19 A 23/2022 – 34

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: V. M. zastoupen: JUDr. Emil Flegel, advokát sídlem 106 00 Praha 10, K Chaloupkám 3170/2 proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2022 č. j. MSK 84444/2022, o přestupcích takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 12. 5. 2022 č. j. SMO/264712/22/DSČ/Jav o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů a přestupku podle ust. § 16 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

2. Žalobní námitky žalobce se vztahovaly toliko k přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, tedy přestupku držení mobilního telefonu za jízdy. Žalobce namítal, že předmětný přestupek nebyl prokázán. Výpověď policistů nenaplňuje požadavek vysoké míry určitosti, neboť ti v úředních záznamech ani ve výpovědi přesně nepopsali mobilní telefon uvedením jeho typu, barvy či designu apod., ale konstatovali pouze to, že „viděli, jak obviněný drží v ruce mobilní telefon“, aniž by např. uvedli proč, na základě jakých skutečností si jsou jisti, že se jednalo o mobilní telefon. Vyslovil názor, že správní orgán nemá žádné indicie o snížené věrohodnosti jeho verze, tudíž byl povinen zprostit jej obvinění. Dále namítal, že nebylo provedeno žádné dokazování. V rozhodnutí není uvedeno, jakým způsobem údajně měly být provedeny vyjmenované důkazy, tedy zda byly listiny čteny nebo pouze předloženy (nestalo se ani jedno) a rovněž nebyl přehrán videozáznam. Poukázal na to, že podle protokolu mělo být ústní jednání zahájeno v 7.30 hodin, mělo proběhnout veškeré dokazování a již od 7.45 hodin probíhal výslech svědka. Správní orgán tedy při svém rozhodnutí vyšel z důkazů, které nebyly v rámci ústního jednání provedeny. Správnímu orgánu rovněž vytkl, že po ústním jednání byla jeho zmocněnci odepřena možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, navrhovat další důkazy apod., k čemuž správní orgán uvedl, že žádnou lhůtu neposkytne. Takový postup je nezákonný. V této souvislosti k argumentaci správního orgánu uvedl, že si sice pořídil kopii spisu dne 11. 4. 2022, ale při ústním jednání byly provedeny nové důkazy ve formě svědeckých výpovědí, které neznal a ani se s nimi nemohl seznámit před ústním jednáním. Poznamenal, že vzhledem k zastoupení substitučním zmocněncem, ten nejprve musel předat protokol z ústního jednání zmocněnci, který jej s ním teprve následně mohl seznámit a ten se mohl k věci prostřednictvím zmocněnce vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů apod., k čemuž mu měla být stanovena přiměřená lhůta. K vyjádření se ke svědeckým výpovědím ihned po jejich provedení tedy neměl dostatek času. K neposkytnutí lhůty neexistoval žádný objektivní důvod, jedná se čistě o obstrukci a naschvál ze strany správního orgánu, znemožňující mu v konečném důsledku právo na obhajobu. K výpovědi policisty namítal, že ta by měla vysokou míru pravděpodobnosti např. tehdy, popsal–li by mobilní telefon natolik přesně a konkrétně (typem, barvou, designem apod.), že by mohl být ztotožněn s mobilním telefonem prokazatelně užívaným řidičem v době, kdy řídil vozidlo, tak tomu v daném případě není. Žalovaný se v daných souvislostech nevypořádal s odvolací námitkou, že svědek D. uvedl, že si před ústním jednáním četl úřední záznam, jelikož od té doby řešil podobných přestupků cca 200, čili přiznal, že si na věc z důvodu množství řešených věcí vůbec nepamatuje a v rámci svědecké výpovědi odříkal pouze to, co si přečetl v úředním záznamu, což nepředstavuje svědeckou výpověď. K obsahu výpovědi svědka namítal, že na videozáznamu, resp. fotografickém výřezu z něj, není vidět žádný displej, stejně jako na videozáznamu, není vidět žádná manipulace s předmětem. Žalovaný se omezil na pouhé konstatování, že „odvolací správní orgán nemá důvod tvrzení svědka nevěřit“. To nepředstavuje vypořádání odvolací námitky. Naopak se jedná o námitku opomenutou, která zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, že již v odvolání namítal, že u ústního jednání nebylo provedeno dokazování, neboť nebyly čteny listiny a přehrán videozáznam, k čemuž žalovaný uvedl, že „pokud nebylo během ústního jednání dokazování řádně provedeno, není krajskému úřadu jasné, z jakého důvodu tuto skutečnost nenamítal substituční zmocněnec na místě“. Dle žalobce žalovaný tedy skutečnost, že dokazování nebylo řádně provedeno, nijak nerozporoval a netvrdil, že řádně provedeno bylo, pouze se podivoval nad tím, proč tuto skutečnost nenamítal substituční zmocněnec hned na místě. To mu sice rovněž není známo, nicméně se opět jedná o nevypořádanou odvolací námitku. V žalobě žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu a komentářovou literaturu.

3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud jde o přestupek držení mobilního telefonu za jízdy, poukázal především na stěžejní důkaz videozáznamem, pořízený kamerou umístěnou v policejním vozidle, a dále na fotografii, která je pořízena z tohoto videozáznamu. Tyto obrazové podklady dosahují takového rozlišení, že je z nich přestupkové jednání žalobce bez potíží zcela jednoznačně seznatelné. Tyto důkazy ve spojení s oznámením přestupku sepsaným na místě, v němž je žalobce ztotožněn dle předloženého občanského průkazu, nepochybně prokazují spáchání přestupku. Výpověď svědka – policisty – byla nezbytná k prokázání přestupku spočívajícího v nepředložení zelené karty, nikoli však ve vztahu k přestupku držení mobilního telefonu za jízdy. Tato výpověď tedy pouze potvrdila skutečnosti zjištěné z ostatních důkazů, s nimiž se shoduje, avšak i bez ní by byl daný přestupek žalobci prokázán bez důvodných pochybností. Přestože svědek uvedl, že si před jednáním přečetl úřední záznam pro „osvěžení“ konkrétního přestupku, je z jeho výpovědi zřejmé, že tato není pouhou reprodukcí úředního záznamu, nýbrž že spontánně odpovídal jak na otázky správního orgánu, tak na otázky substitučního zmocněnce žalobce, a to i nad rámec úředního záznamu. K námitce, že při ústním jednání nebylo provedeno dokazování listinnými důkazy, žalovaný odkázal na protokol ze dne 11. 5. 2022, v němž je v souladu s § 53 odst. 6 správního řádu učiněn záznam do spisu s tím, že tyto důkazy byly provedeny (tedy byly čteny nebo byl sdělen jejich obsah). Žalovaný nespatřuje žádnou nesrovnalost v tom, že sdělení obsahu těchto důkazů proběhlo dle protokolu za 15 minut. Protokol, který je veřejnou listinou, substituční zmocněnec žalobce bez námitek podepsal. Žalovaný poznamenal, že tento substituční zmocněnec správnímu orgánu nesdělil, že si z jednání pořizuje zvukový záznam, jde tedy o záznam pořízený v rozporu se zákonem. Dle žalovaného nadto záznam není autentický. Nicméně, vzhledem k tomu, že žalobce si při nahlížení do spisu dne 11. 4. 2022 pořídil kopii kompletního spisu, včetně obrazových záznamů na CD, pak i kdyby tyto důkazy nebyly při ústním jednání provedeny formálně bezvadným způsobem, pak tím nemohl být žalobce nijak zkrácen na právech, neboť obsah těchto důkazů mu byl znám již před zahájením ústního jednání. Rovněž skutečnost, že správní orgán nevyhověl žádosti substitučního zmocněnce žalobce o stanovení další dodatečné lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí po ústním jednání, nemá za následek zkrácení žalobce na právech. Vzhledem k jednoduchosti případu, ke skutečnosti, že listinnými důkazy žalobce disponoval již před ústním jednáním, a k tomu, že při ústním jednání byl vyslechnut pouze jediný svědek, který vypovídal obdobně jako se vyjádřil v úředním záznamu, jenž měl žalobce rovněž k dispozici, nic nebránilo substitučnímu zmocněnci žalobce, aby se k věci samé a k provedeným důkazům vyjádřil v závěru ústního jednání po skončení dokazování. Substituční zmocněnec (který je rovněž advokátem, tedy profesionálem) byl zmocněn k zastupování žalobce v plném rozsahu a vykonával tak jménem žalobce všechna práva obviněného v řízení o přestupku. Argumentace v tom směru, že se s výsledky dokazování musel nejprve seznámit zmocněnec žalobce, resp. sám žalobce, je tedy zcela lichá.

4. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem výslovně souhlasili.

5. Ze správních spisů bylo zjištěno, že dne 2. 3. 2022 bylo sepsáno oznámení přestupku, podle něhož dne 2. 3. 2022 ve 14.18 hodin v Polance nad Odrou, ulice Svinovská, ve směru jízdy na Polanku u č. p. 1219/9a, řidič motorového vozidla RZ X, tovární značky VW Multivan, V. M. při řízení držel za jízdy v pravé ruce telefonní přístroj tmavé barvy. Ve vozidle se nacházel sám. Řidič porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu a je podezřelý ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 téhož zákona. Žalobce se do oznámení přestupku nevyjádřil. Oznámení přestupku sepsal policista pprap. Ing. J. D. Ten vyhotovil dne 5. 3. 2022 i úřední záznam, v němž konstatoval, že společně s pprap. J. Š. dne 2. 3. 2022 vykonávali dohled nad BESIP. V čase 14.20 hodin bylo na silnici č. II/478 v Polance n. Odrou ve směru jízdy na Starou Bělou za železničním přejezdem předepsaným způsobem zastaveno nákladní motorové vozidlo tovární značky VW Multivan, RZ X. Řidič byl zastaven z důvodu držení telefonního přístroje za jízdy v ruce. Řidič byl vyzván k předložení dokladů předepsaných pro provoz a řízení motorového vozidla. V osobě řidiče byl ztotožněn žalobce. Řidič nepředložil doklad o platném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pprap. D. řidiči sdělil, že porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu tím, že za jízdy automobilem po ulici Svinovské v Polance n. Odrou ve směru jízdy na Polanku u domu č. p. 1219/9a držel v pravé ruce před sebou v úrovni volantu tmavý mobilní telefon a manipuloval s ním, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu a dále porušil § 17 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Řidič tvrdil, že držel v ruce peněženku a něco si v ní hledal. S přestupky nesouhlasí a chce věc oznámit na správní orgán, kam se nedostaví a pošle za sebe právníka. Na místě bylo sepsáno oznámení přestupku, do něhož se řidič nevyjádřil ani je nepodepsal. V danou dobu byly klimatické podmínky dobré, s dobrou viditelností. Jednání řidiče viděl pprap. D. zřetelně ze vzdálenosti asi 5 – 6 m. Řidič držel telefonní přístroj tmavé barvy v pravé ruce před sebou v úrovni volantu a manipuloval s ním. Osobu řidiče i vozidlo měl pprap. D. pod vizuální kontrolou, tudíž nemohlo dojít k záměně vozidla ani osoby řidiče. Řidič byl ve vozidle sám. Součástí spisu je rovněž videozáznam ze služební kamery, pořízený hlídkou přední kamerou umístěnou ve vozidle policie. Z videozáznamu je zřejmé, že v době, kdy vozidlo policie stálo v Polance n. Odrou kolmo k ulici Svinovská, přijíždí zprava po ulici Svinovská motorové vozidlo tovární značky VW RZ X, přičemž je patrné, že řidič vozidla v úrovni volantu drží před sebou v pravé ruce tmavý plochý předmět, tvarem a způsobem držení připomínající mobilní telefon. Vozidlo policie stálo kolmo k tomuto projíždějícímu vozidlu ve vzdálenosti cca 5 – 6 m. Viditelnost byla dobrá. Spis obsahuje i 3 fotografie z videozáznamu, na nichž je zřetelně vidět vozidlo tovární značky VW, jehož řidič drží v ruce předmět. Úchop předmětu je typický pro držení mobilního telefonu. Na další fotografii je zachycen řidič vozidla, sedící ve vozidle sám. Na třetí fotografii je vozidlo tovární značky VW Multivan vyfoceno zezadu a je zřetelně vidět registrační značky X. Ve spise je rovněž evidenční karta řidiče.

6. Ze spisu se dále podává, že 30. 3. 2022 vydal správní orgán I. stupně příkaz, proti němuž žalobce 6. 4. 2022 podal odpor. Podání neobsahovalo podpis podatele, proto správní orgán vyzval žalobce k doplnění odporu o podpis osoby, která jej učinila, a to ve stanovené lhůtě. Z úředního záznamu ze dne 11. 4. 2022 vyplývá, že žalobce přišel nahlédnout do správního spisu, mobilem si pořídil fotokopii spisu, listy 1 – 19 oboustranně a převzal 1x CD záznam č. j. KRPT–51223–6/PŘ–2022–070007. Podepsaný odpor proti příkazu žalobce doplnil 13. 4. 2022. Písemností ze dne 19. 4. 2022 předvolal správní orgán I. stupně žalobce k ústnímu jednání na den 11. 5. 2022 v 7.30 hodin. Správní orgán I. stupně jej v předvolání k ústnímu jednání poučil kromě jiného podle § 36 odst. 3 správního řádu o tom, že k podkladům pro vydání rozhodnutí se může podle § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit před vydáním rozhodnutí v termínu konaného ústního jednání. K ústnímu jednání byl předvolán také svědek policista J. D. Dne 25. 4. 2022 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno podání zmocněnce žalobce spolu s plnou mocí ze dne 4. 4. 2022. Zmocněnec žalobce žádal o poskytnutí informace o řízení, konkrétně jaké důkazy plánuje správní orgán provést během ústního jednání a kteří svědci a v jakém pořadí byli k ústnímu jednání předvoláni. Písemností ze dne 2. 5. 2022 sdělil správní orgán I. stupně zmocněnci žalobce, že se s obsahem spisové dokumentace žalobce seznámil dne 11. 4. 2022, přičemž si pořídil kompletní kopie ve spisu zařazených důkazních a podkladových materiálů. Zmocněnec žalobce byl současně informován o tom, že k ústnímu jednání jako svědka předvolal policistu J. D. Písemnost správního orgánu byla zmocněnci žalobce doručena 4. 5. 2022. Z protokolu o ústním jednání plyne, že se dostavil v substituci zmocněnce žalobce advokát JUDr. Jan Polák, který předložil substituční plnou moc ze dne 9. 5. 2022. Žalobce přítomen nebyl. V protokole je zaznamenáno, že v souladu s ust. § 53 odst. 6 správního řádu byly provedeny následující podklady a listinné důkazy, listy č. 1 – 36 – oznámení přestupku, oznámení přestupku na místě zastavení, úřední záznam pprap. J.D., kamerový záznam na CD, fotodokumentace pořízená hlídkou policie na místě zastavení, výpis z evidenční karty řidiče a další tam vyjmenované listiny (příkaz, odpor proti příkazu, úřední záznam o nahlížení do spisu, doplnění odporu, předvolání k ústnímu jednání včetně dodejky, plná moc, žádost zmocněnce o sdělení ve věci, sdělení zmocněnci k jeho žádosti, substituční plná moc k zastupování žalobce). Podle protokolu po seznámení se se spisovým materiálem ve výše uvedeném rozsahu zmocněnec sdělil, že se vyjádří po výpovědi svědka. Správní orgán I. stupně následně přistoupil k výpovědi svědka J. D. Po ukončení výpovědi svědka substituční zmocněnec žalobce uvedl, že si dovoluje požádat o kopii výpovědi svědka a o lhůtu 10 pracovních dnů pro vyjádření před vydáním rozhodnutí. V protokole je zaznamenáno, že obviněnému byla ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost před vydáním rozhodnutí vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, požadavek na poskytnutí lhůty 10 dnů pro vyjádření k věci správní orgán neakceptoval. Současně zaprotokoloval, že v předvolání k ústnímu jednání byl obviněný vyrozuměn, že k podkladům pro vydání rozhodnutí se může podle ust. § 36 odst. 3 správního řádu, vyjádřit v termínu dnes konaného jednání. V závěru protokolu je uvedeno, že dokazování a ústní jednání bylo v 8.36 hodin ukončeno za účelem úvahy správního orgánu a vypracování rozhodnutí ve věci.

7. Z protokolu o výpovědi svědka pprap. J. D. u ústního jednání dne 11. 5. 2022 se podává, že předmětného dne policisté vykonávali dohled nad BESIP. Jejich služební vozidlo, které nebylo v barvách policie, stálo na odstavné ploše u rodinného domu č. 1219/9 kolmo k ulici Svinovská. Ze směru od Svinova po ulici Svinovská projelo před nimi, kolmo k jejich vozidlu, motorové vozidlo VW Multivan, jehož řidič držel v pravé ruce v úrovni volantu mobilní telefon a manipuloval s ním. Svědek uvedl, že držení mobilního telefonu viděl ze vzdálenosti cca 5 – 6 m přes čelní okno policejního vozidla a boční okno vozidla žalobce. Viditelnost byla dobrá. Záměna telefonu s jiným předmětem není možná, jednalo se o telefonní přístroj tmavé barvy. Na dotaz zmocněnce žalobce svědek odpověděl, že si z řešení daného přestupku pamatuje skoro všechno, před jednáním si úřední záznam přečetl, a to proto, že to bylo již 2 měsíce a za tu dobu projednal cca 200 obdobných jednání, proto si to chtěl osvěžit. Výhled do projíždějícího vozidla měl svědek asi 2 sekundy, vozidlo žalobce jelo rychlostí asi do 50 km/h. Mobilní telefon svědek poznal podle tvaru, velikosti, viděl displej, do něhož se žalobce díval a palcem v zařízení manipuloval. Mobilní telefon byl tmavý. Protože byl řidič podezřelý, že se dopustil přestupku, policisté se za ním rozjeli. Při projednání přestupku na místě samém řidič s přestupkem nesouhlasil a tvrdil, že v ruce držel peněženku a něco v ní hledal. Svědek dal řidiči možnost vyjádřit se do oznámení přestupku. Řidič se nevyjádřil ani oznámení nepodepsal. Kolega svědka pořídil fotodokumentaci osoby řidiče. Po tomto ústním jednání správní orgán I. stupně správní spis o žádné další podklady již nedoplňoval a následně vydal dne 12. 5. 2022 rozhodnutí č. j. SMO/264712/22/DSČ/Jav, jímž žalobce uznal kromě jiného vinným tím, že dne 2. 3. 2022 ve 14.18 hodin, jako řidič motorového vozidla tovární značky VW, RZ X v Polance n. Odrou na ulici Svinovská u č. p. 1219/9a, ve směru jízdy Polanka, při jízdě s uvedeným vozidlem držel v pravé ruce hovorové zařízení – mobilní telefon. Tímto jednáním úmyslně porušil § 7 odst. 1 písm. c) a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku v provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek a přestupek uvedený v odst. II. výroku byla žalobci uložena pokuta 1 800 Kč a dále povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 11. 8. 2022 č. j. MSK 84444/2022. Odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

8. Podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.

9. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 téhož zákona, fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.

10. Podle ust. § 53 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. Za přítomnosti účastníků nebo zúčastněných osob, anebo účastní–li se úkonu veřejnost, se důkaz listinou provede tak, že se listina přečte nebo sdělí její obsah.

11. Podle § 36 odst. 1 téhož zákona, nestanoví–li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy.

12. Podle ust. § 36 odst. 3 věty prvé téhož zákona, nestanoví–li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

13. Krajský soud nesouhlasí s žalobní námitkou žalobce, že při ústním jednání dne 11. 5. 2022 nebylo provedeno dokazování listinami a videozáznamem. Uvedená námitka je v rozporu s obsahem protokolu o ústním jednání ze dne 11. 5. 2022, kterého se zúčastnil substituční zmocněnec žalobce advokát Mgr. Zdeněk Burda. Na str. 2 – 3 protokolu o jednání je zaznamenáno, že v souladu s ust. § 53 odst. 6 správního řádu byly provedeny tam vyjmenované podklady a listinné důkazy, jak je výše citováno, přičemž po seznámení se se spisovým materiálem v označeném rozsahu substituční zmocněnec uvedl, že se k těmto podkladům a důkazům vyjádří po výpovědi svědka. Nadto je třeba zdůraznit, že žalobce nahlížel do správního spisu 11. 4. 2022 a pořídil si kopii kompletního spisu včetně záznamu na CD. Protokol o ústním jednání ze dne 11. 5. 2022 substituční zmocněnec bez jakýchkoli připomínek podepsal. K žádnému zkrácení práv nedošlo. Za popsaného stavu soud považoval za nadbytečný důkaz zvukovým záznamem, o němž žalobce v žalobě tvrdí, že si jej pořídil z předmětného jednání. Nedůvodná je i žalobní námitka žalobce, že po ústním jednání mu byla nezákonně odepřena možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Jak výše konstatováno, v předvolání k ústnímu jednání na den 11. 5. 2022 správní orgán I. stupně poučil žalobce ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu o tom, že u ústního jednání před vydáním rozhodnutí má právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Jak plyne z protokolu o ústním jednání po skončení dokazování byl žalobce prostřednictvím svého substitučního zmocněnce poučen podle § 36 odst. 3 správního řádu o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí v termínu konaného ústního jednání, tedy do konce jednání. Správní orgán informoval substitučního zmocněnce, který požádal o poskytnutí lhůty 10 dnů, že toto neakceptuje a poukázal na to, že v předvolání k ústnímu jednání bylo žalobci dáno poučení dle § 36 odst. 3 správního řádu v termínu konaného ústního jednání. Dle názoru soudu substitučnímu zmocněnci nebránilo nic, aby se k věci samé a k provedeným důkazům vyjádřil u ústního jednání po skončení jednání. Za tohoto stavu dle názoru soudu ke zkrácení práv žalobce nedošlo. Bez právního významu je argumentace žalobce, že u ústního jednání byl přítomen substituční zmocněnec a že ten musel nejprve s výsledky dokazování seznámit zmocněnce žalobce, resp. žalobce samotného. Substituční plná moc nebyla nijak omezena, přítomný advokát byl oprávněn provést příslušné úkony dle svého uvážení.

14. Krajský soud neshledává důvodnými žalobní námitky žalobce ohledně zjištěného skutkového stavu. Soud zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci provedeným dokazováním zjištěn v rozsahu prokazujícím závěr o spáchání předmětného přestupku. Správní orgán I. stupně obstaral dostatečně důvěryhodné důkazy, z nichž správní orgány posléze vycházely při posouzení věci a postupovaly tak v souladu se zásadou materiální pravdy zakotvené v § 3 správního řádu. Videozáznamem bylo prokázáno, že policista svědek J. D. měl dobré výhledové podmínky, byla i dobrá viditelnost. Také vzdálenost policistů od vozidla žalobce, jak bylo rovněž prokázáno videozáznamem a výpovědí svědka, vypovídá o tom, že svědek měl možnost spatřit spáchání předmětného přestupku, tedy že policista měl dobré výhledové poměry. Ostatně žalobce nerozporuje, že uvedeného dne byla dobrá viditelnost, a tedy že policisté mohli vidět do kabiny projíždějícího vozu. Také nebyla zpochybněna ani pozice policistů v jejich zaparkovaném vozidle. V rozsudku č. j. 4 As 19/2007–114 Nejvyšší správní soud k osobě policisty a věrohodnosti jeho výpovědi uvedl, „že nemá důvodu pochybovat o pravdivosti jeho tvrzení, neboť na rozdíl od stěžovatele, neměl policista na věci a jejím výsledku jakýkoliv zájem, vykonával jen svoji služební povinnost, při níž je vázán závazkem, aby případný zásah do práv a svobod, jimiž by v souvislosti s jeho činností mohla vzniknout újma, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo úkonem; nebyl zjištěn žádný důvod, pro který by policista v této věci uvedené zásady překročil“. Uvedený judikát vychází z úvahy, že u svědka – policisty, který nemá žádný zájem na výsledku řízení, bude nanejvýš pravděpodobné, že bude tvrdit takové skutečnosti, o nichž je subjektivně přesvědčen, že jsou pravdivé. Při kolizi mezi tvrzením obviněného z přestupku a policisty je proto zpravidla věrohodnější svědectví policisty. Jestliže v posuzované věci policista měl dobré výhledové podmínky, nebyl u něho zjištěn ani žádný jiný motiv, než prostý výkon služby a není pochyb o jeho nestrannosti, je možné jeho výpověď v kombinaci s videozáznamem použít jako důkaz potvrzující závěr, že žalobce se přestupku dopustil. Okolnost, že svědek před podáním svědecké výpovědi nahlédl do úředního záznamu, který sepsal, je vcelku pochopitelné za situace, kdy svědek uvedl, že v mezidobí projednával mnoho dalších obdobných přestupků a je tedy zcela logické, že si chtěl okolnosti konkrétního přestupku připomenout. Soud souhlasí s žalovaným, že jeho výpověď není pouhou reprodukcí úředního záznamu.

15. Soud uzavírá, že neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.