19 C 106/2023 - 41

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o ochrana osobnosti, přiměřené zadostiučinění ve výši 20 347,13 Kč a zaplacení majetkové újmy ve výši 5 647,50 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje pro povinnost žalovaného doručit zaměstnavateli žalobkyně [právnická osoba]., se sídlem [adresa] dopis tohoto znění: „Vážení, návrhem doručeným [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] ze dne 17. 5. 2022 jsem proti Vaší zaměstnankyni paní [Jméno zainteresované osoby 0/0] protiprávně zahájil na základě exekučního titulu - rozsudku OS [adresa] sp. zn. [spisová značka], exekuční řízení k vymožení částky 13 500 Kč s příslušenstvím, v úhrnné výši částky 40 515,60 Kč, přesto, že vymáhaný dluh jmenovaná v plné výši uhradila již v říjnu a listopadu roku 2017. Tímto svým jednáním jsem snížil čest a vážnost Vaší zaměstnankyně v zaměstnání a způsobil jí celou řadu potíží i v osobním životě. Tohoto svého jednání hluboce lituji, omlouvám se a slibuji, že se ničeho podobného v budoucnu nedopustím. [Jméno zainteresované osoby 1/0].“

II. Žalovaný je povinen doručit žalobkyni ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku dopis tohoto znění: „Vážená paní [jméno FO], návrhem doručeným [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] ze dne 17. 5. 2022 jsem proti Vám protiprávně zahájil na základě exekučního titulu - rozsudku OS [adresa] sp. zn. [spisová značka], exekuční řízení k vymožení částky 13 500 Kč s příslušenstvím, v úhrnné výši částky 40 515,60 Kč, přesto, že vymáhaný dluh jste v plné výši uhradila již v říjnu a listopadu roku 2017. Tímto svým jednáním jsem snížil Vaši čest a vážnost a způsobil jsem Vám celou řadu potíží v osobním životě. Za toto své jednání se Vám hluboce omlouvám, lituji ho a slibuji, že se ničeho podobného v budoucnu nedopustím. [Jméno zainteresované osoby 1/0].“

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 647,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba o zaplacení částky ve výši 20 347,13 Kč se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost doručit žalobkyni a jejímu zaměstnavateli [právnická osoba]. dopis, ve kterém se omluví za skutečnost, že proti žalobkyni protiprávně zahájil exekuční řízení vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] na základě rozsudku Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka] k vymožení částky 13 500 Kč s příslušenstvím v úhrnné výši částky 40 515,60 Kč přesto, že vymáhaný dluh byl v plné výši uhrazen již v říjnu a listopadu roku 2017, čímž snížil čest žalobkyně a její vážnost v zaměstnání a způsobil jí celou řadu potíží i v osobním životě. Dále se domáhala zaplacení částky ve výši 20 347,13 Kč na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částky ve výši 5 647,50 Kč na náhradu majetkové újmy. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný proti ní zahájil dne 17. 5. 2022 návrhem doručeným soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] exekuční řízení k vymožení částky 13 500 Kč s příslušenstvím v úhrnné výši 40 515,60 Kč, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka]. Exekutor vyzval žalobkyni k úhradě dluhu a její majetek postihl řadou exekučních příkazů. Žalobkyně vymáhanou pohledávku včetně příslušenství uhradila v říjnu a listopadu 2017 prostřednictvím poštovních poukázek, které žalovaný převzal. Rovněž uhradila náklady předcházejícího řízení k rukám tehdejšího právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 8. 2022, č. j. [spisová značka] byla exekuce zastavena jako neoprávněná. Jednáním žalovaného vznikla žalobkyni nemajetková újma, když neoprávněným zahájením exekuce byla vymáhaná částka včetně příslušenství exekutorem zablokována v plné výši na účtu žalobkyně a 2 podúčtech, tedy v trojnásobné výši 122 082,75 Kč. Mimo to byla celá částka zablokována také u zaměstnavatele v rámci požadavku exekutora na srážky ze mzdy. Ve skutečnosti tedy měla žalobkyně zablokováno v depozitech několikanásobek vymáhané částky. K účtu neměl přístup ani její 15letý syn, který používal podúčet na jméno žalobkyně. To oběma způsobilo řadu komplikací. Tím, že žalobkyně nemohla používat žádný bankovní účet, nastaly výpadky v placení nájemného v bytě obývaném žalobkyní a jejím synem a v úhradě pojistného se dostala do prodlení se zaplacením. Z tohoto důvodu musela pojistku snížit a platit přímo na pobočce. Exekuční řízení rovněž znemožnilo žalobkyni uskutečnit plánovanou dovolenou u moře s rodinou. To vše způsobilo, že žalobkyně upadla do permanentního stresu z důvodu nedostatku peněz a potřeby tajit důvod, proč ona i syn nemohou používat platební karty a účty. V zaměstnání si nemohla objednat jídlo, protože toto nebylo možné hradit v hotovosti. Aby pokryla všechny náklady musela si žalobkyně půjčovat finance ve své rodině a té vysvětlovat, proč a na jak dlouho si finance potřebuje vypůjčit. Nejhorší byl však pocit dehonestace žalobkyně a marné obrany proti neoprávněným požadavkům. I když žalovaný mohl včas exekuci zastavit, neučinil tak a nechal vše projít až do soudního stádia. Úmyslným jednáním tedy snížil čest žalobkyně a její vážnost v zaměstnání i v rodině a způsobil jí psychické útrapy v podobě permanentního stresu, a to po dobu několika měsíců. Proto žalobkyně požaduje po žalovaném písemnou omluvu adresovanou jednak jí a jednak k rukám jejího zaměstnavatele a dále nemajetkovou újmu ve výši poloviny neoprávněně exekučně vymáhané částky, tedy částku 20 347,13 Kč. Žalobkyni rovněž vznikla majetková újma, kdy byla nucena vynaložit na právní pomoc k odvrácení neoprávněné exekuce náklady v částce 8 482,10 Kč. Škoda byla uhrazena částečně částkou 2 834,60 Kč, která byla poukázána jménem žalovaného jeho právní zástupkyní k rukám právního zástupce žalobkyně dne 27. 9. 2022. K úhradě tak zbývá částka 5 647,50 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že dne 5. 6. 2008 uzavřel se společností Hypoteční banka, a. s. zástavní smlouvu k nemovitostem ve svém vlastnictví, které poskytl jako zástavu k zajištění pohledávky této společnosti za žalovanou a [jméno FO], kterým byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2 300 000 Kč. Dne 15. 1. 2015 obdržel od společnosti oznámení, že žalobkyně a [jméno FO] řádně neplní své platební povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy a že společnost přistoupí k realizaci zástavy. Aby tomu předešel, začal počínaje měsícem březnem s úhradou měsíčních splátek ve výši 15 000 Kč, kdy celkem uhradil 90 000 Kč. Následně mu dne 18. 9. 2015 společnost sdělila, že přistoupila k zesplatnění hypotečního úvěru, přičemž dlužná částka činí 2 148 037,58 Kč. V mezidobí, konkrétně dne 23. 7. 2015, doručila žalobkyně Krajskému soudu v [adresa] návrh na povolení oddlužení, čímž žalovaného vystavila situaci, kdy byl nucen nemovitosti prodat a zaplatit její dluhy. Byť se přihlásil se svými pohledávkami do insolvenčního řízení, tyto mu byly uhrazeny pouze do výše 45% a následně byla žalobkyně od placení dluhu osvobozena. Pokud jde o samotný nárok uvedl, že si není vědom, že by částky, pro které podal exekuční návrh, od žalobkyně, kdy obdržel, ovšem nakonec se rozhodl v řízení nepokračovat. Požadavek na jakoukoliv úhradu nemajetkové újmy považuje s ohledem na popsanou situaci za nemravný. Pokud jde o důsledky exekučního řízení je toho názoru, že je ryze na rozhodnutí soudního exekutora, jakým způsobem exekuci provede a je přesvědčen, že soudní exekutor nijak nevybočil ze zákonných mezí. Navrhl proto, aby žaloba byla zamítnuta.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně svoji žalobu zpět, jde-li o povinnost žalovaného doručit písemnou omluvu na adresu zaměstnavatele žalobkyně [právnická osoba]. Žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu stavil (výrok I. rozsudku).

4. Z exekučního návrhu ze dne 17. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný v postavení oprávněného zahájil u Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] exekuční řízení proti žalobkyni v postavení povinné a domáhal se uspokojení pohledávky ve výši 13 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 11. 10. 2015 do 6. 12. 2019 a z částky 13 500 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení v částce 9 071,70 Kč a jeho nákladů v exekučním řízení, to vše na základě rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. 6. 2016, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 21. 9. 2017, č. j. [spisová značka].

5. Z exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 5. 2022, č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázání pohledávky povinného (zde žalobkyně) z účtu u peněžního ústavu [jméno FO], a. s. č. účtu [č. účtu], č. [č. účtu] a č. [č. účtu] vždy k vymožení pohledávky ve výši 40 506,67 Kč.

6. Z exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 5. 2022, č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného (zde žalobkyně) u plátce mzdy [právnická osoba]., k vymožení pohledávky ve výši 40 515,60 Kč.

7. Z exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 5. 2022, č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného (zde žalobkyně) k vymožení pohledávky ve výši 40 515,60 Kč.

8. Z návrhu povinné (zde žalobkyně) na odklad a zastavení exekuce ze dne 9. 6. 2022 bylo zjištěno, že tato podala soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na odklad a zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] s odůvodněním, že vymáhanou povinnost uhradila poštovnímu poukázkami typu C prostřednictvím držitele poštovní licence dne 20. 10. 2017 tak, že částku 17 415 Kč představující dlužnou jistinu a úroky z prodlení poukázala na adresu oprávněného (zde žalovaného) uvedenou v exekučních titulech a částky 3 916 Kč a 5 112 Kč na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů poukázala na adresu právního zástupce oprávněného uvedenou v exekučních titulech. Platby z jejího pověření za ní zaslal její syn [jméno FO]. Ve všech 3 případech byla platba identifikována uvedením spisové značky Okresního soudu v Teplicích [spisová značka], uvedením placené povinnosti a jménem a příjmením povinné. Platba 17 415 Kč se povinné vrátila a ta ji stejným způsobem dne 28. 11. 2017 odeslala oprávněnému podruhé na jeho aktuální adresu. Tato platba se již nevrátila, stejně tak jako platby adresované zástupci oprávněného. Právní zástupce oprávněného [tituly před jménem] [jméno FO] navíc zástupci povinné potvrdil e-mailem, že platby od povinné obdržel a přeposlal oprávněnému. Z těchto důvodů povinná navrhla, aby soudní exekutor exekuci zastavil a rovněž do doby rozhodnutí o návrhu povinné o zastavení exekuce exekuci odložil.

9. Z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 8. 2022, č. j. [spisová značka] a ze dne 1. 9. 2022, č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor exekuci zastavil a současně uložil oprávněnému (zde žalovanému) povinnost k úhradě nákladů exekuce ve výši 2 834,60 Kč k rukám povinné (zde žalobkyně) a ve výši 6 655 Kč na účet soudního exekutora. Své rozhodnutí soudní exekutor odůvodnil tím, že poté, co obdržel návrh povinné na zastavení exekuce, vyzval oprávněného, aby se k tomuto návrhu vyjádřil. Oprávněný se k návrhu, přes poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soudní exekutor předpokládat, že s návrhem povinné na zastavení exekuce souhlasí, nevyjádřil. Soudní exekutor proto přistoupil k zastavení exekuce. Rozhodnutí nabylo právní moci 16. 9. 2022, resp. 23. 9. 2022.

10. Ze smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu o poskytnutí právních služeb k zastupování v řízení proti žalovanému. Ve smlouvě byla sjednána odměna advokáta za poskytované právní služby ve výši 1 660 Kč za každý úkon advokáta ve smyslu ustanovení § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., případná úhrada odměny dle § 12, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas s tím, že odměna advokáta bude zvýšena o daň z přidané hodnoty. Žalobkyně se dále zavázala zaplatit všechny potřebné výdaje, které advokát při poskytování právních služeb vynaloží, a to vše na základě vyúčtování advokáta.

11. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne 4. 10. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce vyúčtoval žalobkyni částku 8 482,10 Kč za 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení dne 6. 6. 2022, sepis návrhu na zastavení a odklad exekuce ze dne 9. 6. 2022 a předexekuční výzvu ze dne 27. 9. 2022 a za 1 úkon právní služby v rozsahu za písemné podání - sdělení soudu ze dne 29. 6. 2022.

12. Z podání ze dne 29. 6. 2022 bylo zjištěno, že toto právní zástupce žalobkyně adresoval Okresnímu soudu v Teplicích ke sp. zn. [spisová značka]. V tomto vysvětlil soudu, že žalobkyně, dříve právně nezastoupená, neměla v úmyslu svým podáním ze dne 30. 5. 2022 zahájit řízení o obnově či jiné obdobné řízení, ale její podání je obranou proti neoprávněné exekuci, kterou v současné době již směřuje příslušnému soudnímu exekutorovi. Omluvil ji tím rovněž z neúčasti na výslechu u soudu.

13. Z podání ze dne 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že toto právní zástupce žalobkyně adresoval zástupkyni žalovaného s poslední výzvou před zahájením exekuce k zaplacení částky 2 834,60 Kč, představující náklady exekučního řízení přiznané usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 9. 2022 sp. zn. [spisová značka].

14. Z podání ze dne 22. 10. 2017 a z fotokopií poštovních poukázek ze dne 20. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila Okresnímu soudu v Teplicích ke sp. zn. [spisová značka], že uhradila podle rozsudku jistinu, úroky z prodlení i celkové náklady řízení. Platby adresovala dle adres na rozsudku uvedených. Částky za ní platil její syn [jméno FO] a odeslal dne 20. 10. 2017 žalovanému částku 17 415 Kč a [tituly před jménem] [jméno FO] částku 3 960 Kč a 5 112 Kč.

15. Ze sdělení ze dne 13. 6. 2022 bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že žalobkyně uhradila ve prospěch žalovaného k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] poštovními poukázkami ze dne 20. 10. 2017 částku ve výši 3 960 Kč představující náklady řízení před Okresním soudem v Teplicích sp. zn. [spisová značka] a částku ve výši 5 112 Kč představující náklady řízení před Krajským soudem v [adresa] sp. zn. [spisová značka].

16. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že tato poprvé zjistila, že má zablokovaný účet, když chtěla synovi poslat část peněz na dovolenou, kterou plánovali, a zjistila, že nemůže. Přišla jí rovněž sms zpráva od [jméno FO], a. s. o zablokování účtů. Jednalo se o účet s 1 podúčtem a dále i o 1 podúčet jejího syna. Celkem měla zablokovaných asi 122 000 Kč. Vůbec netušila, co se děje, proč k tomu došlo, neboť neměla žádný důvod předpokládat, že by takováto situace mohla nastat. V internetovém bankovnictví zjistila, oč se jedná a ihned informovala [tituly před jménem] [jméno FO]. Sdělila mu, že není důvod vést proti ní exekuci, že vše doloží. Volala rovněž do práce, protože byla z celé situace špatná a aby to případně mzdová účetní věděla přímo od ní. Ta jí ale řekla, že to již ví, protože jí přišel exekuční příkaz na její mzdu. Peníze si musela půjčovat od rodiny, nemohla nic platit. Myslela si, že půjde o období 1 měsíce, neboť soudní exekutor od ní ihned obdržel podklady, ale nekomunikoval s ní. Proto oslovila [tituly před jménem] [Anonymizováno], aby za ní situaci řešil. Bylo to pro ni těžké období. Byla bez prostředků, musela zrušit všechny nedůležité platby, třeba životní pojištění. Dostala se do prodlení s úhradou nájmu, se kterým jí nakonec finančně vypomohla rodina. V práci si při službách neobjednávala večeře společně s kolegyněmi, protože jídlo bylo potřeba platit kartou a ona kolegyním nechtěla vysvětlovat, proč si s nimi jídlo objednat nemůže. Raději se proto kolegyním vyhýbala. Obtížně rovněž vysvětlovala svému 15letému synovi, proč nemůže používat kartu. Pracuje jako [podezřelý výraz] [Anonymizováno] na [Anonymizováno], pracuje na směny. Snažila se nikomu nevysvětlovat, proč si jídlo neobjednává a doufá, že kolegyně nevěděly, že proti ní byla vedena exekuce. Byla to dost nepříjemná situace. V zaměstnání se skutečnost, že proti ní byla vedena exekuce či, že nemůže používat platební karty, žádným jiným způsobem neprojevovala, protože se právě snažila, aby se o tom nevědělo. Její rodina to věděla. Nikdo jí nic nevyčítal, finančně jí v tom těžkém období pomáhali a ona rodině vysvětlila, že je vše zaplaceno a že se to vyřeší. Doufala, že se to vyřeší brzy. Nepředpokládala, že tam bude takové časové prodlení. Platby podle exekučního titulu za ní v roce 2017 posílal syn [jméno FO], protože ona byla v insolvenci a nemohla si dovolit tyto částky poslat. Každá složenka byla označena číslem sporu a byly posílány odpovídající částky. Žalovaný jí před zahájením exekuce žádným způsobem k úhradě dluhu nevyzval. Stejně tak jeho právní zástupkyně. Nařízení exekuce pro ni bylo po psychické stránce nepříjemné, protože byla naprosto bez prostředků. Od té doby se snaží, aby neměla veškerou hotovost na účtu, protože se bojí, aby se do stejné situace znovu nedostala. Ačkoliv se bránila ihned, stejně jí to nepomohlo, protože od začátku exekuce, tedy od května, to vše trvalo do září či října 2022. Teprve tehdy měla bez problémů přístup ke svým financím.

17. Na základě shora popsaných skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný v postavení oprávněného zahájil dne 17. 5. 2022 proti žalobkyni v postavení povinné u Exekutorského úřadu v [Anonymizováno] exekuční řízení k vymožení pohledávky ve výši 13 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 11. 10. 2015 do 6. 12. 2019 a z částky 13 500 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení v částce 9 071,70 Kč a nákladů exekučního řízení, to vše na základě rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. 6. 2016, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 21. 9. 2017, č. j. [spisová značka]. Soudní exekutor následně vydal dne 27. 5. 2022, resp. dne 30. 5. 2022 několik exekučních příkazů, kterými postihl 3 účty žalobkyně u peněžního ústavu [jméno FO], a. s., mzdu žalobkyně u zaměstnavatele [právnická osoba]. a movité věci ve vlastnictví žalobkyně. Jen v případě účtů u peněžního ústavu byla vymáhaná pohledávka zajištěna 3x vždy ve výši 40 506,67 Kč. Žalobkyně se dne 6. 6. 2022 obrátila na právního zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno], se kterým uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb k zastupování v řízení proti žalovanému. Ve smlouvě si sjednali mimo jiné odměnu advokáta ve výši 1 660 Kč za každý jeho úkon, náhradu hotových výdajů a zvýšení odměny o příslušnou daň z přidané hodnoty. Právní zástupce žalobkyně podal dne 9. 6. 2022 soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na odklad a zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] s odůvodněním, že dluh povinná již v roce 2017 uhradila. Dne 20. 10. 2017, resp. dne 28. 11. 2017 zaslala poštovními poukázkami typu C prostřednictvím držitele poštovní licence částku 17 415 Kč představující dlužnou jistinu a úroky z prodlení žalovanému a částky 3 916 Kč a 5 112 Kč představující náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů původnímu právnímu zástupci žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že platby od povinné obdržel a přeposlal je oprávněnému. Platby zaslal jménem žalobkyně její syn [jméno FO] a tyto byly identifikovány uvedením spisové značky Okresního soudu v Teplicích [spisová značka], uvedením placené povinnosti a jménem a příjmením povinné. Dne 29. 6. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně vysvětlující podání Okresnímu soudu v Teplicích ke sp. zn. [spisová značka] s tím, že žalobkyně původně právně nezastoupená, směřovala chybně obranu proti exekučnímu řízení ke spisové značce nalézacího řízení. Žalobkyně byla během exekučního řízení bez finančních prostředků, peníze si půjčovala od rodiny, dostala se do prodlení s úhradou pravidelných plateb, ev. takovéto platby rušila. Synovi i rodině musela vysvětlovat nastalou nepříjemnou situaci, v práci si nemohla společně s kolegyněmi objednávat jídlo, kolektivu se stranila. Situace pro ni byla nepříjemná po psychické stránce, neboť nemohla vůbec předpokládat, že se do takovéto situace dostane, žalovaný ji před zahájením exekuce žádným způsobem k zaplacení částek nevyzval. Po této zkušenosti již žalobkyně nespoléhá jen na finance u peněžních ústavů. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] svými usneseními ze dne 25. 8. 2022, č. j. [spisová značka] a ze dne 1. 9. 2022, č. j. [spisová značka] exekuci zastavil a současně uložil žalovanému povinnost k úhradě nákladů exekuce ve výši 2 834,60 Kč k rukám žalobkyně a ve výši 6 655 Kč na účet soudního exekutora. Rozhodnutí odůvodnil tím, že oprávněný se k návrhu povinné na zastavení exekuce nevyjádřil, proto se má za to, že s návrhem povinné na zastavení exekuce souhlasí. Rozhodnutí nabylo právní moci 16. 9. 2022, resp. 23. 9. 2022. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 27. 9. 2022 právní zástupkyni žalovaného výzvu před zahájením exekuce k zaplacení částky 2 834,60 Kč, představující náklady exekučního řízení přiznané usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 9. 2022 sp. zn. [spisová značka]. Právní zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyúčtoval žalobkyni dne 4. 10. 2022 za zastupování v řízení proti žalovanému částku v celkové výši 8 482,10 Kč, a to za tři úkony právní služby a jeden úkon právní služby v poloviční výši.

18. Podle § 81 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 téhož ustanovení, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

19. Podle § 2894 odst. 2 o. z., nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

20. Podle § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené [podezřelý výraz] útrapy.

21. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení a podle judikatury dopadající na projednávanou věc.

22. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 vyplývá, že ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být dány tyto hmotněprávní předpoklady: existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, neoprávněnost, resp. protiprávnost tohoto zásahu a existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností.

23. V konkrétním případě je nezbytné vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti vyplývajícího z ustanovení čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Je též nutným předpokladem, aby vytýkaný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi. K intenzitě zásahů do osobnostních práv Nejvyšší soud ČR judikoval v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3223/2011, že je třeba, aby soudy dílčí zásahy do jednotlivých osobnostních práv zkoumaly jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Vlastní zásah je pak nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.

24. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 30 Cdo 1152/2012 je pak první nezbytnou podmínkou pro eventuální přiznání peněžitého zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 2 obč. zákoníku účinného do 31. 12. 2013, že se přiznání žádné formy morálního zadostiučinění nejeví s ohledem na okolnosti případu postačujícím. Další podmínkou pak je zjištění, že neoprávněným zásahem došlo v příčinné souvislosti ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo její vážnosti ve značné míře (v této souvislosti je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury toto hledisko nedopadá jen a výlučně na případy snížení důstojnosti fyzické osoby nebo její vážnosti ve značné míře, ale vztahuje se rovnocenně např. i na kauzy, kdy je výrazně zasažena jiná ze složek ochrany osobnosti fyzické osoby). Jde o takovou újmu vzniklou na osobnosti fyzické osoby, kterou tato osoba pociťuje vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku jako závažnou.

25. Soud rovněž vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 30 Cdo 891/2020 podle, kterého nelze pouze ze samotného účelu exekučního řízení dovodit, že by již jen jeho nezákonným zahájením vznikla povinnému nemajetková újma. Je tak na poškozeném (povinném), aby prokázal, že nezákonně zahájené exekuční řízení vedlo též k zásahu do jeho přirozených práv a že mu vznikla s tím související nemajetková újma, kterou by pociťovala každá jiná osoba v jeho postavení.

26. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobě je třeba, byť částečně, vyhovět. Vzhledem k tomu, že exekuční řízení se všemi svými důsledky bylo proti žalobkyni nesporně vedeno, zabýval se soud v daném případě zjištěním, zda vedením exekuce na majetek žalobkyně mohlo dojít k neoprávněnému zásahu do jejích osobnostních práv, tedy zda došlo ke snížení cti žalobkyně, či její vážnosti v rodině (ve vztahu k zaměstnavateli byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno) a v jaké míře, a to z toho hlediska, zda by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její cti či vážnosti v rodině, pociťovala jako závažnou zpravidla každá jiná osoba nacházející se na místě a v postavení žalobkyně. Soud vyhodnotil zahájení exekučního řízení ze strany žalovaného za situace, kdy dlužná částka byla žalobkyní uhrazena již v roce 2017, což bylo v řízení prokázáno poštovními poukázkami i vyjádřením původního právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], jako neoprávněný zásah způsobilý zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně. Vedení exekučního řízení způsobilo žalobkyni psychické útrapy v podobě dlouhodobého stresu, neboť vzhledem k neexistenci dluhu nemohla předpokládat, že bude vystavena exekučnímu řízení a dostane se na několik měsíců do nepříjemné životní situace. Žalobkyně neměla v průběhu exekučního řízení přístup ke svým financím, nemohla hradit pravidelné a běžné platby, protože soudní exekutor postihl v rámci exekuce nejen její mzdu, ale zejména účet s 2 podúčty u peněžního ústavu a na každém z těchto účtů zajistil vymáhanou částku. Finance si tak žalobkyně musela po dobu několika měsíců půjčovat od své rodiny a té vysvětlovat důvod, proč finance nemá a z jakého důvodu exekuční řízení stále trvá, ačkoli se proti němu návrhem na zastavení exekuce neprodleně bránila. Žalovaný sám v rámci exekučního řízení nečinil žádné kroky ke skončení řízení, na výzvy soudního exekutora nereagoval. Soud je přesvědčen o tom, že za situace, kdy proti žalobkyni bylo na základě neoprávněného exekučního návrhu žalovaného vedeno exekuční řízení, došlo ke snížení její cti a vážnosti a obdobně by nastalou situaci vnímala i jakákoli jiná fyzická osoba nacházející se na jejím místě. Pokud jde o posuzování míry intenzity zásahu do osobní sféry žalobkyně, dospěl soud k závěru, že vzhledem k tomu, že se následky zahájeného exekučního řízení projevovaly především ve vztahu k rodině žalobkyně, neměly žádný zásadní dopad na její čest a vážnost v širší veřejnosti, nelze takovouto újmu považovat za závažnou. Proto uložil žalovanému pouze povinnost se žalobkyni omluvit a tuto formu morálního zadostiučinění považuje s ohledem na okolnosti případu za postačující. Zamítl tedy žalobu v rozsahu uplatněného nároku na peněžité zadostiučinění v částce 20 347,13 Kč. Žalobkyni pak soud dále přiznal škodu ve výši 5 647,50 Kč odpovídající vynaloženým nákladům na právní zastoupení žalobkyně v řízení proti žalovanému, které dosud nebyly žalovaným uhrazeny. Žalovaný uhradil žalobkyni toliko částku ve výši 2 834,60 Kč přiznanou rozhodnutím soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]. Úkony učiněné právním zástupcem žalobkyně a vyúčtované vyúčtováním č. [tel. číslo] ze dne 4. 10. 2022 v celkové výši 8 482,10 Kč byly v řízení prokázány a jsou účelně vynaloženými náklady.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 za užití § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná ve dvou ze čtyř žalobou uplatněných nároků, s jedním nárokem úspěšná nebyla a současně v rozsahu jednoho nároku zavinila částečné zastavení řízení.

28. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jde-li o zaplacení škody, resp. věta za středníkem o. s. ř., jde-li o nemajetkovou újmu. Tuto lhůtu uložil soud v souladu s žalobním návrhem, když ji považuje za přiměřenou.

Poučení