19 C 119/2020-201

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Diviše a přísedících Ivany Freibergové a Miroslava Švarce ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru udělená žalobkyni ze strany žalované dopisem ze dne 7.1.2020 je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru udělená žalobkyni ze strany žalované dopisem ze dne 10.1.2020 je neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 42 532 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22.4.2020 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] je neplatná. V žalobě uvedla, že byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum] jako skladnice a účetní s místem výkonu práce v provozovně žalované ve [obec]. Žalovaná vypověděla pracovní poměr žalobkyně výpovědí ze dne [datum] a výpovědí stejného znění ze dne [datum]. Výpověď ze [datum] i výpověď z [datum] byly žalobkyni doručeny v lednu [rok]. Výpovědní doba tedy začala běžet [datum] a skončila [datum]. Žalovaná odůvodnila výpověď nadbytečností zaměstnance podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobkyně s výpovědí a s v ní uvedeným výpovědním důvodem nesouhlasí. Podle § 52 písm. c) zák. práce se stane zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutím zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. K tomuto rozhodnutí žalované však nedošlo, ke dni podání žaloby žalovaný žádné takovéto rozhodnutí žalobkyni ani nesdělil, a žalobkyně se z důvodu takového rozhodnutí nestala nadbytečnou. Žalovaná proto ukončila pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zák. práce neoprávněně. Žalovaná rozhodla o zrušení své části, části zaměstnavatele, tedy o zrušení provozovny v obci [obec]. Tato skutečnost byla opakovaně žalovanou tvrzena, a to mimo jiné v oznámení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele ze dne [datum]. Žalovaná dále svoji provozovnu nabídla k pronájmu inzerátem umístěným na webové stránce [webová adresa]. Pokud žalovaná chtěla ukončit pracovní poměr se žalobkyní, měla tak učinit na základě výpovědního důvodu podle § 52 písm. a) zák. práce, který zaměstnavateli umožňuje ukončit pracovní poměr z důvodu, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. K takovéto výpovědi ze strany žalovaného však nedošlo. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Žalobkyně dále uvádí, že neplatnost pracovního poměru je dána i tím, že výpověď podala osoba, která k tomu není oprávněna. Za žalovanou jako obchodní společnost jedná jednatel, který má právo ukončit pracovní poměr se zaměstnanci žalované. V tomto případě však za žalovanou podal výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výkonný ředitel (ke dni podání této žaloby na pozici s názvem výrobní ředitel) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalobkyně společně s jejím manželem [jméno] [příjmení], který ke zdejšímu soudu také podává žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru, byli jedinými zaměstnanci žalované, kterým výpověď udělil [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Ostatním zaměstnancům žalovaného byla výpověď vždy udělena přímo jednatelem. Žalobkyně od počátku považovala výpověď podanou [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] za neplatnou, o čemž neodkladně informovala žalovanou a požadovala zhojení neplatnosti výpovědi tím, že bude udělena jinou osobou. K dohodě mezi žalobkyní a žalovanou však nedošlo. Z organizačního řádu žalované nevyplývá oprávnění výkonného/výrobního ředitele ani ekonoma k tomu, aby za žalovanou ukončili pracovní poměr se žalobkyní. Organizační řád žalovaného tyto pozice ani nezná. Teprve až na výzvu právní zástupkyně žalobkyně doložila žalovaná dokument nazvaný zmocnění k zastoupení. Na základě tohoto zmocnění má být oprávněn ukončovat pracovní poměry pouze [anonymizováno] [příjmení], nikoliv [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně má silné pochybnosti o pravosti časového razítka na dokumentu, kdy datum zmocnění [datum] není možné nijak ověřit (neobsahuje žádný stupeň formálního ověření ať již v podobě ověření třetí osobou, nebo elektronickým časovým razítkem). Tato pochybnost je způsobena také tím, že toto zmocnění bylo zasláno právní zástupkyni žalobkyně až dne [datum], tedy téměř 1,5 měsíce od data podání výpovědi. Samotné zmocnění obsahuje formální vady, které podle názoru žalobkyně způsobují neplatnost tohoto zmocnění jako právního úkonu. Ze zmocnění není jasné, která osoba ho činí. Žalovaná, která měla zmocnění [anonymizováno] [příjmení] udělit, je společnost [právnická osoba], ve zmocnění je však uvedena [právnická osoba], [anonymizováno]. Tato společnost je zapsaná v obchodním rejstříku jako společnost odlišná od žalovaného. Tato skutečnost tak zakládá zdánlivost zmocnění jako právního úkonu, o právní jednání žalovaného vůbec nejde a to pro neurčitost a nesrozumitelnost zmocnění. Žalobkyně se opakovaně pokusila se žalovanou dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou, resp. na platném ukončení pracovního poměru. Tyto návrhy žalobkyně však žalovaná opakovaně odmítla.

2. K žalobě se žalovaná vyjádřil když uvedla, že ze společenské smlouvy žalované ve znění od [datum] (dosud) plyne, že žalovaná má dva jednatele, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované plyne, že ke dni podání výpovědi ze dne [datum] byli jednateli žalované [příjmení] [příjmení] (datum vzniku funkce [datum], datum zániku funkce [datum]) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (datum vzniku funkce [datum]). Žalovaná vykonávala v roce [rok] činnost ve více provozech, kdy jedním z nich byl provoz ve [obec]. Žalovaná projednávala cca od léta [rok] na úrovni vedení žalované, tj. společníků žalované, vč. jednatele [jméno] [příjmení], a výkonného ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], otázku dalšího provozu ve [obec]. Pro úplnost doplňuji, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl společníkem žalované s současně vykonával pro žalovanou funkci ekonoma. Na těchto jednáních byli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřeni žalovanou (pozn. zastoupenou [jméno] [příjmení] jakožto jednatelem žalované) tím, aby vyřešili otázky spojené s provozem ve [obec], a to včetně možnosti ukončení provozu. Poslední jednání v této věci proběhlo dne [datum]. Jednání se zúčastnili: společníci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystupující i jako ekonom žalované, jednatelé žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] a výkonný ředitel [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na jednání oba jednatelé rozhodli, že se ukončí provoz ve [obec] k [datum] a současně, že všechny kroky, resp. úkony, nutné k ukončení provozu, provedou za žalovanou jako pověření zaměstnanci [anonymizováno] [příjmení] jako výkonný ředitel a [anonymizováno] [příjmení] jako ekonom. Dne [datum] odeslal [anonymizováno] [příjmení], jednatel žalované, ze svého mailu [email], na mail [anonymizováno] [příjmení] [email]) mail s textem:“ [anonymizována tři slova], V návaznosti na naše telefonické rozhovory pro případné vyloučení pochybností v příloze zasílám pověření k ukončení pracovních poměrů ve [obec]“. K mailu z [datum] však nebyla příloha v podobě zmocnění k zastoupení (ještě) přiložena. [anonymizováno] [příjmení] doručil [anonymizováno] [příjmení] zmocnění k zastoupení ze dne [datum] (ve formátu pdf s vlastním podpisem) až později, konkrétně mailem dne [datum] ([anonymizována dvě slova]). Z těxtu zmocnění plyne, že žalovaná zastoupena [anonymizováno] [příjmení] jako jednatelem udělila dne [datum] písemné zmocnění [anonymizováno] [příjmení] k tomu, aby učinil vůči žalobkyni právní jednání v podobě výpovědi z pracovního poměru, a to v souvislosti s ukončením provozu žalované ve [obec]. Proto lze uzavřít, že žalovaná byla při provedení úkonů žalobou napadených výpovědích zastoupena osobou k tomu zmocněnou na základě platné plné moci/ zmocnění. Ze skutečnosti, že žalovaná byla ve zmocnění označena názvem„ [právnická osoba]“ nelze dovodit, že se jedná o společnost odlišnou od žalované, neboť autor výpovědi byl konkretizován vedle názvu rovněž sídlem a identifikačním číslem, jež nesporně svědčí žalované. Současně je na výpovědi ze dne [datum] otištěno i razítko žalované se správným názvem„ [právnická osoba]“, což svědčí o tom, že výpověď dala žalobkyni žalovaná. Žalovaná se názvem„ [právnická osoba]“ označuje i na jiných listinách, u nichž žalobkyně nikdy absenci jednání žalované nezpochybnila (viz např. pracovní smlouva sjednaná mezi účastníky řízení dne [datum] a dodatek této pracovní smlouvy ze dne [datum]). Na citovaném dodatku pracovní smlouvy je navíc uvedena hlavička žalované s prostým textem názvu žalované„ [právnická osoba]“, což svědčí o tom, že žalovaná používala hlavičkový papír, na kterém uváděla svůj název„ [právnická osoba]“. I přes drobnou formální nepřesnost v označení názvu žalované ve zmocnění uděleném žalovanou dne [datum] ve prospěch [anonymizováno] [příjmení], platí, že toto zmocnění učinila žalovaná. K námitce ohledně nesprávného výpovědního důvodu žalovaná uvedla, že činí nesporným skutkové tvrzení žalobkyně, že žalovaná rozhodla o zrušení své části, konkrétně o zrušení provozovny v obci [obec]. Žalovaná ve věci zrušení cit. provozovny odkazuje i na shora uvedené jednání žalované, jež počalo v létě [rok] a vyústilo na jednání žalované zastoupené statutárními zástupci žalované dne [datum] v rozhodnutí žalované, že se ukončí provoz ve [obec]. Ve výpovědi ze dne [datum] je uvedeno„ …Vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve [obec] se stáváte pro zaměstnavatele nadbytečnou. V důsledku toho jsme nuceni dát Vám výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) Zákoníku práce…“. Provozovna žalované ve [obec] představovala tzv. část zaměstnavatele dle § 52 písm. a) zákoníku práce, neboť produkovala kamna, tj. vyvíjela v rámci žalované relativně samostatnou činnost, jíž se podílela na plnění úkolů žalované, měla vyčleněny budovy, stroje, nářadí apod. a v jejím čele stál [jméno] [příjmení] jako vedoucí zaměstnanec. Dle § 52 písm. a) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 864/2019 ze dne 26.6.2019, který se zabýval obdobnou situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, plyne, že při posouzení, ze kterého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, soud vychází ze skutkového vylíčení použitého výpovědního důvodu. Okolnost, zda, popřípadě jak zaměstnavatel tento důvod právně kvalifikoval, tu není sama o sobě významná. Pokud žalovaná skutkově vylíčila výpovědní důvod jako“ …ukončení výroby v provozovně ve [obec] …” je takto projevenou vůli nutno právně kvalifikovat jako výpověď dle ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce z důvodu zrušení části zaměstnavatele. Žalovaná proto považuje námitky žalobkyně za nedůvodné, resp. výpovědi považuje za platné a navrhuje žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s dodatkem pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako skladnice a účetní s místem výkonu práce v provozovně žalované ve [obec].

5. Žalobkyně v žalobě potvrdila, že v [anonymizováno] [rok] obdržela listiny, kterými jí byla ze strany žalované dána výpověď z pracovního poměru, když první výpověď byla datována dnem [datum] a druhá pak dnem [datum].

6. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně obdržela obě výpovědi v [anonymizováno] [rok], dvouměsíční výpovědní lhůta započala běžet dne [datum] a její konec nastal dne [datum] (srov. § 51 zákoníku práce). Pokud tedy žalobkyně podala svou žalobu k soudu dne [datum], učinila tak v zákonem stanovené lhůtě.

8. Dle § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Dle odst. 2 zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle odst. 4 dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

9. Dle § 52 písm. a) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.

10. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

11. Z obsahově totožných výpovědí z pracovního poměru (až na dataci listin) plyne, že ačkoliv žalovaná při uvedení důvodu výpovědi uvedla ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce s poukazem na nadbytečnost žalobkyně, současně ve výpovědi zmínila, že nadbytečnou se žalobkyně stala vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve [obec].

12. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. sp.zn. 21 Cdo 864/2019, který se zabýval obdobnou situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, plyne, že při posouzení, ze kterého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, soud vychází ze skutkového vylíčení použitého výpovědního důvodu. Okolnost, zda, popřípadě jak zaměstnavatel tento důvod právně kvalifikoval, tu není sama o sobě významná. Pokud žalovaná skutkově odůvodnila výpovědní důvod tím, že je založen na rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve [obec], je namístě dospět k závěru, že pokud by provozovna ve [obec] představovala část zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce, uvedla žalovaná ve výpovědi jako důvod právě rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jeho části v podobě provozu ve [obec].

13. Z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že u žalované působily v roce [rok] čtyři samostatné provozy (2 v [obec], 1 ve [obec] a 1 ve [obec]), přičemž na schůzce jednatelů a společníků žalované v [anonymizováno] [rok] se rozhodlo o zrušení provozu ve [obec], kde se vyráběla krbová kamna z důvodu ztrátovosti.

14. Žalovaná prostřednictvím výslechu shora uvedených svědků ve spojení s listinnými důkazy předloženými oběma účastníky prokázala, že k uzavření provozu ve [obec] došlo ještě před dobou než uplynula výpovědní doba pracovního poměru žalobkyně, když v oznámení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele ze dne [datum] je žalobkyni prostřednictvím výkonného ředitele [anonymizováno] [příjmení] sdělováno, že v době od 9.3. do 31.3.2020 dojde k uzavření tohoto provozu v budově [adresa] ve [obec] s výzvou, aby se žalobkyně již k výkonu práce na toto pracoviště nedostavovala (srov. oznámení na č.l. 20 spisu). [jméno] žalobkyně doložila fotografií svůj marný pokus se do uzamčeného areálu provozu dne [datum] dostat (srov. fotografie na č.l. 28). O tom, že rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jeho části (tj. provozu ve [obec]) bylo nejen učiněno, ale rovněž realizováno potvrzuje rovněž ta skutečnost, že na základě smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje ze dne [datum] byla pro žalovanou ze strany realitní kanceláře [anonymizována čtyři slova], [IČO], vyvíjena činnost směřující k prodeji či pronájmu provozního areálu ve [obec] (tj. pozemek st.p. [číslo] se stavbou [adresa] v k.ú. [obec]), když realitní kancelář v rámci této činnosti nabízela prodej či pronájem areálu (srov. smlouva na č.l. 69 a nabídka realitní kanceláře na č.l. 68). realizaci zrušení části zaměstnavatele v podobě provozu ve [obec] svědčí rovněž listinné důkazy předložené žalovanou o tom, že nejen žalobkyně a její manžel, ale rovněž ostatní zaměstnanci žalované na tomto provozu museli nést důsledky rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení tohoto provozu.

15. Z předložených a ze strany žalobkyně nikterak nezpochybněných listin plyne, že k [anonymizováno] [rok] byly v provozovně ve [obec] zaměstnáni tito zaměstnanci: [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], žalovaná, [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], celkem tedy 11 zaměstnanců. Se všemi těmito zaměstnanci pak v období do [datum] byl pracovní poměr buď ukončen, nebo bylo na základě dohody se zaměstnancem dohodnuto, že sice bude nadále trvat, ale na jiném provozu žalované. K ukončení pracovního poměru došlo v případě [jméno] [příjmení], jejíž pracovní poměr zanikl dohodou ze dne [datum] ke dni [datum], [jméno] [příjmení], jehož pracovní poměr zanikl dohodou ze dne [datum] ke dni [datum], [jméno] [příjmení], jehož pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne [datum] ke dni [datum] a [jméno] [příjmení], jehož pracovní poměr skončil dohodou o ukončení pracovního poměru ke dni [datum] (srov. pracovní smlouvy, jejich změny a dohody na č.l. 91-96, [číslo], [číslo] a [číslo]). 16. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl pracovní poměr založený pracovní smlouvu ze dne [datum] ukončen oznámením ze dne [datum] (doručeným [datum]) ve zkušební době (srov. pracovní smlouva a oznámení na č.l. 82-83). 17. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] a upravený dodatky s dobou trvání pracovního poměru do [datum] ukončen právě ke dni [datum], tj. uplynutím doby trvání (srov. pracovní smlouva a dodatky na č.l. 74-75).

18. V případě [jméno] [jméno] došlo na základě dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] s platností od [datum] ke změně místa výkonu práce na provozovnu v [obec] (srov. pracovní smlouva a dodatky na č.l. 84-85.

19. V případě [jméno] [příjmení] byl původní pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne [datum] s místem výkonu práce ve [anonymizována dvě slova] na dobu určitou a pozdějšími dodatky ze dne [datum], [datum] a [datum] prodlužovaný až na dobu neurčitou, ukončen dohodou ze dne [datum] ke dni [datum] Pracovní smlouvou ze dne [datum] byl sjednán pracovní poměr s místem výkonu práce v [obec] na dobu určitou, jež byla dodatkem z [datum] změněna na dobu neurčitou (srov. pracovní smlouvy na jejich dodatky, dohoda na č.l. 103-106).

20. V případě [jméno] [příjmení] byla sjednán pracovní poměr dne [datum] s místem výkonu práce v [obec] na dobu neurčitou a dále žalovaná sjednala s uvedenou zaměstnankyní pracovní smlouvu dne [datum] s místem výkonu práce v [obec] na dobu neurčitou. Dne [datum] byl uzavřen dodatek pracovní smlouvy se změnou místa výkonu práce na provozovnu ve [obec] a změnou druhu mzdy a dne [datum] dodatek k pracovní smlouvě se změnou místa výkonu práce na provozovnu v [obec]. Z přehledu docházky této pracovnice plyne, že fakticky pracovala nejpozději od [anonymizováno] [rok] přibližně polovinu pracovní doby na středisku ve [obec] a zbylou polovinu pracovní doby na středisku v [obec], kdy tento stav trval cca do poloviny [anonymizováno] [rok]. Od poloviny [anonymizováno] [rok] pracovala zcela na středisku v [obec] (srov. pracovní smlouvy, jejich dodatky na č.l. 79-81, přehled docházky na č.l. 119).

21. V případě [jméno] [příjmení] (manžel žalobkyně) byl obdobně jako v případě žalobkyně z důvodu ukončení výroby v provozovně ve [obec] ukončen pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele ke dni [datum] (srov. pracovní smlouva a její změny na č.l. 76-90, výpověď na č.l. 86).

22. Žalobkyně tedy v řízení prokázala, že z uvedených 11 zaměstnanců žalované na provozovně ve [obec] došlo v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] u 8 zaměstnanců k ukončení pracovního poměru a se třemi zaměstnanci ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) došlo ke sjednání dohody o změně místa výkonu práce na provozovnu žalované v [obec].

23. Žalovaná tak v řízení prokázala, že ke zrušení části zaměstnavatele došlo a že tedy tento výpovědní důvod byl v případě žalobkyně dán.

24. Pokud jde o argumentaci žalobkyně založenou na tvrzení žalobkyně, že ani pan [příjmení] ani [anonymizováno] [příjmení] nebyli osobami oprávněnými výpověď z pracovního poměru za žalovanou podepsat a žalovanou při tomto právním jednání zastoupit, dospěl soud k následujícím závěrům.

25. Z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že na jednání vedení žalované (personálně představovaného jednateli žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a společníky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) v [anonymizováno] [rok] byli jak [anonymizováno] [příjmení], tak i [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ústně pověřeni k zajištěním kroků (faktických i právních) souvisejících s ukončením provozu žalované ve [obec].

26. Dle § 441 odst. 1 zákona č.. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

27. Dle § 441 odst. 2 o.z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.

28. Ze shora již citovaného ustanovení § 50 odst. 1 zákoníku práce plyne, že výpověď z pracovního poměru musí být písemná.

29. Pokud tedy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pouze na základě takového ústního zmocnění, byť bylo učiněno i ze strany obou jednatelů žalované, podepsal výpovědi dané žalobkyni (ze dne [datum] i [datum]), nelze považovat jeho zastoupení žalované za platné.

30. Jiná situace však nastala v případě zastoupení žalované panem [příjmení] [jméno] [příjmení]. V jeho případě totiž žalovaná prokázala, že dne [datum] mu jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslal prostřednictvím mobilního telefonu zprávu, ve které mu avizuje, že jej pověřuje k ukončení pracovních poměrů ve [obec]. Z textu této zprávy, z odpovědi [anonymizováno] [příjmení] z téhož dne a reakce [anonymizováno] [příjmení] ve zprávě ze dne [datum] má soud za zjištěné, že při komunikaci je ze strany [anonymizováno] [příjmení] zmíněno, že zmocnění se zasílá jen z důvodu opatrnosti („ pro vyloučení pochybností“), kdyby náhodou došlo na situaci, kdy se bude chtít [jméno] [příjmení] (tj. manžel žalobkyně) soudit (srov. e-mailová komunikace ze dne 7.1. a [datum] na č.l. 50).

31. Z printscreenu odeslané pošty ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že samotné zmocnění ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém pověřuje [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby v pozici zástupce žalované ukončil pracovní poměry zaměstnanců vykonávajících práci v provozu ve [obec], bylo [anonymizováno] [příjmení] zasláno až ve zprávě ze dne [datum], neboť v první zprávě ze dne [datum] toto zmocnění jako příloha zprávy uvedeno nebylo (srov. zmocnění na č.l. 50 z.str. a printscreen na č.l. 51).

32. Soud tedy dovozuje, že nejpozději dne [datum] disponoval [anonymizováno] [příjmení] zmocněním od jednatele žalované [příjmení] [jméno], které jej opravňovalo k ukončení pracovních poměrů zaměstnanců pracujících na provozovně ve [obec], což zahrnuje zmocnění dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru.

33. Dle § 164 odst. 1 o.z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

34. Dle § 164 odst. 2 o.z. náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.

35. Žalovaná předložila k důkazu notářský zápis ze dne [datum] o rozhodnutí valné hromady žalované mimo jiné o tom, že statutárním orgánem žalované jsou dva jednatelé (tehdy [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), přičemž do působnosti každého jednatele patří mimo jiné i vykonávání práv a povinností zaměstnavatele (srov. notářský zápis na č.l. 43).

36. Pokud se tedy žalobkyně v řízení dovolávala znění organizačního řádu žalované ze dne [datum], ve kterém se pouze jednateli [jméno] [příjmení] potvrzují oprávnění vykonávat zaměstnavatelská práva, pozbyla tato úprava kompetencí obou jednatelů žalované v důsledku změny učiněné shora uvedeným rozhodnutím valné hromady účinnosti.

37. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované plyne, že ke dni [datum] měla žalovaná dva jednatele, [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy oba jednatelé byli v danou dobu oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně (srov. výpis na č.l. 47).

38. Přestože tedy nelze k tíži žalobkyně klást neznalost obsahu změny společenské smlouvy, ke které došlo dne [datum], mohla a měla z veřejně přístupného obsahu obchodního rejstříku mít informaci o tom, že vedle jednatel [jméno] [příjmení] to byl i druhý jednatel v osobě [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl oprávněn v záležitostech výkonu zaměstnavatelských práv žalované plně samostatně vystupovat, což v sobě zahrnuje rovněž oprávnění pro takovou oblast výkonu práv žalované i samostatně (tj. bez účasti druhého jednatele) zmocnit jinou osobu (v daném případě [anonymizováno] [příjmení]).

39. Žalobkyně z obsahu výpovědi nemohla seznat, že [anonymizováno] [příjmení] zastupuje žalovanou rovněž na základě plné moci, neboť tato skutečnost z textu výpovědi neplyne a [anonymizováno] [příjmení] se při pokusu o předání výpovědi žalobkyni plnou mocí neprokazoval (měl ji uloženu ve své kanceláři), když žalobkyně po něm ani nějaké zmocnění doložit nevyžadovala. Tyto okolnosti však nejsou právně podstatné, pokud se žalované podařilo prokázat, že písemné zmocnění bylo [anonymizováno] [příjmení] ze strany jednatele žalované dne [datum] uděleno a nejpozději dne [datum] jím disponoval (mohl se jím po obdržení prokázat).

40. Pochybnosti, které žalobkyně ve vztahu k udělení shora uvedeného zmocnění pojala a vyjádřila prostřednictvím svého původního právního zástupce ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) ve zprávě ze dne [datum], kterou reagovala na zprávu jednatele žalované [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], zůstaly i v průběhu soudního řízení nadále v rovině pouhého tvrzeného zpochybňování datace uděleného zmocnění, aniž by žalobkyně prokázala, že jednatel [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] skutečně žádné zmocnění neudělil, resp. že je udělil až dodatečně a kdy se tak stalo (srov. e-mailové zprávy na č.l. 12-16).

41. Žalovaná se v předžalobní komunikaci stran pokoušela, vedle poukazu na existenci písemného zmocnění, založit oprávnění [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] poukazem na ustanovení § 166 o.z., podle něhož právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Toto ustanovení však nelze použít na situaci, kdy je činěn úkon za zaměstnavatele ve vztahu k jinému zaměstnanci (chyběla by zde možnost měřit postavení jednajícího pracovníka z pohledu veřejnosti).

42. Soud má v řízení z výslechu svědků [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení] za prokázané, že v době, kdy byla žalobkyni předávána výpověď z pracovního poměru, byl [anonymizováno] [příjmení] u žalované na pozici výkonného ředitele a [jméno] [příjmení] na pozici ekonoma.

43. Jaké kompetence v oblasti výkonu práv zaměstnavatele ve vztahu k jiným zaměstnancům plynou pro dané pracovní pozice, by bylo patrné jednak z pracovních smluv těchto zaměstnanců, jednak z vnitřních předpisů zaměstnavatele (např. organizační řád), pokud byl takový předpis u žalované vydán.

44. Obsahem pracovních smluv [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se soud nebyl nucen zabývat, neboť pracovní smlouva upravuje práva a povinnosti pouze ve vztahu zaměstnavatele a dotčeného zaměstnance, o jehož pracovní smlouvu se jedná.

45. Oproti tomu organizační řád upravující podrobněji kompetence jednotlivých zaměstnanců na určitém stupni řízení byl u žalované vydán a mohl mít pro oprávnění [příjmení] [příjmení] či [jméno] [příjmení] k zastoupení zaměstnavatele význam, to vše ovšem v situaci, kdy byl takový organizační řád nejen u zaměstnavatele přijat, ale kdy s takovým vnitřním předpisem byli zaměstnanci seznámeni.

46. Prvním, kdo se v řízení dovolával obsahu organizačního řádu vydaného žalovanou byla žalobkyně, která předložila organizační řád ze dne [datum], který pozici výkonného ředitele vůbec neupravoval a pokud jde o postavení vedoucího ekonomického útvaru, byla zde sice uvedena osoba [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], kdy však pokud jde o oprávnění k zastupování žalované, oblast pracovněprávních vztahů zde zmíněna není (srov. org. Řád na č.l. 22). I kdyby tedy byl tento organizační řád u žalované vyhlášen (tj. oznámen prokazatelně zaměstnancům), nedávalo by jeho znění ani [anonymizováno] [příjmení], ani [anonymizováno] [příjmení] oprávnění jménem žalované dát výpověď zaměstnanci, a to ani zaměstnanci, který by byl přímo těmto osobám podřízen.

47. Až po výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že si pamatuje na přijetí změny organizačního řádu, která upravovala postavení a kompetence výkonného ředitele, kdy právě tuto funkci on u žalované zastával, žalovaná doplnila svou argumentaci v řízení o další důvod, pro který byl právě [anonymizováno] [příjmení] oprávněn dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru, když toto oprávnění (vedle shora zmiňovaného zmocnění od jednatele [příjmení] [příjmení]) mělo plynout rovněž ze znění organizačního řádu, které bylo přijato na schůzce vedení žalované dne [datum].

48. Žalovaná prostřednictvím zápisů ze schůzky společníků ze dne [datum] a [datum] ve spojení s výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a ve spojení s textem nově schváleného organizačního řádu prokázala, že dne [datum] byl u žalované schválen organizační řád, v jehož novém znění byla popsána jak pozice výkonného ředitele (s uvedením, že ji vykonává [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), tak i pravomoci této osoby, mezi nimiž figurovalo i oprávnění vykonávat zaměstnavatelská práva (srov. zápisy na č.l. 153 a 154, organizační řád 2019 na č.l. 151 a [číslo]).

49. Jestliže se v řízení naproti tomu ohrazovala žalobkyně tím, že žádné takové znění organizačního řádu po roce [rok] u žalované přijato nebylo, může soud sice konstatovat, že z výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] plyne, že tito zaměstnanci žalované nepotvrdili existenci nějakého nového znění organizačního řádu, nicméně takové tvrzení není důkazem o tom, že organizační řád nebyl u žalované v novém znění přijat. Svědek [příjmení] uvedl, že vlastně ani o nějakém organizačním řádu u žalované neví (tj. ani o tom ve znění z [datum]). Pokud svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sice potvrdili, že se na výrobních poradách v roce [rok] a [rok] o změnách organizačního řádu hovořilo, ale nic se poté neschválilo (srov. zápisy z výrobních porad na č.l. 166-171), nelze při konfrontaci s výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a zejména Ing. [příjmení], který už u žalované nepůsobí a jehož výpovědi soud zejména proto z hlediska objektivity přisuzuje značnou váhu, dospět k tomu, že by u žalované nový organizační řád v [anonymizováno] [rok] přijat nebyl, ale neznalost jeho obsahu ze strany žalobkyně, jejího manžela a svědků [příjmení] a [příjmení] lze přičítat absenci řádného vyhlášení tohoto vnitřního předpisu u žalované (tj. seznámení zaměstnanců s jeho obsahem).

50. Pokud by tedy oprávnění [příjmení] [příjmení] posuzoval soud na základě obsahu organizačního řádu ve znění změny přijaté vedením žalované dne [datum], byl by nucen až do chvíle, než bylo takové znění organizačního řádu v řízení čteno k důkazu (na jednání dne [datum]), ve prospěch žalobkyně přihlédnout k tomu, že z tohoto zdroje plynoucí oprávnění [příjmení] [příjmení] zastupovat žalovanou nebylo žalobkyni bez jejího zavinění známo.

51. Soud však již shora dovodil, že oprávnění [příjmení] [příjmení] zastoupit žalovanou při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele plynulo nikoliv pouze z organizačního řádu, ale ze zmocnění uděleného mu jednatelem žalované [příjmení] [příjmení].

52. V řízení nebylo prokázáno, kdy přesně se [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pokusili předat žalobkyni výpověď datovanou dnem [datum], neboť zde panuje neshoda mezi žalobkyní, která tuto událost datuje dnem [datum] popř. maximálně dne [datum] a svědkem [příjmení] [příjmení], který uvedl, že se o předání výpovědi pokusil až v situaci, kdy již disponoval zmocněním od jednatele [příjmení] [příjmení], byť si zmocnění pouze nechal u sebe a na jednání s žalobkyní si žádné zmocnění nebral.

53. Nepochybné je tedy pouze v případě výpovědi datované dnem [datum], že tuto učinil (podepsal) [anonymizováno] [příjmení] v době, kdy již zmocněním od jednatele [příjmení] [příjmení] disponoval. Tato časově druhá výpověď byla zasílána žalobkyni poštou z důvodu, že převzetí výpovědi datované dnem [datum] odmítla žalobkyně písemně potvrdit. [anonymizováno] [příjmení] pak dle soudu věrohodně vysvětlil, že druhá verze výpovědí (datovaná u žalobkyně dnem [datum] a u jejího manžela dnem [datum]) byla vyhotovena z toho důvodu, že oproti první verzi, kterou předávali žalobkyni za přítomnosti jejího manžela a současně předávali výpověď rovněž manželovi žalobkyně, byla namítána neprávnost, kterou se právě na druhé verzi výpovědi pokoušeli napravit. Z porovnání výpovědí dávaných manželovi žalobkyně totiž skutečně plyne, že nesprávnost první verze výpovědi ze dne [datum] v podobě údaje o pracovní pozici manžela žalobkyně (mistr) byla ve výpovědi datované dnem [datum] opravena na jiný údaj (mistr provozu - srov. výpovědi na č.l. 147 a 148).

54. Jestliže pro případ, že by již dne [datum] či [datum] byl ze strany [anonymizováno] [příjmení] činěn pokus o předání výpovědi žalobkyni, [anonymizováno] [příjmení] ještě nedisponoval písemným zmocněním od jednatele [příjmení] [příjmení] (které mu bylo doručeno až [datum]), nelze ani pro takový časový průběh dovozovat, že by tato časově první výpověď ze dne [datum] byla neplatná.

55. Dle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

56. Pokud by soud dovodil, že dne 7.1. resp. [datum] ještě [anonymizováno] [příjmení] nebyl řádně zmocněnou osobou, plyne ze skutečnosti, že již dne [datum] byla [anonymizováno] [příjmení] plná moc (zmocnění) pro výpověď, kterou žalobkyni jménem žalované dal, doručena, že žalovaná takové jednání [anonymizováno] [příjmení] bez zbytečného odkladu schválila (tím, že jej zmocňuje k jednání, které bezprostředně před zasláním zmocnění již uskutečnil) a toto jednání se tak stalo pro žalovanou závazné (platné) již ke dni [datum].

57. Pokud tedy namítala žalobkyně, že výpověď jí byla dána osobami, které k tomu nebyly oprávněny, tak k tomuto závěru soud v případě zastoupení ze strany [anonymizováno] [příjmení] nedospěl a neplatnost ani jedné z výpovědí z pracovního poměru na základě ani tohoto důvodu založena není.

58. Ani námitky žalobkyně v tom směru, že na výpovědích je žalovaná nesprávně označena (označením [právnická osoba]) nepovažuje soud za oprávněné. Žalovaná má sice dle zápisu v obchodním rejstříku správné označení [právnická osoba], nicméně lze přisvědčit žalované, že na výpovědi je uvedeno i toto správné označení (na razítku žalované) a současně je zde uvedeno i identifikační číslo žalované a její sídlo. Tyto údaje tak jsou způsobilé odstranit pochybnosti o tom, že by výpověď byla činěna jiným subjektem než žalovanou. Obdobně to pak platí pro výhrady vůči zmocnění ze dne [datum] od [anonymizováno] [příjmení], když i v něm je uvedeno správné identifikační číslo a sídlo žalované.

59. Vzhledem ke shora uvedenému proto dospěl soud k závěru, že žaloba není v případě ani jedné z obou výpovědí důvodná a žalobu na určení jejich neplatnosti proto zamítnul.

60. Žalovaná měla v řízení plný procesní úspěch, a proto jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny náklady spojené se zastoupením advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny ve výši 31 250 Kč (za 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč z tarifní hodnoty v částce 35 000 Kč - převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 31.8.2020, sepis vyjádření ze dne 22.12.2020 včetně doložení důkazů ze dne 28.12.2020, sepis vyjádření ze dne 7.1.2021, sepis vyjádření ze dne 19.5.2021, účast na jednání soudu dne 1.12.2020, dne 4.5.2021 v rozsahu 2 úkonů, dne 14.6.2021 v rozsahu 2 úkonů, dne 24.8.2021 a dne 5.10.2021; 1 úkon právní služby po 1 250 Kč – účast na jednání soudu dne 1.2.2021) a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 900 Kč za shora uvedených 13 úkonů právní služby po 300 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 42 532 Kč.

61. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Poučení