18 Co 266/2025-191
Právní věta
o neplatnost notářských zápisů,
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 90 § 120 odst. 1 § 132 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 147 § 147 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 212 § 212a +4 dalších
- České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 358/1992 Sb. — § 71a odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 14 odst. 3
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 36
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 165
Plný text
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Aleny Pokorné a Mgr. Petra Horáka ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neplatnost notářských zápisů, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. června 2025, č.j. 23 C 221/2024-147,
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované , Jméno advokáta, .
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, aby soud určil, že Notářský zápis sepsaný dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod číslem notářského zápisu NZ , číslo, který obsahuje uznání dluhu společnosti , jméno FO, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , ve výši , částka, s 15 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s přímou vykonatelností, je neplatný (výrok I.), dále zamítl žalobu, aby soud určil, že Notářský zápis sepsaný dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod číslem notářského zápisu , číslo, který obsahuje uznání dluhu společnosti , jméno FO, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , ve výši , částka, s 15 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s přímou vykonatelností, je neplatný (výrok II.), žalobci uložil nahradit žalované separované náklady řízení v souvislosti se soudním jednáním dne , datum, ve výši , částka, k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok III.) a konečně žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (výrok IV.).
2. Žalobce se domáhal žalobou podanou dne , datum, proti žalované určení neplatnosti výše specifikovaných Notářských zápisů s tím, že nastane zákonem předvídaný důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí (dle § 268 odst. 1 občanského soudního řádu - o.s.ř.). Tvrdil, že vůči společnosti , jméno FO, ., jako povinné, je vedeno exekuční řízení u Exekutorského úřadu v , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , spisová značka, , kdy oprávněnou má být minoritní akcionářka , jméno FO, (žalovaná). Jako exekuční tituly mají být shora označené Notářské zápisy vydané , tituly před jménem, , jméno FO, (ze dne , datum, , sp. zn. , číslo, ze dne , datum, , sp. zn. , číslo, ). Vymáhaná povinnost je ve výši , částka, . Žalobce je přesvědčen, že není jiné osoby, která by návrh za společnost , jméno FO, s. mohla podat, neboť tato společnost nemá osobu oprávněnou za ní jednat. Neprodleným výkonem předmětných Notářských zápisů hrozí závažná újma společnosti , jméno FO, ., o čemž svědčí vydaný exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí. Pokud by žalobce byl v řízení o žalobě na neplatnost Notářských zápisů úspěšný a exekuce prodejem nemovitostí by v mezidobí byla provedena, stěží by společnost , jméno FO, . následně mohla uspět ve snaze o navrácení předešlého stavu.
3. Žalobce požádal, aby soud odložil vykonatelnost označených Notářských zápisů do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým bude rozhodnuto o žalobě ve věci samé. Tuto žádost žalobce okresní soud zamítl usnesením ze dne , datum, , odvolací soud toto rozhodnutí jako věcně správné potvrdil (usnesení č.j. , spisová značka, ), když ve shodě s prvoinstančním soudem argumentoval, že žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby a nesvědčí mu ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Následně okresní soud zamítl návrh žalobce na přerušení řízení do doby skončení řízení vedeného u Ústavního soudu ČR pod sp. zn. III. ÚS 217/25. Ústavní soud ČR usnesením ze dne , datum, pod sp. zn. III. ÚS 217/25 (č.l. 110) odmítl ústavní stížnost stěžovatele , Jméno žalobce, (žalobce) proti usnesení okresního soudu č.j. , spisová značka, a usnesení odvolacího soudu č.j. , spisová značka, . Ústavní soud uvedl, že námitky stěžovatele se neliší od těch, které vznášel před obecnými soudy, které se s nimi již náležitě vypořádaly a svá rozhodnutí dostatečně a podrobně odůvodnily.
4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná zejména namítala u žalobce nedostatek aktivní věcné legitimace i absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Návrhy žalobce považuje za obstrukční a celé řízení za zneužití práva žalobcem.
5. Z notářských zápisů měl okresní soud prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , notář v , adresa, , označené notářské zápisy sepsal dne , datum, pod sp. zn. , číslo, a dne , datum, pod sp. zn. , číslo, Dlužník spol. , jméno FO, ., IČ: , IČO, , zastoupený , jméno FO, jako členkou představenstva, prohlásil, že uzavřel jako vydlužitel s , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované, , jako zapůjčitelem (věřitelem) ústní smlouvy o zápůjčkách peněz ve výši a termínech (vč. splatnosti) blíže specifikovaných v notářských zápisech, dlužník uznal peněžitý dluh a svolil k přímé vykonatelnosti (§ 71a odst. 2 notářského řádu).
6. Ze stanoviska exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, měl okresní soud dále prokázáno, že vůči povinné spol. , jméno FO, ., je vedeno exekuční řízení u Exekutorského úřadu v , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , spisová značka, , kde oprávněnou je , jméno FO, , nar. , Datum narození žalované, . Exekučními tituly jsou shora označené Notářské zápisy vydané , tituly před jménem, , jméno FO, (ze dne , datum, , sp. zn. , číslo, ze dne , datum, , sp. zn. , číslo, ). Pověření soudního exekutora vydal Obvodní soud pro , adresa, , dne , datum, pod č.j. , spisová značka, . Vymáhaná povinnost činí , částka, . V rámci vedené exekuce neeviduje exekutor návrh na zastavení či odklad exekuce.
7. Výpisem z obchodního rejstříku spol. , jméno FO, ., měl okresní soud za prokázané, že ke dni , datum, je členem představenstva (každý jedná samostatně) , jméno FO, , nar. , datum, , od , datum, (na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), , jméno FO, , nar. , datum, , byla členkou představenstva od , datum, do , datum, , jako prokura je zapsána , jméno FO, , nar. , datum, .
8. Ze smlouvy o pachtu závodu ze dne , datum, okresní soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi spol. , jméno FO, ., IČ: , IČO, , jako propachtovatelem a , Jméno žalobce, , IČ: , IČO, , jako pachtýřem, na dobu určitou do , datum, , za stanovené pachtovné.
9. Z návrhů na odklad a zastavení exekuce vedené u Exekutorského úřadu v , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , pod sp. zn. , spisová značka, , zjistil, že navrhovatel , Jméno žalobce, , se domáhal podáním ze dne , datum, odkladu, resp. zastavení označené exekuce.
10. Okresní soud pak neprovedl další důkazy navržené žalobcem, včetně výslechu svědkyně , jméno FO, , které považoval v dané situace za nadbytečné, nezpůsobilé zvrátit výsledek řízení.
11. Na základě provedených důkazů okresní soud po právní stránce uzavřel, že žalobce v daném řízení postrádá aktivní věcnou legitimaci (není účastníkem hmotněprávního vztahu) a naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nebylo možné ani uzavřít, že by za dotčenou společnost neměl kdo jednat. Tento závěr konstatoval i Krajský soud v , adresa, – pobočka v , adresa, v rozhodnutí pod č.j. , spisová značka, a s tímto souzněl i Ústavní soud v rozhodnutí pod sp. zn. III. ÚS 217/25. Již z toho důvodu nelze žalobě vyhovět, a proto ji okresní soud zamítl.
12. Dle ust. § 147 odst. 1 o.s.ř. okresní soud přiznal žalované právo na náhradu separovaných nákladů řízení v souvislosti se soudním jednáním dne , datum, , které se nekonalo, a to ve výši , částka, (výrok III.) představující náhradu cestovného z , adresa, a zpět (248 km) osobním automobilem Mazda CX-5, při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů ve výši 8 l/100 km vč. amortizace , částka, /km (dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) v celkové výši , částka, a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT) za 6 půlhodin po , částka, , tj. , částka, . Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí náhrada DPH ve výši 21 % tj. 640,65, když zástupce žalované je plátcem této daně. Tyto náklady by zástupci žalované nevznikly, pokud by zástupkyně žalobce (navíc v substituci) včas a řádně informovala soud a zástupce žalované o žádosti o odročení jednání.
13. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. okresní soud přiznal úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, (výrok IV.), představující odměnu jejího advokáta za 6 úkonů právní služby (tj. převzetí věci, písemné vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, ) z toho 2x po , částka, (§ 9 odst. 3 písm. a) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT z puncta , částka, ) tj. , částka, , 3x po , částka, (z puncta , částka, ), paušální náhrady hotových výdajů advokáta 2x , částka, , 3x , částka, tj. celkem , částka, (§ 13 odst. 4 AT), náhrada cestovného z , adresa, a zpět (248 km) osobním automobilem Mazda CX-5, při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanů ve výši 8 l/100 km vč. amortizace , částka, /km (dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) v celkové výši , částka, a náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT) za 6 půlhodin po , částka, , tj. , částka, . Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí náhrada DPH ve výši 21 % celkem , částka, , když zástupce žalované je plátcem této daně. Žalobci uložil nahradit náklady řízení žalované k rukám jejího zástupce dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
14. Žalobce ve včas podaném odvolání proti rozsudku okresního soudu zopakoval tvrzeni, že žalobce jako akcionář společnosti , jméno FO, . podal předmětnou žalobu na ochranu zájmů společnosti , jméno FO, ., neboť v důsledku exekučního řízení, vedeného na základě notářských zápisů s přímou vykonatelností, hrozila a dodnes hrozí faktická likvidace majetku této společnosti. V době podání předmětného návrhu neměla společnost funkční statutární orgán, který by hájil práva společnosti, tak tomu je i dnes, kdy současný statutární orgán není schopen efektivně jednat nebo hájit práva společnosti, jelikož je synem žalované. Žalobce je přesvědčen, že mu svědčí aktivní legitimace jakožto akcionáři společnosti, a to s ohledem na to, že společnost , jméno FO, . se ocitla v tzv. vnitřní paralýze, kdy zde nebyl funkční statutární organ společnosti; nynější ustanovený statutární orgán soudem i přesto nikterak nejedná a nadále setrvává ve stavu nečinnosti; ohrožení společnosti je bezprostřední a reálné, kdy prodejem všech nemovitostí se stane společnost pouze prázdnou schránkou bez jakékoliv hodnoty a žalobce jednal v zájmu ochrany majetku společnosti. Žalobce se snaží ochránit společnost , jméno FO, s., jejíž majetek je ohrožen, zatímco obchodní vedení společnosti neexistovalo a následně je nečinné, kdy žalobce jedná na ochranu společnosti, kdy exekuce ohrožuje samotnou existenci společnosti , jméno FO, s. Okresní soud aplikuje závěr o tom, že žalobce není aktivně legitimován, mechanicky a formalisticky, bez důsledného odůvodnění napadeného rozsudku, aplikuje pravidla o účastenství, aniž by posoudil mimořádné okolnosti případu, jakož je zejména střet zájmu mezi vedením společnosti , jméno FO, s. a žalovanou. Ve společnosti , jméno FO, . dochází k zásadní kolizi zájmů a nefunkčnosti statutárního orgánu, v době, kdy byl podáván návrh ve věci samé, tak funkční období členky představenstva , jméno FO, ., , jméno FO, , skončilo, a to dne , datum, , jak vyplývá za stanov společnosti , jméno FO, s. Společnost v rozhodné době údajně měla být zastupována prokuristkou, která byla nečinná, nehledě na to, že do funkce byla zvolena pouze žalovanou, na kterou je personálně, ekonomicky, ale i přátelsky napojena. Prokuristka je ve střetu zájmů, jakož i další osoby, které byly zvoleny do svých funkcí žalovanou.
15. Žalobce byl a je stále v této věci jediná osoba jednající ve prospěch společnosti , jméno FO, . V takové situaci je logické a obhájitelné, že akcionář společnosti (byť formálně neúčastník řízení) podá návrh, pokud to činí ve prospěch společnosti, kterou exekuční řízení ohrožuje. Uvedený přístup podporuje i judikatura Ústavního soudu, a to I. ÚS 45/21: Právní zájem lze uznat i mimo běžné hranice procesní účasti, pokud je jediný, kdo může chránit zasažená práva. „Má-li uzavření takové smlouvy významný vliv na právní a majetkové poměry akcionářů (společníků), svědčí akcionáři (společníku) aktivní věcná legitimace v řízení o určení neplatnosti této smlouvy, popř. o určení vlastnického práva k věcem (majetku) smlouvou převáděným (či určení toho, zda tu nájemní právo k podniku je či není).“ Žalobce se domnívá, že uvedený judikát lze vztáhnout i na jeho případ. Z uvedeného vyplývá, že akcionář může za mimořádných okolností jednat jménem společnosti, pokud je zasažena jeho právní sféra. Uvedená situace v předmětném případě nastala, jelikož společnost , jméno FO, nemá funkční statutární orgán, udělení prokury je neplatné a hrozí nenapravitelná újma na jediném majetku společnosti RUMLCZ a.s., což má přímý dopad na práva akcionářů. Vytýkal okresnímu soudu, že rozhodl formálně a nikterak důsledně nehodnotil konkrétní okolnosti věci a materiální stránku věci. Společnost , jméno FO, . nemohla v době zahájení exekučního řízení faktický hájit svá práva, jelikož statutární orgán společnosti nebyl funkční a zbývající zástupce společnosti byl ve střetu zájmů a neaktivní. Uvedená situace byla faktickou překážkou výkonu práv společnosti, jelikož nebylo jiné osoby, která by mohla podat návrh ve věci samé, nelze odpírat žalobci, jako akcionáři společnosti, možnost ochrany, zejména za situace, kdy je v sázce majetková podstata společnosti. Pokračování exekuce vede ke zpeněžení jediného majetku společnosti, a to nemovitostí, a zániku její hospodářské činnosti. Takový zásah je způsobilý ovlivnit majetková práva žalobce, jako akcionáře, a nelze jej považovat za nepřímý. Rozhodnutí soudu I. stupně je velmi formalistické. Naléhavý právní zájem je dán i z toho důvodu, že rozhodnutí ve věci samé má praktický dopad na postavení žalobce. Naléhavý právní zájem je dán, neboť výše notářské zápisy s přímou vykonatelností představují závažné riziko pro majetkovou situaci společnosti , jméno FO, V případě, že by předmětné notářské zápisy nebyly prohlášeny za neplatné, mohla by žalovaná dále pokračovat v exekuci na majetek společnosti , jméno FO, , kdy posledním majetkem společnosti jsou nemovité věci specifikované v Exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , kdy část těchto nemovitostí již byla vydražena. Uvedeným společnost , jméno FO, utrpěla nenapravitelnou újmu, protože je nucena plnit dluh, který je podle přesvědčení žalobce neexistující. Tento rizikový stav činí neplatnost notářských zápisů otázkou naléhavého právního zájmu, jelikož bez jeho řešení hrozí bezprostřední zásah do majetkových práv společnosti , jméno FO, a následně i žalobce. Okresní soud se opomněl vypořádat s tím, že notářské zápisy nejsou pravomocné rozhodnutí soudu, a tedy se na ně nevztahuje překážka věci rozhodnuté. Nehledě na to, že notářský zápis má exekuční účinky pouze formálně, nikoliv materiálně, kdy jeho hmotněprávní základ je plně přezkoumatelný samotným soudem. Žalobce má za to, že zamítnutí žaloby znamená odepření spravedlnosti. Soud odmítl výslech svědkyně , jméno FO, , který byl ze strany žalobce navrhován, přestože právě otázka toho, zda byla oprávněna jednat za společnost, v jakém vztahu je k žalované, a za jakých okolností a zda vůbec notářské zápisy podepsala, je klíčová. Neprovedení tohoto důkazu je vadou řízení, která mohla mít vliv na rozhodnutí ve věci.
16. Žalobce dále namítal, že přiznané separované náklady žalované nebyly řádně přezkoumány, kdy okresní soud byl o nemoci substituenta informován v dostatečném předstihu a to, jakmile tento obdržel lékařskou zprávu a měl možnost tuto zaslat co nejdříve emailem příslušnému soudci, kterému byla předmětná věc přidělena. Omluva a žádost o odročení byla zalána i datovou zprávou, a to v úřední den, ve středu , datum, , kdy je předpoklad, že příslušný soud bude zpracovávat příchozí informace do 17 hod. Má za to, že právnímu zástupci žalované by neměly být přiznány nárokované separované náklady v celé výši, když tento nedoložil, že dojel až do , adresa, . Když ústní jednání bylo nařízeno na 9:00 hod., avšak z výše nadepsaného soudu bylo telefonicky informováno o odročení jednání v čase před 7:45 hod. Tudíž právní zástupce žalované i s tím, že by se počítala nějaká časová prodleva na zdržení, měl ještě minimálně jednu hodinu a 100 km do dojezdu. Právní zástupce žalované nedoložil, v jakém místě se otáčel nazpět do Prahy. Tudíž by mu neměla být přiznána částka, kterou určil soud I. stupně na separované náklady.
17. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.
18. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že napadené rozhodnutí okresního soudu je zcela správné. Podanou žalobu považuje za zcela účelovou, šikanózní, kdy opakovaně bylo jinými nadřízenými soudy rozhodnuto, že žalobce nemá aktivní legitimaci k vedení sporu. Připomněla závěry vyslovené v usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jakož i závěr plynoucí z rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, z , datum, . Nad rámec výše uvedených rozhodnutí uvedla, že není ani pravda to, že by společnost , jméno FO, s. neměla osoby, které by za ní mohly jednat. Vyjma prokuristky , jméno FO, , byl další osobou oprávněnou jednat za , jméno FO, . člen představenstva p. , jméno FO, , a to s datem vzniku funkce , datum, . Okresní soud měl velkou trpělivost s žalobcem, který ač nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, bylo mu umožněno u soudu prvého stupně tvrdit a prokazovat. Pokud se snaží a snažil žalobce uvádět, jak mu jde o blaho společnosti , jméno FO, tak toto bylo vyvráceno i tvrzením žalobce, že neplatí/neplatil pacht společnosti, vede se společností , jméno FO, . několik sporů. Takto opravdu nevypadá osoba, která by chtěla hájit zájmy společnosti. Posledně je nutno uvést i to, že žalobce nikdy neprokázal, že by byl akcionářem společnosti , jméno FO, . Celé odvolání má pouze spor prodloužit a je zcela nedůvodné a účelové. Pokud jde o odvolání v části přiznaných separovaných nákladů řízení, tak zaprvé nerozumí žalovaná tvrzení žalobce, že měl doručit omluvu do datové schránky soudu dne , datum, – zřejmě jde o chybu v psaní. Polemika žalobce, zda a kde právní zástupce mohl v té době být je zcela nemístná a urážející. Termín , datum, si primárně vybrala paní , tituly před jménem, , jméno FO, (substituce , tituly před jménem, , jméno FO, ), kdy žalovaný s tímto termínem souhlasil. , tituly před jménem, , jméno FO, měla skrze danou komunikaci na zástupce žalované nejen email, ale všechny údaje, které v rámci možné omluvy, žádosti o odročení, nevyužila. Taktéž měla email i na pana soudce. S ohledem na skutečnost, že dne , datum, silně pršelo a daly se očekávat komplikace v dopravě, vyrazil právní zástupce žalované k jednání o hodinu dříve. , právnická osoba, 7:44 hod. volalo právnímu zástupci žalované tel. číslo , tel. číslo, , kdy hovor trval 3 minuty. V rámci hovoru se právní zástupce žalované dozvěděl od pana doktora , jméno FO, že se mu omluvila , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy tato omluva se dostala soudu pozdě, a on dostal tuto informaci na stůl až v den soudu. Proto zástupce žalované informoval o tom, že jednání ruší, kdy panu doktorovi bylo sděleno na počátku hovoru, že se zástupce již nachází v obci , adresa, a při skončení hovoru již byl v , adresa, , kde se točil. Jako důkaz, že se nacházel v , adresa, , pak může sloužit i účtenka za snídani v , právnická osoba, na dálnici v , adresa, , kde sice není čas vidět, ale je možné si tuto informaci u dané společnosti vyžádat, včetně rozpisu jídla a času pořízení. Čas odpovídá dojezdu z , adresa, , kdy se domnívá, že si dané jídlo měl kupovat v čase cca 8:10 – 8:20 hod. při cestě zpět (, právnická osoba, je směr , adresa, ). Je asi zcela nesmyslné, aby jezdil do , adresa, a zpět na , adresa, , aby si tam dal jen ze své vůle snídani (důkaz účtenka). Posledním důkazem o chování paní , tituly před jménem, , jméno FO, je pak její omluva viz. emailová komunikace, kdy jsem tuto přijal, ale zároveň jsem upozornil na to, že není právním zástupcem žalobce, ale jen substitutem, kdy daná advokátní kancelář mohla na věc vyslat kteréhokoliv ze svých 8 právníků, včetně , tituly před jménem, , jméno FO, . O separaci nákladů požádal obratem, po konzultaci s klientkou, které vznikla škoda za mou cestu, kterou jsem klientce však musel vyfakturovat. Považuji však toto zpochybňování za nevhodné a nekolegiální, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, mohla zástupci žalované kdykoliv napsat, zavolat, stejně tak panu soudci – neučinila tak a náklady vznikly nikoliv jeho vinou. Navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvého stupně jako věcně správný.
19. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání přezkoumal napadený rozsudek (§ 212, § 212a o.s.ř.). Odvolání neshledal z dále uvedených důvodů opodstatněným.
20. Krajský soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, jak se podávají z odůvodnění napadeného rozsudku. Vyhodnocení provedených důkazů odpovídá ust. § 132 o.s.ř. Ostatně vůči uvedeným zjištěním odvolatel ničeho nenamítá, vytýká okresnímu soudu jen neprovedení důkazu výslechem , jméno FO, . Okresní soud vyložil, proč tento důkaz neprovedl; postupoval tak v souladu s ust. § 120 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud není povinen provést všechny nabízené důkazy, především pak neprovede důkazy pro věc nerozhodné nebo důkazy účelově nabízené k prodloužení sporu.
21. Oba k důkazu provedené notářské zápisy sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, dne 29. 11 2022 pod č. , číslo, a dne , datum, pod č. , číslo, , byly sepsány podle 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, a jejich obsahem je uznání peněžitého dluhu se svolením k vykonatelnosti ohledně tohoto uznaného dluhu. Jedná se tak o jednostranné právní jednání, jímž se nemění obsah původního závazku. Žalobce však není smluvní stranou smluv o zápůjčkách, z nichž vzniklý závazek v citovaných notářských zápisech společnost , jméno FO, . uznala a svolila k jejich přímé vykonatelnosti podle 71a odst. 2 notářského řádu. Žalobce tak není v postavení osoby legitimované z hlediska jeho práv a povinností daných hmotným právem (v daném případě občanským zákoníkem upravujícím smlouvu o zápůjčce). Žalobce nebyl a není účastníkem hmotněprávního vztahu, o němž se v daném řízení jedná, a proto postrádá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby. Nedostatek aktivní věcné legitimace vede vždy k zamítnutí žaloby.
22. Krajský soud ve svém usnesení z , datum, č.j. , spisová značka, (je součástí spisu) s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a tam provedený výklad, zopakoval, že dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotně právní povahu. I když je titulem pro soudní výkon rozhodnutí (exekuci), není rozhodnutím a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje. Má tedy jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro soudní výkon rozhodnutí vykonatelný. Vzhledem k tomu, že určení „neexistence“ dluhu nemůže mít vliv na vykonatelnost takového notářského zápisu, nemůže být na určení neplatnosti notářského zápisu naléhavý právní zájem, neboť se jím ohrožení práv žalobce, ani nejistota v jeho právním postavení, nemohou v tomto směru odstranit. Měl-li žalobce za to, že dluh uvedený v notářském zápisu ve skutečnosti nemá, mohl a měl z tohoto důvodu podat v řízení o výkon rozhodnutí návrh na jeho zastavení (§ 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř.). Řešení této otázky pro účely řízení o výkon rozhodnutí pomocí určovací žaloby je nepřípustné a vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Poukázal i na to, že k těmto úvahám se Nejvyšší soud v poslední době přihlásil v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž uvedl, že: „Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , odůvodnil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 274 písm. e/ o.s.ř.) výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plněné podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. V řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. podaného z uvedeného důvodu tedy soud musí posoudit, zda hmotněprávní úkon, jenž je podkladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který je exekučním titulem, je, či není, neplatný (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na shora uvedenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, lze uzavřít, že žalobce nemá v daném sporu aktivní věcnou legitimaci, neboť nebyl a není účastníkem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná. Nesvědčí mu tak právní zájem na požadovaném určení. Nadto notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nezakládá žádná jiná hmotná práva a povinnosti mezi věřitelem a dlužníkem, než byla sjednána původním závazkem, proto nemůže být důvodná žaloba na určení jeho neplatnosti. Z tohoto důvodu nemůže být ani úspěšný návrh žalobce na odklad vykonatelnosti notářských zápisů, protože k němu není právní důvod.
23. Krajský soud se v usnesení z , datum, č.j. , spisová značka, vypořádal i s námitkou žalobce, že není žádná jiná osoba, která by majetek společnosti , jméno FO, . chránila, a tvrzením, že proto tak činí on z pozice akcionáře; musí využít k ochraně svých práv možnosti, které mu přísluší jako akcionáři obchodní společnosti. V době jeho rozhodování nebylo možné ani uzavřít, že za společnost nemá kdo jednat, když v době vydání usnesení společnost měla členku představenstva , jméno FO, , která může za společnost jednat samostatně, má i prokuristku , jméno FO, , přičemž omezení jejich zákonných oprávnění se z výpisu z obchodního rejstříku nepodává. Vyložil, že řešitelná je ale i situace, že tu není osoba oprávněná za společnost jednat. V takovém případě je třeba podat návrh na jmenování hmotně právního opatrovníka, který by do odstranění zástupčích oprávnění za společnost jednal.
24. Lze dodat, že v době rozhodování odvolacího soudu pak z výpisu z obchodního rejstříku , jméno FO, , že za společnost vedle prokuristky , jméno FO, může samostatně za společnost jednat od , datum, i člen představenstva , jméno FO, , nar. , datum, .
25. Ústavní soud usnesením sp. zn. III.ÚS 217/25 z , datum, odmítl stížnost žalobce proti výše označenému usnesení odvolacího soudu sp. zn. , spisová značka, . Z odůvodnění usnesení se podává, že stěžovatel spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces v tom, že odvolací soud se odmítl zabývat podstatou jeho návrhu a omezil se na formální posouzení jeho aktivní legitimace. Namítá, že odvolacímu soudu vysvětlil, proč společnost , jméno FO, ., není schopna sama jednat, neboť její jediný statutární orgán již nemá platný mandát. Stěžovatel nesouhlasí s tvrzením odvolacího soudu o tom, že z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že uvedená společnost má i prokuristku. Tvrdí, že jednal v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 45/21. Pokračování exekučního řízení ohrožuje majetkovou podstatu společnosti , jméno FO, ., což přímo ovlivňuje hodnotu podílů akcionářů. Podle stěžovatele se odvolací soud nevypořádal s jeho stěžejními námitkami, nepřihlédl k jeho podstatným argumentům a jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Ústavní soud vyložil, že námitky, které stěžovatel Ústavnímu soudu předkládá, se totiž prakticky neliší od těch, které vznášel před obecnými soudy. Ty se s nimi náležitě vypořádaly a svá rozhodnutí dostatečně a podrobně odůvodnily. Ústavní soud považuje výše popsané závěry obecných soudů za ústavně souladné, vycházející z relevantní judikatury Nejvyššího soudu, na kterou bylo korektně odkázáno a Ústavní soud nespatřuje žádný důvod pro svůj případný kasační zásah. Přiléhavý není ani odkaz stěžovatele na nález sp. zn. I. ÚS 45/21, neboť v něm se jednalo o skutkově i právně odlišnou situaci související s tím, že soudy nevzaly v potaz tvrzení stěžovatelky, že zástavní právo váznoucí na téměř celém majetku společnosti, které bylo zřízeno ve prospěch jedné z vedlejších účastnic v rozporu se společenskou smlouvou bez řádného projednání na valné hromadě a které zajišťuje neexistující fiktivní dluh společnosti, se významně dotýká jejích právních i majetkových poměrů. V posuzované věci však žádné takové okolnosti obdobné povahy stěžovatel netvrdí.
26. S odvolacími námitkami žalobce se vypořádává Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. , spisová značka, ve věci totožných účastník v řízení o dovolání , Jméno žalobce, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . I zde dovolatel namítá, že odvolací soud neposoudil mimořádné okolnosti případu, jako je zejména střet zájmu mezi vedením společnosti , jméno FO, . a oprávněnou nebo nefunkční statutární orgán. V době, kdy navrhovatel podal návrh, člence představenstva , jméno FO, končilo funkční období a prokuristka byla nečinná, navíc do funkce byla zvolena pouze oprávněnou, na kterou je personálně, ekonomicky a přátelsky napojena. Poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 45/21. Zpeněžení jediného majetku společnosti , jméno FO, . bez možnosti obrany by mělo devastující dopad na navrhovatele jako akcionáře společnosti, jakož i na společnost samotnou. Odvolací soud postupoval dle dovolatele zcela formálně a nehodnotil materiální stránku věci. Nevypořádal se odpovídajícím způsobem s klíčovými námitkami stěžovatele. Dovolací soud odcitoval, že dle § 36 odst. 1 e. ř. účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný. Z tohoto ustanovení je patrné, že k podaní dovolání je subjektivně legitimován jen účastník původního řízení (popřípadě jeho právní nástupce), přičemž účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný. V dané věci je povinnou , jméno FO, ., přičemž za akciovou společnost je oprávněn jednat statutární orgán (§ 164 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.), případně prokurista (v tomto případě od , datum, , jméno FO, , nikoliv akcionář. Pokud měl dovolatel za to, že statuární orgán nebyl v době zahájení exekučního řízení funkční a zástupce společnosti byl ve střetu zájmu a neaktivní, bylo namístě se obrátit na příslušný soud s návrhem na jmenování opatrovníka (srov. § 165 o. z.).
27. Krajský soud proto může s odkazem na výše uvedené uzavřít, že právní závěry okresního soudu vyslovené na podkladě provedených důkazů jsou správné. Žalobce postrádá v posuzovaném případě aktivní věcnou legitimaci, a navíc na požadovaném určení nelze shledat naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.
28. Proto věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně správných nákladových výroků. K nim pak dodává, že náklady požadované žalovanou za jednání, které se zaviněním žalobce (jeho zástupkyně) dne , datum, nekonalo, jsou požadovány v souladu s ust. § 147 o.s.ř. Z obsahu spisu se jednoznačně podává, že by požadované náklady, pokud by zástupkyně žalobce (navíc jednající v substituci) včas požádala o odročení jednání, žalované nevznikly. Okolnosti pak přibližuje zástupce žalované také v odvolání. Odvolání do uvedeného výroku krajský soud již s ohledem na skutečnost, že žalobce ani neuvádí, co bránilo advokátce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, v účasti při nařízeném jednání dne , datum, , za zcela nedůvodné.
29. Pokud jde o náklady řízení mimo uvedenou separaci, ty okresní soud přiznal v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a na specifikaci těchto nákladů v odůvodnění napadeném rozsudku lze pro stručnost jen odkázat.
30. S ohledem na úspěch žalované v odvolacím řízení, krajský soud žalované přiznal právo na náhradu nákladů vynaložených v odvolacím řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.). Ty sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) dle vyhl.č. 177/19996 Sb. (dále AT) po , částka, , dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, , ztráty času k cestě k odvolacímu soudu v trvání 6 půlhodin po , částka, , cestovné za ujetých 248 km os. vozem při průměrné spotřebě 7,7 l benzinu a ceně za 1 l benzinu , částka, (5,80+2,75x248)v částce , částka, , spolu s DPH 21% celkem náklady ve výši , částka, . Ty krajský soud uložil žalobci nahradit žalované k rukám jejího advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.