prostředky, topivo, nářadí a věci na vaření, domácí potřeby a nástroje; a obstarat ostatní domácí služby. Posuzuje se způsobilost ve vztahu k obvyklému stylu a způsobu nákupu zboží a obstarání služeb; pohyblivost může mít větší význam než u d 610) znalec uvedl, že ji nezahrnul s ohledem na věk žalobce, převaha jeho potíží se spíš týká zdravotního postižení, omezení a jsou domény lépe vyjadřující tuto„ doménu“ a je tu také rozdíl genderový. Ani s tímto hodnocením se však odvolací soud nemůže ztotožnit, neboť nelze omezovat činnost/pomoc v domácnosti na pouze jedno pohlaví, ostatně i Metodika byla vypracována k tomu, aby byla jakýmsi zrcadlem skutečných potíží v životě poškozeného. Tvrdit, že dominantní potíže žalobce jsou v jiné rovině, ve výsledku znamená, že znalec pomíjí (dle jeho názoru) nepodstatné (ale reálně existující) roviny potíží v životě poškozeného.

26. Znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného ze životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu. Protože znalecký posudek MUDr. [anonymizováno] pomíjí dle názoru tohoto znalce nepodstatné (ale reálně existující) potíže žalobce vzniklé mu v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, nemůže být dostatečným podkladem pro úvahu soudu o určení (spravedlivé) částky náhrady za ztížení společenského uplatnění. Závěry soudního znalce [příjmení] [příjmení] dle přesvědčení odvolacího soudu jsou však dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu, neboť zohledňují veškeré tvrzené potíže žalobce vzniklé v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Soud I. stupně proto nepostupoval nepřezkoumatelně (vnitřně rozporně) tím, že nevyšel ze závěrů znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno], ale na podkladě odborného lékařského závěru o míře vyřazení poškozeného ze životních činností obsaženého ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] a následně učinil správný právní závěr o výši přiměřené náhrady za nemajetkovou újmu (ZSU), která žalobci náleží.

27. Metodika uvádí, že částka základního ohodnocení může být modifikována výjimečnými okolnostmi na straně poškozeného (a to mimo jiné i věkem) s tím, že základní částku lze snížit přibližně o 10% ve věku 55 – 69 let a o 20% od 70 let výše (viz část X. Metodiky). Odvolací soud však zastává názor, že v tomto konkrétním případě s ohledem na shora popsanou aktivitu žalobce i přes jeho pokročilý věk není důvod pro snížení výsledné částky. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že Metodika má charakter doporučení při výkladu ust. § 2958 o. z. a právě toliko soud určuje, po zvážení všech okolností zahrnujících i podklady znalce, přiměřené odškodnění ZSU žalobce. Z hlediska procesního postupu soud I. stupně nepochybil, pokud dokazování nedoplnil o navrhovaný revizní/ústavní znalecký posudek. Ten, jak plyne z obsahu spisu, totiž ke svým tvrzením o důvodnosti žalované částky navrhoval žalobce (to s odůvodněním, že se soudní znalec [příjmení] [příjmení] nevypořádal se všemi okolnostmi případu), žalovaná oproti tomu žádné návrhy na dokazování neměla (viz protokoly z jednání ze dne [datum] a [datum]). Pokud tak soud I. stupně dovodil, že nárok žalobce má za prokázaný již z jiných důkazů (než navrhovaného revizního/ústavního znaleckého posudku), neměl procesní důvod k prodlužování řízení o navržený posudek sloužící k prokázání tvrzení žalobce (nikoli žalované).

28. Přestože je soudní praxe dlouhodobě ustálena v závěru, že náklady účastníka na vypracování znaleckého posudku vyčíslujícího přesnou výši škody jsou nákladem účastníka ve smyslu ust. § 137 odst. 1 o. s. ř., tedy toliko příslušenstvím pohledávky, nikoliv další pohledávkou se samostatným skutkovým základem (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2389/20, ze dne [datum]), soud I. stupně o tomto nároku rozhodl samostatným výrokem - doplňujícím rozsudkem. Odvolací soud z hlediska důvodnosti nároku žalobce na částku [částka] (úhrady znalečného) proto konstatuje, že žalobce byl ve věci samé úspěšný, z procesního hlediska má proto nárok (vedle nároku na úhradu právního zastoupení) i na tento účelně vynaložený náklad řízení (ust. § 151 o. s. ř.), který jeho nárok ve věci samé prokázal. Námitka rozporu mezi znaleckými posudky není proto pro přiznání této částky nákladů řízení relevantní. To, že soud I. stupně o tomto nákladu účastníka rozhodl samostatně a doplňujícím rozsudkem, přitom není vadou, která by ve smyslu ust. § 219a odst. 1 o. s. ř. mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tvrzení žalované o nepřezkoumatelnosti rozsudku není namístě, neboť sama žalovaná se k jednotlivým závěrům soudu I. stupně vymezila.

29. Odvolací soud ze všech těchto důvodů napadený rozsudek (ve znění doplňujícího rozsudku a opravného usnesení), jako věcně správný, dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. Protože soud I. stupně ve svém rozhodnutí nezohlednil přechod poplatkové povinnosti za podanou žalobu na procesně neúspěšnou žalovanou dle ust. § 2 odst. 3 zákona 549/91 Sb. o soudních poplatcích (žalobce je od placení soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozen), když zároveň nebyly tvrzeny a odvolací soud neshledal důvody, pro které by byla žalovaná měla být osvobozena od placení soudních poplatků, odvolací soud dle výsledku sporu doměřil soudní poplatek za podanou žalobu (z pcta [částka] nezahrnující částku [částka] za vynaložený znalecký posudek – viz výše) procesně neúspěšné žalované. Jeho výše přitom činí dle Položky 3 písm. b) sazebníku soudních poplatků (zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích) částku [částka]. V důsledku zjevné chyby v počtech došlo při vyhlašování rozsudku k nesprávnému uvedení částky soudního poplatku [částka], písemné vyhotovení rozsudku je proto současně změnou uvedeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 12 odst. 1 téhož zákona.

31. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl i v odvolacím řízení zcela úspěšný. Jeho náklady spočívaly toliko v nákladech právního zastoupení, a to za dva úkony právní pomoci z pcta [částka] (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) á [částka] (ust. § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. – dále jen Tarif) a dva paušály á [částka] (ust. § 13 odst. 4 Tarifu). Protože je právní zástupce plátcem DPH, náleží mu i tato daň (ve výši 21 %) ze všech přiznaných částek nákladů odvolacího řízení, tedy částka [částka]. Tuto částku odvolací soud uložil zaplatit procesně neúspěšné žalované k rukám právního zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).