19 C 163/2020-186

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem: [adresa] zastoupeného: Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem: [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] [IČO], sídlem: [adresa státního zastupitelství] o zaplacení 157 633,50 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 76 206 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 81 427,50 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 36 149 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 100 000 Kč a taktéž náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení ve výši 57 633,50 Kč. Svůj nárok předběžně u žalované uplatnil 17.3.2020 dle zákona č. 82/98 Sb., nároku v době podání žaloby nebylo vyhověno ani z části. Žalobce popisoval průběh namítaného řízení, ve kterém došlo ke zproštění žalobce obžaloby dne 19.9.2019, popisoval zásahy do osobnostních sfér spočívající v duševních útrapách a omezeních způsobených trestním stíháním a jeho pokračováním, zásahy do osobního a rodinného života, práva na obydlí a výkonu pracovní činnosti. Taktéž žalobce uváděl zhoršení zdravotního stavu své družky [jméno] [příjmení] v průběhu trestního řízení a taktéž psychické pohody žadatele.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované z titulu nezákonného rozhodnutí v namítaném řízení, specifikovala nároky, které byly uplatněny, které se shodují s nároky uplatněnými v žalobě. Stanoviskem z 10.12.2020 nároku žalobce nevyhověla ani z části. Žalovaná popisovala průběh namítaného řízení zahájeného usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství Jihomoravského kraje, Územního odboru [obec], oddělení obecné kriminality ze dne 17.5.2018 pro spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) trestního zákoníku, s tím, že následně usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 4.9.2018 zrušilo předmětné rozhodnutí. Novým usnesením policejního orgánu [obec] ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Územního odboru [obec], oddělení obecné kriminality z 1.2.2019 bylo zahájeno nové trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, 2 písm. b), c) trestního zákoníku, následně byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] žalobce dle § 226 písm. b) obžaloby zproštěn, a trestní řízení pravomocně skončeno 19.9.2019. Žalovaná především uváděla, že žalobce nebyl schopen řádně poskytnout součinnost v rámci předběžného projednání nároku, když nereagoval na výzvu k doplnění potřebných skutečností týkajících se především náhrady škody, nepředložil žalované doklad ohledně prokázání zaplacení právních služeb, ani důvodnost konaných porad s advokátem a technický průkaz použitého vozidla a osvědčení k registraci plátce DPH. Žalovaná zároveň uvedla, že v případě, že by bylo přistoupeno k věcnému projednání nároku, nehradila by určité úkony, které specifikovala, taktéž uvedla, že má za to, že žalobci v případě nároku na zákonné příslušenství tento nepřísluší s ohledem na řádnou nesoučinnost v době projednání nároku předběžně u žalované. Pokud jde nemajetkovou újmu, kterou žalobce žádal ve finanční formě, žalovaná uvedla, že konstatování a vyslovenou omluvu, kterou již uvedla, nadále s ohledem na specifika projednávaného řízení považuje za dostačující a finanční satisfakci odmítla.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované podle zákona č. 82/98 Sb. jako nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z téhož odpovědnostního titulu. Taktéž bylo učiněno nesporným negativní stanovisko žalované z 10.12.2020.

4. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázány následující skutečnosti: Z faktury č. 19062 vystavené ze strany advokátní kanceláře Mgr. [jméno] [příjmení] žalobci 1.8.2019 se splatností 11.8.2019 na částku 24 200 Kč má soud za prokázáno účtování dle dohody o právním zastoupení, z faktury č. 19077 vystavené touž advokátní kanceláří žalobci 10.10.2019 se splatností 20.10.2019 na částku 24 200 Kč má soud taktéž prokázáno účtování na základě dohody o právní pomoci zastupování za právní služby. Z výpisu z [příjmení] [příjmení] částky 12 000 Kč dne 19.8.2019 - majitel účtu Mgr. [jméno] [příjmení], plátce [jméno] [příjmení], má soud za prokázáno, že bylo hrazeno na právní zastoupení žalobce, z příjmového pokladního dokladu na částku 12 200 Kč za právní služby z 10.9.2019 má soud za prokázánu další úhradu z faktury č. 19062, z příjmových pokladních dokladů z 5.11.2019 a 10.10.2019 na částky 9 200 Kč a 15 000 Kč vystavené ze strany právního zástupce žalobce má soud za prokázány další úhrady obhajného. Z faktury č. F/K /230 2019 vystavené KM LEGAL, advokátní kanceláří s.r.o., [jméno] [příjmení] s uvedením právní služby na částku k úhradě 11 495 Kč ze dne 10. 8. 2019 se splatností 23.8.2019 má soud za prokázánu fakturaci právních služeb žalobci poskytnutých, taktéž se následně z rozpisu právních služeb v předmětné faktuře podávají úkony právní služby v datech od 5.3.2019 do 28.5.2019. Z přílohy k faktuře č. F/K /148 2019 s rozpisem právních služeb 13.11.2018 až 22.2.2018 včetně faktury vystavené na odběratele [jméno] [příjmení] 24.3.2019 se splatností 7.4.2019 na částku 4 840 Kč včetně DPH má soud za prokázánu další fakturaci vystavenou družce žalobce poskytnutou žalobci, z přílohy k faktuře F/K /178/2018 vystavené advokátní kanceláří na [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno další účtování úkonů právní služby v datech 25.5.2018 až 27.6.2018. Předložena byla i samotná faktura č. F/K /178/2018 vystavená na Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou, [jméno] [příjmení] s datem vystavení 11.8.2018 a splatností 25.8.2018 k celkové úhradě částky 10 579 Kč, se zohledněním poskytnuté zálohy na právní služby ve výši 5 000 Kč. Soud má dále prokázánu další fakturaci právních služeb, a to přílohou k faktuře č. F/K /215/2018 včetně této faktury vystavené Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou, [jméno] [příjmení] ze dne 25.11.2018 se splatností 9.12.2018 v částce 5 427 Kč za období od 4.9.2018, dále má soud za prokázáno provedení tuzemské odchozí platby 23.8.2018 ze strany Raiffeisenbank na účet [bankovní účet] z účtu [jméno] [příjmení] s uvedením zprávy pro příjemce [celé jméno žalobce], a to v částce 10 579 Kč. Další úhrada byla družkou žalobce provedena dne 7.12.2018 z téhož účtu ve výši 5 427 Kč, jako zpráva pro příjemce uveden [celé jméno žalobce], dále má soud za prokázáno potvrzení Raiffeisenbank o provedení tuzemské odchozí platby 7.12.2018 v částce 5 427 Kč od [jméno] [příjmení] na účet zde uvedený, opět s uvedením zprávy pro příjemce [celé jméno žalobce] dále z 2.4.2019 v částce 4 840 Kč a 31.10.2019 v částce 6 000 Kč, včetně provedení platby [jméno] [příjmení] v částce 3 000 Kč 7.11.2019 a v částce 2 495 Kč 23.12.2019 všechny na týž účet s uvedením zprávy pro příjemce [celé jméno žalobce]. Ze stížnosti obviněného proti usnesení Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č. j. KRPB-89797/TČ-2018-060471 ze dne 1.2.2019 zasílaného dne 14.2.2019 Policii České republiky Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územnímu odboru [obec], oddělení obecné kriminality, má soud za zjištěno, že prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, byla podána stížnost proti rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce, které bylo doručeno obhájkyni 11.2.2019. Z listiny – podnět k výkonu dohledu dle ustanovení § 12c a následujících zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství a podnět k přezkoumání postupu státního zástupce dle ustanovení § 157a odst. 2 trestního řádu zasílaného Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] ke spisové značce KRPB -89797/TČ-2018-060471 dne 13.5.2019 ze strany obhájkyně žalobce [příjmení] [příjmení] má soud za zjištěno, že byl podán rozsáhlý podnět k výkonu dohledu (celkem 7 stran textu), v němž žalobce brojil proti opětovnému předčasnému zahájení trestního stíhání, a to za situace, když v minulosti bylo trestní stíhání žalobce zrušeno a nebyly naplněny zákonné podmínky pro jeho zahájení ani v tomto případě pro nerespektování vyjádření k závěru státního zástupce policejním orgánem. Z protokolu o výslechu obviněného [celé jméno žalobce] ze dne 16.5.2019 na Policii České republiky Krajském ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru v [obec], oddělení obecné kriminality má soud za zjištěno, že tento probíhal od 9:07 hodin, byl ukončen v 9:15 hodin za přítomnosti Mgr. [jméno] [příjmení], obhájce obviněného. Z poslední, čtvrté strany protokolu o výslechu obviněného [jméno] [příjmení] a poslední strany protokolu o výslechu obviněného [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že v prvním případě byl přítomen Mgr. [jméno] [příjmení], v druhém případě nikoliv.

5. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé družky žalobce, má soud za zjištěno, že od roku 2014 do prosince roku 2019 tato byla v partnerském vztahu s žalobcem, o trestním stíhání věděla, sdíleli spolu společnou domácnost. Popsala trestný čin, který byl žalobci kladen za vinu, a to vydírání, trvání trestního stíhání po dobu cca 1,5 roku, s tím, že celé trestní stíhání bylo velmi psychicky vyčerpávající jak pro samotného žalobce, tak i pro ni. Uváděla, že v domácnosti žily ještě dvě její vlastní děti, žili jako rodina, celou rodinu postihovalo nepříjemné psychické vypětí. Popisovala taktéž zásah policistů, který proběhl za její přítomnosti, týkající se zadržení žalobce, děti v té době přítomny v domě nebyly. Uváděla dále, že žalobci vyhrožoval pan [příjmení], zjistila i vyhrožující SMS od této osoby, sama se bála chodit ven a bála se i o děti. V té době bylo dětem 9 a 13 let. Následně všude děti raději vozila autem, bála se o jejich život. Uvedla, že celé trestní stíhání výrazně narušilo jejich partnerský vztah, nejhorší pro ni byl především zásah policie, když žalobce vyváděli v poutech a celá ulice viděla rozblikaná auta. Uváděla poškození cti žalobce v této souvislosti. Trestní stíhání poškodilo žalobce i na přátelských vztazích, dále uváděla nervozitu a podrážděnost a nevyspání, které se u žalobce v průběhu trestního stíhání projevovalo. Nevěděla nic o vyhledání případné lékařské pomoci žalobcem, uváděla pouze zhoršení svého zdravotního stavu, když trpí Crohnovou chorobou, následně byla na konizaci děložního čípku, s tím, že tyto předrakovinové stavy se zhoršují stresem. Pokud jde o zásahy do pracovní činnosti žalobce, svědkyně potvrdila, že následně se žalobce již nemohl vůbec zabývat pohledávkami, kterými se dříve zabýval. Pokud jde o jeho trestní minulost, uváděla čistý trestný rejstřík. Aktuálně uváděla, že již společnou domácnost nevedou. Pokud jde o hrazení obhajného její osobou, uvedla, že všechny finanční prostředky vynakládala s tím, že tyto šly z jejího účtu, avšak následně byly ze strany žalobce bezezbytku proplaceny v hotovosti. Aktuálně tedy žalobce ničeho svědkyni nedluží.

6. Z účastnického výslechu žalobce má soud za zjištěno, že tento popisoval průběh svého trestního stíhání i okolnosti, které mu předcházely. Uváděl, že s bývalou kolegyní založili společnost na správu inkas a pohledávek, kde působil jako konzultant a vymáhal tedy pohledávky. Z této pozice taktéž jel vymáhat pohledávku po panu [příjmení] do Horních Bojanovic za firmu, která pohledávku dlužila, pak vystupoval pan [příjmení]. Následně mu začaly chodit výhružné SMS zprávy a poté proběhl policejní zásah. Uváděl, že v důsledku policejního zásahu došlo k poškození jeho cti a pověsti, neboť sousedé viděli rozblikaná auta. Žalobce bydlí na malém městě, bylo to velmi nepříjemné. Pokud jde o zásahy do rodinných a přátelských vztahů, žalobce uváděl, že má dceru, která mu věřila, kamarádi mu již nevěří tak, jako dříve. Uvedl však, že po zproštění obžaloby došlo ke zlepšení těchto vztahů a jejich narovnání. Pokud jde o zásah do pracovní činnosti, dle žalobce tento nemohl v původní profesi následně pokračovat, a to z důvodu, že u něho dle policistů byly dané vazební důvody, bál se, že kdyby následně podnikal, mohlo by toto být použito proti němu. Uváděl tedy, že následně pohledávky již neřešil osobně, ale pouze telefonickou formou nebo emailem. Následně se živil ještě údržbou motorových vozidel a jejich příslušenstvím a měl taktéž vlastní tetovací salón. Pokud jde o zásahy do zdravotní stránky, žalobce uváděl nespavost, nervozitu, s tím, že zhubl 30 kg, hlavně pak psychické napětí. Pokud jde o vztah s partnerkou, uvedl, že následně přestal mluvit, nechtěl nic řešit a celkově citové vztahy opadly. Důvod rozchodu proto popisoval jako zaviněný z jeho strany. Pokud jde o trestní minulost, uváděl, že dříve byl trestán za násilí proti skupině obyvatel. Žalobce taktéž uváděl, že měl obavu z vysokého trestu odnětí svobody v případě jeho odsouzení, celé trestní stíhání vnímal jako vedené jednostranně s tím, že bylo 2x trestní stíhání zastaveno, a až na třetí pokus v něm státní zástupkyně pokračovala.

7. Ze stížnosti proti usnesení OSZ v Břeclavi ze dne 22.7.2019 č. j. [spisová značka] zasílané Krajskému státnímu zastupitelství v Brně prostřednictvím Okresního státního zastupitelství v Břeclavi JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] dne 29.7.2019 má soud za zjištěno, že byla podána stížnost proti usnesení z 22.7.2019, k prokázání cestovného žalobce doložil kopii velkého technického průkazu osobního automobilu [registrační značka] obhájce [jméno] [příjmení], ze kterého vyplývají spotřeba paliva 12, 04/7 litrů /100 km, palivo BA 91 B, se spotřebou paliva – metodikou zde chybějící. Z potvrzení o poradách s klientem vyhotovených 21.10.2019 podepsaných žalobcem má soud za prokázáno, že žalobce potvrzuje konání porad v rámci svého trestního stíhání dne 11.6.2018, kdy se uskutečnila porada s advokátkou přesahující 1 hodinu, konkrétně od 10 do 11:15 hodin, první porada pak 18.5.2019, pokud jde o advokátku Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení]. Taktéž žalobce potvrzoval konání dalších porad s advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] přesahujících 1 hodinu, a to v datech 16.5.2019, 27.6.2019 a 17.9.2019. Z listiny – výkon dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci sp. zn. Zt 118 2019 - vyrozumění ze dne 6.6.2019 zasílaného Krajským státním zastupitelstvím v [obec] paní [příjmení] et Mgr. [jméno] [příjmení], má soud za prokázáno, že na základě podání z 13.5.2019 došlo k opatření příslušného spisového materiálu a taktéž byl ve věci vykonán dohled. Závěrem z tohoto podání vyplývá, že podnět obviněného [celé jméno žalobce] byl jako nedůvodný odložen.

8. Z obsahu trestního spisu Okresního soudu [obec] sp. zn. [spisová značka] vyplývá následující průběh řízení: vydání usnesení z 1.2.2019 č. j. KRPB-89797/TČ-2018-060471 o zahájení trestních stíhání obviněných [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Dále stížnost obviněného proti usnesení Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, zasílaná 14.2.2019 a její odůvodnění z 19.3.2019. Usnesení o zamítnutí stížností sp. zn. Zz 118 /2018-60 Okresního státního zastupitelství v [obec]. Dále usnesení o zahájení trestního stíhání obviněných [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] ze 14. května 2018, včetně předložení stížnosti proti usnesení policejního orgánu z 23.8.2018 a taktéž samotná stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání podaná obhájkyní žalobce 6.6.2018, včetně odůvodnění stížnosti ze 4.7.2018. Usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec], č. j. Zt 118/2018-36 ze 4.9.2018 ohledně zrušení usnesení policejního orgánu podle § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Dále oznámení obhájce policejnímu orgánu z 30.5.2018, provedené Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou, plná moc založená pro Mgr. [jméno] [příjmení], obhájce v daném řízení z 16.5.2019. Dále sdělení o ukončení právního zastoupení předchozí obhájkyně Mgr. et Mgr. [příjmení] ze 17.5.2019. Dále založen protokol o zadržení osoby podezřelé z 17.5.2018. Dále protokol o výslechu osoby zadržené ze 17. května 2018 [celé jméno žalobce]. Dále protokol o výslechu obviněného ze 4. září 2018 [celé jméno žalobce]. Dále žádost o odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví balistika, zasílané 27.7.2018 a následné odborné vyjádření založené na čísle listu 172, zasílané Policii České republiky. Založen záznam o prostudování spisu z 2. července 2019, následně podaná obžaloba Okresním státním zastupitelstvím v [obec] k Okresnímu soudu v Břeclavi z 25.7.2019 Hlavní líčení bylo nařízeno na den 19.9.2019. Ve spise je založen opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob na žalobce, ze kterého se podává celkem 5 odsouzení. Dále záznam o průběhu hlavního líčení z 19.9.2019 u Okresního soudu v Břeclavi s vyhlášeným zprošťujícím rozsudkem. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci 19.9.2019. Z protokolu o výslechu obviněného z 16.5.2019 [jméno] [příjmení] má soud za prokázánu účast současného obhájce žalobce u výslechu.

9. Z kopie velkého technického průkazu [registrační značka] osobního automobilu Mgr et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, k prokázání náhrad cestovného, má soud za zjištěno, že spotřeba automobilu činí 8,5/5,3/6,4 litrů /100 km, spotřeba paliva – předpisu číslo 630/2012J, palivo motorová nafta.

10. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci bylo od 17.5.2018 do 19.9.2019 vedeno nezákonné trestní stíhání zahájené usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality sp. zn. KRPB [číslo] pro spáchání zločinu vydírání dle ustanovení § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) trestního zákoníku. Toto bylo následně usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 4.9.2018 zrušeno, vráceno policejnímu orgánu, aby znovu věc projednal a rozhodl, přičemž bylo opětovně zahájeno usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality ze dne 1.2.2019 následující trestní stíhání žalobce pod sp. zn. KRPB [číslo] pro spáchání téhož zločinu, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19.9.2019, který nabyl právní moci téhož dne, byl žalobce následně dle § 226 písm. b) obžaloby zproštěn. V příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání žalobce vynaložil náhradu nákladů obhajného za obhajobu činěnou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. V příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním došlo ke snížení cti a pověsti žalobce, částečným zásahům do pracovní sféry a sféry rodinné. Svůj nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč a taktéž náhradu škody spočívající v nákladech obhajného v celkové výši 57 633,50 Kč žalobce předběžně u žalované uplatnil dle zákona č. 82/98 Sb. dne 17.3.2020, stanoviskem z 10.12.2020 byl jeho nárok zamítnut, pokud jde o nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu i náhradu škody, bylo pouze konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a omluva.

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 odst. 1 Odpšk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů anebo, jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

17. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 8, § 31 a § 31a odst. 1 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč a taktéž náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech obhajného ve výši 57 633,50 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci před Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 88/2019. To vše za situace, kdy žalobce uplatnil předběžně své nároky u žalované dne 17.3.2020, na nároky nebylo ani z části hrazeno stanoviskem žalované z 10.12.2020, když bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci vyslovena omluva. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnit ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Soud provedeným dokazováním zkoumal, zda jsou kumulativně splněny tři základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu tak, jak je žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobci.

19. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí, když bylo zjištěno, že žalobce byl trestně stíhaný pro trestný čin vydírání dle ustanovení § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) trestního zákoníku usnesením ze 17.5.2018, které bylo následně státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec] dne 4.9.2018 zrušeno, a uloženo policejnímu orgánu opětovně věc projednat a rozhodnout. Opětovně bylo usnesením z 1.2.2019 trestní stíhání vůči žalobci zahájeno, a to pro spáchání zločinu vydírání dle téhož paragrafu uvedeného shora, a následně byl žalobce obžaloby zproštěn rozhodnutím Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19.9.2019 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve smyslu § 226 písm. b) trestního řádu. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným rozhodnutím (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2003 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk.

20. Pokud jde o nároky na náhradu obhajného původně žádané ve výši 57 633,50 Kč, žalovanou nehrazené ani z části, žalobce skutkově popsal a vymezil jejich obsah, když žádal odměnu obhájce v částce 2 300 Kč za každý úkon právní služby dle § 10 odst. 3, písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), celkem 16,5 úkonu právní služby. K jednotlivým úkonům právní služby pak žádal taktéž 17 režijních paušálů á 300 Kč ve smyslu § 13 AT.

21. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby, tyto soud zjišťoval z obsahu trestního spisu, když uvádí, že přiznal žalobci tyto úkony právní služby v této výši: 25.5.2018 příprava a převzetí obhajoby a první porada s klientem jeden úkon právní služby (2 300 Kč), 6.6.2018 stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání ve výši jedné poloviny úkonu (1 150 Kč), neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) odst. 3 advokátního tarifu dle (srovnej usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007 sp. zn. 3 To 161/2006 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, trestní část, pod č. 24/2008 akceptované v judikatuře Ústavního soudu viz rozhodnutí z 22.5.2018 sp. zn. I. ÚS 534/18), účast na výslechu obviněných 4.9.2018 ve výši 2 300 Kč, 14.2.2019 stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání ve výši jedné poloviny úkonu právní služby (1 150 Kč) viz argumentace shora, 13.5.2019 podnět k výkonu dohledu, za tento úkon náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny (1 150 Kč), neboť se nejedná o podání ve věci samé, ale o úkon bližší úkonům dle § 11 odst. 2, 3 advokátního tarifu, 16.5.2019 další porada s klientem, když bylo prokázáno její konání a taktéž účelnost porady předcházející následnému výslechu žalobce z téhož dne (2 300 Kč), účast na výslechu žalobce dne 16.5.2019 taktéž ve výši 1 úkonu právní služby (2 300 Kč), 27.6.2019 další porada s klientem, která předcházela následnému prostudování spisu po ukončení vyšetřování a taktéž podání následné stížnosti proti usnesení o nevyloučení, když bylo prokázáno konání této porady (2 300 Kč), 2.7.2019 prostudování spisu po skončení vyšetřování, ve výši 1 úkonu právní služby (2 300 Kč), 29.7.2019 stížnost proti usnesení o nevyloučení, avšak pouze ve výši jedné poloviny úkonu (1 150 Kč), neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (viz argumentace uvedená shora), za úkon 17.9.2019 další porada s klientem ve výši 1 úkonu právní služby (2 300 Kč), neboť bylo prokázáno konání této porady a její účelnost, když navazovala na konání hlavního líčení dne 19.9.2019 a za účast na hlavním líčení 19.9.2019 u Okresního soudu v Břeclavi v trvání 8:30 až 16:13 hodin 4 úkony právní služby, tedy celkově ve výši 13 úkonů x 2 300 Kč, 13 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tedy celkově náhrada úkonů obhajoby činí částku 33 800 Kč.

22. Soud uvádí, že neshledal účelným a dostatečně doloženým úkon další porada s klientem z 11.6.2018, když z pouhého potvrzení o konání této porady nevyplývá účelnost a souvislost s dalšími časově navazujícími úkony právní služby, které byl prováděny, tedy důvodnost této porady, taktéž soud nepřiznal úkon z 16.5.2019 účast na výslechu spoluobžalovaného, když bylo prokázáno provedeným dokazováním, že obhájce žalobce úkonu výslechu odviněného [jméno] [příjmení] nebyl přítomen, jak vyplynulo ze samotného protokolu.

23. Soud následně přiznal žalobci taktéž náhradu promeškaného času na trase Brno – Břeclav a zpět ve dnech 4.9.2018 (výslech obviněných), 16.5.2019 (výslech obviněného [celé jméno žalobce]), 2.7.2019 (prostudování spisu pro skončení vyšetřování) a 19.9.2019 (účast na hlavním líčení) v částkách 4x 300 Kč dle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, pokud jde o náhradu nákladů cestovních výdajů, tyto pak soud přepočítal. Pokud jde o náhradu nákladů cestovních výdajů dne 4.9.2018 na trase Brno – Břeclav a zpět provedeného Mgr. [příjmení], vycházel soud při výpočtu z kopie velkého technického průkazu osobního automobilu, ze kterého vyplývá předpis pro výpočet spotřeby číslo 630/2012J, dle kterého se použije vždy třetí údaj z předmětného technického průkazu, tedy částky 6,4 litrů/ 100 km, při ceně paliva, motorové nafty 29,80 Kč/litr na trase Brno – Břeclav a zpět, celkem 117 km dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při výši základní náhrady 4 Kč/km, tedy v celkové výši 691,14 Kč (nikoliv tedy částka, která byla původně účtována ve výši 885 Kč), dále náhrada cestovních výdajů právního zástupce Mgr. [příjmení] ve dnech 16.5.2019 dle dodané kopie velkého technického průkazu osobního automobilu, jímž bylo cestovné vykonáno, kde norma ohledně spotřeby paliva není uvedena, tedy se vychází z aritmetického průměru jednotlivých hodnot získaných, přičemž cestovné bylo vykonáno osobním automobilem [registrační značka], ze kterého vyplývá spotřeba paliva 12, 04/7 litrů /100 km, s uvedením téže trasy 117 km, vycházeje z vyhlášky č. 333/2018 Sb. při náhradě základní 4,1 Kč/km a ceny paliva Super 33,10 Kč/litr, kdy soud dospěl k závěru o dokonce vyšší náhradě cestovních výdajů, která by žalobci náležela ve výši 845 Kč, vázán však žalobním petitem přiznal žalobci požadovanou náhradu ve výši 832 Kč za každou z jednotlivých jízd ve dnech 16.5.2019, 2.7.2019 a 19.9.2019, které odpovídají jednotlivým úkonům právního zastoupení. Všechny jednotlivé částky tedy ve výši 33 800 Kč, 1 200 Kč, 691 Kč a 3x 832 Kč, tedy v celkové výši 38 187 Kč pak soud navýšil o 21 % řádně doloženého DPH advokáta a dospěl k závěru ohledně vzniku majetkové škody žalobce spočívající ve vynaložených nákladech obhajného ve výši 46 206 Kč.

24. Provedeným dokazováním pak má soud prokázán vznik škody v majetkové sféře žalobce, když provedeným dokazováním byla prokázána celková úhrada částky 85 741 Kč, tedy částky celkově vyšší, než která byla původně žalobou žádána, a to dílčími úhradami ve výši 10 579 Kč, 5 427 Kč, 4 840 Kč, 6 000 Kč, 3 000 Kč a 2 495 Kč, které vyplývají jednak z příjmových pokladních dokladů a taktéž z výpisu z účtu, pokud jde o úhradu bezhotovostní ze strany družky žalobce. Nad rámec toho pak soud uvádí, že z účastnického výslechu žalobce a taktéž svědeckého výslechu [jméno] [příjmení], která předmětnou úhradu bezhotovostně za žalobce prováděla, pak má soud za zjištěno, že předmětné částky byly sice hrazeny ze strany družky žalobce, avšak následně jí bezhotovostně žalobcem uhrazeny.

25. Pokud jde o náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, soud posuzoval předmětnou délku trestního stíhání, hrozbu trestní sazbou, kterou byl žalobce ohrožen, a taktéž zásahy do osobnostních sfér ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011. Soud vzal v potaz odškodnění poskytnuté v obdobných případech, se kterými žalobce seznámil, když rekapituluje, že předmětné nezákonné trestní stíhání žalobce trvalo po dobu 1 roku a 4 měsíců, za trestný čin vydírání ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1, 2 písm. b), c) mu hrozil trest odnětí svobody až v trvání 8 let a zásahy do osobnostních sfér byly zjištěny provedeným dokazováním svědeckým výslechem a účastnickým, nikterak zásadní, týkající se pouze dílčích zásahů do cti a pověsti, profesní stránky pouze okrajově a částečně do sféry rodinné.

26. Pokud jde o komparační případy, soud použil případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 26/2015, kde trestní stíhání trvalo po dobu delší než u žalobce, po dobu 2 let a 6 měsíců, sazba trestu odnětí svobody, která hrozila, byla taktéž vyšší 5 – 12 let. Trestní stíhání bylo vedeno pro přijímání úplatku dle § 160 odst. 2, 4 písm. b) trestního zákona, trestní stíhání bylo celostátně medializované, zásahy, které byly v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním zjištěny, byly zvýšená agresivita, uzavřenost, žadatel měl 3 malé děti, podstupoval zvýšené tlaky z okolí, aby odstoupil především z politických funkcí, neboť šlo o zastupitele a člena několika komisí a taktéž z výkonů zastupitelstva. V projednávaném případě bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 75 000 Kč. Další srovnávací případ vedený pod sp. zn. 14 C 83/2011, v tomto případě taktéž trestní stíhání trvalo po dobu delší než u žalobce, 2 roky a 10 měsíců, za účast na zločinném spolčení ve smyslu § 163a odst. 1 trestního zákoníku, sazba trestu odnětí svobody byla vyšší než u žalobce, v trvání až 10 let, žadatel byl i vazebně stíhán, šlo o osobu bezúhonnou a taktéž došlo k medializaci. Poskytnuté zadostiučinění činilo částku 68 533 Kč. Shodně pak byl odškodněn případ vedený pod toutéž spisovou značkou, avšak proti spoluobžalovanému, kde došlo k výrazným zásahům, zjištěny psychiatrické obtíže s tím, že taktéž došlo k výrazným zásahům do profesního života. Jako další srovnávací případ byl použit případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 189/2010, kde trestní stíhání trvalo po dobu 1 roku a 7 měsíců, tedy po dobu téměř shodnou jako u žalobce, sazba trestu odnětí svobody však byla o něco nižší, 6 měsíců až 3 roky, za zneužívání pravomoci veřejného činitele, ve smyslu ustanovení § 158 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Žadatel byl osobou bezúhonnou, šlo o policistku, když došlo k zásahu do profesní činnosti a do rodinného života, jediným příjmem žadatelky byl původně vdovský důchod, když žila se studujícím synem. Žadatelce v důsledku nezákonného trestního stíhání byla pozastavena výplata výsluhového příspěvku. Zadostiučinění poskytnuté v tomto případě činilo částku 50 000 Kč. Shodná částka 50 000 Kč byla poskytnuta taktéž v případě vedeném pod sp. zn. 22 C 130/2010, kde trestní stíhání trvalo po dobu delší než u žalobce, 2 roky a 7 měsíců, avšak i zde byl trest odnětí svobody, který hrozil nižší, v trvání 6 měsíců až 3 let. I zde šlo o zneužívání pravomoci veřejného činitele a nadržování, případ byl medializovaný, žadatel žil v malé obci a tedy pociťoval výrazné zásahy do cti a pověsti a taktéž trpěl špatným duševním stavem, následně skončil v péči psychiatrické ambulance pro deprese. Žadatel taktéž pociťoval zásahy do rodinného života, když trestní stíhání mělo vliv i na manželku, 2,5 roku nesměl opustit bydliště, nemohl čerpat dovolenou a taktéž pokud jde o profesní život, byl zproštěn výkonu služby pro nedostatek financí, trpěl nedostatkem financí pro studia pro nezletilé děti. 20 000 Kč bylo poskytnuto v případě vedeném pod sp. zn. 23 C 200/2012, kde trestní stíhání žadatele trvalo po dobu delší než u žalobce, po dobu 2 let a 2 měsíců a trestní sazba byla nižší, která zde hrozila, než u žalobce, v trvání až 3 let, za trestný čin útoku na veřejného činitele, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Předmětný žadatel byl zadržen, následovalo zhoršení jeho zdravotního stavu, vedoucí k infarktu, došlo k poškození pověsti v okolí, taktéž poškození rodinných vztahů a taktéž vztahů pracovních. Pouhé konstatování porušení práva pak bylo jako přiměřené zadostiučinění shledáno v případě vedeném pod sp. zn. 27 C 288/2011, kde trestní stíhání trvalo po dobu 2 let a 8 měsíců, tedy po dobu delší než u žalobce, sazba trestu odnětí svobody hrozila až 10 letá, tedy vyšší, než u žalobce. Žadatel byl stíhán pro účast na zločinném spolčení, neoprávněné podnikání, porušení práva k ochranné známce, pociťoval v důsledku vedení trestního stíhání zásahy do cti a pověsti, taktéž do rodinného života a byl i stíhán vazebně.

27. S ohledem na shora uvedenou komparaci soud uvádí, že žalobci přiznal přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč, kterou shledává zcela dostačující s ohledem na nikoliv dlouhé vedení nezákonného trestního stíhání (po dobu 1 roku a 4 měsíců), sice s vyšší trestní sazbou, která žalobci hrozila, a to především i pro jeho nikoliv bezúhonný trestní rejstřík, když se z něho podává, že žalobce byl v minulosti již 5x pravomocně odsouzen. Zásahy do osobnostních sfér v důsledku vedení nezákonného trestního stíhání však nebyly shledány zásadními, když došlo k pouze částečným zásahům do cti a pověsti žalobce, především v důsledku jeho zadržení, pokud jde o rodinné vztahy, žalobce a stejně tak svědkyně popisovali rozpad vztahu druh- družka, který původně trval po dobu 6 let, avšak je zřejmé, že žalobce byl iniciátorem rozpadu tohoto vztahu, neboť jej sám chtěl ukončit. Nebyly prokázány žádné zásadní zásahy do zdravotní sféry žalobce, pokud jde o zásahy do zdravotní sféry jeho družky, tyto aktuálně v řízení odškodňovány být nemohou. Rodina pak žalobce v době vedení trestního řízení proti jeho osobě podporovala, věřila mu, ať jde o družku či případně jeho dceru. Pokud žalobce uváděl zásahy do přátelských vztahů, tyto se po zproštění obžaloby narovnaly. Pokud jde o zásahy do profesní sféry žalobcem uváděné, soud je relevantními neshledal. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce se živil vymáháním pohledávek, kromě toho disponoval dalšími živnostenskými oprávněními, které vykonávat mohl. I činnost vymáhání pohledávek omezil na jinou formu, a to formu písemnou, telefonickou, případně emailovou, nikoliv formu osobního vymáhání, tedy nebyla potvrzena původní tvrzení, že by byl nucen opustit původní profesi v důsledku vedení nezákonného trestního stíhání. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že přiznaná částka se jeví soudu částkou přiléhavou okolnostem projednávaného řízení a ve zbytku nároku proto žalobu zamítal.

28. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že pod výrokem I. přiznal žalobci celkovou částku ve výši 76 206 Kč, sestávající se z částky 30 000 Kč jakožto nemajetkové újmy a částky 46 206 Kč jakožto újmy majetkové, ve výroku II. pak žalobu co do zbytku nároků jako nedůvodnou s ohledem na shora uvedenou argumentaci zamítal.

29. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 142 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících advokátního tarifu. Soud proto vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč při náhradě nároku na nemajetkovou újmu, když žalobce byl co do této částky úspěšný, pokud jde o její základ, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, dále z částky původně žádané 57 633,50 Kč, pokud jde o náhradu nákladů obhajného a dospěl k součtu tarifních hodnot ve výši 6 520 Kč/úkon. Po odečtení úspěchu a neúspěchu dospěl soud k závěru o 79% úspěchu žalobce v projednávaném řízení. Náhrada nákladů řízení vychází ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání před soudem 23.2.2021 a 13.5.2021, tedy za 4 úkony právní služby á 6 520 Kč, 4 režijní paušály á 300 Kč za tytéž úkony právní služby dle § 13 advokátního tarifu, náhrady zmeškaného času stráveného cestou ze sídla advokáta do místa výkonu právní služby Brno – Praha a zpět, ve dnech 23.2.2021 a 13.5.2021, 1 cesta zpáteční 4:50 hodin ve výši 2 000 Kč, cestovní náhrady za cestu Brno – Praha a zpět (zpáteční cesta 414 km) ve dnech 23.2.2021 dle vyhl. č. 589/2020 Sb. učiněná osobním vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], s palivem benzín Natural 95, při metodice spotřeby dle ES 692/ (k při ceně pohonných hmot 27,8 Kč, cestovních náhrad ve výši 4,4 Kč/km ve výši 2 581 Kč) a 13.5.2021 učiněná vozidlem Volkswagen Tiguan, [registrační značka], palivo benzín Natural 95, při téže trase 414 km ve výši 3.644 Kč, tedy celkově by žalobci náleželo cestovné ve vyšší výši než žádal, s ohledem na vázanost soudu výpočtem soud přiznal žalobci žádanou částku cestovného ve výši celkově 5.231 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21% DPH advokáta,celkově tedy náhrada nákladů řízení při plném úspěchu činí 45 758 Kč, při úspěchu poměrném pak výši 36 149 Kč.

30. Soud uvádí, že nepřiznal žalobci úkon právní služby spočívající v předžalobní výzvě a uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti odkazem na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk, dle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

31. Lhůta k plnění ve výroku I. a II. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem ve lhůtě delší 15 dnů, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení