19 Ad 10/2016 - 27

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně nezl. E.N., zastoupené zákonnou zástupkyní matkou D. R. N., bytem tamtéž, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8.1.2016, č. j. MPSV-2016/4690-923, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou ze dne 14.3.2016 se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě č.j. 209087/15/Nj ze dne 28.5.2015, jímž byl žalobkyni přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ od 1.1.2015 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala, že v napadeném rozhodnutí sice byl zohledněn její mentální a duševní stav, žalovaný se ovšem nezabýval jejími dalšími diagnózami, tedy tracheostomií, tracheobronchomalácií, chronickým zánětem dýchacích cest, mnohačetnými postiženími páteře, očními vadami. Trvalá porucha funkce plic a dýchacích cest, spolu s mnohačetnými postiženími páteře sebou přináší zvýšení stupně omezení a trvalou závislost na pomoci, tedy průvodci. Jde zejména o to, že v důsledku svých mentálních postižení není schopna se o sebe postarat ve smyslu odsávání, na kterém je životně závislá a neunese odsávačku, kterou musí mít proto stále při sobě. Potřebuje neustálý dohled, doprovod, pomoc. Žalobkyně současně citovala z lékařských zpráv MUDr. Č., MUDr. J., MUDr. P., MUDr. M. a ze zprávy Mgr. K. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že podmínky a zdravotní postižení, zakládající nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným odpovídajícím symbolem „TP“, „ZTP“ a „ZTP/P“, jsou stanoveny zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a vyhláškou č. 388/2011 Sb. Posouzením zdravotního stavu žalobkyně se zabývala jak lékařská posudková služba OSSZ Nový Jičín, tak na základě žádosti o posouzení zdravotního stavu žalované posudková komise MPSV ČR. Žalovaný vycházel z posudku PK MPSV, jenž je stěžejním podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci, hodnotil jeho úplnost, celistvost a přesvědčivost, ale nebyl kompetentní, aby zdravotní stav žalobkyně jakkoli hodnotil nebo se k němu vyjadřoval. V posudcích PK MPSV je uvedeno, z jakých podkladů bylo při posouzení zdravotního stavu žalobkyně vycházeno. Zákonná zástupkyně žalobkyně doložila v průběhu odvolacího řízení lékařské nálezy, jež byly součástí podkladů, z nichž PK MPSV při vypracování posudku vycházela. V rámci seznámení se s podklady vznesla zákonná zástupkyně žalobkyně námitky, s nimiž se PK MPSV ve svých posudcích vypořádala. Žalovaný konstatoval, že PK MPSV v posudkovém zhodnocení uvedla, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je u žalobkyně zapříčiněn psychickými a interními onemocněními. Jedná se o zdravotní stav, který u žalobkyně podstatně omezuje její schopnosti orientace na úrovni těžkého funkčního postižení orientace a je uvedeno v odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Nejedná se o zdravotní stav uvedený nebo svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotními stavy označenými v odst. 3 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Zdravotní stav žalobkyně odpovídá nejvýše přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“. PK MPSV k tvrzení zákonné zástupkyně, že žalobkyně potřebuje neustálou pomoc v orientaci, učinil závěr, že žalobkyně je schopna se orientovat v domácím prostředí, ale má značné obtíže v exteriéru, což bylo zohledněno přiznáním průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP“. Zdravotní stav žalobkyně neodpovídá přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP/P“. K námitkám žalobkyně byl vypracován doplňující posudek, přičemž PK MPSV posoudila nově doložené lékařské nálezy zákonnou zástupkyní žalobkyně a konstatovala, že tyto nepřinášejí nové posudkově významné skutečnosti s tím, že některé již byly známy při jednání dne 23.9.2015 a rovněž byly PK MPSV v dostatečné míře prostudovány a zhodnoceny. K námitce zákonné zástupkyně žalobkyně, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá odst. 3 písm. h) nebo písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., PK MPSV sdělila, že zdravotní stav žalobkyně výše uvedenému zdravotnímu stavu neodpovídá a nelze ji tedy přiznat nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“. Při vypracování dalšího doplňujícího posudku ze dne 11.12.2015 vycházela PK MPSV z dosavadní spisové dokumentace a dále z lékařské zprávy z neurologie MUDr. S. ze dne 12.11.2015 a konstatovala, že nepřináší nové posudkově významné skutečnosti. PK MPSV uvedla, že v plném rozsahu trvá na svých posudkových závěrech přijatých při jednání dne 23.9.2015 a 18.11.2015. Žalovaný uvedl, že hodnotil úplnost a přesvědčivost posudků. Z posudků je zřejmé, z čeho při jejich vypracování PK MPSV vycházela, jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila, z posudků je rovněž patrno, že posudková komise měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů. Poznamenal, že nezl. žalobkyně byla u jednání posudkové komise se zákonnou zástupkyní přítomna a byla vyšetřena přítomným psychiatrem. Žalovaný uzavřel, že po provedením řízení a zhodnocení podkladů dospěl žalovaný k závěru, že žalobkyně je osobou, jejíž zdravotní stav od 1.1.2015 do 31.12.2018 zakládá nárok na přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“. Krajský soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení se k výzvě soudu učiněné v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 26.1.2015 podala žalobkyně žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě dne 28.5.2015 rozhodl tak, že se žalobkyni přiznává nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ od 1.1.2015 do 31.12.2018. Odkázal na posudek posudkové lékařky OSSZ v Novém Jičíně, z něhož plyne, že se v případě žalobkyně jedná o osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění platném od 1.1.2014. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014. Z posudkového zhodnocení plyne, že žalobkyně má následující postižení – psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav po vrozené srdeční vadě s operativním léčením a vrozené malacii průdušnice, kdy byla zavedena trvalá kanyla tracheostom. Kanyla nyní ovlivňuje řeč žalobkyně, která je ale správná. V útlém dětství autistické prvky s dg. Aspergerova syndromu. Navštěvuje speciální základní školu. Celkové IQ hodnoceno 60. Z posudkového hlediska lze přiznat průkaz ZTP. Posuzující lékařka vycházela ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. M. P., z dokumentace FN Ostrava a z předchozí spisové dokumentace. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. V rámci odvolacího řízení byl vypracován posudek PK MPSV ČR v Ostravě dne 23.9.2015. Z posudku vyplývá, že přítomen byl posudkový lékař předseda komise MUDr. A. Z., dalším lékařem s odborností psychiatrie byl MUDr. Š. M. Posudková komise MPSV vycházela při vypracování posudku jednak z posudkového spisu OSSZ v Novém Jičíně, zdravotní dokumentace žalobkyně u MUDr. P., z lékařských zpráv MUDr. M. z 3.2.2014, MUDr. K. z téhož data, MUDr. V. z 21.5.2013, RNDr. Z. z 10.10.2013, MUDr. T. z 30.4.2014, MUDr. Č. z 12.11.2014, ze zpráv MUDr. J. z 14.6.2014 a 5.2.2015, z propouštěcí zprávy z FN v Motole z hospitalizace od 16.10. do 18.10.2014, ze zprávy MUDr. J. z 18.11.2013, ze zpráv MUDr. Č. z 23.1.2015, 4.7., 14.10. a 4.4.2014, MUDr. M. z 2.3.2015 a Mgr. K. z 5.11.2014 a 21.1.2015. Zákonná zástupkyně žalobkyně, přičemž obě byly jednání posudkové komise přítomny, předložila posudkové komisi řadu lékařských zpráv. PK MPSV konstatovala, že některé z nich již měla k dispozici a do spisu založila lékařskou zprávu MUDr. J. z ORL FN v Motole z 22.9.2015, z kliniky dětského lékařství od MUDr. V. z 16.10.2015 a z psychiatrie od MUDr. M. z 21.9.2015. Žalobkyně byla také vyšetřena přísedícím psychiatrem, na jehož dotaz uvedla, že se nachází v Ostravě, přijely autem, řídila matka. Neví, jak dlouho trvala cesta. Ví, že tady přijely kvůli průkazky. Ví, kam chodí do školy, kde bydlí, do školy ji vozí každý den matka. Dále uvedla, že je nyní v 8. třídě, nejraději má hudební výchovu. Ví, kdy má svátek. S hygienou jí pomáhá maminka, nespláchne si pořádně vlasy, musí dávat pozor na kanylu, ať do ní nenateče voda. Ve škole má asistentku, která jí nosí tašku s odsávačkou, každou přestávku by se mělo odsávat. Chtěla by chodit ven sama, nebýt pořád s dohledem. Nezvládne sama ovládat internet. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 citovaného zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 citované přílohy. Tento zdravotní stav byl i ode dne 1.1.2015. V diagnostickém souhrnu je konstatováno, že se jedná o stav po zavedení tracheostomie pro vrozenou tracheomalacii, stav po výměně kanyly, dětský autismus, lehkou mentální retardaci, nadměrnou úzkostnou poruchu v dětství medikací korigovanou, poruchu aktivity a pozornosti, stav po operativních zákrocích pro VVS (def. komor. a síň. septa), stav po operačním zákroku atresie jícnu, subglotickou stenosu a hypermetropii. Posudek obsahuje zjištění z označených lékařských zpráv. Přísedící lékař – psychiatr ve vyjádření v posudku konstatoval, že žalobkyně přišla v doprovodu matky samostatně, rytmickou chůzí, bez opěrných pomůcek. Navázala přirozený kontakt se členy komise, pozdravila, zavřela za sebou dveře a usedla na židli. Odpovídala obsahově správně a v přiměřeném tempu na kladené otázky, udržovala oční kontakt. Byla orientovaná ve všech kvalitách, postihla i reálně situaci a věděla, proč se sešli k jednání. Správně sdělila adresu svého bydliště, adresu školy, kam ji vozí nejčastěji matka osobním autem z důvodu nutnosti mít k dispozici těžkou tašku s odsávačkou. Zvládá ústní komunikaci, řeč je srozumitelná, gramaticky správná, potřebuje dopomoc zejména v písemné komunikaci, nezvládá běžné komunikační prostředky. Má trvale zavedenou kanylu po tracheostomii, kterou nedokáže sama ošetřovat, potřebuje pomoc při odsávání kanyly několikrát během dne i v noci. Sama nedokáže o kanylu pečovat. Stravuje se ve školní jídelně i doma, nemá problém s výběrem stravy ani s porcováním. Během celého jednání posudková komise nezachytila žádnou fantazijní produkci ani konfabulaci. Nebyly pozorovány známky úzkosti či deprese, měla povědomí o všeobecných informacích, orientačně se jevila intelektově v pásmu normy (její prospěch je hodnocen výbornými známkami ve škole, kde má k dispozici pedagogického asistenta). Nálada i chování byly přiměřené situaci, nebyly zachyceny žádné nápadnosti. K námitkám zákonné zástupkyně žalobkyně posudková komise uvedla, že prostudovala zdravotní dokumentaci žalobkyně zapůjčenou od jejího praktického lékaře pro děti a dorost včetně doložených odborných lékařských nálezů a konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá nejvýše přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením – ZTP. Není pravdou, jak zákonná zástupkyně uvedla, že žalobkyně potřebuje neustálou pomoc v orientaci, neboť je prokázáno, že je schopna se orientovat v domácím prostředí, ale má značné obtíže v exteriéru, což je zohledněno přiznáním průkazu osoby se zdravotním postižením – ZTP. Zdravotní stav žalobkyně neodpovídá přiznání průkazu ZTP/P. K námitkám zákonné zástupkyně vypracovala PK MPSV ČR v Ostravě dne 18.11.2015 doplňující posudek, přičemž vycházela z předchozích podkladů a dále ze zprávy MUDr. P. z 31.3.2015, MUDr. V. z 16.9.2015, MUDr. J. z 22.9.2015, dále ze zpráv Mgr. K. z 14.10.2015, Mgr. P. a ze sdělení zákonné zástupkyně žalobkyně z 15.10.2015. V doplňujícím posudku PK MPSV konstatovala, že zákonnou zástupkyní nově doložené lékařské zprávy Mgr. K. z 14.10.2015, Mgr. P. nepřinášejí nové posudkově významné skutečnosti a zbývající doložené lékařské nálezy byly posudkové komisi známy již při jednání 23.9.2015 a byly řádně komisí prostudovány a zhodnoceny. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě setrvala v plném rozsahu na svém posudkovém závěru přijatém při jednání dne 23.9.2015. Ke sdělení zákonné zástupkyně, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá v odst. 3 písm. h) nebo m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014, PK MPSV uvedla, že ani písm. h) v odst. 3 – multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti, ani pod písm. m) v odst. 3 citované přílohy – psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu, neodpovídají zdravotnímu stavu žalobkyně a nelze jí přiznat průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP/P. Posudková komise zopakovala, že žalobkyně je osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 citovaného zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 citované přílohy. Tento zdravotní stav byl i ode dne 1.1.2015. PK MPSV ČR v Ostravě dále zpracovala další doplňující posudek, a to dne 11.12.2015 s ohledem na zákonnou zástupkyní žalobkyně doloženou lékařskou zprávou dětské neuroložky MUDr. H. S. ze dne 12.11.2015. PK MPSV učinila závěr, že ani tato lékařská zpráva nepřináší nové posudkově významné skutečnosti a zcela setrvala na svých posudkových závěrech přijatých při jednáních dne 23.9.2015 a 18.1.2015. Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí uvedl, že hodnotil úplnost a přesvědčivost předmětných posudků, které jsou stěžejním podkladem pro rozhodování. Ty považoval za úplné, objektivní a přesvědčivé s tím, že se vypořádaly se všemi námitkami zákonné zástupkyně žalobkyně a že posudková komise provedla aktuální posouzení zdravotního stavu žalobkyně a zabývala se rovněž zprávami, které byly doloženy k odvolání a v rámci odvolacího správního řízení. Žalovaný uvedl, že z posudků je zřejmé, z čeho posudková komise při jeho vypracování vycházela, jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila. Posudky byly vypracovány komisí v řádném složení a obsahují odůvodnění posudkového závěru ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně. Posudková komise měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů a žalobkyně byla vyšetřena i přítomným psychiatrem. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně byla v období od podání žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením do data jednání posudkové komise osobu, jejíž zdravotní stav odůvodnil přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“. Tento závěr žalovaný opřel o posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě, přičemž obsah posudku včetně jeho doplnění, jak byly výše citovány, jsou uvedeny v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění k datu vydání napadeného rozhodnutí, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst.

3. Podle § 34 odst. 3 téhož zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. Podle § 34 odst. 4 téhož zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Podle § 34b odst. 1 téhož zákona, při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Podle § 34b odst. 2 téhož zákona, prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Podle § 34b odst. 4 téhož zákona, funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, viz např. rozsudek č.j. 3 Ads 77/2009-60, jehož závěry, i když se jednalo o řízení ve věci příspěvku na péči, jsou aplikovatelné i pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, plyne, že na posudek posudkové komise je třeba nahlížet jako na kterýkoli důkazní prostředek, neboť se jedná sice o tzv. povinný důkaz, nicméně nikoliv o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Posudek podléhá hodnocení správního orgánu, jeho správnost není nikterak presumována. Ačkoli odborné lékařské závěry posudku nepodléhají hodnocení správních orgánů, neboť k tomu nemají správní orgány odborné lékařské znalosti, nezbavuje je to povinnosti hodnotit provedené důkazy ve správním řízení a tudíž i správnost posudků z hlediska jejich úplnosti a přesvědčivosti (viz také např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 3 Ads 48/2009-104, č.j. 6 Ads 143/2009-60). Uvedené znamená, že správní orgán nemůže bez dalšího převzít závěr posudkové komise jako pravdivý, aniž by se úplností a přesvědčivostí jejího posouzení zabýval. Základním předpokladem pro to, aby správní orgán mohl vyhodnotit přesvědčivost a úplnost předloženého posudku je přezkoumatelnost posudku vzhledem k jeho zákonem stanoveným podkladům. Správní orgán musí vycházet z posudku, který obsahuje nejen výrok, ale který musí být řádně a přesvědčivě odůvodněn s odkazem na doložený nález ošetřujícího lékaře, výsledek sociálního šetření, výsledek funkčního vyšetření a výsledek vlastního vyšetření posuzujícího lékaře (viz rozsudek NSS č.j. 4 Ads 50/2009-63). Stěžejním důkazem žalovaného správního orgánu byl posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23.9.2015 včetně jeho doplnění ze dne 18.11.2015 a 11.12.2015. Soud proto zkoumal, zda posudek svým obsahem je natolik úplný a přesvědčivý, aby mohl být podkladem pro rozhodnutí. Soud konstatuje, že posudková komise zasedala v odpovídajícím složení, kdy kromě posudkového lékaře – předsedy posudkové komise a tajemnice, byl přítomen další odborný lékař z oboru psychiatrie. Posudková komise srozumitelně uvedla, které odborné lékařské nálezy měla k dispozici a z těchto citovala svá zjištění. Dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o stav po zavedení tracheostomie pro vrozenou tracheomalacii, stav po výměně kanyly, dětský autismus, lehkou mentální retardaci, nadměrnou úzkostnou poruchu v dětství medikací korigovanou, poruchu aktivity a pozornosti, stav po operativních zákrocích pro VVS (def. komor. a síň. septa), stav po oper. zákroku atresie jícnu, subglotickou stenosu, hypermetropii. Na základě zjištěného rozsahu zdravotního postižení pak posudková komise vyslovila, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je u žalobkyně zapříčiněn psychickými a interními onemocněními, jedná se o zdravotní stav, který u žalobkyně podstatně omezuje její schopnosti orientace na úrovni těžkého funkčního postižení orientace a je uveden v odst. 2 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014 a nejedná se o zdravotní stav uvedený nebo svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotními stavy uvedenými v odst. 3 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014. Posudková komise uzavřela, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 citovaného zákona. Krajský soud nepřisvědčil žalobní námitce žalobkyně, že správní orgány nedostály své povinnosti zjistit náležitě a ve všech souvislostech skutečný stav věci a že se posudková komise nezabývala dalšími diagnózami, tedy tracheostomií, tracheobronchomalácií, chronickým zánětem dýchacích cest, mnohačetnými postiženími páteře, očními vadami. Uvedené je v rozporu s obsahem posudku PK MPSV ČR v Ostravě včetně jeho doplnění, v němž jsou všechny diagnózy náležitě hodnoceny a v posudku je rovněž zhodnoceno a odůvodněno, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra a že se nejedná o zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. K žalobní námitce žalobkyně soud dále zdůrazňuje, že podmínky pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením stanoví výše citované ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí, přičemž rozhodné je posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace, které byly, jak výše citováno, v posudku PK MPSV ČR v Ostravě, který byl důkazem stěžejním, řádně posouzeny. Posudková komise náležitě vysvětlila, že se u žalobkyně nejedná o zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra, který by zakládal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“. Krajský soud na základě všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že posudek PK MPSV ČR v Ostravě v testu úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti i správnosti obstál. Soud se zcela ztotožnil s názorem žalovaného o úplnosti a objektivnosti posouzení posudkovou komisí a vypořádání se se všemi námitkami v odvolání uvedenými. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť napadené rozhodnutí jako celek je zákonné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovaný nemá právo na náhradu ze zákona.

Poučení