19 Ad 38/2023 – 16

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: Ing. L. M. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2023 č. j. X, ve věci žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby takto:

Výrok

I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 8. 2023 č. j. X se zamítá.

II. Žaloba se v části směřující proti rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti odmítá.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala „zpětného prodloužení výplaty nemocenského od 1. 8. 2023 až do konce ukončení léčby farmakorezistentních migrén, event. do doby, kdy toto onemocnění bude v takovém stavu, aby se mohla zapojit do pracovní činnosti i v omezeném rozsahu“, odmítá.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala „zpětného zrušení zařazení do evidence úřadu práce, které proběhlo k 30. 8. 2023“, odmítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2023 č. j. X. Žaloba žalobkyně dále směřovala proti rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. V žalobě žalobkyně uplatnila požadavek na „zpětné prodloužení výplaty nemocenského od 1. 8. 2023 až do konce ukončení a léčby farmakorezistentních migrén, event. do doby, kdy toto onemocnění bude v takovém stavu, aby se mohla zapojit do pracovní činnosti i v omezeném rozsahu“ a rovněž se domáhala „zpětného zrušení zařazení do evidence úřadu práce, které proběhlo k 30. 8. 2023“. Žalobkyně konstatovala, že žalobou napadené rozhodnutí č. j. X ve věci žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby bylo vydáno na základě posudku vypracovaného posudkovou lékařkou MUDr. M.H. ze dne 16. 8. 2023 č. j. LPS/2023/1291–NR–MRS_CSSZ. Dle tohoto posudku a rozhodnutí žalované je v současném stavu schopna při pracovním zařazení využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. S tímto závěrem ovšem nesouhlasí. Namítala, že posudek sice uvádí pravdivé informace, ale jsou pouze součástí posudkového zhodnocení, nikoliv skutkového zjištění a nepromítají se do vydaného rozhodnutí. Uvedla, že napadené rozhodnutí nezohledňuje několikadenní farmakorezistentní migrény, které jsou opakovaně citovány v lékařských zprávách. Posudkový lékař je v posudcích povinen v posudkovém zhodnocení uvést a zdůvodnit všechny skutečnosti ve vztahu k uváděnému diagnostickému souhrnu, funkčnímu zhodnocení a lékařským nálezům s ohledem na předpoklad nabytí pracovní schopnosti v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, a to i k jiné než dosavadní činnosti. Žalobkyně uvedla, že několikadenní farmakorezidentní migrény jsou uváděny v posudcích v části posudkového zhodnocení jako důvod odvolání, nikoliv jako skutkové zjištění. Jedná se v současné době o hlavní okolnost znemožňující mé zapojení do pracovní činnosti ani k jiné než dosavadní pojištěné činnosti při využívání svého vzdělání a pracovních zkušeností. Tato skutečnost je zcela pominuta ve všech obdržených rozhodnutích, ačkoliv je opakovaně citována v poskytnutých lékařských zprávách včetně poslední ze dne 28. 07. 2023. Toto opakovaně uváděla i v odvoláních. Žalobkyně dále namítala, že rozhodnutí vychází z posudku obsahujícího skutečnosti a důvody předem dané a tím pádem neovlivnitelné. Konstatovala, že dočasná pracovní neschopnost (dále jen DPN) byla ukončena k 31.07.2023 na základě nařízení OSSZ Nový Jičín (posudek: číslo jednací: LPS/2023/2723–NJ_CSSZ, rozhodnutí: číslo jednací: X, spisová zn.: NP/PD/324/23). Nejedná se o svobodné rozhodnutí ošetřujícího lékaře – neurologa. Skutečnost ukončené DPN je následně opakovaně uváděna ve vydaném rozhodnutí OSSZ Ostrava jako jeden z důvodů, proč již nelze výplatu nemocenského dále prodloužit. Byla nucena z důvodu ukončení DPN a výplaty nemocenského se evidovat jako uchazeč o zaměstnání, aby jí bylo hrazeno zdravotní pojištění, ačkoliv nemůže vykonávat pracovní činnost ani k jiné než dosavadní pojištěné činnosti a využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. Součástí žádosti o zprostředkování zaměstnání je níže uvedené prohlášení: „Tímto žádám o zprostředkování zaměstnání, protože chci a můžu pracovat a o práci se ucházím.“ K tomuto uvedla, že pracovat chce, ale nemůže. Navíc z důvodu současného zdravotního stavu a nemožnosti vykonávat pracovní činnost ani k jiné než dosavadní pojištěné činnosti a využívání svého vzdělání a pracovních zkušeností (invalidní důchod jí taktéž zatím nebyl přiznán) jí byl termín další návštěvy na úřadu práce stanoven až na 30.10.2023, tedy po 2 měsících (evidence na ÚP proběhla z mé strany 30.08.2023). Jak již uváděla v sebehodnotícím dotazníku, není problémem nalézt adekvátní zaměstnání (tzn. při využívání svého vzdělání a pracovních zkušeností), ale se do něj zapojit a setrvat v něm, a to i v případě, kdy opakovaně změnila pracovní činnost nejen z pohledu: vzdělání, kvalifikace, znalostí a pracovních zkušeností, ale i lokalizace.

2. Žalobkyně rovněž namítala, že rozhodnutí potlačuje odbornost ošetřujícího lékaře specialisty. Poznamenala, že kvalifikace a zkušenosti posudkového lékaře jsou obšírně v rozsudku popisovány. Kvalifikace a zkušenosti odborného lékaře – neurologa – s dlouhodobými pracovními zkušenostmi ve specializovaném centru neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava (dále jen FNO) MUDr. J. S., Ph.D.) uváděny nejsou. Odbornost ošetřujícího lékaře neurologa je v oblasti neurologie nesrovnatelně vyšší než odbornost posudkového lékaře v oblasti neurologie.

3. Dle žalobkyně rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku, který není nezávislý. K tomu dále uvedla, že posudek se opírá o spolupráci v podobě projednání s lékařem OSSZ Nový Jičín dne 25.07.2023. Toto projednání proběhlo následující den po podání odvolání a před avizovanou kontrolou u ošetřujícího lékaře – neurologa – ve FNO, která proběhla dne 28. 07.2023. Posudek byl doručen až 16.08.2023. Rozhodnutí zcela vypouští dlouhodobé farmakorezidentní migrény jako jeden z důvodů její dočasné pracovní neschopnosti, není na ně brán zřetel ani v posudku ani ve vydaném rozhodnutí. Posudek vychází z původního posudku MUDr. E. P. (LPS/2023/2723–NJ_CSSZ) z OSSZ Nový Jičín, který je založen z části na spekulacích + subjektivních názorech. Taktéž lživé informace šířené Ing. M. P., vedoucí oddělení nemocenských dávek OSSZ Nový Jičín jsou jeho součástí a posudek negativně ovlivňují. Na Ing. P. již podala opakovaně stížnost, která byla vyhodnocena jako neodůvodněná. Posudek vypracovaný MUDr. E. P. nařizuje ošetřujícímu lékaři ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti.

4. Žalobkyně také namítala, že ve skutkových zjištěních, k nimž orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu, chybí důležitá fakta. Poukázala na to, že nezahrnuje diagnózu opakovaných několikadenních farmakorezistentních migrén, které jsou dlouhodobě citovány v lékařských zprávách a současně hlavní příčinou, díky níž v současné době nemůže vykonávat pracovní činnost ani k jiné než dosavadní pojištěné činnosti a využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. Ačkoliv je v rozhodnutí uváděna návštěva v certifikovaném centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve FNO plánovaná na dne 25. 10. 2023 (u MUDr. P. M.) na neurologické klinice FNO, je brána jako běžná návštěva lékaře, a nikoliv jako jeden z důvodů žádosti o prodloužení výplaty nemocenského i po uplynutí podpůrčí doby. Není její vinou, že objednací termín byl stanoven až na 25.10.2023 i přes doporučení ošetřujícího lékaře – neurologa, který se snažil tento její nepřiznivý zdravotní stav řešit. Tento den návštěva u specializovaného lékaře proběhla a potvrdila její zdravotní potíže a pokračuje ve stávající léčbě. Vše výše uvedené je založeno na doložitelných faktech, které jsou součástí lékařských zpráv, posudků, rozhodnutí a další evidence (např. v podobě emailové komunikace).

5. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Zcela odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož mimo jiné vyplývá, že lékaři orgánu nemocenského pojištění plní ve vztahu k ošetřujícím lékařům kontrolní funkci podle ustanovení § 74 a § 84 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a splňují podmínky způsobilosti v oboru posudkové lékařství. Posudkové lékařství je specializovaný medicínský atestační obor, vyžadující znalost klinické medicíny a práva sociálního zabezpečení a jejich interpretaci při posuzování zdravotního stavu u jednotlivých posudkových kategorií. Posuzovat zdravotní stav pro účely provádění sociálního zabezpečení mohou jen kvalifikovaní odborníci v daném oboru, kteří splňují kvalifikační předpoklady stanovené zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná uvedla, že lékař oddělení lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení – pracoviště Ostrava se v rámci odvolacího řízení také vyjádřil k žalobkyní doloženému lékařskému vyšetření z neurologie MUDr. S. ze dne 28. 7. 2023 s tím, že doložené vyšetření, termíny dalších lékařských vyšetření a chronická léčba nejsou důvodem k trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně, trvající od 16. 6. 2022, byla ukončena dnem 31. 7. 2023, poskytovatelem zdravotnických služeb Fakultní nemocnice Ostrava, ošetřující lékařkou MUDr. J. S., Ph.D., a tudíž není splněna základní podmínka nároku na nemocenské ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze nemocenské ve smyslu § 26 a ustanovení § 27 zákona č. 187/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále vyplácet. S ohledem na uvedené má žalovaná nadále za to, že v projednávaném případě byl zcela naplněn důvod pro rozhodování podle § 27 a § 66 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyni náležela výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 30. 6. 2023, a to při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek za období od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023 včetně. OSSZ Nový Jičín tak postupovala zákonně.

6. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), v mezích žalobních bodů. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovanou (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalovaná s tímto postupem výslovně souhlasila a žalobkyně se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě ani k datu vydání tohoto rozsudku nevyjádřila a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělila.

7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že správní orgán prvního stupně OSSZ Nový Jičín obdržel dne 22. 5. 2023 žádost žalobkyně o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 30. 6. 2023 při její dočasné pracovní neschopnosti v trvání ode dne 16. 6. 2022. O této žádosti správní orgán prvního stupně rozhodl dne 13. 7. 2023 rozhodnutím č. j. 48005/070293/23/110/ZS tak, že žalobkyni náleží výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby dnem 30. 6. 2023, a to při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek za období od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023 včetně. Podkladem rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byl posudek o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 11. 7. 2023 zpracovaný oddělením lékařské posudkové služby OSSZ Nový Jičín. Lékař oddělení lékařské posudkové služby v posudku o zdravotním stavu ze dne 11. 7. 2023 učinil závěr, že se u žalobkyně jedná o pojištěnce, u kterého lze ve smyslu ustanovení § 27 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v krátké době po uplynutí podpůrčí doby očekávat opětovné nabytí pracovní schopnosti, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti a že zdravotní stav pojištěnce odůvodňuje uvedený předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti ode dne 1. 8. 2023. Ze spisu plyne, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně trvala od 16. 6. 2022. Podpůrčí doba u nemocenské žalobkyni končila dnem 30. 6. 2023 ve smyslu § 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaná rozhodla, žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29. 8. 2023 č. j. 48000/021033/23/010/TR. Odvolání zamítla a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o zdravotním stavu vypracovaným dne 16. 8. 2023 oddělením lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení. Lékař ČSSZ dospěl k závěru, že za období od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2023 šlo u žalobkyně, u níž bylo možno ve smyslu § 27 a ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nemocenském pojištění, očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav pojištěnce odůvodňoval uvedený předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti ode dne 1. 8. 2023. Lékař ČSSZ dospěl k závěru, že se u žalobkyně jedná o zdravotní stav, který je při léčbě stabilizovaný, bez denních epileptických záchvatů, kdy pokračuje chronická medikamentózní léčba, která nevyžaduje další trvání dočasné pracovní neschopnosti. Dle tohoto posudku žalobkyně je schopna při pracovním zařazení využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. Ze spisu plyne, že dočasná pracovní schopnost žalobkyně trvající od 16. 6. 2022, byla ukončena dnem 31. 7. 2023 poskytovatelem zdravotních služeb Fakultní nemocnicí Ostrava, ošetřující lékařkou MUDr. J. S., Ph.D.

8. Z posudku o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 16. 8. 2023 č. j. LPS/2023/1291–NR–MRS_CSSZ se podává, že dle pokladové dokumentace je žalobkyně od roku 2000 v péči neurologické ambulance pro fokální epilepsii. 2. až 3. 6. 2022 byla vyšetřena na neurologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava. Byla potvrzena fokální epilepsie se záchvaty motorickými, na levostranných končetinách, tonická postura. Z důvodu farmakorezistence byla vyšetřena na neurologické klinice Fakultní nemocnice Brno od 18. 1. do 2. 2. 2023. Posudkový lékař uvedl, že dle propouštěcí zprávy není frekvence záchvatu anamnesticky u žalobkyně plně hodnotitelná, pacientka non compliance stran dokumentace záchvatů, vstupní laboratoře v rámci normy, hladina lakosamidu v rozmezí, doplněná MR mozku bez průkazu patologie, při video EEG monitoraci interiktálně přítomny pravostranné epileptiformní vývoje – široce distribuované, v úvodu záchvatu iktální aktivita lateralizovaná spíše pravostranně, nicméně poměrně rychle dochází k její generalizaci. Aktuálně je indikován konzervativní postup. Jde o fokální epilepsii leteralizačně pravostrannou, frekvence záchvatů anamnesticky u žalobkyně nelze plně hodnotit, pravděpodobně sklon ke generalizaci záchvatů, dále je přítomna porucha spánkové kontinuity a architektury, insomnie s potížemi spánek udržet. Byla upravena medikace. Posudkový lékař poukázal na to, že při neurologické kontrole v 4/2023 subjektivně žalobkyně udávala, že léky toleruje, nesmí mít výkyvy v dávkovacím schématu, při mírné změně časovaní se záchvat dostaví, potřebuje pravidelný režim spánku a bdění a pravidelnost v dávkování léků. Záchvaty má dle svědků. Jde o chronické záchvatovité onemocnění s vazbou na spánek, s obtížnou tolerancí léků, po vyšetření v epileptochirurgickém centru po doporučení terapie, nyní vcelku únosné. Při dekompenzaci stavu, zhoršení je možné další posouzení stavu v epileptochirurgickém centru a zvážení indikace k operaci. V nálezu se konstatuje, že klinicky pacientka orientovaná, spolupracuje, v neurologickém statutu je fyziologický nález, celkový denní výkon ovlivní počet a výskyt epileptických záchvatů ve spánku. Od doby, kdy užívá pravidelně medikaci, neměla nikdy denní záchvat. Dle závěru posudkového lékaře se jedná o zdravotní stav, který je při léčbě stabilizovaný, bez denních epileptických záchvatů, pokračuje chronická medikamentózní léčba, která nevyžaduje další trvaní dočasné pracovní neschopnosti. Posuzovaná je schopna při pracovním zařazení využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. V posudkovém závěru lékař uzavřel, že jde o pojištěnce, u něhož lze ve smyslu § 27 a § 66 odst. 1 zákona 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, očekávat, že v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Zdravotní stav odůvodňuje/odůvodňoval uvedený předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti ode dne 1. 8. 2023.

9. Podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízení karantény a končí dnem, jimž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až od tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

10. Podle ustanovení § 27, téhož zákona, po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

11. Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, orgán nemocenského pojištění provádí svým lékařem kontrolu a) správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče a správnosti vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace při tomto posuzování, b) plnění povinnosti ošetřujících lékařů při posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, otcovské, potřeby ošetřování a potřeby dlouhodobé péče.

12. Krajský soud předně zdůrazňuje, že předmětem řízení v projednávané věci je posouzení zákonnosti rozhodnutí ve věci výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, nikoli posouzení zákonnosti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, které je ostatně ze soudního přezkumu vyloučeno, jak plyne z ustanovení § 158 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o ukončení nebo neuznání dočasné pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování člena domácnosti nebo potřeby dlouhodobé péče orgánem nemocenského pojištění. Uplatnila–li tedy žalobkyně v žalobě v rámci žalobního petitu i požadavek na „zpětné zrušení nařízení ukončení dočasné pracovní neschopnosti a jejího ukončení“, soud v této části žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh je podle tohoto zákona nepřípustný (viz odstavec II. výroku tohoto rozsudku). V souladu s citovaným zákonným ustanovením soud odmítl rovněž žalobu žalobkyně v části, v níž se domáhala „zpětného prodloužení výplaty nemocenského od 1. 8. 2023 až do konce ukončení léčby farmakorezistentních migrén, event. do doby, kdy toto onemocnění bude v takovém stavu, aby se mohla zapojit do pracovní činnosti i v omezeném rozsahu“, dále odmítl žalobu v části v níž se žalobkyně domáhala „zpětného zrušení zařazení do evidence úřadu práce, které proběhlo k 30. 8. 2023“, neboť i v těchto částech jsou žalobní požadavky žalobkyně respektive její návrhy nepřípustné. Není totiž v pravomoci soudů ve správním soudnictví o těchto žalobních požadavcích rozhodovat. Pravomoc správních soudů vyplývá z § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Podle tohoto zákonného ustanovení soud ve správním soudnictví rozhodují a) o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. Dále ve správním soudnictví soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a za c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části pro rozpor se zákonem. Citované žalobní požadavky žalobkyně nejsou věcmi vymezenými v uvedeném § 4 soudního řádu správního.

13. K žalobním námitkám žalobkyně, které směřovaly proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 8. 2023 č. j. 48000/021033/23/010/TR, jímž žalovaná rozhodla o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí OSSZ Nový Jičín ze dne 13. 7. 2023, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, soud tyto námitky neshledal důvodnými. Soud považuje za nutné předeslat, že pojištěnec, který byl shledán dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské dávky, trvala–li pracovní neschopnost po dobu alespoň 15 dnů. Rozhodným okamžikem pro vyplácení dílčích dávek je takzvaná podpůrčí doba. Podpůrčí doba začíná běžet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí nejpozději uplynutím 380 kalendářních dnů, a to v případech dalšího trvání pracovní neschopnosti, přičemž tato doba se nepočítá od začátku podpůrčí doby, nýbrž od vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Vyplácení nemocenského je tedy omezeno podpůrčí dobou. Po uplynutí zákonem stanovené maximální podpůrčí doby není nárok na nemocenské obligatorní, jde o dávku fakultativní, vyplácenou na základě rozhodnutí správního orgánu, kterému musí předcházet žádost pojištěnce. Soud současně zdůrazňuje, že rozhodnutí je závislé na vyjádření posudkového lékaře orgánu nemocenského pojištění. Zároveň musí být splněno, že lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny z tohoto posouzení posudkových lékařů vycházet. Pro účely správního řízení vedeného o žádosti pojištěnce o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby posuzují okresní správy sociálního zabezpečení pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby, a to v souladu s § 84 odst. 3 písm. i) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění k datu vydání napadeného rozhodnutí (29. 8. 2023) tedy ve znění do 31. 12. 2023 ve spojení s § 53 odst. 2 písm. b) téhož zákona svými lékaři. V řízení o odvolání proti rozhodnutí ve věci výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby pak lékaři žalované posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby v souladu s § 85 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, ve znění k datu vydání napadeného rozhodnutí. Jak výše uvedeno rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby jsou závislá na posouzení pracovní schopnosti dočasně pracovně neschopných pojištěnců a orgány sociálního zabezpečení jsou povinny z tohoto posouzení posudkových lékařů vycházet, neboť právě svými posudkovými službami plní úkoly svěřené jim dle citovaných zákonných ustanovení o nemocenském pojištění. Úkolem správního soudu pak není nahrazovat činnost orgánu nemocenského pojištění a jejich lékařských posudkových služeb, ale přezkoumat závěry žalované a zákonnost správních rozhodnutí ve věci. Na základě obsahu předloženého správního spisu soud neshledal, že by bylo posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně ze strany lékařky, oddělení lékařské posudkové služby OSSZ Nový Jičín MUDr. E. P. a lékařky oddělení lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení MUDr. M.H. v posudku ze dne 16. 8. 2023 neobjektivní, založené na spekulacích a subjektivních názorech. Posudkové lékařky v obou posudcích posouzení zdravotního stavu žalobkyně a její dočasné pracovní neschopnosti vypracovaly na základě kompletní zdravotní dokumentace a z odůvodnění posudků je zřejmé, jak dospěly ke svému závěru o tom, že zdravotní stav žalobkyně (chronické záchvatovité onemocnění s vazbou na spánek) je při léčbě stabilizovaný, žalobkyně je bez denních epileptických záchvatů a pokračuje u ní chronická medikamentózní léčba, která nevyžaduje další trvání dočasné pracovní neschopnosti. Uvedené závěry posudkoví lékaři učinili na základě odborných lékařských vyšetření, která jsou v posudcích specifikována, přičemž jsou současně citovány závěry uvedených lékařských vyšetření a vysvětleno, jakými metodami bylo postupováno na lékařských pracovištích Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Brno. Jednoznačný závěr o stabilizaci zdravotního stavu byl tedy odůvodněn, stejně jako závěr, že zdravotní stav žalobkyně odůvodňuje předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti od 1. 8. 2023 a že žalobkyně je schopna při pracovním zařazení využívat svého vzdělání a pracovních zkušeností. Soud považuje závěry posudkových lékařů přijatých shodně v obou stupních správního řízení za dostatečné a přesvědčivé, přičemž za podstatné soud považuje to, že tyto lékařky měly dostatek odborných lékařských zpráv, jimiž byl objektivizován zdravotní stav žalobkyně.

14. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná rozhodovala na základě řádně zjištěného skutkového stavu a její rozhodnutí bylo vydáno v souladu se § 27 zákona o nemocenském pojištění. Soud proto podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované ze zákona náhrada nákladů řízení nepřísluší.