19 A 8/2016 - 60

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce J.P., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.3.2016, č. j. MSK 33625/2016, o přestupku, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný jako opožděné zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice ze dne 20.1.2016, č. j. 3958/2016/Šmiř, o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným je nesporné, že zmocněnci žalobce bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně doručeno 25.1.2016 a lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 9.2.2016. Jeho zmocněnec podal odvolání telefonicky dne 9.2.2016, následně dne 15.2.2016 potvrdil odvolání písemně poštou. Pro potvrzení odvolání byla dodržena lhůta 5 dnů v souladu s § 37 odst. 4 v návaznosti na § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Žalobce dále uvedl, že v době rozhodné pro podání odvolání se nacházel v zahraničí, což způsobilo stav, kdy se zmocněncem měl ztíženou komunikaci. Z důvodu opatrnosti, neboť neměl od zmocněnce potvrzeno podání odvolání a obával se toho, že by mohlo dojít k situaci, kdy odvolání nebylo podáno vůbec, sám podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a to dne 8.2.2016. Doplnění odvolání již ponechal na svém zmocněnci. Z uvedeného plyne, že lhůta pro podání odvolání byla dodržena, stejně tak jako lhůta pro potvrzení odvolání zmocněncem. Žalobce namítal, že žalovaný jednak zamlčuje podání odvolání telefonicky jeho zmocněncem dne 9.2.2016 a rovněž tak podání odvolání dopisem žalobce dne 8.2.2016. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdí-li žalobce, že odvolání bylo podáno telefonicky dne 9.2.2016, pak ze správních spisů vyplývá, že telefonické odvolání podáno nebylo. K tomu žalovaný dále poznamenal, že telefonická forma podání je nepřípustná, neboť bez dalšího neumožňuje zachycení obsahu podání (na rozdíl od dálnopisu, telefaxu nebo e-mailu, které jsou jakožto „jiné technické prostředky“ demonstrativně vyjmenovány v § 37 odst. 4 správního řádu). Žalovaný v doplňujícím vyjádření předloženém soudu u jednání dne 3.10.2007 dále poukázal na to, že žaloba je datována a byla podána u krajského soudu dne 10.5.2016. Odvolání datované dnem 8.2.2016 však správní orgán I. stupně obdržel teprve dne 13.5.2016 a žalovaný dne 17.5.2016. Žalobou je přitom napadáno rozhodnutí žalovaného ze dne 11.3.2016, kterým nebylo a z logiky věci ani nemohlo být rozhodováno o odvolání, které bylo správnímu orgánu doručeno o více než 2 měsíce po jeho vydání a současně několik dní po podání žaloby. Žalovaný rovněž poukázal na to, že plnou moc Mgr. Jaroslavu Topolovi pro podání žaloby udělil žalobce již dne 15.3.2016. Žalovaný měl tedy za to, že námitky žalobce uvedené pod body 7 a 11 žaloby je nutno posoudit jako nedůvodné již proto, že se vůbec nevztahují k napadenému rozhodnutí, nýbrž ke skutečnostem, které nastaly až po podání žaloby. Žalovaný dále namítal, že podání odvolání datovaného dnem 8.2.2016 je zjevnou procesní obstrukcí, tedy zneužitím práva, které nemůže požívat právní ochrany. Toto odvolání sice na první pohled vypadá, jakoby ho podal žalobce dne 8.2.2016 na poště v Las Palmas. Tento „první pohled“ je však podle žalovaného vyloučen následujícími skutečnostmi: poštovní známka na obálce zásilky není znehodnocena otiskem razítka, obě razítka na obálce zásilky (kulaté i hranaté) nevykazují typické rozdíly v intenzitě barvy způsobené mechanickým otiskováním razítka, nýbrž se jeví jako např. vytištěné na tiskárně, odvolání bylo dle otisku razítka na obálce doručováno z Kanárských ostrovů do České republiky téměř 3 měsíce, odvolání bylo „náhodou“ doručeno správnímu orgánu 3 dny po podání žaloby, která by sama o sobě (tj. bez tohoto odvolání) měla nulovou šanci na úspěch, neboť telefonické odvolání v dané věci neexistuje a odvolání zmocněnkyně žalobce ze dne 17.2.2016 bylo zcela zjevně opožděné. Dle žalovaného se tedy nabízí otázka, zda odvolání vůbec bylo doručováno poštou (což nelze nijak ověřit, neboť jde o obyčejnou zásilku), nebo zda se jedná o podvrh v podobě „vyrobené“ obálky, doručené (lhostejno kým a jak) správnímu orgánu 3 dny po podání žaloby. Nadto je odvolání podáno pouze obyčejnou poštou, tedy způsobem, při němž odesílatel riskuje ztrátu či nedoručení zásilky (tím spíše při odeslání ze zahraničí) a při kterém současně nelze prokázat datum podání zásilky na poště – a nikoli doporučeně, což by bylo více než logické za situace, kdy účastník, jak v odvolání sám tvrdí (či spíše jak je v tomto odvolání uvedeno) toto podává „z opatrnosti“, neboť mu jeho zmocněnkyně údajně nepotvrdila odeslání odvolání a „nerad by zmeškal nějakou lhůtu“. Předně je dle žalovaného krajně nelogické již to, že účastník, který si zvolil k zastupování zmocněnce, a toto zastoupení trvá, podává odvolání osobně, a to tak nekomfortním způsobem, jako je zaslání poštou ze zahraničí. Rozhodnutí bylo přitom v souladu se zákonem doručeno pouze zmocněnkyni, nikoli také žalobci, a tato zmocněnkyně disponuje datovou schránkou; podání banketního odvolání o rozsahu jedné věty touto formou by tedy zmocněnkyni trvalo řádově minuty, přičemž okamžik podání by byl zcela nepochybně prokazatelný. Dále je zcela nelogické, aby účastník, který dle vlastního tvrzení podává odvolání proto, že se obává, zda jeho zmocněnkyně podává odvolání včas, je podá pouze obyčejnou zásilkou, u níž nelze prokázat datum podání. Tato zmocněnkyně přitom současně podává údajně odvolání telefonicky, resp. opožděně podává odvolání prostřednictvím služby Dopis Online, a dále pouhé 3 dny poté, co je správnímu orgánu doručeno odvolání žalobce ze dne 8.2.2016, vypovídá plnou moc (tj. dne 16.5.2016). Žalobce přitom již dne 15.3.2016 udělil plnou moc Mgr. Jaroslavu Topolovi. Toto vše rovněž zapadá do schémat obstrukcí používaných okruhem obecných zmocněnců, jejichž klienty v navazujících soudních řízeních zastupuje tentýž advokát. Žalovaný odkázal na svá vyjádření k žalobě, zejména na judikaturu týkající se tzv. kauzy Libanon, tedy podávání odvolání na poště v zahraničí, která se situaci v nyní projednávané věci podobá více než nápadně. Žalovaný dále vyslovil názor, že podpis na odvolání ze dne 8.2.2016 vůbec neodpovídá podpisům žalobce na jiných písemnostech ve správním či soudním spise. Dle žalovaného i z laického pohledu vykazuje podpis zjevné odlišnosti. Podpis žalobce byl zřejmě napodoben jinou osobou. Žalovaný poukázal i na obsah úředního záznamu o telefonickém hovoru ze dne 22.2.2016, založeného ve spise správního orgánu I. stupně, z něhož vyplývá, že žalobce toho dne ještě ani nevěděl, že správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí o přestupku, jímž ho uznal vinným a uložil mu mj. sankci zákazu činnosti – vyjadřoval podiv nad tím, že příslušný správní orgán ho vyzývá k odevzdání řidičského průkazu – což je v naprostém rozporu s tím, že dne 8.2.2016 měl sám z Kanárských ostrovů podat odvolání proti tomuto rozhodnutí a v něm uvést: „Podávám tímto odvolání do rozhodnutí, které mi postoupila má zmocněnkyně, vydaného nadepsaným úřadem.“ Z tohoto úředního záznamu také vyplývá, že žalobce vůbec nekomunikoval se svou zmocněnkyní, resp. zmocněnkyně nekomunikovala s ním („vzal si zmocněného zástupce a že ten mu nic neřekl“ a dále „jeho zmocněný zástupce mu na jeho dotaz zatím neodpověděl“), což je opět v naprostém rozporu s obsahem odvolání ze dne 8.2.2016, v němž se uvádí, že mu zmocněnkyně postoupila rozhodnutí. Žalovaný uzavřel, že ze všech výše popsaných skutečností vyplývá, že žalobce odvolání nepodal ani na poště v Las Palmas, ani jinde a jiným způsobem. Poznamenal, že popsaná situace v nyní projednávané věci nápadně připomíná případy, které již zmínil ve vyjádření k žalobě a které byly shodou okolností projednávány u stejného krajského soudu. V nich zmocněnec účastníka řízení, jenž disponoval e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, případně datovou schránkou, podával odvolání na poště v Libanonu, které následně správní orgány obdržely s několika týdenním zpožděním (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2015-25, č. j. 2 As 47/2015-30, č. j. 1 As 16/2015-30, č. j. 5 As 59/2015- 27). Tyto případy mají s nyní projednávanou věcí společnou ještě jednu podstatnou okolnost, a to zastoupení totožným advokátem v soudním řízení, Mgr. Jaroslavem Topolem. Žalovaný proto nepochybuje o provázanosti tohoto okruhu osob a jejich obstrukčních procesních strategií, které nemají za cíl hájit práva účastníka řízení, nýbrž za pomoci vykonstruovaných procesních situací dosáhnout zániku odpovědnosti za přestupek. Závěru, že se ze strany žalobce – resp. jeho zmocněnkyně, za jejíž volbu ovšem plně odpovídá – jedná o obstrukci, nasvědčuje podle žalovaného rovněž skutečnost, že žalobce na rozhodnutí žalovaného o zamítnutí opožděného odvolání vůbec nijak nereagoval, nijak se proti němu neohradil, neobrátil se na žalovaného s tvrzením, že podal odvolání na poště v zahraničí – nýbrž toto tvrzení uplatnil poprvé až v žalobě, která byla (podivuhodnou shodou okolností) podána bezprostředně před doručením odvolání správnímu orgánu. Krajský soud rozsudkem ze dne 28.12.2016, č. j. 19 A 8/2016-25 zrušil označené rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23.8.2017 č.j. 2 As 34/2017- 16, v němž nejvyšší správní soud kromě jiného uvedl, že krajský soud v dalším řízení vyjde z názoru ohledně obsahu správních spisů co do data doručení odvolání ze dne 8.2.2016 správnímu orgánu I. stupně dne 13.5.2016, což plyne z lepícího štítku, kterým je originál odvolání opatřen. Krajský soud na základě podané žaloby opětovně přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud v souladu s § 49 odst. 1, 3 s.ř.s. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce, neboť přes řádná a včasná doručení předvolání (k rukám jeho zástupce), se žalobce k jednáním nedostavil. Ze správního spisu bylo pro posouzení věci zjištěno, že žalobce za řízení před správním orgánem I. stupně udělil 8.1.2016 plnou moc zmocněnkyni paní K. Š., bytem T., M. M. 718, k zastupování v předmětné věci. Z plné moci na č. l. 16 správního spisu plyne, že paní K. Š. zmocnění přijala. Rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice ze dne 20.1.2016, č. j. R 1257/2015, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., bylo doručeno zmocněnkyni žalobce paní K. Š. do datové schránky dne 25.1.2016. Dne 18.2.2016 bylo správnímu orgánu doručeno písemné podání zmocněnkyně žalobce obsahující jedinou větu: potvrzuji podání odvolání do rozhodnutí vydané v řízení vedeném pod sp. zn. OSČ-8968/2015 (na tomto místě soud poznamenává, že se jedná o údaj ohledně spisové značky dané přestupkové věci, která je uvedena i na rozhodnutí správního orgánu I. stupně). Městský úřad v Kopřivnici následně usnesením ze dne 19.2.2016, které bylo doručeno zmocněnkyni žalobce do datové schránky téhož dne, vyzval zmocněnkyni žalobce, aby ve lhůtě 5 dnů ode dne oznámení tohoto usnesení doplnila uvedené podání doručené správnímu orgánu 18.2.2016, a to věrohodným doložením údajného odvolání, které má toto podání potvrzovat, dále aby bylo uvedeno, co se tímto podáním navrhuje, návrh, aby byl odůvodněn a doložen jeho důvod s tím, že doplnění podání musí být zasláno písemně s podpisem osoby, která je činí, nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem na označenou adresu či prostřednictvím datové schránky. Současně bylo zmocněnkyni dáno poučení dle § 37 správního řádu a dále o tom, že nebude-li podání v uvedeném termínu a specifikovaným způsobem doplněno, nebude se jím správní orgán zabývat. Ve spise následuje dále úřední záznam ze dne 22.2.2016 o tom, že téhož dne 16:13 hodin byl správní orgán kontaktován z označeného telefonního čísla s tím, že volající se představil jako pan J. P., dotazoval se na řízení, které se týkalo jeho osoby a tázal se na další postup ve věci s tím, že obdržel výzvu z Magistrátu města Frýdku- Místku, aby odevzdal řidičský průkaz, protože mu byl uložen zákaz činnosti s tím, že on o tom nic neví, neboť ve věci měl zmocněnce a ten ho neinformoval. Na uvedené dotazy bylo správním orgánem reagováno způsobem popsaným v tomto úředním záznamu. Poté 25.2.2016 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno podání označené jako doplnění odvolání, které učinila zmocněnkyně žalobce paní K. Š., doplnění odvolání bylo odesláno z datové schránky zmocněnkyně žalobce téhož dne, tj. 25.2.2016. Spis dále obsahuje (viz č. l. 33 - 34) podání učiněné samotným žalobcem, jím podepsané, adresované Městskému úřadu Kopřivnice, označené jako odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, v němž žalobce uvedl, že podává odvolání do rozhodnutí, které mu postoupila jeho zmocněnkyně, vydaného nadepsaným úřadem (Městským úřadem Kopřivnice). Žalobce v tomto podání dále uvedl, že argumentační důvody odvolání doplní jeho zmocněnkyně s tím, že on zatím z opatrnosti podává odvolání, neboť zmocněnkyně mu nepotvrdila jeho odeslání a on by byl nerad, aby zmeškal nějakou lhůtu. Dále uvedl, že v termínu do 15.2.2016 bude mimo Českou republiku a následně pak v době od 24.

2. Toto podání žalobce odeslal k poštovní přepravě na poště Correos, ve městě Las Palmas ve Španělsku. Krajský soud na tomto místě činí zjištění z listin zaslaných Městským úřadem Kopřivnice, jimiž provedl důkaz, že z evidence písemnosti ze dne 8.2.2016 plyne „odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí“, kterou zaslal správnímu orgánu I. stupně žalobce, přičemž zásilku odeslal k poštovní přepravě na poště Correos, ve městě Las Palmas ve Španělsku 8.2.2016 jako obyčejná zásilka, byla správnímu orgánu I. stupně doručena 13.5.2016. Žalobce podáním ze dne 10.10.2016 doplnil, že odvolání ze dne 8.2.2016 předal k poštovní přepravě na Kanárských ostrovech dne 8.2.2016 osobně, a toto podání odeslal prostřednictvím obyčejného psaní. U jednání dne 24.10.2017 žalovaný doplnil, že v rámci projednávání odvolání žalobce v jiné věci vedené u Magistrátu města Frýdku – Místku pod sp. zn. MMFM1948/2016/ODASH/Salv. zjistil, že v označeném spise je založena plná moc, z níž plyne, že 8.2.2016 žalobce zmocnil k zastupování v uvedeném řízení paní K. Š. Z toho je zřejmé, že byl schopen komunikovat se svou zástupkyní, přičemž se jedná o totožnou osobu, která jej zastupovala i v nyní projednávané věci. V označeném spise Magistrátu města Frýdku – Místku je založena doručenka, z níž plyne, že 5.2.2016 byla žalobci doručena do vlastních rukou výzva k podání vysvětlení. Tuto žalobce osobně převzal. Z další doručenky z tohoto spisu plyne, že 26.2.2016 žalobce osobně převzal předvolání k ústnímu jednání. Obsahem spisu je také odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, v němž mj. sdělil správnímu orgánu, že na konci února (24) z České republiky opět odlétá. Žalovaný k důkazu navrhl doručenku o doručení zásilky žalobci 5.2.2016 pro dokreslení toho, že v průběhu odvolací lhůty, čili 5.2.2016, se žalobce ještě nacházel na území České republiky a mohl se svou zmocněnkyní komunikovat. Pro dokreslení toho, že v odvolací lhůtě, a to konkrétně 6.2.2016 se žalobce nacházel v České republice, žalovaný k důkazu navrhl výtah z internetu. Z údajů tam uvedených plyne, že žalobce je hráčem stolního tenisu a 6.2.2016 se zúčastnil zápasu. V listině je uveden detail hráče stolního tenisu J. P. (1963), osobní údaje jsou totožné s osobou žalobce. Soud na návrh žalovaného provedl důkaz výše označenými listinami ze spisu vedeného u Magistrátu města Frýdku – Místku pod sp. zn. MMFM1948/2016/ODASH/Salv, a to plnou mocí, z níž bylo zjištěno, že 8.2.2016 žalobce zmocnil k zastupování v uvedeném řízení paní K. Š. Správnímu orgánu I. stupně byla plná moc doručena do datové schránky 11.3.2016. Z fotokopie doručenky z téhož spisu z 5.2.2016 soud zjistil, že uvedeného dne byla žalobci doručena do vlastních rukou výzva k podání vysvětlení. Žalobce si zásilku převzal osobně dne 5.2.2016. Z doručenky ze dne 26.2.2016 plyne, že žalobce osobně převzal do vlastních rukou další zásilku doručovanou mu v označené věci, a to předvolání k ústnímu jednání. Z výtahu z internetu soud zjistil, že obsahuje záznam o tom, že J. P., nar. X je hráčem stolního tenisu, členem oddílu TTC Frýdlant a dne 6.2.2016 absolvoval několik zápasů. Další důkazy navržené žalovaným, a to výslechem žalobce a vyžádáním zprávy z cizinecké policie ohledně data odletu žalobce z České republiky a jeho návratu soud pro nadbytečnost zamítl. Tyto důkazy nebyly potřebné pro zjištění skutkového stavu věci jako podkladu pro právní posouzení. Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 11.3.2016, č. j. MSK 33625/2016 odvolání žalobce jako opožděné dle § 92 odst. 1 správního řádu zamítl. Žalovaný vycházel ze zjištění, že rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice bylo doručeno zmocněnkyni žalobce prostřednictvím datové schránky dne 25.1.2016. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání dle § 83 odst. 1 správního řádu uplynula marně dnem 9.2.2016. Žalovaný uvedl, že městský úřad obdržel dne 18.2.2016 (na poště podáno dne 17.2.2016) zmocněnkyní nepodepsanou písemnost, kterou bylo potvrzováno odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ovšem žádné odvolání dříve nebylo podáno. Bylo-li tvrzeno, že odvolání bylo učiněno telefonicky, žalovaný konstatoval, že ve spise o podání odvolání touto formou není žádný záznam. Dále vyslovil, že tvrzený zvolený způsob podání odvolání je nelogický, neboť zmocněnkyně byla a dosud je držitelkou datové schránky. I kdyby odvolání telefonicky podáno bylo a byl by zaznamenán obsah hovoru, přičemž takto podané odvolání by bylo uskutečněno maximálně poslední den lhůty pro podání odvolání, tj. 9.2.2016, muselo by být takto podané odvolání pro dodržení odvolací lhůty v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu potvrzeno nejpozději s datem 15.2.2016 v podacím razítku pošty na doporučené zásilce. Žalovaný dále dovodil, že zaslala-li zmocněnkyně žalobce až dne 17.2.2016 prostřednictvím České pošty písemnost, která se sice tvářila jako potvrzení dříve podaného odvolání, je s ohledem na výše uvedené pohlíženo na tuto písemnost jako na první podání odvolání a toto odvolání ze dne 17.2.2016 bylo vyhodnoceno jako odvolání opožděné a že tedy žalovanému nezbylo než jej zamítnout. Žalovaný dále učinil závěr, že důkaz k dříve podanému odvolání zmocněnkyně žalobce neposkytla a důkaz v podobě výpisů z hovorů, který zmocněnkyně v písemnosti ze dne 25.2.2016 zmiňuje je z důvodů výše uvedených, zvláště pak, že nemohl být prokázán obsah případného telefonátu, ve vztahu k posouzení včasnosti podaného odvolání irelevantní. Podle ust. § 83 odst. 1 věty prvé správního řádu, odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle ust. § 86 odst. 1 správního řádu, odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. d) věta před středníkem, správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. V projednávané věci je mezi účastníky nesporné, že zmocněnkyni žalobce bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně doručeno dne 25.1.2016. Tímto dnem došlo k oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty prvé správního řádu. Patnáctidenní lhůta k podání odvolání započala běžet dnem 26.1.2016 a skončila dne 9.2.2016 (úterý). V posuzované věci žalovaný nepochybil, pokud odvolání žalobce jako opožděné zamítl. Namítal-li žalobce, že odvolání podal telefonicky dne 9.2.2016, k čemuž dále tvrdil, že následně dne 15.2.2016 potvrdil odvolání písemně poštou, a tedy dodržel pětidenní lhůtu pro potvrzení odvolání v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, pak soud předně konstatuje, že správní spisy žádný záznam o tom, že by dne 9.2.2016 bylo telefonicky podáno odvolání, neobsahují. Nadto ani ze správního řádu nelze z ustanovení § 37 odst. 4 dovodit přípustnost podání odvolání telefonicky. V § 37 odst. 4 správního řádu je uvedeno ve větě prvé, že podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu, anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Podle věty druhé téhož zákonného ustanovení za podmínky, že podání je do pěti dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Dle názoru soudu větu druhou citovaného zákonného ustanovení nelze vykládat izolovaně, nýbrž ve spojitosti s první větou § 37 odst. 4 správního řádu, kterýžto jednak předpokládá ústní formu podání do protokolu, což znamená, že správní orgán při přijímání ústního podání umožní účastníkovi toto podání nadiktovat do protokolu, dále se v tomto zákonném ustanovení hovoří o písemné formě podání, což znamená, že obsah podání je zachycen na papíru, či jiném obdobném nosiči, dále se jedná o podání elektronické a rovněž lze učinit podání pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu, z čehož je dle názoru soudu zřejmé, že se musí jednat o takový „technický prostředek“, který zachycuje obsah podání ve formě psaného textu. Soud tak dospěl k závěru, že podání odvolání telefonicky není přípustnou formou odvolání. Pokud tedy žalovaný dovodil, že zaslala-li zmocněnkyně žalobce až dne 17.2.2016 (pozn. soudu správně 15.2.2016) prostřednictvím České pošty písemnost, která se sice tvářila jako potvrzení dříve podaného odvolání, je nutno pohlížet na tuto písemnost jako na samostatné odvolání, nikoli jako na potvrzení dříve podaného odvolání. Žalovaný proto zcela správně vyhodnotil uvedené odvolání jako opožděné a v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu je zamítl. Co se týče podání odvolání dopisem samotného žalobce ze dne 8.2.2016 předaného téhož dne k poštovní přepravě formou obyčejné zásilky na poště Correos, ve městě Las Palmas, ve Španělsku (přičemž soud s ohledem na právní závěry níže uvedené považoval za nepodstatné zabývat se otázkou autenticity tohoto odvolání), a které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno po více jak třech měsících dne 13.5.2016, zastává soud názor, že takovýto postup žalobce nevedl k realizaci jeho práva na spravedlivý proces, nýbrž k úmyslnému protahování řízení a oddalování konečného rozhodnutí ve věci. Takovému postupu nelze přiznat právní účinky a k tomuto odvolání zaslanému z pošty v Las Palmas proto nelze přihlížet. Předně nelze pominout tu skutečnost, že zmocněnkyně žalobce komunikovala se správním orgánem elektronickou formou a disponovala datovou schránkou. Jestliže přes tuto skutečnost podal žalobce odvolání sám v zahraničí, a to poslední den lhůty, aniž by správní orgány byly jím samotným či jeho zmocněnkyní na tuto skutečnost upozorněny, navíc za situace, kdy 8.2.2016 v jiné věci téže zmocněnkyni podepsal plnou moc k zastupování, a 5.2.2016 se ještě nacházel v České republice, jak plyne z výše uvedeného dokladu o doručení výzvy k podání vysvětlení, kterou mu zaslal v jiné věci Magistrát města Frýdku-Místku, je ze všech těchto okolností naprosto evidentní, že se jednalo o cílenou strategii, jejímž smyslem nebyl opravdový zájem o věcné rozhodnutí o odvolání, nýbrž snaha o obstrukce s účelem domoci se zrušení rozhodnutí žalovaného z procesních důvodů. Soud považuje takový postup za zneužití práva. Soud uzavírá, že k odvolání zaslanému z pošty v Las Palmas 8.2.2016 proto nelze přihlédnout. O nákladech řízení rozhodl krajský soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

Poučení