19 C 160/2021-97

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená opatrovnicí [příjmení] [jméno] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 64 323,29 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se pro částku ve výši 8 559,29 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 29. 3. 2021 do zaplacení, pro úrok z úvěru ve výši 13,90 % ročně z částky 64 323,29 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, pro úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 64 323,29 Kč od 1. 11. 2020 do 28. 3. 2021 a pro úrok z prodlení ve výši 1,75 % z částky 55 764 Kč od 29. 3. 2021 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se pro úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55 764 Kč od 29. 3. 2021 do 11. 9. 2021 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 764 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

V. České republice – Okresnímu soudu v Teplicích se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu 7. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 64 323,29 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 17. 7. 2019 smlouvu o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 70 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila v době uzavření smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované. Žalovaná se zavázala platit úrok z úvěru ve výši 13,90% ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami, avšak se splácením úvěrových splátek se dostávala do prodlení, resp. poskytovala částečné plnění. Proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 27. 5. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 6. 8. 2020 a tato skutečnost byla žalované oznámena.

2. Žalobkyně svým podáním ze dne 25. 1. 2022 změnila žalobní tvrzení a uvedla, že žalovaná v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy již nebyla dle závěru soudního znalce velmi pravděpodobně způsobilá k takovémuto právnímu jednání. Z důvodu neplatnosti smlouvy požaduje žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byla poskytnuta částka 70 000 Kč a žalovaná uhradila celkem 14 236 Kč. Žalobkyně tedy nadále požaduje částku ve výši 55 764 Kč s úroky z prodlení ode dne 29. 3. 2021, když žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 28. 3. 2021. S ohledem na tyto skutečnosti vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 8 559,29 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 29. 3. 2021 do zaplacení, pro úrok z úvěru ve výši 13,90 % ročně z částky 64 323,29 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, pro úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 64 323,29 Kč od 1. 11. 2020 do 28. 3. 2021 a pro úrok z prodlení ve výši 1,75 % z částky 55 764 Kč od 29. 3. 2021 do zaplacení.

3. Soud s ohledem na toto podání žalobkyně při jednání dne 12. 4. 2022 připustil změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 odst. 1 o.s.ř., pokud jde o vylíčení rozhodujících skutečností žalobkyně (jiný skutkový stav), a dále řízení výrokem II. tohoto rozhodnutí částečně zastavil ve smyslu ust. § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na navazující změnu žalobního petitu.

4. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2020 sp. zn. 28 Cdo 527/2020, který řešil obdobnou situaci, kdy tento uzavřel, že úvěrový poskytovatel, resp. jeho zaměstnanci, kteří při jednání s žalovanou věděli nebo ze zjevných okolností mohli vědět o její duševní poruše, porušili svou zákonnou i morální povinnost, pokud jí úvěr poskytli, přičemž v takovém případě pak nemůže jít o bezdůvodné obohacení, jelikož takové porušení dobrých mravů v souladu se zásadou zákazu zneužití práva dle ust. § 8 OZ nemůže požívat právní ochranu. Uvedla, že je nutno striktně zkoumat osobu, která se měla skutečně obohatit, přičemž není možné akceptovat, aby žalovaná stižená duševní poruchou byla zneužita a dosazena do role„ bílého koně“ k zajištění obohacení jiné osoby, tím zjevně páchající trestný čin. Takový stav by totiž učinil ze soudu prodlouženou ruku podvodníků a rozsudky, které by takové protiprávní jednání potvrzovaly, by jistě nebylo možné označit za souladné s hodnotami demokratického právního státu. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že není pasivně legitimována.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 7. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 70 000 Kč. Úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 12. 10. 2022, a to v měsíčních splátkách ve výši 2 256 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 13,9% ročně. Částka byla převedena na bankovní účet žalované č. [bankovní účet].

6. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovanou vyrozuměla o zesplatnění pohledávky ke dni 27. 5. 2020.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 18. 7. 2019 byl založen účet s částkou 70 000 Kč a téhož dne byla částka 70 000 Kč čerpána. Dne 18. 7. 2019 byl splacen poplatek za vyřízení úvěru ve výši 700 Kč, dne 12. 8. 2019, dne 12. 9. 2019, dne 14. 10. 2019 a dne 12. 12. 2019 došly bezhotovostní splátky úvěru ve výši 2 256 Kč, dne 7. 11. 2019 byla učiněna hotovostní splátka úvěru ve výši 2 256 Kč a dne 12. 2. 2020 byla učiněna hotovostní splátka úroku z prodlení ve výši 18,79 Kč a splátka jistiny po splatnosti ve výši 2 237,21 Kč.

8. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 17. 2. 2022 soud zjistil, že majitelkou a jedinou disponující osobou osobního účtu č. [bankovní účet] byla žalovaná, přičemž na tento účet byla dne 18. 7. 2019 připsána platba ve výši 70 000 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2021, z dokladu o odeslání upomínky a z detailní informace k zásilkám bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 76 746,44 Kč nejpozději do 28. 3. 2021, přičemž upomínka byla žalované doručována na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě [adresa žalované] a byla dne 18. 3. 2021 předána [obec] poště, s. p. k přepravě. Zásilka byla vrácena zpět odesílateli dne 24. 3. 2021 s poznámkou, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

10. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není schopna právních jednání v žádných záležitostech, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem žalované byla jmenována Obec Bystřany. Rozhodnutí nabylo právní moci 20. 10. 2021.

11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 7. 2021 [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná trpí středně těžkou demencí degenerativního typu. Tato porucha již není léčbou ovlivnitelná, stav se bude do budoucna nevyhnutelně zhoršovat. Tato porucha ovlivňuje rozpoznávací a ovládací schopnosti žalované podstatným negativním způsobem, porucha ji omezuje v její schopnosti se racionálně rozhodovat. Žalovaná je schopna projevit přání na úrovni svých základních potřeb (jídlo, pití, hygiena). Žalovaná nemůže nakládat samostatně s finančními prostředky, a to v žádné výši. Duševní porucha žalované vylučuje její schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Není schopna porozumět důsledkům uzavření kupní, darovací, úvěrové či jiné smlouvy. Dále bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy dne 18. 7. 2019, která byla předmětem řízení zdejšího soudu pod sp. zn. 41 C 179/2021, již nebyla s vysokou pravděpodobností způsobilá k takovémuto právnímu jednání.

12. Z protokolu zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2022 ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 17/2022 o výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovanou zná, nikdy s ní ovšem nesdílel společnou domácnost, pouze se navštěvovali. On sám nikdy v minulosti neuzavíral s žádnou bankou či jiným poskytovatelem služeb úvěr či zřizování účtu. S žalovanou se seznámil při procházce na [ulice] v [obec], chodili spolu asi 8 měsíců či 1 rok. Měli přátelský vztah, nikoliv družský. Žalované v době, kdy u něj byla na návštěvě, často někdo volal. Pouštěla do bytu neznámé lidi. Od žalované ví, že se jí ztratily úspory ve výši 60 000 Kč, které měla doma uložené.

13. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 16. 5. 2022 a ze dne 17. 5. 2022 soud zjistil, že úvěr byl založen 18. 7. 2019 a téhož dne byl celý vyčerpán na osobní účet žalované č. [bankovní účet] vedený na její jméno. Z tohoto osobního účtu bylo téhož dne 18. 7. 2019 vybráno 40 000 Kč přes bankomat v [obec], [ulice a číslo]. Další částky byly vybrány rovněž z tohoto bankomatu. Dne 2. 8. 2019 částka ve výši 4 000 Kč, dne 27. 8. 2019 částka 6 000 Kč, dne 30. 8. 2019, dne 8. 9. 2019 a dne 9. 9. 2019 vždy částka ve výši 4 000 Kč, dne 10. 9. 2019 a dne 11. 9. 2019 vždy částka ve výši 3 000 Kč. Dne 18. 7. 2019 byl splacen poplatek za projednání úvěru ve výši 700 Kč a dne 12. 8. 2019 řádná splátka ve výši 2 256 Kč. Splácení probíhalo inkasem z osobního účtu, ale ne vždy se strhla celá částka hned. V listopadu 2019 a 12. 2. 2020 byla vložená splátka v hotovosti. Poté už žádná další splátka nepřišla, byly účtovány jen poplatky z prodlení.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je od roku 2018 zaměstnancem [právnická osoba] Není schopen se vyjádřit ke konkrétním okolnostem uzavření smlouvy se žalovanou dne 18. 7. 2019, neboť takovýchto smluv uzavírá hodně. Na smlouvu se před jednáním nedíval, ale ví, jak vypadá, protože je to běžná typová smlouva. Po nahlédnutí do smlouvy uvedl, že se jedná o běžnou úvěrovou bezúčelovou smlouvu, kterých uzavřel za dobu působení u [právnická osoba] stovky. Nevybavuje si konkrétní okolnosti uzavření smlouvy, ani to, zda žalovaná přišla uzavřít smlouvu sama nebo s někým. Smlouvu uzavíral v době, kdy byl řadový bankéř na přepážce, kam chodilo cca 20 lidí denně. Bankéři se střídali nejen na přepážkách, ale i na pokladně a na bezhotovostních službách. Uvedl, že je dán standardní postup při uzavírání smlouvy o úvěru, kdy jednání trvá, jde-li o nový úvěr, přibližně 30 minut. Bankéř probere s klientem, který přišel na pobočku, jeho konkrétní požadavek. Ověří jeho totožnost z občanského průkazu nebo pasu a aktualizuje kartu klienta. Kontroluje platnost dokladu a údaje jako telefonní číslo či adresu. Pokud by průkaz totožnosti nebyl platný, nebylo by možné vygenerovat další dokumenty. S klientem se sepíše nezávazná úvěrová žádost, kde se musí uvést příjmy klienta, jeho stav, vzdělání, kde a s kým bydlí, zda má nějaké závazky a v jaké výši a zda má nějaké nadstandardní výdaje. Klient se zkontroluje v bankovním registru. Pokud by klient nesplňoval podmínky v tomto registru, byl by předlužený, jeho žádost by byla automaticky zamítnuta. Pokud lze úvěr poskytnout, řeší se s klientem dále konkrétní výše úvěru a další náležitosti smlouvy spojené se splácením, pojištěním, číslo účtu, na který bude úvěr čerpán, ze kterého bude splácen. Následně se generuje samotná úvěrová smlouva, která se s klientem projde a pokud s ní klient souhlasí, podepíše se. Krátce po podpisu smlouvy dojde k čerpání úvěru, většinou jsou peníze převedeny do hodiny, tím je jednání ukončeno a klient odchází s jedním vyhotovením smlouvy. Pokud by byla uzavření smlouvy o úvěru přítomna třetí osoba, zjišťuje se její totožnost a osoba, která žádá o úvěr, musí souhlasit s tím, že je jednání tato třetí osoba přítomna. Souhlas je poskytován ústně. Její přítomnost se však nikde nezaznamenává. Pokud přijde např. opatrovník osoby žádat o úvěr nebo přijde osoba s tlumočníkem, tak tyto osoby se evidují a jedná se o přílohy smlouvy. Stejně tak když přijde zmocněnec za právnickou osobu, plná moc je přílohou smlouvy. Svědek byl proškolen Českou národní bankou a [právnická osoba] a vlastní úvěrovou certifikaci, jednalo se o produktová školení. Současně byl seznámen s interními pravidly, které se musejí při uzavírání úvěrové smlouvy dodržovat. Posuzuje chování, jednání klienta, nemá povinnost uzavřít smlouvu s každým, byť by splňoval podmínky pro poskytnutí úvěru. Vyhodnocuje klienta, zda není opilý, zda mu není špatně, jak vystupuje. Není možno zjistit, zda se jedná o osobu nesvéprávnou či pro duševní poruchu nezpůsobilou uzavření smlouvy, takže pokud má osoba platný občanský průkaz, žádá o poskytnutí úvěru a nejeví se jako osoba, se kterou by nebylo možné smlouvu uzavřít, smlouva se uzavře. V oblasti psychiatrie vyškolen zaměstnavatelem nebyl. Při uzavírání smluv na místě žádná kontrola není, nicméně nic nebrání zaměstnavateli zpětně uzavřené smlouvy zkontrolovat. Na pobočce je rovněž kamerový systém.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 17. 7. 2019 smlouvu o úvěru. Uzavření smlouvy probíhalo standardním způsobem, žalovaná prokázala svou totožnost platným občanským průkazem, sepsala s pracovníkem banky nezávaznou úvěrovou žádost a pracovník banky ji po provedení lustrací vyhodnotil jako osobu, které je možné úvěr poskytnout. Žalovaná se při uzavírání smlouvy nechovala neobvyklým způsobem, či způsobem, který by v pracovníkovi banky vyvolával pochybnost o její způsobilosti smlouvu uzavřít. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované částku ve výši 70 000 Kč. Jedinou osobu s dispozičním oprávněním k tomuto účtu byla žalovaná. Peněžní prostředky (celkem 68 000 Kč) byly postupně čerpány z účtu žalované, a to výběry z bankomatu umístněného na [obec] [anonymizováno] v [obec]. Žalovaná řekla svému příteli [jméno] [příjmení], že se jí v bytě ztratily úspory ve výši 60 000 Kč, které měla doma uložené. Do bytu pouštěla cizí lidi. Poskytnutá částka ve výši 70 000 Kč byla částečně uhrazena buď hotovostními splátkami, nebo inkasem z finančních prostředků na účtu žalované. Nadále však žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 55 764 Kč. Žalovaná byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není schopná právních jednání v žádných záležitostech, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Rozhodnutí nabylo právní moci 20. 10. 2021. Dle sdělení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyla žalovaná v červenci 2019 již s vysokou pravděpodobností způsobilá k uzavření úvěrové smlouvy.

16. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení:

17. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

18. Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 17. 7. 2019 smlouvu o úvěru. Žalovaná je od 20. 10. 2021 osobou omezenou ve svéprávnosti. Dle soudního znalce již v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla s vysokou pravděpodobností způsobilá k takovémuto právnímu jednání. Je ovšem nepochybné, že na její osobní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] převedena částka 70 000 Kč. Jedinou osobou s dispozičním oprávněním k účtu byla žalovaná. Z tohoto účtu byly postupně vybírány různé částky, a to prostřednictvím bankomatu na [obec] [anonymizováno] v [obec], tedy v místě bydliště žalované. Ačkoli žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla s vysokou pravděpodobností způsobilá k takovémuto právnímu jednání a smlouva je proto z tohoto důvodu neplatná, není tato skutečnost pro posouzení nároku žalobkyně z titulu práv bezdůvodného obohacení jakkoliv významná (srovnej např. nález Ústavního soudu ČR pod sp. zn. IV. ÚS 1639/18 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 527/2020). Dle názoru soudu je zcela nepochybné, že osobou, která se na úkor žalobkyně obohatila, je žalovaná. Jde-li o námitku žalované, že nebyla skutečně obohacenou osobou, že byla pouze„ bílým koněm“, neboť se v jejím okolí pohybovaly osoby, které ji zneužily, je třeba uvést, že tyto skutečnosti nebyly v řízení prokázány. Z protokolu z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 248/2021 o výslechu svědka [příjmení] bylo pouze zjištěno, že je přítelem žalované, že tato si do bytu pouštěla cizí lidi a že mu žalovaná řekla, že se jí ztratily úspory ve výši 60 000 Kč, které měla uložené doma. Z tohoto zjištění však nelze dovodit, ani že by se jednalo o finanční prostředky poskytnuté jí na účet právní předchůdkyní žalobkyně, které byly následně postupně vybírány z bankomatu, ani že k odcizení finančních prostředků skutečně došlo a ev. kdo peníze odcizil. Významnou dle názoru soudu není ani námitka žalované, že by hotovost v takové výši nevybírala z bankomatu, když měla k dispozici kreditní kartu. Z této skutečnosti nelze v žádném případě dovozovat, že žalovaná peníze prostřednictvím bankomatu sama nevybrala, že je vybral někdo jiný, resp. že žalovaná takto získané finance předala jiné osobě. Je rozhodnutím jednotlivce, zda si pro platbu zvolí hotovost předem získanou výběrem z bankomatu, či zda přistoupí k bezhotovostní platbě. K další námitce žalované, že zaměstnanec úvěrového poskytovatele porušil svou zákonnou i morální povinnost, když žalované úvěr poskytl, neboť při jednání s žalovanou věděl nebo ze zjevných okolností mohl vědět o její duševní poruše, a proto je třeba odepřít právo na vydání bezdůvodného obohacení pro rozpor jeho výkonu s dobrými mravy, resp. pro zneužití práva ve smyslu ust. § 8 o. z., soud uvádí, že z provedeného dokazování nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by tomuto tvrzení žalované nasvědčovaly. Svědek [celé jméno svědka], ačkoliv si již nepamatuje konkrétní okolnosti uzavření smlouvy se žalovanou, a to ani skutečnost, zda byla uzavření smlouvy přítomna třetí osoba, před soudem zcela věrohodně popsal postup při uzavírání úvěrových smluv, včetně toho, že při uzavírání smluv vyhodnocuje chování a vystupování zájemce o úvěr. Má-li jakékoliv pochybnosti o osobě zájemce o úvěr, pak se zájemcem úvěrovou smlouvu uzavřít nemusí, i když by jinak podmínky pro poskytnutí úvěru byly splněny. Vzhledem k tomu, že se žalovanou smlouvu o úvěru uzavřel, je zřejmé, že žádné pochybnosti o svéprávnosti žalované neměl. Svědek rovněž vysvětlil, které třetí osoby se při uzavírání smluv do dokumentace banky zaznamenávají, a kterým osobám stačí pouze udělit ústní souhlas od zájemce o úvěr, aby jednání mohly být přítomny. Soud při svém rozhodnutí vycházel z této svědecké výpovědi, když neměl důvod pochybovat o věrohodnosti svědka. Po posouzení všech konkrétních skutkových zjištění dospěl k závěru, že v daném případě není právo na vydání bezdůvodného obohacení ani v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 o. z., ani nedošlo k zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. tak, jak tvrdila žalovaná. Z výše popsaných důvodů, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 765 Kč, neboť se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.

22. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud až doručení žaloby opatrovníkovi žalované dne 10. 9. 2021, když žalobkyně neprokázala dřívější řádné doručení výzvy k vrácení peněz. Upomínka ze dne 18. 3. 2021 doručovaná na adresu [adresa žalované], se totiž nemohla dostat do dispozice žalované, když tato byla již od 30. 1. 2020 klientkou Domova důchodců [obec], služby domov se zvláštním režimem. Tedy až dnem 12. 9. 2021 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení.

23. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. za užití § 150 o.s.ř., kdy ve věci převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud zkoumal všechny konkrétní okolnosti případu a zjistil, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti, a to s ohledem na zdravotní stav, který je velmi nepříznivý. Dle znaleckého zkoumání žalovaná trpí středně těžkou demencí degenerativního typu, která již není léčbou ovlivnitelná a její prognóza je špatná. Její stav se bude do budoucna nevyhnutelně zhoršovat. Žalovaná žije v Domově důchodců [obec], služba domov se zvláštním režimem a nemá blízké příbuzné. Na straně žalované by pro její majetkové poměry byly rovněž nepochybně dány důvody osvobození od placení soudních poplatků. Rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení se dle názoru soudu současně zatěžujícím způsobem nedotkne majetkových poměrů žalobkyně.

24. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2021 č. j. 19 C 160/2021-29 byla před vydáním rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 9. 2021 č. j. [číslo jednací], kterým byla jmenována opatrovníkem žalované [územní celek], žalovanému v této věci ustanovena opatrovníkem [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa]. Opatrovníkovi soud přiznal usnesením ze dne 23. 11. 2021 č. j. 19 C 160/2021-49 odměnu v celkové výši 1 694 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 12. 2021.

25. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U žalované by pro její majetkové poměry byly nepochybně dány důvody osvobození od placení soudních poplatků Z tohoto důvodu nepřiznal soud ani státu náhradu nákladů řízení vůči žalované.

26. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení