19 C 17/2023 - 98

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0], r.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno][Anonymizováno]č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupeného: [Jméno zainteresované osoby 2/0], advokát sídlem [Adresa zainteresované osoby 2/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupenému: [Jméno zainteresované osoby 3/0], advokát sídlem [Adresa zainteresované osoby 3/0] o určení vlastnického práva k pozemku takto:

Výrok

I. Určuje se, že [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0], r.č. [Anonymizováno][Anonymizováno], trvalý pobyt [Anonymizováno] [adresa] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 1/0], r.č. [Anonymizováno] trvalý pobyt [adresa], jsou vlastníky, ve formě společného jmění manželů, pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2 v obci [adresa], katastrální území [adresa], dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] pro rozdělení pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] – geodetem se sídlem [adresa], ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č. [Anonymizováno] a opatřeného souhlasem [Anonymizováno] Katastrálního pracoviště [adresa] dne [datum], pod číslem [Anonymizováno] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky, ve formě společného jmění manželů, pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2 v obci [adresa], katastrální území [adresa], dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] pro rozdělení pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] – geodetem se sídlem [adresa], ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č. [Anonymizováno] a opatřeného souhlasem [Anonymizováno] Katastrálního pracoviště [adresa] dne [datum], pod číslem [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno].

2. Žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který nabyli na základě Smlouvy o převodu nemovitosti [Anonymizováno], notářský zápis o kupní smlouvě ze dne [datum] s tím, že jsou uživateli tohoto pozemku více než 38 let. Žalovaný je v katastru zapsaným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Pozemek žalobců a pozemek žalovaného spolu bezprostředně sousedí, avšak skutečná hranice obou pozemků, jak existuje v terénu, a zapsaná hranice pozemků v Katastru nemovitostí jsou odlišné. Skutečné hranice pozemků jsou odděleny plotem. Plot je na těchto hranicích umístěn od nepaměti, po celou dobu na stejném místě a oba žalobci vždy vycházeli z přesvědčení, že toto oplocení je umístěno správně a přesně na hranici pozemků. Tato skutečnost také nebyla nikdy nikým sporována. Skutečná hranice Pozemku žalobců však zasahuje zčásti do pozemku žalovaného.

3. Žalobci byli po celou dobu v dobré víře, že celý oplocený pozemek, jak jej užívají, je právě jejich pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], a to nepřetržitě nejméně 36 let do roku 2020. Jejich dobrou víru navíc posiloval fakt, že celková výměra skutečně ohraničeného pozemku je prakticky shodná s výměrou, jaká je zapsána v Katastru nemovitostí. [adresa] víra žalobců byla ukončena až v souvislosti s řízením zahájeným před [Anonymizováno], které vede soud pod sp. zn. [spisová značka], a jehož předmětem je fakticky sjednocení skutečné a zapsané hranice na druhé straně předmětného pozemku, a to hranice mezi ním a pozemkem parc. č. [Anonymizováno], jehož vlastníky je [jméno FO], narozená [datum], bytem [adresa]. Skutečná hranice pozemku paní [jméno FO] vznikla jako první. Až následně na tuto hranici začali navazovat geodeti při vyměřování hranic dalších pozemků, tj. pozemku žalobců, a následně na hranici pozemku žalobců pak navázala hranice pozemku žalované. Teprve přípisem ze dne [datum] oslovila sousedka žalobců paní [jméno FO] žalobce s tím, že zjistila v souvislosti se zaměřováním hranice toku říčky [Anonymizováno], že skutečná a zapsaná hranice jsou odlišné. Přitom rovněž paní [jméno FO] tvrdí, že takto pozemky užívá nejméně od roku [Anonymizováno]. Žalobci jsou přesvědčeni, že k vydržení jejich vlastnického práva došlo přibližně [datum], když předmětný pozemek nabyli a nepřetržitě v tomto stavu v dobré víře užívali od [datum], kdy uzavřeli shora uvedenou kupní smlouvu.

4. Žalobci se proto obrátili na žalovaného s tím, že by předmětnou záležitost chtěli řešit mimosoudní cestou. Dne [datum] se konalo osobní jednání mezi žalovaným a právním zástupcem žalobců, jehož předmětem bylo právě mimosoudní vyřešení věci. To se bohužel nezdařilo, o čemž informovala zástupkyně žalovaného právního zástupce žalobců telefonicky. Důvodem byl údajně zejména odpovědný přístup žalovaného ve vztahu k jeho zákonné péči řádného hospodáře, když žalovaný se dle jeho sdělení především hodlá vyvarovat jakékoliv odpovědnosti za to, že by tuto povinnost eventuálně porušil, pokud by vydržení a vlastnické právo žalobců uznal. Eventuálně pak navrhoval předmětnou část pozemku odkoupit, což naopak nemohli akceptovat žalobci.

5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný je vlastníkem nemovitosti pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], přičemž žalobci v minulosti žádali žalovaného o bezúplatný převod části jeho nemovitosti s tím, že zde v minulosti měla být chybně zaměřena hranice mezi nemovitostí žalovaného a pozemkem p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], ve vlastnictví žalobců. Bezúplatný převod byl žalovaným odmítnut, neboť žalovaný sám si nemůže učinit úsudek o určení vlastnického práva, kdy toto může učinit pouze soud.

6. Žalovaný vychází z evidence katastru nemovitostí, kdy nemovitost žalované je evidována o výměře [Anonymizováno] m2. Zapsaný stav v katastru nemovitostí má přitom přednost před stavem faktickým. Žalovaný nabízel žalobcům prodej části pozemku, avšak toto bylo žalobci odmítnuto. Žalovaný dále uvedl, že s žalobci hojně komunikoval a vysvětloval žalobcům, že není oprávněn rozhodnout o vlastnickém právu k části předmětného pozemku a je nucen z důvodu ochrany vlastnického práva veřejnoprávního subjektu následovat nutné postupy, kdy není možné, aby bezúplatně převedl část pozemku na třetí subjekt. Z důvodu opatrnosti žalovaný požádal přípisem ze dne [datum] o vyjádření Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, zda je hranice mezi oběma pozemky v evidenci zakreslena správně. Správní orgán se vyjádřil přípisem ze dne [datum] s tím, že grafický operát katastru nemovitostí je veden v souladu s dřívější geodetickou činností i s písemnou částí operátu. Ke stavbě plotu, kterou namítají žalobci, pak žalovaný uvedl, že plot hranice nedokazuje a není pro určení hranic nikterak směrodatný, naopak je velmi běžné, že se ploty staví mimo hranici pozemku kvůli údržbě apod. Dále žalovaný uvedl, že tvar nemovitosti žalobců je dle jeho názoru znatelný z pouhého náhledu do evidence katastru nemovitostí, kdy je nemovitost z jedné strany užší.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrálním pracovištěm [adresa] LV č. [hodnota] (čl. 10) bylo zjištěno, že jako vlastníci předmětného pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] jsou zapsáni žalobci. Pozemek je ve společném jmění manželů účastníků.

9. Z přípisu právního zástupce pí. [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného žalobcům (čl. 9) bylo zjištěno, že vlastník sousedního pozemku informoval žalobce o nesouladu právních a faktických hranic pozemků a vyzval je k mimosoudnímu řešení. V přípisu právní zástupce uvádí, že stávající faktický stav trvá minimálně od roku [Anonymizováno] a až do doby, kdy bylo provedeno zaměření hranice pozemků geodetem ing. [jméno FO] byla pí. [jméno FO] v dobré víře, že je vlastníkem pozemku tak, jak odpovídá faktickým hranicím.

10. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne [datum] (čl. 33), který byl odpovědí na výzvu žalobců ze dne [datum], bylo zjištěno věc bude projednána zastupitelstvem obce dne [datum]. Z usnesení č. [Anonymizováno] (čl. 33) bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce [adresa] neschválilo bezúplatný převod sporné části předmětného pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

11. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] (čl. 34) bylo zjištěno, že tento se obrátil na katastrální úřad s dotazem na správnost zakreslení hranice mezi pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]/[právnická osoba] vyjádření Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] (čl. 35) bylo zjištěno, že sporná hranice mezi pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla zakreslena do katastrální mapy na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum]. V geometrickém plánu má nově vzniklá parcela p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] výměru [Anonymizováno] m2. Zákres i výměra pozemku v současnosti odpovídá tomuto geometrickému plánu.

12. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] z [datum] (čl. 64) bylo zjištěno, že na základě tohoto geometrického plánu došlo k oddělení parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 od původní parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, kdy jako vlastník nově vzniklé parcely p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] byl uveden p. [jméno FO].

13. Z notářského zápisu [Anonymizováno] (čl. 65) bylo zjištěno, že tento byl dne [datum] pořízen o uzavření kupní smlouvy mezi manžely [jméno FO] a žalobci, na jejímž základě žalobci koupili od manželů [jméno FO] pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 za kupní cenu ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno],- Kčs. Z notářského zápisu nevyplývá, že by prodávající upozornili kupující na jakékoliv faktické či právní vady pozemku. [právnická osoba] v [Anonymizováno] udělil souhlas s převodem pozemku rozhodnutím z [datum], které nabylo právní moci dne [datum] (čl. 66). Kupní smlouva pak byla registrována státním notářstvím dne [datum].

14. Z fotografií (čl. 73 – 74) bylo zjištěno, že na hranici (faktické) mezi pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je v vybudován drátěný plot s podezdívkou. Ze shodného vyjádření účastníků a výpovědi žalobce bylo zjištěno, že tento se na pozemku nacházel již předtím, že žalobci nabyli pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě kupní smlouvy z roku [Anonymizováno]. Z fotografií je rovněž patrné, že souběžně s plotem jsou vysazeny stromy a keře, které dle vyjádření žalovaného vysázeli již právní předchůdci žalobců.

15. Ze spisu [Anonymizováno] sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně [jméno FO] domáhala vůči manželům [jméno FO] jako žalovaným určení vlastnického práva k části jejich pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nově označené jako p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2), kterou měla nabýt vydržením. Žalobkyně [jméno FO] argumentovala tím, že spornou část pozemku v dobré víře užívali již její rodiče a pak ona. Žalobkyně i její rodiče užívali pozemky v souladu s jejich faktickým oplocením, které se zde nacházelo od nepaměti. O nesouladu faktických a právních hranic pozemků se pí. [jméno FO] dozvěděla až od geodeta [tituly před jménem] [jméno FO], který prováděl zaměření toku říčky [Anonymizováno] a zjištěné skutečnosti pí. [jméno FO] oznámil písemně dne [datum]. V návaznosti nato se pí. [jméno FO] obrátila na žalobce, a to přípisem ze dne [datum]. Když nebylo dosaženo dohody, podala dne [datum] žalobu k soudu. Řízení bylo skončeno soudním smírem, který byl schválen usnesením [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], jenž nabylo právní moci dne [datum]. Tímto soudním smírem bylo určeno, že žalobkyně [jméno FO] je vlastníkem sporné části pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tj. nově oddělené parcely čl. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2.

16. Účastnickou výpověď žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] soud považuje za věrohodnou a konzistentní. Tato koresponduje s provedenými listinným důkazy a soud v ní nehledal žádné zásadní rozpory. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že předmětný pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] získali s manželkou do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pořízené ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] Žalobci nebyli při uzavření kupní smlouvy upozorněni na žádné faktické či právní vady pozemku a tento převzali do užívání v dobré víře, že faktické hranice pozemku, v terénu představované oplocením, které se zde nacházelo od nepaměti, odpovídají právním hranicím a zákresu pozemku v katastrálních mapách. Žalobce uvedl, že poté co pozemek koupili (nejvýše 2-3 roky po uzavření kupní smlouvy) se mu dostal do rukou geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] z [datum]. S ohledem na téměř shodný tvar i výměru pozemku však jako laik nezjistil, že zákres pozemku v geometrickém plánu se neshoduje se skutečnými hranicemi v terénu. Žalobci byli proto po celou dobu užívání pozemku od r. [Anonymizováno] do [datum], kdy obdrželi dopis od pí. [jméno FO], přesvědčeni že užívají pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v jeho právních hranicích tak, jak je zakreslen v katastrálních mapách. O pozemek také řádně pečovali, sekali trávu, vysazovali stromy, keře apod. v přesvědčení, že jsou jeho vlastníky. O tom, že je nějaký problém, se žalobci dozvěděli poprvé až z dopisu pí. [jméno FO] ze dne [datum].

17. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

18. Žalobci nabyli vlastnické právo k pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě kupní smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Z notářského zápisu neplyne žádná okolnost, která by mohla narušit dobrou víru žalobců.

19. Jak dále plyne z notářského zápisu [Anonymizováno] právními předchůdci žalobců byli dle kupní smlouvy ze dne [datum] registrované státním notářstvím pod č. j. [Anonymizováno] manželé pan [jméno FO], nar. [datum], a paní [jméno FO], nar. [datum], oba bytem [adresa].

20. K uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Vydržení nebylo původně v občanském zákoníku upraveno. Doplněno bylo až novelou občanského zákoníku č. 131/1982 Sb., účinnou od [datum] (pro fyzické osoby), kdy však ještě nebylo možno vydržet vlastnické právo k nemovitostem. Vydržení nemovitostí bylo zavedeno až novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. s účinností od [datum]. Do vydržecí doby se dle přechodných ustanovení započítávala i doba před účinností uvedené novely (§ 872 odst. 6 obč.z.). Vydržecí doba u nemovitostí pak činila 10 let.

21. Vzhledem k tomu, že žalobci nabyli předmětný pozemek a fakticky se ujali držby celého pozemku, včetně jeho sporné části, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kdy vlastnické právo na kupující přešlo dnem registrace smlouvy státním notářstvím dne [datum], započítává se do vydržecí doby žalobců období nejpozději od [datum] do [datum], kdy byla dobrá víra i poctivá držba žalobců ukončena tím, že je přípisem oslovila sousedka, paní [jméno FO], která jim oznámila, že v souvislosti se zaměřováním hranice toku říčky [Anonymizováno] bylo zjištěno, že zapsané hranice pozemku dle katastru nemovitostí nesouhlasí s hranicemi faktickými, jak jsou v terénu vymezeny oplocením.

22. Dle § 1089 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k [datum] (dále jen „o.z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1090 o.z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Dle § 1091 o.z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

23. Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § 1096 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

24. Dle § 3066 o.z. se do doby uvedené v § 1095 o.z. započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ([datum]), jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. K mimořádnému vydržení sporné části pozemku tak mohlo dojí nejdříve k [datum].

25. Problematika mimořádného vydržení pak již byla opakovaně řešena také v judikatuře Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 3387/2021, 22 Cdo 2961/2021, 22 Cdo 1241/2022).

26. Podmínkami mimořádného vydržení dle ust. § 1095 o.z. jsou poctivá držba a uplynutí dvojnásobné vydržecí doby oproti řádnému vydržení, tj. v případě nemovitosti uplynutí vydržecí doby 20 let. K mimořádnému vydržení nemůže dojít, pokud by byl držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Nepoctivý úmysl pak musí prokazovat ten, kdo se vydržení brání a nepoctivost držitele tvrdí. Mimořádné vydržení pak lze typicky uplatnit v případech, kdy došlo k uchopení držby např. pozemku fakticky o větší výměře, než jaký byl uveden v převodní smlouvě [([Anonymizováno], [Anonymizováno], a [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] až [Anonymizováno][Anonymizováno] a NS 22 Cdo 1843/2000]. Lze takto poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž právní základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá po značně dlouhou dobu. Jedná se např. o situace, kdy byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul, nebo jako v tomto případě, kdy se faktické hranice pozemků neshodují s jejich hranicemi zapsanými v katastru nemovitostí.

27. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci užívali a poctivě drželi část sporného pozemku, jak je popsána ve výroku I. tohoto rozsudku, nejpozději od [datum] až do [datum]. Jednalo se přitom o poctivou držbu a v řízení nebyl tvrzen ani prokázán nepoctivý úmysl žalobců týkající se držby sporné části pozemku. Ačkoliv pro mimořádné vydržení není nutná dobrá víra držitele, dospěl soud navíc k závěru, že žalobci po celou dobu drželi předmětný pozemek v dobré víře, že jsou jeho vlastníky, a to v jeho skutečných (faktických) hranicích.

28. Dobrá víra žalobců se opírala o kupní smlouvu sepsanou ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], která byla registrována státním notářstvím dne dne [datum] poté, co místní národní výbor v [Anonymizováno] udělil souhlas s převodem pozemku.

29. Nesoulad mezi faktickým a právním stavem zapsaným v katastru nemovitostí vznikl v roce [Anonymizováno] kdy právní předchůdci žalobců, manželé [jméno FO], předmětný pozemek koupili. V této době byl také vyhotoven geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] z [datum], a to pro účely převodu manželům [jméno FO] na základě kupní smlouvy z [datum]. Při vyhotovení geometrického plánu došlo k chybě, kdy hranice dle geometrického plánu byly oproti faktickému stavu „narovnány“, čímž došlo k jejich vychýlení doleva a vzniku dvou sporných „[Anonymizováno]“ na obou stranách pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že skutečná výměra předmětného pozemku i jeho tvar odpovídaly výměře a tvaru dle geometrického plánu, manželé [jméno FO] si zřejmě ničeho nevšimli.

30. Z kupní smlouvy žalobců z r. [Anonymizováno] pak vyplývá, že žalobci nebyli ze strany manželů [jméno FO] na problém nijak upozorněni, což potvrdil žalobce i v rámci své účastnické výpovědi. Žalobce rovněž potvrdil, že předmětný geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] měli žalobci brzy po uzavření kupní smlouvy z r. [Anonymizováno] k dispozici, ale s ohledem na obdobnou výměru i tvar je vůbec nenapadlo, že by mohl být nějaký rozpor mezi faktickým a právním stavem. Po celou dobu užívání předmětného pozemku žalobci pozemek v celém rozsahu řádně užívali v dobré víře, že jsou jeho vlastníky. Po celou dobu pak nenastaly žádné skutečnosti, které by žalobcům zavdaly důvod k jakýmkoliv pochybnostem. O tom, že je nějaký problém, se žalobci poprvé dozvěděli až z dopisu pí. [jméno FO] ze dne [datum]. Na základě tohoto dopisu teprve byla přerušena dobrá víra žalobců a jejich poctivá držba předmětného pozemku.

31. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že k [datum] žalobci nabyli spornou část předmětného pozemku, jak je popsána ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na základě tzv. mimořádného vydržení dle ust. § 1095 ve spojení s § 3066 o.z.

32. Naléhavý právní zájem žalobců na určení jejich vlastnického práva nabytého vydržením ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, je dán, neboť bez požadovaného určení vlastnického práva by katastrální úřad nezapsal vlastnické právo žalobců ke sporné části pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] do katastru nemovitostí.

33. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšným žalobcům.

34. Náklady řízení činí celkem [částka] a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou právního zástupce žalobců dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a.t.“), kdy odměna právního zástupce za jeden úkon právních služeb činí dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. b) a.t. [částka]. Odměna je pak přiznána za celkem [hodnota] úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby ze dne [datum], doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum]. Žalobcům byla přiznána dle § 13 a.t. také náhrada hotových výdajů právního zástupce (režijní paušál) ve výši 6 x [částka], tj. celkem [částka]. Dále byla žalobcům přiznána náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobců za dvě cesty k soudnímu jednání dne [datum] a [datum] ve výši dvakrát [částka] a náhrada za ztrátu času ve výši dvakrát [částka] dle vyúčtování předloženého právním zástupcem žalobců.

Poučení