19 C 166/2021-112

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 374.700 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení + 76.994 Kč s příslušenstvím - náhrada škody takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 374.700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 3. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 76.994 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 21. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 75.794 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 7. 2021 domáhala po žalovaném úhrady bezdůvodného obohacení ve výši 374.700 Kč a náhrady škody ve výši 76.994 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že účastníci řízení, tj. žalobkyně a žalovaný byli manželé a společně užívali rodinný dům [adresa] v [ulice] ulici v [obec], který je součástí pozemku par. č. [rok] a dále pozemek par. [rok] Tyto nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [územní celek], [stát. instituce], byly ve výlučném vlastnictví žalovaného. Po rozvodu manželství od [datum] tyto nemovitosti dále užívala žalobkyně se svými dvěma zletilými dětmi, a to do [datum], kdy je vyklidila. Za dobu od [datum] do [datum] po ní žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho nemovitostí ve výši 786.000 Kč. Byly o tom vedeny dva spory u příslušného [název soudu], a to o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 648.000 Kč za období od [datum] do 14. 11. 2017 pod sp. zn. [spisová značka] a o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 138.700 Kč za období od [datum] do 24. 6. 2018 pod sp. zn. [spisová značka]. Ve věci sporu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 648.000 Kč za období od [datum] do 14. 11. 2017 pod sp. zn. [spisová značka] bylo řízení usnesením [název soudu] ze dne 21. 9. 2020 č.j. [číslo jednací], pro zpětvzetí žaloby zastaveno. Ve věci sporu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 138.700 Kč za období od [datum] do 24. 6. 2018 pod sp. zn. [spisová značka], bylo řízení také zastaveno pro zpětvzetí žaloby, a to usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. V průběhu obou řízení žalobkyně uznala naznačené právní závěry soudu v rámci tzv. předvídatelnosti rozhodnutí o tom, že se skutečně bezdůvodně obohatila užíváním shora uvedených nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného a proto, aby se nenavyšovaly úroky z prodlení, uhradila dne [datum] celkovou částku bezdůvodného obohacení, stanovenou znaleckým posudkem znalce [jméno] [příjmení] ve výši 562.050 Kč. Oba spory pak byly fakticky vedeny jen o výši tvrzeného bezdůvodného obohacení. Poté, co žalobkyně uhradila žalovanému částku ve výši 562.050 Kč podle výše stanovené znalcem [příjmení], rozhodoval [název soudu] jako soud odvolací o odvolání žalobkyně proti prvnímu rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Ve zrušujícím rozhodnutí vyslovil závazný právní názor, že odvolací soud neshledal žádnou oporu pro závěr, že matka se zletilými dětmi by za užívání nemovitosti bez právního důvodu měly odpovídat společně a nerozdílně. Tento závazný právní názor odvolacího soudu znamenal, že se bezdůvodně neobohatila pouze žalobkyně jako bývalá manželka žalovaného, ale současně také jeho zletilé děti, přičemž o rozsah obohacení dětí měla být ponížena odpovědnost žalobkyně (jejich matky). Je třeba mít na paměti, že pokud užíváním domů byly saturovány bytové potřeby společných dětí účastníků v rámci plnění vyživovací povinnosti, pak vyživovací povinnost k nim neměla jen žalobkyně jako jejich matka, ale také žalovaný jako jejich otec (citace odůvodnění uvedeného rozhodnutí odvolacího soudu). Žalobkyně tak ve své snaze zabránit event. úrokům z prodlení, časově před shora citovaným rozhodnutím [název soudu] s vysloveným citovaným právním názorem, že de facto odpovídá za 1/3 požadovaného bezdůvodného obohacení, uhradila vyšší částku, než by činil její skutečný závazek. S tímto vědomím, poté co [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k prvému soudu k novému projednání a rozhodnutí, vzal žalovaný žalobu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 648.000 Kč zpět a následně tak učinil i ve sporu o zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 138.700 Kč vedené u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka]. [název soudu] pak prvé řízení zastavil, a protože druhé řízení se posunulo do odvolacího stádia, zastavil je [název soudu]. Vzhledem k tomu že žalobkyně uhradila žalovanému částku ve výši 562.050 Kč, přičemž byla zjevně povinná uhradit mu jednu třetinu, tj. částku ve výši 187.350 Kč, se tak žalovaný přijetím částky od žalobkyně ve výši 562.050 Kč bezdůvodně obohatil o částku ve výši 374.700 Kč.

2. Dále žalobkyně uvedla, že v době užívání rodinného domu [adresa] v [obec] po rozvodu investovala finanční prostředky do zařízení této nemovitosti, tak aby ji mohla užívat. Takto do nemovitosti koupila a nechala instalovat plynový kotel a bojler za částku ve výši 76.994 Kč. Takováto investice přesahuje náklady na běžnou údržbu domu. Plynový kotel se stal součástí nemovitostí a byl s ní prodán žalovaným kupujícímu. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu této částky a to, jak sama uvádí, z titulu náhrady škody.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně dne [datum], a to tak, že uplatněné nároky neuznává, a to ani zčásti. Nejprve žalobce uvedl, že činí nesporným, že s žalobkyním vedl dva soudní spory o vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], neboť žalobkyně bez právního důvodu užívala nemovitou věc, rodinný dům [adresa] v [obec], kdy tento rodinný dům je součástí pozemku parc. č. 1928 a 1928, to vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] (dále jen jako„ nemovitosti“), přesto, že nemovitosti byly ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný uvedl, že žalobkyně ve sporu před [název soudu] nerozporovala, že se bezdůvodně obohatila na úkor žalovaného. [jméno] uvedla, že spory se vedly pouze o výši bezdůvodného obohacení. Žalobkyně dne [datum] zaslala přípis žalovanému, ve kterém mimo jiné uznává svůj dluh ve výši 562.050 Kč a tuto částku poukázala na bankovní účet žalovaného. Až v reakci na toto sdělení a zaplacení částky ve výši 562.050 Kč se žalovaný rozhodl dále spory neprotahovat a s touto částkou se spokojil, a to i přesto, že jiný soudní znalec [titul]. [jméno] [příjmení] určil ve znaleckém posudku [číslo] [rok] výši bezdůvodného obohacení částkou 786.000 Kč. Vzal proto obě žaloby směřující proti žalobkyni zpět s přesvědčením, že spor mezi nimi je definitivně vyřešen. Tvrzení žalobkyně, že nemovitosti užívala se společnými dětmi považuje žalovaný za nesporné. Je však zřejmé, že s ohledem na dosavadní skutková tvrzení, byla předmětná nemovitost užívána žalobkyní a dětmi společně a nerozdílně. Žalovaný si proto mohl vybrat, na kterém ze solidárních dlužníků svou pohledávku uspokojí, a to zcela v souladu s ustanovením § 1872 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Skutečnost, že si žalovaný vybral, aby mu celou výši bezdůvodného obohacení poskytla žalobkyně je zcela v souladu s právními předpisy a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, kde žalobce odkazuje na rozhodnutí ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 28 Cdo 3141/2012, která řeší bezdůvodné obohacení spočívající v neoprávněném užívání cizí věci více osobami bez jejího reálného rozdělení a dohody, kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že uživatelé jsou vůči vlastníkovi věci k poskytnutí peněžité náhrady zavázáni solidárně. Obě podmínky, jak reálné rozdělení, tak dohoda o takovém rozdělení musí být splněny kumulativně. Žalovaný uvedl, že žádná dohoda o rozdělení či užívání nemovité věci neexistuje a předmětnou nemovitou věc není dokonce možné ve smyslu užívání reálně dělit. K tomu žalovaný odkázal na znalecký posudek soudního znalce [jméno] [příjmení]. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že všechny osoby, které nemovitost užívaly jsou zavázáni solidárně. Vedle toho žalovaný vznesl námitku nedostatku pasivní legitimace žalovaného ve sporu, když odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 208/2019 ze dne 3. 5. 2019. Pokud jde o druhý uplatněný nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 76.994 Kč, žalovaný se jednak domnívá, že tento nárok má být formulován spíše jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení pro zhodnocení cizího majetku, jednak žalovaný uvedl, že žalobkyně nejen neměla souhlas žalovaného s provedením změny, navíc ani nedošlo ke zhodnocení nemovitostí, neboť svévolné nahrazení funkčního plynového kotle jiným lze jen těžko považovat za zhodnocení nemovitostí. Při stanovení výše domnělého zhodnocení nelze odhlédnout od pořizovací ceny původního plynového kotle, který byl používán, dokud jej žalobkyně bez souhlasu žalovaného nevyměnila za jiný. Žalovaný dále považuje nárok na vydání částky ve výši 76.994 Kč za promlčený, když vychází z předloženého daňového dokladu, ve kterém žalobkyně dokládá cenu za nákup a instalaci plynového kotle, který byl vystaven dne [datum]. Žalobkyně tak nejpozději od [datum], kdy byl kotel dodáván, věděla nebo alespoň vědět měla a mohla, že zhodnotila nemovitost patřící žalovanému, tedy znala i osobu povinnou obohacení vydat. Žalovaný tak vznáší námitku promlčení, neboť subjektivní promlčecí lhůta uběhla dne [datum]. Pokud byla žaloba podána dne [datum], jakkoliv považuje žalovaný uplatněný nárok za neexistující, musí tento býti promlčen.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Z výzvy žalobkyně k úhradě ze dne [datum] (založeno na č. l. 3 spisu), se podává, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení, stejně tak k úhradě náhrady škody, tak jak požaduje dle žaloby. K tomu se podává reakce právního zástupce žalovaného ze dne [datum] (založeno na č. l. 4 spisu), který nároky žalobkyně neuzná s argumentací jako v tomto řízení.

6. Z daňového dokladu - faktury č. [rok], ze dne [datum], splatné dne [datum], znějící na částku 76.994 Kč (založeno na č. l. 4 verte spisu), se podává, že [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [obec], vyfakturoval tuto částku žalobkyni a to za montáž plynového kotle a bojleru v rodinném domě [adresa], [obec].

7. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum], který je adresovaný právnímu zástupci žalovaného (založeno na č. l. 17 spisu), se podává, že žalobkyně reaguje na dvě řízení vedená o bezdůvodné obohacení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně dle přípisu uvádí, že respektuje právní závěry soudů, že shora uvedené nemovitosti užívala bez právního důvodu. Za spornou považuje výši bezdůvodného obohacení. Dále žalobkyně uvádí, že se rozhodla uhradit částku podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ve výši 562.050 Kč na účet žalobce, tedy částku, kterou považuje za správnou jako vydání bezdůvodného obohacení za užívání shora uvedených nemovitostí, a to za období od [datum] do [datum].

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (založeno na č. l. 18-19 spisu), se podává, že žalobkyni byla uložena povinnost k úhradě žalovanému částky ve výši 648.000 Kč s příslušenstvím, částečně byla žaloba zamítnuta a dále byla uložena povinnost žalobkyni k úhradě náhrady nákladů řízení, a to jak žalobci, tak [země] – [název soudu]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se pak podává, že žaloba byla podána vůči žalobkyni jako bývalé manželce žalovaného, který se tímto domáhal z procesní pozice žalobce vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, a to za dobu od [datum] do [datum]. Uplatněný nárok byl shledán jmenovaným soudem po právu a soud žalobě v převážné části vyhověl, jak bylo výše uvedeno. Dle odst. 9. odůvodnění rozhodnutí se soud vyjádřil k námitce žalované, že užívala dům žalobce spolu se svými dětmi. K tomu soud uvádí, že děti účastníků by mohly být žalovány leda společně a nerozdílně s žalovanou, pokud by ani jim nesvědčilo právo dům užívat.

9. Z usnesení ze dne [datum], [název soudu] jako odvolacího soudu č. j. [číslo jednací] (založeno na č. l. 20-23 spisu), se podává, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dle odst. 11 na straně 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že nezdůvodnil, z čeho dovozujete, že by se mezi žalovanou a společnými dětmi účastníků vůči žalobci mělo jednat o společný a nerozdělený závazek, a nikoliv závazek samostatný. Odvolací soud konstatoval, že neshledává žádnou oporu pro závěr, že matka se zletilými dětmi by za užívání domu bez právního důvodu měli odpovídat společně a nerozdílně. Dále, dle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, okresní soud nezkoumal, zda děti účastníků v rozhodném období dům ve vlastnictví žalobce užívali jen příležitostně v souvislosti s návštěvou matky či zda jej užívali trvale k bydlení. K tomu odvolací soud uvádí, že je třeba mít na paměti, že pokud užíváním domu byly saturovány bytové potřeby společných dětí účastníků v rámci plnění vyživovací povinnosti, pak vyživovací povinnost k nim neměla pouze žalovaná (v tomto řízení žalobkyně), ale rovněž žalobce (v tomto řízení v pozici žalovaného). Odvolací soud dále uložil okresnímu soudu, že v dalším řízení se bude věnovat otázce užívání domu v rozhodném období dětmi účastníků a zváží, zda a v jakém rozsahu mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení vůči žalobci i těmto dětem. O rozsah obohacení dětí by měla být ponížena odpovědnost žalované za bezdůvodné obohacení. Ledaže okresní soud dostatečným způsobem zdůvodní odpovědnost žalované a dětí jako společnou a nerozdílnou.

10. Ze znaleckého posudku o ceně obvyklého nájemného nemovité věci, [číslo] [rok], ze dne [datum] (č. l. 24-30), vypracovaného znalcem [titul]. [jméno] [příjmení], se podává, že tento znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání nemovité věci a to rodinného domu [adresa], stavba je součástí pozemku p.č. [rok] a pozemku p.č. [rok] a p.č. [rok], to vše v k.ú. [obec], [územní celek], a to za období od [datum] až [datum], s výší obvyklého nájemného 684.000 Kč.

11. Z rozsudku [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (založeno na č. l. 41-42 spisu) se podává, že žalobkyni bylo uložena povinnost vyklidit nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

12. Z informace o pozemku (založeno na č.l. 64 spisu) se podává pozemek p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], o výměře 183 m2, zastavěná plocha nádvoří, se stavbou na pozemku p. [číslo] s vlastnickým právem ve výši podílu [číslo], dcery účastníků řízení [jméno] [celé jméno žalobkyně], [příjmení] [anonymizováno], [PSČ] [obec].

13. Z prohlášení ze dne [datum], [titul] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], syna účastníků řízení (založeno na č.l. 65 spisu) se podává, že syn účastníků řízení prohlásil, že byl v rozhodném období, tj. od [datum] do [datum] výdělečně činný a zaopatřený. Prohlášení je opatřeno podpisem syna účastníků řízení.

14. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], se podává, že soud schválil smír účastníků, a to žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dcery účastníků) a žalovaného, a to ohledně výživného zletilé dcery. Výrokem schváleného smíru se žalovaný zavázal s účinností od [datum] platit žalobkyni výživné ve výši 15.000 Kč měsíčně splatné vždy do každého 15. dne příslušného měsíce. Účastníci smíru se dohodli i na úhradě dlužného výživného za dobu od července 2016 do dubna 2017.

15. Dále soud připojil spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byly zjištěny následující skutečnosti. Dle tohoto řízení se žalovaný v pozici žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované za užívání nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce, a to za období od [datum] do [datum] a to ve výši 138.700 Kč s příslušenstvím.

16. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum], se podává mezi stranami nesporná skutečnost, a to že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno, a to ke dni [datum].

17. Dále se z tohoto spisu podává k důkazu již výše provedený znalecký posudek [číslo] [rok] vypracovaný znalcem [titul]. [jméno] [příjmení], dle kterého tento znalec stanovil obvyklé nájemné za užívání nemovité věci, a to rodinného domu [adresa], stavba je součástí pozemku p.č. [rok] a pozemku p.č. [rok] a p.č. [rok], to vše v k.ú. [obec], [územní celek], a to za období od [datum] až [datum], ve výši 684.000 Kč.

18. Dle odůvodnění odporu ze dne [datum] žalobkyně (zde jako žalovaná) uvádí, že předmětné nemovitosti užívala společně s dětmi účastníků, a to do doby kdy tyto nemovitosti vyklidila, tj. ke dni [datum].

19. Z vyjádření žalobce ze dne [datum] se podává, že není pravdou, že by žalovaná zůstala v předmětném rodinném domě zůstat bydlet společně s dětmi účastníků, neboť obě jejich děti v inkriminovaném období uspokojovaly své bytové potřeby již jinde, a to konkrétně v [obec].

20. Z protokolu o jednání ze dne [datum] se podává sdělení předběžného právního názoru ze strany soudu.

21. Z vyjádření žalované ze dne [datum] se podává, že žalobkyně (tady jako žalovaná) zopakovala, že předmětnou nemovitost po rozvodu užívala společně s jejich dětmi se souhlasem žalobcem a dále uplatnila náklady spojené s údržbou domu. Stejně tak nesouhlasí s výpočtem dlužného nájemného dle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení].

22. Dále provedeny k důkazu znalecký posudek ze dne [datum], znalce [titul] [jméno] [příjmení], a [číslo] [rok], a to dodatek [číslo] dle kterého se znalec vyjádřil k výši nájemného i pro rok [rok].

23. Z vyjádření žalované ze dne [datum] se podává, že zletilé děti účastníků měly v domě své trvalé bydliště a svoje samostatně užívané místnosti, syn [celé jméno žalovaného] měl místnost i uzamčenou. I když studoval v [obec], víkendy trávil v [obec], v domě se stravoval, pral, sušil. Normálně tyto nemovitosti běžně užíval. Žalovaná k tomu připojila důkazy, a to vysvětlující nákresy nemovitosti, jak byly žalovanou, dětmi účastníků užívány a jaká část připadala stále do užívání žalobce.

24. Z vyjádření žalobce ze dne [datum] se podává, že tvrzení žalované, že předmětnou nemovitost užívali také děti účastníků řízení, není pravdivé. Uvádí-li žalovaná, že nemovitost užíval syn [jméno], jedná se o tvrzení účelové. [příjmení] [jméno], vykonával své bytové potřeby jinde, a to konkrétně v [obec]. Nemovitosti tedy fakticky užívala žalovaná sama, přičemž děti ji zde pouze navštěvovaly. Nákresy užívání nemovitostí jsou tak žalovanou předloženy účelově, tvrzení žalované nijak neprokazují.

25. Z protokol o jednání ze dne [datum] se podává svědecký výslech dcery účastníků řízení a to [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], dle kterého tato svědkyně vypověděla, že se svojí matkou bydlela ve společné domácnosti i v období od listopadu 2017 do června roku 2018. V roce 2017 ukončila vysokoškolské studium a občas tam přebývala, ale někdy ze studijních důvodů nebo z důvodů odborné praxe přespávala i jinde. V té době tam občas přebýval i její bratr. Bratr v tom domě měl jednu místnost pod uzamčením. Dcera účastníků měla také vlastní pokoj, a ještě užívala pracovnu.

26. Dále byl vyslechnut syn účastníků řízení [celé jméno žalovaného], který vypověděl, že v období roku 2017 až 2018 přes týden pobýval v [obec], kde studoval, a na víkendy jezdil do [obec] na adresu [ulice a číslo]. Potom ještě někdy přebýval v [obec] ve firmě. Studium v [obec] ukončil v únoru roku 2019. V domě měl k užívání svůj vlastní pokoj v podkroví domu. [příjmení] se do toho pokoje vůbec dostal musel projít celým domem, pokoj nemá žádný vlastní samostatný vstup. Obdobně i jeho sestra v tom podkroví měla také svůj pokoj. Kromě tohoto pokoje o víkendech užíval ještě pracovnu. V uvedené době měl v [obec] hlášeno trvalé bydliště.

27. Z protokolu o jednání ze dne [datum] se podává výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], sousedky účastníků řízení, která se vyjádřila k období od roku 2017 do roku 2018, když v té době, dle svědkyně, v nemovitosti bydlela žalobkyně se svými dvěma dětmi. Stejně tak z výslechů svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], matky žalobkyně, tato vypověděla, že v předmětném období v nemovitosti bydlela žalobkyni ze svými dětmi.

28. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, [jméno] [příjmení], ze dne [datum], [číslo] [rok], se podává, že bylo stanoveno obvyklé nájemné za užívání stavební parcely číslo [rok], jejíž součástí je objekt rodinného domu číslo popisné 205, s pozemkovou parcelou číslo [rok], s příslušenstvím, s venkovními úpravami a s trvalými porosty, v [katastrální uzemí], obcí [obec], kraj [anonymizováno], a to za období od [datum] do [datum] ve výši celkem 562.050 Kč. Stejně tak znalec dle tohoto znaleckého posudku dochází k závěru při popisu předmětné nemovitosti, že se jedná pouze o jeden bytový prostor, objekt je nerozdělitelný s jedním bytovým prostorem ve třech podlažích.

29. Dle protokolu o jednání ze dne [datum], byl na jednání proveden výslech znalce [titul]. [jméno] [příjmení] a dle protokolu o jednání ze dne [datum], výslech znalce [jméno] [příjmení], když oba znalci obhajovali závěry podaných znaleckých posudků ohledně stanovení výše obvyklého nájemného za užívání nemovitosti v předmětném období.

30. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], se podává, že bylo vyhověno žalobě a rozhodnuto o povinnosti žalované k úhradě částky ve výši 138.700 Kč s příslušenstvím, stejně tak bylo uloženo žalované uhradit žalobci náhradu nákladů řízení a dále zaplatit náhradu nákladů řízení [země] na účet [název soudu]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná po celou rozhodnou dobu nemovitost užívala k trvalému bydlení. Z výpovědi svědků, které sama žalovaná navrhla, pak soud zjistil, že žalovaná měla možnost užívat celou nemovitost. Svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] jasně vypověděla, že i když žalobce měl v domě uskladněný nějaké svoje věci (a to sice pouze v pracovně), tak tato místnost nebyla pod uzamčením, ale byla volně přístupná. Z výpovědi všech svědků je navíc zřejmé, že se žalobce v období let 2017 až 2018 v nemovitosti již prakticky vůbec nezdržoval. To, že v rozhodném období v nemovitosti spolu s žalovanou bydlela i dcera účastníků a občas zde přebýval i syn účastníků (který měl pro sebe v domě vyhrazenou jednu místnost), samo o sobě neznamená, že by žalovaná nemohla celou nemovitost užívat pro potřeby svého bydlení. Ostatně z výpovědi obou dětí účastníků vyplynulo, že v podstatě v tomto období žalovaná i obě dvě její děti vedly v domě společnou domácnost. Základ nároku žalobce nijak neredukuje ani to, že nemovitost užívaly děti účastníků společně s žalovanou. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení za užívání nemovitosti by v takovém případě stíhala žalovanou a obě děti společně a nerozdílně, a tedy žalobce se může domáhat vydání tohoto bezdůvodného obohacení v celé jeho výši jen pouze po žalované.

31. Žalovaná se do vypsaného rozhodnutí okresního soudu odvolala, tak jak plyne z č.l. 189 a 191 spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], k tomuto odvolání podal žalobce písemné vyjádření založené na č.l. 202 spisu.

32. Následně žalobce jednotlivými podáními, a to ze dne [datum] a podáním ze dne [datum] vzal žalobu v celém rozsahu zpět, neboť žalovaná zaplatila požadavek žalobce úhradou na bankovní účet. Odvolací soud podle ustanovení § 222 odstavec 1 o.s.ř. rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil, tak jak je uvedeno dle usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum].

33. Dále soud připojil spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byly zjištěny následující skutečnosti. V tomto řízení se žalobou doručenou soudu dne [datum] žalobce po žalované jako bývalé manželce domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec] žalovanou. Žalobou uplatněná částka odpovídá obvyklému nájemnému za dobu od [datum] do [datum]. Dle tvrzení žalobce žalovaná užívala po rozvodu manželství jeho dům bez právního důvodu. Dle odůvodnění odporu na č.l. 23 spisu, se žalovaná bránila tvrzením, že dům užívala na základě dohody se žalobcem spolu s jejich dětmi, jejichž případný závazek tvrzenému nároku žalobce by bylo nutno považovat za samostatný. Žalobkyně užívala předmětnou nemovitost navíc nikoliv celou (z užívání některých místností byla vyloučena).

34. Dále byl v tomto řízení opět proveden k důkazu znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], ze dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak jak byl proveden k důkazu shora již přímo ze spisu sp. zn. [spisová značka], když žalovaná proti tomuto rozhodnutí podala odvolání ze dne [datum] (tak jak je založeno na č.l. 70 spisu sp.zn. [spisová značka]). Následně bylo toto rozhodnutí okresního soudu zrušeno, a to na základě usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Okresnímu soudu uložil odvolací soud, aby řádně provedl dokazování při soudním jednání a aby se zabýval tvrzeními žalované o vyloučení z užívání části sklepa a garáže. Po doplnění tvrzení žalované (založeno na č.l. 97 spisu), okresní soud opět rozhoduje rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dle kterého byla žalované uložené povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 645.500 Kč s příslušenstvím, stejně tak byla žalované uložena povinnost k úhradě náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce a dále k náhradě nákladů řízení České republice - [název soudu]. Dle odst. 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává stanovisko okresního soudu, že užívaly-li dům žalobce s žalovanou i jejich děti, nárok žalobce proti žalované to nijak neredukuje. Děti účastníků by mohly být žalovány leda společně a nerozdílně s žalovanou, pokud by ani jim nesvědčilo právo dům užívat, žalobce však na děti žalobu nevztáhl.

35. Následuje k důkazu již provedené usnesení ze dne [datum], [název soudu] jako odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], dle kterého byl rozsudek [název soudu] ze dne 21. listopadu 2018, č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Následně bylo řízení v celém rozsahu zastaveno pro zpětvzetí žaloby, a to dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum].

36. Dále soud připojil spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle kterého bylo vedeno řízení o výživné zletilého dítěte, když jako žalobkyni je uvedena [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a jako žalovaný je uveden [celé jméno žalovaného], [datum narození] (tj. žalovaný v souzené věci). Dle tohoto spisu se podává, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném hrazení výživného v měsíční výši 31.240 Kč. Dle odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že vede společnou domácnost s matkou a bratrem, který rovněž studuje vysokou školu. Žalovaný na výživu žalobkyně nepřispívá. Žalobkyně studuje 5. ročník [anonymizována tři slova] v [obec]. Žalobkyně rovněž uvedla, že od listopadu roku 2013 jí žalovaný přispívá částkou 13.500 Kč měsíčně.

37. Dle písemného vyjádření ze dne [datum] (založeno na č.l. 37 až 39 tohoto spisu) pak dcera žalovaného výslovně uvedla, že v místě studia bydlí v [obec] ve svém bytě, který současně pronajímá dalším studentkám, které hradí náklady spojené s odběrem energií, takže žalobkyně nemá s užíváním bytu žádné náklady, ale ani příjem. Při jednání konaném dne [datum] pak účastníci shodně navrhli, aby soud schválil jejich navržený smír ohledně hrazení výživného. Soud následně usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], schválil smír účastníků a to tak, že žalovaný se zavázal s účinností od [datum] platit žalobkyni výživné ve výši 15.000 Kč měsíčně splatné vždy do každého 15. dne příslušného měsíce. Bylo rozhodnuto i o úhradě dlužného výživného za dobu od července 2016 do dubna 2017.

38. Pokud jde o další navrhované důkazy, soud je neprovedl z důvodu nadbytečnosti, neboť právně významné skutečnosti pro posouzení věci zjistil již z provedených (shora vypsaných důkazů). Na základě uvedeného byl zamítnut návrh na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]. Stejně tak byl zamítnut návrh na provedení důkazu pracovní smlouvou, respektive dohodou o pracovní činnosti či jiným titulem mezi [celé jméno žalovaného] a obchodní firmou [právnická osoba], potvrzením o příjmu [celé jméno žalovaného] z pracovní činnosti, potvrzením o přijetých platbách, respektive výdělku [celé jméno žalovaného]. Návrh na provedení důkazu přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalobkyně za rok 2019, za rok 2018 a za rok 2016 a rok 2015 byl taktéž zamítnut pro nadbytečnost.

39. Pokud jde o právní hodnocení, soud vycházel z těchto zákonných ustanovení:

40. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle ust. § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Podle ust. § 911 OZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

43. Podle ust. § 913 odst. 1 OZ jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

44. Podle ust. § 915 odst. 1 OZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

45. Podle ust. § 1872 odst. 1 OZ je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

46. Podle ust. § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

47. Podle ust. § 629 odst. 2 OZ se majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

48. Podle ust. § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

49. Podle ust. § 619 odst. 2 OZ může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

50. Podle ust. § 621 odst. 2 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

51. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ve všech nárocích uplatněných ze strany žalobkyně a rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

52. Žalobkyně žalobou vůči žalovanému uplatnila nejprve nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které uhradila žalovanému jako náhradu za užívání nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného v období po dobu po rozvodu manželství. Vzhledem k tomu, že v náhradě za užívání nemovitosti žalovaného nebylo zohledněno to, že žalobkyně užívala nemovitost spolu se dvěma zletilými dětmi obou účastníků řízení, žalovaný je povinen žalobkyni vydat částku odpovídají míře, ve které užívali nemovitost zletilé děti.

53. Mezi účastníky je nesporné v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., že žalobkyně vedla se žalovaným dva soudní spory o vydání bezdůvodného obohacení, a to za dobu od [datum] do [datum], neboť žalobkyně bez právního důvodu užívala nemovitou věc, rodinný dům [adresa] v [ulice] ulici v [obec], který je součástí pozemku par. č. [rok] a dále pozemek par. č. [rok], to vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], a to přesto, že nemovitosti byly v tomto období ve výlučném vlastnictví žalovaného. [jméno] žalobkyně nerozporovala, že se bezdůvodně obohatila na úkor žalovaného. O tomto svědčí i fakt, že žalovanému dlužnou částku na bezdůvodném obohacení za užívání nemovitostí sama uhradila. Dle tvrzení žalobkyně, i na základě provedených důkazů, se podává, že spory se vedly pouze o výši bezdůvodného obohacení. Stejně tak mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně nemovitosti užívala se společnými dětmi účastníků řízení (žalovaný to sám potvrdil). Podnětem žalobkyně k uplatnění nároku vůči žalovanému bylo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dle kterého žalobkyně popírá solidární závazek spolu se společnými dětmi. Dle tohoto rozhodnutí odvolacího soudu je třeba zvážit, zda užíváním domu byly saturovány bytové potřeby společných dětí účastníků v rámci plnění vyživovací povinnosti. Jinými slovy pro věc je podstatné, zda-li zletilé děti účastníků řízení byly nezaopatřené respektive, zda užíváním domu byly zabezpečeny jejich bytové potřeby v rámci plnění vyživovací povinnosti.

54. Na tomto místě soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3113/10 ze dne 21. 4. 2011, který judikoval, že: "schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. " V případě, že se jedná o děti zletilé nezaopatřené, rodičovská povinnost na straně žalobkyně i žalovaného zahrnuje zejména povinnost každého z nich zajistit oběma dětem náležité a odpovídající bydlení. I pro rozsah této vyživovací povinnosti pak jsou v souladu s § 913 a § 915 odst.1 o.z. rozhodné odůvodněné potřeby dětí a schopnosti, možnosti a majetkové poměry každého z účastníků jako povinného rodiče s tím, že současně platí, že životní úroveň dětí má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, což předchází hledisku odůvodněných potřeb dětí.

55. Ve věci je zásadní pro rozhodnutí zjištění ohledně zletilých dětí, a to za prvé v tom směru, zda-li se jedná o děti zletilé a zaopatřené, kterým nesvědčí vyživovací povinnost účastníků řízení, resp. nesvědčila v období, kdy nemovitost společně se žalobkyní užívali. Nebo jde o děti sice zletilé, ale nezaopatřené, kterým svědčí vyživovací povinnost účastníků řízení, která zahrnuje i zajištění bytových potřeb (tak jak bylo dle nálezu Ústavního soudu popsáno).

56. Pokud jde o saturování bytových potřeb zletilých dětí v rámci vyživovací povinnosti otce (tj. žalovaného), soud považuje po provedeném dokazování ve věci za zjištěné, že v případě zletilého syna [celé jméno žalovaného] se jednalo v rozhodném období o dítě zletilé a zaopatřené, kdy soud vychází především z čestného prohlášení syna ze dne [datum] (založeno na č.l. 65 spisu), dle kterého se sám syn účastníků řízení považuje za opatřeného v rozhodném období, tj. schopen sám se živit. Takovéto prohlášení soud považuje za dostatečné. Pokud jde o námitku žalobkyně, že toto synovo tvrzení neodpovídá skutečnosti, soud v tomto směru neprováděl dokazování směřující ke zpochybnění tohoto prohlášení. Z podaného čestného prohlášení soud vycházel, neboť pokud jde o výživné zletilého, je zcela na zletilém posouzení, zda výživné požaduje, nebo zda sám se pokládá za schopného sám se živit a je zaopatřený. Toto stanovisko vychází i z aktivní legitimace zletilého dítěte ve sporu o výživné. Pokud se syn sám v rozhodném období považuje za opatřeného a je schopen sám se živit, nepřísluší soudu, aby toto nějakým způsobem zpochybňoval.

57. Pokud jde o zletilou dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], u ní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že této svědčila vyživovací povinnost rodičů. Tuto povinnost žalovaný podle všeho plnil, tak jak bylo uvedeno dle usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vyživovací povinnost obecně zahrnuje i upokojení bytových potřeb oprávněného dítěte. V řízení pak bylo prokázáno, že dcera účastníků, která navzdory tomu užívala i nemovitost ve vlastnictví žalovaného, měla bytové potřeby zcela zřejmě uspokojeny vlastním bytem v [obec], který částečně pronajímala. Příjem z nájmu pokryl náklady na byt, což sama zletilá dcera [jméno] uváděla v rámci řízení ohledně stanovení výživného zletilému v řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka].

58. V řízení bylo učiněno nesporným, že zletilé děti žalobkyně žily společně s žalobkyní v domě ve vlastnictví žalovaného, a to za situace, kdy syn byl zletilý a zaopatřený a dcera měla bytové potřeby zcela saturovány, a to na základě vlastního bytu v [obec]. Pokud tyto zletilé děti žily se žalobkyní v domě žalovaného, měly povinnost podílet se taktéž na užívání nemovitosti spolu s žalobkyní. Po provedeném dokazování, a to znaleckým posudkem [titul]. [příjmení], lze uzavřít, že je předmětná užívaná nemovitost nerozdělitelná, a to vzhledem k celé vnitřní dispozici nemovitosti. Nemovitost tudíž nešlo ani reálně rozdělit a nebyla prokázána existence dohody, kterou její konkrétní část je oprávněn, ten který uživatel užívat. Stejně tak ani žalobkyně po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. tyto skutečnosti neprokázala.

59. V daném případě se tak jednalo o společné užívá nemovitosti bez dohody účastníků. Soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3141/2012, sděluje, že jsou všichni uživatelé – žalobkyně i její děti - k poskytnutí peněžité náhrady za užívání cizí věci bez právního důvodu zavázáni společně a nerozdílně. Z uvedeného tedy vyplývá, že vlastník předmětné nemovitosti byl oprávněn požadovat poskytnutí peněžité náhrady za jeho neoprávněné užívání v celém rozsahu, eventuelně v jím zvolené části, na kterémkoli z uživatelů (ust. § 1872 odst. 1 obč. zák.) bez ohledu na to, kolik dalších osob se na neoprávněném užívání nemovitostí podílelo.

60. Soud výše označenou právní otázku vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a rozhodnul výrokem I. tak, že žalobu v části nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které uhradila žalobkyně žalovanému za užívání nemovitosti zletilými dětmi, zamítnul, neboť dospěl k závěru, že bydlením v domě nebyly uspokojovány bytové potřeby společných dětí účastníků v rámci plnění vyživovací povinnosti ze strany žalovaného v rámci jeho rodičovské zodpovědnosti.

61. Vedle toho žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 76.994 Kč s příslušenství. Tento nárok žalobkyně označuje jako náhradu škody za nákup a instalaci plynového kotle a bojleru do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. Plynový kotel se stal součástí nemovitostí a byl s ní prodán žalovaným kupujícímu.

62. Žalovaný přípisem ze dne [datum] uplatnil námitku promlčení nároku na vydání částky ve výši 76.994 Kč.

63. Soud k tomuto druhému nároku nejprve uvádí, že právní posouzení je výhradně věcí soudu (iura novit curia). Z uvedeného vyplývá, že pokud žalobce právní důvod požadovaného plnění uvede, není soud jeho právní kvalifikací vázán (srov. např. závěry Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 385/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 1998, pod číslem 54, v rozsudku ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2744/99, uveřejněném v témže časopise č. 4, ročník 2001, pod číslem 52, a v rozsudku ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, uveřejněném v témže časopise č. 9, ročník 2002, pod číslem 178, dále např. rozsudky téhož soudu uveřejněné pod čísly 78/2004 a 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudky ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1586/2005, a ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1952/2012, jež jsou veřejnosti k dispozici na www.nsoud.cz).

64. V daném případě žalobkyně uvedla, že provedla investici do cizí nemovitosti, a to na nákup a instalaci plynového kotle a bojleru za cenu ve výši 76.994 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že plynový kotel se stal součástí nemovitostí a byl s ní prodán žalovaným kupujícímu. Soud dle vymezeného žalobního tvrzení dovodil nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které žalobkyni vzniklo zhodnocením nemovitosti. Sama žalobkyně tvrdila a doložila, že montáž plynového kotle a bojleru byla provedena dne [datum], kdy byl vystaven daňový doklad číslo 2017 a to dodavatelem. Vzhledem k tomu, že žalovaný uplatnil námitku promlčení tohoto nároku, soud se touto námitkou zabýval. K tomu soud uvádí, že běh objektivní promlčecí doby počíná již okamžikem (faktického) vzniku bezdůvodného obohacení. Ke vzniku bezdůvodného obohacení investicí do cizí věci dochází pak v zásadě okamžikem zhodnocení cizí věci. Pro promlčení práva postačuje uplynutí objektivní promlčecí doby. Z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí doby není rozhodující znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, zní lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 427/2020). Dle provedeného dokazování lze dojít k jednoznačnému závěru, že ke zhodnocení věci došlo fakticky dne [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], a žalovaný vznesl námitku promlčení. Vzhledem ke tříleté promlčecí lhůtě (ust. § 629 odst. 1 OZ), nezbylo soudu z důvodu promlčení zamítnout výrokem II. rozhodnutí i tento žalobkyní uplatněný nárok.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75.794 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 10.140 Kč za každý ze šesti úkonů dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum] a písemné vyjádření ze dne [datum], a dále dvakrát účast na jednání soudu, které nepřesáhlo dvě hodiny a to dne [datum] a dne [datum]), dále ze šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 13.154 Kč, celkově tedy náklady v částce 75.794 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III).