19 C 13/2020 - 420

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobkyně: [tituly před jménem]. [jméno FO] [Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] [tituly za jménem]. [Adresa zainteresované osoby 0/2] proti žalovanému: [stát, organizační složka státu], IČ [IČO] [Adresa zainteresované osoby 0/1] jednající [název státní instituce][Adresa zainteresované osoby 0/3] 2 o zaplacení částky 5 485 338 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna se do 60 dnů od právní moci rozsudku žalobci omluvit a to tím způsobem, že jednak zajistí doručení omluvného úředního dopisu opatřeného podpisem ministra spravedlnosti popřípadě vedoucího odboru odškodňování a to k rukám žalobce a jednak zajistí zveřejnění omluvy v rámci zpravodajských serverů idnes.cz a Blesk.cz, kdy text omluvy bude v obou případech znít následovně, „Omluva panu [tituly před jménem] [jméno FO] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. [stát, organizační složka státu] se omlouvá [tituly před jménem] [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0] řízení vedeném nejprve u Městského soudu v [název města] pod sp. zn [spisová značka] a dále pak v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 398 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky 113 679, 50 Kč za období od [datum] do [datum] tj. v kapitalizované výši 7 568,25 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 4 972 698, 50 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení celkem částky 5 485 338 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobce byl spolu s dalšími osobami na základě usnesení policejního orgánu ČR ze dne [datum] čj. [číslo jednací] stíhán jako obviněný pro skutek, jehož se měl dopustit jako zaměstnanec [právnická osoba]. (dále jen [název]) v souvislosti s úvěrem poskytnutým [název] pro žadatele společnost [právnická osoba] na obchodní případ „výstavba rezidenční obchodního komplexu v [název]“ a způsobit škodu ve výši 11 890 751,72 EUR. Byl obviněn z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 zákona č. 40/1961 Sb., trestního zákona (dále jen trestní zákon) a dále z trestného činu porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 trestního zákona. Následně, po upozornění na změnu právní kvalifikace ze dne [datum] pak pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1, 2 písmeno b) trestního zákona. Dne [datum] byla u Městského soudu v [název města] v této věci podána obžaloba. Trestní řízení bylo následně vedeno Městským soudem v [název města] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] učinil státní zástupce rozhodnutí, že věc týkající se žalobce vyloučí k urychlenému řízení k samostatnému projednání, a to k samostatnému řízení vedenému Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V této souvislosti byla proti žalobci podána pro tentýž skutek dne [datum] obžaloba k Obvodnímu soudu pro [adresa], který ve věci dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] vydal trestní příkaz, proti kterému podal žalobce v zákonné lhůtě odpor. Trestní řízení vedené proti žalobci Obvodním soudem pro [adresa] skončilo dne [datum] zprošťujícím rozsudkem. Tento nabyl právním moci dne [datum]. Žalobce se od počátku trestního stíhání trval na své nevině a zásadně odmítal, že by se měl dopustit jednání, které mu bylo v rámci trestního řízení dáváno za vinu. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let a po překvalifikaci až 3 roky. Probíhající trestní stíhání značně poškodilo dobrou pověst žalobce, která pro výkon jeho profese v oblasti bankovnictví a financí je zcela zásadní. Žalobce byl v průběhu trestního řízení i nucen vynaložit následující náklady obhajoby, které touto žalobou uplatňuje jako náhradu škody, a to ve výši 402 838 Kč. Částka je součtem zaplacených nákladů u dvou právních zástupců, neboť žalobce byl do září [rok] zastupován [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce se domnívá, že má právo na náhradu nákladů ve výši odpovídající smluvní odměně. Uvádí však, že dle advokátního tarifu se jednalo 50 úkonu právní služby, přičemž sazba za 1 úkon právní služby činila dle ustanovení § 10 odst. 3 písmena c) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bodem 5, 2 300 Kč. Od [datum] po překvalifikování se trestní stíhání vedlo pro trestný čin podle § 255a odst. 1, 2 písmeno b) trestního zákona. Zde činila sazba odměny částku 1 000 Kč. Bylo tedy vykonáno dalších 19 úkonů právní služby. Žalobce však nárokuje újmu ve výši 402 838 Kč, která mu skutečně vznikla, tato škoda tedy odpovídá skutečným výdajům, které žalobce byl nucen vynaložit. Žalobce dále požaduje nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí. K tomuto uvedl, že hrozba trestu odnětí svobody měla špatný vliv na žalobcovo duševní zdraví. Žalobce se obával nejen případného výkonu dlouhodobého nepodmíněného trestu odnětí svobody, ale i ztráty veškerého majetku i budoucích příjmů v důsledku možné náhrady škody až do výše 308 000 000 Kč. Tyto obavy u něj v první fázi vedly k akutním psychickým problémům, vyúsťujícím v myšlenky na sebevraždu, silné pocity úzkosti a deprese. V květnu [rok] žalobce denně využíval služeb denního stacionáře centra krizové intervence psychiatrické nemocnice [název]. V květnu a červnu [rok] byl žalobce v pracovní neschopnosti, od května [rok] byl žalobce léčen farmakoterapií (antidepresivy a psychoterapií) a tato léčba přetrvává až do současnosti. Trestní stíhání trvalo od [datum] do [datum] tedy 4 roky a 9 měsíců. Během této doby docházelo k morálnímu poškození osobnosti žalobce a narušování soukromého rodinného i pracovního života. Žalobce musel čelit společenskému morálnímu odsouzení, těžce neslo ztrátu své cti, což s sebou neslo psychickou zátěž, která se odrazila i na jeho zdraví. Důsledkem trestního stíhání byl závažný zásah v pracovní sféře, kdy tímto jednak výrazně utrpěla dobrá pověst žalobce a dále jeho schopnost snášet riziko, stres a přijímat rozhodnutí. Je zcela jasné, že když proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání po trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, toto tedy žalobce značně ovlivnilo, kdy v oboru financí a bankovnictví je bezúhonnost uchazeče o zaměstnání zásadní. Lze předpokládat, že vzhledem k jeho zhoršené pozici na pracovním trhu již v budoucnu nedosáhne takové úrovně příjmů jako před trestním stíháním, případně může čelit dlouhodobé nezaměstnanosti. Jelikož žalobci do důchodového věku zbývá ještě minimálně 17 let, bude žalobcova zpráva budoucích příjmů vysoká. Do roku [rok] byl žalobce zaměstnancem [právnická osoba]. (dále jen [právnická osoba]) a jeho hrubý roční výdělek činil 950 000 Kč. V důsledku zahájeného trestního stíhání došlo k narušení nezbytné důvěry tehdejšího zaměstnavatele a žalobce byl nucen své pracovní místo opustit. V roce [rok] bylo ze zdravotních důvodů nezaměstnaný. V roce [rok] a [rok] pak jeho roční příjem činil cca 500 000 Kč. V roce [rok] byl žalobce opět 6 měsíců nezaměstnaný. Vzhledem k uvedeným faktům žalobce vyčíslil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy částkou ve výši 5 000 000 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, žalobce poukazuje na to, že trestní stíhání trval 4 roky a 9 měsíců a dalších 11 měsíců musel žalobce i čekat na písemné vyhotovení rozsudku soudem, bez tohoto nemohl žalobce podniknout další právní kroky. Žalobce požaduje za rok trestního stíhání částku 20 000 Kč, dále žalobce požaduje zvýšení základní částky o 10 % vzhledem k tomu, že žalobce měl na rychlém rozhodnutí ve věci velký zájem. Kromě uvedeného žalobce požaduje rovněž zákonné úroky z prodlení z dlužných částek a omluvu u Ministerstva spravedlnosti.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatnění nárok z větší části neuznává. Žalovaná učinila nespornou, že u ní žalobce uplatnil svou žádostí ze dne [datum] doručenou žalované dne [datum] nárok na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu v celkové výši 5 485 338 Kč, spočívající v náhradě škody ve výši 402 838 Kč jako náhradu nákladů obhajoby a dále nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 5 000 000 Kč a nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši 82 500 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82 z roku 1978 Sb. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 113 679,50 Kč spočívající v náhradě nákladů obhajoby. Ve zbývající části byla žádost žalobce zamítnuta. A co se týká částky 82 500 Kč, kterou žalobce požaduje, jako náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení k tomu žalovaná uvedla, že dle jejího názoru nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím nepřiměřené délce řízení. Věc byla po stránce právní i po stránce procesní složitá, předmětný trestný spis Městského soudu v Praze čítá necelých 6500 stran. Spis u Obvodního soudu pro [adresa] pak další 1000 stran. Bylo vyslechnuto množství svědků, opatřeno množství listinných důkazů, které bylo třeba řádně nastudovat, byly rovněž vypracovány i znalecké posudky, které se týkají odborné bankovní a finanční činnosti. Žalobce se na délce řízení nikterak nepodílel. Význam předmětu řízení pro žalobce byl shledán zvýšeným s ohledem na to, že se jedná o trestní řízení, kde se očekává, že co nejspěšnější vyslovení viny, zproštění obžaloby či zastavení řízení. Co se týká nároku na náhradu nákladů obhajoby, žalovaná uznala následující úkony i právní služby v žalobcem požadované výši. datum počet úkonů popis odměna režijní paušál [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Výslech, porada s klientem 2 300,00 300,00 1 Převzetí a příprava zastoupení 2 300,00 300,00 [datum] 1 Návrh na rozdělení trestního řízení a vyloučení věci „MFM“ ze společného spisu 2 300,00 300,00 [datum] 3 ÚOFK, výslechy [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO] 6 900,00 900,00 [datum] 2 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 4 600,00 600,00 [datum] 1 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 2 300,00 300,00 [datum] 2 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 4 600,00 600,00 [datum] 1 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 2 300,00 300,00 [datum] 2 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 4 600,00 600,00 [datum] 3 ÚOFK, výslech [tituly před jménem][jméno FO] 6 900,00 900,00 [datum] 2 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 4 600,00 600,00 [datum] 2 ÚOFK, výslech [tituly před jménem][jméno FO] 4 600,00 600,00 [datum] 1 ÚOFK, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] 2 300,00 300,00 [datum] 1 Jednání s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 2 Výslechy svědků ([jméno FO], [jméno FO]) 4 600,00 600,00 [datum] 3 Výslech svědka [jméno FO] 6 900,00 900,00 [datum] 1 Doplnění dokazování 2 300,00 300,00 [datum] 1 Prostudování spisu 2 300,00 300,00 [datum] 1 Podání návrhu na předběžné projednání obžaloby 1 000,00 300,00 [datum] 1 Návrhy na doplnění důkazů pro soud 1 000,00 300,00 [datum] 1 Hlavní líčení u OS [adresa] 1 000,00 300,00 [datum] 2 Hlavní líčení u [název soudu]-výslechy svědků [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO] 2 000,00 600,00 [datum] 2 Všeobecné hlavní líčení u [název soudu] 2 000,00 600,00 V případě následujících úkonů právní služby žalovaná přiznala náhradu nákladů obhajoby avšak v upravené výši: datum počet úkonů popis požadovaná odměna požadovaný RP přiznaná odměna přiznaný RP [datum] 1 Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání 2 300,00 300,00 1 150,00 300,00 [datum] 3 ÚOFK, výslech [tituly před jménem][jméno FO] 6 900,00 900,00 4 600,00 600,00 [datum] 5 Prostudování spisu 11 500,00 1 500,00 6 900,00 900,00 [datum] 2 Výslech u [název soudu] 2 000,00 600,00 1 000,00 300,00 [datum] 3 Všeobecné hlavní líčení u [název soudu] 3 000,00 900,00 2 000,00 300,00 Žalovaná naopak neuznala následující úkony právní služby: datum počet úkonů popis požadovaná odměna požadovaný RP [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Analýza vybraného spisového materiálu a právních předpisů 2 300,00 300,00 [datum] 1 Výslech – analýza 2 300,00 300,00 [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Žádost o přezkum postupu polic.orgánu 2 300,00 300,00 [datum] 1 Jednání s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Příprava návrhu na zastavení trestního stíhání 2 300,00 300,00 [datum] 1 Jednání s klientem 2 300,00 300,00 [datum] 1 Žádost na NSZ o prověrku postupu 1 000,00 300,00 [datum] 1 Jednání s klientem a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], příprava na hlavní líčení 1 000,00 300,00 [datum] 1 Stížnost na NSZ (postup státního zástupce ve věci) 1 000,00 300,00 [datum] 1 příprava na Výslech u [název soudu] 1 000,00 300,00 [datum] 1 Jednání před hlavním líčením [název soudu] (porada) 1 000,00 300,00 [datum] 1 Jednání před hlavním líčením u [název soudu] (porada) 1 000,00 300,00 [datum] 1 Příprava na hlavní líčení (porada) 1 000,00 300,00 Žalovaná tedy přiznala žalobci náhradu nákladů obhajoby za celkem 36,5 úkonů právní služby a 2 300 Kč a 10 úkonů právní služby a 1 000 Kč. K tomuto ještě připočetla příslušné DPH a celkem tedy došla k částce 113 679,50 Kč, tuto částku poukázala žalobci na jeho bankovní účet. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, zde se žalovaná domnívá, že konstatování porušení i práva a omluva uvedená v úvodu jejího stanoviska je dostatečnou satisfakcí.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Mezi účastníky je v řízení rovněž nesporné, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku přiznala žalobci částku 113 679,50 Kč jako náhradu nákladů obhajoby za shora uvedené úkony právní služby. Mezi účastníky byl rovněž nesporný průběh trestního stíhání žalobce původně vedeného u Městského soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

4. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že případ žalobce byl medializován. Žalovaná však poukazuje na to přetržení příčinné souvislosti mezi medializací trestního stíhání žalobce a nezákonným rozhodnutím. Pokud sdělovací prostředky o žalobci jakkoli nepravdivě či zkresleně informovali, měl se žalobce domáhat nápravy u nich. Žalobce se může domáhat zveřejnění dodatečné informace nebo dalších informací ohledně ukončení trestního stíhání přímo vůči konkrétním médiím na základě tiskového zákona.

5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 113 679,50 Kč, která mu byla žalovanou vyplacena jako náhrada nákladů obhajoby v rámci předběžného projednání nároku. Soud v tomto rozsahu usnesením ze dne [datum] zastavil.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující: dne tedy [datum] bylo podáno oznámení o podezření o spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a porušování povinnosti při zprávě cizího majetku a to tedy [tituly před jménem] [jméno FO], senátorkou. Dne [datum] bylo podáno rovněž trestní oznámení uvedenou senátorkou. dne [datum] podala trestní oznámení rovněž tedy [právnická osoba]. Dne [datum] byl vydán záznam o zahájení úkonu trestního řízení. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání ve vztahu tedy k obviněnému [jméno FO] a obviněnému [jméno FO]. Dne [datum] byla podána stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněným [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením ze [datum] bylo zahájeno trestní stíhání dalších osob. Dne [datum] podal jeden z obviněných proti tomuto usnesení o zahájení trestní stíhání stížnost. Usnesením Vrchního státního zastupitelství v [název města] ze dne [datum] byla odmítnuta stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obviněného Goldmanna a stejného dne i obviněného Kubišty. Dne [datum] byla zamítnuta stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného [jméno FO] a dne [datum] rovněž obviněného [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] byla vyloučena trestní věc týkající se obviněného [jméno FO] a nadále byla vedena pod čj. [číslo jednací]. Dne [datum] byl podán podnět k vydání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce. Dne [datum] byl Vrchním státním zastupitelstvím podán návrh na vydání příkazu k prohlídce bytu a nebytových prostor a dne [datum] byl tedy vydán příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků. Ve dnech [datum] byla provedena prohlídka jiných prostor. Dne [datum] byla podána výzva k vydání věcí týkající se osob [jméno FO] a [jméno FO] a [jméno FO]. Dne [datum] podalo Vrchní státní zastupitelství žádost o sdělení údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství ve vztahu k [právnická osoba]. Dne [datum] požádalo Vrchní státním zastupitelstvím o vydání věcí [právnická osoba], jednalo se o listiny týkající se obviněných. Dne [datum] byly tedy vydány věci a to materiály z jednání představenstva [právnická osoba], seznamy zaměstnanců, apod. Dne [datum] byl tedy vydán příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, týkajících se tedy prostor užívaných EXAP. Ve dnech tedy [datum] a [datum] proběhla tato prohlídka jiných prostor. Dne [datum] byl dále vydán příkaz k prohlídce jiných prostor a to kanceláří a jiných prostor používaných společností PSJ. v [název města] a dále na adrese [adresa]. Tato prohlídka proběhla dne [datum]. Jak tedy v [adresa], tak v [název města]. Dne [datum] byl dále vydán další příkaz k domovní prohlídce bytu užívaného [jméno FO], ta proběhla rovněž dne [datum]. Dne [datum] byla podána výzva k vydání věci, a to dokumentů od společnosti [právnická osoba] Tyto věci byly tedy dne [datum] vydány. Listiny jsou tedy součástí svazku 6 spisu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o vrácení věci společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] znovu vráceny některé z věcí vydaných společností [právnická osoba]. a dne [datum] opět rozhodnuto usnesením o vrácení listin [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] bylo rozhodnuto úředním záznamem o vyloučení části zajištěného spisového materiálu pod samostatné č. j.[číslo jednací]. Dne [datum] byl tedy vyslechnut obviněný [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut obviněný [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnuta svědkyně [jméno FO]. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] byly provedeny výslechy svědků, ty pak dále pokračovaly ve dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum]. Výslechy svědků dále probíhaly i ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]., [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] probíhaly další výslechy svědků (na úřední záznamy o podaném vysvětlení). Další výslechy probíhaly i ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum]. Opatřením ze dne [datum] byl ve věci přibrán tlumočník u jazyka anglického a německého a opatřením ze dne [datum] tlumočník tedy z jazyka ruského a dne [datum] tedy opět přibrán tlumočník z jazyka anglického a z jazyka ruského. Kdy dne [datum] opět tedy přibrán tlumočník následně tedy do spisu založeny překlady listin. Dále byl tedy opatřením ze den [datum] přibrán znalec z oboru kybernetika, který tedy ve věci vyhotovil znalecký posudek a to dne [datum]. Dne [datum] bylo tedy v rámci úředního záznamu vyhodnoceny výsledky znaleckého zkoumání, usnesením ze dne [datum] byl přibrat znalec z odvětví psychiatrie k posouzení osoby obviněného [tituly před jménem] [jméno FO]. Byl to znalecký posudek z oboru tedy psychiatrie, byl vyhotoven dne [datum]. Opatřením ze dne [datum] přibrán znalec z oboru kriminalistika technické zkoumání dokladů a písemností a dále byla podána žádost o podání odborného vyjádření ze dne [datum] a to tedy [název], odborné vyjádření Českou národní bankou bylo poskytnuto dne [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o zproštění povinnosti mlčenlivosti ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který zaslal tedy zproštění mlčenlivosti je tedy datováno dnem [datum]. Dále jsou zde tedy založeny listiny týkající se tedy rozhodnutí NKÚ o námitkách o námitkách ČEB. Policie dne [datum] požádala [právnická osoba] o předložení dalších tedy dokladů, na toto [právnická osoba] reagovala dne [datum], kdy tedy poskytla materiály, dne [datum] byla [právnická osoba] požádána o ocenění pozemku a dne [datum] toto tedy poskytla, dále byla [právnická osoba] žádostí ze dne [datum] požádána o informace k osobám [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Dne [datum] byla podána tedy žádost [právnická osoba] o informace k osobě [tituly před jménem] [jméno FO], a dne [datum] žádost o poskytnutí rámcové smlouvy společnosti [právnická osoba]. Pak zde je tedy obsažena žádost o zproštění mlčenlivosti ve vztahu k [právnická osoba]. Dne [datum] policie požádala o informace tedy [právnická osoba] a dále dne [datum] požádala [právnická osoba] o seznam zaměstnanců a následně byla tedy žádána o poskytnutí informací i Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí a dále tedy společnost [právnická osoba]. Dne [datum] byla podána žádost o zprávu z místa bydliště a tato zpráva tedy zaslána Městkou částí [adresa]. Dne [datum] byla zaslána žádost o zprávu ve vztahu panu [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] se ve věci tedy vyjádřila ohledně pracovního ohodnocení dne [datum]. Dále tedy založen úřední záznam o lustraci v databázích Policie ČR, dále tedy ve vztahu k žalobci opis z evidence rejstříku trestů (čl. 5476) zde tedy žalobce nemá žádný záznam v rejstříku trestů. Dne tedy [datum] byl podán návrh na vyloučení věci ze společného řízení a dne [datum] tedy žalobce žádal o změnu termínu konání výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] byl policejním orgánem zamítnut návrh na vyloučení věci ze společného řízení a rovněž zamítnuto tedy žádost o změnu termínu konání výslechu svědka [jméno FO]. Svědek [jméno FO] tedy vyslechnut [datum]. Dne [datum] požádal žalobce o nahlédnutí do spisu, této žádosti bylo tedy vyhověno. Dne [datum] nahlížel do spisu žalobce a rovněž dne [datum]. Dále [datum], dále tedy dne [datum] nahlížela do spisu obhájkyně žalobce [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně byly obžalovaní poučeni o možnosti prostudovat spis po skončení vyšetřování. Dne [datum] prostudovával trestní spis obhájce žalobce, obhájkyně žalobce zde tedy byla od 9:20 do 13:

50. Dále tedy obhájce žalobce prostudoval trestní spis dne [datum] a to od 8:35 do 13 hodin. Další záznam prostudování spisu je tedy ze dne [datum]. Kdy tedy obhájce žalobce tedy prostudovával spis od 8:35 do 9:

40. Dne [datum] byly tedy obhájcem i žalobcem podány návrhy na doplnění vyšetřování a to jak listinnými důkazy, tak výslechy svědků, následně tedy bylo doplněno vyšetřování v průběhu tedy ledna a února 2015. Dále tedy byli jednotlivý obhájci vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis, dne [datum] tedy prostudovával trestní spis obhájce žalobce a to od 10:00 do 11:

30. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] byla podána žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu obhájcem žalobce. Přípisem ze dne [datum] byl žalobce poučen nebo upozorněn na změnu právní kvalifikace. S tím, že nadále tedy státní zástupce míní posuzovat skutek kladený žalobci za vinu jako trestný čin porušování povinnosti při zprávě cizího majetku podle § 255a odst. 1 odst. 2. písmena b) trestního zákona. Dne [datum] byla podána obžaloba, obžalovaných bylo tedy celkem [hodnota] obviněných. Dne [datum] státní zástupce reagoval na žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a dospěl tedy k závěru, že policejní orgán nepochybil, když nevyhověl části tedy na doplnění dokazování. Dne [datum] nahlížela [tituly před jménem] [jméno FO] je to koncipientka [tituly před jménem] [jméno FO] a to v době od 13:25 do 14:

10. Dne [datum] podává tedy žalobce návrh na předběžné projednání obžaloby a návrh na zastavení trestního stíhání dle ustanovení § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu případně písmena c). Dne [datum] předsedkyně senátu žádá o prodloužení lhůty podle § 181 odst. 3 o pět měsíců tedy do [datum]. Následně do spisu jsou zakládány listiny z insolvenčního spisu a v rámci tedy úpadce [právnická osoba] Dne [datum] navrhuje tedy jeden z obžalovaných provedení důkazu znaleckým posudkem společnosti [právnická osoba] a dne [datum] podává tedy žalobce prostřednictvím svého právního zástupce návrh na provedení důkazu a výslechy svědků přičemž navrhuje vyslechnout celkem 11 svědků. Dne [datum] Vrchní státní zastupitelství tedy zasílá soudu přípis, že vzhledem k dvojjazyčným skutečnostem bere podle § 182 trestního řádu zpět obžalobu ze dne [datum] ve vztahu tedy mimo jiné i k žalobci. Ve věci tedy bylo nařízeno hlavní líčení referátem soudce ze dne [datum] na čl. 6249 spisu a to ve dne [datum]. a [datum]. A to tedy bylo odvoláno [datum]. Bylo tedy telefonicky odvoláno dne [datum], jak je zřejmé tedy z referátu na čl. 6331. Pak tady máme tedy ze dne [datum] stížnost na nejvyššího státního zástupce, ale k tomu teda zas máme teda žádost o výkon dohledu ze dne [datum]. Následně dne [datum] znova podána obžaloba tentokrát pouze ve vztahu k žalobci, obžaloba tedy podávána u Obvodního soudu pro [adresa] dne [datum] byl ve věci vydán trestní příkaz, dne [datum] byl proti trestnímu příkazu podán odpor ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum], dne [datum] se ve věci písemně vyjádřil obviněný a dne [datum] tedy ve věci proběhlo nikoliv tedy hlavní líčení, ale pouze výslech obviněného. Tak dne [datum] sděluje tedy vedoucí kanceláře Městského soudu v [název města], že tedy obžaloba Vrchního státního zastupitelství je vztahu k obviněným [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] vzata zpět. Dne [datum] podává tedy žalobce návrh na přezkoumání obžaloby podle § 314c trestního řádu a dále tedy odmítnutí návrhu na odklon v trestním řízení, ve věci je nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Tohoto dne tedy proběhlo hlavní líčení, kdy byl vyslechnut obžalovaný jednání bylo odročeno za účelem předvolání tedy svědků na den [datum]. Na toto jednání bylo tedy předvoláno množství svědků, kteří se omluvili, hlavní líčení tedy dne [datum] proběhlo, a na tomto jednání tedy byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem opětovného předvolání tedy dalších tří svědků, přípisem ze dne [datum] sděluje žalobce tedy adresy k obeslání navržených svědků, jeden ze svědků se z hlavního líčení tedy omluvil, takže termín tedy hlavního líčení byl změněn na den [datum] z tohoto jednání se jeden z předvolaných svědků omluvil, jednání nicméně nebo hlavní líčení proběhlo, byli na něm tedy vyslechnuti další svědci, jednání odročeno na den [datum] tedy ve věci opět proběhlo hlavní líčení ve které bylo tedy pokračováno v dotazování výslechem svědků a byl tedy vyhlášen rozsudek kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu, neboť skutek, který mu byl kladen za vinu není trestným činem. Státní zástupce se vzdal práva odvolání do vyhlášeného rozsudku a zprošťující rozsudek tak nabyl právní moci dne [datum].

7. Co se týká jednotlivých sporných úkonů právní služby z čestných prohlášení žalobce a rovněž z přehledu úkonů právních služeb [tituly před jménem] [jméno FO], vzal soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] uskutečnila ve dnech [datum], [datum] a [datum] porady s žalobcem, kdy vždy každá z těchto porad trvala déle než jednu hodinu. Z přílohy k faktuře č. 2015/000283 ze dne [datum] na částku [částka] spolu s čestným prohlášením žalobce, vzal soud za prokázané, že dne [datum] se uskutečnila porada žalobce s obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] v trvání 1 hodina a 30 minut. Z přílohy k faktuře č. 2015/000552 ze dne [datum] na částku [částka] a opět z čestného prohlášení žalobce, vzal soud za prokázané, že dne [datum] došlo k poradě obhájce s klientem v trvání 1 hodina a 30 minut. Z přílohy k faktuře č. 2017/000163 na částku [částka] ze dne [datum] a dále z prohlášení žalobce vzal soud za prokázané, že dne [datum] se uskutečnila porada žalobce s obhájcem a to v trvání dvou hodin. Z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] a dále z přílohy k faktuře č. 2017/000498 ze dne [datum] na částku [částka] vzal soud za prokázané, že dne [datum] se uskutečnila porada žalobce s obhájcem v trvání 1:30 hod. [právnická osoba] z čestného prohlášení žalobce a z přílohy k faktuře č. 2018/000395 ze dne [datum] na částku [částka] a z přílohy k faktuře č. 2019/000063 ze dne [datum] na část [částka], vzal soud za prokázané, že ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], vždy proběhly porady obhájce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] s žalobcem, kdy každá z těchto porad trvala více než jednu hodinu.

8. Z protokolu o výslechu svědka ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že tohoto úkonu v rámci přípravného řízení, se za obhájce žalobce zúčastnila [tituly před jménem] [jméno FO], která byla u výslechu přítomna od 13 hodin 25 minut do 16 hodin 55 minut.

9. Z žalobcem předložených listin (žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne [datum] a žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce ze dne [datum], žádost o přezkoumání postupu státního zástupce dle § 12d odst. 1 ze dne [datum] a žádost o přezkum postupu státního zástupce VSZ dle ustanovení § 157a odst. 2 trestního řádu ze dne [datum]), vzal soud za prokázané, že žalobce, respektive obhájci žalobce uskutečnil další 3 úkony právní služby, které odpovídají následujícím úkonům právní služby, uvedeným v přehledu úkonů právní služby: [datum] - žádost o přezkum postupu policejního orgánu, [datum] - žádost o NSZ prověrku postupu ze dne [datum], ze dne [datum] - stížnost na nejvyšší státní zastupitelství. Žalobce k těmto úkonům právní služby i uvedl, že tyto byly v přehledu nebo ve vyúčtovaných úkonech právní služby uvedeny vždy v datech, kdy byly vyhotoveny. Následně, však bylo zřejmě vyčkáváno s jejich podáním příslušným orgánům a tyto byly tedy posléze datovány k datu jejich tedy odeslání příslušnému orgánů. K tomu je třeba uvést, že těmito listinnými důkazy tedy bylo prokázáno provedení uvedených tří úkonů právní služby, kdy tyto 3 úkony právní služby, byly fakticky provedeny bez ohledu na uvedené nesrovnalosti v jejich datování.

10. Z výpisu z infosoudu ve věci [spisová značka] vzal soud za prokázané, že ve věci bylo původně nařízeno hlavní líčení na den [datum], které však bylo následně zrušeno.

11. Ze svědeckých výpovědí svědkyní [jméno FO] a [jméno FO] a rovněž z účastnické výpovědi žalobce, má soud za prokázané, že žalobce po zahájení trestního stíhání měl v souvislosti tedy se zahájením trestního stíhání vážné psychické problémy. Žalobce vypověděl, že přemýšlel i o sebevraždě. Bezprostředně nebo v krátké době po zahájení trestního stíhání žalobce vyhledal odbornou pomoc v podobě krizové intervence. Bývalá manželka, svědkyně [jméno FO] vypověděla, že žalobce zejména v prvních dvou měsících po zahájení trestního stíhání byl na tom psychicky velmi špatně. Bál se být dokonce sám s dcerou, vždy spolu byli pouze za přítomnosti třetí osoby, neboť žalobce nevěděl, v jakém bude psychickém rozpoložení. Toto se poněkud zlepšilo, když začal navštěvovat krizové centrum v [název]. Svědkyně uvedla, že žalobce se po zahájení trestního stíhání uzavřel velmi do sebe a tento stav tedy trvá stále. Je uzavřený do sebe, nechce se mu mezi lidi i nechce cestovat, co se týká výběru zaměstnání, pak si vybírá práci, kde nemá tolik zodpovědnosti. Bojí se něco podepisovat a toto má tedy i vliv na odměnu, kterou za svou práci dostává. Svědkyně potvrdila, že žalobce přišel o svou práci v [právnická osoba], uvedla, že [právnická osoba] a [právnická osoba] jsou vlastně takové spojené nádoby. Svědkyně uvedla, že pokud by nebylo krizového centra, do kterého žalobce docházel, není si jistá, zda by i žalobce nebyl schopen sáhnout si na život. Potvrdila, že žalobce stále dochází tedy k psycholožce, bere antidepresiva, je tedy mnohem více negativně naladěný, než býval předtím. Dopady do profesní sféry žalobce potvrdila i svědkyně [jméno FO]. Svědkyně [jméno FO], která je dlouholetou přítelkyní žalobce uvedla, že žalobce v důsledku trestního stíhání měl strach ze zodpovědnosti, uváděl, že nejraději by šel pracovat manuálně. Svědkyně uvedla, že dle jejího názoru žalobce byl skvělým ekonomem, kvalitním analytikem trestní stíhání ho však v tomto ohledu velmi změnilo (svědkyně se s žalobcem poznala v rámci bývalého zaměstnání v [právnická osoba]). Žalobkyně dále uvedla, že došlo k poškození pověsti žalobce v jeho okolí, kdy na něj někteří tedy ze sousedů nebo z lidí z okolí nahlíželi i s despektem. Svědkyně potvrdila, že žalobce měl v určitém období problém najít práci a to vzhledem k tedy, vzhledem k tomu, že lidi v bankovnictví se vzájemně znají.

12. Z účastnické výpovědi žalobce vzal soud za prokázané, že z jeho pracovní pozice v [právnická osoba] byl nucen odejít, byla mu ze strany [právnická osoba] předložena dohoda o ukončení pracovního poměru s tím, že mu bylo naznačeno, že pokud by dohodu nepodepsal, pak by mu byl snížen plat na jednu polovinu. Žalobce tedy i v důsledku tohoto dohodu podepsal. Následně určitou dobu pracoval ve společnosti [právnická osoba], měl ovšem problémy vykonávat svoji pozici risk manažera a vzhledem k tomu, že se bál poskytovat úvěry, které se z jeho pohledu zdály rizikové, měl problém s tím, převzít odpovědnost za určité riziko a to vedlo tedy k ukončení jeho pracovního poměru v této společnosti. Následně byl po určitou dobu bez práce, poté tedy nastoupil ke společnosti [právnická osoba], v současné době žalobce pracuje u [právnická osoba] na pozici risk manažera. Uvádí, že tedy trestní stíhání, které prožil, stále ovlivňuje jeho úsudek v pozici, bojí se nést odpovědnost, bojí se rozhodovat, zdůrazňuje rizika a pokud může, pak rizikové obchody raději zamítá. Žalobce uvedl, že tedy jeho duševní stav se ani po skončení trestního stíhání nevrátil do předchozího stavu. Dostal se tedy do stavu, kdy dokáže fungovat. Žalobce stále tedy bere psychofarmaka. Dále žalobce uvedl, že po skončení jeho trestního stíhání, kdy byl finančně na dně, nabírali jak na jeho pozici do [právnická osoba], tak i do [právnická osoba]. Žalobce na obě pozice napsal, ovšem bez reakce. Nebyl pozván na pohovor.

13. Dopady do pracovní sféry žalobce potvrdil rovněž svědek [jméno FO], který, svědek potvrdil, že žalobce po odchodu z [právnická osoba] měl problém najít práci za obdobných podmínek, za kterých pracoval před zahájením trestního stíhání. Svědek uvedl, že společně se žalobcem pracoval nejprve v České konsolidační agentuře a následně i v [právnická osoba], ví o tom, že žalobce byl tedy jsem oboru vysoce erudován. Po skončení trestního stíhání. Neměl tedy pozice, které by jeho schopnostem odpovídaly. Svědek se rovněž vyjádřil k psychickému stavu žalobce, který dle jeho názoru byl zhoršený. Na žalobci bylo znát, že si prošel tedy traumatem.

14. Psychické problémy žalobce vzal soud za prokázané, rovněž ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] ošetřující lékařky žalobce, která tedy provozuje psychiatrickou a psychoterapeutickou praxi. Svědkyně potvrdila, že žalobce se nejprve obrátil na krizové centrum v [název], kde dostal kontakt na svědkyni a následně se léčí u svědkyně. V době, kdy jej svědkyně přijala do léčby, trpěl velkou úzkostí, nespavostí, masivním stresem, depresivní náladou, jeho problémy byly léčeny medikamentózně a podpůrně psychoterapeuticky. Nejhorší byly v případě žalobce první dva roky, kdy se dostával do stabilizovanějšího stavu, v určitou dobu měl i nemocenskou. K ústupu obtíží došlo až po skončení trestního stíhání. Žalobce léčen antidepresivy, dále léky na nespavost. U žalobce se tedy provozuje depresivní syndrom a reaktivní depresivní porucha. U žalobce je rovněž tedy přítomna posttraumatická stresová porucha. Uvedené psychické problémy žalobce, poznamenaly pracovní výkon žalobce, pozornost, soustředění, důvěru. Trestní stíhání pro žalobce bylo tedy extrémní životní zkušeností, která zásadně ovlivnila jeho život a má to rovněž dopad na jeho další budoucnost. Svědkyně uvedla, že medikaci bude zřejmě užívat trvale a bude i potřebovat i nějakou podpůrnou psychoterapeutickou péči. Svědkyně uvedl, že pokud by žalobce antidepresiva vypustil, byl by emočně labilní, mohly by se vrátit epizody - depresivní výkyvy nálady, zhoršená výkonnost, zhoršené soustředění a zhoršení spánku. Léky působí na centrální nervový systém žalobce a zvyšují určitou odolnost vůči stresorům. V případě žalobce byla jeho kapacita odolnosti vůči stresorům vyčerpána a stačí mu v současné době méně stresoru, aby se dostal do dekompenzovaného stavu. Skutečnost, že žalobce se dlouhodobě psychiatricky léčil, byla dále prokázána následujícími listinnými důkazy - potvrzením psychiatrické nemocnice [adresa] ze dne [datum], lékařskými zprávami centra krizové intervence z [datum] a z [datum]. Uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce byl [datum] pohotovostně vyšetřen v ambulanci centra krizové intervence v psychiatrické [název]. Od tohoto data byl veden jako dočasně práce neschopný. Od [datum] pravidelně dochází na denní stacionář centra krizové intervence na pravidelnou každodenní terapii. Ve zprávě z [datum] byla žalobci diagnostikována porucha přizpůsobení. Ze znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vypracován v rámci přípravného řízení, bylo konstatováno, že v květnu [rok] žalobce navštěvoval denní stacionář centra krizové intervence, kde jako hlavní důvody uvedl stavy úzkosti, zhoršení soustředění, sebevražedné myšlenky, jako následek policejního vyšetřování. Dále odchodu manželky. Byla stanovena diagnóza porucha přizpůsobení, ordinovány antidepresiva a anxiolytika. Nyní v péči ambulantního psychiatra.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“] stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

18. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

22. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

23. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., uspokojen částečně po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a po podání žaloby, věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

25. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, které bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování [adresa] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], kdy žalobce byl stíhán pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ust. § 255 odst. 1, 3 trestního zákona a pro trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 trestního zákona. Dne [datum] byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace a následně byl stíhán pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona. Ve věci byla dne [datum] podána obžaloba k Městskému soudu v Praze, trestní řízení bylo, vedeno Městský soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] bylo trestní stíhání žalobce vyloučeno k samostatnému projednání; řízení bylo následně vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod. sp. zn. [spisová značka] Žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b), neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl trestným činem. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu je tak nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť v daném případě trestní stíhání neskončilo pravomocným odsouzením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). V daném případě tak byl naplněn první z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu či nemajetkovou újmu, tedy vydání nezákonného rozhodnutí. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

26. V řízení bylo rovněž prokázáno, že na straně žalobce vznikla škoda v podobě uhrazených nákladů obhajoby, když se jedná o takové náklady, které byly poškozeným účelně vynaloženy na dosažení pro žalobce příznivého rozhodnutí, v daném případě zprošťujícího rozsudku. Je tedy dány příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce, které skončilo zprošťujícím rozsudkem a škodou v podobě nákladů obhajoby, které v řízení vynaložil. Vzhledem k tomu, že soudu nepřísluší, aby posuzoval, zda z hlediska taktiky obhajoby bylo potřebné, aby se obhájce účastnil některých úkonů právní služby, soud pouze posuzoval, zda obhájce vykonal úkony právní služby tak, jak byly žalobcem tvrzeny a obhájcem účtovány (srov. rozsudek KS Hradec Králové sp. zn. 10 To 495/2005-Rt43/2007). Výše odměny byla stanovena v souladu s ust. § 31 odst. 3 OdpŠk podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“). Soud vycházel z ustanovení advokátního tarifu platného v době, kdy byly jednotlivé úkony právní služby konány. Dle ust. § 10 odst. 3 písm. c) AT při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věc podle odst. 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let a nepřevyšuje 10 let. Žalobci pro trestnou činnost, pro kterou byl stíhán, hrozil trest odnětí svobody v sazbě od 2 do 8 let. V souladu s ust. § 7 AT tak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činila 2 300 Kč. Po změně kvalifikace dne [datum], kdy byl žalobce nadále stíhán pro trestný čin dle § 255a odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona žalobce požadoval odměnu advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 1 000 Kč, vycházeje z ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) AT ve spojení ustanovením § 7 odst. 3 AT. Advokát má rovněž nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby a to v paušální částce 300 Kč na jeden úkon právní služby, v souladu s ust. § 13 AT.

27. Nad náhradu nákladů řízení ve výši 113 679,50 Kč, kterou žalobci přiznala žalovaná (za úkony právní služby uvedené v tabulce 1 a 2) soud přiznal žalobci náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby ve výši 31 460 Kč, a to za dalších 6 úkonů právní služby á 2 300 Kč, a 7 úkonů právní služby á 1 000 Kč, celkem tedy 22 100 Kč, dále za 13 režijních paušálů á 300 Kč, tedy 3 900 Kč a příslušné DPH ve výši 5 460 Kč, celkem tedy 31 460 Kč. Jedná se o náklady vynaložené za tyto úkony právní služby, které zůstaly mezi účastníky sporné, v řízení však bylo prokázáno, že obhájce žalobce tyto úkony právní služby skutečně provedl a žalobci tak v tomto rozsahu vůči žalované náleží právo na náhradu takto účelně vynaložených nákladů. datum počet úkonů popis požadovaná odměna požadovaný RP přiznaná odměna přiznaný RP [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Porada s klientem 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Žádost o přezkum postupu polic.orgánu 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Jednání s klientem 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Jednání s klientem 2 300,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Žádost na NSZ o prověrku postupu 1 000,00 300,00 1 000,00 300 [datum] 1 Jednání s klientem a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], příprava na hlavní líčení 1 000,00 300,00 2 300,00 300 [datum] 1 Stížnost na NSZ (postup státního zástupce ve věci) 1 000,00 300,00 1 000,00 300 [datum] 1 příprava na Výslech u [název soudu] 1 000,00 300,00 1 000,00 300 [datum] 1 Jednání před hlavním líčením [název soudu] (porada) 1 000,00 300,00 1 000,00 300 [datum] 1 Jednání před hlavním líčením u [název soudu] (porada) 1 000,00 300,00 1 000,00 300 [datum] 1 Příprava na hlavní líčení (porada) 1 000,00 300,00 1 000,00 300 28. Žalobce požadoval náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby v celkové výši 402 838 Kč, tedy náhradu skutečně vynaložených nákladů na smluvní odměnu uhrazenou svým obhájcům. Zde je třeba zdůraznit, že zákon č. 82/1998 Sb., výslovně v § 31 odst. 3 vymezil rozsah náhrady, která náleží jako kompenzace nákladů poškozeného na právní zastoupení a z této právní úpravy je třeba vycházet. Jak se k této problematice vyjádřil i ústavní soud (srov. nález ÚS ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 38/06) účelem této zákonné úpravy je interpretace skutečné škody spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž za takové lze z pohledu právní jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. Vzhledem k uvedenému soud postupoval v souladu s citovaným ustanovením § 31 odst. 3 OdpŠk a kromě částky 113 679,50 Kč, která byla žalobci vyplacena žalovanou v rámci předběžného projednání nároku (v této části bylo řízení zastaveno usnesením ze dne [datum] vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu) přiznal žalobci náhradu nákladů obhajoby ve výši 31 460 Kč v souladu s AT za shora uvedené úkony právní služby. Ve zbývající části, tedy co do částky 257 698,50 Kč soud žalobu zamítl.

29. Co se týká požadavku na odškodnění nemajetkové újmy a to peněžitým zadostiučiněním ve výši 5 000 000 Kč a poskytnutím písemné omluvy, k tomu je třeba uvést následující. Obecně je možné konstatovat, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, na které je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. Nález ÚS ČR ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, jeho cti a dobré pověsti a to tím spíš, jedná-li se o obvinění liché, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 6. 2008 sp. zn. II. ÚS 590/08).

30. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním žalobce došlo k zásahu do jeho osobnostních práv, došlo k omezení cti a dobré pověsti, což mělo dopad zejména do jeho profesní sféry a rovněž na jeho duševní zdraví. Při stanovení formy a výše zadostiučinění soud vycházel především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobním sféře poškozeného, přičemž přihlédl i o okolnostech, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ust. § 255 odst. 1, 3 tr. zákona a pro trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku dle § 127 odst. 1 trestního zákona (v období od [datum] do [datum]). Žalobci v tomto období hrozil trest odnětí svobody v trvání 2-8 let. Po změně právní kvalifikace, tedy v období od [datum] do [datum] byl žalobce stíhán pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona a hrozil mu trest odnětí svobody až na 3 roky. Žalobce měl svou trestnou činností způsobit škodu v rozsahu 307 851 562 Kč. Trestní stíhání žalobce trvalo od [datum] do [datum], tedy 4 roky a 9 měsíců. Žalobce byl tedy poměrně dlouhou dobu ve stavu nejistoty, jak jeho trestní stíhání skončí. Kauza, jejíž bylo trestní stíhání žalobce součástí, byla do určité míry medializována. Žalobce měl v důsledku jeho trestního stíhání vážné psychické problémy, které řešil formou krizové intervence a následně soustavnou ambulantní psychiatrickou léčbou; psychoterapií i psychofarmaky. Žalobce byl pro psychické problémy po dobu dvou měsíců v pracovní neschopnosti. Trestní stíhání žalobce mělo zásadní dopady do jeho profesní sféry a tedy i do jeho majetkových poměrů. Jeho pozice na trhu práce se značně zhoršila jak z důvodu ztráty dobré pověsti v oboru, dále z důvodu strachu žalobce ze zodpovědnosti v důsledku negativní zkušenosti s trestním stíhání souvisejícím s výkonem jeho povolání a rovněž i s ohledem na zhoršené dušení zdraví žalobce.

31. Forma a výše finančního zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání i nad rámec konstatování porušení práva je na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci kompenzaci jeho nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním jak ve formě poskytnutí omluvy v žalobcem požadovaném znění, tak i formou zadostiučinění v penězích.

32. Výše zadostiučinění přiznána dle § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. na základě na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo jeho zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznanému v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných věcích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy je v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlí, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2015 30 Cdo 1747/2014, vydaném ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2016 pod R 67/2016).

33. Soud při stanovení výše peněžitého odškodnění postupoval v souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu a snažil se nalézt případy, které by se s případem žalobce v podstatných rysech shodovaly. Soud by rád poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2017 sp. zn. 30 Cdo 71/2017, kterým bylo odmítnuto dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2016 č.j. 69 Co 184/2016 - 214. Ve věci rozhodoval v I. stupni Obvodní soud pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 64/2015 – 251. V daném případě soud odškodňoval majetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona, trestní stíhání bylo značně medializováno a značně zasáhlo do osobnostní sféry žalobce (vliv na rodinný, společenský a profesní život, ztrátovost manažerské funkce, znatelné snížení příjmu a vliv na kariérní růst). Poškozený byl trestně stíhán v souvislosti s výkonem svého povolání a hrozil mu trest odnětí svobody v trvání odnětí 2 až 8 let. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 9 měsíců a bylo značně medializováno. Tento případ se tak vzhledem k obdobné trestné činnosti, hrozby stejného trestu a obdobných zásazích do profesního života žalobce jeví soudu jako srovnatelný. Trestní řízení však trvalo mnohem kratší dobu, než v případě žalobce. V daném případě nebyl zvlášť odškodňována nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení. V daném případě bylo poškozenému přiznáno zadostiučinění ve výši 170 000 Kč.

34. Soud by dále rád poukázal na rozhodnutí Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 20. 5. 2019 č.j. 29 C 174/2016 - 473, na které bylo následně potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019 č.j. 70 Co 340/2019-2011, kdy se jednalo o odškodnění nemajetkové újmy v důsledku nezákonného trestního stíhání pro trestný čin přijímání úplatku podle § 60 odst. 1, 4 písm. a) tr. zákona a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona. Tato kauza byla rovněž značně medializována, délka trestního stínání činila 3 roky a 10 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let. V tomto případě byla prokázána újma žalobce v profesní sféře a rovněž značné dopady do rodinného a společenského života. V daném případě bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 460 000 Kč. Poškozený byl stíhán vazebně. Délka řízení byla v tomto případě kratší, než v případě žalobce. Ani zde nebyla zvlášť posuzována újma vzniklá délkou trestního řízení.

35. Soud případ dále porovnal rovněž se případem rozhodovaným vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 11. 4. 2019 č.j. 29 C 207/2017 - 151, který byl následně potvrzen i odvolacím soudem. Žalobci bylo v tomto řízení přiznáno odškodnění ve výši 441 000 Kč. V tomto případě šlo o trestní stíhání pro trestný či zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku v souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Věc byla značně medializována, poškozený byl osobou veřejně známou. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let. Trestní stíhání trvalo 5 let a 3 měsícem, tedy dobu delší, než v případě žalobce. V daném případě došlo k zásahu žalobce do jeho osobního, profesního, rodinného a společenského života, došlo k poškození na cti, dobré pověsti. Před trestním stíháním byl poškozeným úspěšným politikem na regionální i celorepublikové úrovni. V důsledku trestního stíhání došlo k přerušení jeho politické kariéry. Nebyla zvlášť posuzována nemajetková újma vzniklá délkou trestního řízení., 36. Soud by dále rád poukázal na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 6. 2020 č.j. 27 C 6/2016-543 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 18 Co 358/2020 – 595 ze den 3. 2.

202. Žalobci bylo v tomto řízení přiznáno odškodnění ve výši 460 000 Kč. V daném případě byl žalobce stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu podplácení dle ust. § 161 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona a pokračujícího trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ust. § 255 odst. 1, 3 tr. zákona spáchaného ve formě účastenství. Žalobci hrozil shodný trest odnětí svobody, tedy v trvání 2-8 let. Rovněž v daném případě měl žalobce způsobit svou trestnou činností značnou škodu a to ve výši 337 mil. Kč. Předmětné trestní stíhání probíhalo po dobu tří let a 10 měsíců, tedy po dobu kratší, než trestní stíhání žalobce. Tato trestní kauza byla značně medializována, prokázány byly dopady zejména do profesní sféry žalobce. Ani zde nebyly prokázány dopady do rodinného života žalobce.

37. Po porovnání se shora uvedenými případy, kdy se rovněž jednalo o trestnou činnost úzce spojenou s profesí poškozených, kdy v důsledku trestního stíhání byl zásadně poznamenán především profesní život poškozených. V případě žalobce je třeba poukázat na závažné dopady na duševní zdraví žalobce, které mají dlouhodobý charakter. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že žalobci hrozil srovnatelný trest jako ve shora uvedených případech pouze do [datum], poté po změně právní kvalifikace žalobci hrozil nižší trest odnětí svobody. Na druhou stranu, stejně jako ve srovnávaných případech, zde hrozila povinnost k vysoké náhradě škody, která by pro žalobce byla likvidační. Pro stanovení nižšího odškodnění dále hovoří i skutečnost, že v případě žalobce je zvlášť posuzována nemajetková újma vzniklá nepřiměřenou délkou trestního řízení. Po zvážení všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že dostatečnou kompenzací nemajetkové újmy, která žalobci vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení, je poskytnutí omluvy ve znění, jak žalobce požaduje a dále poskytnutí relutární satisfakce ve výši 300 000 Kč. Poskytnutí omluvy je v daném případě namístě a požadavek žalobce, aby omluva zazněla ve znění, jak žalobce navrhuje je naprosto opodstatněným požadavkem; upřít žalobci tuto formu satisfakce žalobci by zcela jistě nebylo na místě. Žalovaná sice poskytla žalobci určitou omluvu ve svém stanovisku ze dne [datum], zde se však omluvila pouze za nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], nikoliv však za následky tímto způsobené. Nepřiměřeným soud neschedal ani požadavek žalobce na zveřejnění omluvy v uvedených periodikách, a to s ohledem na medializaci případu žalobce. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 700 000 Kč soud žalobu zamítl (výrok III).

38. K požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení je třeba uvést následující: Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

39. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

40. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 4 let a 9 měsíců, když trestní[Anonymizováno]řízení žalobce bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum] (rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa].

41. Řízení probíhalo v rámci přípravného řízení a na 1 stupni soudní soustavy. Ve věci bylo rozhodnuto jednou soudem prvého stupně.

42. Věc je po skutkové stránce značně složitá; o tom svědčí rozsáhlost trestního spisu, množství důkazního materiálu (listinných důkazů i znaleckých posudků) i množství vyslechnutých svědků. Jednalo se o trestní řízení s mezinárodním prvkem, ve kterém byly projednávány trestné činy porušování povinností při správě cizího majetku, přičemž se mělo jednat o rozsáhlou trestnou činnost, do které bylo množství osob. Posuzovaná činnost obviněných souvisela s úvěrem poskytnutým [právnická osoba] pro žadatele společnost [právnická osoba] na obchodní případ „výstavba rezidenční obchodního komplexu v [název]. Posouzení tohoto druhu trestné činnosti je značně složité nejen po stránce skutkové, ale i po stránce právní.

43. Žalobce se na délce řízení žádným způsobem nepodílel, naopak s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval.

44. Pokud se jedná o postup orgánů činných v trestní řízení, v přípravném řízení ani před soudem prvního stupně nebyly shledány žádné neodůvodněné průtahy, k určitému průtahu při vyhotovování rozsudku soud prvního stupně, kdy tento byl účastníkům rozeslán až do 11 měsících. Tento průtah však již nezpůsobil žalobci žádné další období nejistoty a stresu z výsledku trestního řízení, neboť rozsudek nabyl právní moci již dnem jeho vyhlášení, neboť státní zástupce se na místě vzdal práva odvolání.

45. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě je jednalo o trestní stíhání žalobce, které navíc bylo značným způsobem medializováno. Žalobce hrozil v první fázi řízení trest odnětí svobody v trvání 2 – 8 let, a dále náhrada škody ve výši až 37 851 562 Kč. Je zřejmé, že předmětné řízení mělo pro žalobce zvýšený význam již jen z toho důvodu, že se jednalo o řízení trestní, ale i z důvodu poměrně vysokého trestu a případné vysoké náhrady škody, které žalobci hrozili.

46. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a ve shodě s účastníky dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu je proto dán.

47. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

48. V důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla žalobci nemajetková újma. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení nevyvracela. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Při stanovení výše základní částky vycházel soud z délky řízení, která činí 6 let a 6 měsíců; tato délka řízení je nepřiměřená. Soud proto stanovil základní částku ve výši 15 000 Kč, přičemž za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky. Celkem tedy 56 250 Kč. Tuto základní hodnotu odškodnění je však třeba s ohledem na kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk upravit, a to jejím zvýšením o 20 za zvýšený význam předmětu řízení pro žalobce. Za odpovídající tak považuje částku 687 500 Kč. Tuto částku tak soud žalobci přiznal, ve zbývající části, tedy co do částky 15 000 Kč[Anonymizováno]žalobu zamítl (výrok III).

49. Důvodným je rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z rozsudkem přiznané částky a rovněž z částky 113 679,50 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s tímto peněžitým plněním dnem následujícího po uplynutí 6 měsíční lhůty ode dne, kdy byla žalované doručena výzva žalobkyně k úhradě (dle § 15 odst. 2 OdpŠk), tedy ode dne [datum]. Soud tak v souladu s ustanovením § 1970 o.z. žalobci přiznal úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení výši vlády č. 351/2013 Sb., ode dne, od kterého žalobce požadoval, tedy ode dne [datum].

50. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

51. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do základů nároku na náhradu nemajetkové újmy v důsledku nezákonného trestního stíhání i co do základu nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Při stanovení výše odměny je zde třeba vycházet z ust. § 9 odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátní tarifu a tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč, za 2 nároky tedy z tarifní hodnoty 100 000 Kč. Žalobce byl dále v řízení úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajného ve výši celkem 145 139,50 Kč, když částku 31 460 Kč soud přiznal žalobci tímto rozsudkem a částku 113 679,50 Kč žalovaná plnila po podání žaloby a po uplynutí 6mesíční lhůty dle § 15 OdpŠk pro předběžné projednání nároku, když i v tomto ohledu byla žalobcem žaloba podána důvodně a byla vzata zpět pro chování žalované po podání žaloby. Celkem tak byl žalobce úspěšný co do tarifní hodnoty 245 139,50 Kč, neúspěšný byl naopak co do částky 257 698,50 Kč. Úspěchy obou účastníků jsou tak srovnatelné, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.