19 C 137/2020 - 342

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 115 301 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Ohledně částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení soud řízení částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 96 855 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši dalších 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve zbytku, tj. ohledně částky 17 846 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 846 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 162 324,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu ve Zlíně náklady řízení státu ve výši, jež bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 162 446 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 161 846 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dalších 1 200 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mj. provozování Regionální kompostárny [obec] (dále jen„ kompostárna“). Kompostárna se nachází na pozemcích ve vlastnictví žalobce, přičemž celková rozloha zatížených pozemků činí 11 048 m2. Kompostárna je žalovanou provozována na základě složkových povolení Krajského úřadu Zlínského kraje vydaných na základě žádosti žalobce, přičemž součástí povolení je i identifikace umístění provozovny včetně uvedení pozemků, na kterých je kompostárna provozována. Shora uvedené pozemky žalobce žalovaná užívala až do 31. 12. 2018 na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu určitou – do 31. 12. 2018. Uvedená nájemní smlouva nebyla prodloužena a ani nebyl založen jiný smluvní právní vztah zakládající žalované předmětné pozemky užívat. Žalovaná přesto tyto pozemky bez dalšího od 1. 1. 2019 užívá ke své podnikatelské činnosti, a to včetně váhy nacházející se v areálu kompostárny, jež je rovněž ve vlastnictví žalobce, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Touto žalobou proto po žalované požaduje vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků a váhy za dobu od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020, tj. za 184 dnů. Pro stanovení obvyklé výše nájemného v daném místě a čase si nechal zpracovat znalecký posudek od Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil u nezastavěných pozemků v celkovém rozsahu 3 337 m2 obvyklé nájemné na 55 Kč/m2/rok, z čehož ale on požaduje jen 50 Kč/m2/rok a u zastavěných pozemků v celkovém rozsahu 7 011 m2 obvyklé nájemné na 25 Kč/m2/rok, z čehož ale on požaduje jen 20 Kč/m2/rok Celkem tak po žalované požaduje částku 161 846 Kč. Dalších 600 Kč pak po žalované požaduje jako bezdůvodné obohacení za užívání váhy v areálu kompostárny, kdy požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 100 Kč/kalend měsíc za měsíce srpen 2019 až leden 2020. Z obou uvedených částek 161 846 Kč a 600 Kč pak po žalované požaduje též zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 2. 2020, neboť žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu a lhůtu k úhradě stanovené jí do 18. 2. 2020. Dalších 1 200 Kč pak po žalované požaduje za náklady spojené s uplatněním pohledávky.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, kdy učinila nesporným, že nájemní smlouva uzavřená mezi stranami dne 8. 10. 2008 byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018 s tím, že ani jedna ze stran nepočítala s tím, že nedojde k prodloužení nájemní smlouvy. Současně učinila nesporným, že i po ukončení nájemní smlouvy je část areálu kompostárny užívána pouze žalovanou, kdy užívá své stavby, které jsou oprávněné a povolené, a tyto zastavují pozemky žalobce o celkové výměře 3 337 m2. Dále užívá i některé další pozemky žalobce, ale v nižším rozsahu než tvrdí žalobce, což by si vyžádalo geometrické zaměření. Ona si technické zaměření kompostárny zajistila a zjistilo se, že kompostárna z předmětných pozemků zabírá plochu 8 823 m2. Ze zaměřených ploch kompostárny ale neužívá plochy 5 a 13 – zeleň o výměře 328 m2 a 215 m2. Kromě toho plochy 1 a 2 – komunikace – výměře 906 m2 a 579 m2 spoluužívá s žalobcem. Kategoricky pak nesouhlasila s výší obvyklého nájemného stanoveného znalkyní Ing. [příjmení]. Jinak vyjádřila ochotu uzavřít s žalobcem novou nájemní smlouvu za obvyklé tržní nájemné, případně smlouvu na odkoupení pozemků.

4. Žalobce to replikoval tak, že s prodloužením nájemní smlouvy, čehož se žalovaná domáhala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 267/2018, nesouhlasí, rovněž s tím, že by měla být uzavřena nová nájemní smlouva a zájem o prodej předmětných pozemků žalované rovněž nemá. Pokud jde o rozsah užívání svých pozemků ze strany žalované, tak vycházel z rozhodnutí krajského úřadu o povolení kompostárny, ve kterém jsou pozemky, na kterých má být kompostárna provozována, uvedeny. Žádost o povolení kompostárny přitom podávala sama žalovaná. Ale vzhledem k tomu, že část areálu není oplocená, je ochoten se s žalovanou ohledně rozsahu užívání jeho pozemků dohodnout.

5. V průběhu řízení pak vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 47 145 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení s tím, že žalovaná mu dne 18. 8. 2020 uhradila částku 23 247 Kč a dne 26. 8. 2020 částku 23 989 Kč. Usnesením č. j. 19 C 137/2020-64 ze dne 3. 9. 2020 soud tedy řízení v této části podle § 96 o. s. ř. částečně zastavil.

6. U jednání dne 15. 3. 2022 pak vzal žalobce svoji žalobu zpět též ohledně částky 600 Kč s příslušenstvím za užívání váhy. Žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila a soud tedy řízení v této části žaloby podle § 96 o. s. ř. opět částečně zastavil (výrok I. rozsudku).

7. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav (co konkrétně soud z toho kterého důkazu zjistil je vždy uvedeno kurzívou v závorce): žalobce je mj. vlastníkem pozemků parc. [číslo] dále pozemků parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], přičemž pozemky parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo] jsou zastaveny nemovitostmi ve vlastnictví žalované, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] (viz cit. výpisy z katastru nemovitostí).

8. Žalovaná v rámci své podnikatelské činnosti provozuje Regionální kompostárnu [obec], a to mj. na základě povolení Krajského úřadu Zlínského kraje [číslo jednací] ze dne 21. 12. 2018 a [číslo jednací] ze dne 5. 2. 2019, vydaných na základě žádosti žalované. Součástí povolení je i identifikace umístění provozovny kompostárny včetně uvedení pozemků, na kterých je kompostárna žalovanou provozována, přičemž jde o pozemky uvedené v předchozím odstavci (viz cit. rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje Provozní řád regionální kompostárny [obec])

9. Aby žalovaná mohla shora uvedené pozemky užívat, uzavřela s žalobcem dne 28. 8. 2008 jednak smlouvu o právu k provedení stavby, podle které měla žalovaná právo realizovat na dotčených pozemcích stavbu kompostárny a dále smlouvu na pronájem těchto pozemků za účelem vybudování a provozování kompostárny. V té se žalovaná mj. zavázala zajistit bezplatnou likvidaci bioodpadu z [územní celek] /tj. odpadu z veřejné zeleně – tráva, listí, větve a vytříděná frakce komunálního odpadu/ a likvidaci veškerých gastro odpadů z [územní celek] založených společností či zřízených příspěvkových organizací za cenu ve výši 40 % ceníkové ceny (článek II. bod 7.) a dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména v oblasti protipožární, hygienické, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí a zákonné normy vztahující se k provozování kompostárny (článek II. bod 9.). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018 (článek III. bod 1.) s tím, že nájem zaniká uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, dohodou smluvních stran, odstoupením od smlouvy nebo zánikem nájemce (článek III. bod 3.). Pronajímatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit v případě, že nájemce hrubě poruší podmínky této smlouvy. Za porušení se považovalo mj. porušení ustanovení článku III. odst.

2. V případě řádného plnění podmínek nájemní smlouvy deklarovaly smluvní strany zájem nájemní smlouvu prodloužit (článek III. bod 6.). Roční nájemné za pronájem pozemků činilo 21 330 Kč s tím, že tato částka bude každoročně zvýšena o míru inflace vyhlášenou ČSÚ. Nájemné bylo splatné vždy k 31. 1. běžného roku na účet pronajímatele. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 27. 2. 2012 bylo dohodnuto, že pozemky se pronajímají též za účelem provozování zařízení ke sběru výkupů a využívání odpadů – sběr a výkup odpadů plastů, skla, textilu, papíru a lepenky (článek II.). Dodatkem č. 2 k nájemní smlouvě ze dne 13. 12. 2013 došlo ke změně předmětu nájmu, kdy přibyly další pozemky v k. ú. a obci [obec] - parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo] (článek II.) (viz cit. nájemní smlouva z 8. 10. 2008 a dodatky).

10. K uzavření dodatku o prodloužení nájemní smlouvy nedošlo, neboť žalobce s žalovanou odmítal takový dodatek uzavřít. Žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 267/2018 se pak žalovaná domáhala nahrazení projevu vůle žalobce přijmout návrh žalované na uzavření takového dodatku s odůvodněním, že ze samotné nájemní smlouvy vyplývalo důvodné legitimní očekávání, že nájemní smlouva jí bude dodatkem prodloužena. Stejné legitimní očekávání vyplývalo i ze smlouvy o právu provést stavbu kompostárny ze dne 28. 8. 2008, přičemž tato stavba nebyla vybudovaná jako dočasná, pouze na dobu trvání nájemní smlouvy a na rozdíl od smlouvy nájemní, byla smlouva o právu k provedení stavby neomezena co do času a období umístění stavby. Tato žaloba ale byla soudem jako nedůvodná zamítnuta s tím, že pokud žalovaná neplnila podmínky nájemní smlouvy a neplatila řádně nájemné, nemohla být již jen z tohoto důvodu v legitimním očekávání, že s ní žalobce prodlouží nájemní smlouvu. Na tom ničeho nemění ani vzájemné propojení smlouvy o právu k provedení stavby ze dne 28. 8. 2008 a nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2008, které se předpokládá, když i při vzájemném propojení těchto smluv nelze spravedlivě trvat na tom, aby při řádném neplnění jedné z nich (nájemní smlouvy) ze strany žalované byl prodloužen nájemní vztah (viz rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 11. 2018, č. j. 19 C 267/2018 – 112, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pob. Zlín, ze dne 7. 5. 2019, č. j. 60 Co 46/2019 -195, které jsou soudu i stranám známy).

11. Ze zaměření kompostárny vyplynulo, že z předmětných pozemků žalobce zabírá kompostárna plochu 8 823 m2, přičemž jde o plochu 1 – společná komunikace o výměře 906 m2; plochu 2 - společná komunikace o výměře 579 m2; plochu 3 – komunikace kompostárny o výměře 1 915 m2; plochu 4 – zeleň o výměře 431 m2; plochu 5 – zeleň o výměře 328 m2; plochu 6 – hala o výměře 1 339 m2; plochu 7 – správní budova o výměře 188 m2; plochu 8 - hala o výměře 1 077 m2; plochu 9 - hala o výměře 187 m2; plochu 10 - budova o výměře 136 m2; plochu 11 – sklep o výměře 42 m2; plochu 12 – plechová budova o výměře 45 m2; plochu 13 – zeleň o výměře 215 m2; plochu 14 – betonová plocha o výměře 588 m2 a plochu 15 – betonová plocha o výměře 847 m2 (viz technická zpráva zaměření kompostárny [právnická osoba] [anonymizováno])

12. Žalovaná pak shora uvedené plochy užívala k provozu kompostárny i po ukončení nájemní smlouvy k datu 31. 12. 2018, mj. i v žalovaném období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 (viz shodná tvrzení stran).

13. Areál kompostárny je uzavřený areál s uzamykatelnou branou, ze dvou stran je obklopený plotem, z jedné strany valem hlíny a ze zadní strany na něj navazuje bývalá skládka odpadů. Žalovaná si v areálu vybudovala administrativní budovu, haly, plechová sklad, zpevněné betonové plochy a asfaltové komunikace. Budovy a haly nevykazují známky poškození, asfaltové komunikace jsou v jedné části mírně popraskané. V areálu kompostárny je jímka, která se musí pravidelně kontrolovat kvůli průsakům vody. Za kompostárnou je bývalá skládka odpadů, kterou jezdí Městská policie [obec] občas kontrolovat. Přístup je po asfaltové komunikaci (viz ohledání na místě samém).

14. V místě kompostárny byla dříve nezkultivovaná skládka. Žalovaná na ní náročným způsobem vybudovala administrativní budovu, haly a zpevněné plochy. Vybudování kompostárny je stálo 60 mil. Kč, z čehož 60 % pokryla dotace. Následujících 10 let pak měli od žalobce pozemky pronajaté, ale k dalšímu prodloužení nájemní smlouvy nedošlo. Pozemky žalobce pro kompostárnu užívají i nyní, a to v rozsahu technického zaměření kompostárny. Do areálu kompostárny v předmětném období vstupovali i lidé od žalobce (místostarostka a Městská police [obec]) na kontrolu jímky 2 x do měsíce. Kromě toho tam občas tam jezdili pracovníci na odběr vody z jímky a nebo pracovníci firmy, která udržuje kamerový systém (viz účastnická výpověď jednatele žalované [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]).

15. Místostarostka žalobce jezdila do areálu kompostárny na kontroly jímky, nebo když se s kompostárnou vedla nějaká správní řízení. Byly to krátké návštěvy (15 min) a chodila tam hlavní branou v pracovní době, někdy i s Městskou policií [obec] (viz účastnická výpověď místostarostky [jméno] [příjmení]).

16. K výši obvyklého nájemného předložil žalobce znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] podle kterého by obvyklé nájemné u zastavěných ploch mělo v předmětném období činit 55 Kč/m2/rok a obvyklé nájemné ostatních plochy činilo 25 Kč/m2/rok (viz citovaný znalecký posudek). Znalkyně před zpracováním znaleckého posudku žalovanou nijak nekontaktovala a nevyžádala si od ní žádné informace, nicméně znalkyni byla známa skutečnost, že na části předmětných pozemků byla v minulosti provozována skládka, protože je místní. Pro zjištění obvyklé výše nájemného porovnávací metodou použila obdobné pozemky komerčního charakteru v lokalitách [obec] – [část obce], [obec] a [obec] a dle příslušných koeficientů tyto pozemky porovnala s předmětnými pozemky. Dále vycházela z toho, že zná ceny, za jaké se nabízejí do nájmu obdobné nemovitosti v oblasti [obec] a [obec]. Ekologickou zátěž ve znaleckém posudku nezohlednila, protože tato informace jí známa nebyla. Na zastavěné pozemky ale ekologická zátěž vliv nemá, protože to se řešilo již při výstavbě kompostárny. Odlišnou cenu pro zastavěné a nezastavěné pozemky stanovila přesto, že v praxi se to nezohledňuje a nediferencuje a stanoví se jedna jednotková cena (viz ústní doplněk znaleckého posudku).

17. Naopak žalovaná k výši obvyklého nájemného předložila znalecký posudek znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], podle kterého by obvyklé nájemné všech ploch mělo v předmětném období činit 7 Kč/m2/rok (viz citovaný znalecký posudek). Tento znalec si naopak zajistil podklady pro znalecký posudek pouze od žalované. Při stanovení obvyklé ceny pozemku nerozlišoval zpevněné a nezpevněné plochy, když vycházel z toho, že šlo o pozemky v provozním areálu, a v tom případě se stanoví jednotná cena pro celý uzavřený areál tvořící jeden funkční celek kompostárny. Výslednou cenu zjistil způsobem určení ceny zjištěné, neboť nenalezl žádný příklad toho, že by se někde pronajímal provoz kompostárny, což je velmi specifická plocha. Dále vycházel z toho, že v územním plánu je tato plocha vyčleněna pro sběr, soustředění, třídění, ukládání a zpracování odpadu. Jako skladovací a odstavnou plochu by tento pozemek šlo využít pouze v souvislosti s nakládáním s odpady. Při stanovení výsledné ceny nájemného zohlednil dva typy negativ, a to omezené možnosti využití tohoto území z hlediska územního plánu a dále terénní nedostatky uvedených ploch, kdy areál stojí na navážce z nebezpečných a hygienicky nebezpečných materiálů s nestabilním podložím, když sice na budovách statické vady neviděl, ale viděl popraskané asfaltové povrchy. Jestli je ale nestabilní podloží v celém areálu kompostárny, neví. Že je tam ekologická zátěž, dovodil z geologického posudku, který mu předložila žalovaná a ze kterého vyplývá, že v jedné nahodilé rýze č. 2 geologové objevili organické součásti. Cenu, za kterou byl původně areál žalobcem žalované pronajatý, tj. 3,28 Kč/m2/rok znal, ale nezohledňoval to, protože šlo o jiné období a byly tam sjednány i nějaké bezúplatné služby (viz ústní doplněk znaleckého posudku). V dodatečném odborném vyjádření pak tento znalec připustil, že obvyklé nájemné v předmětném období by mohlo činit 8,40 Kč/m2/rok. Dále uvedl, že pokud by mu byla soudem zadána lustrace a vyhodnocování obdobných nájemním smluv, bylo by to velmi pracné a nákladné (viz písemné vyjádření znalce).

18. Soud poté zadal u [právnická osoba] [obec] (dále jen„ Znalecký ústav [obec]“) revizní znalecký posudek [číslo] podle něhož obvyklé nájemné předmětných pozemků žalobce v předmětném období činilo 32,27 Kč/m2/rok, což za celé období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 činí 144 000 Kč. Při stanovení výše nájemného upřednostnili srovnávací způsob určení výše obvyklého nájemného, když měli k dispozici dostatek nájemních smluv na srovnatelné pozemky, z nichž 3 byly velmi vhodné pro srovnání, neboť šlo o pozemky pro nakládání s odpady, oproti způsobu ocenění simulovaným způsobem přes obvyklou cenu pozemků, kdy měli k dispozici pouze 3 srovnatelné vzorky z realizovaných prodejů, což považovali za nedostatečné. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] uvedli, že znalkyně použila obtížně přezkoumatelné až nepřezkoumatelné vstupní údaje a chybí i doprovodné komentáře, které by upřesnily logické postupy znalkyně. Znalkyně dohledala pouze dva vzorky z realitní inzerce k pronájmu pozemků, z nichž jeden nemá uveden vyjednávací výši nájemného a druhý je obtížně srovnatelný. U dalších dvou vzorků o nájemném chybí jakákoliv bližší specifikace. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] uvedli, že bylo vhodné provést ocenění pozemků srovnávacím způsobem, který má být vždy při ocenění upřednostněn. Dále znalci vytkli, že použil nepřiměřené srážky, což ale nelze považovat za chybu, ale pouze za odlišný názor znalce (viz citovaný revizní znalecký posudek). Jinak v daném případě bylo obtížné shromáždit nájemní smlouvy pro srovnání. Vyšli tedy z těch smluv, které byly součástí spisu a získali tak 3 vzorky pozemků, který se týkaly obdobné činnosti – nakládání s odpady: Z těch pak vycházeli, kdy pomocí jednotlivých koeficientů porovnali tyto pozemky s předmětným pozemkem a vyšla jim cena obvyklého nájemného stanovená porovnávací metodou ve výši 32,27 Kč/m2/rok. Zkoušeli i metodu zjištění obvyklého nájemného simulovaným způsobem přes cenu pozemků, kdy vycházeli z reálně uzavřených kupních smluv a vyšlo jim obvyklé nájemné zjištění simulovaným způsobem ve výši 23,50 Kč/m2/rok. Ty kupní smlouvy byly tři, protože víc jich nenašli. I takto bylo velmi pracné a nákladné, neboť museli jít do územních plánů obcí. Pak obě dvě metody vyhodnotili a dospěli k závěru, že metoda výpočtu porovnávacím způsobem je přesnější než metoda simulace, a proto ve výsledku vycházeli z ní. Navíc u metody srovnávací se dostávají přímo k ceně obvyklého nájemného, zatímco u metody simulační se k ceně nájemného dostávají ještě přes jeden výpočet, což je procento výnosu a tím může dojít ke zkreslení. Cenu stanovili jako jednotnou pro všechny pozemky, neboť se jedná o jednotný funkční celek. To, že z části se jednalo o stanovení obvyklého nájemného za druhou polovinu roku 2019 a z části za leden 2020, na výslednou cenu vliv nemělo, neboť inflace v té době byla nízká – 2 až 3 %. To, že pozemky jsou na tělese bývalé skládky, věděli, ale nestabilitu podloží nezjistili, vyjma lokálních závad ve zpevněných plochách, u kterých ale tam není zřejmé, zda to dělá podloží, či lajdácké provedení ploch. U staveb pak praskliny nebo sesedání nezjistili. Ekologickou zátěž rovněž nezohledňovali, protože nikdo neví, co přesně tam je a zjistit to, by bylo extrémně drahé. Musel by se dělat geologický průzkum, podrobný audit dopadu na životní prostředí apod. A obdobná zjištění by se musela provádět i u těch pozemků, které použili pro srovnání. Podstatné je, že k tomu účelu, ke kterému předmětné pozemky mají sloužit (zde vycházeli z toho, že v územním plánu jde o pozemky určené k nakládání s odpady a k tomuto účelu jsou i užívány) bez problémů slouží. Stěny se nepropadají, vozidla se nepropadávají. S jiným využitím pozemků nepočítali, protože by se muselo nejdříve dosáhnout změny územního plánu. Podnikání žalované hodnotili jako stabilní, což dovodili z veřejně dostupných ekonomických zdrojů o celé branži nakládání s odpady. Přímo do výsledovky žalované nešli, každá firma hospodaří jinak (viz ústní doplněk znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]).

19. Předžalobní výzvou ze dne 5. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemků v rámci provozování kompostárny za dobu od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 161 846 Kč a vydání bezdůvodného obohacení za užívání váhy v období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši dalších 600 Kč, to vše do 7 dnů od doručení přípisu. Uvedená výzva byla žalované zaslána doporučeně poštou dne 7. 2. 2020. Podáním ze dne 17. 2. 2020 žalovaná na tuto výzvu reagovala tím, že když žalobci několikrát nabídla prodloužení nájemní smlouvy, tak žalobce tuto nájemní smlouvu několikrát odmítl prodloužit. S požadovanou výší obvyklého nájemného rovněž nesouhlasí, neboť je 15 x vyšší než nájemné sjednané v nájemní smlouvě (viz předžalobní výzva, kopie poštovního podacího archu a vyjádření žalované k předžalobní výzvě).

20. Soud provedl k důkazu další listiny, z nichž pro toto řízení ale nic podstatného nezjistil. Jedná se o nájemní smlouvu ze dne 1. 7. 2004 uzavřenou mezi obcí [obec] a firmou [právnická osoba]; nájemní smlouvu ze dne 3. 7. 2020 uzavřenou mezi [územní celek] a firmou [právnická osoba]; nájemní smlouvu ze dne 15. 6. 2020 uzavřenou mezi [územní celek] a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvu ze dne 25. 3. 2020 uzavřenou mezi Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvu ze dne 3. 5. 2011 uzavřenou mezi [územní celek], [územní celek] a obcí [obec] a firmou [právnická osoba], podnájemní smlouvu ze dne 11. 10. 2017 uzavřenou mezi [územní celek] a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvu ze dne 23. 12. 2019 uzavřenou mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvu ze dne 2. 7. 2018, uzavřenou mezi [územní celek] a firmou [právnická osoba], nájemní smlouvu ze dne 3. 5. 2019 uzavřenou mezi Českou republikou - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a [právnická osoba] a.s. a nájemní smlouvu ze dne 18. 4. 2019 uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], státní organizace a firmou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Strany tyto listiny shromáždily pro zpracovatele revizního znaleckého posudku a bylo na jeho vlastním posouzení, které z nich a jak použije pro svůj znalecký posudek.

21. Kromě toho sud provedl k důkazu další listiny, z nichž pro toto řízení ale rovněž nic podstatného nezjistil. Jedná se o usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 15. 9. 2017 o prohlášení konkurzu na dlužníka [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], na to navazující přípis Krajského úřadu Zlínského kraje adresovaný Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ohledně [právnická osoba] odpadu [právnická osoba] Dále šlo o rozhodnutí [stát. instituce] – stavebního úřadu o povolení k předčasnému užívání ze dne 31. 7. 1996 a o rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 23. 6. 2011 ohledně nakládání s podzemními vodami k jejich odběru a o vydání stavebního povolení vodovodu pro Regionální kompostárnu [obec].

22. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěry o skutkovém stavu: žalovaná je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mj. provozování Regionální kompostárny [obec]. Uvedená kompostárna se nachází na pozemcích ve vlastnictví žalobce, když podle technického zaměření zabírá plochu o celkové výměře 8 823 m2, přičemž jde o 15 různých ploch: plochu 1 – společná komunikace o výměře 906 m2; plochu 2 - společná komunikace o výměře 579 m2; plochu 3 – komunikace kompostárny o výměře 1 915 m2; plochu 4 – zeleň o výměře 431 m2; plochu 5 – zeleň o výměře 328 m2; plochu 6 – hala o výměře 1 339 m2; plochu 7 – správní budova o výměře 188 m2; plochu 8 - hala o výměře 1 077 m2; plochu 9 - hala o výměře 187 m2; plochu 10 - budova o výměře 136 m2; plochu 11 – sklep o výměře 42 m2; plochu 12 – plechová budova o výměře 45 m2; plochu 13 – zeleň o výměře 215 m2; plochu 14 – betonová plocha o výměře 588 m2 a plochu 15 – betonová plocha o výměře 847 m2.

23. Aby žalovaná mohla shora uvedené pozemky užívat, uzavřela s žalobcem dne 28. 8. 2008 jednak smlouvu o právu k provedení stavby, podle které měla žalovaná právo realizovat na dotčených pozemcích stavbu kompostárny a dále smlouvu na pronájem těchto pozemků za účelem vybudování a provozování kompostárny. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018. Roční nájemné za pronájem pozemků činilo 21 330 Kč s tím, že tato částka bude každoročně zvýšena o míru inflace vyhlášenou ČSÚ. Žalovaná ale žalobci poskytovala i protiplnění spočívající v bezplatné likvidaci bioodpadu z [územní celek] /tj. odpadu z veřejné zeleně – tráva, listí, větve a vytříděná frakce komunálního odpadu/ a likvidaci veškerých gastro odpadů z [územní celek] založených společností či zřízených příspěvkových organizací za cenu ve výši 40 % ceníkové. V případě řádného plnění podmínek nájemní smlouvy deklarovaly smluvní strany zájem nájemní smlouvu prodloužit.

24. K uzavření dodatku o prodloužení nájemní smlouvy ale nedošlo a žalovaná si to„ nevymohla“ ani v soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 267/2018, ve kterém se domáhala nahrazení projevu vůle žalobce přijmout návrh žalované na uzavření takového dodatku s odůvodněním, že ze samotné nájemní smlouvy vyplývalo důvodné legitimní očekávání, že nájemní smlouva jí bude dodatkem prodloužena a stejné legitimní očekávání vyplývalo i ze smlouvy o právu provést stavbu kompostárny ze dne 28. 8. 2008. To, že k prodloužení nájemní smlouvy nedošlo, opakovaně deklarovala i sama žalovaná v průběhu tohoto sporu.

25. Žalovaná v předmětném období od 1. 8. 2018 do 31. 1. 2019 předmětné pozemky užívala, a to v rozsahu technického zaměření. Za účelem kontroly jímky do areálu kompostárny v předmětném období vstupovala místostarostka žalobce či Městská policie [obec]. Ta přes areál kompostárny jezdila rovněž kontrolovat bývalou skládku odpadů. Jezdili a chodili přitom po zpevněných asfaltových plochách 1 a 2. Šlo však jen o krátké vstupy.

26. Na„ nájemné“ za toto období žalovaná žalobci uhradila dne 18. 8. 2020 částku 23 247 Kč a dne 26. 8. 2020 částku 23 989 Kč, přičemž uvedené částky vycházely z nájemného sjednaného mezi stranami v původní nájemní smlouvě.

27. Žalobce ale tyto částky považoval za nedostatečné plnění a opíral se přitom o znalecký posudek Ing. [příjmení]. Žalovaná zase předložila„ svůj“ znalecký posudek Ing. [příjmení], který naopak zpochybňoval závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Protože soud měl pochybnosti o věcné správnosti obou znaleckých posudků, které se nepodařilo odstranit ani výslechem obou znalců, přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, ve kterém Znaleckému ústavu [obec] mj. uložil vyjádřit se ke správnosti obou podaných znaleckých posudků. Znalecký ústav [obec] dospěl k závěru, že obvyklé nájemné předmětných pozemků v předmětném období činilo 32,27 Kč/m2/rok, což za celé období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 činí 144 000 Kč. Při stanovení výše nájemného upřednostnili srovnávací způsob určení výše obvyklého nájemného, když měli k dispozici dostatek nájemních smluv na srovnatelné pozemky, tj. na pozemky pro nakládání s odpady. Ke znaleckému posudku Ing. [příjmení] uvedli, že bylo vhodné provést ocenění pozemků srovnávacím způsobem, který má být vždy při ocenění upřednostněn.

28. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

29. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

30. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: mezi stranami nebylo sporu a odpovídá to též zápisu v katastru nemovitostí, že žalobce byl v rozhodném období výlučným vlastníkem předmětných pozemků, na nichž se podle technického zaměření nachází kompostárna provozovaná žalovanou.

31. Žalovaná tyto pozemky v předmětném období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 za účelem provozování kompostárny skutečně užívala, aniž by měla k tomuto užívání soukromoprávní titul (nájem, pacht, výpůjčku etc.) či titul veřejnoprávní. Tím, že žalovaná užívala předmětné pozemky bez platného právního titulu, tedy protiprávně užívala cizí hodnotu, obohatila se bez spravedlivého důvodu na úkor žalobce (ochuzeného) a v důsledku toho je povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení, které užitím předmětných pozemků v rozhodném období získala, přičemž protože žalovaná není schopna spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinna nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou dle § 2999 odst. 1 o. z. (k též viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018).

32. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že majetkovým vyjádřením prospěchu obohaceného je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (k tomu viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98 ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013 ze dne 11. 2. 2014 nebo sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci (pozemku) bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 o. z.). Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4874/2014 ze dne 27. 4. 2016 nebo sp. zn. 28 Cdo 3310/2018 ze dne 27. 11. 2018).

33. Žalovaná po podání žaloby uhradila na„ nájemném“ za rozhodné období dne 18. 8. 2020 částku 23 247 Kč a dne 26. 8. 2020 částku 23 989 Kč, tj. celkem částku 47 145 Kč. Jak bylo uvedeno výše v rámci zjištěného skutkového stavu, na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že obvyklá výše nájemného předmětných pozemků, která je základem pro stanovení výše bezdůvodného obohacení, ve shodě se závěry znaleckého posudku Znaleckého ústavu [obec] činila v rozhodném období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 přesně 32,27 Kč/m2/rok, což za celé období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020 činí 144 000 Kč. I nadále tak žalobci dluží částku 96 855 Kč (144 000 Kč - 47 145 Kč = 96 855 Kč).

34. Pokud jde o znalecký posudek Znaleckého ústavu [obec], tak soud z něho vycházel proto, že dospěl k závěru, že nemá z hlediska formálních náležitostí žádné vady. Pokud jde pak o přesvědčivost co do úplnosti, tak i logickou správnost, tak ani zde soud nenabyl adekvátních pochybností. Znalecký ústav [obec] nejdříve sám přistoupil ke stanovení obvyklé výše nájemného, kdy použil dvě metody, a sice metodu srovnávací, kterou považoval za preferovanou a dospěl k závěru, že obvyklá výše nájemného v předmětném období činila 32,27 Kč/m2/rok. Zkoušeli i metodu zjištění obvyklého nájemného simulovaným způsobem přes cenu pozemků, kdy vycházeli z reálně uzavřených kupních smluv a vyšlo jim obvyklé nájemné zjištění simulovaným způsobem ve výši 23,50 Kč/m2/rok. Pak obě dvě metody vyhodnotili a dospěli k závěru, že metoda výpočtu porovnávacím způsobem je přesnější než metoda simulace, a proto ve výsledku vycházeli z ní. Znalecký ústav [obec] se rovněž plně vypořádal s druhým úkolem, kdy provedl revizi v řízení dříve předložených znaleckých posudků Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Znalecký ústav byl rovněž schopen logickým způsobem zodpovědět veškeré otázky jemu položené. K tomu soud poznamenává, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho souhlas s ostatními provedenými důkazy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 4316/2009), což soud učinil a z tohoto pohledu tento znalecký posudek obstál.

35. Dlužnou částku 96 855 Kč přitom žalovaná žalobci neuhradila ani na výzvu k úhradě ze dne 5. 2. 2020, ve které ji žalobce vyzval k uhrazení této částky do dne 18. 12. 2020. Od dne 19. 2. 2020 je tak žalovaná s úhradou částky 96 855 Kč v prodlení. Úrok z prodlení je přitom sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou jejích závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tak má kromě částky 96 855 Kč právo též na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení. Kromě toho má žalobce právo též na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši dalších 1 200 Kč, když tento nárok žalobce se opírá o § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

36. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 96 855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 96 855 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dalších 1 200 Kč (výrok II.).

37. Ve zbytku, tj. ohledně částky 17 846 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 846 Kč za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jde o rozdíl mezi částkou 114 701 Kč, kterou chtěl žalobce po částečných zpětvzetích žaloby / 162 446 Kč - 47 145 Kč - 600 Kč = 114 701 Kč a přiznanou částkou 96 855 Kč (výrok III.).

38. Námitky žalované vůči znaleckému posudku Znaleckého ústavu [obec] soud důvodnými neshledal, neboť: a/ to, že Znalecký ústav [obec] určil mnohem vyšší obvyklé nájemné než kolik činilo nájemné v původní nájemní smlouvě je logické, když od roku 2008 uplynulo 11 let a navíc nyní jde o„ čisté“ obvyklé nájemné bez protislužeb, které podle původní nájemní smlouvy poskytovala žalovaná žalobci (šlo o bezplatnou likvidaci bioodpadu z [územní celek] a likvidaci veškerých gastro odpadů z [územní celek] založených společností či zřízených příspěvkových organizací za cenu ve výši 40 % ceníkové ceny); b/ to, že Znalecký ústav [obec] nezohlednil event. nestabilní a ekologicky problematické podloží kompostárny není na závadu tomuto posudku, neboť jak zdůraznil znalec ing. arch. [příjmení], to, že pozemky jsou na tělese bývalé skládky, věděli. K tomu účelu, ke kterému předmětné pozemky mají sloužit (podle územního plánu jde o pozemky určené k nakládání s odpady a k tomuto účelu jsou i užívány) bez problémů slouží. To samé vyplynulo i z ohledání na místě samém. Drobné závady na jedné části vozovky /praskliny asfaltu/ určitě nebrání užívání předmětných pozemků k účelu, ke kterému je žalovaná užívá a nijak ji neomezuje.

39. Ani další námitky žalované, kromě námitek vůči znaleckému posudku, soud neshledal důvodnými z násl. důvodů: c/ faktická existence nájemního vztahu, ke které mělo dojít po ukončení nájemního vztahu přes § 2230 o. z.: s tímto tvrzením přišla žalovaná teprve v závěrečném návrhu, tedy až po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř., ke které došlo na konci 1. jednání. Žalobci v tomto řízení stačilo tvrdit, že je vlastníkem pozemku, že ho žalovaná užívá a v jakém rozsahu ho užívá a pokud tam byla nájemní smlouva, že zanikla uplynutím doby. To vše také tvrdil a prokázal. Naopak žalovaná měla do koncentrace tvrdit, že smlouva trvá dle § 2230 o. z. Pak by soud žalobce vyzval k tomu, aby se k tomu vyjádřil a pokud by tvrdil opak, měl by žalobce k tomuto vysvětlovací povinnost. V rámci ní by např. tvrdil a prokazoval, že žalovanou tehdy a tehdy vyzval k vyklizení pozemku. Pokud to ale žalovaná tvrdila až v závěrečném návrhu, bylo to až po koncentraci řízení a tudíž pozdě. Jinak je třeba hmotně - právně zmínit, že podle § 2230 odst. 1 o. z. sice platí, že„ užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu“, nicméně tato úprava je dispozitivní, přičemž strany si ve shora uvedené nájemní smlouvě sjednaly podmínky pro pokračování nájemního vztahu jinak (viz III. bod 6 nájemní smlouvy, podle něhož:„ V případě řádného plnění podmínek mají smluvní strany zájem nájemní smlouvu prodloužit“) a tato jejich smluvní úprava má přednost před úpravou zákonnou. Uvedená podmínka řádného plnění smlouvy ale ze strany žalované nebyla naplněna, neboť pokud žalovaná neplatila řádně nájemné, nemohla být již jen z tohoto důvodu v legitimním očekávání, že dojde k prodloužení nájemní smlouvy (což konstatoval i rozsudek Okresního soud ve Zlíně ze dne 20. 11. 2018, č. j. 19 C 267/2018 – 112, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pob. Zlín, ze dne 7. 5. 2019, č. j. 60 Co 46/2019 -195). K prodloužení či obnovení nájemní smlouvy tak dojít nemohlo. d/ smlouva o výstavbě jako právní titul užívání předmětných pozemků ze strany žalované: opět jde o tvrzení uplatněná až po koncentraci řízení a navíc opět nedůvodná. Smlouva o výstavbě, podle které měla žalovaná právo realizovat na dotčených pozemcích stavbu kompostárny, sama o sobě nezakládala žalované právo na neomezené a už vůbec ne bezplatné užívání předmětných pozemků. e/ spoluužívání předmětných ploch: pravdou je, že žalobce v předmětném období občas vstupoval do areálu kompostárny za účelem kontroly jímky, event. bývalé skládky odpadů. Šlo o sporadické a časově omezené vstupy, které dle názoru soudu nemají charakter spoluužívání pozemku a které by žalované měly být jakkoliv kompenzovány např. nižším nájemným.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci neúspěšný jen v nepatrné části, a proto mu soud přiznal právo vůči žalované na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 162 324,20 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 498 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 119 350 Kč (7× 7 620 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), z tarifní hodnoty 162 446 Kč za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění se základním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., podání ve věci samé ze dne 25. 6. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., částečné zpětvzetí žaloby ze dne 26. 8. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., částečné zpětvzetí žaloby ze dne 1. 9. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast na jednání dne 3. 9. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. a 11,5× 5 740 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 adv. tar. z tarifní hodnoty 115 301 Kč za podání ve věci samé ze dne 10. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., podání ve věci samé ze dne 20. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., podání ve věci samé ze dne 16. 12. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast na jednání dne 20. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast na ohledání na místě samém dne 27. 11. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast na jednání dne 29. 4. 2021 přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. (2 úkony), účast na jednání dne 25. 5. 2021 přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. (2 úkony), účast na místním šetření znalce dne 19. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast na jednání dne 15. 3. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. a účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 5 700 Kč (tj. 19× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející k devatenácti úkonům právní služby), náhrady za promeškaný čas ve výši 1 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar. (16× 100 Kč za 16 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na jednání ve dnech 3. 9. 2020, 20. 10. 2020, 29. 4. 2021, 25. 5. 2021, 15. 3. 2022 a 24. 3. 2022 a zpět a za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na ohledání na místě samém dne 27. 11. 2020 a na místním šetření znalce dne 19. 10. 2021 a zpět), náhrady cestovních výdajů ve výši 2 132 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. za použití [značka automobilu], [registrační značka], na cestu z [obec] do [obec] k jednáním konaným ve dnech 3. 9. 2020, 20. 10. 2020, 29. 4. 2021, 25. 5. 2021, 15. 3. 2022 a 24. 3. 2022 a zpět (6× 50 km) a za cestu z [obec] do [obec] na ohledání na místě samém dne 27. 11. 2020 a k místnímu šetření znalce dne 19. 10. 2021 a zpět (2× 34 km) při spotřebě motorové nafty pro kombinovaný provoz 4,5 l [číslo] km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně nafty 31,80 Kč litr dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 358/2019 Sb., 27,20 Kč litr dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb., 36,10 Kč litr dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. a sazbě 4,20 Kč km dle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 358/2019 Sb., 4,40 Kč km dle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb., 4,70 Kč km dle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 27 044,20 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (výrok IV.).

41. Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní, když podmínky pro stanovení lhůty jiné neshledal.

42. Jelikož státu vznikly v průběhu řízení náklady spojené s vyhotovením znaleckých posudků, resp. s výslechem znalců, má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, a to vůči účastníkům řízení v poměru k jejich procesnímu neúspěchu. S ohledem na skutečnost, že doposud nejsou náklady řízení státu přesně stanoveny, rozhodl soud v souladu s § 155 odst. 1 větou druhou o. s. ř. toliko o základu náhrady nákladů řízení při stanovení procentuální výše nákladů, které jsou jednotlivé strany sporu povinny České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně uhradit s tím, že přesná výše nákladů řízení a jejich splatnost bude stanovena v samostatném usnesení soudu (výrok V.).

Poučení