19 C 157/2019-125

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: vypořádání společného jmění, takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání částky [částka] za pozemek [parcelní číslo] (orná půda) zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Uhřičice, zamítá.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání nákladů na zakoupení stromů a keřů ve výši [částka], zamítá.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání částky [částka] za psy„ [jméno] [jméno]“ a„ [příjmení] [příjmení]“ ve výši [částka], zamítá.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání investic vynaložených na rekonstrukci domu ve vlastnictví žalované na adrese [obec a číslo] v souhrnné výši [částka], zamítá.

V. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání měsíčních splátek úvěru sjednaného u společnosti [právnická osoba], smlouvou ze dne [datum], pod číslem účtu [bankovní účet], uhrazených v období od května 2018 do března 2019, v souhrnné výši [částka], zamítá.

VI. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje pozemek [parcelní číslo] (zahrada, o výměře 5 352 m2) zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Polkovice.

VII. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se žalované přikazuje uhradit úvěr s příslušenstvím sjednaný u společnosti [právnická osoba], smlouvou ze dne [datum], pod číslem účtu [bankovní účet], ve výši [částka] ke dni [datum].

VIII. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se žalované přikazuje uhradit úvěr s příslušenstvím sjednaný u [právnická osoba] Paribas Personal Finance smlouvou ze dne [datum], [číslo] ve výši [částka] ke dni [datum].

IX. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované se žalované přikazuje uhradit úvěr s příslušenstvím sjednaný u [právnická osoba] Paribas Personal Finance smlouvou ze dne [datum], [číslo] ve výši [částka] ke dni [datum].

X. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu ze zaniklého společného jmění manželů žalobce a žalované částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] ve znění doplnění domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále také jen„ SJM“), které zaniklo rozvoden manželství na základě rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 8 C 54/2019. S odůvodněním (pro přehlednost dále uvedeným samostatně u jednotlivých položek) učinil žalobce předmětem vypořádání následující: a) částku [částka] jakožto vypořádání za pozemek [parcelní číslo] (orná půda) zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Uhřičice (dále také jen„ pozemek [parcelní číslo]“) – tento pozemek dle tvrzení žalobce byl nejprve v jeho výlučném vlastnictví, následně jej však převedl do výlučného vlastnictví žalované. b) vypořádání nákladů [částka] vynaložených z výlučných prostředků žalobce na zakoupení stromů a keřů (specifikovaných na listu [číslo] spisu) vysazených na adrese [obec a číslo], tj. na zahradě náležející do vlastnictví žalované. c) částku [částka] jakožto vypořádání za psy„ [jméno] [jméno]“ a„ [příjmení] [příjmení]“, kteří byli zakoupeni účastníky za trvání manželství a taktéž za trvání manželství byli se souhlasem žalobce darováni žalovanou třetí osobě. d) investice vynaložené výlučně žalobcem na rekonstrukci domu ve vlastnictví žalované na adrese [obec a číslo] v souhrnné výši [částka] (specifikované na listu [číslo] spisu) – dle žalobních tvrzení částka zahrnuje [částka], čímž žalobce ohodnotil svou práci provedenou v letech 2017 a 2018 na uvedeném domě, a [částka], čímž žalobce ohodnotil materiál užitý v rámci rekonstrukce uvedeného domu a uhrazený výhradně z výlučných finančních prostředků žalobce. e) pozemek [parcelní číslo] (zahrada, o výměře 5 352 m2) zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Polkovice (dále také jen„ pozemek [parcelní číslo]“), který má dle žalobce hodnotu nejméně [částka], neboť z důvodu změny územního plánu se pozemek stane stavební parcelou. f) úvěr s příslušenstvím sjednaný u společnosti [právnická osoba], smlouvou ze dne [datum], pod číslem účtu [bankovní účet], a měsíční splátky tohoto úvěru uhrazené z bankovního účtu žalovaného v období od května 2018 do rozhodnutí o vypořádání SJM (viz zejména protokol z jednání dne [datum]) – tuto úvěrovou smlouvu uzavřeli účastníci za trvání manželství a na jejím základě čerpali finanční prostředky ve výši [částka]. Od května 2018, kdy účastníci ukončili společné soužití, tento úvěr splácel žalobce ze svého bankovního účtu částkou [částka] měsíčně. g) úvěry čerpané ve výši [částka] a ve výši [částka] od [právnická osoba] Paribas Personal Finance, které po celou dobu splácí žalovaná. i) kupní cenu za prodej osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia 1.2 TSI, [registrační značka] (dále také jen„ Škoda Octavia“) – dle žalobních tvrzení účastníci předmětný automobil zakoupili v roce 2011 za pořizovací cenu [částka], žalovaná jej pak v průběhu rozvodového řízení účastníků prodala a kupní cenu si ponechala. Žalobce odhadoval, že hodnota automobilu v době jeho prodeje činila od [částka] do [částka], přičemž k vypořádání navrhoval částku [částka]. Vypořádání vybavení domácnosti žalobce výslovně nežádal (zejm. viz č. l. 13 verte).

2. Žalovaná s ohledem na narušené vztahy mezi účastníky vyloučila přikázání pozemku [parcelní číslo] do podílového spoluvlastnictví účastníků, jak původně navrhoval žalobce. Pro případ ohodnocení pozemku [parcelní číslo] dle tvrzení žalobce částkou [částka] žalovaná navrhovala, nechť je tento pozemek přikázán žalobci do výlučného vlastnictví a částka [částka] odpovídající podílu žalované je započtena na finanční vypořádání celkového podílu účastníků. Pozemek [parcelní číslo] pak označila za jedinou nemovitou věc náležející do SJM účastníků, neboť pozemek [parcelní číslo] byl v průběhu doby střídavě výlučným vlastnictvím vždy jednoho z účastníků, nejedná se tedy o součást SJM. Vozidlo Škoda Octavia zakoupené za trvání manželství žalovaná prodala taktéž za trvání manželství za částku [částka], kterou si ponechala - tedy vypořádána by měla být právě tato částka. Pokud jde o částku [částka] za vypořádání psů, tuto žalovaná sporovala s odůvodněním, že psi byli skutečně za trvání manželství darování, a to právě se souhlasem žalobce. Nárok žalobce vyčíslený částkou [částka] a [částka] žalovaná rozporovala s odůvodněním, že žalobce žádné investice do rodinného domu ani do zahrady neučinil. Taktéž žalovaná považovala vybavení domácnosti mezi účastníky za vypořádané. Nad rámec uvedeného žalovaná v rámci procesní obrany uvedla, že již za trvání manželství měli účastníci oddělené účty a byla to žalovaná, kdo za trvání manželství hradil splátky a pojistné související s vozidlem, taktéž žalovaná převážně zabezpečovala běžné potřeby rodiny (např. potraviny, léky, oblečení, vybavení domácnosti, školní potřeby, elektronika, dovolená), neboť příjem žalobce často postačoval jen na krytí společného úvěru a výživného jeho dětí z prvního manželství. Taktéž žalovaná finančně podporovala žalobce v době, kdy byl bez zaměstnání. Obsahem doplňujícího podání ze dne [datum] byl mj. příkladmý výčet plateb, které za trvání manželství provedla žalovaná za domácí spotřebiče, internet, automobil, psy, bydlení, z čehož dovozovala, že se více podílela na udržování společných majetkových hodnot. Na straně žalobce pak v této souvislosti odkazovala na opakovanou změnu zaměstnání a několikerou evidenci na úřadu práce.

3. Žalobce v průběhu řízení opakovaně měnil způsob navrhovaného vypořádání SJM. Nejprve navrhoval, nechť jsou závazky související s úvěry u [právnická osoba] Paribas Personal Finance přikázány žalované; závazky vůči [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] přikázány žalobci s tím, že žalovaná bude povinna hradit k rukám žalobce polovinu měsíční splátky (a to s účinností od května 2018 zpětně); pozemek [parcelní číslo] nechť je přikázán do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků, to vše s tím, že na vypořádání podílů uhradí žalovaná žalobci částku [částka]. Podáním ze dne [datum] pak navrhoval, nechť veškeré shora uvedené finanční závazky převezme žalovaná, do jejíhož výlučného vlastnictví bude přikázán také pozemek [parcelní číslo] s tím, že mezi účastníky bude zaniklé SJM takto vypořádáno (zároveň však požadoval, aby vůči jeho osobě nebylo v budoucnu žádáno zvýšení výživného na společného doposud nezletilého syna účastníků). V rozsahu vypořádání SJM vyslovila žalovaná s posledně uvedeným návrhem souhlas písemným podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] však žalobce vyřešení věci jím navrženým způsobem odmítl s odůvodněním, že žalovaná akceptovala toliko část návrhu. Před soudem dne [datum] žalobce opětovně navrhl, nechť veškeré shora uvedené finanční závazky převezme žalovaná, do jejíhož výlučného vlastnictví bude přikázán také pozemek [parcelní číslo] s tím, že žalovaná uhradí žalobci vypořádací podíl ve výši [částka]. Žalovaná s odkazem na vypracovaný znalecký posudek ohledně ceny pozemku [parcelní číslo] návrh neakceptovala. V návaznosti na cenu pozemku [parcelní číslo] stanovenou znaleckým posudkem žalobce projevil o tento pozemek zájem; u jednání soudu dne [datum] uvedl, že nemá prostředky na úhradu případného vyrovnání, zároveň uvedl, že pro případ získání pozemku [parcelní číslo] při ceně dle znaleckého posudku je schopen si finanční prostředky zajistit. Podáním ze dne [datum] žalovaný sdělil, že z blíže neurčených a nedoložených„ cizích zdrojů“ zajistil částku [částka] na financování„ odkupu“ pozemku [parcelní číslo]. Oproti tomu žalovaná podáním ze dne [datum] uvedla za účelem výplaty případného vypořádacího podílu své pravidelné i jednorázové příjmy, taktéž uvedla své pravidelné výdaje a finanční závazky existující nad rámec závazků řešených v tomto řízení. Podáním ze dne [datum] pak žalobce učinil další návrh smírného vyřešení věci, konkrétně že žalovaná převezme tři v řízení řešené závazky a taktéž pozemek [parcelní číslo], tímto budou bez dalšího vztahy mezi účastníky vyrovnány – s tímto řešením žalovaná souhlasila podáním ze dne [datum]. Nato žalobce podáním ze dne [datum] uvedl, že smírné vyřešení věci je vyloučeno.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující pro věc významné skutečnosti: Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 3. 2019, č. j. 8 C 54/2019-21, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Účastníci ukončili společné soužití v květnu 2018.

5. Z obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Přerově pod sp. zn- 25 Nc 30043/2018 ve věci nezletilého [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], ve spojení se shodnými skutkovými tvrzeními účastníků vzal soud dále za zjištěné, že účastníci jsou rodiči společného nezletilého syna [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], jehož poměry pro dobu před i po rozvodu manželství účastníků byly upraveny dohodou účastníků schválenou rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 12. 2018, č. j. 25 Nc 30043/2018-26, pravomocným od 28. 1. 2019, tak, že nezletilý byl svěřen do péče žalované (matky) a žalobce (otec) se zavázal hradit ve prospěch syna výživné ve výši [částka] měsíčně.

6. Ve vztahu k psům řešeným v tomto řízení soud z kupní smlouvy ze dne [datum] (přílohy F, B1 spisu) ve spojení se shodnými skutkovými tvrzeními účastníků (ve vztahu k žalované viz podání ze dne [datum]) zjistil, že žalobce, na straně kupujícího, a [jméno] [příjmení], na straně prodávajícího, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy žalobce převzal od prodávajícího psa [jméno] [jméno], rasy greyhound za cenu [částka] uhrazenou [datum]. Z výpisu z bankovního účtu žalované (příloha 16 spisu) bylo zjištěno, že dne [datum] zadala žalovaná platbu ve výši [částka] ve prospěch účtu označeného jménem prodávajícího. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud dále za zjištěné, že za trvání manželství účastníci dále pořídili psa jménem [příjmení] [příjmení]. Za tohoto psa byla z účtu vedeného na jméno žalobce uhrazena částka [částka] dne [datum] a částka [částka] dne [datum], jak plyne z výpisu č. 2018 z bankovního účtu žalobce (příloha K5 a V spisu) ve spojení se-mailem ze dne [datum] (příloha C1 spisu). Ze shodných skutkových tvrzení vzal soud také za zjištěné, že oba uvedení psi byli za trvání manželství darováni třetí osobě, a to se souhlasem obou účastníků.

7. K pozemku [parcelní číslo] bylo z výpisu z katastru nemovitostí (listy [číslo] spisu) a informací o pozemku (příloha N1 spisu) zjištěno, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] o výměře 5 121 m2 (orná půda) zapsaného u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Uhřičice (shodně s výše uvedeným dále také jen„ pozemek [parcelní číslo]“). Z výpisu z katastru nemovitostí (list [číslo] spisu) pak plyne, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků byla výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] taktéž žalovaná. Z usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 2. 2015, č. j. 22 D 1621/2013-61 (příloha 4 spisu), bylo zjištěno, že žalovaná v rámci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nabyla pozemek tehdy ve zjednodušené evidenci označený jako [parcelní číslo] díl 2 zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Uhřičice. Z darovací smlouvy ze dne [datum] (příloha 5 spisu) soud zjistil, že žalovaná, na straně dárce, a žalobce, na straně obdarovaného, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy žalovaná darovala žalobci pozemek p. [číslo] žalobce dar přijal. Z darovací smlouvy ze dne [datum] (příloha 8 spisu) soud zjistil, že žalobce, na straně dárce, a žalovaná, na straně obdarované, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy žalobce daroval žalované pozemek p. [číslo] žalovaná dar přijala. Uvedená zjištění korespondují také se shodnými tvrzeními účastníků.

8. K pozemku [parcelní číslo] soud z výpisu z katastru nemovitostí (listy [číslo] spisu) a informací o pozemku (příloha N2 spisu) zjistil, že do SJM účastníků náleží pozemek [parcelní číslo] o výměře 5 352 m2 (zahrada) zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Polkovice (shodně s výše uvedeným dále také jen„ pozemek [parcelní číslo]“). Z kupní smlouvy ze dne [datum] (příloha 3 spisu) soud zjistil, že účastníci, na straně kupující, a [jméno] [příjmení], na straně prodávající, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy účastníci nabyli do svého SJM pozemek [parcelní číslo] za cenu [částka] uhrazenou v den uzavření kupní smlouvy. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020, vypracovaného dne [datum] Oceňovací a znaleckou kanceláří, x [právnická osoba] (příloha 20 spisu), soud zjistil, že obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] stanovená porovnávací metodou činí [částka]. Z územního plánu obce Polkovice z července 2019 (ve znění úprav z prosince 2019), č. U – 621, a jeho hlavního výkresu, ve spojení s katastrální mapou (příloha VII spisu) bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] je v územním plánu veden jako plocha smíšená obytná - venkovská.

9. K vozidlu řešenému v tomto řízení soud ze shodných tvrzení účastníků vzal za zjištěné, že účastníci za trvání manželství zakoupili vozidlo značky Škoda Octavia, které ještě za trvání manželství žalovaná prodala třetí osobě a takto získanou kupní cenu si ponechala. Z kupní smlouvy ze dne [datum] (příloha 13 spisu) soud zjistil, že žalovaná, na straně prodávající, a [jméno] [příjmení], na straně kupující, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy [jméno] [příjmení] nabyl do svého vlastnictví od žalované za cenu [částka] uhrazenou při podpisu kupní smlouvy vozidlo tovární značky Škoda Octavia 1.2 TSI, rok výroby 2011, [příjmení] kód: TMBCM61Z2B2166013, [registrační značka] (shodně s výše uvedeným dále také jen„ Škoda Octavia“). Ze sdělení Magistrátu města Přerova ze dne [datum] (list [číslo] spisu) bylo zjištěno, že jako provozovatelka a vlastnice vozidla tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], byla v Centrálním registru vozidel v době od [datum] do [datum] evidována žalovaná, od [datum] [jméno] [příjmení].

10. K závazku ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], bylo ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] (listy 61 a násl. spisu a příloha Gb spisu) zjištěno, že účastníci, jakožto klienti, a společnost [právnická osoba], jakožto banka, uvedeného dne smlouvu podepsali a tímto ji uzavřeli. Na základě této smlouvy banka poskytla účastníkům finanční prostředky ve výši [částka], které se účastníci společně se sjednaným úrokem zavázali splácet částkou [částka] měsíčně, dále se zavázali hradit částku [částka] měsíčně za pojištění (celkem tedy měsíčně [částka]). Způsob splácení byl sjednán bezhotovostně„ zápočtem“ z bankovního účtu vedeného na jméno žalobce. V části [částka] byly poskytnuté finanční prostředky použity na úplnou úhradu úvěrového závazku plynoucího ze smlouvy uzavřené dne [datum] mezi účastníky a společností [právnická osoba] (shodně listiny založené jako příloha C a Ga spisu). Z informace o klientech ze dne [datum] (příloha I spisu) soud zjistil, že zůstatek neuhrazené jistiny v tomto odstavci specifikovaného úvěru činil ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka]. Z informace o klientech ze dne [datum] (list [číslo] spisu) bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek neuhrazené jistiny úvěru [částka], přičemž dne [datum] žalobce požádal o odklad splátek v souvislosti s nepříznivou celospolečenskou epidemiologickou situací, v důsledku čehož byla splatnost další splátky stanovena na [datum]. Informace o způsobu úhrady úvěru vůči společnosti [právnická osoba], plynou také z informace o klientech (příloha I spisu), výpisu z úvěrového účtu (příloha II spisu), přehledu transakcí (příloha C spisu) a tabulky umoření (příloha O spisu), která potvrzuje také výši úhrad učiněných do [datum]. Z výpisu z úvěrového účtu (příloha II spisu a listy [číslo] – 109 spisu) bylo zjištěno, že žalobce za dobu od dubna 2019 (tj. od pravomocného rozvodu manželství) do [datum] uhradil na úvěrový závazek celkem [částka] (konkrétně od dubna 2019 do března 2020 vždy částku [částka] měsíčně a v listopadu 2020 částku [částka]).

11. K závazku ve vztahu ke [právnická osoba] Paribas Personal Finance v počáteční výši [částka] bylo z listiny označené„ Žádost o klasický spotřebitelský úvěr/ Smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo]“ (příloha III spisu) zjištěno, že žalovaná, jakožto klientka, a [právnická osoba] Paribas Personal Finance, jakožto banka, smlouvu podepsaly a tímto ji ke dni [datum] uzavřely. Na základě této smlouvy banka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná se sjednaným úrokem a pojištěním zavázala splácet částkou [částka] měsíčně (shodně výpis z internetového bankovnictví na listu [číslo] spisu). Žalobce v tomto odstavci citovanou smlouvu podepsal jakožto manžel (partner) žalované, čímž potvrdil seznámení se s obsahem smlouvy a zároveň se zavázal, že závazky plynoucí z této úvěrové smlouvy uhradí společně a nerozdílně s žalovanou. Z tabulkového výpisu splácení (příloha V spisu) ve spojení s citovanou úvěrovou smlouvu (kde je mj. označen bankovní účet žalované) bylo zjištěno, že úvěr od prosince 2017 do srpna 2020 splácela pravidelnou měsíční splátkou ve výši [částka] žalovaná ze svého účtu. Z podání zprávy ze dne [datum] (list [číslo] spisu) bylo zjištěno, že zůstatek neuhrazené jistiny v tomto odstavci řešeného úvěru činil ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka]. Ke dni [datum] pak činil zůstatek jistiny tohoto úvěru částku [částka], jak plyne z vyjádření ze dne [datum] (list [číslo] spisu).

12. K závazku ve vztahu ke [právnická osoba] Paribas Personal Finance v počáteční výši [částka] bylo z listiny označené„ Žádost/ Smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo]“ (příloha IV spisu) zjištěno, že žalovaná, jakožto klientka, a [právnická osoba] Paribas Personal Finance, jakožto banka, smlouvu podepsaly a tímto ji ke dni [datum] uzavřely. Na základě této smlouvy banka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná se sjednaným úrokem a pojištěním zavázala splácet částkou [částka] měsíčně (shodně výpis z internetového bankovnictví na listu [číslo] verte spisu). Žalobce v tomto odstavci citovanou smlouvu podepsal jakožto manžel (partner) žalované, čímž potvrdil seznámení se s obsahem smlouvy a zároveň se zavázal, že závazky plynoucí z této úvěrové smlouvy uhradí společně a nerozdílně s žalovanou. Z tabulkového výpisu splácení (příloha VI spisu) bylo zjištěno, že úvěr byl od prosince 2017 do srpna 2020 splácen pravidelnou měsíční splátkou ve výši [částka] z účtu č. [bankovní účet]. Z podání zprávy ze dne [datum] (list [číslo] spisu) bylo zjištěno, že zůstatek neuhrazené jistiny v tomto odstavci řešeného úvěru činil ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka]. Ke dni [datum] pak činil zůstatek jistiny tohoto úvěru částku [částka], jak plyne z vyjádření ze dne [datum] (list [číslo] spisu).

13. Z výpisů z běžného účtu žalobce č. [bankovní účet] (přílohy K1 – K8, R – Z spisy) bylo zjištěno, že v období od září 2015 do září 2018 žalobce na účet obdržel několik příjmů ze zaměstnání; pojistné plnění; částky v řádu desetitisíců od [právnická osoba], a. s., [právnická osoba] Prefa [obec] a společnosti [právnická osoba]; ve prospěch účtu byly učiněny také vklady hotovosti. Žalobce z účtu učinil několik výběrů hotovosti, plateb za movité věci, z účtu byly placeny splátky shora specifikovaného úvěr vůči společnosti [právnická osoba] V září 2015 byla na účet připsána částka [částka] označená jako čerpání úvěru, v témže měsíci byla částka [částka] poukázána ve prospěch účtu označeného jménem žalované. Jedná se však jen o část skutečně realizovaných transakcí, neboť nikoli všechny pohyby na účtu byly z výpisu zjistitelné.

14. Z výpisů z běžného účtů žalované vedeného u společnosti [právnická osoba], ve spojení s výpisy z účtu vedeného u společnosti mBank a z účtu vedeného u společnosti [právnická osoba], (přílohy 6, 7, 14 - 17 spisy) bylo zjištěno, že v období od dubna 2012 do června 2018 žalobkyně prostřednictvím účtů realizovala množství plateb. Žalovaná mj. platila splátky a pojistné související s vozidlem Škoda Octavia, hradila internet, nákupy, stravné pro syna i různé finanční závazky. Taktéž žalovaná průběžně poukazovala finanční prostředky na bankovní účet žalobce, jednalo se o dílčí transakce v řádech tisíců, v řadě případů tyto transakce dle uvedeného popisu souvisely s blíže neurčenými finančními závazky (v popisu mj. uvedeno slovo úvěr, splátka, půjčka, dotace, pojistka, doplatek). Bezhotovostně byl žalované vyplácen příjem od zaměstnavatele Domov pro seniory [obec]; dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] označená jako čerpání úvěru [číslo].

15. Z listin označených„ Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu a o úpravě práv a povinností společného bydlení“ bylo toliko zjištěno, že v blíže neurčené dny byly blíže nezjištěnou osobou vypracovány dva návrhy smlouvy, jejímž obsahem mělo být vypořádání SJM účastníků, jejich vzájemná vyživovací povinnost a práva bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Ani jedna z listin nebyla podepsána. Z e-mailové konverzace ze dne [datum] (příloha E1 spisu) bylo zjištěno, že dne [datum] účastníci jednali o okolnostech rozvodu a uspořádání vzájemných majetkových vztahů.

16. Z dopisu adresovaného žalobcem [jméno] [příjmení] (list [číslo] spisu) a z e-mailové komunikace ze dne [datum], 10. 1. – [datum] (přílohy 9 – 12 spisu) vyplývá, že rodinné vztahy mj. mezi účastníky byly vyhrocené.

17. K aktuálním osobním poměrům žalované bylo zjištěno, že je zaměstnána v Domově pro seniory [obec] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši [částka] za období července až září 2020, což dle potvrzení zaměstnavatele (viz příloha 23 spisu) reflektuje také odměnu vyplacenou v souvislosti s epidemiologicky nepříznivou situací. Žalovaná je dále osobou samostatně výdělečně činnou, za lektorskou činnost jí v září 2020 vznikl nárok na odměnu ve výši [částka], jak plyne z faktur č. 2020 [číslo] a č. 2020 [číslo] (založených jako přílohy 21 a 22 spisu).

18. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí ve věci.

19. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků trvalo od [datum] do [datum], za trvání manželství se účastníkům narodil doposud nezletilý syn [jméno] [jméno], který je v péči žalované a žalobce je povinen na jeho výživu přispívat částkou [částka] měsíčně. Účastníci ukončili společné soužití již v květnu 2018. Za trvání manželství účastníci nabyli dva psy jménem [jméno] [jméno] (za sjednanou cenu [částka], přičemž z účtu žalované byla v této souvislosti učiněna platba ve výši [částka]) a [příjmení] [příjmení] (v této souvislosti provedl žalovaný bezhotovostní platby v souhrnné výši 38 000 Kč), oba tyto psy za trvání manželství souhlasně darovali třetí osobě. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] účastníci nabyli pozemek [parcelní číslo], který jim doposud náleží. Pozemek [parcelní číslo] je dle aktuálního územního plánu obce Polkovice veden jako plocha smíšená obytná – venkovská, jeho cena dle znaleckého posudku činí [částka]. Žalovaná vlastní pozemek p. [číslo] který byl opakovaně převáděn jako dar mezi výlučnými vlastnictvími účastníků, původně jej nabyla toliko žalovaná v rámci pozůstalostního řízení. Za trvání manželství zakoupili účastníci vozidlo Škoda Octavia 1.2 TSI, rok výroby 2011, [příjmení] kód: TMBCM61Z2B2166013, [registrační značka], které žalovaná zcizila kupní smlouvu ze dne [datum] za kupní cenu [částka], kterou si ponechala. Za trvání manželství na základě smlouvy ze dne [datum] účastníci čerpali úvěr ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba] Tento úvěr byl splácen z bankovního účtu žalobce, který za období od dubna 2019 do [datum] uhradil na úvěr částku [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek neuhrazené jistiny tohoto úvěru [částka]. Za trvání manželství na základě smlouvy ze dne [datum] žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] od [právnická osoba] Paribas Personal Finance. Žalobce byl s obsahem úvěrové smlouvy seznámen, spolupodepsal ji a zavázal se závazky z ní plynoucí uhradit společně a nerozdílně s žalovanou. Ke dni [datum] činil zůstatek neuhrazené jistiny tohoto úvěru [částka]. Za trvání manželství na základě smlouvy ze dne [datum] žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] od [právnická osoba] Paribas Personal Finance. Žalobce byl s obsahem úvěrové smlouvy seznámen, spolupodepsal ji a zavázal se závazky z ní plynoucí uhradit společně a nerozdílně s žalovanou. Ke dni [datum] činil zůstatek neuhrazené jistiny tohoto úvěru [částka]. Jde-li pak o finanční transakce v době od září 2015 do září 2018 na bankovním účtu žalobce č. [bankovní účet], tyto v rozsahu zpřístupněném soudu zahrnovaly jak položky aktivní (často v podobě vkladů hotovosti, mzdy či výplat od společností či třetích osob), tak pasivní (výběr hotovosti a úhrada za movité věci); žádná z položek (s výjimkou úhrad za psy pořízené účastníky a splátek úvěr čerpaného účastníky od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], x [právnická osoba]) se však blíže nevztahovala k předmětu tohoto řízení. Jde-li pak o finanční transakce v době od dubna 2018 do června 2018 na bankovních účtech žalované, tyto v rozsahu zpřístupněném soudu zahrnovaly jak položky aktivní (příjem ze závislé činnosti; jednorázové úvěrové finanční prostředky [částka]), tak pasivní (úhrady spojené s vozidlem Škoda Octavia; úhrady finančních závazků; nákupy; platby ve prospěch účtu žalobce dle označení související s úhradou finančních závazků). Účastníci nejméně v září 2018 v souvislosti s podáním návrhu na rozvod manželství jednali o smírném uspořádání vzájemných majetkových poměrů. Vztahy mezi účastníky jsou pak nejméně od prosince 2017 napjaté. Žalovaná má pravidelný příjem ze závislé činnosti, taktéž je osobou samostatně výdělečně činnou.

20. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by SJM účastníků zaniklo dříve, než [datum], případně že by SJM účastníků bylo do dne vyhlášení tohoto rozhodnutí modifikováno, případně v rozsahu předmětu tohoto řízení byť částečně vypořádáno. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalovaný ze svých výlučných prostředků uhradil částku [částka] za shora specifikované dva psy.

21. Dle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

22. Dle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

23. Dle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

24. Dle § 713 odst. 1 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Dle odstavce 3 citovaného ustanovení z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

25. Dle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

26. Dle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

27. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

28. Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

29. Dle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

30. Existence SJM je vázána na existenci manželství, tedy vzniká nejdříve v okamžiku uzavření manželství a zaniká nejpozději při jeho zániku. Nejprve soud dospěl k závěru, že SJM účastníků existovalo v neomezeném rozsahu po celou dobu trvání jejich manželství, tj. od [datum] do [datum], neboť v řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno, že by SJM účastníků zaniklo dříve, případně že by bylo jakkoli v mezidobí modifikováno či byť částečně ohledně předmětu tohoto řízení vypořádáno. Jelikož tříletá lhůta pro vypořádání SJM dle § 741 o. z. plyne do [datum], byly veškeré žalobní nároky k vypořádání uplatněny včasně. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav pak soud dospěl k závěru, že je namístě vypořádat zaniklé SJM účastníků způsobem vyplývajícím z výroků VI až X tohoto rozsudku.

31. V rámci vypořádání zaniklého SJM lze vypořádat toliko jmění, které manželům náleželo ke dni zániku SJM. Ve vztahu k aktivům se pak ve smyslu § 709 odst. 1 písm. b) o. z. jedná o to, čeho jeden z manželů nebo oba manželé společně nabyli za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů. Již na podkladě uvedeného ve spojení s žalobními tvrzeními (dle kterých byl pozemek mezi účastníky opakovaně darován) nebylo možno žalobě vyhovět v rozsahu částky [částka] jakožto vypořádání za pozemek p. [číslo] neboť tento pozemek nikdy nebyl součástí SJM (výrok I). Pokud vlastnické právo průběžně svědčilo některému z účastníků, pak se vždy jednalo o vlastnické právo výlučné. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné. Zároveň žalobcem tvrzené skutečnosti podporují také závěry provedeného dokazování, dle kterých žalovaná pozemek [parcelní číslo] nejprve nabyla děděním, následně pozemek darovala výhradně žalobci, který pak pozemek daroval zpět žalované, jež je doposud výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo]. Situace, kdy jeden z manželů vynaložil svůj výhradní majetek ve prospěch výhradního majetku druhého manžela, pak nelze řešit v rámci soudního vypořádání SJM (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 1970, sp. zn. 2 Cz 21/70; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1574/2003, dostupný na [webová adresa]).

32. Obdobný závěr platí také pro částku [částka], kterou žalobce požadoval jako vypořádání za stromy a keře, a pro částku [částka], kterou žalobce požadoval jako vypořádání za materiál užitý v rámci rekonstrukce domu ve vlastnictví žalované. V těchto případech žalobce tvrdil, že se jednalo o investice z jeho výlučného majetku, které byly vloženy do výlučného majetku žalované. Tedy již na podkladě tvrzení bylo na místě žalobu také v tomto rozsahu zamítnout (výrok II a [příjmení]), neboť se v obou uvedených případech jedná o transfer výlučného majetku žalobce do výlučného majetku žalované, tedy žádná z položek nespadá do vypořádávaného zaniklého SJM. Na tomto závěru nemohou ničeho změnit ani listiny žalobcem k těmto otázkám navržené a k důkazu provedené (zejm. ceníky rostlin, faktura, výpisy z účtu ohledně příjmů žalobce); taktéž by soud nedospěl k jinému závěru, pokud by takto vznesená žalobní tvrzení byla v řízení i prokázána.

33. Pokud žalobce požadoval finanční kompenzaci za jím vynaloženou práci na domě ve výlučném vlastnictví žalované, pak práci jednoho z manželů vynaloženou ve prospěch výlučného majetku druhého z manželů nelze považovat za investici vynaloženou ze SJM (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1128/2005, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C [číslo]). Proto soud taktéž v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok [příjmení]).

34. Jde-li o žalobcem nárokovanou náhradu za psy, je na místě opětovně konstatovat, že v rámci zaniklého SJM lze vypořádat toliko jmění, které manželům náleželo ke dni zániku SJM; případně vše co manželé nebo jeden z nich nabyl za trvání manželství (s výjimkami uvedenými v § 709 odst. 1 o. z.). Je sice pravdou, že živé zvíře má dle § 494 o. z. zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor a není tedy věcí, ustanovení občanského zákoníku o věcech se však na něj aplikují obdobně v rozsahu neodporujícím povaze zvířete, coby živého tvora. V intencích uvedeného nejsou zvířata (v tomto konkrétním případě dva psi) zcela vyloučeni z právního obchodu a lze na ně přiměřeně aplikovat nejen ustanovení o věcech movitých hmotných, ale také ustanovení o SJM. Po zhodnocení konkrétních okolností řešeného případu je nejprve na místě dospět k závěru, že za trvání manželství účastníci pořídili dva psy jménem [jméno] [jméno] a jménem [příjmení] [příjmení]. V důsledku uvedeného se stali psi součástí SJM účastníků. Ke dni zániku SJM (tj. ke dni rozvodu manželství účastníků), však již psi do masy jmění tvořícího SJM nepatřili, neboť byli ještě za trvání manželství darování třetí osobě; vlastní jednání směřující k darování bylo učiněno žalovanou, avšak se souhlasem žalobce – v tomto rozsahu jsou tvrzení účastníků nesporná a soud z nich v plném rozsahu vycházel. Soud považoval darování dvou psů za záležitost spíše neběžnou, tedy aplikoval ustanovení § 714 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná darovala psy se souhlasem žalovaného (tj. jednala v neběžné záležitosti se souhlasem druhého manžela), bylo v tomto rozsahu žalovanou nakládáno s částí SJM zcela v souladu se zákonnými limity. V řízení pak nebylo prokázáno, že by žalobce investoval ze svého výlučného majetku částku [částka] na pořízení uvedených psů, přičemž ani po výzvě soudu žalobce nenavrhl důkazy jakkoli prokazující toto žalobní tvrzení. Skutečnost zjištěná dokazováním, tedy že v souvislosti s pořízením psů byla z účtu žalované uhrazena částka [částka] ([jméno] [jméno]) a z účtu žalobce částka [částka] ([příjmení] [příjmení]) neprokazuje, jaký byl původ těchto finančních prostředků a toliko z dílčích platební historie na účtu žalobce nelze dospět k závěru, že částku vynaložil ze svých výlučných peněz. Proto soud žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání částky [částka] za psy„ [jméno] [jméno]“ a„ [příjmení] [příjmení]“ jako nedůvodnou zamítl (výrok III).

35. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dále dospěl k závěru, že součástí vypořádávaného zaniklého SJM je na straně aktiv pozemek [parcelní číslo] (což bylo mezi účastníky nesporné, zároveň tento závěr plyne také z výsledků dokazování) a částka získaná za prodej osobního vozidla Škoda Octavia; na straně pasiv pak úvěr s příslušenstvím sjednaný u společnosti [právnická osoba], smlouvou ze dne [datum], pod číslem účtu [bankovní účet]; úvěr s příslušenstvím sjednaný u [právnická osoba] Paribas Personal Finance, smlouvou ze dne [datum], [číslo] úvěr s příslušenstvím sjednaný u [právnická osoba] Paribas Personal Finance, smlouvou ze dne [datum], [číslo].

36. Jde-li o hodnotu vypořádávaných položek, soud ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] vyšel ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní (proti němuž žalovaný ničeho nenamítal), který cenu pozemku stanovil na částku [částka]. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 (dostupný na [webová adresa]) pak rozhodná cena pozemku představuje cenu obvyklou v době rozhodování soudu o vypořádání SJM.

37. Ve vztahu k vypořádání ceny získané za prodej vozidla Škoda Octavia bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalovaná na základě smlouvy ze dne [datum] vozidlo prodala za cenu [částka] a tuto cenu si ponechala. Žalobce prodej jako takový nerozporoval ani jinak proti němu nebrojil, požadoval však, nechť je vypořádána částka [částka], která dle něj odpovídá skutečné hodnotě vozidla (což dokládal inzercí zveřejněnou na internetu). Prodej vozidla nelze považovat za běžnou záležitost, tedy k takovému jednání jednoho z manželů je nutný souhlas manžela druhého, případně jeho nahrazení soudem (§ 714 odst. 1 o. z.). V daném případě žalovaná ani netvrdila, že by žalobce s uzavřením kupní smlouvy ohledně vozidla Škoda Octavia souhlasil (a absence souhlasného stanoviska je patrná také z jeho procesní obrany). Na druhou stranu v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by se žalobce jakkoli dovolal neplatnosti předmětné kupní smlouvy. Občanský zákoník je založen na koncepci relativní neplatnosti jednání v neběžných záležitostech týkajících se součástí SJM. Dle této koncepce je právní jednání, jehož prostřednictvím je nakládáno s majetkem tvořícím součást SJM, právním jednáním platným také tehdy, pokud jej učinil pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, avšak tento manžel se relativní neplatnosti právního jednání nedovolal. Důsledkem popsaného je skutečnost, že majetek, jehož se takovéto právní jednání týká, je zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu společného jmění manželů. Předmětem vypořádání se pak stává toliko hodnota skutečně získaná za takto zcizený majetek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3457/2018, dostupný na [webová adresa]). Za popsaného stavu je tedy na řešenou kupní smlouvu nezbytné nahlížet jako na platnou, neboť ač žalovaná jednala v neběžné záležitosti týkající se součásti SJM bez souhlasu žalobce, tento se neplatnosti takového právního jednání ke dni vyhlášení tohoto rozsudku nedovolal. Na základě kupní smlouvy pak došlo k platnému vyvedení vozidla Škoda Octavia ze SJM, a to za cenu [částka], výhradně která je s ohledem na výše uvedené předmětem vypořádání SJM (nikoli tedy obvyklá cena, jak bylo argumentováno žalobcem).

38. Pro účely vypořádání je nezbytné ocenit také dluhy. V daném případně byly zjištěny tři finanční závazky účastníků spadající do zaniklého SJM a soud při vypořádání vycházel z jejich nominální hodnoty zjištěné ze sdělení jednotlivých bankovních institutů – konkrétně doposud nesplacená jistina úvěru u společnosti [právnická osoba], činila ke dni [datum] částku [částka]; doposud nesplacená jistina úvěru u [právnická osoba] Paribas Personal Finance, dle smlouvy ze dne [datum], [číslo] činila ke dni [datum] částku [částka]; doposud nesplacená jistina úvěru u [právnická osoba] Paribas Personal Finance, dle smlouvy ze dne [datum], [číslo] činila ke dni [datum] částku [částka]. Rozhodné skutečnosti týkající se těchto finančních závazků byly zjištěny z provedeného dokazování, zejména tedy vznik těchto smluvních závazků za trvání manželství účastníků a jejich existenci jak ke dni zániku SJM, tak ke dni rozhodování soudem. Dle § 710 o. z. se pak ve všech třech případech jedná o dluhy převzaté za trvání manželství, a to se souhlasem obou účastníků, o čemž ostatně nebylo mezi účastníky sporu. Žalobce sice ve vztahu k úvěrům u [právnická osoba] Paribas Personal Finance nesouhlasil se svým postavením, jakožto dlužníka, neboť se považoval toliko za ručitele; vlastní existenci či výši těchto závazků však jakkoli nerozporoval, naopak sám je navrhl k vypořádání. Soud pak dospěl k závěru, že pro účely vypořádání SJM je rozhodné pouze to, zdali je závazek součástí SJM či nikoli (tedy samotné postavení žalobce vůči věřiteli není pro věc významné). U obou úvěrových závazků vůči [právnická osoba] Paribas Personal Finance se nejednalo o obstarání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Proto je pro začlenění takovýchto závazků do masy SJM nezbytné, aby byly za trvání manželství převzaty oběma manžely, případně jedním manželem se souhlasem druhého (§ 710 písm. b) o. z. a contrario). V řízení nebylo zjištěno (a ostatně to nebylo žalobcem ani tvrzeno), že by o některém z těchto závazků nevěděl, případně že by byť jediný z nich žalovaná převzala bez souhlasu žalobce. S ohledem na uvedené tedy oba závazky vůči [právnická osoba] Paribas Personal Finance náleží do SJM a k návrhu žalobce je nezbytné jejich zůstatky vypořádat. S ohledem na uvedené soud také zamítl důkaz originálem takovýchto úvěrových smluv, neboť by z nich neučinil taková zjištění, která by jakkoli zvrátila výše uvedené závěry (které navíc žádný z účastníků nerozporoval).

39. Dále žalobce učinil předmětem vypořádání splátky uhrazené na úvěr u společnosti [právnická osoba], za dobu od května 2018 do doby rozhodnutí. K tomuto žalobce uvedl, že po celé nárokované období byly splátky hrazeny z bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Tzv. vnos z výlučného jmění do SJM odpovídá situaci, kdy bylo něco vynaloženo z výhradního jmění jednoho z manželů ve prospěch SJM. Žalobcem vymezené období je nutno rozdělit na dva úseky – období od května 2018 do [datum] (tj. do posledního dne trvání manželství) a od [datum] (tj. od pravomocného rozvodu manželství a zániku SJM) do vydání tohoto rozsudku. Jde-li o druhé období, z výpisů předložených bankou bylo zjištěno, že po celé toto období splácel úvěr žalobce a takto uhradil částku [částka] (viz zjištění shora v odstavci 10). Jelikož SJM, jakožto majetkové společenství účastníků již neexistovalo v důsledku rozvodu manželství, je třeba dospět k závěru, že částka [částka] byla uhrazena žalobcem z jeho výlučných finančních prostředků ve prospěch SJM, proto je uvedenou částku nezbytné vypořádat jako vnos ze strany žalobce do SJM dle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, dostupný na [webová adresa], dle kterého jestliže se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu). Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že SJM v danou dobu již zaniklo, neboť dle druhé věty § 736 o. z. platí ustanovení o SJM obdobně také pro zaniklé avšak doposud nevypořádané SJM (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, dostupný na [webová adresa]). Jde-li o období od května 2018 do [datum], v řízení bylo prokázáno (a odpovídají tomu i tvrzení účastníků), že i po uvedenou dobu byl úvěr u společnosti [právnická osoba], hrazen prostřednictvím bankovního účtu žalobce. Taková skutková zjištění však nejsou dostatečným podkladem pro závěr o tom, že by se jednalo o platby realizované z výlučných finančních prostředků žalobce (a v tomto rozsahu nebylo v řízení ničeho zjištěno). Ač byly jednotlivé splátky za dobu trvání manželství fakticky hrazeny z účtu žalobce, nejednalo se o transakce učiněné z výlučného majetku žalobce, ale po dobu od května 2018 do [datum] včetně se jednalo o úhrady závazku spadajícího do SJM z prostředků náležejících do SJM. S ohledem na uvedené soud žalobu co do částky [částka] (odpovídající splátkám uhrazeným na úvěr u společnosti [právnická osoba], v době od května 2018 do března 2019) jako nedůvodnou zamítl (výrok V), neboť v uvedeném rozsahu se nejednalo o vnos z výlučného majetku žalobce do SJM.

40. V intencích uvedeného bylo tedy nutné vypořádat následující jmění: pozemek [parcelní číslo] v hodnotě [částka], částka [částka] získaná za prodej vozidla Škoda Octavia; úvěr u společnosti [právnická osoba], se zůstatkem [částka] na jistině a s příslušenstvím, dva úvěry u [právnická osoba] Paribas Personal Finance se zůstatkem [částka] na jistině a s příslušenstvím a se zůstatkem [částka] na jistině a s příslušenstvím; a vnos žalobce ve výši [částka].

41. Při vypořádání se pak soud neodchýlil od zákonného pravidla zakotveného v § 742 odst. 1 písm. a) o. z., a podíly obou účastníků na vypořádávaném SJM hodnotil jako stejné. Ustanovení § 742 odst. 1 písm. e) a f) o. z. umožňuje při vypořádání SJM posoudit tzv. zásluhovost každého z manželů, tedy jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se přičinil o nabytí a uchování hodnot náležejících do SJM. Disparita podílů je institutem výjimečným a jeho aplikace musí být odůvodněna jen zcela mimořádnými okolnostmi konkrétního případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011, dostupné na [webová adresa]). Takto dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010 (dostupného na [webová adresa])„ Jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou při vypořádání majetkového společenství manželů vést k úvaze o odklonu od rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají do hospodaření se společným majetkem nebo do péče o rodinu. Odklon od rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu.“ Žalovaná disparitu podílů odůvodňovala tím, že za trvání manželství hradila splátky a pojistné související s vozidlem Škoda Octavia a převážně zabezpečovala běžné potřeby rodiny, které hradila ze svého příjmu, zatímco žalobce opakovaně měnil zaměstnání a byl několikrát veden na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tato svá tvrzení žalovaná prokazovala výpisu ze svého účtu. Soud provedl k důkazu toliko část těchto výpisů, z nichž zjistil, že na účtu byly prováděny transakce charakterem aktivní (příjem ze závislé činnosti; jednorázové úvěrové finanční prostředky [částka]), i pasivní (úhrady spojené s vozidlem Škoda Octavia; úhrady finančních závazků; nákupy; platby ve prospěch účtu žalobce dle označení související s úhradou finančních závazků). Provedení další části žalovanou předložených výpisů k důkazu soud zamítl, neboť to pro posouzení případné disparity podílů účastníků považoval v důsledku dále uvedeného za nadbytečné. Shodně s judikaturou vyšších soudů také okresní soud vnímá disparitu podílů jako řešení, které musí vyplývat ze zcela výjimečných okolností. Žalovaná však dle soudu takovéto okolnosti ani netvrdila, neboť žalovanou vznesená tvrzení o její větší výdělečné aktivitě a na ni navazujících platbách ve prospěch rodiny a žalobce bez dalšího nelze považovat za natolik výjimečné, aby disparitu odůvodňovaly. Existence SJM má primárně umožnit podílet se jednomu manželovi na hospodářských výsledcích druhého manžela (srov. [příjmení], F., Tégl. P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. [obec]: Leges, 2016, s. 343.). Tedy skutečnost, že jeden z manželů byl více finančně aktivní a v důsledku toho nejen více materiálně zabezpečoval rodinu, ale také finančně podporoval druhého manžela, je bez dalších okolností toliko naplněním podstaty manželství a s ním vzniklého SJM. [příjmení] soud mohl přistoupit k odklonu od shodnosti podílů účastníků na vypořádávaném SJM, musel by se zabývat nejen příjmovou a výdajovou stránkou na straně jednoho z manželů (zde žalované), ale obdobně by musel zkoumat finanční aktivitu na straně druhého manžela (žalobce), to vše vztaženo k běžnému fungování rodiny a její domácnosti, včetně úsilí vyvinutého oběma manžely v zájmu rodiny a společného jmění. Nadto z hlediska vypořádání SJM lze kompenzovat nedostatek přímé péče o rodinu podstatnými zásluhami o nabytí společného majetku, což platí i naopak. Vždy se však musí jednat o zásluhovost mimořádnou (případně na druhé straně zcela laxní přístup manžela, jehož podíl má být snížen), tedy o taková jednání, která nebývale přesahují běžnou míru fungování rodiny (srov. [příjmení], F., Tégl. P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. [obec]: Leges, 2016, s. [číslo]). Pro závěr o tom, že na straně kteréhokoli z účastníků existuje natolik mimořádné jednání, které by bylo legitimním důvodem pro disparitu podílů, pak v řízení nebyl dán podklad ani ve skutkových tvrzeních. Nadto i z těch výpisů z účtů účastníků, které byly provedeny k důkazu, plyne, že oba účastníci činili platby týkající se SJM (na straně žalobce např. pravidelná úhrada jednoho z úvěrů); taktéž nelze mít za to, že by byl žalobce zcela výdělečně pasivní. Proto soud žalované nepřisvědčil a podíly účastníků na vypořádávaném SJM považoval za shodné. Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že účastníci měli i za trvání manželství po určitý čas oddělené hospodaření (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1342/2002, dostupný na [webová adresa]).

42. Pokud jde o konkrétní vypořádání SJM, soud není vázán žalobou navrženým způsobem vypořádání, neboť z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání takovýchto vztahů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004, dostupný na [webová adresa]). Dle § 712 o. z. se na problematiku SJM obdobně užijí také ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Je-li rozhodováno o vypořádání SJM (tedy obdobně jako o vypořádání spoluvlastnictví), soud dle § 1144 a § 1147 o. z. společnou věc rozdělí, pokud je to možné, případně ji přikáže za náhradu jednomu z účastníků, nebo nařídí její prodej. Variantu rozdělení věci soud zejména s ohledem na přetrvávající nepříznivé vztahy mezi účastníky neshledal vhodnou, neboť jakoukoli další kooperaci mezi účastníky nelze považovat za žádoucí. Rozdělením pozemku [parcelní číslo] by totiž mezi účastníky začaly vznikat sousedské vztahy, a to nejen v rovině osobní, ale také právní, což nelze označit za adekvátní právě při zohlednění nikoli dobrých vzájemných vztahů mezi účastníky. Taktéž nebyla splněna zákonná podmínka pro nařízení prodeje, neboť v průběhu řízení vždy alespoň jeden z účastníků měl o pozemek zájem. Proto soud dle § 1147 o. z. rozhodl o přikázání pozemku [parcelní číslo] žalované (výrok [příjmení]). Při úvahách o tom, komu bude pozemek [parcelní číslo] přikázán (to vše v souvislosti se způsobem vypořádáním pasiv náležejících do SJM), soud přihlédl hned k několika okolnostem. Předně žalovaná po celou dobu řízení projevovala o pozemek skutečný zájem. Oproti tomu žalobce projevil o pozemek zájem až poté, co zjistil jeho cenu ze znaleckého posudku (který nadto nechala v souvislosti se smírným jednáním vypracovat žalovaná) a dovozoval, že tato je podhodnocená. Dále byl soud veden kritériem, že přikázání jednotlivých součástí SJM je třeba provést tak, aby nebylo třeba peněžité vyrovnání podílů, případně aby takového vyrovnání bylo co nejnižší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1054/2004; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 9. 2001, sp. zn. 22 Cdo 264/2001; oba dostupné na [webová adresa]). Uvedené je vyjádřením zásady, že vypořádáním SJM má primárně dojít k rozdělení existujícího jmění a tím k vypořádání majetkových vazeb mezi účastníky, nikoli k tvorbě nových dluhů a tedy i k založení nových vztahů mezi účastníky (srov. [příjmení], F., Tégl. P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. [obec]: Leges, 2016, s. [číslo]). V daném případě však nebylo možné jednotlivé položky SJM rozdělit co do hodnoty zcela symetricky, proto soud hledal takovou variantu, která by generovala co možná nejmenší kompenzační pohledávku. Při matematickém vyjádření hodnoty vypořádávaných částí SJM (viz níže) dospěl soud k závěru, že nejlépe bude odpovídat popsaným kritériím, bude-li celá vypořádávaná masa majetku přikázána jednomu z účastníků (ve vztahu k úvěrům výroky VII – IX). A právě v této souvislosti soud za účelem posouzení způsobilosti účastníků plnit závazky náležející do zaniklého SJM (tj. měsíční splátky tří úvěrů se zůstatkem neuhrazených jistin v souhrnné výši [částka]) hodnotil aktuální majetkové poměry každého z účastníků. K osobě žalované bylo zjištěno, že má pravidelný příjem ze zaměstnání; z jejich neměnných procesních stanovisek soud s vysokou mírou pravděpodobnosti dále uzavřel, že je v možnostech a schopnostech žalované dostát veškerým závazkům ze SJM vyplývajícím, tedy že žalovaná (i s přihlédnutím k celkovému postoji k případnému převzetí závazků) bude schopna řádně hradit splátky úvěrů. Oproti tomu na straně žalobce vyplynulo, že je bez stabilního příjmu. Nadto žalobce opakovaně prezentoval negativní stanovisko k případné úhradě závazků, tedy nelze mít za to, že by řádně plnil smluvní platební povinnosti. Za popsaného stavu pak přikázáním veškerého vypořádávaného jmění žalované dojde k eliminaci rizika vzniku nepříznivých následků spojených s případným neplněním závazků.

43. Jelikož při vypořádání nebylo možno podíly účastníků ve výši jedné poloviny bezezbytku naplnit přikázáním jednotlivých součástí SJM některému z účastníků, musel soud tuto nerovnost kompenzovat vyrovnáním peněžitou částkou. Rozdíl v aktivech ([částka] za pozemek [parcelní číslo]) a pasivech (tři úvěry, jejichž výše [částka], [částka] a [částka]) byla v řízení zjištěna tak, že zohledňuje vždy splatnost poslední splátky splatné před vyhlášením rozsudku) pak činí - [částka]. Na tomto rozdílu by měli oba účastníci při rovnosti podílů participovat shodně – tj. částkou [částka]. Soud však dále zohlednil, že kupní cenu za prodej vozu Škoda Octavia ve výši [částka] si ponechala žalovaná (což bylo mezi účastníky nesporné), v důsledku čehož jí vznikla povinnost uhradit žalobci jednu polovinu takto získané částky, tj. [částka]. Dále soud zohlednil skutečnost, že žalobce provedl vnos do SJM (odpovídající splátkám uhrazeným v době po rozvodu manželství na úvěru u společnosti [právnická osoba]) ve výši [částka], přičemž na úhradě těchto splátek se měla žalovaná podílet jednou polovinou (jinými slovy, žalovaná je v rámci vypořádání SJM povinna uhradit žalobci polovinu takto uhrazených splátek, tj. [částka]). Za popsaného stavu pak matematickým zápočtem jednotlivých vzájemných úhradových povinností účastníků vyplynulo, že žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu ze zaniklého SJM částku [částka] (polovina rozdílu mezi aktivy a pasivy SJM ve výši [částka] po zápočtu částek [částka] a [částka], které by jinak hradila žalovaná k rukám žalobce). Žalobcem prezentovaný nesouhlas s případnou povinností cokoli v rámci vypořádání k rukám žalované hradit pak nebrání soudu v založení kompenzační povinnosti, neboť soud v tomto případě není vázán navrženým způsobem vypořádání (srov. [příjmení], F., Tégl. P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV. [obec]: Leges, 2016, s. 597.). Splatnost kompenzační povinnosti soud stanovil shodně s § 160 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok X).

44. Dále soud v souladu s § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o náhradě nákladů řízení. S odkazem na ustálenou judikaturu (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 287/2017, dostupné na [webová adresa]) také v řízení o vypořádání SJM je třeba vycházet ze zásady odpovědnosti za výsledek řízení. Jinými slovy soud hodnotí procesní úspěch a neúspěch ve věci, který je třeba posuzovat podle více hledisek. Soud v daném případě vzal mj. do úvahy, že žalobce učinil předmětem řízení řadu položek, které nebyly součástí SJM a tedy nebylo možno jejich vypořádání provést (s tímto byl žalobce ze strany soudu seznámen již dne [datum] v rámci sdělení předběžného právního názoru soudu). Nadto žalobce v průběhu řízení opakovaně učinil návrh smírného vyřešení věci, který však poté, co s ním žalovaná vyslovila souhlas, sám odmítl. Z hlediska procesního úspěchu ve věci je dále třeba k tíži žalobce zohlednit, že v řízení nad rámec toho, že žalovaná převezme aktiva a pasiva náležející do SJM, požadoval od žalované výplatu vypořádacího podílu (původně ve výši [částka], následně ve výši [částka]). V rámci vypořádání SJM však vyplynulo, že je to naopak žalobce, koho tíží povinnost úhrady vypořádacího podílu ve výši [částka] ve prospěch žalované. Oproti tomu žalovaná byla ve věci fakticky zcela procesně úspěšná, neboť po celé řízení byla připravena přijmout v řízení vypořádávaná aktiva i pasiva SJM, taktéž byla srozuměna s tím, že je třeba vypořádat jak cenu získanou za prodej auta, tak i vnosy žalobce v podobě úhrady splátek úvěru u společnosti [právnická osoba], v době po rozvodu manželství. Proto soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

45. Náklady řízení na straně žalované sestávají z odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za deset úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné stanovisko ze dne [datum] k návrhu na smír, písemné podání ze dne [datum], písemné stanovisko ze dne [datum] k opětovnému návrhu na smír dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; účast u soudu na základě předvolání dne [datum] analogicky dle § 11 odst. 1 písm. g) a odst. 3 AT; účast na jednání před soudem dne [datum] (považující se za dva úkony, neboť jednání trvalo více jak dvě hodiny) a účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu počítané z tarifní hodnoty [částka] (viz níže) a za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za tento úkon dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu počítané ze stejné tarifní hodnoty (tj. v souhrnu za odměnu advokáta [částka]); náhrady hotových výdajů za výše uvedených jedenáct úkonů právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. v souhrnu za náhradu hotových výdajů [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalované náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (tj. z částky [částka]) ve výši [částka], neboť zástupce žalované je ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok XI). Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

46. Tarifní hodnotu pak soud stanovil dle § 8 odst. 6 advokátního tarifu jako polovinu hodnoty všech jednotlivých věcí a dluhů, které žalobce učinil předmětem řízení (tj. dle žalobních tvrzení částka [částka] v souvislosti s pozemkem [parcelní číslo]; investice do výlučného vlastnictví žalované ve výši [částka] a [částka]; částka [částka] za psy; splátky úvěru uhrazené ve výši [částka] do rozvodu manželství a [částka] po rozvodu manželství; pozemek [parcelní číslo] v ceně [částka]; tři úvěry v zůstatkové výši [částka], [částka] a [částka]; cenu vozidla Škoda Octavia [částka] – celkem [částka]).

Poučení