19 C 123/2020 - 258

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] [anonym] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] [anonym] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] [anonym] [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení [anonym] 832 Kč s příslušenstvím a o osvobození od soudního poplatku takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) na účelných nákladech spojených s léčením vynaložených od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 9 % p.a. od [datum] [anonym] do [datum] [anonym], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na základě majetkové újmy vzniklé vynaložením finančních prostředků na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši [Anonymizováno] % p.a. od [datum] [anonym] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a) [Jméno advokáta A], advokáta.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] %, jejíž přesná výše a lhůta k plnění bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalované zaplacení úkonů pečovatelských služeb a nákladů vynaložených na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady na základě úrazu žalobkyně a), který jí byl způsoben během zájezdu, který pořádala žalovaná. K tomu žalobci uvedli, že uzavřeli se žalovanou dne [datum] [anonym] cestovní smlouvu, jejímž předmětem byl zájezd do [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v termínu od [datum] [anonym] do [datum] [anonym]. Dne [datum] [anonym] také žalobci na zakoupený zájezd nastoupili. Na místě zakoupili žalobci od žalované jednodenní výlet do [Anonymizováno], nabízený v katalogu [Anonymizováno] [Anonymizováno] a konaný dne [datum] [anonym]. Při cestě autobusem v rámci tohoto výletu došlo kolem[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. k nehodě, kdy autobus ve velké rychlosti najel na písečnou dunu na vozovce, přičemž došlo k újmě na zdraví žalobkyně, spočívající mimo jiné v poranění [Anonymizováno]. páteřního obratle a pohmoždění břišní oblasti s následnou silnou bolestivostí a ochrnutím dolní poloviny těla. Od této doby je žalobkyně a) ochrnutá na dolní polovinu těla a vyžaduje neustálou péči, kterou ji poskytuje žalobce b), tedy její manžel. Dané nároky uplatňují žalobci za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym]. Dané nároky jsou vyčísleny níže. 2. [jméno FO] úkony pečovatelských služeb spočívající v: a. pomoc pří podávání jídla a pití 1 hod [anonym][částka], b. pomoc při oblékání a svlékání 1,5 hod [částka], c. pomoc při samostatném pohybu 3 hod [částka], d. pomoc při přesunu na lůžko a vozík 1 hod [anonym][částka], (vedle přesunu na lůžko a vozík je nezbytná účast další osoby při rehabilitačních cvičeních) e. pomoc při úkonech osobní hygieny 2 hod [částka], f. dovoz a příprava jídla 2 hod [částka], g. pomoc při ošetřovatelských úkonech 5 hod [částka], (nutno provádět každé 3 hodiny cévkování, ruční vybavování stolice, dohled nad užíváním léků) nárokují žalobci celkem [částka]/denně. Výše uvedené úkony specifikovali žalobci dle zákona č. 108/[anonym] Sb., o sociálních službách, a dle ust. § 6 prováděcí vyhlášky č. 505/[anonym] Sb. Ocenění jednotlivých úkonů provedli žalobci dle ceníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym][právnická osoba]., sídlem [adresa] [anonym][adresa] [anonym], IČ [IČO]. Žalobci se proto po žalované domáhali náhrady škody ve výši [částka] denně, což za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] (tj. celkem [hodnota] dnů) činilo celkem [částka]. Žalovaná na tento nárok žalobců uhradila částku [částka] (6 x [částka] = [částka]). Žalobci se proto domáhali úhrady zbytku této částky, který činí [částka]. Dále žalobci poukázali na to, že Městský soud v Praze dovodil, že od těchto nákladů je třeba odečíst i částky na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách (6 x [částka] = [částka]) měsíčně, které byly žalobkyni poskytnuty v rozhodném období. Přestože se s tímto názorem žalobci neztotožňují, tak odečetli tento příspěvek se zřetelem k judikovaným právním názorům od žalovaného nároku a celkem tedy na nároku za úkony pečovatelských služeb požadovali [anonym] [částka]. 3. [jméno FO] náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady nárokují žalobci tyto poplatky a doplatky za léky (dle dokladů): a. [částka] brufen, lék proti bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem b. [částka] kapsicínové náplasti na bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem c. [částka] calciová mast na opruzeniny na nohou – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík d. [částka] APO- ibuprofen na bolesti, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem e. [částka] smecta proti průjmu – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík, kdy zažívání osob upoutaných na invalidní vozík se od zažívání zdravých osob liší f. [částka] zinková mast na opruzeniny na nohou g. [částka] dolgit, mast proti bolesti páteře, ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem h. [částka] venoruton na prokrvení trvale studených nohou – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík i. [částka] neurol, lék na předpis z psychiatrie, ke zlepšení psychického stavu, který je s ohledem na úraz žalobkyně a) a její upoutání na vozík špatný j. [částka] mast faktu, na poranění konečníku – v souvislosti s upoutáním na invalidní vozík, kdy zažívání osob upoutaných na invalidní vozík se od zažívání zdravých osob liší k. [částka] calciová mast na opruzeniny nohou l. [částka] kostivalová mast, ataralgin na bolest – oba ke zmírnění bolesti v souvislosti s úrazem tedy celkem [částka]. [právnická osoba] nárokují žalobci za tyto ostatní nutné náklady: m. [částka] čistící pěna menalind – k omývání a čištění intimních partií při inkontinenci moči a stolice, v případě paraplegiků fakticky nahrazuje toaletní papír, rukavice latexové n. [částka] rukavice latexové – slouží jako pomůcka k cévkování, ručnímu vybavování stolice o. [částka] fkt. za opravu vanového zvedáku – ten užívá žalobkyně a) v důsledku úrazu, jelikož je upoutána na invalidní vozík p. [částka] čistící pěna menalind tedy celkem [částka]. [jméno FO] všechny náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady tak žalobci nárokují po žalované částku [částka].

4. Žalobci dále poukázali na judikaturu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19, ve které je stanoveno, že byť by každý úkon trval jen pár minut, tak pečující osobě rozčlení den natolik, že je zbavena možnosti vykonávat jakoukoliv soustavnou činnost. Dále, že je na poškozeném, jaký způsob poskytování péče zvolí (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 870/14) a že daná náhrada se neodvíjí od tržní hodnoty odměny za práci profesionálních pracovníků pečovatelské služby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). Ceny za péči uvedené u domovů důchodců spočívají v tom, že zde bude daná osoba trvale bydlet. Jsou zde úspory spočívající v sestěhování osob dohromady, kdy ale takové přestěhování je většinou pro poškozeného k horšímu, neboť je vytržen z prostředí, které zná a z okruhu přátel (kdy zde jsou omezeny návštěvní hodiny). Ústavní soud ČR pak dovodil v nálezu sp. zn. I. ÚS 46/12 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym]), že náhrada by měla být přiznána na úrovni odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu dle příslušné vyhlášky provádějící zákon o sociálních službách (vyhláška MPSV č. 505/[anonym] Sb.) a zároveň odmítl stanovení odměny na úrovni minimální mzdy. Žalobci rovněž negují aplikaci judikatury Nejvyššího soudu ČR na tuto věc s tím, že rozhodnutí sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] se neaplikují, neboť tento případ se vymyká jiným případům v tom, že žalobce b) např. přípravu jídla poskytuje již několik let, což se nedá brát za běžnou rodinnou spolupráci a přirozeně bezplatnou péči. Dle žalobců se v daném případě nemůže jednat o domácí zdravotní péči dle § 22 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, neboť se nejedná o zdravotní péči – žalobce b) není lékař či zdravotník, ale jedná se spíše o poskytování sociálních služeb dle § 39 zák. č. 108/[anonym] Sb., kdy ocenění takovýchto služeb vychází z § 5 a § 6 vyhl. č. 505/[anonym] Sb. Ostatně i nález Ústavní soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19 hovoří o tom, že by se mělo při určení výše náhrady za péči vycházet právě z této vyhlášky).

5. Žalovaná se bránila tím, že odmítá jakoukoliv objektivní odpovědnost za zranění žalobkyně a) na výše zmíněném zájezdu, byť ji tak soudy dovozují. Uvádí, že daný výlet autobusem, na kterém bylo žalobkyni a) způsobeno předmětné zranění (poškození páteře spojené s ochrnutím dolní části děla) nebylo součástí smlouvy o zájezdu a výlet nebyl ani inzerován v katalogu žalované. Žalobcům byla vrácena celá cena zájezdu a bylo vysloveno politování nad úrazem žalobkyně a). Žalovaná zaplatila žalobkyni a) částku [částka] (tedy [částka]/měsíčně za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym]), to ale toliko na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka][anonym], které bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] s tím, že zde byl nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 46/[anonym] (ten však dle názoru žalované nezohledňuje dostatečně účel daného příspěvku a je proto nutné se přiklonit spíše k závěrům uvedeným v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 301/05, kdy je potřeba daný příspěvek od nákladů na péči odečíst, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a sp. zn. [spisová značka][anonym]). Žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19, ve kterém by mělo být uvedeno, že soud by měl vyjít z příslušné hodinové minimální mzdy zohledňující skutečný počet hodin, které byly na péči stěžovatele vynaloženy. Žalovaná upozornila na to, že žalobce b) se účastní každého jednání, tedy o žalobkyni a) se v tu dobu stará někdo jiný a nebo se žalobkyně a) o sebe stará sama. [jméno FO] tyto dny by tak neměla být žalobcům přiznána náhrada za péči. Žalovaná zpochybnila délku úkonů, kterou si žalobci nárokují, s tím, že z ceníků pečovatelských domů například vyplývá kratší časová dotace. Dále udává, že zdravotní péče je plně hrazená ze zdravotního pojištění – zde navrhovala dotaz na zdravotní pojišťovnu, zda nejsou dané úkony hrazeny ze zdravotního pojištění. Některé úkony jsou v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, když například „příprava jídla“ by měla být dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] přiznána pouze v případě, že by se takový úkon vymykal základní péči. Navíc je dle žalované nutné zohlednit výsledky rozhodnutí o výši příspěvku na péči vydané Úřadem práce v [anonym], kde si orgán nechal zpracovat jako podklad pro své rozhodnutí lékařskou zprávu o zvládání základních úkonů žalobkyni a), když ji uznal závislou ve II. stupni, kdy žalobkyně a) nezvládá 5 základních životních potřeb dle seznamu uvedeného v § 9 odst. 1 zák. č.108/[anonym] Sb., o sociálních službách, a to: mobilitu, tělesnou hygienu, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Ostatní úkony, zejména: stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby je žalobkyně schopna zvládat (a i dle tvrzení žalobců v jiných řízeních toto sama vykonává) a tedy je nejasné, z jakého důvodu žalobci tyto úkony požadují, minimálně pak nejsou v žádném případě dostatečně odůvodněny výše hodin, které žalobci za tyto úkony požadují. Dále žalovaná poukazuje na to, že by žalobkyni a) měla náležet náhrada toliko za péči, která přesahuje míru lidské a rodinné solidarity a rozsah úkonů obvyklých při běžné spolupráci, při vedení společné domácnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). Při určení výše náhrady za péči by se pak tato měla přiznávat pouze ve výši, za kterou by bylo možné zajistit odbornou péči (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a I. ÚS 2930/13), kdy v okolí [anonym] lze zajistit odbornou péči (rehabilitace a lékařská zdravotní péče) i za [částka] denně (společnost [právnická osoba]) či [částka] denně za ubytování a stravné (společnost [právnická osoba].). Společnost [právnická osoba]. za úkony pečovatelských služeb účtuje částku [částka] za hodinu. Zároveň je však potřeba odečíst od této částky příspěvky, které byly hrazeny od státu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]) a také je nutné vyjít z toho, že rodinný příslušník není zatížen daňovými odvody a povinností ve sféře sociálního zabezpečení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). K nákladům na léky a zdravotní pomůcky nebyla žalovaná schopna se vyjádřit, když nebyla patrná jejich souvislost se zraněním žalobkyně a). V závěrečném návrhu (viz č.l. 244 spisu) žalovaná uvedla, že nesporuje základ nároku na péči. Nesporuje zdravotní stav žalobkyně a respektuje její volbu, že o ni pečuje manžel. Jádrem sporu zůstává to, které úkony jsou pro žalobkyni b) nezbytné a jejich časová dotace, kdy v případě osob s paraplegií je nezvyklé přiznávat péči delší než [Anonymizováno] hodin denně. Dále je zde otázka zdanění daných náhrad.

6. Během řízení bylo zjištěno, že nárokované úkony nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dle zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (viz sdělení pojišťovny na č.l. 40-44 spisu). Že žalobkyni a) byl vyplácen ze strany ÚP v [anonym] příspěvek z důvodu pomoci jiné fyzické osoby při zajištění soběstačnosti za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym] ve výši [částka]/měsíčně – jednalo se o řádný příspěvek (viz sdělení ÚP v [anonym] a přehled vyplacených příspěvků na č.l. 48-57 spisu).

7. Žalobci následně vzali podáním ze dne [datum] [anonym] (viz č.l. 70-71 spisu) žalobu částečně zpět, a to v tom ohledu, že nákladů na péči se následně domáhala toliko žalobkyně a) a nikoliv již i žalobce b), a to s ohledem na nejednotnost v rozhodovací praxi soudů, kdy Nejvyšší soud ČR zastává názor, že aktivně legitimována je toliko poškozená osoba, zatímco judikatura Ústavního soudu ČR (viz sp. zn. III. ÚS 610/18) je toho názoru, že aktivně legitimovaná je i osoba pečující. Řízení tak bylo v dané části zastaveno pro částečné zpětvzetí usnesením ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka]. V případě náhrady nákladů na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady stále nárokovali tento nárok oba žalobci společně.

8. Žalobci dále vzali zpět část žaloby, a to ohledně náhrady léků, zdravotních pomůcek a ostatních nákladů ve výši [částka], jelikož jim tato částka byla ze strany žalované uhrazena (viz č.l. 135 spisu). Soud o tomto zpětvzetí rozhodl usnesením ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka]. Žalobci však setrvali na nároku týkající se příslušenství tohoto nároku, a to úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9 % p.a. od [datum] [anonym] do [datum] [anonym].

9. Z tvrzení účastníků i obsahu spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka][anonym] (viz rovněž rozsudky soudu I. stupně a II. stupně v daném řízení, založené v přílohové obálce k č.l. 1) je patrné, že mezi stranami již probíhala dříve řízení ohledně zásahu do osobnostních práv (před Městským soudem v Praze, sp. zn. [spisová značka][anonym]), náhrady škody na zdraví (bolestné a ztížení společenského uplatnění, u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka][anonym]) a o náhradu nákladů na péči a nákladů na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady (zde bylo řízení více – nárok je nárokován u soudu za každého půl roku, dříve v daném případě bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka][anonym]). O většině nároků uplatněných stranami tak již bylo v minulosti rozhodnuto. I proto je mezi stranami nyní nesporný základ tohoto sporu, tedy samotná existence nároku na péči, dále i zdravotní stav žalobkyně a je respektováno to, že o ni pečuje manžel (viz výše). Sporný je toliko rozsah péče – zda jsou potřebné všechny úkony, dále časová dotace těchto úkonů – zda by neměly trvat kratší dobu, a výše náhrady – zda se má danit či nikoliv, zda má být přisuzovány v nižší výši (viz výše, viz rovněž závěrečný návrh žalované na č.l. 244 spisu či její tvrzení na č.l. 168 spisu). Soud tak zkoumal jen skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné. Ostatně žalovaná již pravidelně hradí úhrady na péči o žalobkyni a), byť v nižší částce, než je ze strany žalobců požadováno.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

11. S ohledem na to, že základ sporu (existence nároku na náhradu nákladů péče a nákladů na léky, zdravotní pomůcky a jiné náklady) je mezi stranami nesporný, pak soud již nemusel zkoumat smlouvu o zájezdu a kopie katalogu žalované se zájezdy [Anonymizováno] [anonym]/[anonym] (viz přílohová obálka k č.l. 18).

12. Žalovaná hradila žalobkyni a) na náklady péče částku [částka] měsíčně, a to mezi [datum] [anonym] a [datum] [anonym]. Od února roku [anonym] hradila žalovaná vyšší částku [částka] [anonym] [částka] měsíčně (prokázáno výpisy z účtu, viz přílohová obálka k č.l. 18).

13. Žalobkyni a) je hrazen z ÚP v [anonym] příspěvek na péči s ohledem na její zdravotní stav. V předmětném období bylo žalobkyni a) vypláceno z ÚP v [anonym] [adresa] 400 Kč měsíčně (prokázáno žádostí podanou na ÚP v [anonym] ze dne [datum] [anonym], lékařskou zprávou OSSZ [anonym], přehled vyplacených příspěvků od ÚP v [anonym] viz č.l. 51 spisu).

14. Z popisu základních úkonů G-centra je patrné, že G-centrum poskytuje úkony v domově pro seniory (DPS) a i externě. Například: (i) pomoc a podpora při podávání jídla a pití – časová dotace 5 minut (otevření jídlo nosiče, případně přendání stravy na talíře) 1-2x denně v terénu, 3-5x v DPS, (ii) pomoc při oblékání a svlékání vč. speciálních pomůcek, časová dotace 30 minut, četnost 2x v terénu, 4x denně v DPS, (iii) pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, časová dotace 15 minut, (iv) koupel/sprchování v domácnosti, časová dotace 30 minut, maximální četnost poskytovaného úkonu 1x týdně, (v) pomoc při základní péči o vlasy a nehty, časová dotace 30 minut, maximální četnost poskytovaného úkonu 1x týdně, (vi) doprovod k lékaři, na procházku, apod., časová dotace úkonu 1 hodina, maximální četnost úkonu 1x týdně, a další úkony… (prokázáno kopiemi internetových stránek G-centra, viz přílohová obálka k č.l. 18).

15. Z odpovědi na otázku týdne (na internetových stránkách VZP) je patrné, že domácí zdravotní péče je poskytována na základě předpisu od praktického lékaře či ošetřujícího lékaře (viz kopie stránek VZP, viz přílohová obálka k č.l. 18).

16. Ze stránek [právnická osoba] [jméno FO] je patrné, že si účtují poskytnutí dalších úkonů pečovatelské služby za 75-[částka]/hodinu a poskytování fakultativních služeb za [částka]/hodinu (prokázáno kopií stránek [právnická osoba] [jméno FO], viz přílohová obálka k č.l. 18 spisu). Ze stránek Domu ošetřovatelské péče [jméno FO] je patrné, že v domově je nabízeno ubytování s programem od 6:00 do 21:00 (s nočními kontrolami, polohováním a doprovodem na WC). Dům se nachází nedaleko [anonym]. [právnická osoba] je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, za služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění hradí pacient [částka]/den (prokázáno kopií internetových stránek [jméno FO], viz přílohová obálka k č.l. 18).

17. Ze stránek domova se zvláštním režimem [právnická osoba]. vyplývá, že je hrazen poplatek za ubytování [částka]/den a [částka]/den za stravování (prokázáno kopií internetových stránek [právnická osoba]., viz přílohová obálka k č.l. 18).

18. Z kopie ceníku pečovatelských služeb [právnická osoba]. vyplývá, že za většinu úkonů je požadována částka [částka]/hodinu (prokázáno ceníkem [právnická osoba].).

19. Z účastnické výpovědi žalobce b) (viz protokol z jednání ze dne [datum] [anonym], viz č.l. 171-174 spisu) soud zjistil, že denní režimu žalobkyně a), když se o ní stará žalobce b) je následující: 06:00 - budíček - manželka si stěžuje na bolesti zad 06:00 - 07:00 - pomoc při cévkování na lůžku (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), odstranění znečištěné pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby 07:00 - 07:15 - pomoc při obouvání bot a přesunu z postele přes desku na invalidní vozík (jištění vozíku), 07:15 - 08:15 - přesun přes nástavec na WC mísu - manuální výběr stolice + ranní hygiena, přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko, nasazení čisté pleny 08:15 - 08:45 - společná snídaně, manželce není dobře, chce pouze hořký čaj + ranní léky (rivotril a lék ke zmírnění bolesti) 09:00 - 10:00 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 10:00 - 10:45 - pomoc při přesunu na MOTOMED (nasazení a zajištění nohou do stroje) 10:45 - 11:30 - pomoc při přesunu na VERTIKÁL (upoutání do stojanu a zajištění zábranou), přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko 11:30 - 12:30 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby 12:30 - 14:00 - dovoz oběda, společný oběd + polední léky (dogmatil) 14:00 - 15:00 - odpolední přestávka, ohřev speciálních bačkor v el. mikrovlnce k nahřívání trvale studených nohou, práce v domácnosti [občas zajištění poukazů a léků a zdravotních pomůcek pro žalobkyni a) – po doplnění zjištěno, že se jedná cca o 12,5 hodiny za kalendářní čtvrtletí, viz doplnění na č.l. 155, tato časová dotace nebyla žalobkyní sporována a tedy nebyla již prokazována účastnickou výpovědí, viz č.l. 221, kde žalobkyně uvedla, že tuto časovou dotaci nesporuje] 15:00 - 16:00 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna znečištěné pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 16:30 - 17:00 - pomoc při přesunu na VERTIKÁL (upoutání do stojanu a zajištění zábranou) 17:00 - 17:30 - pomoc při přesunu na MOTOMED (nasazení a zajištění nohou do stroje), přesun z inv.vozíku přes desku na lůžko 17:30-18:30 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), odstranění mokré pleny, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, pomoc při přesunu z lůžka přes desku na inv.vozík (jištění vozíku) 18:30 - 19:30 - večerní hygiena, nasazení zvedáku do vany, zapojení baterie, přesun nohou do vany, sprchování v sedě, přesun z vany na vozík a do postele, nasazení pleny 19:30 - [anonym]:00 - společná studená večeře [anonym]:00-21:30 - společné sledování televize 21:30 -22:15 - pomoc při cévkování na lůžku, (jištění nohou v pokrčené poloze stažené popruhem + přidržení zrcátka), výměna mokré pleny za silnější plenu na noc, úklid moče do WC, úklid použité cévky a pleny ven do připravené nádoby, nasazení ručníku na nohy proti vzniku opruzenin, noční klid. [jméno FO] učinění všech úkonů má žalobce b) časový prostor – cca 1 hodinu (mezi 22 a 23 hod.), kdy si může číst nebo se může dívat na to, co chce on sám (např. Autosalon). Soud tak neměl pochybnosti o tom, že časové snímky tak, jak je předložili žalobci k č.l. 62-71 spisu obsahujíc pravdivý obraz péče žalobce b) a žalobkyni a) během jednotlivých dní (viz přílohová obálka k č.l. 62-71 a přílohová obálka k č.l. 152-160 – denní snímky). [anonym]. Z ceníku za poskytování sociální služby osobní asistence [právnická osoba]. vyplývá, že 1 hodina péče je účtována částkou [částka], pokud klient je sám ve své domácnosti a [částka] za hodinu, pokud klient nežije sám v domácnosti (prokázáno ceníkem, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

21. Ze sazebníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym][právnická osoba]. je patrné, že za většinu úkonů je požadována částka [anonym] [částka]/hod. (prokázáno sazebníkem úkonů, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

22. Z lékařské zprávy (kontrolní vyšetření) ze dne [datum] [anonym] vyplývá, že (subjektivně) tělesný stav se nezlepšil, toliko se zhoršil – začátek dekubit v sedací oblasti, bolesti kyčlí a malých kloubů. Objektivní nález je chronická porucha psychiky, depresivní porucha, pokles kognitivních funkcí, narušení fungování při kombinovaném onemocnění primárně posttraumatickém tělesném a posttraumatickém psychickém. Zlepšena v přijetí onemocnění a ve snaze se adaptovat … Aktivována zejména kontaktem s rodinnými příslušníky. Závěr: plně dokázána na péči a dopomoc druhé osoby (prokázáno lékařskou zprávou, viz přílohová obálka k č.l. 152-160).

23. Ze znaleckého posudku od [tituly před jménem] Jana [anonym] ze dne [datum] [anonym] (viz přílohová obálka k č.l. 194-195) zpracovaného k sp. zn. [spisová značka][anonym] a jeho ústního doplnění na jednání [datum] [anonym] (viz č.l. 213-[anonym] spisu) vyplývá, že dle názoru znalce jsou účelné úkony toliko: pomoc při cévkování, při použití WC, při celkové hygieně ve vaně, dopomoc při oblékání dolní poloviny těla a při obouvání, při nasazení inkontinenčních kalhotek, asistenci při rehabilitaci na strojích, zbytek úkonů nemá charakter poskytované péče, či je jejich časová kalkulace výrazně nadsazená. Celkově znalec stanovil časovou dotaci na celkové cévkování 1 hodinu, celkovou hygienu, užití WC a inkontinenčních pomůcek 1 hodinu, obstarání a přípravu stravy 1 hodinu, asistence při rehabilitaci 1 hodina, celkem [hodnota] hodiny denně (viz písemný posudek). Znalec později uvedl, že žalovaná by měla zvládnout cévkování i sama (viz jeho ústní výpověď). Na náročnost úkonů se dívali optikou zdravotnického pracovníka, nikoliv laika a nebrali v potaz ani věk žalobce b). Žalobkyně a) je dle znalce schopna zajistit si vše sama, co se týče hlavy a horních končetin. Cvičení na MOTOMEDu by bylo vhodné 2x denně po 30-45 minutách. Znalec žalobkyni a) osobně nikdy nenavštívil a nevyšetřil. Předpokládá, že má žalobkyně a) doma bezbariérové prostředí. Cvičení na strojích VERTIKÁL a MOTOMED je vhodné. Znalec zpochybnil, že by žalobce b) byl ve svém věku přibližně 80 let schopen poskytovat takovou péči 16 hodin denně (viz ústní výpověď znalce).

24. Ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovaných k sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] a jejich ústního doplnění na jednání dne [datum] [anonym] (viz č.l. 238-243 spisu) vyplývá, že žalobkyně a) je plně odkázána na pomoc jiné osoby [žalobce b)], kdy není schopna si obstarat základní věci sama kvůli svému zdravotnímu stavu. Její zdravotní stav vyžaduje neustálou péči. Žalobkyně a) nadto trpí suicidálními (sebevražednými) myšlenkami s ohledem na svůj zdravotní stav, který je neblahý z důvodu úrazu, při kterém ochrnula na dolní polovinu těla. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné, aby byla pod neustálým dohledem (viz ústní výpověď, č.l. 242 spisu). Péče o žalobkyni a) v rámci cvičení, polohování, cévkování je také nezbytná a žalobkyně ji v žádném případě není schopna zvládnout sama. Žalobce b) se o ni v tomto ohledu zcela vzorně stará. Zdravotní stav žalobkyně a) se nezlepšuje, ale naopak zhoršuje a to v důsledku komplikací spojených s úrazem a také s věkem. Znalec vyšetřoval žalobkyni a) dvakrát, a to osobně v letech [anonym] a [anonym], kdy při druhém vyšetření viděl zhoršení schopností žalobkyně a), např. v možnosti udržet skleničku s vodou, apod. (jedná se tak i oslabení v rámci horní části těla, s čímž souvisí i omezení možnosti pohybu při opření o vozík, apod. viz ústní výpověď znalce na č.l. 240). Co se týče délky úkonů, pak je zapotřebí zohlednit věk žalobkyně a) a žalobce b), kdy jim může daný úkon trvat i delší časový úsek (např. 45 minut či nelze vyloučit i hodinu, byť se jedná již o delší časový úsek např. k cévkování). Cévkování je navíc u žalobkyně a) komplikováno opakujícími se infekcemi v oblasti močových cest (viz ústní výpověď na č.l. 240 spisu). K polohování musí docházet dle situace – dle „červenání“ kůže. Výše uvedené skutečnosti jsou ještě podrobněji popsány v písemném vyhotovení s tím, že je zde uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně se bude toliko horšit a nikoliv zlepšovat, žalobkyně je odkázána na celodenní péči jiné osoby (viz str. 22, 28, 33 a 38 posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym], str. 17 a 18 posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym], ohledně nemožnosti zlepšení daného stavu i str. 9 posudku [tituly před jménem] Jana [anonym] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym]).

25. Soud neshledal potřebným ani účelným, aby byl ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] Jana [anonym] zpracován znalecký posudek ohledně zdravotního stavu žalobkyně a) konkrétně pro toto řízení. Dané posudky z jiných řízení byly již zpracovány dosti podrobně, a to ve všech oblastech. Na případné nejasnosti či aktuální stav žalobkyně a) se mohl soud či strany dotázat znalců při jejich ústním výslechu, kterým znalci předmětné posudky doplnili. Žalobci se v podstatě domáhají toho samého nároku jako v jiných řízeních, ale za jiné období. Zaměření znaleckých posudků je naprosto totožné. Zároveň je ze všech znaleckých posudků patrné, že zdravotní stav žalobkyně a) se nebude zlepšovat, ale toliko zhoršovat. Jelikož však žalobci nárokují stále ten samý nárok (nenárokují jeho navýšení za zhoršení), pak lze dle názoru soudu vycházet z již vypracovaných znaleckých posudků s jejich ústním doplněním od znalců.

26. Co se týče nároků na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady, pak soud vzal za prokázané, že tyto byly zakoupeny (viz účtenky v poštovní obálce připojené k obálce spisu) a že se jedná o léky a zdravotní pomůcky, které souvisí se zdravotním stavem žalobkyně a), neboť léky jsou jí takto předepisovány v lékařských zprávách (neurol, rivotril, diazepam, dogmatil, viz lékařská zpráva z kontrolního ze dne [datum] [anonym], viz přílohová obálka k č.l. 152-160). Potřebu daných léků potvrdil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém ZP ke sp. zn. [spisová značka][anonym] (viz str. 36-44 posudku). I z logického hlediska se jeví jako účelné, že žalobce b) kupuje např. rukavice a pěnu na ruční vybavování stolice, když s ohledem na ochrnutí dolní části těla je toto zapotřebí u žalobkyně a) provádět, že je potřeba mít zvedák do vany atd. Soud tak shledal, že nárok na náhradu nákladů na léky, zdravotní pomůcky a další náklady tak, jak byl uplatněn v žalobě a jak byl uveden v dokumentu založeném na ústním jednání dne [datum] [anonym], je oprávněný. Soud toto zkoumal již toliko s ohledem na to příslušenství k pohledávce na zaplacení nákladů na léky, zdravotnické pomůcky a ostatní náklady, neboť tento nárok byl během řízení co do svého základu plně uspokojen ze strany žalované a řízení tak bylo v této části nároku následovně zastaveno.

27. Soud nepřihlédl k důkazům, které byly předloženy po poučení dle § 118b zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), které bylo uděleno na jednání dne [datum] [anonym] (viz č.l. 174 spisu). Nepřihlédl tak k důkazům předloženým na jednání dne [datum] [anonym], tedy k: (i) lékařskému znaleckému posudku zpracovaném [tituly před jménem] [jméno FO] pro řízení sp. zn. [spisová značka][anonym], kdy tento důkaz mohl být předložen již dříve. Nadto soud ani nepovažoval jeho provedení za podstatné, jelikož zdravotní stav žalobkyně a) ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] již byl dostatečně popsán v posudcích ke sp. zn. [spisová značka][anonym] a [spisová značka][anonym] a dostatečně doplněn v jeho ústním výslechu na jednání, kdy se mohly soud i strany dotázat na jakoukoliv otázku ohledně zdravotního stavu žalobkyně a). (ii) znaleckému posudku č. 001/6/[anonym] od [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] [anonym], kdy tento posudek sice byl vyhotoven až po uplynutí koncentrační lhůty, nicméně mohl být dle názoru soudu předložen mnohem dříve, a to již před uplynutím koncentrační lhůty, a to s ohledem na to, že daný spor probíhá mezi stranami již řadu let a jedná o tu samou problematiku – jsou žalovaná jen rozdílná období. Není tak patrné, proč nemohl být tento znalecký posudek zpracován a předložen mnohem dříve. Nadto žalovaná měla dostatek času pro předložení posudku, když samotné řízení probíhá od [datum] [anonym]. Nadto žalovaná již na jednání [datum] [anonym] uvedla (viz č.l. 168 spisu), že očekává zpracování znaleckého posudku – tedy zpracování znaleckého posudku bylo již před tímto datem zadáno. Soud pak stanovil koncentrační lhůtu 30 dní ode dne konání jednání, kterou prodloužil usnesením (viz č.l. 175 spisu) až do [datum] [anonym]. I přesto žalovaná posudek nedodala. Soud je vázán hospodárností řízení, kdy není účelné, aby byly předkládány neustále nové důkazy a aby tím řízení bylo uměle prodlužováno. Soud dal stranám jasně najevo skrze poučení dle § 118b o. s. ř., že k dalším důkazům po uplynutí lhůty již přihlížet nebude. Lhůta pro předložení důkazů byla dostatečná. Byť se mohou odborné názory na okamžik vyhlášení koncentrace a následky vyhlášení koncentrace lišit, pak soud podotýká, že pozdější předkládání důkazů, za situace, kdy soud poskytne lhůtu s poučením, že k pozdějším důkazům, nebude přihlížet, lze považovat za zneužití práva dle § 2 o. s. ř., jelikož tak dochází k neustálému prodlužování řízení. Soud zároveň podotýká s ohledem na argumentaci žalované, že daný posudek měl být zpracován znalcem z oboru zdravotnictví, specializace ošetřovatelství, kdy znalec strávil celý den s žalobci s tím, že stanovil časovou dotaci na potřebné úkony za den toliko na úrovni 5 hodin, že soud se neztotožňuje s argumentací, že by snad péče o žalobkyni a) mohla být reprezentována několika úkony v časové dotaci 5 hodin, když žalobkyně a) v důsledku úrazu trpí i suicidálními myšlenkami (viz posudek [tituly před jménem] [jméno FO], a kontrolní zpráva v rámci psychiatrického vyšetření, která sice přímo neuvádí suicidální myšlenky, ale je zní patrné, že žalovaná trpí depresemi) a je potřeba na ni neustále dohlížet (viz ústní doplnění [tituly před jménem] [jméno FO]). Jeví se jako zcela logické, že při takovémto úrazu, který zcela zásadním způsobem zasáhne do života dané osoby je zapotřebí, aby takováto osoba byla v neustálé péči a to s ohledem na její následky v rovině psychické. Uvažovat o tom, že daná osoba potřebuje toliko několik krátkodobých úkonů k pomoci se svým životem, lze toliko u psychicky zdravých osob a nikoliv u osob, jejichž psychika je zasažena do té míry, že je na ně potřeba neustále dohlížet. Z tohoto hlediska se tak jeví logika použití daného posudku v tomto řízení jako lichá. (iii) posudku od Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (viz č.l. 221 spisu), kdy tento důkaz byl navržen až po koncentrační lhůtě a nadto by zřejmě ničeho nového do řízení nepřinesl – byl rovněž zpracován [tituly před jménem] Janem [anonym], jehož jiný posudek a zároveň i výpověď ke zdravotnímu stavu žalobkyně (doplnění posudku) byla v tomto řízení provedena.

28. Soud nepřihlížel k předloženým důkazům, které se vztahovaly k právním předpisům, odborné literatuře či judikatuře (viz judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] [anonym][spisová značka][anonym] a článek „Dokazování konkurenčními znaleckými posudky v soudním řízení pod dohledem koncentrace řízení a zásady neúplné apelace platní pro odvolací řízení“, oba založeny krátkou cestou na jednání [datum] [anonym] či kopie vyhl. č. 505/[anonym] Sb, viz přílohová obálka k č.l. 18), neboť se nejedná o důkazy. Platí zásada iura novit curia (soud zná právo), kdy soud si posoudí skutkový stav po právní stránce sám.

29. Soud se v daném případě musel vypořádat s rozdílnými závěry znaleckých posudků, a to od [tituly před jménem] Jana [anonym] a od [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud se přiklonil k závěrům [tituly před jménem] [jméno FO], neboť znalecký posudek od [tituly před jménem] Jana [anonym] trpí z pohledu soudu několika zcela zásadními nedostatky. Jedním z nich je fakt, že p. [anonym] nikdy žalobkyni a) osobně nevyšetřil. Dělat závěry o zdravotním stavu osoby, a to konkrétně ohledně její možnosti pohybovat se po domě, obstarávat si věci, hygienu, atd. toliko „od stolu“ v daném případě dle názoru soudu nelze. Z pohledu soudu je nutno vždy pacienta vyšetřit, a to zvláště v případě, kdy je jeho zdraví zásadně zasaženo a je otázkou, do jaké míry je schopen se vůbec sám o sebe postarat. To, že p. [anonym] nevyšetřil žalobkyni a nebyl ani u ní doma se pak promítá do více částí posudku, kdy je například předpokládáno, že byt žalobkyně a) má bezbariérovou úpravu, ačkoliv tomu tak fakticky být nemusí (viz ústní výpověď p. [anonym]). S vybavením bytu, resp. jeho bezbariérovým přizpůsobením zásadně souvisí i možnosti žalobkyně a) v tom ohledu, do jaké míry se dokáže sama o sebe postarat. Pokud je tedy předpokládáno, že je zde bezbariérová úprava a je z toho vycházeno při hodnocení úkonů, které si je žalobkyně a) schopna zajistit sama, pak se může jednat, v případě, že znalec neprozkoumal dané prostředí osobně, o zcela zavádějící informaci. Posudek p. [anonym] přistupuje k dané problematice čistě formálně bez zohlednění toho, že na žalobkyni a), jejíž psychika je v důsledku úrazu poznamenána depresivními stavy a suicidálními myšlenkami, může působit velmi pozitivně, že se o ni stará manžel, který je ale již v důchodu a tedy nemůže zvládat všechny úkony tak, jak by je zvládal pečovatel v produktivním věku. Přitom to, že se o žalobkyni a) stará její manžel má zcela jistě pozitivní dopady na její psychiku [viz kontrolní lékařská zpráva, kde je zmiňován pozitivní dopad kontaktu s rodinou na žalobkyni a)]. Zcela je přehlížena psychika žalobkyně, která je narušena depresivními stavy a suicidálními myšlenkami, kdy je potřeba, aby na ni bylo neustále dohlíženo. Péči o žalobkyni a) tak nelze vykonat toliko skrze několik denních úkonů (pomoc s WC, hygienou, cvičením, oblékáním a jídlem) a pak se již o ni nestarat. Co se týče případného umístění žalobkyně a) do domova důchodců, rehabilitačního zařízení či jiného zařízení, kde by mohla být žalobkyni a) poskytována potřebná péče (dle tvrzení žalované za velmi nízké ceny), pak je přehlíženo, že by toto přemístění mohlo mít zcela zásadní (negativní) vliv na její psychiku, když by byla odtržena od rodiny. Navíc v takovém případě nelze vyloučit i zanedbání péče ze strany personálu daného zařízení, když žalobkyně a) potřebuje v podstatě nepřetržitou denní péči a v rámci daných zařízení má personál na starost vždy více osob, tedy se nemůže věnovat celý den toliko jedné osobě. Nadto je potřeba kontrolovat žalobkyni a) i kvůli proleženinám, kdy je potřeba ji kontrolovat pravidelně – to opět směřuje k nepřetržité péči. Možnost vyčíslení péče o žalobkyni a) skrze toliko několik úkonů denně tak nemá z pohledu soudu žádné opodstatnění a soud se tak k tomu názoru znalce nepřiklonil (a shodně by se postavil i k obdobným posudkům např. z oblasti ošetřovatelství, viz výše).

30. S ohledem na výše uvedené tak soud nepřistoupil ani ke zpracování revizního znaleckého posudku, jelikož oba znalci přistoupili k posouzení zdravotního stavu žalobkyně a) zcela odlišně, kdy jeden z názorů je zcela v rozporu se zjištěnými skutečnostmi ohledně zdravotního stavu [zejména psychiky žalobkyně a)] a nutnosti neustálého dohledu nad ní. Posudek p. [jméno FO] tak posuzuje stav žalobkyně a) komplexně včetně zohlednění jejího fyzického i psychického stavu, který byl dostatečně prozkoumán. Prozkoumáno bylo i prostředí, ve kterém se žalobkyně a) pohybuje. V případě posudku p. [anonym] nebyla znalcem žalobkyně a) osobně vyšetřena z fyzického a psychického hlediska a nebylo ani prozkoumáno prostředí, ve kterém se pohybuje. Posudek byl vyhotoven toliko na základě formálních zpráv, tzv. „od stolu“. Revizní znalecký posudek by tak dle názoru soudu nemohl do řízení přinést nic nového, neboť je patrné, že vždy budou převládat dva přístupy – jeden formálnější, kdy k žalobkyni a) bude vždy přistupováno tak, že v podstatě žalobkyně a) nepotřebuje celodenní péči, ale toliko pomoc s několika úkony denně a druhý, který zohledňuje to, že žalobkyně a) potřebuje mnohem rozsáhlejší péči a také celodenní podporu od rodiny a neustálý dohled zejména kvůli zasažení i své psychiky v důsledku úrazu.

31. Výše uvedené závěry pak soud zastává i s ohledem na § 13 zák. č. 89/[anonym] Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“), kdy obdobně k dané věci přistoupil i odvolací soud viz rozhodnutí Městského soudu ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka] (viz odst. 22 rozhodnutí), kde bylo uvedeno, že stav žalobkyně a) je takový, že vyžaduje neustálou péči a soud se ztotožnil se závěry p. [jméno FO].

32. Výše uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně.

33. Dle § 3028 o. z. (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

34. Dle § 415 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále i jako „s. o. z.“) každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

35. Dle § [anonym] s. o. z. (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

36. Dle § 442 s. o. z. (1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). (2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. (3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

37. Dle § 449 s. o. z. (1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. (2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře. (3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

38. V souladu s § 3028 odst. 3 o. z. se posoudí nárok žalobců podle předchozí právní úpravy (s. o. z.). Základ nároku není sporován, tudíž ho soud neposuzoval [nicméně jednalo se o škodu způsobenou na fakultativním výletu, který je součástí cestovní smlouvy dle ust. 852b odst. 1 písm. b) s. o. z., kdy odpovědnost je zde dána na základě § 852i odst. 2 s. o. z.]. Nárok žalobkyně a) na zaplacení náhrady nákladů za péči pak vyplývá z § 415, [anonym] odst. 1 a 2, § 442 a 449 odst. 1 a 3 s. o. z. (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 870/14, ohledně výkladu náhrady za péči i v případech, kdy se jedná o stabilitu zdraví poškozeného a ohledně nepřiměřeného břemene, kdy by se rodina poškozeného o něj měla starat bez nároku a náhradu, a sp. zn. I. ÚS 46/12 ohledně toho, že zlepšení zdravotního stavu může spočívat i v adaptaci se na vysoce nepříznivou životní situaci, či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] ohledně toho, že náhrada nákladů léčení zahrnuje i udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu a nikoliv toliko obnovení či zlepšení zdravotního stavu poškozeného). Předmětem řízení je však s ohledem na nesporné skutečnosti toliko rozsah poskytované péče (o to, zda má být přiznána náhrada za konkrétní úkony), dále časová náročnost daných úkonů (počet minut či hodin) a výše náhrady za 1 hodinu nákladů na péči (zda se jedná o sazbu dle vyhl. č. 505/[anonym] Sb. či nižší nebo vyšší). K rozsahu potřebné péče (k odůvodněnosti nároku u jednotlivých druhů úkonů)

39. Co se týče základu samotné péče, pak lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno, že „Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené [rodné přijmení] péči.“ nebo sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Jestliže ani po léčbě poškozený nedosáhne soběstačnosti v péči o sebe a svou domácnost a je nucen vyhledat pomoc třetích osob, nelze se dlouhodobě zcela spoléhat a využívat rodinné a přátelské solidarity při bezplatné péči o postiženého, vymyká-li se rozsah péče únosné míře pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu. Je věcí poškozeného, jaký způsob zajištění péče o svou osobu si zvolí…“. V daném případě je tak potřeba posoudit, do jaké míry jsou úkony činěny žalobcem b) pro žalobkyni a) na úrovni rodinné solidarity a do jaké míry nikoliv. Obdobně k tomu přistupuje i Městský soudu v Praze jakožto soud odvolací, když například ve svém rozhodnutí ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka], uvádí „Na nalézacím soudu nyní bude, aby postavil najisto, jaké úkony ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhlášce č. 505/[anonym] Sb., si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o žalobkyni a) a jaká je jejich časová náročnost, když přesně označí ty úkony, které lze po žalobci b) jako manželu žalobkyně a) požadovat v rámci manželské solidarity a péči o domácnost. V této souvislosti se vyrovná především s běžnou péčí o domácnost [příprava či donáška jídla, které žalobce b) rovněž konzumuje, tedy nepřipravuje výhradně pro žalobkyni a), společné trávení času – sledování TV apod.], avšak zároveň nepřehlédne dosud nezpochybněné žalobní tvrzení, že v důsledku invalidity žalobkyně a) se žalobce b) de facto zcela vzdal „svého“ života, aby mohl být žalobkyni a) jako manželce neustále „k dispozici“, což již rozhodně za projev běžné manželské solidarity v časovém období „doživotně“ považovat nelze. Soud nepřehlédne, že limit stanovený pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/[anonym] Sb., ve znění účinném k [datum] [anonym] činí [částka] za jednu hodinu a bude se zabývat výší úplaty, kterou by žalobkyně a) musela platit za zajištění péče profesionální pečovatelkou službou v rozhodném období v daném místě a čase. Rovněž zjistí, zda je žalobkyně a) poživatelkou sociální dávky – příspěvku na péči, a v kladném případě v jaké výši, a posoudí, zda uvedený příspěvek je namístě odečíst od náhrady, kterou žalobkyně a) požaduje. Poté, kdy tyto okolnosti budou najisto postaveny, stanoví celkovou výši nákladů na péči.“.

40. Soud tak bude postupovat v intencích výše uvedených názorů Nejvyššího soudu a odvolacího soudu. Nejprve je tak potřeba přistoupit ke zjištění toho, které úkony je možné podřadit pod rodinnou solidaritu a které již nikoliv. Lze se obecně ztotožnit s názorem, že u krátkodobých (v řádů týdnů či měsíců) zdravotních omezení se veškeré léčebné úkony či alespoň jejich většina dá podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu, zde se však jedná o úkony, které je potřeba činit každý den již po několik let (již více než 17 let). Jak vyplývá z výše uvedené judikatury, pokud jsou činěny úkony po dobu několika let na každodenní bázi, pak se nejedná o běžnou rodinnou solidaritu, jelikož tyto úkony již nadměrně zasahují do rodinného života. V tomto konkrétním případě jsou činěny žalobcem b) pro žalobkyni a) úkony spočívající v udržení zdraví žalobkyně a), které by nemusely být činěny, pokud by nedošlo k úrazu, kterým byla poškozena páteř žalobkyně a). Úkony jsou činěny již po několik let na denní bázi, tedy se může jednat o úkony, které jsou nad rámec rodinné solidarity.

41. První „kategorií“ (soud pro větší přehlednost sám rozčlenil úkony do sdružujících kategorií) úkonů, které žalobce b) pro žalobkyni a) činí, jsou úkony, které je nutné činit pouze proto, že došlo k úrazu, a které by bez této události nebylo vůbec nutné činit. Jedná se o úkony spočívající v rehabilitaci – tedy cvičení na [Anonymizováno]. Tato rehabilitace je nutná pouze v důsledku daného úrazu páteře a je nutné ji provádět denně po dobu několika let (v podstatě až do konce života), což je dozajista nadměrně zatěžující pro rodinu a svou dlouhodobostí a denní frekvencí (resp. 2 x denně na každém stroji), takže lze konstatovat, že toto rozhodně nespadá do rodinné solidarity.

42. Druhou kategorií jsou úkony, které by bez úrazu zvládla žalobkyně a) provádět sama a které souvisí s běžným životem. Úkony by tak byly prováděny, ať už by došlo k úrazu či nikoliv, ale v důsledku úrazu je však musí činit jiný člen rodiny a to zčásti [pomáhá s nimi žalobkyni a)] či zcela. Bude se tak jednat zejména o úkony spojené s: (i) cévkováním (tedy náhradu za použití WC kvůli odvodu moči z těla, což by bez úrazu zvládla žalobkyně sama), (ii) oblékáním, obouváním a přesunem z postele, (iii) přesun na WC, výběr stolice a ranní hygiena a (iv) večerní hygiena vč. sprchování. Je totiž patrné, že tyto úkony by za normálních okolností [tedy bez zranění žalobkyně a)] nemusely být žalobcem b) vůbec vykonávány. Nadto se nejedná o úkony, jejichž časová dotace by byla zanedbatelná (viz dále) a jejich vykonávání každý den rozhodně zatěžuje rodinné příslušníky nad rámec rodinné solidarity.

43. V třetí kategorii jsou úkony, které by pečující osoba zřejmě vykonávala alespoň v nějakém omezeném rozsahu pro poškozeného v rámci běžného rodinného soužití, či úkony, které s ohledem na časové možnosti běžně činí jeden z členů rodiny, a to pravidelně i po více let (např. jeden člen rodiny chystá snídani, oběd či večeři pro ostatní). Dále jsou zde úkony, které běžně činí alespoň jeden člen domácnosti pravidelně, a tedy to, že v rámci jejich provádění uspokojí svou potřebu a i potřebu dalšího rodinného příslušníka, není podstatným zásahem do jeho časového harmonogramu (opět např. příprava jídla, kdy osoba, která si připravuje snídani, oběd či večeři pro sebe dozajista za minimální navýšení času na přípravu zvládne připravit to samé jídlo i pro dalšího rodinného příslušníka). Soud shledal, že tyto úkony lze podřadit pod rodinnou solidaritu, byť jsou činěny jednou osobou pravidelně i po značně dlouhou dobu. V tomto konkrétním případě se jedná o úkony související s přípravou jídla či jeho dovezení. Nelze totiž přehlédnout to, že manželé si běžně v rámci rodinného soužití pro sebe navzájem připravují jídlo, a také skutečnost, že žalobce b) by si pravidelně jídlo chystal i sám pro sebe a to, že ho připraví i pro žalobkyni a) nelze brát jako nadměrně zatěžující úkon. Nutnost tohoto úkonu vzniká i v běžném životě, a nikoliv toliko na základě úrazu (jiné by to mohlo být v případě nutnosti přípravy složitých – speciálních pokrmů v souvislosti s úrazem, např. pokud by zde byl nutný určitý druh diety či by bylo třeba pokrmy složitě připravovat, což by si vyžádalo neobvyklou časovou dotaci, atd. – pak by navýšení času přípravy nemuselo spadat do rodinné solidarity). Pokud je s tímto úkonem spojeno i podání léků, pak soud uvádí, že podání léků lze brát jako běžnou rodinnou solidaritu, kdy je i běžné, že rodinní příslušníci berou léky delší dobu (např. v případě cukrovky, po operacích - na ředění krve, atd.). Tento úkon není ani časově nijak zvlášť zatěžující (netrvá dlouho) a v životě jeho potřeba vzniká i bez úrazu (léky lze užívat i třeba jen kvůli nedostatku hořčíku, železa, apod.). Úkony jako příprava jídla a podávání léků jsou běžně mezi rodinnými příslušníky činěny jako rodinná solidarita, a to i v případě toho, že jsou tyto úkony činěny na denní bázi po dobu několika let (opět by mohla jiná situace být v případě časově náročného podávání léků či jiných léčivých látek, což zde ale nebylo tvrzeno ani prokázáno).

44. Do výše uvedené třetí kategorie spadají i polední přestávky. Soud tento úkon nepřiznal, jelikož se jedná o časový úsek dne, kdy má žalobce b) čas v podstatě pro sebe či pro péči o dům či zahradu. Žalobce b) by se o dům či zahradu musel starat, i kdyby žil sám, tedy to, že se o dům a zahradu stará, i když žije s žalobkyní a), tak toto lze podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu. I v běžných rodinných vztazích se o úklid domácnosti může kvůli různým časovým harmonogramům členů rodiny starat toliko jedna osoba. Nejedná se o nic neobvyklého, co by přesahovalo běžnou rodinnou solidaritu. Žalobce b) uvedl, že během této pauzy činí i úkony pro žalobkyni a) spočívající v ohřevu bačkor, vyzvednutí poukazů na pleny, vyzvednutí plen a podložek, vyzvednutí poukazů na katetr a odvoz k reviznímu lékaři, odvoz poukazů na katetr do lékárny a objednání, odvoz katetrů z lékárny. Byť nahřívání bačkor dělá žalobce b) pravidelně, pak nejde o zvlášť časově náročný úkon a lze jej podřadit pod rodinnou solidaritu ze stejného hlediska jako podání léků. Ostatní úkony (vyzvedávání poukazů, katetrů, plen, atd.) nejsou činěny každodenně, ale toliko v rámci několika hodin za jedno kalendářní čtvrtletí. Celkem se jedná o 13,5 hodiny za jedno kalendářní čtvrtletí, což rozhodně nesvědčí o časové náročnosti daných úkonů a o tom, že by mohly zásadně negativně ovlivnit život rodinných příslušníků, poskytujících péči poškozenému. Tedy tyto úkony lze podřadit pod běžnou rodinnou solidaritu.

45. Specifickým případem je dle názoru soudu sledování televize, kdy je sice běžné, že se rodinní příslušníci spolu dívají na televizi a sledování televize je běžně označováno za volnočasovou aktivitu, a proto se tento úkon jeví jako dobrovolná aktivita, která nesouvisí s úrazem a péči žalobce b) o žalobkyni a). Nicméně v případě žalobců tomu tak zcela není, neboť žalobce b) se očividně dívá s žalobkyní a) na televizi zejména kvůli tomu, že to na ni pozitivně působí (zřejmě na její duševní zdraví). On se následně dívá na televizi, resp. na to co ho baví, či si čte až později večer, když žalobkyně a) spí (nicméně musí počítat s ranním vstáváním kvůli péči o žalobkyni, tedy v tomto ohledu je jeho volný čas omezen). Tedy v tomto ohledu lze předpokládat, že se žalobce b) v podstatě každodenně obětuje pro žalobkyni a) a dává přednost tomu, že se spolu dívají na to, co chce sledovat žalobkyně a). Žalobce b) tak do jisté míry obětuje vlastní čas, aby docházelo k pozitivnímu vlivu na psychiku žalobkyně a). V tomto případě tak soud posoudil, že dívání se na televizi zčásti spadá do rodinné solidarity, ale to toliko z , jelikož nelze předpokládat, že bez úrazu žalobkyně a) a s tím spojeným poškozením zdraví by se žalobce b) každý večer, den co den, díval s žalobkyní a) na televizi, zejména na to, na co se chce dívat ona. Ze zhruba tak u žalobce b) dochází k obětování se ve prospěch žalobkyně a) (v tomto ohledu soud dospěl k odhadu na základě § 136 o. s. ř. – vlastní úvahou). Nelze však přehlédnout to, že během dne je nutný neustálý dohled nad žalobkyní kvůli jejím suicidálním myšlenkám. Tedy i dívání se na televizi (TV) v sobě zahrnuje zčásti dohled nad žalobkyní, kdy současně probíhá i sledování TV.

46. Výše uvedené zhodnocení odůvodněnosti jednotlivých úkonů soud provedl tak, že zhodnotil s ohledem na obvyklost úkonů prováděných v rámci rodiny mezi rodinnými příslušníky se zohledněním dlouhodobosti (počtem dnů, týdnů měsíců či let, po které je potřeba úkony provádět) a se zohledněním denní frekvence provádění daných úkonů. Nicméně v případě žalobkyně a) je potřeba zohlednit ještě jednu skutečnost, a to, že je na ni potřeba celodenně dohlížet kvůli jejím depresivním stavům a suicidálním myšlenkám. V podstatě během celého dne tak veškeré úkony obsahují zároveň i úkon „dohledu“ nad žalobkyní a), který soud nepovažuje za důvodný pouze v případě, kdy jsou prováděny úkony spadající pod rodinnou solidaritu [ty v sobě de facto zahrnují i to, že osoby jsou při nich i spolu, tedy dohled je v nich podstatě obsažen – byť v rámci přípravy jídla spolu osoby být nemusí, pak v tomto případě spolu jsou minimálně při jeho konzumaci, neboť žalobkyně a) v tomto ohledu potřebuje i asistenci – p. [jméno FO] nyní uvedl, že žalobkyně a) již má problémy i s udržením skleničky].

47. Lze rovněž poukázat na to, že úkony, které jsou činěny v rámci rodinné solidarity, když se o poškozeného [žalobkyni a)] stará rodinný příslušník [žalobce b)], jsou de facto benefitem pro žalovanou, kdy ta takto nemusí hradit úkony, které by jinak hradila, pokud by se o žalobkyni a) staral profesionál. V takovém případě by totiž musela hradit i přípravu jídla, podávání léků (viz například ceník G-centra), dále i ubytování a obstarávání běžných záležitostí jako praní prádla, apod. K časové délce jednotlivých úkonů 48. Jak již soud uvedl výše v rámci vypořádání se s rozdílnými závěry znaleckých posudků, tak v případě délky úkonů je z jeho pohledu potřeba zohlednit i to, že žalobci jsou již staršími osobami, kdy nebylo vyloučeno to, že by úkon mohl trvat i desítky minut ev. i hodinu (viz výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]). To zvláště v případě, kdy je vhodné, aby se o žalobkyni a) staral rodinný příslušník, neboť vliv rodiny působí pozitivně na psychiku žalobkyně a), která byla rovněž úrazem citelně zasažena. Pokud je tedy nutné, aby se o manželku v důsledku toho, že je to potřeba kvůli úrazu, ze který odpovídá žalovaná, staral její manžel, který je ale již starší a úkony mu mohou trvat déle než pečovateli v produktivním věku, pak nelze omezovat délku trvání úkonů pouze na dobu, za kterou by je zvládl provést pečovatel v produktivním věku. Nutnost péče skrze starší osobu (manžela) je zde dána v důsledku úrazu a jeho negativního dopadu na psychiku žalobkyně a).

49. K délce úkonů nelze rovněž přistupovat pouze mechanicky tak, jako by se v případě žalobkyně a) jednalo o osobu, která by byla jinak soběstačná. Žalobkyně a) je odkázána na neustálou pomoc žalobce b), který se o ní neustále stará a to nejen, co se týče předmětných úkonů, ale je jí k dispozici neustále, tedy i mimo čas, kdy jsou prováděny dané úkony. Tuto péči nelze mechanicky ocenit jen skrze několik „krátkominutových“ úkonů. Dle názoru soudu je k dané péči potřeba přistupovat tak, že je poskytována od 6:00 do 22:15 v podstatě nepřetržitě, kdy většinu času zaberou úkony uvedené v harmonogramu předloženém žalobci, kdy od tohoto časového úseku je potřeba odečíst úkony, které náleží do rodinné solidarity (viz výše).

50. Dále je potřeba zohlednit i to, že i kdyby žalobce b) neposkytoval žalobkyni a) péči v podstatě nepřetržitě, ale toliko skrze výše uvedené úkony, pak je jeho den „rozkouskován“ tak, že v mezidobí mezi úkony nemá žalobce b) šanci žít vlastní život, a je tedy potřeba k tomu i v takovém případě přistupovat tak, že se jedná o péči nepřetržitou (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19).

51. To, že péče je poskytována v podstatě nepřetržitě od 6:00 do 22:15 podporuje i ta skutečnost, že na žalobkyni a) je potřeba neustále dohlížet i kvůli suicidálním myšlenkám, které vznikly v souvislosti s úrazem. Jak tedy bylo uvedeno výše, v takovém případě je v podstatě odůvodněný dohled po celý den a není tedy nutné na minutu přesně odhadovat časové dotace jednotlivých úkonů, jelikož i kdyby úkon trval 30 minut namísto 45, pak lze uvést, že úkon tedy probíhal po dobu 30 minut a ve zbytku (15 minut) probíhal dohled na žalobkyní a) kvůli depresivním stavům a suicidálním myšlenkám. Péče tedy v takovém případě probíhá naprosto odůvodněně a účelně od 6:00 do 22:

15. V daném případě je totiž potřeba rozlišovat případy, kdy se bude jednat o osobu, která v důsledku úrazu potřebuje pomoci s určitými úkony, ale její psychika nebyla výrazněji zasažena, a osobu, jejíž psychika byla výrazně zasažena, a která v důsledku toho potřebuje neustálý dohled. Pokud totiž úraz spočívá v tom, že psychika zasažena nebyla a daná osoba nepotřebuje neustálý dohled, ale toliko pomoc s několika úkony, pak se jeví namístě přístup skrze vyčíslování časové dotace jednotlivých úkonů a zkoumání toho, které úkony jsou účelné a které nikoliv apod. V případě, kdy je však zasažena psychika poškozené osoby v důsledku úrazu, pak je potřeba k případu přistupovat spíše tak, že je odůvodněna veškerá péče poskytovaná během celého dne, neboť v čase, kdy nejsou prováděny určité úkony (ale i v podstatě během jejich provádění), je na poškozenou osobu dohlíženo, tedy celý den probíhá i dohled, který je důležitý kvůli psychickému stavu poškozené osoby. Od tohoto celodenní dohledu je pak účelné toliko odečíst úkony, které spadají do běžné rodinné solidarity, neboť ty rovněž zahrnují to, že daní rodinní příslušníci jsou během těchto úkonů spolu, a tedy i dohled probíhá v rámci rodinné solidarity.

52. Dále je potřeba také zohlednit to, že přítomnost rodiny v blízkosti žalobkyně a) a kontakt s ní na žalobkyni a) evidentně působí pozitivně, což naplňuje požadavek Ústavního soudu ČR na to, že je potřeba vše činit tak, aby poškozené osoby i žít chtěly (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 664/19).

53. S ohledem na to, že žalobci dostatečně prokázali potřebu provádění jimi uvedených úkonů během dne a i jejich časový rozsah, kdy znalec uvedl, že úkony mohou trvat v takové délce, jakou uvádí žalobci, a dále s ohledem na to, že žalobce b) je žalobkyni a) k dispozici v podstatě neustále, a také proto, že je potřeba mít nad žalobkyní neustálý dohled kvůli zásahu do její psychiky, soud přiznal celou časovou dotaci na dané úkony tak, jak jí požadují žalobci s tím, že od ní odečetl toliko úkony spadající zjevně do běžné rodinné solidarity (viz výše). K ohodnocení hodinové sazby péče o žalobkyni a)

54. V rámci ohodnocení hodinové sazby péče o žalobkyni a) soud vycházel z judikatury: nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 46/12, kde je uvedeno, že „Jak plyne přímo z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka][anonym] takováto ošetřovatelská péče o těžce postiženého člověka může probíhat i v řádu let. Nejvyšší soud v citovaných rozhodnutích aproboval rovněž postup, v souladu s nímž se má za přiměřené vycházet při ocenění ošetřovatelské péče o příbuzného [za použití úvahy soudu ve smyslu § 136 o. s. ř.] z odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška k zákonu o sociálních službách"). Podle Nejvyššího soudu nárok na náhradu účelných nákladů spojených s léčením, třebaže vzniká podle § 449 odst. 3 občanského zákoníku přímo těm, kdo náklady vynaložili (tedy pečujícím), je přímo součástí celkového nároku poškozeného na náhradu škody na zdraví vůči škůdci. Jestliže přitom škůdce za škodu odpovídá v plném rozsahu (poznámka: což ostatně platí i ve stěžovatelově případě), pak jeho povinnost k náhradě škody může být snížena jedině z důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 450 občanského zákoníku. Proto nemůže být snížena například proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči [shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v této souvislosti hovoří o příspěvku na péči o osobu blízkou, jenž byl nahrazen příspěvkem na péči].“, dále sp. zn. I. ÚS 2930/13, kde je uvedeno „V případě, že tuto péči poskytuje osoba blízká, je při výpočtu výše nákladů nutné respektovat judikaturu Nejvyššího soudu a vycházet z částky, kterou by poškozená osoba zaplatila za odborné pečovatelské služby.“, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno, „Při stanovení výše náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, může soud vycházet podpůrně a přiměřeně i z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/[anonym] Sb., nemůže však bez dalšího vyjít z částek odvozených z profesionální sféry. Úvaha soudu (§ 136 o. s. ř.) je opodstatněná, jestliže se opírá o minimální mzdu podle nařízení vlády č. 567/[anonym] Sb., kterou by musel poškozený zaplatit potřebnému počtu pečovatelů pracujících na úvazek odpovídající době či úkonům k provedení nezbytných činností péče o jeho osobu.“.

55. Lze tak shledat, že přesná pravidla pro stanovení náhrady na péči stanovena nejsou, nicméně lze vycházet z ocenění dle vyhl. č. 505/[anonym] Sb. Soud se k tomuto postupu v tomto řízení přiklonil, neboť toto ohodnocení bere jako spravedlivé s ohledem na to, že v případě vyhlášky se jedná o ocenění úkonů sociálních služeb, které v podstatě žalobce b) žalobkyni a) poskytuje. Soud tak shledal, že výše nároku ve výši [částka] za hodinu (viz § 5 vyhl. č. 505/[anonym] Sb.) je adekvátní jakožto náhrada nákladů za péči o žalobkyni a). Žalobci vyčíslili výši celkového nároku na základě toho, že vynásobili celkový počet hodin částku toliko [anonym] [částka]/hodinu (byť si byli vědomi toho, že hodnota uvedená ve vyhlášce je vyšší, a to [částka]/hodinu, nicméně ocenění bylo provedeno na základě ceníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym][právnická osoba]., viz č.l. 6 a 68 spisu). Soud vázán žalobním návrhem by nemohl přiznat více, než je celková částka požadována v žalobě. Tedy, pokud by soud uznal žalobcům všechny úkony, které požadují (vč. časového rozsahu jednotlivých úkonů), pak by jim nemohl přiznat za hodinovou sazbu více než [anonym] [částka]/hodinu, jelikož, pokud by jim přiznal více, pak by došlo k překročení žalobního nároku uplatněného v žalobě. Jelikož však soud žalobcům, resp. žalobkyni a), některé úkony nepřiznal, pak shledal za spravedlivé, aby jim byla přiznána hodinová sazba za 1 hodinu na úrovni [částka]/hod. (daným přiznáním nedojde k překročení celkově uplatněného nároku).

56. Soud zkoumal i to, kolik by žalobkyně a) zaplatila za poskytování předmětných služeb u profesionálních společností, které danou péči poskytují. V tomto ohledu lze konstatovat, že v případě G-centra není uveden ceník. V případě [jméno FO] se jedná především o služby domova důchodců, kdy je patrné, že zde se zřejmě nebudou věnovat žalobkyni a) zcela individuálně celý den, ale budou se průběžně starat o všechny osoby současně, to ostatně vyplývá i z programu [jméno FO], který je nastaven spíše na hromadné zajišťování aktivit. Jedinou položkou ceníku [jméno FO], která by mohla odpovídat hodinovému ocenění péče o žalobkyni, kdy lze předpokládat, že by žalobkyni a) byla věnována plná pozornost celou hodinu, je položka „poskytování fakultativních služeb“, která je oceněna částkou [částka]/hodinu. Je však otázkou, zda by žalobkyni a) vůbec mohly být pravidelně takto služby poskytovány, neboť je patrné, že zaměstnanci [jméno FO] se budou muset věnovat i ostatním osobám, a tedy pravděpodobně každý den nebudou moci trávit celý den se žalobkyní a). Nelze se ztotožnit s tím, že by byla žalobkyni a) poskytovaná dostatečná péče v dosavadním rozsahu toliko za [částka]/den. Nadto není patrné, že by byl [jméno FO] vybaven rehabilitačními přístroji, které žalobkyně a) potřebuje. Ze sazebníku domova se zvláštním režimem [právnická osoba]. nevyplývá, které služby jsou zcela hrazeny z ev. pojištění a které se hradí separátně přímo klienty. Jsou zde uvedeny toliko ceny za ubytování a stravování a dále je zde uvedeno, že si některé úkony hradí klient sám (masáž, pedikúra, kadeřník). Je tak pravděpodobné, že péče nad rámec ubytování a stravování je hrazena separátně (informace o ceně za tyto služby zde chybí). Dále není ani patrné, zda je toto zařízení vybaveno potřebným rehabilitačním vybavením a zda by zajistilo za danou částku stejnou péči, jako je žalobkyni a) poskytována doma. Dále není jasné, zda by se nepřipláceno za rehabilitaci jako takovou či za častější rehabilitaci.

57. V rámci ceníku pečovatelských služeb [právnická osoba]. je vidět, že většina úkonů se pohybuje okolo ceny [částka]/hod. Nicméně jsou zde i služby, které jsou hrazeny dle úkonů nikoliv hodin, např. velký nákup [částka]/úkon či praní na kilogramy prádla atd. Je tak pravděpodobné, že pokud by se daní pracovníci starali o všechny potřeby žalobkyně a), pak by se mohla v průměru hodinová sazba pohybovat i nad [částka]/hodinu. Ze sazebníku úkonů Centra sociálních služeb [anonym][právnická osoba]. je patrné, že ceny se pohybují okolo [anonym] [částka]/hodinu, což se blíží maximální hodnotě dle vyhlášky č. 505/[anonym] Sb. (i zde je na ni přímo odkazováno, co se cen týče, nicméně ceny odpovídají maximálním cenám ve znění vyhlášky účinné do [datum] [anonym]). Lze tak shledat, že na trhu lze nalézt i pečovatelské služby, které se pohybují okolo [částka]/hodinu, nicméně je otázkou, zda by mohly být tyto služby poskytovány žalobkyni a) pravidelně tak, jak je poskytuje žalobce b). Tyto pochybnosti se objevují i v případě, kdy by byla žalobkyně a) přímo umístěna v zařízení, kde by jí měly být služby poskytovány, neboť personál se zde stará najednou o více osob a je tak otázkou, zda by měl čas věnovat žalobkyni a) individuální zdravotní péči (v případě G-centra je napsáno u položky 5. „Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím“, že tento úkon je potřeba dopředu objednat a může být z kapacitních důvodů i odmítnut – je tak možné, že požadavky žalobkyně na individuální péči by byly z kapacitních důvodů odmítány z důvodu nedostatku personálu – resp. nelze to vyloučit, neboť každé zařízení pracuje s určitým počtem personálu, resp. odhadem potřeby personálu na určitý počet lidí, apod.). Subjekty na trhu však často mají ceny blízké vyhlášce, někdy subjekty přímo na vyhlášku odkazují.

58. Náhrada za péči na úrovni maximální ceny stanovené dle vyhl. č. 505/[anonym] Sb. je tak dle soudu adekvátní náhradou za péči, neboť je patrné, že tržní subjekty nabízí danou péči za ceny blízké této ceně a nadto přímo na vyhlášku odkazují. Ani porovnání s tržními nabídkami tak soud nepřesvědčilo o tom, že by se měla péče hodnotit jinou sazbou než je maximální sazba dle vyhl. č. 505/[anonym] Sb., tedy [částka] na hodinu, a to i s ohledem na kvalitu péče ze strany žalobce b), která je příkladná (viz výpověď p. [jméno FO]), nepřetržitá a v prostředí, které je přizpůsobeno přesně pro žalobkyni a) (například jsou zde již zmiňované rehabilitační stroje MOTOMED a a VERTIKÁL). Tedy jedná se o služby na úrovni čistě individuálního přístupu, které běžná zařízení dle názoru soudu nejsou s největší pravděpodobností schopna žalobkyni a) zajistit, s ohledem na to, že se jejich personál průběžně stará o více osob. K odečtení příspěvku na péči 59. Co se týče případného snížení dané náhrady na základě toho, že žalobkyně a) pobírá příspěvek na péči, pak soud vychází z judikatury: nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 46/12, kde je uvedeno „Jestliže přitom škůdce za škodu odpovídá v plném rozsahu (poznámka: což ostatně platí i ve stěžovatelově případě), pak jeho povinnost k náhradě škody může být snížena jedině z důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 450 občanského zákoníku. Proto nemůže být snížena například proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči [shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v této souvislosti hovoří o příspěvku na péči o osobu blízkou, jenž byl nahrazen příspěvkem na péči].“, proti tomu stojí judikatura Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Pokud je poškozenému v systému sociálního zabezpečení (sociálních služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby při péči o jeho vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, je třeba k této skutečnosti přihlédnout při rozhodování o výši náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (péčí) a poskytnutý příspěvek od této náhrady odečíst.“ a sp. zn. [spisová značka][anonym], kde je uvedeno „Je-li poškozenému v systému sociálního zabezpečení (služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby při péči o jeho vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, je třeba k této skutečnosti přihlédnout při rozhodování o výši náhrady škody na zdraví v podobě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (péčí) a poskytnutý příspěvek od náhrady nákladů péče odečíst. … Tento závěr činí Nejvyšší soud při vědomí nálezu ze dne [datum] [anonym], sp. zn. I. ÚS 46/[anonym], v němž Ústavní soud vyslovil, že povinnost k náhradě škody nemůže být snížena proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči; tento závěr byl však vyvozen z předchozí judikatury Nejvyššího soudu (srov. citované rozhodnutí sp. zn. [spisová značka][anonym]), a nezohledňuje tak dostatečně účel daného příspěvku v rámci odlišně koncipovaných sociálních služeb, které stát osobám v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu prostřednictvím státního rozpočtu zajišťuje. Dovolací soud má tudíž za to, že je na místě tento právní závěr revidovat (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] [anonym], sp. zn. IV. ÚS 301/05), naopak je nutno vycházet z toho, že v rozsahu nákladů na péči hrazených státem v podobě příspěvku na péči nemůže poškozenému vzniknout skutečná škoda (§ 442 odst. 1 obč. zák.), a zmíněný příspěvek je tak třeba zohledňovat při stanovení výše náhrady nákladů spojených s léčením podle § 449 odst. 1 obč. zák. Z uvedeného vyplývá, že je-li poškozenému v systému sociálního zabezpečení (služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby při péči o jeho vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, je třeba k této skutečnosti přihlédnout při rozhodování o výši náhrady škody na zdraví v podobě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (péčí) a poskytnutý příspěvek od náhrady nákladů péče odečíst. Dospěl-li odvolací soud k témuž závěru, je napadené rozhodnutí z pohledu uplatněného dovolacího důvodu správné, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně c) v části, kde je napadena měnící část rozhodnutí odvolacího soudu ohledně nároku na náhradu nákladů na léčení, podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.“. K domnělému rozporu v závěrech výše uvedených soudů se nakonec vyjádřil Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III. ÚS 4194/18-2 tak, že uvedl „Konkrétní námitky stěžovatelky jsou pak založeny na tom, že napadené rozsudky Nejvyššího soudu jsou v rozporu s dřívější judikaturou Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 46/12 a nález sp. zn. I. ÚS 2930/13). K tomuto Ústavní soud odkazuje na nedávné usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] [anonym] sp. zn. II. ÚS 359/19, v němž byla identická právní otázka řešena a v němž Ústavní soud konstatoval, že (jde-li o nález sp. zn. I. ÚS 46/12) "je třeba upozornit na to, že stěžovatelka cituje pouze Ústavním soudem uvedená obecná úvahová východiska pro posouzení jiné právní otázky, když nosnou otázkou nálezu sp. zn. I. ÚS 46/12 nebyla otázka, zda může být výše přiznané náhrady škody snížena proto, že poškozený je příjemcem příspěvku na péči ve smyslu § 7 zákona o sociálních službách, nýbrž otázka, zda je možné podřadit náhradu nákladů za pečovatelskou službu pod účelné náklady spojené s léčením. Otázkou, zda se závěry plynoucí z dřívější judikatury obecných soudů (např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka][anonym] ze dne [datum] [anonym]), podle níž nebylo možné snížit přiznanou výši náhrady škody o příspěvek na péči o osobu blízkou, který byl poskytován nikoli poškozenému, ale osobě pečující podle § 80 a násl. zákona o sociálním zabezpečení, uplatní i po přijetí nové právní úpravy obsažené v zákoně o sociálních službách, se však Ústavní soud v předmětném nálezu blíže nezabýval, neboť tato otázka nebyla v předmětném řízení předmětem jeho ústavněprávního přezkumu." Dále k tvrzenému rozporu s nálezem sp. zn. I. ÚS 2930/13 Ústavní soud uvedl, že "důvodem stěžovatelkou citované výtky Ústavního soudu směřované obecným soudům nebylo to, že tyto tehdejšímu stěžovateli snížily přiznanou výši náhrady škody o přiznaný příspěvek na péči, ale to, že tak učinily automaticky, aniž by ve svých rozhodnutích uvedly, z jakého důvodu tak činí a z jakého důvodu se odchylují od dosavadní soudní praxe. To však není nynější případ, neboť dovolací soud v právě posuzované věci řádně a logicky odůvodnil, z jakého důvodu je namístě soudní praxí dříve vyslovené závěry revidovat, přičemž poukázal zejména na změnu právní úpravy a zákonodárcem nově přijatou koncepci systému sociálních služeb." S uvedeným vypořádáním se s tvrzeným rozporem s dřívější judikaturou se Ústavní soud i nyní plně ztotožňuje. Dále Ústavní soud konstatuje, že interpretace provedená Nejvyšším soudem, dle které nárok podle § 449 občanského zákoníku v rozsahu vypláceného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nevzniká, není v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, tudíž není zde otevřen prostor pro kasační zásah Ústavního soudu.“.

60. S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že dle názoru Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR je nyní nutné odečítat daný příspěvek, který osoba pobírá dle zákona o sociálních službách od přiznané náhrady. Ostatně i žalobci sami v rámci určení finální výše nároku danou částku příspěvku odečetli (viz č.l. 6 spisu).

61. Soud k tomuto uvádí, že je potřeba zohlednit i to, že žalobce b) pro žalobkyni a) činí úkony nejen mezi 6:00 a 22:15, ale i v noci, tedy mezi 22:15 a 6:00 [jedná se o přetáčení, např. okolo 2:00, cévkování (viz č.l. 172 spisu)]. Ohodnocení tohoto přetáčení lze velmi těžkou odhadnout, když může být každou noc v jiném počtu a trvat jinak dlouho (zde není dána taková pravidelnost jako u denního programu, viz výše). Soud však je toho názoru, že i toto musí být zohledněno. V daném případě tak přiznal dle § 136 o. s. ř. náhradu ve výši příspěvku [částka]/měsíčně (tedy [částka]/den) jakožto náhradu za noční pomoc žalobkyni a), tedy zejména za její noční přetáčení. I toto totiž nadměrně zatěžuje rodinný život a nemuselo by se to dělat, pokud by nedošlo k úrazu (běžně se člověk přetáčí v noci sám svým vlastním pohybem těla).

62. Soud tak v rámci výpočtu hodnoty za náhradu péče o žalobkyni a) odečetl od výše náhrady příspěvek ve výši [částka] měsíčně od Úřadu práce v [anonym], kdy ale zároveň žalobkyni a) přiznal náhradu za péči ve výši [částka] měsíčně za noční pomoc žalobkyni a). Náhrada za tuto noční péči je ve výši příspěvku. Soud tak s ohledem na noční péči žalobce b) o žalobkyni a) de facto kompenzoval odečtení příspěvku na základě noční péče o žalobkyni a), jelikož se jeví jako nespravedlivé, aby za noční péči mezi 22:15 a 6:00 o žalobkyni a) nebyla poskytnuta žádná náhrada. Ke zdanění náhrady za péči 63. Žalovaná rovněž nadnesla ve sporu otázku zdanění náhrad za péči. K tomuto soud uvádí, že nevidí důvod pro ponižování daného nároku o ev. zdanění. V daném případě je přiznávána náhrada, která má soukromoprávní povahu. Je pak až na daňové úpravě, zda bude daný nárok zdaněn či nikoliv. Dle názoru soudu nelze v rámci soukromoprávního nároku automaticky promítat veřejné – daňové právo (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym]). Byť by soukromé subjekty (poskytovatelé sociálních služeb) daň z dané částky platily, pak nelze touto optikou promítat daňové právo do výše uvedeného soukromoprávního nároku na poskytnutou péči.

64. Promítnutí zdanění do dané náhrady za péči by tak reálně snížilo výši soukromoprávního nároku žalobkyně a). Pro takový postup zde ale dle názoru soudu nejsou žádné důvody. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce b) poskytuje žalobkyni a): - neustálou péči v domácím prostředí, které jí vyhovuje, kde má kontakt s rodinou (zejména žalobcem b) – manželem), což na ni pozitivně působí, - že je jí neustále k dispozici (i mimo pravidelnou péči reprezentovanou zmíněnými úkony) a - že je daná domácnost vybavena i stroji (MOTOMED a VERTIKÁL), které žalobkyně a) nutně potřebuje pro rehabilitaci. Lze s velkou mírou pravděpodobnosti říci, že takovou péči (ještě k tomu v takovém kontaktu s rodinou) by jinde žalobkyně a) neobdržela a pravděpodobně by jí ani fakticky nemohla být poskytnuta s ohledem na to, že domovy důchodců či zdravotnická/rehabilitační zařízení se starají většinou o více klientů. Cena péče u zařízení, u kterých není patrné, že by byly nějak zvlášť vybaveny rehabilitačními stroji a že by zde byla možnost zcela individuálního přístupu ke klientovi po celý den, se pohybuje mezi 100 - [anonym] [částka]/hodinu. Soud tak považuje za přiměřené, aby náhrada byla poskytnuta na úrovni [částka]/hodinu dle tedy účinné vyhl. č. 505/[anonym] Sb., když se jedná o péči, kdy je určitá osoba neustále k dispozici poškozenému a poškozený se pohybuje v prostředí, které je upraveno podle jeho individuálních potřeb a má neustálý kontakt s rodinou, který jinde mít nemůže.

65. Nadto, jak již bylo poznamenáno výše, žalovaná profituje z toho, že na rozdíl od umístění žalobkyně a) do určitého zařízení (domova důchodců, zdravotnického/rehabilitačního zařízení atd.) nemusí platit náklady, které jsou s tímto umístěním spojené, oproti domácí péči (tedy nemusí platit náklady na stravu a její podávání, ubytování, podávání léků, návštěvy u lékaře, vyzvedávání pomůcek, atd.). Shrnutí 66. Soud tak pro zpřehlednění připojuje tabulku, ve které je uveden přehled denního programu (uveden zjednodušeně – tedy ne vždy musí daná kolonka obsahovat všechny položky, jak je uvedeno, jedná se o orientační přehled, jež je podrobněji rozepsán výše, kde se soud podrobně věnoval každé položce), nárokovaná časová dotace a to, kolik z daného nároku soud skutečně přiznal a dále je zde patrný součet jednotlivých hodnot a také právní kvalifikace daného úkonu dle vyhl. č. 505/[anonym] Sb. Zároveň soud uvádí, že každý úkon v sobě vedle mimo danou činnost jako je cévkování, rehabilitace na strojích, atd., zahrnuje v podstatě i dohled (kvůli depresím a suicidálním myšlenkám), byť takovýto dohled není uveden mezi úkony v § 5 vyhl. č. 505/[anonym] Sb., pak ho lze dle názoru soudu podřadit pod § 5 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 505/[anonym] Sb., jelikož vliv žalobce b) na žalobkyni a) nespočívá ve finále toliko v dohledu, ale i v tom, že to, že se o ni stará rodinný příslušník, ji pomáhá zvládat lépe depresivní stavy (pozitivní vliv rodiny na psychické zdraví byl uveden v kontrolní lékařské zprávě, viz výše) a tedy ho lze podřadit pod „pomoc s upevňováním psychických a sociálních dovedností“, neboť daný úraz a jeho následky v tomto ohledu žalobkyni a) citelně zasáhly a mělo to zásah právě do jejího psychického stavu (deprese, suicidální myšlenky) a i do sociálního života (nechtěla, aby ji tak jiní lidé viděli – po úrazu). Depresivní stavy žalobkyně a) a suicidální myšlenky by se tak mohly projevit v neschopnosti zvládat základní životní potřeby dle přílohy č. [hodnota] k vyhl. č. 505/[anonym] Sb. písm. h), kdy by na základě depresí a suicidálních myšlenek nemusela být schopná dodržovat stanovený léčebný režim (např. by přestala brát léky), nebyla by schopna rozpoznat, že má zdravotní potíže (deprese) a přivolat si za tímto účelem pomoc. Dále samozřejmě žalobkyně a) není schopna zvládat základní životní potřeby dle přílohy č. [hodnota] k vyhl. č. 505/[anonym] Sb., jako je mobilita (vstávání a usedání, stoj, zaujímat a měnit polohy, pohybovat se schůzí, používat bariérové dopravní prostředky), stravování (najíst se a napít, přemístit nápoj, atd.), a v podstatě ve všech oblastech má značně snížené či zcela vymizelé schopnosti (soud to zde již nerozepisoval s ohledem na obsáhlost omezení žalobkyně a). Soud vycházel z toho, že činnosti, které žalobce b) pro žalobkyni a) činí, jsou činnosti podřaditelné pod § 5 vyhl. č. 505/[anonym] Sb., jelikož se jedná o osobní asistenci. Jak již bylo uvedeno výše, soud přiznal náhradu za 1 hodinu na úrovni maximální výše dle § 5 odst. 2 vyhl. č. 505/[anonym] Sb., účinné do [datum] [anonym], tedy [částka]/hodinu. Žalovaná je povinna hradit náklady na péči a další náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady na základě § 415, [anonym] odst. 1 a 2, § 442 a 449 odst. 1 a 3 s. o. z. v souvislosti s úrazem páteře žalobkyně a), za který žalovaná odpovídá (viz výše). Časový harmonogram Úkony Délka trvání úkonu (v hod.) Uznáno soudem (v hod.) Důvod Ust. § 5 vyhl. č. 505/[anonym] Sb. Ocenění služby za hod. 6:00-7:00 pomoc při cévkování 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] 7:00-7:15 pomoc při obouvání a přesunu z postele 0,25 0,25 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. a) bod 2, 4 [částka] 7:15-8:15 přesun na WC, výběr stolice + ranní hygiena 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 1, 2 [částka] 8:15-8:45 snídaně + podání léků 0,5 0 jedná se o úkon spadající do běžné rodinné solidarity //// //// 9:00-10:00 pomoc při cévkování 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] 10:00-10:45 přesun a civčení na MOTOMED [právnická osoba] [právnická osoba] jedná se o úkon, jehož potřeba vznikla toliko na základě úrazu, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. e) bod 3 [částka] 10:45-11:30 přesun a civčení na VERTIKAL [právnická osoba] [právnická osoba] jedná se o úkon, jehož potřeba vznikla toliko na základě úrazu, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. e) bod 3 [částka] 11:30-12:30 pomoc při cévkování 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] 12:30-14:00 dovoz oběda + polední léky 1,5 0 jedná se o úkon spadající do běžné rodinné solidarity //// //// 14:00-15:00 polední přestávka - ohřev bačkor, práce v domácnosti - vyzvednutí poukazů pleny (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí plen a podložek (3 hod./čtvrtletí) - vyzvednutí poukazů katetr a odvoz k reviznímu lékaři (3 hod./čtvrtletí) - odvoz poukazů katetr do lékárny a objednání (3 hod./čtvrtletí) - odvoz katetrů z lékárny (1,5 hod./čtvrtletí) 1 0 jedná se o úkony spadající do běžné rodinné solidarity //// //// 15:00-16:00 pomoc při cévkování 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] 16:30-17:00 přesun a civčení na VERTIKAL 0,5 0,5 jedná se o úkon, jehož potřeba vznikla toliko na základě úrazu, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. e) bod 3 [částka] 17:00-17:30 přesun a civčení na MOTOMED 0,5 0,5 jedná se o úkon, jehož potřeba vznikla toliko na základě úrazu, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. e) bod 3 [částka] 17:30-18:30 pomoc při cévkování 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] 18:30-19:30 večerní hygieny (vč. sprchování) 1 1 jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 1 [částka] 19:30-[anonym]:00 společná večeře 0,5 0 jedná se o úkon spadající do běžné rodinné solidarity //// //// [anonym]:00-21:30 společné sledování TV 1,5 [právnická osoba] jedná se o úkon spadající zčásti (jedné poloviny) do běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. e) bod 3 [částka] 21:30-22:15 pomoc při cévkování [právnická osoba] [právnická osoba] jedná se o úkon, který kvůli úrazu nemůže žalobkyně provádět sama, ač tak předtím činila, a jde nad rámec běžné rodinné solidarity § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 [částka] CELKEM 15,5 11,25 [jméno FO] (při hodnotě [částka]/hod.) [částka] [částka] [jméno FO] 184 DNÍ (při hodnotě [částka]/hod.) [částka] [částka] [jméno FO] ÚHRADĚ [částka] OD ŽALOVANÉ [částka] [částka] Co do zbytku nároku na péči za období od [datum] [anonym] do [datum] [anonym], tedy [částka] (úkony spadající pod běžnou rodinnou solidaritu, viz výše), soud žalobu zamítl (viz výrok III. tohoto rozsudku).

67. V souvislosti s § 13 o. z. soud zmiňuje, že závěry o tom, že péče žalobce b) o žalobkyni a) je nutná a je kontinuální byly zastány i v rozhodnutí Městského soudu ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka] (viz odst. 22 rozhodnutí, byť podepsaný soud na rozdíl o tohoto soudu alespoň některé úkony v rámci rodinné solidarity odečetl). Rovněž se přiklonil k tomu, že je vhodné se při stanovení ceny – hodinové sazby odvíjet od vyhl. č. 505/[anonym] Sb. a že je od dané částky potřeba odečíst sociální dávky (viz odst. 23 – 27 rozhodnutí). Rovněž je v rozhodnutí poznamenáno, že daný objem péče nelze zajistit terénně (viz odst. 26 rozhodnutí). Nárok nákladů za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady 68. Jelikož soud shledal výše uvedené úkony jako důvodné, pak soud rozhodl tak, že je nutné, aby žalovaná hradila i náklady za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady související s péčí o žalobkyni a) a léčbou (resp. udržováním) jejího zdravotního stavu. Žalobci řádně prokázali skrze předložené paragony, že za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady vynaložili určité konkrétní částky, které musí žalovaná v souladu s § 415, [anonym] odst. 1 a 2, § 442 a 449 odst. 1 a 3 s. o. z. zaplatit. Léky, které žalobci kupují, jsou nutné dle předložených lékařských zpráv (jsou předepsány lékařem) a dle lékařského posudku. Jejich kupování je tedy účelné. Stejně tak je nutné a účelné kupovat přípravky a vybavení související s udržováním hygieny žalobkyně a) – tedy rukavice a čistící pěnu. Dále je nutné a účelné opravovat i vanový zvedák. Soud tak má tento nárok za zcela důvodný. Nicméně s ohledem na to, že daný nárok byl zcela zaplacen žalovanou, vyjma příslušenství, pak toto soud zmiňuje právě kvůli rozhodnutí o příslušenství – úroků z prodlení (viz výrok I. tohoto rozsudku). Odůvodnění přiznání úroku z prodlení je uvedeno níže. Úroky z prodlení 69. V daném řízení byly uplatněny úroky z prodlení v rámci nároku za péči a v rámci nároku za náklady na léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady. V případě obou nároků je úrok z prodlení požadován v zákonné výši dle § 2 nař. č. 351/[anonym] Sb., a to od [datum] [anonym], což je datum následující po datu pro plnění dle předžalobní výzvy. Jelikož oba nároky soud shledal jako oprávněné, resp. náhradu za léky, zdravotnické pomůcky a ostatní náklady plně, tedy ve výši [částka], a náhradu za péči zčásti, tedy co do [částka], pak tyto částky měla žalovaná zaplatit nejpozději dne [datum] [anonym]. S ohledem na to, že dne [datum] [anonym] byla žalovaná v prodlení dle § 1968 o. z. s placením obou nároků, pak soud v souladu s § 1970 o. z. přiznal úroky z prodlení z části nároků, které byly shledány jako důvodně uplatněné, a to od [datum] [anonym], ve výši dle § 2 nař. 351/[anonym] Sb. (viz výrok I. a II. tohoto rozsudku).

70. Co do úroků z prodlení z částky [částka] za péči, ve které nebyli žalobci úspěšní, soud žalobu zamítl (viz výrok III. tohoto rozsudku). Skutková tvrzení ohledně zaslání předžalobní výzvy žalovaná nijak nesporovala. Náhrada nákladů řízení mezi žalobcem b) a žalovanou 71. Proti žalobci b) soud rozhodl o celkových nákladech za řízení již v rámci usnesení ze dne [datum] [anonym], č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka], byť tak neučinil v souladu s § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejednalo o rozhodnutí, kterým se končilo řízení vůči žalobci b). Žalobce b) totiž vzal žalobu, co se týče náhrady na péči zcela zpět a následně vzali oba žalobci zpět i nárok týkající se náhrady nákladů za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady, vyjma příslušenství. Soud však na základě informací udělených ze strany účastníků řízení [např. z apelu žalované na to, že žalobce b) již není účastníkem řízení kvůli zpětvzetí celého daného nároku a s tím spojeným zastavením řízení vůči jeho osobě, a má být tedy vyslechnut jako svědek a nikoliv jako účastník] nabyl dojmu, že bylo o celém nároku vůči žalobci b) rozhodnuto, a proto rozhodl i o náhradě nákladů řízení vůči jeho osobě výše uvedeným usnesením. Nicméně následně soud zjistil, v situaci, kdy již byl vyhlášeným usnesením o náhradě nákladů vázán, že vůči žalobci b) nebylo ještě rozhodnuto o příslušenství nároku týkajícího se náhrady nákladů za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady (toto ostatně soud uvedl přímo na straně 2 usnesení č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka]). Soud tak již rozhodl, o náhradě nákladů řízení vůči žalobci b) v usnesení č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka] a nyní již o náhradě nákladů řízení nerozhodoval. Procesní úkony jsou pak hodnoceny dle aktuální hodnoty předmětu řízení, kdy žalobce od vydání rozhodnutí č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka] uplatňoval již toliko úroky z prodlení, kdy tyto nejsou nijak oceňovány na úrovni hodnoty dle § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. Nadto ani další vyjádření žalobců [byť je zde uváděno jméno žalobce b)], žádnou přínosnou argumentaci k nároku týkajícího se příslušenství náhrady léků, zdravotních pomůcek a ostatních nákladů neobsahovalo a tak se nejednalo o účelně vynaložené úkony a nenáleží za ně náhrada. Náhrada nákladů řízení mezi žalobkyní a) a žalovanou 72. V případě žalobkyně a) rozhodl soud v rámci náhrady nákladů za nárok týkající se léků, zdravotních pomůcek a ostatních nákladů rovněž v usnesení č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka] – v domnění že daný nárok je již i v případě žalobkyně a) zcela vypořádání (v omylu, že tedy již není uplatňováno ani příslušenství). Soudu se toto přiznání nákladů za daný nárok jevilo jako vhodné s ohledem na to, že byť oba nároky (za péči a za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady) vychází ze stejného skutkového stavu – úrazu žalobkyně a), za který nese právně odpovědnost žalovaná, pak co se týče nutnosti argumentace a obtížnosti prokázání výše nároku se jedná o nesrovnatelné nároky, neboť zatímco u jednoho spočívá výše nároku v prokázání zaplacení určité částky za léky, zdravotní pomůcky či jiné náklady, u druhého je nutné obsáhle argumentovat ohledně odůvodněnosti daného úkonu a toho, zda spadá či nespadá do běžné rodinné solidarity, dále co do časového rozsahu jednotlivých úkonů, co do jejich výše (dle vyhlášky či dle tržního ocenění, vč. otázky případného zohlednění zdanění). Ostatně i podání stran se věnovala zejména nároku nákladů za péči a po zaplacení náhrady za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady se již nárokem na příslušenství k těmto nákladům argumentačně strany příliš nezabývaly, tedy se ani nejevilo jako účelné, aby i nadále byly přiznávány náklady za tyto úkony. Proto soud v domnění, že je daný nárok za náhradu léků, zdravotních pomůcek a ostatních nákladů zcela vypořádán, rozhodl v tomto nároku přiznat náhradu nákladů i žalobkyni a).

73. Co se pak týče náhrady nákladů mezi žalobkyní a) a žalovanou za náhradu za péči, zde soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Žalobkyně a) byla úspěšná v části nároku [částka] z [anonym] [částka] (s příslušenstvím), tedy byla úspěšná z 77,35 %. Žalovaná byla úspěšná v částce [částka] z [anonym] [částka] (s příslušenstvím), tedy z 22,65 %. Žalobkyni a) tak vůči žalované náleží náhrada nákladů řízení na úrovni 54,70 %.

74. Výše náhrady nákladů byla stanovena částkou [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [anonym] [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze 14 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] [anonym], účast na jednání [datum] [anonym] jako 2 úkony, účast na jednání [datum] [anonym] jako 2 úkony, vyjádření ze dne [datum] [anonym], vyjádření ze dne [datum] [anonym], účast na jednání [datum] [anonym] jako 2 úkony, účast na jednání [datum] [anonym] jako 2 úkony), tedy celkem [částka], 14 náhrad hotových výdajů v paušální výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem [částka] [anonym] [částka], Kč a jednadvacetiprocentní daně z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka]. Celková částka představující náklady žalobkyně a) tak činí [částka], přičemž 54,70 % z dané částky je [částka].

75. Soud žalobkyni a) nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum] [anonym], neboť se jednalo o vyjádření k výzvě soudu, přičemž se jednalo o toliko stručné sdělení, nikoliv právní rozbor v meritu věci. Soud dále žalobkyni a) nepřiznal úkon za vyjádření ze dne [datum] [anonym], neboť se jednalo toliko o jednoduché podání spočívající v částečném zpětvzetí žaloby pro částečné zaplacení ze strany žalované. Soud taktéž nepřiznal žalobkyni a) úkon za vyjádření ze dne [datum] [anonym], když se jednalo pouze o sdělení ohledně toho, že netrvají na konání jednání nařízené na den [datum] [anonym] pro nemožnost včasného předvolání znalce, přičemž dané podání neobsahovalo nic nad rámec tohoto konstatování. Náhrada nákladů řízení státu 76. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle úspěchu ve věci dle § 148 o. s. ř., kdy s ohledem na osvobození od soudních poplatků žalobců (viz usnesení č.j. [spisová značka][anonym][spisová značka]) je k ní povinna toliko žalovaná (viz § 148 odst. 1 o. s. ř.).

77. Celkově žalobci uplatnili proti žalované částku [anonym] [částka] s příslušenstvím ([anonym] [částka] s příslušenstvím za náhradu za péči a [částka] s příslušenstvím za náhradu za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady), kdy žalobkyně a) byla úspěšná v části [částka] ([částka] za péči a [částka] za léky, zdravotní pomůcky a ostatní náklady). Žalobce b) byl úspěšný toliko v části [částka] za léky, kdy ale jeho neúspěch ve výši (zpětvzetí) nároku za péči [anonym] [částka] byl dán toliko nejednotností soudu ohledně jeho aktivní legitimace, jinak by byl i v nároku za náhradu za péči úspěšný stejně jako žalobkyně a). Soud proto k náhradě nákladů státu přistupoval k tomu, že žalobci byli úspěšní v částce [částka] [kdy soud toliko na základě nejednotnosti přístupu soudů k aktivní legitimaci žalobce b), kdy se jednalo o odůvodněný nárok, mu tuto nejednotnost rozhodování soudů nechtěl přičítat k tíži, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka][anonym] a nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 610/18] z [anonym] [částka], tedy z 77,73 % úspěšní a z 22,27 % neúspěšní. Žalovaná pak byla úspěšná v části nároku [částka], tedy z 22,27 % úspěšná a z 77,73 % neúspěšná. S ohledem na výše zmíněné osvobození žalobců tak soud uložil toliko žalované, aby nahradila státu náklady řízení v poměru jejího neúspěchu, tedy 77,73 %. Jelikož přesná výše těchto nákladů zatím není známá (ještě nejsou pravomocná rozhodnutí o náhradě nákladů za výslech znalců p. [anonym] a p. [jméno FO] u jednání) rozhodl soud tak, že přesnou výši a lhůtu k plnění určí v souladu s § 155 odst. 1 o. s. ř. v samostatném usnesení (viz výrok V. tohoto rozsudku).

Poučení