19 C 108/2022 - 151

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] sídlem [Adresa žalobce B] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro zaplacení částky 2 189 314 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 318 844,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 9. 2021 do zaplacení a částky 177 660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 219 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Podáním došlým soudu dne 29. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 011 654 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 9. 2021 do zaplacení a částky 177 660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 2. 3. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] (dále též jen „pozemek žalobkyně“ či „předmětný pozemek“). K podnětu [právnická osoba] [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), provedla žalobkyně dne [datum] místní šetření, na kterém zjistila, že část předmětného pozemku ve tvaru L je užívána v souladu se smlouvou [Anonymizováno] k pastvě, zbylá část pozemku je pak užívána k podnikatelským účelům žalované, která zde má uskladněny technické stroje, stavební materiál, suť, kameny, část auta a přístřešek se střechou a další movité věci sloužící k jejímu podnikání. Dle leteckých snímků žalovaná využívá v důkazech žalobkyně červeně a fialově označenou část pozemku o velikosti 3 721 m2, a to již řadu let. Při stanovení obvyklé ceny nájmu žalobkyně vycházela z průměrné ceny určené ve vyjádření ministerstva financí a [právnická osoba] a požaduje za rok 2018 částku 150 Kč/m2/rok a za roky 2019-2021 částku 157Kč/m2/rok. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem z 2. 7. 2021 k odstranění veškerých objektů z pozemku žalobkyně a uvedení jí využívané části pozemku do původního stavu ve lhůtě do 15. 8. 2021 a rovněž k úhradě dlužné částky ve výši 2 011 654 Kč za období od 4. 1. 2018 do 30. 6. 2021 za červeně označenou část pozemku. Za fialově označenou část pozemku žalobkyně po žalované úhradu nepožaduje. Dne 22. 7. 2021 žalobkyně provedla další místní šetření. Dne 24. 8. 2021 žalovaná reagovala na výzvu žalobkyně tak, že si není vědoma neoprávněného užívání části pozemku žalobkyně, přičemž za účelem zjištění přesné hranice pozemků byl objednán geodet na termín 20. 9. 2021. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 9. 2021 s tímto postupem vyslovila souhlas. Poté, co geodet žalované potvrdil hranice pozemku žalobkyně, zaslala žalobkyně dne 18. 10. 2021 žalované dopis, ve kterém zdůraznila dodatečně stanovený termín vyklizení do 19. 10. 2021 s upozorněním na plánovanou kontrolu dodržení dne 25. 10. 2021 a na dosud neuhrazenou platbu za neoprávněné užívání části pozemku žalobkyně. Dne 25. 10. 2021 při místním šetření žalobkyně bylo potvrzeno, že žalovaná vyklidila jí užívanou část pozemku žalobkyně. Dopisem ze dne 9. 12. 2021 opětovně vyzvala žalovanou k úhradě částky za neoprávněné užívání, jakož i k úhradě částky 177 660 Kč za neoprávněné užívání od 1. 7. 2021 do 19. 10. 2021. Požadovanou částku žalovaná do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 26. 4. 2022, ve kterém uvedla, že v minulosti na základě určitých historických souvislostí část předmětného pozemku žalobkyně skutečně využívala, nicméně nikoliv v tvrzeném rozsahu. Navíc ve výměře pozemku 3 721 m2 jsou započteny rovněž plochy pozemků č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa], o výměrách 112 m2 a 112 m2, které jsou ve vlastnictví [Anonymizováno]. Dále vznesla námitku promlčení za období uplatněné žalobou před 29. 3. 2019. Rovněž žalovaná činí sporným výši požadované náhrady. Při jednání konaném dne 10. 10. 2023 a ve vyjádření ze dne 18. 10. 2023 pak žalovaná dále namítla, že žalobkyně není ve sporu legitimovanou, neboť došlo k mimořádnému vydržení části pozemku užívané žalovanou, a to vlastníky sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Sousední pozemek náleží a v minulosti náležel rodině [jméno FO]. Od roku 1943 ho vlastnila [jméno FO], v roce 1957 byl na základě vládního nařízení č. 50/1955 Sb. přidělen do užívání Čs. státních statků s právním nástupcem Státní statky [adresa], ze kterého byl pozemek uživatelsky převeden na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] [adresa] (dále též jen „školní statky“). Po určité období bylo dokonce chybně zapsáno vlastnictví tohoto subjektu. V průběhu 70. a 90. let 20. století došlo ze strany školních statků k vytvoření uživatelského formátu, který obsahoval pozemek žalobkyně i pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen „pozemek [jméno FO]“). Školním statkem zbudované oplocení nerespektovalo vlastnické hranice a žalovaným užívaná část pozemku byla připlocena k pozemku [jméno FO].

3. Podáním ze dne 11. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 692 809,42 Kč vč. příslušenství za období od 4. 1. 2018 do 28. 3. 2019. Nad rámec již uvedeného žalobkyně doplnila, že do výpočtu části pozemku užívané žalovanou nezapočítala plochy pozemků č. parc. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno], k. ú. [adresa], jak uvádí žalovaná.

4. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nadepsaný soud rozhodl tak, že řízení se co do jistiny ve výši 692 809,42 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 9. 2021 do zaplacení zastavuje.

5. Podáním ze dne 11. 12. 2023 se žalobkyně k námitce nedostatku legitimace z důvodu vydržení vyjádřila tak, že žalovaná není osobou oprávněnou takovou námitku vznést, když samotná rodina [jméno FO] toto nikdy vlastnické právo žalobkyně nezpochybnila. Rovněž žalovaná splnění podmínek pro vydržení nijak neprokazuje. [jméno FO] spornou část pozemku nikdy nevyužívala a minimálně do roku 2014 byla naopak využívána žalobkyní. Od tohoto roku je naopak z leteckých snímků zřejmé užívání sporné části pozemku žalovanou. [jméno FO] či jiná osoba zprostředkovaně pak pozemek nemohla užívat „v nikoliv nepoctivém úmyslu“.

6. Podáním ze dne 22. 2. 2024 žalovaná doplnila zejména to, že po přechodu do trvalého užívání socialistických organizací v roce 1957 došlo k vybudování několika staveb a oplocení, které se nenacházelo na hranici pozemku žalobkyně a pozemku [jméno FO]. Ke zbudování oplocení rozdělující pozemek žalobkyně na dvě části došlo v 70.-80. letech 20. století. Sporná část pozemku byla tímto opticky a fyzicky připojena k pozemku [jméno FO]. V roce 1989 bylo užívání pozemku [jméno FO] vráceno této rodině, a to včetně připlocené části pozemku žalobkyně, a byl odstraněn chybný zápis o vlastnictví žalobkyně k pozemku [jméno FO]. Žalovaná vstoupila do kontaktu s vlastníky pozemku [jméno FO], a to konkrétně s [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2009 z důvodu potřeby žalované uskladnit stavební materiál a za účelem společného podnikatelského záměru. V souvislosti s tím vlastníci pozemku [jméno FO] povolili žalované spoluužívat tento pozemek, a to včetně sporné části pozemku žalobkyně. Mimo žalované pak pozemek rodiny [jméno FO] užívaly další osoby, a to přímo vlastníci, kteří na pozemku chovali ovce, dále pak zde měla chov koní paní [jméno FO]. Při pastvě měla hospodářská zvířata volný pohyb po celém prostranství, tedy i na připlocené sporné části pozemku žalobkyně. Zbylou část pozemku žalobkyně užívala k chovu koní [tituly před jménem] [jméno FO]. Vztah vlastníků pozemku [jméno FO] a žalované byl upraven toliko ústní dohodou, žalovaná jako protislužbu za užívání pozemku zajistila prvotní vyčištění pozemku a další rekonstrukční práce na přilehlém domě rodiny [jméno FO]. Spolupráce rodiny [jméno FO] a žalované takto nastavená trvala až do roku 2021, kdy na vlastnické hranici mezi pozemkem [jméno FO] a pozemkem žalobkyně bylo vybudováno nové oplocení a žalovaná tak využívá dle původní dohody s rodinou [jméno FO] pouze pozemek bez sporné části žalobkyně. S ohledem na výše uvedené má žalovaná za to, že vlastníci pozemku [jméno FO] vydrželi spornou část pozemku nejpozději k 31. 12. 2018, když počátek držby datuje k roku 1993, kdy bylo rodině [jméno FO] vráceno užívání pozemku této rodiny.

7. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa], druh pozemku ovocný sad. Žalovaná v žalovaném období část pozemku užívala, za toto užívání žalobkyni ničeho nehradila. Mezi účastníky rovněž není sporné, že žalovaná měla v rozhodné době k dispozici část předmětného pozemku označeného fialovou barvou.

8. Provedeným dokazováním, a to výpisem z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] je aktuálně ve výlučném vlastnictví žalobkyně, pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] ve spoluvlastnictví [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že každý je vlastníkem id. . Z série leteckých snímků pozemku žalobkyně i [jméno FO] a jejich okolí založených do spisu žalobkyní i žalovanou soud zjistil, že v 60. letech 20. století byl celý areál, tj. pozemek žalobkyně i [jméno FO] svým účelem ovocný sad. V 70. letech 20. století byly na pozemku žalobkyně postaveny dvě budovy. Pozemky pod těmito budovami jsou aktuálně vyčleněny a jsou ve vlastnictví žalobkyně, budovy stojí na sporné části pozemku žalobkyně a jedná se o parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Na snímku z roku 1989 je již patrná budova později využívaná žalovanou a dále částečné vykácení sadu v okolí budov na sporné části pozemku. Rovněž je viditelná hranice vystavěného plotu vedoucí rovně (nikoliv do L tvaru jako v předmětném období). Na snímku z roku 1996 je pak zřetelná vyjetá cesta od domu [jméno FO] ke sporné části pozemku, rovněž je zřetelná odlišná barva pozemku užívaného [Anonymizováno] (která stále není v L tvaru). Ze snímku z roku 1999 plyne, že mezi budovami na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází předměty a je zde zřetelná cesta od vily [jméno FO] k jedné z těchto budov. Ze snímku z roku 2001 plyne, že na sporné části pozemku se nachází kromě již uvedeného stoh balíků slámy, který se zde nachází rovněž dle snímku z roku 2004. Ze snímku z roku 2007 plyne, že budova na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] chátrá, kolem ní jsou stále uskladněny různé předměty a stoh slámy se rozpadá a zarůstá. Na snímku z roku 2008 se již nenachází předměty kolem chátrající budovy, stoh balíků slámy je již téměř rozložen a dále zarůstá. Na snímku z roku 2009 je budova na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] opětovně obklopena různými předměty a materiálem. Od roku 2007 je pak viditelná další vyjetá přístupová cesta (vyjma té přes pozemek [jméno FO]), a to ze strany od další části pozemku žalobkyně (vjezd na pozemek č. [hodnota] – viz dále). Od roku 2008 je pak viditelně rozdílně upravená část [Anonymizováno] v L tvaru. Na snímku v roce 2011 je stav předmětů kolem budovy na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] takřka nezměněn, tj. nachází se zde různé předměty a stavební materiál shodný s rokem 2009, cesta k této budově z druhé části pozemku žalobkyně je opětovně zarostlá. Na snímku z roku 2012 pak je poprvé viditelná i vyjetá cesta od budovy užívané žalovanou, na snímku z roku 2013 je pak sporná část pozemku takřka odtravněna a je zde uskladněn různý stavební materiál a předměty, příjezdová cesta ke sporné části pozemku je viditelná od budovy užívané žalovanou, od budovy [jméno FO] i z horní části pozemku žalobkyně. Mezi lety 2014 a 2021 je stav shodný, toliko cestu z pozemku žalobkyně nahradila nová cesta z pozemku [jméno FO] nad jejich vilou a různé umístění předmětů na sporné části pozemku. Na snímku z roku 2022 je sporná část pozemku zcela vyklizena.

9. Z kopie protokolu z místního šetření z 21. 6. 2021 plyne, že předmětem kontroly byl pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] a kontrola byla provedena [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa]. Bylo zjištěno, že kontrolovaný pozemek je oplocen, avšak toto oplocení nekopíruje hranice pozemku. L část je užívána k pastvě koní, na zbylé části se nacházel bagr, byla zde vyhrabána zemina, ve středu této části se nacházela stavební suť, kameny, část auta, přístřešek se střechou a uložený materiál. Tato část navazuje na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a uživatelem této části i pozemku [jméno FO] je žalovaná.

10. Z výzvy k odstranění nepovolené skládky a uvedení pozemku do původního stavu ze dne 2. 7. 2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení odpadu a veškerých objektů nacházejících se na sporné části pozemku žalobkyně do 15. 8. 2021 a uvedení této části pozemku do původního stavu. Spolu s výzvou k vyklizení zaslala žalované dále výzvu k zaplacení částky 2 011 654 Kč za období od 4. 1. 2018 do 30. 6. 2021 do 15. 9. 2021. Výzva byla žalované doručena dne 22. 7. 2021.

11. Z e-mailu jednatele žalované zaměstnanci žalobkyně z 24. 8. 2021 plyne, že žalovaná požádala tímto žalobkyni o posunutí termínu a vyjádření k žalobkyní zahájenému řízení, a to z důvodu své dlouhodobé hospitalizace od 30. 6. 2021 do minimálně září 2021 s tím, že potřebuje alespoň měsíc pro vyklizení tam uskladněných věcí.

12. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 1. 9. 2021 plyne, že žalobkyně potvrdila přijetí žádosti žalované o prodloužení termínu pro vyklizení sporné části pozemku žalobkyně, sdělení o objednaném geodetu pro určení hranice pozemku a upozornění na materiál, který není ve vlastnictví žalované. Na základě žádosti žalované žalobkyně stanovila nový termín pro vyklizení pozemku do 19. 10. 2021. Zároveň oznámila žalobkyně svou účast na geodetickém zaměření hranic pozemku. Rovněž odmítla argumenty žalované o složitosti vlastnických vztahů s tím, že výše úhrady zůstává stejná.

13. Z protokolu z místního šetření z 20. 9. 2021 a dopisu geodeta [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] soud zjistil, že toto místní šetření bylo uskutečněno na základě pozvánky geodetické kanceláře a bylo při něm zjištěno, že sporná část pozemku je stále využívána. Dále došlo k vytyčení hranic pozemku žalobkyně.

14. Z dopisu žalobkyně žalované z 18. 10. 2021 plyne, že v tomto dopise žalobkyně sdělila žalované, že jí dne 1. 9. 2021 zaslala dopis se sdělením nového termínu vyklizení sporné části pozemku žalobkyně, a to do 19. 10. 2021. Dne 20. 9. 2021 byla žalobkyně účastna geodetického vytyčení hranic pozemku za přítomnosti jednatele žalované. Na základě toho proběhne dne 25. 10. 2021 místní šetření z důvodu zjištění vyklizení pozemku.

15. Z protokolu z místního šetření z 25. 10. 2021 podepsaného zást. žalobkyně i jednatelem žalované plyne, že žalovaná odstranila ze sporné části pozemku plechovou boudu, kovové konstrukce, stavební suť a jiný materiál, který se zde nacházel, povrchu pozemku je částečně srovnaný. Jednatel žalované svým podpisem potvrzuje, že pozemek nebude využívat.

16. Z výzvy k zaplacení úhrady ze dne 9. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně tímto potvrdila žalované na základě místního šetření dne 25. 10. 2021 vyklizení sporné části pozemku žalobkyně žalovanou. Dále vyzvala žalovanou k zaplacení úhrady za bezesmluvní užívání pozemku k datu řádného vyklizení této části pozemku za období od 1. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 177 660 Kč, a to do 1. 3. 2022. Tato výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 23. 12. 2021.

17. Z e-mailu mezi žalobkyní a [adresa] z 17. 3. 2024 plyne, že uvedl, že neví, o jaký pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nebo jeho část se jedná a nemá o věci přehled. Nevěděl, že na pozemku provozuje své aktivity žalovaná a není mu známo, kdo a z jakého titulu na pozemku hospodaří. K provozování jakýchkoliv aktivit na jeho pozemku či k zabrání pozemku ve vlastnictví třetích osob nedal nikomu ústně či písemně svolení.

18. Z dopisu z 18. 5. 1992 včetně výpisu z pozemkové knihy plyne, že paní [jméno FO] uplatnila u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] svůj nárok na vrácení zemědělské půdy a dalšího majetku v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě a jiném zemědělském majetku, a to v [adresa] dle přiložené pozemkové knihy. Současně uplatnila nárok na restituční vyrovnání. Z pozemkové knihy pak plyne, že žádost se týká pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno][Anonymizováno], a st. parc. č. [hodnota], na které se nachází dům č. p. [Anonymizováno].

19. Z dopisu z 28. 2. 1993 ve věci uplatnění nároku na vydání zemědělských nemovitostí plyne, že [tituly před jménem] [jméno FO] v zastoupení paní [jméno FO] reaguje na dopis [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] z [datum]. Vyjádřil nesouhlas se stanoviskem adresáta a učinil rekapitulaci vzájemné korespondence následovně. Dopisem z 18. 5. 1992 uplatnila paní [jméno FO] svůj nárok na navrácení půdy, majetku a restitučního vyrovnání. Na tuto žádost adresát reagoval osobní návštěvou [tituly před jménem] [jméno FO], na které se dohodli o náhradě části pozemku a hranici, která umožní rozdělení pozemku na část, která bude paní [Anonymizováno] [jméno FO] vrácena a část, která zůstane [Anonymizováno][Anonymizováno][adresa] a dále na pozemek, kterým [Anonymizováno] nahradí část zastavěnou. [Anonymizováno] [adresa] vypracoval smlouvu o uzavření smlouvy budoucí a přiložil k ní katastrální mapu s vyznačenou novou budoucí hranicí pozemků. Tuto po prostudování [jméno FO] přepracovali a přepočetli výměry. Dopisem z 9. 2. 1993 došlo k urgenci odpovědi včetně vyklizení objektů.

20. Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy s uvedením, že fotokopie souhlasí dne 1. 3. 1993 plyne, že touto smlouvou se [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v Praze, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a paní [jméno FO] dohodli rozdělit pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o celkové výměře 4,6423 ha s tím, že paní [jméno FO] je oprávněnou osobou k části této parcely v rozsahu pozemku dříve označeného jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře 3,3394 ha s tím, že druhý účastník smlouvy má právo hospodařit ve zbytkové části pozemku a mimo to má na pozemku trvalé stavby. Účastníci souhlasí s rozdělením pozemku podle zakreslení v příloze k této smlouvě. Tato příloha však nebyla soudu doložena. Dle připomínek paní [jméno FO] k návrhu této smlouvy z 8. 9. 1992 pak tato souhlasila s návrhem smlouvy za podmínky, že bude jeden dřevěný objekt školních statků posunut směrem do pozemku žalobkyně a hranice pozemku budou přímé. Rovněž souhlasí s vypracováním geometrického plánu rozdělení pozemků.

21. Z dopisu ze dne 5. 4. 1993 plyne, že [tituly před jménem] [jméno FO] v zastoupení [jméno FO] urguje odpověď na jejich dopis z 28. 2. 1993 a vypracování dohody o předání pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno]k. ú. [adresa], zaplacení nájemného za užívání hospodářského objektu tam uvedeného a okamžité vyklizení tohoto objektu.

22. Z žádosti o odstranění chyb v katastru nemovitostí z 17. 5. 1994 plyne, že paní [jméno FO] se u Obvodního soud pro [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 33 394 m2 v k. ú. [adresa].

23. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [datum] plyne, že se zamítá nárok na restituci vlastnictví a vydání nemovitostí parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a st. parc. č. [Anonymizováno] domem č. p. [Anonymizováno] (označení dle pozemkové knihy), tj. pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ovocný sad, o výměře 33 217 m2 a parc. č. [hodnota] spolu s domem č. p. [Anonymizováno] (označení dle katastru nemovitostí), to vše k. ú. [adresa], který uplatňovali [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Z odůvodnění pak plyne, že uvedení jsou dědici [jméno FO], zemř. [datum]. Důvodem zamítnutí je to, že vlastnictví uvedených osob zůstalo zachováno, není proto možné ho restituovat. Uvedené pozemky proto nelze vydat a nepřísluší za ně žadatelům náhrada.

24. Ze série historických dokumentů týkajících se přečíslování pozemků plyne, že původní označení pozemku žalobkyně dle PK bylo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]. Původní označení pozemku [jméno FO] dle PK bylo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno].

25. Z dokumentu možné vstupy na pozemek žalobkyně soud zjistil, že jsou zde celkem tři vstupy, a to vstup č. 1 vedoucí na část pozemku propachtovanou [Anonymizováno], vstup č. 2 vedoucí pod tímto vchodem přes pozemek žalobkyně na spornou část pozemku žalobkyně a vchod č. 3 vedoucí přes statek a pozemek rodiny [jméno FO].

26. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že s žalovanou od cca roku 1992 spolupracuje. Přibližně před rokem mu její jednatel sdělil, že sporná část pozemku patří žalobkyni. Pokud jde o pozemek rodiny [jméno FO], přibližně v r. 1937 dostala jako věno celý areál jeho matka, která ho dále pronajímala. V 50. letech byly pozemky odebrány rodině žalobkyní, a to způsobem, že je nešlo následně restituovat a musela být podána žaloba, neboť došlo k převedení pozemků na školní statky. Následně soud rozhodl o vrácení pozemků, ale bez finančních kompenzací. Pozemky byly předány svědkovi cca v roce 1991, a to z důvodu vyššího věku jeho matky, kdy mu bylo řečeno, že od „plotu k plotu“ je pozemek rodiny [jméno FO]. Matka mu sdělila, že pozemek jejich rodiny končí tam, kde jsou stromy, tj. podle plotu. V té době však již byla jeho matka slepá. V části L pak souhlasil s pasením dobytka žalobkyně a s vybudováním plotu, a to někdy v roce 1992. Po matce svědka pozemek zdědil on, jeho sestra a bratr [jméno FO], po smrti sestry pak její podíl zdědil on s bratrem [jméno FO]. Ten je momentálně vážně nemocný v nemocnici v Německu. Svědek měl od sourozenců plnou moc k vyřizování záležitostí ohledně areálu, protože jeho bratr žil již od r. 1968 v Německu a jeho sestra měla restituovat nemovitosti na [adresa]. V době, kdy ještě žila jejich matka vyřizoval za ní vše na základě plné moci svědek. V současnosti jsou již s bratrem domluvení, že budou vše řešit společně. Před předáním pozemků v areálu zde nežili, po jejich vydání sem přestěhoval svou matku a následně zde bydlel cca od roku 1999 do smrti matky. Žalovaná mohla pozemek areálu využívat v podstatě všude výměnou za to, že se starala o celý areál, tj. o pozemek rodiny [jméno FO] i spornou část pozemku. Budovy žalobkyně na pozemku neřešil, bylo jich tam více a tyto se postupně rozpadaly. Do budov na sporné části pozemků nikdo nechodil, tyto byly v havarijním stavu, budovu, kde následně podnikala žalovaná, původně poskytl [Anonymizováno] pro chov slepic. S [jméno FO] měl domluveno, že může využívat celý areál včetně sporné části pozemku, stejně tak měli ústní souhlas další osoby, na jejichž jména si již nevzpomíná, a žalovaná. Po celém areálu se dále mohly pohybovat jeho ovce. O spornou část pozemku se v době, kdy byla ještě zatravěná, starala žalovaná, která jí sekala. Pokud jde o hranice mezi pozemkem [jméno FO] a žalobkyně, tuto neřešil, měl ji za danou plotem a tím, co mu řekli při předání pozemků. Ohledně nesrovnalostí hranic či výměry pozemků svědek uvedl, že si na žádný spor nevzpomíná, první geodetické zaměření zajišťovala až žalovaná přibližně v roce 2023. Zároveň si nevzpomíná, že by byly vedeny jakékoliv takové spory poté, co jeho matce byl pozemek [jméno FO] předán. Pokud jde o listiny z roku 1994 a 2012, jednalo se o stav v katastrální mapě. V reálu byl stav jiný, kdy mu byly hranice ukázány až k plotu a tuto hranici považoval za danou. Přebíral v minulosti přes 200 pozemků a kdykoliv byl někde spor o hranici, vytyčila se tato v terénu. To, že hranice mezi pozemkem [jméno FO] a pozemkem žalobkyně vede jinudy, zjistil až po upozornění žalovanou.

27. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že tato je zaměstnancem [Anonymizováno], která měla historicky na pozemku žalobkyně ve tvaru L pastviny pro koně, a to již před rokem 1989. Svědkyně na tento pozemek chodila od roku 1981, kdy je u [Anonymizováno] zaměstnaná. Členy rodiny [jméno FO] nezná, [tituly před jménem] [jméno FO] viděla asi dvakrát v životě, s jednatelem žalované se zná 10-15 let. V minulosti byla sporná část pozemku více zelená, zda byly stromy i zde si nevzpomíná, zajímala se o pozemek žalobkyně obhospodařovaný [Anonymizováno]. Mezi spornou částí pozemku žalobkyně a části obhospodařovanou [Anonymizováno] byl vždy plot, tato část plotu se nijak neměnila, v části L se plot posouval, ale to se již v areálu nepohybovala a neumí říct jakým směrem se plot přemístil. Pokud jde o zvířata [Anonymizováno], ta sporadicky utekla i za hranice jimi užívané, pokud jde o zvířata pohybující se na pozemku [jméno FO], identifikovala tato část pozemku na opačné straně, než se nachází sporná část pozemku. Má pak za to, že koně paní [jméno FO] se pohybovali po celém areálu vyjma části pozemku obhospodařované [Anonymizováno]. Ovce pak viděla na hranici mezi spornou částí pozemku a pozemkem [jméno FO]. Stavby na sporné části pozemku nebyly po roce 1989 užívány. Po sporné části pozemku se v určitém období, které není schopná určit, pohybovaly stroje.

28. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že tato je zaměstnankyní [právnická osoba] a provedla místní šetření, na kterém s kolegyní zjistila, že část pozemku žalobkyně je užívána [Anonymizováno] a část žalovanou. K prošetření došlo na základě oznámení třetí osoby, jejíž totožnost nezná, a rovněž na základě telefonátu z [Anonymizováno], u kterého rovněž již neví přesnou osobu. O zaměření pozemků před rokem 2021 nemá žádné informace, vytyčení pozemků na žádost žalované byla přítomna, poté již žalovaná hranice pozemku nezpochybňovala a pozemek vyklidila vyjma části zeminy, o které tvrdila, že nepochází z její činnosti. Zaměření objednávala a uhradila žalovaná.

29. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že tato měla na pozemku [jméno FO] ustájeného koně, jednatel žalované tam podnikal. Ohledně ustájení se dohodla s [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2000. Sestru a bratra pana [tituly před jménem] [jméno FO] znala, podle katastru nemovitostí ověřila, že pan [tituly před jménem] [jméno FO] je spoluvlastník, měla tedy za to, že se domluvila s oprávněnou osobou. Svého koně měla umístěného na opačné straně pozemku [jméno FO], než je sporná část pozemku. Jak byl využíván zbytek areálu přesně neví, ze začátku zde měl ustájeného koně i pan [jméno FO], a to v uzavřené ohradě na druhé straně od sporné části pozemku, dále do areálu zajížděly náklaďáky. Na počátku byl celý objekt zarostlý, pásly se zde pouze ovce ve dvoumetrových kopřivách, které nestačily spásat kvůli velikosti areálu, a koně. Ovce se pohybovaly po celém areálu, kvůli špatnému plotu občas i za areálem. Jak byla využívána sporná část pozemku a v jakých letech svědkyně neví. Někdy v letech 2007-2010 se začal o ovce, které se na pozemku [jméno FO] pohybovaly, starat jednatel žalované, dále začal sekat trávu a prořezávat stromy. Některé roky proto nesměla své koně pouštět do zbytku areálu, aby bylo dost pastvy pro ovce. V letech, kdy směla své koně pouštět „na volno“, tito se pohybovali rovněž po celém pozemku [jméno FO] včetně sporné části pozemku žalobkyně, kam občas zašli. Snažila se ale, aby se koně do sporné části pozemku nedostali, byla velmi zanedbaná a mohli by se zranit. Koně jí a panu [Anonymizováno] do sporné části pozemku utekli výjimečně, přibližně jednou za dva roky. Ovce byly v areálu od roku 2000-2001, přesné datum nezná. Má za to, že byly [tituly před jménem] [jméno FO].

30. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že tato je kamarádkou jednatele žalované a pozemek [jméno FO] zná již od svých dětských let, tj. cca od roku 1984, kdy se v něm pohybovala. Plot na delší hranici mezi sporným pozemkem a zbylou částí pozemku žalobkyně byl stále na stejném místě, v L části toto není schopna určit, pozemek byl velmi zarostlý a do této části nechodili. Od cca roku 1994 do 2009-2010 bydlela v jiné části republiky. Po návratu již do areálu přístup neměla a tento viděla jen z ulice. Od roku 2009-2010 se areál z původně zarostlého proměňoval, došlo k jeho vyčištění. Toto dělal jednatel žalované. Žádná zvířata mimo jejich ohradník po pozemku [jméno FO] chodit na volno neviděla.

31. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že v minulosti pracoval pro školní statky. V areálu pracoval před rokem 1989 jako technik, poté nastoupil na místo pana [Anonymizováno]. Plot kolem celého areálu je pořád stejný, uvnitř areálu byly ploty podle toho, jaká zvířata se chovala. Pozemek rodiny [jméno FO] se této rodině vracel za působení jeho předchůdce pana [Anonymizováno]. Kdy přesně si areál pronajala žalovaná neví.

32. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] soud zjistil, že jednatele zná z dětství, s [tituly před jménem] [jméno FO] komunikoval spíše v minulosti ohledně pomoci jeho matce. On sám bydlí asi 40 m od areálu, a to od roku 1968. V době, kdy žalovaná sháněla pozemky, zkontaktoval jejího jednatele s panem [Anonymizováno], který měl tehdy areál na starosti a který mu řekl, ať se domluví s „koňaři“ a pokud se s nimi domluví, může si vzít i klidně část pozemku, který užívají oni. Jak se toto vyvíjelo dále už ale neví. [jméno FO] žil v areálu ještě v době, kdy bylo vše vráceno rodině [jméno FO]. V areálu měla na volno zvířata [Anonymizováno], dále zde byly kozy a ovce, které se pohybovaly po celém areálu pozemku [jméno FO] včetně sporné části. Má za to, že se pohybovaly i v rámci L části pozemku. Tato zvířata občas utekla i na pozemek užívaný [Anonymizováno]. Ovce a kozy se v areálu nevyskytovaly hned z počátku, ale až na přelomu 90. let a nového tisíciletí. Do vily [jméno FO] se matka [tituly před jménem] [jméno FO] nastěhovala až po odchodu pana [Anonymizováno], cca v r. 1995-1996, dále měla žalovaná v areálu sklad a byla tu i paní [jméno FO] s koňmi. Tyto mohli ze začátku chodit volně po pozemku [jméno FO] včetně sporné části, tato plocha se v důsledku činnosti žalované čím dál více zmenšovala. Kůň pana [Anonymizováno] se po celém areálu nepohyboval. Plot mezi spornou částí pozemku žalobkyně a částí užívanou [Anonymizováno] byl tam, kde je vyznačen na fotografiích, ohledně plotu v L části neví, tato byla velmi zarostlá.

33. Další navržené důkazy, a to plné moci od sourozenců [tituly před jménem] [jméno FO] a znalecký posudek soud pro nadbytečnost zamítl, neboť z již provedených důkazů byl schopen učinit dostatečné závěry pro rozhodnutí ve věci. Z provedených, avšak výše neuvedených důkazů soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.

34. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

35. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jsou podílovými vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] každý o vel. podílu id. . Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],. k. ú [adresa], obdržela původně matka současných vlastníků jako věno, v 50. letech 20. století jí pak bylo odejmuto užívací právo. Z tohoto důvodu oba pozemky až do jejich vrácení původní vlastnici v 90. letech 20. století užíval stát či jeho organizace, popř. [Anonymizováno]. V průběhu těchto let bylo zbudováno oplocení části pozemku žalobkyně po jeho podlouhlé straně, které nekopírovalo hranici pozemků. Postupně pak rovněž došlo k posunutí plotu v části L tak, jak bylo v předmětné době, a to dle leteckých fotografií od roku 2008. Tato část pozemku však není předmětem sporu. Po smrti matky současných vlastníků pozemku [jméno FO] tento zdědily její tři děti, následně po smrti dcery původní vlastnice její synové tak, jak je uvedeno v katastru vlastnictví. Za [tituly před jménem] [adresa] ohledně tohoto pozemku v minulosti jednal [tituly před jménem] [jméno FO], a to jak s žalovanou, tak s paní [jméno FO]. Žalované [tituly před jménem] [jméno FO] povolil užívání pozemku [jméno FO] včetně sporné části výměnou za starost o ovce a sekání trávy. V areálu se cca od roku 2000-2001 pohybovaly ovce [tituly před jménem] [adresa], a to po celém areálu včetně sporné části. Od roku 2000 pak rovněž koně paní [jméno FO]. Ty do sporné části utekli pouze několikrát za pár let. Tomuto se snažila zabránit, sporná část pozemku byla velmi zanedbaná, byly zde dvoumetrové kopřivy, které nestačily ovce spásat, a koně by se tak v těchto místech mohli zranit. Dále měl v areálu ustájeného koně pan [jméno FO]. Tento kůň se ve sporné části nepohyboval. Mezi roky 2009-2010 areál postupně jednatel žalované posekal a vyčistil, a to včetně sporné části. Rovněž začal omezovat volný pohyb koní paní [jméno FO], a to z důvodu dostatečného množství pastvy pro ovce v suchých letech. Následně začal spornou část využívat pro uskladnění věcí souvisejících s jeho podnikáním, a to po původně žalované období. Při místním šetření žalobkyně dne 21. 6. 2021 došlo ke zjištění této skutečnosti a žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 2. 7. 2021 k vyklizení sporné části pozemku do 15. 8. 2021 a uvedení této části pozemku do původního stavu. Spolu s výzvou k vyklizení zaslala žalované dále výzvu k zaplacení částky 2 011 654 Kč za období od 4.1.2018 do 30. 6. 2021 do 15. 9. 2021. Výzva byla žalované doručena dne 22. 7. 2021. E-mailem z 24. 8. 2021 žalovaná požádala žalobkyni o posunutí termínu a vyjádření k žalobkyní zahájenému řízení a doložila žalobkyni doklad o dlouhodobé hospitalizaci jednatele žalované. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 1. 9. 2021 plyne, že žalobkyně obdržela žádost žalované o prodloužení termínu pro vyklizení sporné části pozemku žalobkyně, sdělení o objednaném geodetu pro určení hranice pozemku a upozornění na materiál, který není ve vlastnictví žalované. Na základě žádosti žalované žalobkyně stanovila nový termín pro vyklizení pozemku do 19. 10. 2021. Zároveň oznámila žalobkyně svou účast na geodetickém zaměření hranic pozemku a odmítla argumenty žalované o složitosti vlastnických vztahů s tím, že výše úhrady zůstává stejná. Dne 20. 9. 2021 došlo k vytyčení hranic pozemku žalobkyně. Dopisem ze dne 18. 10. 2021 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě částky shodné s dopisem ze dne 2. 7. 2021 a připomněla jí nový termín k vyklizení části pozemku dle dopisu z 1. 9. 2021 s tím, že toto bude zkontrolováno. Při místním šetření dne 25. 10. 2021 bylo konstatováno vyklizení pozemku žalovanou. Dopisem ze dne 9. 12. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení úhrady za bezesmluvní užívání pozemku k datu řádného vyklizení této část pozemku za období od 1. 7. 2021 do 19. 10. 2021 ve výši 177 660 Kč, a to do 1. 3. 2022. Tato výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 23. 12. 2021.

36. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

37. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

38. Podle § 2994 o. z., dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

39. Jak plyne z výše citovaných ustanovení, bylo-li neoprávněně umožněno užívání nebo požívání věci jiné osobě, má dobrá nebo zlá víra vliv na postup uplatňování práva na vydání bezdůvodného obohacení. Není přitom rozhodné, zda právní jednání, na jehož základě došlo k přenechání věci k užívání, je platné či nikoliv. Dobrá víra uživatele, jež je zákonem chráněna (a opak musí prokazovat vlastník věci) tak vede k závěru, že vlastník nebo spoluvlastník věci nemá přímé právo domáhat se vydání bezdůvodného obohacení po poctivém uživateli majetku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívala spornou část pozemku žalobkyně na základě ústní dohody s [tituly před jménem] [jméno FO], jedním ze spoluvlastníků pozemku [jméno FO]. Jak vyplynulo z listinných důkazů i výslechů svědků, zejména paní [jméno FO] i samotného [tituly před jménem] [jméno FO], tento v záležitostech týkajících se tohoto pozemku běžně jednal jak za svou matku paní [jméno FO], tak za své sourozence a žalovaná tak oprávněně předpokládala, že tak činí jménem i zbylých (zbylého) spoluvlastníka. Pokud tomu tak nebylo, nebylo prokázáno, že by o tomto žalovaná věděla a ani ze samotného e-mailu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] toto jednoznačně neplyne, neboť tento zejména zdůrazňoval, že o věci mu není nic známo. V řízení zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaná nebyla v dobré víře stran toho, že sporná část pozemku jí užívaná není ve vlastnictví rodiny [Anonymizováno] a že na tuto část pozemku se tak souhlas [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] vztahovat nemůže. Argumentaci žalobkyně o tom, že tuto skutečnost měla žalovaná zjistit náhledem do katastru nemovitostí a již jen z tohoto důvodu nemohla být v dobré víře, soud neshledal důvodnou, neboť má za to, že žalovaná zcela legitimně spoléhala na ohraničení pozemku tak, jak jí bylo sděleno [tituly před jménem] [jméno FO] a s ohledem na to, že tuto hranici určil shodně, jako byl veden plot v daném místě, nemusela mít žalovaná důvodné pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení. Zkoumání přesných hranic pozemků v katastru nemovitostí a jejich vedení v terénu soud nadto považuje v řešeném případě toliko dohody o užívání pozemku za nepřiměřený požadavek. Rovněž s ohledem na velikost pozemků v poměru ke sporné části pozemku žalobkyně a na posunování plotů v L části, by ani takové nahlédnutí do katastru nemovitostí nemuselo žalované žádné pochybnosti založit. Z uvedených důvodů proto nelze uzavřít, že by žalovaná na základě konkrétních okolností případu o nedostatku oprávnění [tituly před jménem] [jméno FO] přenechat jí spornou část pozemku k užívání vědět musela nebo měla. Za takové situace není žalovaná povinna žalobkyni náhradu za užití sporné části pozemku za období od 4.1.2018 do 30.6.2021 hradit.

40. Pokud jde o žalobu o zaplacení částky 177 660 Kč za období od 1. 7. 2021 do 19. 10. 2021, tuto rovněž soud neshledal důvodnou, když žalobkyně s žádostí žalované o posunutí termínu pro vyklizení souhlasila, nikterak žalovanou neupozornila již v této fázi na povinnost hradit i za následné období do takto prodloužené doby pro vyklizení, a na toto ji nijak neupozornila ani v následné komunikaci v období mezi 1. a 2. termínem pro vyklizení. K úhradě tohoto období poprvé žalovanou vyzvala až dopisem v prosinci 2021 poté, co žalovaná žalobkyní prodloužený termín k vyklizení splnila. Za těchto okolností, kdy žalovaná si nebyla užívání cizí části pozemku bez souhlasu vlastníka až do výzvy k vyklizení s 1. termínem tohoto vyklizení vědoma, žalobkyně k žádosti žalované tento termín prodloužila a o prodloužení tohoto termínu žalovaná žádala pro dlouhodobou hospitalizaci jednatele žalované a na povinnost hradit i v období tohoto prodlouženého termínu pro vyklizení nijak žalobkyně žalovanou neupozornila tak, aby si jednatel žalované v době své hospitalizace mohl na tuto práci zajistit výpomoc třetích osob, považoval soud nárok žalobkyně v této části za rozporný s dobrými mravy.

41. Soud oproti tomu neshledal důvodnou obranu žalované spočívající ve vydržení sporné části pozemku žalobkyně rodinou [jméno FO], a to zejména pro nesplnění minimální doby držby nezbytné pro mimořádné vydržení. Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů – vůle s věcí nakládat jako s vlastní a faktické ovládání věci, přičemž faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci, ale výkon tzv. právního panství nad věcí. Proto je držitelem pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouho nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby. Důkazní břemeno, že tomu tak bylo, leží v řešeném případě na žalované. Žalovaná však i přes poučení soudu podmínku mimořádného vydržení spočívající v držbě v délce minimálně 20 let dostatečně neprokázala. Žalovaná v řízení tvrdila, že spornou část pozemku držela rodina [jméno FO] již od roku 1993 prostřednictvím pasení ovcí, koní a následně využitím této části pozemku žalovanou pro podnikatelské účely žalované. Jak však plyne ze svědecké výpovědi [jméno FO], tato své koně na pozemek [jméno FO] umístila až na přelomu roku 2000 a 2001 a ačkoliv koně v počátcích neměli omezení v pohybu, do sporné části pozemku jí utekli pouze náhodně a svědkyně sama nechtěla, aby se její koně do této části areálu dostali, neboť byl natolik zanedbaný, že se mohli zranit. Stejně tak se ve sporné části pozemku mohly pohybovat ovce [tituly před jménem] [jméno FO], tyto však nestačili pozemek spásat, jednalo se tak dle soudu pouze o náhodné přechody těchto zvířat z důvodu absence plotů. Nadto dle svědkyně [jméno FO] tyto ovce na pozemek [tituly před jménem] [jméno FO] pořídil v letech 2000 až 2001, soud proto nemá za prokázané s ohledem na výzvu žalobkyně k vyklizení sporné části pozemku, že zde tyto ovce skutečně měl [tituly před jménem] [jméno FO] více jak 20 let. Zároveň pak z fotografií, konkrétně ze snímku z roku 2001 plyne, že na sporné části pozemku byl nově uskladněn kromě jiného stoh balíků slámy, který se zde nachází rovněž dle snímku z roku 2004 a (již evidentně opuštěné) v roce 2007. Žalovaný přitom nijak nesporoval tvrzení žalobkyně, že stoh slámy byl její. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] a [jméno FO] rovněž plyne, že žalovaná začala po domluvě s [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek [jméno FO] včetně sporné části pozemku žalobkyně obhospodařovat (sekat, prořezávat stromy) nejdříve roku 2007 (dle výpovědi [jméno FO]), dle shodné výpovědi výše uvedených svědkyň však až v roce 2009-2010. Dle soudu se tak držby vlastníci pozemku [jméno FO] prostřednictvím žalované ujali nejdříve v tomto roce, když do té doby pozemek využívala rovněž žalobkyně a nadto pouhé náhodné zaběhnutí zvířat na zanedbaný a nikým neobhospodařovaný pozemek nelze za držbu ve smyslu naplnění podmínek vydržení považovat.

42. Pokud jde pak o to, zda se jednalo o držbu nikoliv v nepoctivém úmyslu, přičemž důkaz o nepoctivém úmyslu leží na žalobkyni, soud doplňuje, že k naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma; jde zde o kritérium obdobné dobré víře v nejméně přísném pojetí. Jak uvádí Nejvyšší soud nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Současně Nejvyšší soud uvádí, že samotný nikoliv nepoctivý úmysl se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný, a ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nikoliv nepoctivý úmysl, což platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Vlastník pak v průběhu vydržecí doby může zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, a ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). V řešeném případě žalobkyně prokazovala držbu vlastníků pozemku [jméno FO] v nepoctivém úmyslu historickými dokumenty z doby vydání pozemků zpět rodině [jméno FO], zejména pak žádostí o odstranění chyb v katastru nemovitostí z 17. 5. 1994 a smlouvy o smlouvě budoucí vč. námitek paní [jméno FO] k návrhu této smlouvy z 8. 9. 1992. Ačkoliv z těchto dokumentů plyne mj. to, že mezi právní předchůdkyní současných vlastníků pozemku [jméno FO] (prostřednictvím zplnomocněného [tituly před jménem] [jméno FO]) a žalobkyní, resp. [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v Praze probíhala jednání o rozdělení původního pozemku ovocného sadu a určení jeho hranice, s ohledem na nedoložení přílohy se závěrečným ujednáním o hranici tohoto pozemku není zřejmé, z jakých podkladů tito vycházeli a zda došlo skutečně k zaměření rovněž v terénu, aby s ohledem na již uvedenou velikost pozemku bylo paní [Anonymizováno] [jméno FO], resp. jejím dědicům zřejmé, kudy hranice pozemku skutečně vede. Z námitek paní [jméno FO] lze pouze dovozovat, že tato trvala na přímé hranici. Pokud k oboustrannému souhlasu na této podmínce nakonec došlo, čemuž by svědčily i provedené svědecké výpovědi a letecké snímky obou pozemků, dle kterých došlo k úpravě plotů do tvaru L až později, nemuselo by být při celkové velikosti pozemku a nepřehlednosti (výrazné zarostlosti) terénu zjevné, že hranice pozemku nevede ve stejných místech, jako hranice plotu. S ohledem na výše uvedený závěr o nesplnění doby držby nezbytné pro mimořádné vydržení však závěr o neprokázání držby v nepoctivém úmyslu neměl na závěr o absenci aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby z důvodu mimořádného vydržení sporné části pozemku vliv.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 219 216 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady žalobkyni přiznal s přihlédnutím k vyúčtování nákladů žalované uvedených v podání ze dne 3. 4. 2025 – srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sen. zn. 25 Cdo 5713/2017, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024“), z tarifní hodnoty ve výši 2 189 314 Kč, sestávající z částky 17 060 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 26. 4. 2022) včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 26. 4. 2022) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a dále odměnu stanovenou dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 1 496 504,60 Kč, sestávající z částky 14 300 Kč za každý ze 7 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (účast na jednání dne 10. 10. 2023, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 19. 10. 2023, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 22. 2. 2024, účast na jednání dne 2. 5. 2024 přesahující 2 hodiny, účast na jednání dne 5. 11. 2024 přesahující 2 hodiny) včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (účast na jednání dne 10. 10. 2023, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 19. 10. 2023, vyjádření došlé zdejšímu soudu dne 22. 2. 2024, účast na jednání dne 2. 5. 2024 přesahující 2 hodiny, účast na jednání dne 5. 11. 2024 přesahující 2 hodiny) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a dále odměnu stanovenou dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 1 496 504,60 Kč, sestávající z částky 14 300 Kč za 3 úkony uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (účast na jednání dne 11. 2. 2025 přesahující 2 hodiny a účast na jednání dne 4. 4. 2025) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (účast na jednání dne 11. 2. 2025 přesahující 2 hodiny a účast na jednání dne 4. 4. 2025) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše navýšené o 21 % DPH.

Poučení