18Co 189/2023

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zlatuše Jíchové a soudců Mgr. Miroslava Nováka a JUDr. Lenky Škubalové ve věci exekuce oprávněných: a) [jméno], narozený [datum] b) [jméno], narozená [datum] oba bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [advokát] sídlem [sídlo] proti povinné: [povinná], IČO [IČO] sídlem [sídlo] zastoupená advokátem [advokát] sídlem [sídlo] pro vymožení nepeněžité povinnosti, o zastavení exekuce, o odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. března 2023, č. j. 206 EXE 5382/2019-1121 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Okresní soud Praha-západ (dále jen„ soud prvního stupně“) v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh povinné na zastavení exekuce ze dne 4. 4. 2019, doplněný podáními ze dne 17. 5. 2019, 16. 7. 2019 a 7. 10. 2019 a návrh na částečné zastavení exekuce ze dne 31. 5. 2019, vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 3. 2019, č. j. 206 EXE 5382/2019-26 (výrok I.), a povinné uložil zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu za vyplacené znalečné částku 122 084 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.).

2. Z obsahu spisu soudního exekutora vyplývá a soud prvního stupně vzal za prokázané, že rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. Rsp 760, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2018, ve sporu oprávněných, v procesním postavení žalobců, proti povinné, v procesním postavení žalované, bylo povinné uloženo ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci rozhodčího nálezu bezúplatně odstranit vady stavby rodinného domu, která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [anonymizována dvě slova], [územní celek], spočívající v tom, že posuvný portál zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v 1. nadzemním podlaží oddělující obývací pokoj a venkovní pozemek netěsní a neplní tepelně a zvukově izolační funkci (výrok 3.), spočívající v tom, že stavba není provedena tak, aby na vnitřní straně posuvného portálu zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v 1. nadzemním podlaží oddělujícího obývací pokoj a venkovní pozemek nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti (výrok 4.), spočívající v tom, že stavba není provedena tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve 2. nadzemním podlaží stavby (výrok 5.), spočívající v tom, že stavba není provedena tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti na venkovní straně zdi rohu dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží stavby (výrok 6.), spočívající v tom, že balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující ložnici a balkon netěsní a neplní akusticky izolační funkci (výrok 7.), spočívající v tom, že balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující velkou koupelnu a balkon nad garáží netěsní a neplní akusticky izolační funkci (výrok 8.) a spočívající v tom, že stavba není provedena tak, aby nedocházelo k zatékání do místnosti zimní zahrady v 1. nadzemním podlaží stavby (výrok 9.). Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že oprávnění jako objednatelé a povinná jako zhotovitel uzavřeli dne 3. 5. 2012 smlouvu o dílo, kterou se povinná zavázala provést pro oprávněné dílo spočívající v realizaci novostavby rodinného domu na parcele [číslo] v katastrálním území [kat. území], obec [obec]. V době od prosince 2016 do května 2017 oprávnění zaznamenali výskyt vad díla, které povinné vytkli. K prokázání tvrzených vad oprávnění předložili znalecké posudky: ZP [číslo] zpracovaný znaleckým ústavem [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], ZP [číslo] 2017 vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a ZP [číslo] 2017 vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] Z odůvodnění rozhodčího nálezu vyplývá, které konkrétní vady díla objednatelé zhotoviteli vytkli, kde se každá jednotlivá vytčená vada nachází, jaká skutková zjištění o ní byla v rozhodčím řízení učiněna, kterými důkazy vzal rozhodčí soud tvrzení o jednotlivých vadách za prokázané a jaké právní závěry na základě zjištěného skutkového stavu učinil. Opakovaně bylo zdůrazněno, že dílo musí odpovídat obecně závazným právním předpisům, kromě jiného vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, případně které normy (ČSN) na danou problematiku dopadají. Ze spisu dále plyne, že návrhem ze dne 27. 2. 2019 navrhli oprávnění pověřit soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], Exekutorský úřad [exekutorský úřad], vedením exekuce proti povinné podle rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. Rsp 760, pro vymožení nepeněžité povinnosti, o níž bylo rozhodnuto výroky 3. až 9. uvedeného rozhodčího nálezu, jakož i pro náklady řízení oprávněných a náklady exekuce Okresní soud Praha-západ exekučnímu návrhu vyhověl pověřením soudního exekutora ze dne 5. 3. 2019, č. j. 206 EXE 5382/2019-26.

3. Ze spisu soudního exekutora dále vyplývá, že povinná podáním ze dne 4. 4. 2019, doplněným podáními ze dne 17. 5. 2019, 16. 7. 2019 a 7. 10. 2019, navrhla zastavení vedené exekuce. Podaný návrh odůvodnila tím, že podání exekučního návrhu oprávněnými je zneužitím práva, případně šikanózním výkonem práva, neboť ve splnění exekučním titulem uložené povinnosti odstranit vady v pariční lhůtě povinné bránily nevhodné klimatické podmínky, když celá tato lhůta připadla na období zimních měsíců, oprávnění podali exekuční návrh v době, kdy povinná byla připravena vady díla odstranit a současně jí oprávnění v době do zahájení exekučního řízení, jakož i po jeho zahájení, neposkytli pro splnění vymáhané povinnosti dostatečnou součinnost, v některých dnech odmítli dům zpřístupnit, případně jeho zpřístupnění podmiňovali předložením harmonogramu a popisu prací, jež budou prováděny, případně přítomností oprávněného a) při jejich provádění a odsouhlasením jednotlivých dílčích postupů povinné při provádění oprav. Uvedla dále, že o zpřístupnění domu oprávněné požádala e-mailovou zprávou ze dne 12. 12. 2018 na den 18. 12. 2018, oprávnění však akceptovali zpřístupnění domu až dne 18. 1. 2019 s tím, že zpřístupnění domu podmínili sdělením harmonogramu a rozsahu prací a identifikací zúčastněných osob. Mohla provést prohlídku místa výskytu vad a provést test vzduchotěsnosti až dne 18. 1. 2019, což bylo nezbytné ke stanovení dalšího postupu oprav. Již dne 18. 1. 2019 provedla opravu rohu dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží stavby. Následně nebylo možné v odstraňování dalších vad díla pokračovat pro nevhodné klimatické podmínky a prostřednictvím e-mailové zprávy ze dne 29. 1. 2019 se snažila o dosažení dohody o zpřístupnění domu a realizaci všech oprav stavby současně a bezodkladně poté, kdy vnější podmínky odstranění vad umožní. E-mailovou zprávou ze dne 21. 3. 2019 vyzvala oprávněné ke zpřístupnění domu ve dnech 26. a 27. 3. 2019 a 8. 4. 2019, což oprávnění odmítli. Při následném jednání dne 26. 3. 2019 oprávnění podmínili zpřístupnění domu předložením harmonogramu a popisu prací, jakož i jejich souhlasem se zamýšlenými postupy odstranění vad. V argumentaci dále uvedla, že i po podání exekučního návrhu oprávněnými vyvíjela snahu vady díla odstranit a oprávněné opakovaně vyzvala ke zpřístupnění jejich rodinného domu. Dne 11. 4. 2019 oprávnění učinili návrh na zpřístupnění domu formou předání klíčů, s nímž ona souhlasila, avšak tento návrh byl oprávněnými dne 13. 4. 2019 odvolán. I poté v odstraňování vad pokračovala ve dnech, kdy oprávnění za tímto účelem dům zpřístupnili, naposledy dne 20. 9. 2019, kdy provedla Blower Door test domu oprávněných, jímž bylo prokázáno dodržení hodnoty vzduchotěsnosti podle technické normy a splnění povinností podle exekučního titulu. Návrh na zastavení exekuce dále odůvodnila tím, že povinnosti, jež jí byly uloženy exekučním titulem, splnila, byť část prací nedokončila, když se jedná o nedodělky jen estetické povahy, za něž e-mailovou zprávou ze dne 26. 9. 2019 nabídla oprávněným finanční kompenzaci ve výši 110 000 Kč.

4. Zastavení vedené exekuce se povinná dále domáhala s argumentací, že vedená exekuce nemá oporu v řádném exekučním titulu, neboť rozhodčí doložka nebyla mezi nimi platně sjednána, když v rozporu se zákonným požadavkem nebyla sjednána na samostatné listině a Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky neměl pravomoc rozhodčí nález, jenž je exekučním titulem, vydat. Uvedla dále, že jí bylo doručeno usnesení téhož rozhodčího soudu ze dne 12. 6. 2019, ve věci sp. zn. Rsp 103, jímž bylo řízení mezi účastníky o zaplacení částky 318 964,06 Kč s příslušenstvím zastaveno s tím, že není dána pravomoc rozhodčího soudu věc rozhodnout, přičemž oprávnění tuto pravomoc dovozovali z téže rozhodčí doložky, z níž rozhodčí soud dovodil svoji pravomoc k rozhodnutí rozhodčím nálezem, jenž je ve věci exekučním titulem.

5. Podáním ze dne 31. 5. 2019 povinná navrhla částečné zastavení exekuce ve vztahu k vymožení nákladů pro splnění nepeněžitého plnění podle exekučního příkazu k provedení exekuce provedením prací a výkonu, vydaného soudním exekutorem dne 14. 5. 2019, č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 3913/19-42, kdy tyto náklady byly určeny ve výroku III. exekučního příkazu ve výši 8 452 867 Kč bez DPH. V argumentaci uvedla, že vzhledem k celkové ceně díla ve výši 21 775 119 Kč by taková částka na provedení příslušných prací ke splnění nepeněžité povinnosti činila zhruba 40 % z celkové ceny díla, což neodpovídá skutečně nutným nákladům na provedení příslušných prací. Na podporu svých tvrzení předložila znalecký posudek ze dne 30. 5. 2019, [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy ze závěrů tohoto posudku vyplývá, že cena prací a výkonů, které postačují ke splnění povinností v tomto exekučním řízení vymáhaných, činí částku 254 453,41 Kč bez DPH. Ze spisu dále vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. 206 EXE 5382/2019-294, exekuci částečně zastavil v rozsahu celého exekučního příkazu k provedení exekuce provedením prací a výkonů soudního exekutora ze dne 14. 5. 2019, č. j. [číselný identifikátor exekutora] EX 3913/19-42. K odvolání oprávněných bylo uvedené usnesení z důvodu nepřezkoumatelnosti zrušeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. 18 Co 74/2020-354 a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

6. Oprávnění se zastavením exekuce a s částečným zastavením exekuce nesouhlasili. Rozporovali, že by odstranění vad podle exekučního titulu bránily klimatické podmínky. Poukázali na to, že téměř všechny činnosti povinná prováděla v interiéru domu, provedla dva testy vzduchotěsnosti, zkoumala vybrané otvorové výplně a jejich připojovací, funkční a zasklívací spáry a dále těsnění a tyto činnosti bylo možné provést za jakýchkoliv klimatických podmínek. Uvedli, že až po podání exekučního návrhu začala povinná činit kroky směřující ke splnění povinností stanovených exekučním titulem. Poukázali na to, že povinná měla před podáním exekučního návrhu zajištěn přístup do domu ve dnech 11. 12. 2018 a 18. 1. 2019 a po podání exekučního návrhu ve dnech 8. 4. 2019, 17. 4. 2019, 18. 4. 2019 a 24. 4. 2019, přičemž nebyla splněna ani jedna povinnost odstranit vady uložená exekučním titulem. V průběhu lhůty k plnění, a i následně poskytovali povinné součinnost v požadovaném rozsahu. Dále uvedli, že povinná v rozhodčím řízení nevznesla námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu a exekuční titul z důvodů namítaných povinnou nelze zrušit. Uvedli, že jsou přesvědčeni o správnosti jimi předloženého rozpočtu oprav, které je nezbytné vykonat za účelem odstranění vad podle exekučního titulu a není dán důvod exekuci na návrh povinné částečně zastavit.

7. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze zjištění, že exekučním titulem je zde rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. Rsp 760, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2018, jehož výroky 3. až 9. bylo povinné uloženo odstranit specifikované vady stavby rodinného domu oprávněných, a to ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci rozhodčího nálezu. Zjistil, že uvedeným rozhodčím nálezem povinné uložená povinnost odstranit vady díla se odvíjí od smlouvy o dílo, kterou účastníci uzavřeli dne 3. 5. 2012, a kde se dohodli, že právní poměr založený smlouvou se řídí občanským zákoníkem. Uvedenou smlouvou se povinná zavázala, že provedení a kvalita díla bude odpovídat smlouvě o dílo, obecně závazným právním předpisům (mj. vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby) a platným technickým normám a dále všeobecně uznávanému standardu. Dále zjistil, že rozhodčí nález, jenž je exekučním titulem, byl rozhodčím soudem vydán po několika uskutečněných jednáních, bez nařízení jednání a veřejného vyhlášení, že rozhodčí doložka byla oprávněnými a povinnou sjednána v obsahu samotné smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2012 a že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen„ rozhodčí soud“) usnesením ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. Rsp 103, ve věci oprávněných, jako žalobců, proti povinné, jako žalované, o zaplacení částky 318 264,06 Kč s příslušenstvím, zastavil rozhodčí řízení se závěrem, že není dána pravomoc rozhodčího soudu, neboť rozhodčí doložka obsažená v účastníky dne 3. 5. 2012 uzavřené smlouvě o dílo je absolutně neplatná, když byla sjednána pro řešení sporů ze spotřebitelské smlouvy a v rozporu s § 3 zákona o rozhodčím řízení nebyla sjednána samostatně, ale v rámci podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní.

8. Při posouzení důvodnosti návrhu povinné na zastavení exekuce pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu vydat rozhodčí nález, jenž je v posuzované věci exekučním titulem, soud prvního stupně dovodil, že exekuce vedená proti povinné má oporu ve formálně a materiálně vykonatelném exekučním titulu. Uzavřel, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele, včetně § 3 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, podle něhož sjedná-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná, je třeba vykládat v souladu s účelem a smyslem spotřebitelské ochrany a přihlédnout i k úmyslu stran a k jejich následnému chování. Dospěl k závěru, že v projednávané věci je třeba zohlednit, že oprávnění, jako spotřebitelé, sami předložili povinné návrh smlouvy o dílo obsahující rozhodčí doložku, z čehož plyne, že rozhodčí doložka byla oprávněnými sjednána zcela svobodně s úmyslem se jí řídit. Je-li rozhodčí řízení zahájeno z iniciativy spotřebitele, nelze dospět k závěru o neplatnosti rozhodčí doložky (a tedy i absenci pravomoci rozhodčího soudu rozhodnout), třebaže došlo k porušení tohoto ustanovení na ochranu spotřebitele. Je též nepochybné, že povinná, jakožto podnikatelka a profesionálka, se sama nemůže dovolávat neplatnosti rozhodčí doložky a rozhodčí nález nemůže být k takové námitce zrušen. V tomto závěru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2018, č. j. 33 Cdo 5942/2017-126. Poznamenal, že i nepřiměřená ujednání v neprospěch spotřebitele může svým souhlasem spotřebitel zhojit; tím spíše taková ujednání, jež sám navrhl a jejichž přijetí inicioval. V tomto závěru odkázal na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 6. 2009 ve věci C -243/08 (Pannon GSM). Uzavřel tak, že účastníky sjednanou rozhodčí doložku nelze považovat za absolutně neplatnou, přičemž jiný důvod, pro nějž by měla být neplatná, povinná nenamítala a ani soud nezjistil. Neshledal proto důvod zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu.

9. Na základě provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že povinná po seznámení se s obsahem exekučního titulu dne 28. 11. 2018 oslovila svého dodavatele a dne 12. 12. 2018 jí dodavatel sdělil, že odstraňování vad může začít dne 18. 12. 2018, kdy může přistoupit k opravě zdi dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží a k odstranění zatékání do zimní zahrady. E-mailem ze dne 14. 12. 2018 povinná urgovala u oprávněných odpověď na žádost o zpřístupnění domu. Oprávnění reagovali e-mailem ze dne 14. 12. 2018, jímž sdělili, že s ohledem na pracovní vytížení nemohou dům zpřístupnit a mohou tak učinit ve dnech 27. a 28. 12. 2018. K tomu povinná e-mailem ze dne 14. 12. 2018 sdělila, že v tyto dny nemůže dojít k odstraňování vad, protože její zaměstnanci a zaměstnanci jejích dodavatelů čerpají dovolenou. Navrhla, aby k odstraňování vad došlo od 14. 1. 2019 do 18. 1. 2019 s tím, že bude provedena oprava rohu zdi dětského pokoje, zimní zahrady a bude proveden test vzduchotěsnosti domu. Časová náročnost prací byla povinnou avizována na 6 hodin. E-mailem ze dne 17. 12. 2018 oprávnění potvrdili navržený termín (od 14. 1. 2019 do 18. 1. 2019) a požádali o podrobnější informace týkající se odstraňování vad tak, aby si mohli upravit program. E-mailem ze dne 20. 12. 2018 povinná oprávněným sdělila, že konkretizovat práce lze až po provedení vstupní diagnostiky. E-maily ze dne 20. 12. 2018 a 4. 1. 2019 povinná žádala o zpřístupnění domu ve dnech 17. a 18. 1. 2019. E-mailem ze dne 8. 1. 2019 oprávněným sdělila, že je připravena zahájit první etapu oprav dne 18. 1. 2019. E-mailem ze dne 10. 1. 2019 oprávnění požádali o doplňující informace, žádali zaslání harmonogramu prací, podle něhož budou vědět kdy a na jak dlouho bude nutné dům zpřístupnit. Navrhli, aby proběhla osobní schůzka, aby se otázky související s odstraňováním vad podrobně a dopředu vyjasnily, čímž by se předešlo dalším sporům. E-mailem ze dne 11. 1. 2019 povinná zopakovala, že harmonogram prací lze stanovit až po realizaci vstupního měření dne 18. 1. 2019. Na nabídku osobního setkání nijak nereagovala. E-mailem ze dne 14. 1. 2019 oprávnění požádali o sdělení, které osoby budou dne 18. 1. 2019 přítomny v jejich domě a jaká opatření budou zajištěna za účelem ochrany jejich majetku. Výslovně v něm zopakovali nabídku na osobní setkání. E-mailem ze dne 15. 1. 2019 povinná zopakovala, že má dojít k opravě zdi dětského pokoje, k odstranění vady spočívající v zatékání do zimní zahrady a diagnostice úniku vzduchu. E-mailem ze dne 23. 1. 2019 povinná požádala o zpřístupnění domu dne 1. 2. 2019, což oprávnění potvrdili e-mailem ze dne 25. 1. 2019 E-mailem ze dne 25. 1. 2019 oprávnění nabídli, že povinné budou předány klíče od domu, na což povinná nereagovala. E-mailem ze dne 28. 1. 2019 sdělil dodavatel povinné, že odstranění vad nelze pro klimatické podmínky dne 1. 2. 2019 provést. E-mailem ze dne 29. 1. 2019 povinná oprávněným sdělila, že opravy dne 1. 2. 2019 nebudou provedeny z důvodu nevyhovujících klimatických podmínek. Uvedla dále, že si je vědoma blížícího se uplynutí lhůty k plnění podle exekučního titulu a tázala se oprávněných na jejich stanovisko, zda mohou být vady odstraněny až po uplynutí lhůty k plnění za vhodných klimatických podmínek. E-mailem ze dne 4. 2. 2019 oprávnění návrh povinné na odstranění vad po uplynutí lhůty k plnění odmítli. E-mailem ze dne 19. 2. 2019 povinná oprávněným sdělila, že připravila návrh opatření k odstranění vad podle výroků 3. a 4. exekučního titulu za přizvání znalce [příjmení], jenž se může k opatřením a jejich dostatečnosti vyjádřit. E-mailem ze dne 25. 2. 2019 sdělila povinná oprávněným navrhovaná opatření k odstranění některých vad díla. Znalec [příjmení] se k navrhovaným opatřením vyjádřil e-mailem a v e-mailu z 8. 3. 2019 oprávnění s navrženými opatřeními vyjádřili souhlas. Dne 19. 2. 2019 se stal exekuční titul vykonatelným a dne 20. 2. 2019 podali oprávnění exekuční návrh.

10. Při posouzení důvodnosti návrhu povinné na zastavení exekuce s odůvodněním, že jí oprávnění neposkytli potřebnou součinnost pro splnění vymáhané povinnosti a že jimi podaný exekuční návrh je šikanózní, soud prvního stupně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2717/2014, dovodil, že primárním způsobem realizace exekučního příkazu k provedení zastupitelných prací a výkonů podle § 72 odst. 1 exekučního řádu je jejich provedení třetí osobou. Oprávněný si může tyto práce a výkony provést sám nebo může umožnit jejich provedení povinnému jen na základě dohody s exekutorem. Proto může být skutečnost, že oprávnění odmítli poskytnout povinné k provedení prací a výkonů nezbytnou součinnost, nebo jí v jejich provedení bránili, důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. jen tehdy, stalo-li se tak před zahájením exekučního řízení. V tomto závěru dále odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 20 Cdo 2907/2016. Uzavřel, že exekuční návrh byl oprávněnými k soudnímu exekutorovi podán dne 20. 2. 2019 a výzva k dobrovolnému plnění byla povinné doručena dne 20. 3. 2019, a proto se povinná může s úspěchem dovolávat neposkytnutí součinnosti oprávněnými toliko do 20. 3. 2019. Z týchž důvodů neprováděl důkazy mající dle povinné prokázat neposkytnutí součinnosti ze strany oprávněných po 20. 3. 2019, neboť takové důkazy nemohou s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR prokázat neposkytnutí součinnosti oprávněnými, jež by mohlo odůvodnit zastavení exekuce. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud prvního stupně k závěru, že povinnou nebylo v řízení prokázáno tvrzení, že by jí oprávnění v rozhodné době neposkytli dostatečnou součinnost pro splnění vymáhané povinnosti spočívající v odstranění vad díla, případně že by jí v takovém odstranění bránili. Do podání exekučního návrhu byl povinné umožněn přístup do rodinného domu oprávněných ve dnech 11. 12. 2018 a 18. 1. 2019, a naopak oprávnění sami iniciovali osobní setkání za účelem vzájemné koordinace při odstraňování vad povinnou. Nabídku takového setkání však povinná nevyužila a v řízení neprokázala tvrzení, že se takové setkání neuskutečnilo z důvodů na straně oprávněných. Poznamenal, že schůzka oprávněných a povinné se uskutečnila až po zahájení exekuce dne 26. 3. 2019 a zjevně nic nebránilo tomu, aby se uskutečnila i ve lhůtě k plnění. Dále poznamenal, že o ochotě oprávněných spolupracovat s povinnou při odstranění vad dle exekučního titulu svědčí jejich nabídka na předání klíčů od domu povinné, která tuto nabídku do zahájení exekučního řízení nepřijala a je zcela nerozhodné, že tak učinila až v e-mailu z 12. 4. 2019 po zahájení exekuce. Uzavřel, že není nepřiměřené, že oprávnění od povinné požadovali harmonogram prací, jež budou při odstranění vad díla provedeny, když v předmětném domě bydleli a při provádění prací mohlo dojít k narušení jejich soukromého života. Zdůraznil, že v projednávané věci oprávnění nepožadovali, aby byly vady odstraněny konkrétním způsobem, ale pouze to, aby jim bylo sděleno, které práce a kdy má povinná v úmyslu provést, případně kteří pracovníci se budou na odstranění vad podílet. Poznamenal, že náznak nesoučinnosti ze strany oprávněných, který by ovšem sám o sobě k zastavení exekuce nestačil, lze dovozovat pouze z e-mailu dodavatele povinné ze dne 28. 1. 2019, v němž bylo uvedeno, že dne 18. 1. 2019 probíhalo odstraňování vad, ale k utěsnění portálu [anonymizováno] nedošlo, protože to neumožnili oprávnění. Výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tj. pracovníků dodavatele, však bylo vyvráceno, že by oprávnění v odstranění vady bránili, naopak takové bránění svědek [jméno] [příjmení] zcela vyloučil. Pouze uvedl, že z důvodů na straně oprávněných v jednom případě započali s prováděním prací o dvě hodiny později. Nikdy se však nestalo, že by oprávnění znemožnili provádět práce na odstranění vad. Uzavřel, že nepříznivé klimatické podmínky nastalé v pariční lhůtě, na něž povinná poukazovala, byť nebyly v řízení prokázány, nepředstavují důvod pro zastavení exekuce a oprávněná jimi mohla odůvodnit návrh na odklad exekuce. Poznamenal, že byť k vydání exekučního titulu, jenž byl povinné doručen dne 19. 11. 2018, došlo bez jeho ústního vyhlášení, měla povinná v rozhodčím řízení počítat s variantou svého neúspěchu. Odstraňování vad s odkazem na nevhodné klimatické podmínky mohla povinná pozastavit pouze s výslovným souhlasem oprávněných, kteří však na odstranění vad ve lhůtě k plnění trvali. Poznamenal rovněž, že v e-mailové komunikaci mezi účastníky povinná uváděla, že odstranění vad díla dokáže provést ve dnech 26. a 27. 3. 2019, tj. v rámci dvou dnů a v době, kdy to klimatické podmínky zjevně neumožňovaly. Pak stejným způsobem měla postupovat v průběhu lhůty k plnění a v uvedeném časovém rozsahu vady dle exekučního titulu odstranit. Dovodil, že nelze přisvědčit povinné, že by podání exekučního návrhu oprávněnými bylo šikanózním výkonem práva, jehož prostřednictvím měli v úmyslu zatížit povinnou povinností úhrady nákladů exekuce. Byť i podání exekučního návrhu může být zneužitím práva, skutkové okolnosti dané věci o zneužití práva oprávněnými nesvědčí, neboť ti nemohli z ničeho dovozovat, že povinná svůj závazek splní, když tak neučinila v tříměsíční lhůtě k plnění, a dokonce tak neučinila ani od zahájení exekuce do září 2019, kdy v odstraňování vad pokračovala. Naopak oprávnění věděli, že povinná pozastavila odstraňování vad, pročež sama deklarovala, že nebude pokračovat, dokud to klimatické podmínky neumožní. Teprve pod vlivem exekučního návrhu se povinná začala odstraňováním vad řádně zabývat, když do té doby nevyužila poskytnutý čas efektivně. Zneužití práva oprávněnými též samy o sobě neprokazují znalecké posudky oceňující výši nákladů nutných k odstranění vad, kdy podle znaleckého posudku povinné byla výše nákladů na odstranění vad vyčíslena částkou 254 453,41 Kč, což je výrazný nepoměr ve vztahu ke znaleckému posudku předloženému oprávněnými. Samotný fakt, že se zahájením a vedením exekuce jsou spojeny náklady, neodůvodňuje závěr o podání šikanózního exekučního návrhu oprávněnými.

11. Soud prvního stupně se dále po skutkové stránce zabýval tvrzením povinné, že povinnost uloženou exekučním titulem splnila a vady díla dle jeho výroků 3. až 9. odstranila. K posouzení odborné otázky, zda k odstranění předmětných vad došlo, ustanovil k vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace zateplovací systémy, otvorové výplně a v oboru projektování, specializace projekce pozemních staveb. Ze znaleckého posudku vypracovaného tímto znalcem dne 21. 8. 2021, č. [rok] [číslo] a jeho výslechem soud prvního stupně zjistil, že na zpracování znaleckého posudku se dále podílel jako konzultant specialista na měření vzduchotěsnosti staveb [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to z důvodu nutnosti použití přístroje pro provedení přetlakové a podtlakové zkoušky (Blower Door test), vedoucí k exaktní identifikaci netěsností stavby. Soud prvního stupně zjistil, že znalec provedl ohledání stavebního díla dne 28. 7. 2021. Vzal za prokázané, že pokud jde o vady podle výroků 3. a 4. exekučního titulu (kondenzace vlhkosti na vnitřní straně posuvných dveří [anonymizováno] a jejich netěsnost), pak tento portál nadále vykazuje netěsnosti z hlediska vzduchotěsnosti, a proto dostatečně neplní tepelně izolační funkci. Výrazná spárová průvzdušnost se podílí i na snížení jeho akusticky izolačních schopností. Tyto závěry byly znalcem dovozeny na základě výsledků Blower Door testu (dále také„ test vzduchotěsnosti“), který byl zaznamenán v příloze znaleckého posudku - Protokolu a osvědčení měření průvzdušnosti ze dne 28. 7. 2021, a na základě kouřové zkoušky, kterou byl viditelně zjištěn velký únik vzduchu v oblasti funkčních spár. Zvukově izolační funkce byla posuzovaná za pomocí zdroje zvuku a mikrofonu. Portál [anonymizováno] dle znaleckého zjištění nadále vykazuje výrazné netěsnosti z hlediska vzduchotěsnosti a při transferu chladného vzduchu při nízkých teplotách v zimě přispívá ke snížení povrchové teploty, čímž může dojít ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně zdvižně posuvného portálu. K vadě stavby podle výroku 5. exekučního titulu (kondenzace vlhkosti v úložišti venkovních rolet) vzal soud prvního stupně za prokázané, že šetření znalce bylo provedeno v letních měsících, a proto nebyla zjištěna kondenzace vlhkosti spojená s námrazou v úložištích venkovních rolet. Drobné netěsnosti však byly znaleckým zkoumáním zaznamenány a podle závěru znalce mohou nadále zapříčinit kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet. Uvedené netěsnosti byly zjištěny anemometrem a kouřovou zkouškou. K vadě podle výroku 6. exekučního titulu (kondenzace vlhkosti na zdi dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží) vzal soud prvního stupně za prokázané, že ke kondenzaci vlhkosti na venkovních površích (fasádách, střeše, okně, sloupech) za určitých podmínek během roku běžně dochází, roh dětského pokoje je po celé své výšce oplechován, a proto je odolný vlivům povětrnosti a kondenzace. K vadě stavby podle výroku 7. exekučního titulu (balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující ložnici a balkon netěsní a neplní akusticky izolační funkce) vzal soud prvního stupně za prokázané, že balkonové dveře nadále vykazují netěsnosti z hlediska vzduchotěsnosti, a proto neplní dostatečně tepelně izolační funkci. Spárová průvzdušnost se podílí i na snížení akusticky izolačních schopností. Uvedené netěsnosti byly prokázány testem vzduchotěsnosti a vizuálním pozorováním. Zvukově izolační funkce byla hodnocena za pomoci zdroje zvuku a mikrofonu, přičemž hodnoty těchto dveří se výrazně lišily od hodnot dveří, které byly hodnoceny i oprávněnými jako bezproblémové. K vadě podle výroku 8. exekučního titulu (balkonové dveře ve druhém nadzemním podlažím oddělující velkou koupelnu a balkon nad garáží netěsní a neplní akusticky izolační funkci) soud prvního stupně zjistil, že tyto balkonové dveře nadále vykazují netěsnosti z hlediska vzduchotěsnosti, a proto dostatečně neplní izolační funkci. Výrazná spárová průvzdušnost se podílí na snížených akusticky izolačních schopnostech. Netěsnosti dveří byly identifikovány testem vzduchotěsnosti a za pomoci anemometru. Netěsnosti byly vizuálně prokázány v celé oblasti mezi rámem a křídlem dveří a zvukově izolační funkce byly posuzovány za pomoci zdroje zvuku a mikrofonu. K vadě podle výroku 9. exekučního titulu (zatékání do místnosti zimní zahrady v 1. nadzemním podlaží stavby) soud prvního stupně zjistil, že do uvedené zimní zahrady nadále zatéká. Na některých konstrukcích zimní zahrady byly zjištěny stopy po dlouhodobém zatékání. Znalec provedl zkoušku imitující déšť, kdy po deseti minutách došlo k výraznému zatečení pod prahem dveří směřujícím na zahradu a po přibližně třiceti minutách došlo k zatečení střechou zimní zahrady (voda zkapávala ze střechy na dlážděnou podlahu zimní zahrady). Dle zjištění soudu prvního stupně soudem ustanoveným znalcem vypracovaný znalecký posudek obsahuje podrobnou fotodokumentaci z místního ohledání, včetně zjištěných vad, jakož i Protokol a osvědčení o měření průvzdušnosti ze dne 28. 7. 2021. Výslechem znalce uskutečněným dne 20. 12. 2021 soud prvního stupně zjistil, že funkční spára oken, balkonových dveří a odsuvného portálu má být co nejtěsnější, jak umožňuje současný stav techniky podle technické normy (ČSN 73 0540-2).

12. Protože povinná rozporovala správnost závěrů vypracovaného znaleckého posudku s argumentací, že netěsnost výplní stavebních otvorů je způsobena nedostatečnou údržbou ze strany oprávněných a před provedením testů znalcem nebyly výplně stavebních otvorů, jichž se odstranění vad týká, seřízeny, uložil soud prvního stupně znalci usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. 206 EXE 5382/2019-611 doplnit již vypracovaný znalecký posudek a posoudit vliv seřízení oken a provádění údržby na závěry již vypracovaného znaleckého posudku, opětovně posoudit, zda vady díla dle exekučního titulu byly povinnou odstraněny, a vyjádřit se k námitkám povinné proti již vypracovanému znaleckému posudku.

13. Doplňkem znaleckého posudku č. 2021 ze dne 22. 8. 2022 vypracovaným znalcem [příjmení] [příjmení], výslechem tohoto znalce a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (konzultanta znalce) vzal soud prvního stupně za prokázané, že znalec provedl místní šetření dne 19. 7. 2022, a to poté, kdy došlo povinnou (pracovníky jejího subdodavatele) k seřízení výplní stavebních otvorů, jichž se odstranění vad podle exekučního titulu týká. Zjistil, že k provedení testů a měření došlo znalcem až po dokončení seřízení výplní stavebních otvorů, přičemž seřízení mělo netěsnosti eliminovat. Opětovně byl proveden Blower Door test, přičemž znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že netěsnosti posuzovaných oken, dveří a posuvných dveří nebyly seřízením eliminovány a provedené seřízení se ukázalo jako zcela zanedbatelné ve vztahu k výsledkům původního znaleckého zkoumání. Bylo zjištěno, že okna a dveře netěsní po provedení seřízení a údržby výrazně lépe, byla zjištěna netěsnost funkčních spár u všech detekovaných výplní otvorů před i po seřízení, dále byla zjištěna netěsnost připojovacích spár oken v 1. nadzemním patře, balkonových dveří ložnice ve 2. nadzemním patře a balkonových dveří pokoje ve 2. nadzemním patře. Zjištěné netěsnosti připojovacích spár nelze seřízením odstranit. Netěsnost zasklívacích spár byla zjištěna u balkonových dveří ve 2. nadzemním podlaží, u oken v pokoji ve 2. nadzemním podlaží a v parapetní oblasti v pokoji ve 2. nadzemním podlaží. Ani tuto nepřípustnou netěsnost zasklívacích spár nelze seřízením odstranit. Souhrn netěsností výplní otvorů je tak velký, že se významným způsobem podílí na zhoršení celkové hodnoty vzduchotěsnosti domu. V případě funkčních spár musí být zajištěna jejich vzduchotěsnost, a to co nejlepším způsobem podle aktuálního stavu techniky a zajištění takové vzduchotěsnosti je technicky dosažitelné. Zjistil dále, že znalec a jeho konzultant postupovali při provedení testu vzduchotěsnosti v souladu s pokynem pro program„ Nová zelená úspora“, což odpovídá i ČSN EN ISO 9972, podle níž se při Blower Door testu okna, dveře a poklopy netěsní a nechávají se pouze zavřené. Výslechem znalce a jeho konzultanta vzal soud prvního stupně dále za prokázané, že test vzduchotěsnosti provedený dne 20. 9. 2019 s vyhovujícím výsledkem, na nějž v argumentaci povinná odkazovala, nebyl proveden správně, protože testovací zařízení bylo umístěno nesprávně a došlo k nesprávnému utěsnění řady otvorů, které utěsněny být neměly. Soud prvního stupně dále zjistil, že se znalec v rámci vypracování doplňku znaleckého posudku opětovně zabýval tím, zda byla odstraněna vada spočívající v zatékání do interiéru zimní zahrady. Před samotnou zkouškou byla provedena na části střechy zimní zahrady pracovníky povinné údržba, a přesto bylo kropící zkouškou zjištěno, že do interiéru zimní zahrady dále zatéká. Výslechem znalce při jednání dne 9. 12. 2022 vzal soud prvního stupně za prokázané, že znaleckým zkoumáním byl zjištěn nadměrný transfer vzduchu konstrukcemi rodinného domu oprávněných, což v zimě může způsobovat problémy popisované v odůvodnění exekučního titulu, včetně kondenzace vody v úložištích venkovních rolet, byť projev této vady nebyl s ohledem na provedení znaleckého zkoumání v letním období zjištěn. Výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], konzultanta znalce, že netěsnost portálu [anonymizováno] není vadou, neboť pro tento typ výplně stavebního otvoru je částečná netěsnost obvyklá, nepovažoval soud prvního stupně za relevantní, když uvedený konzultant znalce zajišťoval pouze přípravu prostředí pro provedení testu vzduchotěsnosti a současně povinnost k odstranění vad byla povinné uložena exekučním titulem, který nepřísluší exekučnímu soudu přezkoumávat.

14. V řízení vypracovaný znalecký posudek, jeho doplněk, jakož i výpověď znalce, vzal soud prvního stupně za přesvědčivé. Dovodil, že znalecký posudek splňuje formální i materiální náležitosti znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 o.s.ř., závěry znaleckého posudku, včetně jeho doplňku jsou přezkoumatelné, srozumitelně vysvětlené, je zřejmé, jak k nim znalec dospěl, přičemž znalec se přesvědčivě a vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami povinné a své závěry řádně a přesvědčivě ve smyslu ustanovení § 28 odst. 5 zákona o znalcích odůvodnil. Doplnil, že správnost závěrů znaleckého posudku je dotvrzována fotodokumentací, jež je součástí posudku, jakož i videozáznamy, jimiž byl při jednáních soudu dne 9. 12. 2022 a 26. 1. 2023 proveden důkaz. Uzavřel, že správnost těchto závěrů nebyla zpochybněna ani výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Přestože uvedení svědci vypověděli, že je třeba pravidelně udržovat a seřizovat portál [anonymizováno], jenž se v nemovitosti oprávněných nachází, znaleckým zkoumáním bylo jednoznačně prokázáno, že servis a údržba má zanedbatelný vliv na funkčnost této výplně stavebního otvoru. Výpověď uvedených svědků tak neposkytuje oporu pro možný závěr, že vada díla byla odstraněna. Správnost závěrů znaleckého posudku, včetně jeho doplňku, neshledal soud prvního stupně zpochybněnou protokoly o měření průvzdušnosti Blower Door testem ze dne 18. 1. 2019 a 20. 9. 2019, vypracovanými [jméno] [příjmení], když tyto testy měl znalec při vypracování znaleckého posudku k dispozici a bylo zjištěno, že při provedení testu průvzdušnosti Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 9. 2019 nebyla dodržena správná metodika, a proto nelze výsledky považovat za správné. Závěry znaleckého posudku nepovažoval za zpochybněné znaleckými posudky DEK - Posouzení vzduchotěsnosti obalových konstrukcí rodinného domu ze dne 20. 9. 2017 a z února 2018, z nichž ve shodě se závěry znalce vyplývá, že byly zjištěny netěsnosti zasklívacích i připojovacích spár. Závěry znalce nezpochybňuje ani zpráva z termovizního měření ze dne 4. 12. 2019 a vyjádření k objektu ze dne 30. 4. 2019, když z nich ve vztahu k závěrům znaleckého posudku nelze nic dovozovat.

15. Skutková zjištění k tvrzení povinné, že vady díla odstranila, považoval soud prvního stupně za úplná a neshledal důvod k vypracování revizního znaleckého posudku k posudku v řízení vypracovanému, když tento posudek považoval za přesvědčivý, řádně odůvodněný a vypracování revizního posudku nebylo povinnou ani navrženo, byť byla na tento důkazní návrh soudem výslovně dotazována. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud prvního stupně uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by povinná splnila povinnost odstranit vady, jež jí byla uložena výroky 3. až 9. exekučního titulu, když naopak bylo zjištěno, že stavba oprávněných těmito vadami nadále trpí. Neshledal proto zákonné předpoklady pro zastavení exekuce z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř.

16. Soud prvního stupně dále zjistil, že soudní exekutor exekučním příkazem ze dne 14. 5. 2019, č. j. 067 EX 3913/19-42, rozhodl o provedení exekuce provedením prací a výkonů (výrok I.) a povinné uložil, aby zaplatila potřebný náklad ve výši 8 452 867 Kč bez DPH. Uvedený náklad provedení prací a výkonů byl určen na základě oprávněnými předloženého rozpočtu stavebních prací, které je nutné provést ke splnění vymáhané nepeněžité povinnosti, jenž byl zpracován dne 18. 3. 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dovodil, že povinnou namítaná nepřiměřenost výše nákladů na provedení prací a výkonů uvedená ve výroku III. exekučního příkazu soudního exekutora nepředstavuje důvod pro částečné zastavení exekuce. Uzavřel, že podle § 87 odst. 1 exekučního řádu má soudní exekutor právo na náhradu účelně vynaložených nákladů exekuce. Pokud by na provedení prací a výkonů byly soudním exekutorem vynaloženy náklady přesahující limit účelnosti, netížila by povinnou povinnost je hradit. Účelně vynaložené náklady na provedení prací jsou hotovými výdaji, které soudní exekutor spolu s dalšími náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Ve svém důsledku to znamená, že povinná se může domáhat přezkoumání exekutorem vynaložených nákladů na zajištění prací v režimu řízení o námitkách proti příkazu k úhradě nákladu exekuce (§ 87 odst. 3 a 4 exekučního řádu), nikoliv však návrhem na částečné zastavení exekuce v rozsahu daného exekučního příkazu. Dovodil, že tyto námitky jsou z hlediska návrhu na (částečné) zastavení exekuce nepřípustné. Z výše uvedených důvodů neshledal soud prvního stupně splněné zákonné předpoklady pro zastavení či částečné zastavení exekuce na návrh povinné.

17. Proti usnesení soudu prvního stupně podala povinná podáním ze dne 8. 6. 2023, doplněným podáními ze dne 23. 6. 2023 a 21. 12. 2023, včasné odvolání, kterým navrhla napadené usnesení změnit tak, že se jejímu návrhu na zastavení exekuce vedené podle výroku 6. exekučního titulu vyhovuje; jinak napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V průběhu odvolacího řízení navrhla napadené usnesení změnit tak, že se jejím návrhům na zastavení exekuce a na částečné zastavení exekuce vyhovuje. V důvodech podaného odvolání poukázala na to, že soud prvního stupně nepřihlédl k některým jí tvrzeným skutečnostem, jí označeným důkazům, řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedla, že soud prvního stupně při svém rozhodování dostatečně nepřihlédl k jejímu tvrzení, že zatékání do zimní zahrady a případná netěsnost posuvného portálu a balkonových dveří je způsobena jejich nedostatečnou údržbou, kterou měli provádět oprávnění, a ani v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a jeho dodatku nebyla dostatečná údržba zimní zahrady provedena. Nepřihlédl dále k označeným důkazům, jež se k tomuto tvrzení vztahují, a to k e-mailu pracovníka [právnická osoba] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] ze dne 21. 7. 2022, včetně jeho přílohy, k e-mailu téže společnosti ze dne 5. 5. 2022, jenž potvrzuje, že na těsnost uvedených stavebních prvků má zásadní vliv provádění pravidelné údržby a servisu a k emailu [jméno] [příjmení] z 18. 1. 2022. Pominul e-mailovou komunikaci účastníků, z níž vyplývá, že skutečnou vůlí oprávněných nebylo předat jí klíče za účelem zpřístupnění stavby, při němž mělo dojít k odstranění předmětných vad. V argumentaci dále uvedla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nevyhovující požadavkům vyplývajícím z ustanovení občanského soudního řádu. Poukázala na to, že soud prvního stupně neobjasnil věc po skutkové stránce dostatečně a úplně, neboť neprovedl důkaz veškerou e-mailovou komunikací účastníků předcházející podání exekučního návrhu oprávněnými, kterou ona navrhovala k prokázání tvrzení, že v průběhu pariční lhůty jí oprávnění neposkytli dostatečnou součinnost ke splnění povinností podle rozhodčího nálezu, že nebylo jejich skutečnou vůlí předat jí klíče od rodinného domu a zpřístupnit jej, a dále k tvrzení o charakteru exekučního návrhu jako šikanózního. V argumentaci dále uvedla, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávnému skutkovému zjištění, že ona nesplnila povinnost, která jí byla uložena výroky 3. až 9. exekučního titulu. Do svých skutkových závěrů nepromítl, že v řízení vypracovaný znalecký posudek, jakož i jeho doplněk, je nepřesvědčivý, a znalec se při jednání před soudem vyjádřil tak, že vlastně není schopen říct, zda předmětné vady díla byly povinnou odstraněny. Poukázala dále na to, že znaleckým zkoumáním nebyly netěsnosti zasklívacích a připojovacích spár stavebních prvků zjištěny a videozáznamy provedené k důkazu při jednání soudu jsou v tomto směru neprůkazné, neboť není zřejmé, zda vzduch proniká zasklívací či funkční spárou. Úvahy soudu ani závěry znaleckého posudku nezohledňují, že netěsnosti zasklívacích a připojovacích spár způsobili sami oprávnění s cílem domoci se vyšší náhrady nákladů na odstranění vad, když takové netěsnosti byly zjištěny až při opakovaném šetření znalce. Závěry znaleckého posudku ani skutkové závěry soudu nezohledňují, že případná ztráta těsnící funkce posuvného portálu a balkonových dveří je způsobena neprováděním pravidelného servisu a údržby ze strany oprávněných. V případě posuvného portálu [anonymizováno] nelze netěsnosti funkčních spár považovat za vadu, nýbrž za přirozenou vlastnost tohoto stavebního výrobku. Soud prvního stupně dospěl k chybnému závěru, že posuvný portál a balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží neplní akusticky izolační funkci, když tento závěr je v rozporu s měřením, které znalec při místním šetření dne 28. 7. 2021 provedl. Nesprávné jsou dále skutkové závěry, že neodstranila vady díla, o nichž bylo rozhodnuto výroky 4. až 6. exekučního titulu, když znaleckým zkoumáním nebylo zjištěno, že by docházelo ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně posuvného portálu zn. [anonymizováno], dále v úložištích venkovních rolet a na venkovní zdi dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží stavby. Uvedený závěr nelze mít za prokázaný fotografiemi, jimiž byl proveden důkaz, neboť ty jsou neprůkazné a není zřejmé, kdy a kde byly pořízeny. Provedenými důkazy bylo naopak prokázáno, že vada spočívající v kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve 2. nadzemním podlaží stavby byla odstraněna, když z videozáznamu, jenž byl k důkazu proveden při jednání soudu prvního stupně dne 26. 1. 2023, je zřejmý pouze únik vzduchu do úložiště venkovních rolet funkční spárou, k čemuž dochází v důsledku zanedbání údržby oprávněnými. Současně se nejedná o vadu, ale o vlastnost příslušného stavebního výrobku. Existence této vady byla zpochybněna i výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který vyjádřil pochybnost nad tím, že by v důsledku úniku vzduchu mohlo dojít ke kondenzaci vně stavby. Znaleckým posudkem a výslechem znalce bylo prokázáno, že vada spočívající v kondenzaci vlhkosti na venkovní straně zdi v rohu dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží stavby byla odstraněna, tato oblast byla zkontrolována anemometrem a kouřovou zkouškou, netěsnosti nebyly zjištěny a ani znalec existenci této vady při své výpovědi před soudem nepotvrdil. Závěr soudu prvního stupně o přetrvávající vadě spočívající v zatékání do zimní zahrady je nepodložený, sklon střechy menší než 7° nelze považovat za vadu, pouze za sklon odborně doporučený, přičemž tento sklon střechy si s dodavatelem sjednali sami oprávnění. Existenci této vady nepotvrzuje ani znalecký posudek, včetně jeho doplňku, neboť před provedením kropící zkoušky znalcem nebyl proveden kompletní servis a vyčištění střechy zimní zahrady a k zatečení došlo pouze u střešního okna v důsledku zanesení vnitřních odtokových kanálků, přičemž zimní zahrada nebyla oprávněnými pravidelně povrchově čištěna a udržována. Zatékání do zimní zahrady nepotvrzuje ani videozáznam ze dne 13. 6. 2022. Uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že není dán zákonný důvod zastavení exekuce, když chybně dovodil, že exekuce má oporu v řádném exekučním titulu a nesprávně shledal účastníky uzavřenou rozhodčí doložku platně sjednanou. Takový závěr je v rozporu s § 3 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, dle něhož pod sankcí absolutní neplatnosti musí být rozhodčí doložka sepsána a podepsána na samostatné listině, nikoliv v obsahu smlouvy o dílo, jak je tomu v posuzované věci. Namítla, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že podání exekučního návrhu není šikanózním výkonem práva. Tento návrh byl podán za situace, kdy ona byla připravena vady díla odstranit, v průběhu pariční lhůty jí oprávnění neposkytli dostatečnou součinnost pro odstranění vad díla, zpřístupnění domu podmiňovali osobní přítomností oprávněného a), informacemi o způsobu odstranění vad a exekuční návrh podali bezprostředně po uplynutí lhůty k plnění. O charakteru oprávněnými podaného exekučního návrhu jako šikanózního svědčí i skutečnost, že dle rozpočtu oprávněných by měly náklady na odstranění vad dosáhnout částky 8 452 867 Kč bez DPH a oproti tomu dle odborného výpočtu, jenž předložila, činí výše těchto nákladů 254 453,41 Kč bez DPH. Je tak zřejmé, že podání exekučního návrhu není primárně motivováno snahou domoci se plnění, ale snahou zatížit jí náhradou nákladů exekuce. V uvedené argumentaci odkázala na závěry vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. IV. ÚS 3216/14, a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 366/2016. Poukázala dále na to, že soud prvního stupně při právním posouzení věci dostatečně nezohlednil, že v průběhu pariční lhůty jí v odstranění vad díla bránily nepříznivé klimatické podmínky, kdy teplota vzduchu nedosáhla průměrné teploty 10 °C a vyšší, za níž mohla přistoupit k odstranění vad. Nemělo tudíž ani smysl přebírat od oprávněných klíže od jejich nemovitosti z důvodu panujících nepříznivých klimatických podmínek, když podle § 633 odst. 1 obč. zák. musela postupovat odborně a způsobem, jakým obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Chybný je též závěr soudu, že mohla v rozhodčím řízení žádat o poskytnutí delší lhůty ke splnění uložené povinnosti. Takový závěr je v rozporu s tím, že rozhodčí soud dne 28. 6. 2018 procesně rozhodl, že rozhodčí nález bude vydán bez jeho ústního vyhlášení, a ona nemohla předvídat kdy bude rozhodnuto a jaký bude výsledek rozhodčího řízení a rozhodčí nález jí byl doručen až 19. 11. 2018. V argumentaci dále uvedla, že soud prvního stupně dále pochybil, pokud exekuci nezastavil proto, že povinnosti uložené jí exekučním titulem řádně splnila.

18. V písemném vyjádření ze dne 29. 11. 2023 k odvolání povinné oprávnění navrhli usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdit. Uvedli, že nelze přisvědčit argumentaci povinné o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Naopak soud prvního stupně usnesení velmi pečlivě odůvodnil a je z něj zřejmé, jaké úvahy ho vedly k jednotlivým závěrům. Srozumitelně vysvětlil své právní závěry a vypořádal se se všemi námitkami povinné. Soud prvního stupně učinil na základě provedených důkazů správná skutková zjištění, jež mají oporu v provedených důkazech, včetně přesvědčivého znaleckého posudku a jeho doplňku, a povinná vypracování revizního znaleckého posudku nenavrhla. Dále uvedli, že soud prvního stupně správně neshledal důvodnou argumentaci povinné, že jí v pariční lhůtě neposkytli dostatečnou součinnost pro odstranění vad díla. Takovou povinnost měli ve shodě se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2717/2014, pouze do zahájení exekuce a soud prvního stupně správně posuzoval věc v souladu s tímto judikaturním rozhodnutím. Naopak povinná byla při sjednávání termínů oprav laxní a oni nebyli schopni vyhovět pouze jedinému navrženému termínu, a to 18. 12. 2018, z důvodu pracovního vytížení, přičemž současně ihned nabídli termíny po Vánocích. Pokud žádali harmonogram oprav, aby si mohli přizpůsobit program a případně nemovitost připravit, nelze to považovat za neposkytnutí potřebné součinnosti. Povinná na odstraňování vad zcela rezignovala a jediné, co ji přimělo k činnosti, bylo zahájení exekuce.

19. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal včas podaným odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ exekuční řád“), a po zopakování části důkazů a doplnění dokazování neshledal odvolání důvodným.

20. Z podání povinné ze dne 7. 10. 2019 označeného jako 3. doplnění návrhu na zastavení exekuce odvolací soud zjistil, že v jeho obsahu povinná uvedla, že po 20. 9. 2019 oprávnění již neumožnili dokončení drobných finálních oprav a ona si je vědoma, že část předpokládaných prací dokončena nebyla, a to konkrétně a) doplnění horního rohového plastového profilu zdvižně posuvných dveří [anonymizováno], b) doplnění vyhřívání profilu zdvižně posuvných dveří [anonymizováno], c) finální výmalba stěn v prostoru oprav otvorových výplní, d) výměna profilů v opraveném rohu dětského pokoje, e) doplnění zamykání kamenů balkonových dveří a f) přemístění jedné zakrývací lišty zimní zahrady. Současně vyjádřila připravenost tyto práce bezodkladně provést či poskytnout oprávněným odpovídající kompenzaci ve výši cca 110 000 Kč. Při jednání před odvolacím soudem dne 1. 12. 2023 a dále podáním ze dne 21. 12. 2023 povinná doplnila, že doplnění horního rohového plastového profilu zdvižně odsuvných dveří [anonymizováno] se týká vady dle výroku 3. exekučního titulu, doplnění vyhřívání profilu zdvižně posuvných dveří [anonymizováno] se týká vady dle výroku 4. exekučního titulu, finální výmalba stěn v prostoru oprav otvorových výplní se týká vady dle výroku 6. exekučního titulu, výměna profilů v opraveném rohu dětského pokoje se též týká vady dle výroku 6. exekučního titulu, doplnění zamykání kamenů balkonových dveří se týká vady dle výroku 8. exekučního titulu a přemístění zakrývací lišty zimní zahrady se týká vady dle výroku 9. exekučního titulu. Doplnila dále, že nebylo zhotoveno oplechování rohu dětského pokoje, což souvisí s vadou dle výroku 6. exekučního titulu. Oprávnění a povinná učinili nesporným, že smlouvu o dílo, z níž se exekučním titulem přiznané nároky odvíjí, připravili a povinné k podpisu předložili oprávnění, a to včetně rozhodčí doložky, která byla ve smlouvě o dílo obsažena. Dále je nesporné, že náklady řízení přiznané oprávněným exekučním titulem byly povinnou v pariční lhůtě uhrazeny a že jednání před rozhodčím soudem bylo odročeno na neurčito za účelem vydání rozhodčího nálezu (exekučního titulu) bez jeho ústního vyhlášení.

21. Za podmínek § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud důkaz e-maily [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., ze dne 5. 5. 2022 a 21. 7. 2022, včetně jejich příloh, a e-mailem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 1. 2022. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že e-mailem ze dne 5. 5. 2022 sdělila [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., jednateli povinné, že seřízení, údržba, čištění a mytí oken, dveří, posuvných dveří a zimní zahrady a jejich součástí provádí vždy majitel objektu, resp. odpovídá za řádnou péči o okna, dveře, posuvné stěny a další výrobky. Vyplývá to nejen z vlastnictví věci, ale také z předepsaného návodu k obsluze a údržbě. Neprovádění pravidelného servisu oken vede ke ztrátě jejich funkčnosti, zejména jejich kování a těsnění. Užívání neseřízených a neudržovaných oken pak vede k mechanickému poškození oken a jejich součástí. Z hlediska smluvního vztahu vede takové jednání ke ztrátě záruky u výrobků, které by jinak v záruce ještě byly. Na rodinném domě [obec] nebyl záruční ani pozáruční servis oken investory nikdy objednán. Současné provedení veškerých servisních prací sice zlepší funkci oken oproti současnému stavu, ale nelze předpokládat, že je uvede do 100% kondice. Na objednávku vlastníků nebyl prováděn ani servis zimní zahrady, která byla na základě požadavku investora realizována do stávající stavební konstrukce s vazbou na lemující prvek v okapní části. Nabídka na provádění servisu pro investora, jakož i objednatele, dále platí. Dále bylo prokázáno, že dne 21. 7. 2022 zaslal [jméno] [příjmení], pracovník [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., jednateli povinné e-mail, jehož přílohou byl zápis z místního šetření u oprávněných, které se konalo dne 19. 7. 2022. V jeho obsahu [jméno] [příjmení] uvedl, že důvodem sepisu tohoto zápisu byla skutečnost, že znalec [příjmení] žádný zápis z místního šetření neprovedl a nepředložil mu jej k podpisu. V zápisu dále uvedl, že při vizuální prohlídce zimní zahrady bylo zjištěno enormní znečištění vnějšího povrchu odtokových drážek a kanálků kombinací listů, pylu, kamínků a plodů ze stromů, přičemž na spodních lištách byly již viditelné řasy. Pomocí elektrických motorů se nepodařilo otevřít tři střešní okna, k čemuž investor uvedl, že je dva roky neotevřel. Následně bylo započato s kropením střechy zimní zahrady, první voda se v interiéru začala objevovat cca po 1 hodině na nízkém svislém sloupku, následně se projevilo zatékání ve střešním okně nejblíže pracovny, zde teklo mezi rámem a křídlem okna. Po 1,5 hodině kropení se projevilo stejné zatékání i u prostředního okna. Znalec a oprávněný a) se k uvedenému vyjádřili tak, že je to určitě vinou sklonu střechy, kdy není dodržen sklon dle normy 7°. Následně byla umyta střecha zimní zahrady proudem vody a drhnutím košťaty a poté se podařilo otevřít střešní okna. Osobně zjistil, že nejsou udržované odvodňovací otvory ani těsnění. Následně byly znalcem provedeny Blower Door testy, druhý vyšel zhruba v hodnotě 1,44. Pokud by byl poskytnut delší čas na seřízení, výměnu těsnění a opravy v koupelně a ložnici, související se sednutím stavby, a zpětné osazení chybějících těsnění, tak by byl výsledek znatelně lepší a průvzdušnost nejen posuvných portálů by byla určitě nižší. Dále bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], technický poradce společnosti [právnická osoba] e-mailem ze dne 18. 1. 2022 sdělil jednateli povinné, že minimální sklon střechy zimní zahrady nelze považovat za vadu, ale pouze za systémové doporučení k zajištění samočistící funkce skla. S ohledem na uvedené lze za určitých okolností realizovat prosklenou střechu s menším sklonem než 7°. Je třeba dbát na pravidelnou údržbu, resp. čištění plochy, tak, aby srážková voda odtekla co nejrychleji a netvořily se na střeše kaluže se stojící vodou.

22. Za podmínek § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud dále dokazování e-maily oprávněných ze dne 25. 1. 2019, 11. 4. 2019 a 13. 4. 2019, e-maily povinné ze dne 29. 1. 2019 a 12. 4. 2019, e-mailem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 3. 2022 a dále jeho přípisy ze dne 16. 3. 2022. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že e-mailem ze dne 25. 1. 2019 sdělil právní zástupce oprávněných zástupci povinné, že oprávnění jsou připraveni dne 1. 2. 2019 umožnit provádění oprav, avšak pod podmínkou, že se bude skutečně opravovat a že bude předem sděleno, jaké opravy budou probíhat. Dále sdělil, že oprávnění očekávají, že tentokrát přijedou zástupci povinné a její subdodavatelské společnosti připraveni a vybaveni vším, co je k opravě potřeba, neboť dne 18. 1. 2019 žádná oprava neproběhla a pouze se zjistilo, co znalci zachytili v dřívějších znaleckých posudcích. Povinné bylo dále oznámeno, že pokud bude potřeba další přítomnosti oprávněného a) v domě, bude tato přítomnost hodnocena částkou 3 500 Kč/hod. Alternativně jsou oprávnění ochotni předat povinné klíče od domu s převzetím plné odpovědnosti za ochranu jejich majetku. E-mailem ze dne 29. 1. 2019 sdělil právní zástupce povinné právnímu zástupci oprávněných, že opětovně s klientem a jeho subdodavatelem projednal problematiku časového rozsahu oprav všech vad i požadovaných klimatických podmínek pro řádné odstranění těchto vad dle rozhodčího nálezu. S ohledem na předpokládaný vývoj počasí (teploty poblíž bodu mrazu a nově navíc i riziko silného nárazového větru) nepřipadá v úvahu předběžně ujednaný termín v pátek 1. 2. 2019. Sdělil, že dle subdodavatele otvorových výplní je za vhodné klimatické podmínky umožňující provedení oprav možné požadovat stav, kdy venkovní teplota po dobu realizace prací přesáhne 10 °C. E-mailem ze dne 11. 4. 2019 sdělil právní zástupce oprávněných právnímu zástupci povinné, že s ohledem na rozsah vad a značnou časovou náročnost jejich oprav oprávnění žádají o sdělení, zda je povinná připravena od oprávněného a) převzít klíče od domu a převzít za něj odpovědnost do ukončení oprav a vrácení klíčů. Pro oprávněného a) není možné z pracovních důvodů zajistit osobní přítomnost v domě po celou dobu, která je povinnou vyžadována. E-mailem ze dne 12. 4. 2019 sdělil jednatel povinné [příjmení] [jméno] [příjmení] oprávněným, že se v pondělí v 8:00 předání domu a klíčů osobně zúčastní. E-mailem z téhož dne sdělil právní zástupce povinné právnímu zástupci oprávněných, že jeho klient nemá proti navrhovanému způsobu zpřístupnění nemovitých věcí formou předání klíčů námitek, navrhl předání klíčů v pondělí 5. 4. 2019 v 8:00 hodin s tím, že je předpokládáno vrácení klíčů dne 26. 4. 2019 po provedení závěrečného testu průvzdušnosti. E-mailem ze dne 13. 4. 2019 sdělil oprávněný a) jednateli povinnému, že několik předchozích návštěv povinné s avízem provedení oprav se zcela míjelo účinkem a provádění dalších kroků bez alespoň laického dozoru je nemyslitelné. Z tohoto důvodu došlo k přehodnocení situace a veškerým opravám bude v rámci časových možností oprávněný a) přítomen. Plné součinnosti se nikterak nebrání a z důvodu pracovního vytížení potvrzuje celodenní prostor pro opravy 17. až 18. 4. 2019. Dále bylo prokázáno, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sdělil soudu prvního stupně přípisem ze dne 16. 3. 2022 své požadavky ke zpracování doplňku znaleckého posudku s tím, že žádá o zaplacení zálohy na znalečné ve výši 37 000 Kč a prodloužení lhůty na zpracování posudku o 60 dní. Přípisem z téhož dne informoval účastníky a jejich právní zástupce, že za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku na základě usnesení soudu žádá o součinnost při místním šetření, které proběhne v nemovitosti oprávněných v pátek dne 8. 4. 2022 od 9:00 hodin.

23. Za podmínek § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud dále dokazování dopisem povinné ze dne 3. 12. 2018, e-mailem subdodavatele povinné ze dne 14. 12. 2018, dopisem povinné ze dne 20. 12. 2018, e-mailem právního zástupce povinné ze dne 25. 1. 2019, e-mailem subdodavatele povinné ze dne 28. 1. 2019, e-mailem oprávněných ze dne 12. 9. 2019 a usnesením Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 26. 7. 2018. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že povinná prostřednictvím svého právního zástupce sdělila dopisem ze dne 3. 12. 2018 právnímu zástupci oprávněných, že uplatňovaný nárok na zaplacení částky 318 964,06 Kč považuje za neopodstatněný, neboť o nákladech vynaložených na vypracování znaleckých posudků již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení. Sdělil dále, že povinná bezodkladně po seznámení se s obsahem rozhodčího nálezu zahájila jednání směřující ke splnění povinností uložených jednotlivými výroky exekučního titulu a že o specifických postupech zahrnujících i preventivní opatření budou oprávnění s předstihem informování, včetně potřeby zajištění jejich součinnosti a zpřístupnění příslušných částí nemovité věci. Konkrétní termíny však budou nutně ovlivněny aktuálními klimatickými podmínkami. E-mailem ze dne 14. 12. 2018 sdělila [právnická osoba] [příjmení], [anonymizována tři slova], povinné, že navržený termín není možný, do 6. 1. 2019 je čerpána celofiremní dovolená, první týden po Novém roce je již rozplánován a možný je týden od 14. 1. 2019. Dopisem ze dne 20. 12. 2018 sdělil právní zástupce povinné právnímu zástupci oprávněných, že konkretizaci činností, které v návaznosti na rozhodčí nález bude povinná provádět, včetně odhadované časové náročnosti, bude možné provést teprve po provedení vstupní diagnostiky a po obhlídce místa samého ke zjištění aktuálního stavu vad. Práce na odstranění vad budou zahájeny dne 17. 1. 2019, alternativně se lze dohodnout na 18. 1. 2019. Úvodní činnosti, jež budou provedeny, obnášejí opravu zdi v rohu dětského pokoje ve 2. nadzemním podlaží stavby, odstranění zatékání do místnosti zimní zahrada, prověření stavu otvorových výplní stavby a zjištění aktuálního stavu úniku vzduchu ze stavby a provedení testu. E-mailem ze dne 25. 1. 2019 sdělil právní zástupce povinné zástupci oprávněných, že žádá o potvrzení termínu v příštím týdnu dle e-mailové zprávy ze dne 23. 1. 2019 a dále o zpřístupnění stavby ke kontrolnímu měření vzduchotěsnosti dne 18. či 19. 2. 2019 E-mailem ze dne 28. 1. 2019 sdělila [právnická osoba] [příjmení], [anonymizována tři slova], jednateli povinné, že jako subdodavatel stavby je připravena vady odstranit, s ohledem na předpověď počasí je termín 1. 2. 2019 zcela nevyhovující pro řádnou opravu a doplnění kování. Pokud je přáním investora provést opravu k jeho spokojenosti, je nutné provádět uvedené práce při teplotách minimálně 10 °C, u zimní zahrady 15 °C. E-mailem ze dne 12. 9. 2019 sdělil právní zástupce oprávněných právnímu zástupci povinné, že povinnou nebyla splněna žádná povinnost vyplývající z rozhodčího nálezu, vyjma zaplacení nákladů řízení. Vyzývají proto povinnou, aby provedla a dokončila opravy do konce příštího týdne, povinné jsou ochotni maximálně vyjít vstříc, změnit pracovní program a s výjimkou čtvrtka zpřístupnit nemovitost. Sdělili dále, že pokud povinná do konce příštího týdne opravy neprovede a nedokončí, oprávnění jí žádné další provádění oprav uložených rozhodčím nálezem neumožní, a to s vědomím závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2717/2014.

24. Za podmínek § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud dokazování znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne 27. 12. 2023 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví vady a poruchy, specializace okna, dveře a prosklené konstrukce. Bylo jím prokázáno, že jeho zadavatelem byla povinná, posudek obsahuje zákonem požadované náležitosti a doložku znalce podle § 127a o.s.ř., že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znaleckým úkonem bylo dodatečné posouzení a vyjádření se k závěrům vlastního vyjádření ze dne 16. 5. 2019, na jehož základě byly realizovány opravy prosklených konstrukcí. Z obsahu posudku bylo zjištěno, že znalec provedl místní šetření dne 14. 5. 2019 za přítomnosti oprávněného a) a pracovníků firmy [příjmení] [příjmení], spol. s r.o., a znalecké posouzení je vypracováno na základě zjištěného stavu ke dni 14. 5. 2019. Znalec dospěl k závěru, že příčinou zatečení do zimní zahrady nebyl sklon její střechy menší než 7°, ale nedokonale utěsněné spoje v konstrukci. Návrh opravy spočíval v rozebrání a přetěsnění spojů profilů ve střeše a po opětovném zabudování skel přelepení zasklívací spáry butylkaučukovou páskou. Ve svislých sloupcích navrhl dodatečné odvodnění. Dovodil dále, že obecně jsou tepelně technické vlastnosti dodávaných zdvižně posuvných dveří z hliníkových profilů z principu jejich konstrukce vždy horší než vlastnosti balkonových dveří, které jsou otevírány otočně. Z tohoto důvodu se u nich rychle projeví výrobní či montážní chyba nebo chyba v provedení připojovací spáry nebo její poškození. Zjistil, že ve funkční spáře výrobku chybělo systémové těsnění, proto navrhl opravu jeho doplněním. Absence tohoto těsnění byla hlavní příčinou teplotně vlhkostních problémů zdvižně posuvných dveří. K odstranění netěsnosti balkonových dveří navrhl opravu jednoho a doplnění dvou zavíracích bodů při správném seřízení. Dovodil, že netěsnost zasklívací spáry se může díky konstrukci projevit jako netěsnost funkční spáry a pravděpodobně tomu tak bylo. Určil proto, že pro zajištění těsnosti oken musí být utěsněny rohy pod zasklívacími lištami. Netěsnosti připojovacích spár nemohl bez provedení sond řešit. K odstranění vady posuvného portálu [anonymizováno] v 1. nadzemním podlaží oddělující obývací pokoj a venkovní pozemek navrhl doplnit chybějící těsnění ve funkční spáře. Tím by byl výrobek uveden do souladu s katalogem dodavatele a není-li v něm skrytá vada, plní dodavatelem systému deklarované hodnoty tepelného koeficientu a vzduchové neprůvzdušnosti uvedené v ITT protokolu. Provedenými Blower Door testy byla zjišťována celková netěsnost stavby, ale nebyl proveden důkaz netěsnosti právě tohoto výrobku, a proto není jeho netěsnost prokázána. K odstranění vady spočívající v kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně posuvného portálu [anonymizováno] v 1. nadzemním podlaží navrhl vložení odporového topného drátu. Opatřením dojde ke zvýšení povrchové teploty, tím bude splněn normový požadavek a bude zabráněno kondenzaci vody na vnitřním povrchu rámu. K odstranění vady spočívající v kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve druhém nadzemním podlaží stavby navrhl doplnění provazce do zasklívací spáry mezi výplň a profil pod zasklívací lištu a jeho zatěsnění v rozích, což není materiálově ani časově náročné. K odstranění vady spočívající v kondenzaci vlhkosti na venkovní zdi v rohu dětského pokoje v 2. nadzemním podlaží se znalec nevyjádřil. K odstranění vady spočívající v tom, že balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující ložnici a balkon netěsní a neplní akusticky izolační funkci, navrhl opravu, která byla dne 16. 5. 2019 provedena a pokud vada trvá, pak nebyla provedena dostatečně. K odstranění vady spočívající v tom, že balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující velkou koupelnu a balkon nad garáží netěsní a neplní akusticky izolační funkci, navrhl výrobek zkontrolovat a opravit, v případě deformace prahu je třeba práh vyměnit, v případě deformace rámu je třeba vyrobit celý rám i s novým prahem. Oprava může znamenat zásah do konstrukce schodů. K odstranění vady spočívající v zatékání do místnosti zimní zahrada v 1. nadzemním podlaží navrhl provedení prací, jež byly provedeny dne 16. 5. 2019, avšak zamezení zatékání střešními okny vyžaduje pravidelné čištění střechy, aby nedocházelo k tomu, že nad krycími profily příčníků bude stát voda. Závěr znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., v doplnění znaleckého posudku č. 2021 ze dne 22. 8. 2022, že sklon prosklené střechy má být 7°, není přesný, neboť tento sklon střechy je pouze doporučený.

25. Odvolací soud doplnil dokazování o výše uvedené důkazy, jimiž soud prvního stupně důkaz neprovedl, případně provedl a neučinil z nich skutková zjištění. Neshledal však důvod opakovat další povinnou v odvolání označené důkazy, neboť jejich zopakování považoval za nadbytečné, když směřovaly k prokázání mezi účastníky nesporných tvrzení, a dále se jednalo o důkazy, které soud prvního stupně provedl a učinil z nich správná skutková zjištění. Jejich opakování v odvolacím řízení by tudíž bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Odvolací soud dále nevyhověl návrhu povinné na doplnění dokazování znaleckým posudkem ze dne 22. 2. 2024, [číslo] vypracovaným znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž byl navrhován k prokázání výše finančních nákladů na odstranění vad díla podle výroků 3. až 9. exekučního titulu. Provedení tohoto důkazu bylo navrženo k prokázání tvrzení povinné, jež odvolací soud nepovažoval z dále vysvětlených důvodů za relevantní pro rozhodnutí ve věci. Odvolací soud dále nevyhověl důkaznímu návrhu povinné na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem ke znaleckému posudku, včetně jeho doplňku, vypracovanému v řízení soudem ustanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], když tento důkazní návrh považoval za nadbytečný. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem podle § 132 o.s.ř. se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, a zda jsou jeho závěry podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu nemá odborné znalosti anebo je nemá v takové míře, aby mohl přezkoumání posudku zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Pokud má soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, případně aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc posoudil znovu (k tomu srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4930/2009, ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 329/2010, a ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4019/2010). Odvolací soud v řízení vypracovaný znalecký posudek, včetně jeho doplňku, podrobil testu podle výše uvedených kritérií a ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že splňuje formální a materiální obsahové náležitosti, je obsahově přezkoumatelný a srozumitelný. Závěry znaleckého posudku jsou přesvědčivé, znalec jimi vyčerpal zadaný znalecký úkol a přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, včetně námitek povinné. Jeho závěry mají oporu v provedeném znaleckém zkoumání, jsou logicky odůvodněny a nedostávají se do rozporu s jinými v řízení provedenými důkazy. Nutno zdůraznit, že přesvědčivost a správnost závěrů znaleckého posudku, včetně jeho doplňku, byla podpořena též opakovaným výslechem znalce, který své závěry přesvědčivě vysvětlil a při svém výslechu vyvrátil opodstatněnost námitek povinné. Znalcem učiněné závěry jsou s ohledem na vypracování doplňku znaleckého posudku konzistentní a nelze přisvědčit argumentaci povinné, že správnost závěrů znaleckého posudku zpochybňuje skutečnost, že znalec při znaleckém zkoumání použil Blower Door test, který je neprůkazný ve vztahu k jednotlivým netěsnostem výplní stavebních otvorů. Tuto argumentaci odvolací soud neshledal opodstatněnou, neboť zcela pomíjí, že uvedený test byl pouze jednou z použitých metod znaleckého zkoumání, a to vedle kouřové zkoušky, měření anemometrem a pozorování znalce. Pro úplnost zbývá doplnit, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud znalci uložil vypracovat doplněk znaleckého posudku a jeho prostřednictvím posoudit, zda provádění pravidelné údržby a seřízení výplní stavebních otvorů v nemovitosti oprávněných, jichž se odstranění vad týká, se může promítnout do závěrů znalcem vypracovaného znaleckého posudku. Znalcem vypracovaným doplňkem znaleckého posudku, včetně výslechu znalce, bylo prokázáno, že povinné (pracovníkům jejího subdodavatele) byl poskytnut dostatečný časový prostor pro provedení seřízení a údržby výplní stavebních otvorů a očistu cca ˝ střechy zimní zahrady a znalcem bylo zjištěno, že provedení těchto prací nemělo na správnost závěrů dříve vypracovaného znaleckého posudku žádný vliv a opětovným znaleckým zkoumáním byla správnost původních závěrů znaleckého posudku potvrzena. Nelze tak přisvědčit argumentaci povinné, že znalcem zjištěné projevy vad výplní stavebních otvorů a střechy zimní zahrady byly zapříčiněny nedostatečnou údržbou posuzovaných stavebních prvků. Správnost závěrů v řízení vypracovaného znaleckého posudku nebyla relevantně zpochybněna ani znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne 27. 12. 2023 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], když jeho znaleckým úkolem nebylo posouzení odstranění vad předmětného díla dle exekučního titulu povinnou, ale vyjádření k jeho vyjádření ze dne 16. 5. 2019, včetně doporučení způsobu odstranění jednotlivých vad díla. Nelze přehlédnout, že uvedený znalec provedl místní šetření v nemovitosti oprávněných dne 14. 5. 2019, tj. cca 2 roky před vypracováním znaleckého posudku znalcem [příjmení] [příjmení], a cca 3 roky před vypracováním doplňku tohoto znaleckého posudku. Závěry znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jež se váží k datu jím provedeného místního šetření, a je jím řešen navrhovaný způsob odstranění vad, není důkazem, jenž by správnost v řízení vypracovaného znaleckého posudku, včetně jeho dodatku, byl způsobilý zpochybnit. Pokud povinná ve vztahu ke správnosti závěrů v řízení vypracovaného znaleckého posudku argumentovala tím, že znalec [příjmení] má chybně za to, že podle ČSN má být sklon střechy zimní zahrady alespoň 7°, pak tato argumentace správnost závěrů znaleckého posudku zpochybnit nemůže, neboť předmětem znaleckého zkoumání nebylo určit, zda sklon střechy zimní zahrady v 1. nadzemním podlaží stavby oprávněných vyhovuje příslušné normě, ale to, zda povinnou byla odstraněna vada této zimní zahrady podle exekučního titulu, tedy zatékání do zimní zahrady. Svůj závěr, že tato vada povinnou odstraněna nebyla, neodůvodnil znalec nevyhovujícím sklonem střechy zimní zahrady, ale konkrétním zjištěním, majícím oporu v provedené kropící zkoušce, při níž do zimní zahrady na několika místech zateklo. Zbývá doplnit, že odvolací soud shledal další důvod neprovedení důkazu povinnou navrženým revizním znaleckým posudkem pro jeho nadbytečnost. Povinná se krom jiného domáhala zastavení exekuce s argumentací, že vady díla podle výroků 3. až 9. exekučního titulu odstranila. V rozporu s tím v podání ze dne 7. 10. 2019, jímž doplnila návrh na zastavení exekuce (část IV. podání), upřesněném při jednání odvolacího soudu dne 1. 12. 2023 a dále podáním ze dne 21. 12. 2023 tvrdila, že při odstranění vad díla podle výroků 3., 4., 6., 8. a 9. exekučního titulu neprovedla veškeré práce a v té souvislosti nabídla oprávněným kompenzaci ve výši 110 000 Kč. Uvedené tvrzení nebylo mezi účastníky sporné a je tak zřejmé, že pokud se podaným návrhem povinná domáhala zastavení exekuce, pak se ohledně vad díla, o nichž bylo rozhodnuto výroky 3., 4., 6., 8. a 9. exekučního titulu, nemohla v řízení setkat s úspěchem. Pokud jde o vady díla, jejichž odstranění bylo povinné uloženo výroky 5. a 7. exekučního titulu (kondenzace vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve 2. nadzemním podlaží stavby, balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující ložnici a balkon netěsní a neplní akusticky izolační funkci), pak v řízení vypracovaným znaleckým posudkem, jeho doplňkem a opakovaným výslechem znalce bylo bezpečně prokázáno, že tyto vady povinnou odstraněny nebyly a ani ve vztahu k těmto vadám proto nebyl důvod k doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem. Lze tak shrnout, že odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež mají oporu v provedeném dokazování a jsou výsledkem hodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a dále z výsledků dokazování provedeného v odvolacím řízení. Posuzoval dále důvodnost odvolací argumentace povinné.

26. Odvolací soud neshledal důvodnou argumentaci povinné o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně. Při vyhotovení napadeného usnesení se soud prvního stupně řídil ustanovením § 157 odst. 1 a 2 o.s.ř. a v odůvodnění rozhodnutí správně uvedl, čeho se povinná domáhala a z jakých důvodů, jaké bylo stanovisko oprávněných, vyložil, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další povinnou navrhované důkazy, jaký závěr učinil o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. V odůvodnění rozhodnutí se vypořádal s argumentací povinné a své závěry podpořil i odkazy na judikaturní rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR. Argumentace povinné o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně proto nebyla shledána důvodnou.

27. Odvolací soud shledal částečně důvodnou argumentaci povinné, že soud prvního stupně nepřihlédl k povinnou označeným důkazům, a to e-mailům pracovníka [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., ze dne 21. 7. 2022 a z 5. 5. 2022 a k e-mailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 1. 2022 a dále, že neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl důkaz veškerou e-mailovou komunikací účastníků, jež byla povinnou k důkazu navržena a jíž měla v úmyslu prokázat tvrzení o podání exekučního návrhu oprávněnými jako šikanózního a o tom, že oprávnění povinné v průběhu pariční lhůty neposkytli dostatečnou součinnost ke splnění povinností uložené jí exekučním titulem. Navrhuje-li účastník řízení provedení důkazů k tvrzení, jež je pro rozhodnutí významné, pak je na soudu, aby takové důkazy provedl, následně je hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a učinil skutkový závěr, zda účastník označenými důkazy svá tvrzení prokázal či nikoliv. Uvedené pochybení soudu prvního stupně bylo napraveno v odvolacím řízení, v jehož průběhu odvolací soud opomenutými důkazy dokazování doplnil a dále zopakoval důkazy, z nichž soud prvního stupně skutková zjištění neučinil, byť je provedl.

28. Odvolací soud dále posuzoval, zda soud prvního stupně ze zjištěného skutkového stavu věci vyvodil i správné právní závěry.

29. Podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález.

30. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

31. Podle § 268 odst. 1 o.s.ř., výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit; e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů; f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267); g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku; h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

32. Zastavení exekuce je způsobem skončení exekučního řízení, k němuž dochází dříve, než bylo splnění povinnosti vymoženo, a z jiných důvodů než proto, že by vymáhaná povinnost byla splněna. Důvody, pro které se má exekuce zastavit, jsou uvedeny v ustanovení § 268 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., případně i v jiných speciálních ustanoveních o.s.ř. (např. § 290, § 326a, § 336n odst. 1 o.s.ř.).

33. Při nařízení exekuce se soud zabývá tím, zda se navržené vedení exekuce opírá o formálně a materiálně vykonatelný exekuční titul. Až na výjimky, které však nejsou na posuzovanou věc dopadající, nepřísluší exekučnímu soudu posuzovat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, a to ani prostřednictvím vad nalézacího řízení. Platí totiž, že exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv pro autoritativní nalézání práva, a proto exekuční řízení nelze považovat za řízení přezkumné (k tomu srovnej např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 871/11, a ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 9/15). Jedním z předpokladů vedení exekuce proti osobě povinné je existence formálně a materiálně vykonatelného exekučního titulu. Exekuční titul je materiálně vykonatelným, obsahuje-li přesnou specifikaci osoby z titulu oprávněné a osoby z titulu povinné, obsah práva a jemu odpovídající povinnosti, která má být vymožena, rozsah vynucované povinnosti a lhůtu k plnění. Při úvaze o tom, zda exekuční titul požadavek materiální vykonatelnosti splňuje, je třeba primárně vyjít z výroku podkladového rozhodnutí. V případě nejasností takového výroku však nelze bez dalšího učinit závěr o jeho materiální nevykonatelnosti, neboť je zcela přípustné vyložit výrok rozhodnutí v souvislosti s jeho záhlavím a zejména s jeho odůvodněním, a je-li to možné, překlenout tímto možnou nejasnost výroku rozhodnutí. To je významné zejména u nepeněžitých závazků, u nichž je typové vymezení povinnosti výrokem rozhodnutí obtížné vzhledem k rozmanitosti vzájemných práv a povinností účastníků řízení (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005, ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 238/2005, ze dne 19. 10. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3036/2005, a ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3453/2008).

34. V posuzované věci má exekuce vedená proti povinné oporu ve formálně a materiálně vykonatelném exekučním titulu, jímž je rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. Rsp 760 (dále jen„ rozhodčí nález“), který nabyl právní moci dne 19. 11. 2018 a dnem 19. 2. 2019 se stal vykonatelným. Povinné lze přisvědčit v argumentaci, že rozhodčí nález je řádným exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu jen za předpokladu, že byl vydán rozhodcem či rozhodčím soudem, jehož pravomoc k takovému vydání byla založena platně uzavřenou rozhodčí doložkou. Nelze však souhlasit s argumentací, že takovou pravomoc neměl rozhodčí soud, který vydal rozhodčí nález, jenž je ve věci exekučním titulem. Soud prvního stupně vyšel ze správného zjištění, že pravomoc Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky rozhodnout spor mezi účastníky z jimi uzavřené smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2012 byla sjednána v čl. X. odst. 4. smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2012. Přestože podle § 3 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění platném do 30. 11. 2016, platilo, že sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná, dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodčí doložka o pravomoci rozhodčího soudu rozhodnout spor mezi účastníky odvíjející se z jimi uzavřené smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2012 byla sjednána platně. Při jejím uzavření vystupovali oprávnění jako spotřebitelé, tj. jako slabší smluvní strana, a výše uvedené zákonné ustanovení nelze vykládat a použít jinak než v souladu s jeho účelem, cílem a smyslem, jímž je ochrana spotřebitele a dále s přihlédnutím k úmyslu smluvních stran a k jejich následnému chování. Mezi účastníky bylo nesporné, že text jimi uzavřené smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2012 připravili oprávnění, tedy se s ním nepochybně detailně seznámili, jeho součástí učinili i rozhodčí doložku, s plným vědomým jejího obsahu ji uzavřeli a v souladu s uzavřenou rozhodčí doložkou následně postupovali, když k rozhodčímu soudu podali žalobu a vydaný rozhodčí nález se jim stal oporou exekuce vedené v posuzované věci. Z uvedeného postupu oprávněných je zřejmé, že ti ujednání o rozhodčí doložce obsažené v uzavřené smlouvě o dílo nejen respektovali, ale i ve svůj prospěch využili, a pokud by za takového stavu bylo výše citované ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 216/1964 Sb. vyloženo a použito se závěrem o neplatnosti účastníky sjednané rozhodčí doložky, pak by se tak stalo zcela v rozporu s účelem uvedeného zákonného ustanovení a zcela nepřípustně k tíži oprávněných jako spotřebitelů. Za uvedeného stavu nelze ujednání účastníků o rozhodčí doložce považovat za nepřiměřené v neprospěch spotřebitele, jež konečně může být zhojeno i jeho dodatečným souhlasem, tím spíše, pokud takové ujednání sám navrhl a inicioval jej (k tomu srovnej rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C -243/08 (Pannon GSM) ze dne 4. 6. 2009). Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že smluvní vztah účastníků vyplývající z jimi uzavřené smlouvy o dílo byl vztahem spotřebitelským, v němž měla povinná postavení podnikatele, tedy silnější smluvní strany a oprávnění postavení spotřebitelů a slabší smluvní strany. Rozhodčí nález, jenž je exekučním titulem byl proto vydán ve sporu ze spotřebitelské smlouvy a aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu má v takovém případě jen spotřebitel (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1519/2012 a ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5942/2017). Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že výše uvedenou rozhodčí doložkou byla založena pravomoc rozhodčího soudu k rozhodnutí sporu mezi účastníky a k vydání rozhodčího nálezu, jenž je ve věci exekučním titulem a dále, že se povinná, mající ve spotřebitelském vztahu postavení podnikatele, nemůže s úspěchem domáhat zastavení exekuce s argumentací o účastníky uzavřené neplatné rozhodčí doložce. Zbývá doplnit, že na uvedeném závěru nic nemění zjištění, že rozhodčí soud v jiném sporu účastníků, v němž oprávnění dovozovali pravomoc rozhodčího soudu z téže rozhodčí doložky, rozhodnutím ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. Rsp 103, rozhodl o zastavení řízení se závěrem o neplatnosti rozhodčí doložky, když tímto rozhodnutím není soud v poměrech projednávané věci vázán. Pokud soud prvního stupně s ohledem na uvedenou argumentaci povinné důvod k zastavení exekuce neshledal, pak ve svém rozhodnutí nepochybil.

35. Důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, může být i podání šikanózního exekučního návrhu. Problematikou šikanózního vedení exekuce se ve své rozhodovací praxi zabýval jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR a z jejich rozhodnutí vyplývá, že podání šikanózního exekučního návrhu může být důvodem pro zastavení exekuce podle uvedeného zákonného ustanovení a šikanózní exekuční návrh je takový, jenž byl primárně podán s cílem zatížit povinného povinností úhrady nákladů exekuce, byť je téměř jisté, že povinný svoji povinnost podle exekučního titulu v nejbližší době splní (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2006, sp. zn. 20 Cdo 366/2016, ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 562/2018, a nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3216/14). V souvislosti s posouzením opodstatněnosti argumentace povinné soud prvního stupně správně dovodil, že primárním způsobem realizace exekučního příkazu k provedení zastupitelných prací a výkonů podle § 72 odst. 1 exekučního řádu je jejich provedení třetí osobou a oprávněný si může tyto práce a výkony provést sám nebo může umožnit jejich provedení povinnému jen na základě dohody s exekutorem. Proto může být případné neposkytnutí potřebné součinnosti povinné při odstraňování vad díla nebo bránění jí v jejich odstranění, důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. jen tehdy, stalo-li se tak před zahájením exekučního řízení (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 20 Cdo 2907/2016). Uvedený závěr se do poměrů posuzované věci promítne v tom, že relevantní pro posouzení argumentace povinné jsou skutková zjištění o součinnosti poskytnuté oprávněnými povinné do 20. 3. 2019, kdy povinné byla doručena výzva soudního exekutora k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud uzavírá, že skutková zjištění učiněná na základě provedených důkazů soudem prvního stupně a soudem odvolacím neumožňují přijmout závěr, že oprávněnými byl v posuzované věci podán šikanózní exekuční návrh. Na podání takového návrhu nelze usuzovat jen z toho, že oprávnění podali exekuční návrh bezprostředně po uplynutí pariční lhůty, neboť tím pouze využili právo domáhat se splnění povinnosti, jež byla povinné exekučním titulem uložena. Nelze přisvědčit ani odvolací argumentaci povinné, že v době podání exekučního návrhu bylo zřejmé, že ta v nejbližší době splní povinnost uloženou jí exekučním titulem. Nelze přehlédnout, že byť exekučním titulem byla k odstranění vad díla stanovena pariční lhůta v délce 3 měsíců, v jejím průběhu nebyla povinnou odstraněna žádná z 9 vad a jen z povinnou prezentované ochoty vady díla odstranit nemohli oprávnění v době podání exekučního návrhu s jistotou předpokládat, že tak povinná skutečně učiní. Správnost této úvahy je potvrzována tím, že i po podání exekučního návrhu oprávnění povinné umožnili odstraňovat předmětné vady díla, a to až do 20. 9. 2019, a přesto žádná z vad díla nebyla odstraněna. Nelze dále přiznat relevanci argumentaci povinné, že po celou pariční lhůtu panovaly nepříznivé klimatické podmínky bránící jí v odstranění vad díla. Případné nepříznivé klimatické podmínky nelze přičítat k tíži oprávněných, neboť primární povinností povinné bylo v pariční lhůtě povinnosti uložené jí exekučním titulem splnit, třeba i za zvýšených výdajů, jež si vyžadují technologie použitelné při nižších teplotách, případně jež by si vyžádaly opatření umožňující provádění stavebních prací (např. zakrytí stavebního otvoru apod.), jak jsou v oboru moderního stavebnictví používány. Tvrzení povinné, že po celou pariční lhůtu panující klimatické podmínky znemožnily odstranění vad díla bylo vyvráceno zjištěním, že sama povinná požádala o zpřístupnění domu povinných dne 18. 1. 2019 a v tento den práce na odstranění vad prováděla a dále zjištěním z korespondence účastníků, z níž vyplývá, že subdodavatel povinné odmítl provádění prací na odstranění vad až od počátku měsíce února 2019, dne 18. 1. 2019 povinná práce na odstranění vad prováděla a od 27. 12. 2018 do 17. 1. 2019 nebyly vady díla odstraňovány z důvodů na straně subdodavatele povinné (čerpání dovolené, pracovní vytížení). Z korespondence účastníků vyplývá, že sama povinná odhadovala časovou náročnost odstranění vad díla v řádu několika málo dnů a nelze proto nesplnění v řízení vymáhané povinnosti povinou přičítat nevyhovujícím klimatickým podmínkám. Lze tak uzavřít, že podání exekučního návrhu oprávněnými nelze považovat za zneužití práva na soudní ochranu a za návrh šikanózní. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud dále uzavírá, že povinnou v řízení navrženými důkazy nebylo prokázáno její tvrzení, že jí oprávnění pro odstranění vad díla neposkytli potřebnou součinnost, a to ani důkazy provedenými v odvolacím řízení. Z komunikace účastníků vyplývá, že oprávnění na návrhy povinné zpřístupnit jí za účelem odstranění vad jejich stavbu vždy konstruktivně reagovali, pokud jim navržený termín nevyhovoval, navrhli jiný termín zpřístupnění domu, aniž by z jejich jednání byla zřejmá jakákoliv snaha klást povinné překážky pro splnění její povinnosti či splnění takové povinnosti oddalovat. O tom svědčí reakce oprávněných na žádost povinné zpřístupnit jí dům dne 18. 12. 2018, které z důvodu pracovního vytížení nemohli vyhovět, avšak sami nabídli zpřístupnění domu 27. a 28. 12. 2018 O ochotě oprávněných zpřístupnit povinné předmětný dům svědčí i skutečnost, že tak činili i po zahájení exekuce až do 20. 9. 2019, byť takovou povinnost po podání exekučního návrhu již neměli. Jak soud prvního stupně správně poznamenal, byli to oprávnění, kteří opakovaně povinné nabídli osobní setkání za účelem lepší koordinace při odstraňování vad díla a nabídli jí též předání klíčů od nemovitosti, byť z důvodu nespokojenosti s postupem prací prováděných povinnou od této nabídky ustoupili. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že tvrzení povinné, že jí v pariční lhůtě oprávnění neposkytli dostatečnou součinnost pro odstranění vad díla, není prokázáno zjištěním, že oprávnění po povinné požadovali harmonogram prací, které bude při odstraňování vad provádět, případně požadovali přítomnost oprávněného a) u prováděných oprav. Takové požadavky nejsou nepřiměřené s ohledem na to, že bylo nezbytné, aby oprávnění povinné poskytli po potřebnou dobu součinnost a současně přítomnost oprávněného a) při provádění oprav byla legitimní nástrojem kontroly splnění povinností povinnou podle exekučního titulu. Dle závěru odvolacího soudu o podání šikanózní exekučního návrhu či neposkytnutí dostatečné součinnosti oprávněnými povinnou v pariční lhůtě nesvědčí ani sdělení oprávněného a) povinné, že v případě další potřeby jeho osobní přítomnosti v nemovitosti při provádění oprav bude povinné účtovat za takovou přítomnost finanční částku, když z uvedeného sdělení žádná nesoučinnost ze strany oprávněných nevyplývá. Nelze přisvědčit ani argumentaci povinné, že oprávnění požadovali odstranění vad stavby konkrétním způsobem. O tomto tvrzení provedené důkazy nesvědčí a nelze jej zaměňovat s požadavkem oprávněných na sdělení harmonogramu prací, jež budou povinnou prováděny. Výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že ani dne 18. 12. 2018 nabylo oprávněnými nikterak bráněno v odstraňování vad díla a k poskytnuté součinnosti neměli výhrady. Na podání šikanózního exekučního návrhu nelze usuzovat ani ze zjištění, že oprávnění a povinná mají diametrálně rozdílné představy o výši finančních nákladů, jež si odstranění vad stavby dle exekučního titulu vyžádá. Nutno zdůraznit, že soudní exekutor, který rozhodl exekučním příkazem o provedení prací a výkonů spočívajících v odstranění vad podle exekučního titulu a současně uložil povinné povinnost zaplatit zálohu na náklady exekuce, není nikterak při stanovení výše této zálohy vázán návrhem či představou oprávněných. Uvedený exekuční příkaz je výrazem provádění exekuční činnosti soudním exekutorem a nelze z něj dovozovat úmysl oprávněných při podání exekučního návrhu zatížit povinnou povinností úhrady nákladů exekuce. Pokud soud prvního stupně návrhu povinné na zastavení exekuce z výše uvedených důvodů podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu nevyhověl, pak ve svém rozhodnutí nepochybil.

36. Odvolací soud dále posuzoval správnost závěru soudu prvního stupně vztahující se k návrhu povinné na zastavení exekuce s argumentací o splnění vymáhané povinnosti, tj. z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. Podle tohoto ustanovení, za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, lze zastavit exekuci, pokud po vydání exekučního titulu právo jím přiznané zaniklo jinak než vynucením povinnosti v rámci exekuce. Zánikem práva ve smyslu citovaného procesního ustanovení je třeba v občanskoprávních vztazích chápat jen zánik tohoto práva některým ze způsobů uvedených v § 559 až 587 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle § 1908 až 2009 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a v dřívějších obchodních vztazích také způsoby uvedenými v § 324 až 364 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. U jiných druhů vztahů upravují způsoby zániku (prekluze) vymáhaného práva zvláštní zákony. Povinný nemůže úspěšně navrhovat zastavení exekuce podle tohoto ustanovení s tvrzením, že oprávněný právo nikdy neměl, neboť exekučnímu soudu nepřísluší posuzovat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, a to ani prostřednictvím vad nalézacího řízení. Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv pro autoritativní nalézání práva, a proto exekuční řízení nelze považovat ani za řízení přezkumné. Při zastavení exekuce z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. musí být prokázané, že došlo k zániku práva způsobem, se kterým právní předpisy takový zánik spojují. Soud prvního stupně správně posuzoval splnění zákonných předpokladů zastavení exekuce s ohledem na argumentaci povinné o splnění vymáhané povinnosti, nepochybil ani ve svých právních závěrech, avšak při svých úvahách pominul relevantní tvrzení povinné obsažené v písemném doplnění návrhu na zastavení exekuce ze dne 7. 10. 2019, jež nebylo oprávněnými rozporováno a v němž uvedla, že některé práce při odstranění jednotlivých vad a při jejich dokončení nevykonala, neboť nedoplnila horní rohový plastový profil a vyhřívání profilu zdvižně posuvných dveří [anonymizováno], neprovedla finální výmalbu stěn v rohu dětského pokoje, neprovedla výměnu profilů v opravném rohu dětského pokoje, nedoplnila zamykání kamenů balkonových dveří ve 2. nadzemním podlaží oddělující velkou koupelnu a balkon nad garáží a nepřemístila jednu zasklívací lištu zimní zahrady. V průběhu odvolacího řízení doplnila, že nebylo dokončeno ani oplechování rohu dětského pokoje ve druhém nadzemním podlaží stavby. Tyto povinnou neprovedené práce se vztahovaly k odstranění vad podle výroků 3., 4., 6., 8. a 9. exekučního titulu. S ohledem na toto tvrzení povinné lze uzavřít, že toto zjištění vylučuje možný úspěch povinné s návrhem na zastavení exekuce ve vztahu k povinnostem, jež jí byly uloženy výroky 3., 4., 6., 8. a 9. exekučního titulu. Má-li být uzavřeno, že vada byla odstraněna, pak musí být beze zbytku splněna povinnost uložená exekučním titulem, čímž je nutné rozumět nejen to, že došlo k odstranění příčiny či projevu zjištěné vady, ale též, že práce byly dokončeny. Vyžádá-li si odstranění vady též zásahy do stavebních konstrukcí, pak předpokladem závěru o odstranění vady je též uvedení těchto konstrukcí do původního stavu, včetně provedení potřebné výmalby, oplechování apod. Pokud se povinná domáhala zastavení exekuce s argumentací, že splnila povinnost uloženou jí výroky 5. a 7. exekučního titulu, tj. provedla stavbu tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve 2. nadzemním podlaží stavby a tak, že balkonové dveře ve 2. nadzemním podlaží oddělující ložnici a balkon těsní a plní akusticky izolační funkci, pak soud prvního stupně nepochybil, pokud návrh povinné na zastavení exekuce i v této části zamítl. V řízení provedenými důkazy, a to vypracovaným znaleckým posudkem, včetně jeho doplňku a opakovaným výslechem znalce, bylo s jistotou prokázáno, že tyto vady odstraněny nebyly. Pokud jde o vadu dle výroku 5. exekučního titulu, pak její odstranění nelze usuzovat jen z toho, že projev vady spočívající v kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet ve 2. nadzemním podlaží stavby nebyl znalcem při místním šetření zjištěn. Nelze totiž pominout, že šetření znalce se uskutečnilo v ročním období, pro nějž jsou typické vyšší venkovní teploty, tedy projev kondenzace vlhkosti nemohl být pozorováním znalce zjištěn. Bylo však zjištěno, že v důsledku vzduchových netěsností stavby dochází k nepřípustnému průniku vzduchu z vnitřních bytových prostor do prostor venkovních a dle závěru znalce právě tento únik způsobuje v zimních měsících kondenzaci vlhkosti v úložištích venkovních rolet. Zbývá připomenout, že sama povinná ve své argumentaci potvrdila, že k průniku vzduchu do úložiště venkovních rolet dochází, byť současně tvrdila, že se tak děje funkční spárou výplně stavebního otvoru, a to v důsledku nedostatečné údržby, což však prokázáno nebylo. Tvrzení povinné o odstranění uvedené vady proto bylo znaleckým zkoumáním vyvráceno. Stejně tak tvrzení, že byla odstraněna netěsnost balkonových dveří ve 2. nadzemním podlaží oddělujících ložnici a balkon, neboť provedeným testem vzduchotěsnosti a dalšími znalcem provedenými zkouškami bylo zjištěno, že netěsnost uvedených balkonových dveří odstraněna nebyla. Nad rámec uvedeného zbývá doplnit, že znaleckým posudkem, jeho doplňkem, jakož i opakovaným výsledkem znalce bylo prokázáno, že vady, k jejichž odstranění byla povinná zavázána výroky 3., 4., 6., 8. a 9. exekučního titulu nebyly povinnou odstraněny a nadále přetrvávají. Jak již bylo výše vysvětleno, závěry znaleckého posudku podpořené výslechem znalce shledal odvolací soud přesvědčivé, mající oporu ve znalcem provedeném zkoumání, za použití odborných metod, jež nebyly v řízení relevantně zpochybněny. Znalec své závěry logicky a podrobně vysvětlil a vypořádal se i se všemi námitkami povinné, jako nedůvodnými. Nutno připomenout, že závěry znaleckého posudku nezpochybňuje ani výsledek testu průvzdušnosti ze dne 20. 9. 2019 předložený povinnou, neboť ten byl dle přesvědčivých závěrů znalce proveden nesprávně, a tedy jeho výsledky nelze ve prospěch povinné použít. Správnost závěrů znaleckého posudku nezpochybňují ani další znalecké posudky a testy průvzdušnosti stavby, jimiž byl v řízení proveden důkaz a které měl k dispozici i soudem ustanovený znalec, jak soud prvního stupně zcela správně uzavřel. Znaleckým posudkem a výslechem znalce bylo též vyvráceno tvrzení povinné, že výplně stavebních otvorů a střecha zimní zahrady vykazují projevy vad proto, že oprávnění zcela zanedbali údržbu těchto stavebních prvků. To je potvrzeno zjištěním, že uvedené vady a jejich projevy byly znalcem zjištěny i poté, kdy byla provedena odborná údržba výplní stavebních otvorů a střechy zimní zahrady, včetně provedení očištění části její střechy. Závěry znaleckého posudku neshledal odvolací soud zpochybněné ani zápisem z místního šetření ze dne 19. 7. 2022, vyhotoveným [jméno] [příjmení]. V této souvislosti nelze přehlédnout, že se jedná o zaměstnance subdodavatele, jenž povinné dodal výplně stavebních otvorů. Z uvedeného zápisu je zjevný negativní postoj jeho pisatele k postupům znalce, když bezdůvodně znalci vytýká, že mu nebyl k podpisu předložen zápis z místního šetření. Takovou povinnost však znalec nemá. [jméno] [příjmení] se současně vyjadřuje ke znalcem provedeným Blower Door testům, byť není zřejmá jakákoliv jeho odbornost vztahující se k uvedenému odbornému testu. Pokud povinná v průběhu řízení namítala, že oprávnění před znaleckým zkoumáním provedli do výplní stavebních otvorů úmyslné zásahy tak, aby nadále vykazovaly vady, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, žádné důkazy o něm nesvědčí a opodstatněnost tohoto tvrzení nelze dovozovat jen z výsledků opakovaně provedených měření znalce, když nelze pominout mezi měřeními provedenou údržbu a seřízení výplní stavebních otvorů a časový odstup mezi měřeními. Důvodnou nelze považovat ani argumentaci povinné, že byla odstraněna vada spočívající v tom, že výplně stavebních otvorů neplní akusticky izolační funkci (výroky 3., 7. a 8. exekučního titulu). Toto tvrzení bylo vyvráceno vypracovaným znaleckým posudkem a výslechem znalce. Těmito důkazy bylo prokázáno, že akusticky izolační funkce uvedených stavebních prvků úzce souvisí s jejich vzduchotěsností, jež musí být zajištěna co nejlépe podle aktuálních technických možností a zjištění o trvající vzduchové netěsnosti vylučuje přijmout závěr, že tyto stavební prvky plní akusticky izolační funkci. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně nepochybil, pokud návrh povinné na zastavení exekuce z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. zamítl.

37. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že není dán ani důvod pro částečné zastavení exekuce ve vztahu k vymožení nákladu pro splnění nepeněžitého plnění podle exekučního příkazu k provedení exekuce provedením prací a výkonů, vydaného soudním exekutorem dne 14. 5. 2019, č. j. 067 EX 3913/19-42, jehož se povinná domáhala podáním ze dne 31. 5. 2019. Soud prvního stupně správně zjistil, že výrokem III. uvedeného exekučního příkazu byl pro splnění nepeněžité povinnosti určen náklad na jejich splnění, a to částkou 8 452 867 Kč bez DPH, kterou má povinná zaplatit předem. Z ustanovení § 72 odst. 1 exekučního řádu vyplývá, že je na exekutorovi, aby zajistil realizaci prací a výkonů, k jejichž provedení byl vydán exekuční příkaz. Nedohodne-li se exekutor s oprávněným jinak, jak připouští dikce zákona, bude exekutor osobou zajišťující provedení potřebných prací. Na exekutorovi bude spočívat břímě sjednání příslušných pracovníků, což povětšinou bude přicházet v úvahu spíše, než aby práci provedl osobně či prostřednictvím svých zaměstnanců. Smlouvy, jejichž uzavření si realizace dané práce vyžádá, budou uzavírány exekutorem přímo, přičemž exekutor bude povinen hradit závazky vůči třetím osobám z těchto smluv vzešlé. Zákon připouští, aby dohodou exekutora s oprávněným byl zvolen i jiný postup, jímž může být zejména provedení, případně částečné provedení, prací přímo oprávněným nebo zajištění jejich realizace oprávněným. Dohoda exekutora a oprávněného o způsobu, jímž budou realizovány vymáhané nároky, by neměla vybočovat z mezí daných zákonnou úpravou exekuce. Rovněž by měla respektovat, že po povinném lze v souladu s § 87 odst. 1 exekučního řádu požadovat pouze náhradu účelně vynaložených nákladů. Pokud by soudní exekutor na provedení prací vynaložil náklady přesahující limit účelnosti, netížila by povinnou povinnost je hradit. Účelně vynaložené náklady na provedení prací jsou hotovými výdaji, které soudní exekutor spolu s dalšími náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Ve svém důsledku to znamená, že povinný se může domáhat přezkoumání exekutorem vynaložených nákladů na zajištění prací v režimu řízení o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 88 odst. 3 a 4 exekučního řádu).

38. Z ustanovení § 350 odst. 3 o.s.ř. vyplývá možnost, aby povinnému bylo uloženo zaplatit potřebné náklady již předem, přičemž v souladu s § 87 odst. 4 a § 47 o.s.ř. bude na exekutorovi, aby, nebude-li povinnou záloha náležitě uhrazena, zvolil jeden z možných způsobů exekuce na peněžité plnění vypočtených v § 59 odst. 1 o.s.ř., jimiž by zajistil její vymožení. Zálohu pak bude třeba náležitě vyúčtovat a následně vydaným příkazem k úhradě nákladů exekuce stanovit zbývající výši nahrazovaných nákladů k doplacení či rozhodnout o vrácení přeplatku povinné. Z uvedeného vyplývá, že nesouhlas povinné s výší soudním exekutorem stanoveného nákladu na splnění nepeněžité povinnosti, jenž je svým charakterem zálohou, není důvodem povinnou navrženého částečného zastavení exekuce. Tato argumentace bude relevantní v případném řízení o námitkách povinné proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce.

39. Povinná byla v řízení účastnicí neúspěšnou, a proto jí soud prvního stupně správně podle § 270 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 148 odst. 1 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-západ na náhradu nákladů státu ve stanovené lhůtě částku 122 084 Kč. Soud prvního stupně nepochybil ani při stanovení výše těchto nákladů, neboť v průběhu řízení vznikly České republice náklady za vyplacené znalečné ve výši 137 084 Kč, na něž povinná zálohově uhradila částku 15 000 Kč a k úhradě tak zůstala částka 122 084 Kč.

40. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř., za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu, jako věcně správné potvrdil.

41. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť náklady exekuce a náklady oprávněného určuje postupem podle § 88 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněným a povinné.