19 C 161/2017-521

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 579 227 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaní zaplatili žalobci společně a nerozdílně částku 579 227 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 274 515 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 49 412 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 85 100 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 85 100 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 85 100 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 148 866,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 120 120 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 2).

IV. Žalobci se vrací po právní moci tohoto rozsudku z účtu Obvodního soudu pro Prahu 3 přeplatek na náklady důkazů ve výši 8 794,54 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] ve znění změny žaloby učiněné podáním ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky 579 227 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaných spočívajícím v užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v k.ú. [část obce], bez právního titulu v době od [datum] do [datum]. S uvedenými pozemky je žalobkyně oprávněna hospodařit na základě smlouvy o předání majetku státu z příslušnosti hospodařit organizační složky státu do práva hospodařit státní organizace č. j. [anonymizováno] [spisová značka] 2016 uzavřené dne [datum ] mezi ČR – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalobkyní. Dále uvedla, že žalované užívají předmětné pozemky pro sociálně kulturní účely, provozují četné aktivity a jsou proto povinny hradit bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklému tržnímu nájemnému, přičemž vychází ze znaleckého posudku, který si pro tyto účely nechala vypracovat.

2. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že trvá na svém nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného s tím, že pokud má soud za to, že vůči žalované 1) se jedná o nárok na náhradu škody, odpovídá výše škody právě bezdůvodnému obohacení ve výši obvyklého tržního nájemného.

3. V podání ze dne [datum], po koncentraci řízení, žalobkyně uvedla, že na rozdíl od řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 213/2017, v tomto řízení nebyly předmětné pozemky pro žalobkyni nepotřebným majetkem, žalobkyně je chtěla užívat sama pro své zaměstnance, vydání majetku se aktivně domáhala, v důsledku jednání žalovaných jí vznikla škoda odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši obvyklého nájemného, neboť v důsledku oddálení a znemožnění rekonstrukce nemohla objekt užívat jako kanceláře pro své zaměstnance a musela si za tímto účelem pronajmout jiné prostory (v podání ze dne [datum] žalobkyně tvrdila, že prostory chtěla užívat jako sklad – archiv dokumentů).

4. Prvá žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že prostor neužívá ona, ale s jejím srozuměním žalovaná 2), na jejíž činnosti se podílí. Kromě toho uvedla, že objekt je v takovém stavu, že není způsobilý k řádnému užívání, tedy ani k pronajmutí. Navíc dle smlouvy, na základě které žalobkyně objekt nabyla, může být k jinému účelu než k plicní klinice použit pouze po rekolaudaci. Na straně žalované tudíž k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo. Co se týče samotného užívání objektu, nádvoří a garáž na pozemku umístěnou žalované nikdy neužívaly, neměly do ní přístup, nebyla jim nikdy předána, nebyla součástí smlouvy o výpůjčce. V podání ze dne [datum] pak žalovaná 1) uvedla, v reakci na podání žalobkyně ze dne [datum], že vůči nároku na náhradu škody podává námitku promlčení. S nárokem zcela nesouhlasí. Tvrzení žalobkyně, že objekt chtěla užívat, je v rozporu s tím, že od jeho vyklizení v lednu 2019 je prázdný.

5. Druhá žalovaná, jejíž přistoupení navrhla žalobkyně podáním ze dne [datum] a o jejímž vstupu do řízení rozhodl soud usnesením ze dne 15. 10. 2018 č. j. 19 C 161/2017-186, navrhla žalobu zamítnout, neboť žalované se užíváním objektu vůči žalobkyni bezdůvodně neobohatily. Uvedla, že objekt byl předán žalované 1) do bezplatného užívání v roce 2015 na základě smlouvy o výpůjčce s tím, že pro [anonymizováno] je nepoužitelný (od roku 2012 je bez využití). Smlouva byla ukončena s odůvodněním, že podle projektové dokumentace musí být využíván jako zdravotnické zařízení. Prostory jsou bez nutné rekonstrukce nepronajmutelné, nejsou ve stavu schopném k užívání ani jako skladové prostory pro archivaci dokumentů, není v nich funkční vytápění, zatéká do nich.

6. Žalovaná 1) podáním ze dne [datum] a žalovaná 2) podáním z téhož dne uznaly nárok žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení v souladu se znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] ve věci 4 C 213/2017 a žalovaná 2) dne [datum] uhradila žalobkyni za období od [datum] do [datum] částku 7 430,97 Kč (z toho 5 436 Kč na jistinu, zbytek na úroky z prodlení).

7. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce] [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna hospodařit s pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] na kterém je umístěn objekt [adresa], a to na základě smlouvy o předání majetku státu ze dne [datum].

9. Ze Smlouvy o výpůjčce uzavřené dne [datum] mezi [anonymizováno] - [anonymizováno] a prvou žalovanou bylo zjištěno, že předmětem je pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], včetně součástí a příslušenství. Výslovně je ve smlouvě zmíněna budova [adresa] jako součást pozemku parc. [číslo] Smlouva je bezúplatná, byla uzavřena za účelem provozu [anonymizována čtyři slova], na dobu jednoho roku, s možností opakovaného prodloužení, vždy o jeden rok, pokud nedojde dříve ke změně příslušnosti hospodaření s předmětným majetkem na jinou organizační složku státu. V takovém případě užívací vztah zanikne dnem právních účinků zápisu této změny. V čl. II odst. 2 smlouvy se uvádí, že vypůjčitel si je vědom zhoršeného stavebně technického stavu objektu a že vstup i užívání předmětu výpůjčky je na jeho nebezpečí. Článek VIII upravuje povinnost vypůjčitele vyklidit a předat půjčiteli předmět výpůjčky v den skončení výpůjčky.

10. Z protokolu z fyzického předání objektu [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, soud zjistil, že dané nemovitosti byly žalované předány na základě smlouvy o výpůjčce dne [datum]. Předán byl klíč od vstupních dveří a od branky vedoucí na zahradu. Opětovně byl konstatován špatný stavebně technický stav nemovitosti.

11. Ze smlouvy o předání majetku státu z příslušnosti hospodařit organizační složky státu do práva hospodařit státní organizace č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] uzavřené dne [datum rozhodnutí] mezi ČR – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalobkyní, soud zjistil, že předmětem smlouvy je užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v k.ú. [část obce] Smlouva byla uzavřena jako bezúplatná. V čl. IV. 2. smlouvy bylo uvedeno, že k nemovitým věcem byla uzavřena bezúplatná smlouva o výpůjčce na dobu určitou do [datum], přičemž v době uzavření smlouvy se vede u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 70/2016 řízení na vyklizení nemovitosti. V čl. V. bodu 2. smlouvy bylo výslovně uvedeno, že nemovitosti byly uvedeny do provozu jako plicní zdravotnické zařízení, pro užívání objektu k jiným účelům je nutná rekolaudace. V čl. V bodu 4. smlouvy pak bylo sjednáno, že žalobkyně se zavazuje nemovitosti užívat k zajištění provozu železniční dopravní cesty ve veřejném zájmu, zejména pro umístění svých orgánů a organizačních složek. Tato smlouva byla uveřejněna v registru smluv, jak vyplývá z Potvrzení Ministerstva vnitra.

12. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] 2016 ze dne [datum], který předložila žalobkyně a o který opřela výši žalované částky, bylo zjištěno, že znalkyně ocenila pozemek parc. [číslo] včetně budovy [adresa] a garáže a pozemek parc. [číslo] včetně trvalého porostu a venkovních úprav, které představují oplocený funkční celek, a to cenou určenou dle cenové vyhlášky č. 441/2013 Sb. (17 666 640 Kč) a cenou obvyklou při použití porovnávací metody (15 140 000 Kč). Místní šetření bylo provedeno dne [datum]. V části A bodu 6 posudku (str. 3) znalkyně uvádí, že se jedná o původní objekt plicního střediska OÚNZ, který byl uveden do provozu 1961, toto středisko přestalo sloužit svému účelu v polovině roku 2012, od té doby byl objekt bez využití a údržby, devastován, od roku 2015 je užíván aktivisty [anonymizováno]. Do objektu nebylo v posledních letech investováno, vykazuje vyšší stupeň technického i morálního opotřebení, provizorně byly provedeny rozvody elektroinstalace a vody. Pro uvedení do užívání je nutná rekonstrukce a výměna téměř všech prvků a vybavení krátkodobé životnosti, bez dalších oprav není budova vhodná k pronajmutí, vzhledem ke špatnému technickému stavu budovy znalkyně nepoužila výnosovou metodu. V části A bod 7 (str. 5) posudku jsou shrnuty klady a zápory předmětu ocenění. Porovnávací metodou dospěla k výši bezdůvodného obohacení za rok 2016 a 2017 85 100 Kč měsíčně, přičemž porovnávala prostory nabízené k pronájmu jako kanceláře, cenu však ponížila s ohledem na stav budovy. Z ústního podání znaleckého posudku soud zjistil, že znalkyně posuzovala jenom budovu jako celek, nepřihlížela k možnosti pronájmu garáže, neboť ta nebyla přístupná, a ani k zahradě. Dále uvedla, že budova je v havarijním stavu, neodpovídá úplně možnosti k pronájmu jako kanceláře, spíše jen jako skladové prostory.

13. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum] soud zjistil, že touto žalobkyně vyzývá žalovanou 1) k zaplacení bezdůvodného obohacení za protiprávní využívání nemovitostí za období od [datum] do [datum] ve výši 274 515 Kč.

14. Z dopisu žalovaných ze dne [datum] a připojené doručenky, adresovaného žalobkyni, soud zjistil, že tímto žalované iniciují schůzku za účelem urovnání vztahů.

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 1. 2017, č.j. 12 C 70/2016-360 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2017, č.j. 35 Co 227/2017-392 bylo zjištěno, že žalované [celé jméno žalované] byla uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti a předat je současnému vlastníkovi, s odůvodněním, že právo užívat předmět výpůjčky skončilo uplynutím doby, na kterou byla výpůjčka dohodnuta, přičemž nedošlo k dohodě smluvních stran o prodloužení doby výpůjčky, byť o to měla prvá žalovaná jako vypůjčitel zájem. Vůle vlastníka věci taková nebyla a to je nutné respektovat.

16. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 11. 2017, č.j. 4 C 213/2017-38 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č.j. 72 Co 11/2018-53 soud zjistil, že tímto byla zamítnuta žaloba České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vůči žalovaným [celé jméno žalované] a [název žalované] na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání objektu [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha v období od [datum] do [datum] s tím, že ačkoli zde došlo k neoprávněnému užívání, nedošlo na straně žalovaných k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně s ohledem na špatný stav objektu a jeho nepronajmutelnost. Tyto rozsudku byly zrušeny a věc byla vrácena k novému projednání rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019 č. j. 28 Cdo 4184/2018-79 s tím, že soudy se nezabývaly tím, zda nezastavěné části pozemku, zahrada a garáž, byly v rozhodné době samostatně pronajatelné či nikoliv, a v kladném případě mělo být znalci uloženo, aby určil obvyklé nájemné za užívání srovnatelných pozemků a garáže užívaných k totožnému nebo obdobnému účelu, pro který je užívaly žalované. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 11. 2020 č. j. 4 C 213/2017-178, potvrzeného rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021 č. j. 72 Co 9/2021-198 soud zjistil, že žaloba byla zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že žalované garáž nikdy neužívaly, a co se týče pozemku, tento je samostatně pronajmutelný za obvyklé nájemné ve výši 5 700 Kč za žalované období. V tomto rozsahu se tedy žalované na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatily, uvedenou částku však již žalobkyni uhradily.

17. Z výpisu ze spolkového rejstříku ve spojení se Stanovami spolku [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že druhý žalovaný vznikl zápisem do rejstříku dne [datum], účelem spolku je mimo jiné provozování autonomních sociálních center a pořádání kulturních, vzdělávacích a informačních akcí, spolek má šest členů výboru, přičemž jedním z nich je prvá žalovaná.

18. Z výroční zprávy [anonymizována čtyři slova] za rok 2017 soud zjistil, že v předmětných nemovitostech se pořádají kulturní a sociální akce. Totéž bylo zjištěno z internetových stránek [webová adresa] a [webová adresa] a [webová adresa].

19. Z předávacího protokolu ze dne [datum], objednávky ze dne [datum], plné moci ze dne [datum], faktury [číslo], opisu zakázky, objednávky připojení staveništního rozvaděče ze dne [datum], předávacího protokolu díla ze dne [datum], faktury č. 2015 a příjmového dokladu soud zjistil, že žalované zajišťovaly na své náklady, aby v předmětných nemovitostech fungovala elektřina a tekla voda.

20. Z dopisu žalovaných ze dne [datum] a emailu ze dne [datum], [datum] soud zjistil, že žalované odmítají předmětné nemovitosti opustit, zároveň však sdělují, že nebudou žalobkyni bránit v přístupu a krocích nutných za účelem vypracování stavebního projektu na rekonstrukci. Obdobný obsah mělo i jednání účastníků dne [datum], jak vyplývá ze zápisu z pracovního jednání. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odmítla ponechat předmětné nemovitosti k využití žalovaným.

21. Z výpisu z bankovního účtu žalované 2) a z faktury [číslo] ze dne [datum] včetně specifikace a výpočtového listu soud zjistil, že tato za užívání předmětných nemovitostí v letech 2016 až 2018 hradila vodné, stočné a elektřinu a náklady na odvoz odpadu.

22. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] jako odpověď na jeho dotaz soud zjistil, že k [datum] žalobkyně nepodnikla žádné kroky za účelem získání stavebního povolení na rekonstrukci předmětných nemovitostí, neboť dosud nemá projektovou dokumentaci.

23. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného ÚMČ [část Prahy] výstavby, soud zjistil, že tímto žalobkyně doplňuje žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení na rekonstrukci budovy [ulice] ze dne [datum].

24. Z dopisu žalované 1) ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalovaná sděluje žalobkyni, že na své náklady žalované zajistily elektrickou přípojku, zprovoznily sociální zařízení a dům otevřely veřejnosti. O dům tedy pečují. Černou skládku odstranily, což konstatoval i zástupce žalobkyně v emailu ze dne [datum], který byl na prohlídce objektu dne [datum].

25. Z emailové korespondence z února 2017 soud zjistil, že žalobkyně [datum] žádá žalovanou 1) o zpřístupnění objektu za účelem pasportizace, která se má konat [datum]. Žalovaná na to uvádí, že vstup umožní [datum]. Další korespondence o zpřístupnění objektu za účelem vypracování znaleckého posudku na posouzení trhliny v rohu objektu je z listopadu a prosince 2018.

26. Z potvrzení o platbě – výpisu z účtu žalované 2) u [právnická osoba] soud zjistil, že dne [datum] zaplatil žalovaný 2) žalobkyni částku 7 430,97 Kč.

27. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] a jeho Dodatku [číslo] bylo zjištěno, že pozemky jsou samostatně pronajatelné a obvyklé nájemné za dobu od [datum] do [datum] činí 5 400 Kč. Znalec vycházel ze skutečnosti, že pozemky jsou využívány ve veřejném zájmu a ve prospěch města, dle platného územního plánu jsou součásti plochy veřejného vybavení. Jako srovnávací materiál tedy použil nájemní smlouvy na pozemky využívané pro sociální a kulturní potřeby, nikoli pro tržní využití.

28. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], jejich příloh a dodatku soud zjistil, že touto smlouvou si žalobkyně od [právnická osoba] pronajímá kancelářské prostory za nájemné ve výši 1 286 829 Kč za rok + DPH, resp. ve výši 1 298 685 Kč za rok + DPH.

29. Další důkazy soud jako nadbytečné zamítl a dále zamítl důkazy, které byly označeny po koncentrační lhůtě, neboť se jedná o důkazy, které nejsou schopny koncentrační lhůtu prolomit. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

30. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stav:

31. Žalobkyně je na základě smlouvy o předání majetku státu z příslušnosti hospodařit organizační složky státu do práva hospodařit státní organizace č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] uzavřené dne [datum rozhodnutí] mezi ČR – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalobkyní oprávněna hospodařit s pozemkem parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v k.ú. [část obce]. Žalovaná 1) předmětné pozemky (s výjimkou garáže na nich umístěné) nejdříve užívala na základě Smlouvy o výpůjčce uzavřené dne [datum] mezi ČR - ÚZSVM a žalovanou 1). Užívání bylo sjednáno jako bezplatné s ohledem na špatný stavebně technický stav objektu. [příjmení] od garáže jí předán nikdy nebyl, žalovaná tuto neužívala. Výpůjčka skončila uplynutím doby dne [datum], neboť právo hospodařit s pozemky bylo převedeno na žalobkyni a tudíž nedošlo k prodloužení výpůjčky. Žalovaná 1) byla povinna předmětné pozemky vyklidit, což dobrovolně neučinila. Dne [datum] vznikla žalovaná 2), členkou jejího výboru je žalovaná 1). Od té doby užívají předmětné pozemky obě žalované (z některých předložených listinných důkazů – zejména emailů apod. není zřejmé, zda žalovaná komunikuje s žalobkyní sama za sebe či jako zástupce žalované 2)). Žalovaná 2) předmětné pozemky užívala pro sociální a kulturní potřeby až do exekučního vyklizení v lednu 2019, obě žalované pozemky i objekt udržovaly, zajistily dočasné napojení objektu na vodu a elektřinu, zajistily odvoz odpadu a platily za tyto služby poplatky. Za užívání předmětných pozemků žalobkyni nic neplatily, ačkoli si byly vědomy, že žalobkyně s tímto užíváním nesouhlasí. Dne [datum] žalobkyně podala žádost o stavební povolení za účelem rekonstrukce objektu (k [datum] žalobkyně nepodnikla žádné kroky za tímto účelem, neboť neměla projektovou dokumentaci).

32. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. Předně soud konstatuje, že s ohledem na zásadu zakotvenou v § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neshledal důvody pro odchýlení se od skutkových a právních závěrů uvedených v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 11. 2020 č. j. 4 C 213/2017-178, potvrzeném rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021 č. j. 72 Co 9/2021-198, když v této věci již bylo pravomocně rozhodnuto a v průběhu řízení proběhlo i dovolací řízení. Ačkoli se jedná o odlišnou osobu na straně žalobkyně, podstatou sporu je v obou případech neoprávněné užívání shodných pozemků ze strany žalovaných (pouze za odlišné časové období), když v souladu s názorem vysloveným Nejvyšším soudem bylo konstatováno, že se jedná o bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklému nájemnému za srovnatelné pozemky využívané k obdobným účelům. Námitku žalobkyně, že v nyní souzené věci je skutkový stav jiný, neboť žalobkyně v daném období již předmětné pozemky potřebovala pro svoje vlastní potřeby a chtěla je za tím účelem využívat, soud neshledal důvodnou, neboť jak vyplývá z listinných důkazů, zejména ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] a z dopisu ze dne [datum] adresovaného ÚMČ [obec a číslo], odbor výstavby, žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení na rekonstrukci budovy [ulice] žalobkyně podala dne [datum], tedy až několik měsíců po žalovaném období, přičemž rekolaudace objektu a jeho rekonstrukce byly podmínkou pro to, aby mohly být předmětné nemovitosti ze strany žalobkyně užívány v souladu s čl. V. bod 2. a 4. Smlouvy č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok].

34. Žalobkyně prokázala, že žalované od [datum], kdy žalované 1) skončilo právo bezplatného užívání předmětných nemovitostí na základě Smlouvy o výpůjčce, užívaly pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v k.ú. [část obce], bez právního titulu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacovaly. Že by žalované užívaly i samostatně stojící garáž, žalobkyně neprokázala, naopak bylo prokázáno, že k této garáži jim nikdy nebyl předán klíč a že jim není přístupná. Neoprávněné užívání předmětných nemovitostí v období od [datum] do [datum] v podstatě uznaly i obě žalované ve svých podáních z [datum]. Soud se tedy zabýval výší bezdůvodného obohacení. Při určení této výše vycházel ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] a jeho Dodatku [číslo] dle kterého obvyklé nájemné za dobu od [datum] do [datum] činí 5 400 Kč. Tento znalecký ústav řádně vycházel ze zadání soudu a ze skutečnosti, že pozemky jsou využívány ve veřejném zájmu a ve prospěch města, a že dle platného územního plánu jsou součástí plochy veřejného vybavení. Jako srovnávací materiál tedy použil nájemní smlouvy na srovnatelné pozemky využívané pro sociální a kulturní potřeby, nikoli pro tržní využití jako kanceláře.

35. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [jméno] [příjmení] soud pro své rozhodnutí nevycházel, neboť tato znalkyně nevycházela z účelového využití předmětných pozemků, jako srovnávací materiál použila nájemní smlouvy týkající se nájmu objektů za účelem tržního využití jako kanceláře, pouze ponížila cenu s ohledem na stav předmětných nemovitostí. Toto je však v rozporu s pokynem vysloveným Nejvyšším soudem ve věci 4 C 213/2017, dle kterého při stanovení výše obvyklého nájemného za užívání předmětných pozemků je třeba vycházet ze srovnatelných pozemků užívaných k totožnému nebo obdobnému účelu, pro který je užívaly žalované.

36. Vzhledem k tomu, že výše obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] činila dle znaleckého posudku 5 400 Kč a žalovaná 2) dne [datum] uhradila žalobkyni částku 7 730,97 Kč, soud žalobu zamítl, neboť zaplacená částka pokryje jak obvyklé nájemné ve výši 5 400 Kč, tak zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum] (úrok z prodlení od splatnosti stanovené dle výzvy z [datum] a v souladu s petitem žaloby).

37. Co se týče námitky žalobkyně, že z důvodu neoprávněného užívání předmětných nemovitostí žalovanými jí vznikla škoda ve výši odpovídající obvyklému tržnímu nájemnému, neboť nemohla předmětné nemovitosti sama užívat, naopak si musela pro své potřeby pronajímat jiné prostory (původně tvrzené jako skladové prostory, následně jako kanceláře), soud neshledal důvodnou. Listinnými důkazy (zejména znaleckými posudky) má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti byly v takovém stavebně technickém stavu, že nebyly schopné k užívání ani jako skladové prostory, ani jako kanceláře (objekt je od poloviny roku 2012 bez využití a údržby, devastován, od roku 2015 je užíván žalovanou 1), která v objektu nechala provizorně provést rozvody elektroinstalace a vody). Ze smlouvy č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [rok] má soud rovněž za prokázané, že pokud by žalobkyně chtěla předmětné nemovitosti užívat k jiným účelům než jako plicní zdravotnické zařízení, musela by zajistit rekolaudaci objektu. Žalobkyně však neprokázala, že by se v žalovaném období, tj. v době od [datum] do [datum], pokoušela o rekonstrukci budovy a její rekolaudaci za účelem jejího využití pro své potřeby v souladu s čl. V. bodem 2. a 4. dané smlouvy a že by jí v tom žalované jakýmkoliv způsobem bránily (neumožnily vstup za účelem stavebních úprav, vypracování potřebné projektové dokumentace apod.). Naopak ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] jako odpověď na jeho dotaz ohledně poskytnutí informací a z dopisu ze dne [datum] adresovaného ÚMČ [obec a číslo], odbor výstavby, má soud za prokázané, že do [datum] žalobkyně nepodnikla žádné kroky za účelem získání stavebního povolení na rekonstrukci předmětných nemovitostí, neboť dosud neměla projektovou dokumentaci. Žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení na rekonstrukci budovy [ulice] žalobkyně podala až dne [datum], tady až několik měsíců po žalovaném období ([datum] až [datum]). Soud tedy dospěl k závěru, že jednáním žalovaných (neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí) žalobkyni nemohla vzniknout škoda ve výši tržního nájemného, neboť v žalovaném období ona sama objekt pro tvrzené účely užívat nemohla a ani za tímto účelem nepodnikala žádné kroky. Pokud tedy dle jejího tvrzení došlo k oddálení plánované rekonstrukce, nebylo to způsobeno jednáním žalovaných, ale naopak nečinností žalobkyně. Žalobkyni mohlo pouze vzniknout bezdůvodné obohacení tak, jak bylo uvedeno shora.

38. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalovaným vůči žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch žalovaných byl pouze v nepatrné části (co do částky 4 500 Kč, kterou žalobkyni zaplatily, tj. co do 0,9 %).

39. Náklady žalované 1) představují náklady zastoupení advokátem, tj. odměna určená dle § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) v celkové výši 114 420 Kč za tyto úkony právní služby: a) převzetí zastoupení dne [datum] ve výši 9 420 Kč (předmět řízení činil 274 515 Kč) b) odůvodněný odpor dne [datum] ve výši 9 420 Kč c) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč (předmět řízení činil 579 227 Kč) d) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč e) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč f) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč g) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč h) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč i) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč j) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč k) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč, dále režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. za každý úkon po 300 Kč, tedy celkem 3 300 Kč, dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. ve výši 5 310 Kč za jednání soudu dne [datum], dále 21 % DPH z přiznaných částek, tj. 25 836,30 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalované 1) výrokem II. tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v celkové výši 148 866,30 Kč.

40. Náklady žalované 2) představují náklady zastoupení advokátem, tj. odměna určená dle § 7, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. a. t. v celkové výši 116 820 Kč za tyto úkony právní služby: a) převzetí zastoupení dne [datum] ve výši 10 620 Kč b) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč c) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč d) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč e) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč f) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč g) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč h) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč i) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč j) vyjádření ze dne [datum] ve výši 10 620 Kč k) účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 10 620 Kč, dále režijní paušál dle § 13 odst. 4 a. t. za každý úkon po 300 Kč, tedy celkem 3 300 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalované 2) výrokem III. tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v celkové výši 120 120 Kč.

41. Za ostatní účtované úkony právní služby soud žalovaným odměnu nepřiznal, neboť je neshledal účelnými, týkaly se vedení řízení, neobsahovaly nová skutková tvrzení, neovlivnily průběh ani výsledek řízení.

42. Výrokem IV. vrátil soud neúspěšné žalobkyni přeplatek na náklady důkazu, které platil stát, když žalobkyně na zálohách zaplatila státu 30 000 Kč, stát však na nákladech důkazu (znalečném) platil částku 21 205,46 Kč (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení