19 C 176/2021-797

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1.348.252 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 418.570,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 418.570,64 Kč ve výši 8,5 % ročně od 17. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 446.036,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [jméno].

III. Žalobce je povinen nahradit České republice státem zálohované náklady řízení ve výši 15.981 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky celkem 1.561.590 Kč s příslušenstvím. Po vyloučení části uplatněného nároku ve výši 213.338 Kč k samostatnému projednání zůstala předmětem tohoto řízení částka 1.348.252 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je spolkem s celostátní působností, který zastupuje své členy (regionální spolky) ve vztahu k orgánům veřejné moci, nadnárodním sportovním svazům atd. a žalovaná je obchodní korporací – podnikatelem v oboru letecké dopravy a leteckých prací, jejíž základní podnikatelský záměr je využívání provozu [ulice] [obec] pro poskytování rekreačních, sportovních a poznávacích služeb. Žalobce je současně většinový akcionář žalované, avšak žalovaná je od 26. 10. 2020 ovládána minoritními akcionáři. Mezi účastníky byla s účinností ode dne 26. 3. 2018 uzavřena Smlouva o zajištění provozních činností [ulice] [obec] (dále jen„ Provozní smlouva“), na základě které žalobce zajišťoval pro žalovanou technickou, odbornou a personální způsobilost [ulice] [obec] k provozování letecké činnosti a podporu souvisejících obchodních aktivit žalované, dále provoz letiště leteckou technikou a podpůrnou technikou žalobce a jeho spolkových členů a též provozní činnosti žalované v souvislosti s provozem letiště v souladu s platnými právními předpisy. Součástí smlouvy je ceník za užívání letecké techniky a odborného personálu pro zajištění provozních činností.

2. V leteckých sezónách 2017 2019 žalovaná komerčně nabízela a prodávala vyhlídkové lety realizované letadly ve vlastnictví žalobce. Podmínkou poskytování těchto komerčních služeb veřejnosti byla subdodavatelská činnost žalobce dle Provozní smlouvy, neboť žalovaná přišla o oprávnění ATO, které bylo nezbytné pro provozování tzv. seznamovacích (vyhlídkových) letů. Žalobce pro žalovanou zajistil provozuschopnost letiště a letadel a tuto činnost následně dle uzavřené smlouvy žalované vyúčtoval. Žalobce tedy poskytl žalované v rámci své samostatné ekonomické činnosti plnění, které řádně vyúčtoval, odvedl správci daně DPH a žalovaná plnění přijala a užitek z nich ekonomicky úspěšně vytěžila, avšak neuhradila cenu těchto plnění.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět a řízení bylo v rozsahu zpětvzetí částečně zastaveno. Předmětem řízení po vyloučení části nároku k samostatnému projednání a částečném zastavení řízení pro zpětvzetí byly následující nároky: nárok z faktury č. 2017 ze dne 23. 10. 2017 na částku výši 479.127 Kč, která vyúčtovala„ létání dle deníku [anonymizováno] (34h 52 min) a [anonymizováno] (80h 26min)“ nárok z faktury č. 2019 ze dne 29. 10. 2019 ve výši 6.353 Kč (původně v celkové výši 219.691 Kč a v části 213.338 Kč vyloučeno k samostatnému projednání), která vyúčtovala„ létání dle deníku [anonymizována dvě slova] (3h 30min)“ nárok z faktury č. 2018 ze dne 31. 12. 2018 na částku 153.330,54 Kč po částečném zpětvzetí a zastavení řízení (33% z původně uplatněné částky 464.638 Kč), kterou bylo vyúčtováno„ zajištění provozu [anonymizována dvě slova] [obec]“ nárok z faktury č. 2019 ze dne 15. 10. 2019 na částku 258.787,10 Kč po částečném zpětvzetí a zastavení řízení (65 % z původně uplatněné částky 398.134 Kč), která vyúčtovala„ refundaci mzdy [jméno] [příjmení] za zajištění provozu letiště LŠV“ Celkem tedy zůstala předmětem tohoto řízení částka 897.597,64 Kč s příslušenstvím.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nedůvodná. Potvrdila, že žalovaná je obchodní společností, která je vlastníkem areálu [ulice] [obec], které provozuje a kde pro veřejnost realizuje letecké zážitkové lety (seznamovací lety) a že žalobce je dlouhodobě majoritním akcionářem žalované. Dále uvedla, že v období od 3. 5. 2016 do 18. 10. 2019, kdy došlo k jeho odvolání z důvodu poručování povinností při výkonu funkce předsedy představenstva, vykonával funkci předsedy představenstva žalované [titul]. [jméno] [příjmení]. Po celé toto období vykonával [titul]. [příjmení] současně funkci prezidenta a člena výkonného výboru žalobce, tj. majoritního akcionáře žalované. Žalovaná podala na [titul]. [příjmení] trestní oznámení a taktéž proti němu vede řízení o náhradu škody, obojí pro činnost [titul]. [příjmení] coby statutárního orgánu žalované ve shora uvedeném období, kdy dle zjištění žalované [titul] [příjmení] jednal v úmyslu zadlužit žalovanou tak, aby mohlo dojít k vytěsnění minoritních akcionářů a úplnému převzetí žalované ze strany žalobce coby majoritního akcionáře. Tento fakt žalovanou vede k pochybnostem o oprávněnosti žalobcem vyúčtovaných a žalovaných částek, tj. zda vyfakturované plnění pro žalovanou se uskutečnilo a pokud ano, zda se uskutečnilo v rozsahu odpovídajícím vystaveným fakturám, neboť všechny žalované faktury pochází z období, kdy měl žalobce i žalovanou plně pod kontrolou [titul]. [příjmení] z pozice funkce předsedy představenstva žalované a zároveň prezidenta žalobce. Současně žalovaná namítla neplatnost Provozní smlouvy s odůvodněním, že za žalobce ji podepsal [jméno] [příjmení], víceprezident žalobce v rozporu se způsobem zastupování žalobce zapsaným ve spolkovém rejstříku, neboť nebyl k tomuto podpisu řádně pověřen. Současně za žalovanou [příjmení] smlouvu podepsal [titul]. [příjmení], který byl zjevně ve střetu zájmů ve smyslu § 54 zákona o korporacích (byl v okamžiku podpisu smlouvy předsedou představenstva žalované a současně prezidentem žalobce). [titul]. [příjmení] nesplnil zákonnou notifikační povinnost tohoto střetu zájmů. V důsledku toho žalovaná využila svého práva a dovolala se relativní neplatnosti Provozní smlouvy dle § 437 odst. 2 o.z., což žalobci oznámila v přípisu ze dne 6. 4. 2020. Současně [titul]. [příjmení] nebyl dle zapsaného způsobu jednání za žalovanou v obchodním rejstříku oprávněn jednat za žalovanou samostatně, ale mohl tak učinit pouze společně s dalším členem představenstva, což znamená, že z Provozní smlouvy nevznikají žalované žádné povinnosti. [titul]. [příjmení] jednal v rozporu se zapsaným způsobem zastupování žalované a tudíž je z provozní smlouvy zavázán sám a žalobce by se mohl po žalované domáhat případného bezdůvodného obohacení jen za podmínek § 2995 o.z.

5. Ve vztahu k částce 497.127 Kč vyúčtované fakturou č. 2017 ze dne 23. 10. 2017 a dále k jakémukoli plnění poskytnutému do 11. 7. 2018 vznesla žalovaná námitku promlčení. Ohledně částky 464.638 Kč vyúčtované fakturou č. 2018 ze dne 31. 12. 2018 žalovaná uvedla, že z ní nelze dovodit, jakého plnění se měla týkat, tj. nelze ověřit rozsah ani předmět plnění ani mechanismus stanovení ceny dle faktury. K částce 398.134 Kč vyúčtované fakturou č. 2019 ze dne 15. 10. 2019 žalovaná uvedla, že jde pouze o přefakturaci mzdy [jméno] [příjmení], který měl zajišťovat provoz [ulice] [obec], přičemž žalobce nijak neprokazuje, že v účtovaném období pan [příjmení] vykonával pro žalovanou pracovní činnost a případně v jakém rozsahu.

6. Žalobce se k námitkám žalované vyjádřil tak, že Provozní smlouva je platná a právě ona umožňovala žalované provozovat její podnikatelskou činnost. K uzavření Provozní smlouvy za žalobce byl pověřen pan [příjmení] jako člen výkonného výboru žalobce a víceprezident žalobce tímto výborem.

7. Rozsudkem ze dne 29. 9. 2022 č.j. 19 C 176/2021-609 okresní soud uložil žalované do tří dnů od právní moci zaplatit žalobci 418.570,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 17. 6. 2021 do zaplacení (výrok I) a v části o zaplacení 479.127 Kč se specifikovaným příslušenstvím a co do úroku z prodlení nad rámec přiznaného ve výroku I žalobu zamítl (výrok II). Žalobci uložil nahradit náklady řízení žalované k rukám zástupce ve výši 110 882,15 Kč (výrok III) a státu ve výši 2 836,59 Kč (výrok [příjmení]). Žalované uložil hradit náklady řízení státu ve výši 1 274,41 Kč (výrok V). Žalobci dále uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 67 413 Kč (výrok [příjmení]). Vyšel z toho, že žalovaná je vlastnicí areálu [ulice] [obec] a žalobce je majoritním akcionářem žalované. Dovodil, že Provozní smlouva nebyla žalovanou platně uzavřena, neboť nebyla podepsána osobou oprávněnou za žalovanou samostatně jednat. Podepsal ji [titul]. [jméno] [příjmení] coby předseda představenstva žalované (současně prezident žalobce), ačkoli dle zápisu v rejstříku měl jednat společně s dalším členem představenstva. Uzavřel, že z dokazování nevyplynulo, že žalovaná právní jednání [titul]. [příjmení] ve smyslu § 440 o.z. bez zbytečného odkladu schválila. Za žalobce pak byla Provozní smlouva podepsána členem výkonného výboru (viceprezidentem) [jméno] [příjmení], který mohl jménem žalobce jednat pouze na základě zmocnění výkonného výboru nebo valné hromady žalobce. Existence takového zmocnění nebyla v řízení prokázána. Zápis ze zasedání výkonného výboru ze dne 5. 2. 2018 nebyl dohledán a svědek [jméno] [příjmení] existenci pověření [jméno] [příjmení] nepotvrdil. Tudíž ani za žalobce nebyla Provozní smlouva podepsána osobou oprávněnou. Totéž platí o podpisu listiny„ Uznání dluhu a dohoda o jeho zajištění“ ze dne 28. 3. 2019 (dále jen„ Uznání dluhu“; č. l. 131 an. spisu). V něm žalovaná uznala svůj závazek vůči žalobkyni jednak ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017 ve výši 695 tis. Kč a dále ze smlouvy o zajištění provozních činností žalované v období leden 2017 až prosinec 2018 ve výši 479.127 Kč za rok 2017 a 464.638 Kč za rok 2018. Současně, žalovaná se dovolala relativní neplatnosti jednání [titul]. [příjmení] dle 437 odst. 2 o.z. pro střet zájmů ve smyslu § 54 z.o.k. a nesplnění notifikační povinnosti. Žalobce namítl promlčení práva dovolat se tzv. relativní neplatnosti (viz rozsudek NS ČR ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 29/2007). Podle okresního soudu možný střet zájmů [titul]. [příjmení] musel být žalované resp. jejímu představenstvu znám již při podpisu Provozní smlouvy. Proto nelze vztahovat počátek promlčecí doby až k datu odvolání [titul]. [příjmení] z funkce předsedy představenstva žalované k 18. 10. 2019. A jelikož k doručení listiny obsahující dovolání se neplatnosti Provozní smlouvy žalobci došlo až 11. 10. 2021, stalo se tak až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty běžící od 26. 3. 2018. Jde-li o dovolání se téhož u Uznání dluhu, při jehož podpisu nebyl střet zájmů [titul]. [příjmení] notifikován, to bylo žalobci doručeno dne 6. 4. 2020 tzn. v tříleté promlčecí lhůtě. Důsledkem je neplatnost Uznání dluhu ve smyslu § 437 odst. 2 o.z.

8. Jelikož Provozní smlouva ani Uznání dluhu nebyly platné, okresní soud posoudil uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení (plnění bez právního důvodu). Za řízení vyplynulo, že poté, co bylo žalované od června 2017 Úřadem pro civilní letectví odňato oprávnění [příjmení], tj. oprávnění pro výcvik, a proto nebyla schopna provozovat seznamovací (vyhlídkové) lety pro veřejnost, zajišťoval provozuschopnost letiště a letadel žalované materiálně a personálně žalobce, za což žádá úplatu. Okresní soud uzavřel, že co do částky 479.127 Kč dle daňového dokladu č. 2017 ze dne 23. 10. 2017 je nárok promlčen. Tato část nároku nemohla vyplývat z Provozní smlouvy ani v případě její platnosti, neboť výslovně měla být účinnou od data uzavření. Dokazováním nebylo ověřeno tvrzení žalobce, že před podpisem Provozní smlouvy existovala ústní smlouva o zajištění provozních činností. Žalobce si při vystavení předmětné faktury musel být vědom, že nárok není nijak smluvně ošetřen, a tedy již od tohoto okamžiku běžela tříletá subjektivní promlčecí lhůta k vydání bezdůvodného obohacení, která marně uplynula dne 23. 10. 2020 (žaloba podána dne 12. 7. 2021). U dalších uplatněných nároků dle faktur vystavených až po podpisu Provozní smlouvy však žalobce mohl mít za to, že vyplývají z platné smlouvy. Dle názoru okresního soudu je s ohledem na tehdejší personální propojení účastníků třeba okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjet až od okamžiku dovolání se její relativní neplatnosti (tj. od 11. 10. 2021). Tedy tyto nároky byly žalobcem uplatněny před promlčením.

9. Okresní soud dospěl k závěru, že z dokazování vyplynula důvodnost nároku žalobce na zaplacení částky 6.353 Kč za zajištění odborného personálu a letadla žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] v rozsahu 3,30 hod. dle daňového dokladu č. 2019 ze dne 29. 10. 2019. Při stanovení výše tohoto obohacení vyšel z tzv. odvodu z provozu letadel AeČR tj. ceník pro členské organizace žalobce, který stanoví dle slyšených svědků ceny nižší, než jsou ceny komerční. Rovněž žalobci přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované za odborné zajištění provozu [ulice] [obec] včetně letecké škody v podobě refundace části mzdy [jméno] [příjmení], který v rámci pracovního poměru u žalobce konal pracovní činnosti pro žalovanou v roce 2018 a 2019. Dle jeho výpovědi v roce 2018 v rozsahu cca 1/3 celkové pracovní doby tj. jedna třetina z částky 464 638 Kč dle faktury č. 2018 ze dne 31. 12. 2018 a v roce 2019 v rozsahu cca 65 % tj. 65 % z částky 398 134 Kč z faktury č. 2019 ze dne 29. 10. 2019 - k tomu viz mzdové náklady vynaložené žalobcem v obou letech. Z tohoto důvodu žalobci přiznal celkem částku 412 217,64 Kč.

10. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalobce žádal přezkoumat prvoinstanční závěr o relativní neplatnosti Provozní smlouvy a Uznání dluhu a o nenaplnění předpokladů dodatečného schválení společným konkludentním jednáním obou účastníků od poloviny roku 2017. Žalovaná se odvolala proti výroku I rozsudku s odůvodněním, že nemá za prokázaný rozsah plnění za realizaci letu v částce 6 353 Kč (k dispozici pouze daňový doklad) a za výkon pracovní činnosti zaměstnance žalobce [jméno] [příjmení] ve prospěch žalované v rozsahu 1/3 v roce 2018 a 65% v roce 2019, neboť žalobce nepředložil jeho pracovní smlouvu ani záznam o docházce. Rozsah činnosti [jméno] [příjmení] nelze stanovit jen na základě jeho přibližného odhadu po několika letech. Podle názoru žalované byl žalobce od počátku veden nepoctivým záměrem zadlužit žalovanou a přivést ji k úpadku. Případně žalovaná namítla též promlčení uplatněného nároku. Bezdůvodné obohacení vzniklé do 11. 7. 2018 by mělo být již promlčeno ve tříleté promlčecí lhůtě (min. 162 tis. Kč z faktury č. 2018 za činnost pana [příjmení]).

11. Odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 2. 2023 č.j. 47 Co 206/2022-649 neshledal důvodným odvolání žalobce do výroku II a v této části rozsudek okresního soudu potvrdil. K odůvodnění uvedl, že sdílí závěr soudu okresního o promlčení této části nároku žalobce na úplatu„ za létání dle deníku [anonymizováno] (34h 52 min) a [anonymizováno] (80h 26 min)“ v celkové výši 479.127 Kč požadovanou z titulu zajištění provozních činností žalované v roce 2017.

12. K odvolání žalované pak zrušil rozsudek okresního soudu v napadeném výroku I a závislých nákladových výrocích a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Jde nárok z faktury č. 2019 ze dne 29. 10. 2019 ve výši 6.353 Kč, která v této částce vyúčtovala cenu zalétání [anonymizována dvě slova] v rozsahu 3,30 hodin; dále nárok z faktury č. 2018 ze dne 31. 12. 2018 na částku 153.330,54 Kč po částečném zpětvzetí a zastavení řízení (33% z původně uplatněné částky 464.638 Kč) a nárok z faktury č. 2019 ze dne 15. 10. 2019 na částku 258.787,10 Kč po částečném zpětvzetí a zastavení řízení (65 % z původně uplatněné částky 398.134 Kč), které spočívaly v přefakturování mzdových nákladů žalobce na zaměstnance žalobce [jméno] [příjmení], za personální zajištění provozu žalované v roce 2018 až 2019 [jméno] [příjmení] na náklady žalobce.

13. K odůvodnění zrušovacího výroku odvolací soud uvedl, že v této části nároku, je nutno dle jeho názoru provést další, poměrně obsáhlé dokazování k řádnému a úplnému zjištění skutkového stavu věci. Dále uvedl, že žalované lze přisvědčit v tom, že prozatím žalobce dostatečně neprokázal rozsah ani výši shora uvedených plnění, které zůstaly předmětem řízení. Zároveň s ohledem na specifické okolnosti věci a probíhající trestní stíhání [titul]. [příjmení] dal na zvážení i vysvětlovací povinnost žalované.

14. Odvolací soud zrekapituloval, že v řízení doposud vyšlo najevo, že v období let 2017 až 2019 poskytoval žalobce žalované různá plnění při zajištění provozu na letišti [obec], což při znalosti nepříznivé situace žalované předjednal výkonný výbor žalobce (viz zápisy ze zasedání). Žalovaná tato plnění konkludentně přijímala mj. proto, že sama oprávnění ATO pro výcvik a provádění vyhlídkových letů neměla. Žalobce a žalovaná byli v dané době propojeni osobou [titul]. [jméno] [příjmení], který byl prezidentem spolku žalobkyně do března 2020 a současně předsedou tříčlenného představenstva žalované do 18. 10. 2019. Žalobce byl a dle tvrzení účastníků doposud je většinovým akcionářem žalované (vlastní cca 67,3 % akcií); dalšími akcionáři jsou [územní celek] a [právnická osoba] V době výkonu činnosti předsedy představenstva žalované [titul]. [jméno] [příjmení] v letech 2018 až 2019, pro což je trestně stíhán, měla žalovaná vícečlenné orgány – statutární orgán představenstvo i dozorčí radu coby kontrolní orgán.

15. Odvolací soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 760/2019 uvedl, že důsledkem nedodržení zapsaného způsobu jednání není neplatnost právního úkonu a neznamená to, že obchodní společnost není oprávněna jej dodatečně schválit a tím vztáhnout na sebe jeho účinky. Schválí-li obchodní společnost dodatečně právní úkon, který za ni učinil neoprávněný„ zástupce“ v rozporu s pravidlem„ čtyř očí“, je tímto právním úkonem vázána od počátku. Dále dle odvolacího soudu vzhledem k majetkové účasti žalobce u žalované i dalším okolnostem této věci museli o střetu zájmů [titul]. [jméno] [příjmení] nutně vědět oba účastníci a současně dlouhodobě nepříznivá situace na letišti [obec] byla oběma účastníkům dobře známa a bylo třeba ji řešit, a to v zájmu obou. Jde mj. o to, kdy se některý z členů představenstva odlišný od [titul]. [příjmení], popř. jiná osoba, jejíž vědomost o této skutečnosti lze přičítat žalované, dozvěděl, byť třeba ústně, o podpisu Provozní smlouvy. Od podpisu Provozní smlouvy v březnu 2018 žalovaná přijímala plnění od žalobce pro zajištění své činnosti prakticky až do odvolání [titul]. [příjmení] z funkce předsedy a člena představenstva v říjnu 2019.

16. Odvolací soud uložil okresnímu soudu v dalším řízení zkoumat, zda žalovaná dodatečně schválila Provozní smlouvu oprávněnou osobou a rovněž, zda byl či nebyl [jméno] [příjmení] (byť ústně) zmocněn výkonným výborem žalobce k podpisu této smlouvy popř. zda žalobce smlouvu dodatečně schválil (§ 440 o.z.). Teprve poté, co okresní soud dospěje k závěru, zda uzavření Provozní smlouvy bylo či nebylo dodatečně schváleno resp. za žalobce byla podepsána oprávněným zástupcem a zda účastníky zavazuje, bude se zabývat dalším posouzením věci a případně řešit rozsah a výši bezdůvodného obohacení, jež se žalované mělo dostat na úkor žalobce bez právního důvodu, když v tomto směru lze přisvědčit žalované v tom, že prozatím žalobce dostatečně neprokázal rozsah ani výši těchto tvrzených plnění poskytnutých žalované žalobcem. Soud provedl doplnění dokazování v souladu s výše uvedeným závazným právním názorem odvolacího soudu a zjistil ke skutkovému stavu věci následující.

17. Dle výpovědi p. [příjmení], který byl (dle zápisu v OR) členem výkonného výboru žalobce v době od 19. 3. 2016 do 19. 3. 2020 a od 24. 2. 2021 do 31. 5. 2023, z Komise klubu a provozovatelů letišť (KKPL), což je v podstatě jeden z kontrolních orgánů žalobce, vzešlo doporučení uzavřít se žalovanou smlouvu o provozu letiště [obec] pro účely zabezpečení provozuschopnosti letiště [obec] a příjmu žalované, aby tak byl ochráněn majetek žalobce. O jejím uzavření bylo následně rozhodnuto na výkonném výboru žalobce v únoru 2018 a za žalobce ji v břenu 2018 podepsal p. [příjmení]. Dle jeho doplňující výpovědi p. [příjmení] má za to, že v době, kdy působil jako víceprezident žalobce, pokud bylo třeba za žalobce učinit nějaký právní úkon a současně nebyl z nějakého důvodu k dispozici prezident žalobce nebo pro střet zájmů nemohl úkon učinit, mohl za něj tento úkon učinit p. [příjmení] coby víceprezident jako zástupce prezidenta. Víceprezidenta ze svého středu volí výkonný výbor žalobce proto, aby mohl zastupovat prezidenta, což je a bylo v souladu se stanovami žalobce, které umožňují prezidentovi žalobce delegovat některé své kompetence na další členy výkonného výboru případně na zaměstnance sekretariátu.

18. Dle doplňující výpovědi [jméno] [příjmení], který byl (dle zápisu v OR) členem výkonného výboru žalobce v době od 19. 3. 2016 do 19. 3. 2020 a od 9. 10. 2020 do 31. 5. 2023 poté, co žalovaná přišla o oprávnění [příjmení], vzešel z Komise klubu a provozovatelů letišť (KKPL) návrh na uzavření nějaké smlouvy mezi [anonymizována tři slova] a žalovanou za účelem udržení seznamovacích letů. Taková smlouva, resp. smlouva mezi [anonymizována dvě slova] (žalobcem) a žalovanou byla sepsána a podepsána na valné hromadě žalobce někdy koncem února 2018. Za žalobce ji podepsal víceprezident žalobce p. [jméno] [příjmení], za žalovanou předseda představenstva žalované [titul]. [příjmení]. Dle jeho vědomostí ve stanovách bylo a nadále je, že v případě potřeby prezident žalobce deleguje některé své pravomoci na člena výboru žalobce. Je to i zažitá zvyklost. Taktomu bylo při podpisu dané smlouvy, kdy [titul]. [příjmení] pověřil p. [příjmení] k podpisu ústně. Na výkonném výboru se výslovně neřešilo pověření p. [příjmení] k podpisu Provozní smlouvy. Byla však zažitá zvyklost, že prezident delegoval člena výboru nebo zaměstnance sekretariátu k jednání za prezidenta.

19. Dle výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] je tento členem výkonného výboru žalobce od 9. 10. 2020 doposud, když před tím od roku 2016 byl pověřen členem výkonného výboru panem [jméno] [příjmení] jej zastupovat na jednáních výkonného výboru. Na těchto jednáních se konstantně projednával špatný stav žalované uváděný [titul]. [příjmení]. V roce 2018 přišla žalovaná o licence provozování vyhlídkových letů a bylo třeba zajistit, aby je bylo možno provozovat. Ztráta licence byla řešena tak, že tuto činnost musel vykonávat žalobce, který licenci měl a následně ji účtovat tomu, kdo ji prodával, tj. žalované. Z tehdejších sdělení [titul]. [příjmení] tato sjednaná praxe fungovala. Na zasedání výkonného výboru žalobce došlo ke shodě, že je třeba uzavření smluvního vztahu mezi účastníky. To, že [titul]. [příjmení] byl prezidentem žalobce a zároveň předsedou představenstva žalované bylo bráno jako fakt. Na výkonných výborech to nijak řešeno nebylo např. ve vztahu k podepisování smluv apod. Nebyl v tom spatřován problém. Zastupování prezidenta víceprezidentem zahrnuje i podepisování dokumentů za žalobce, pokud jsou v souladu s rozhodnutím výkonného výboru. Toto je praxe, která vyplývá ze stanov.

20. Lze uzavřít, že ze shora citovaných doplněných výpovědí vyplývá, že výkonný výbor žalobce minimálně ústně (neformálně) pověřil svého víceprezidenta p. [příjmení] k podpisu Provozní smlouvy za žalobce, když současně jeho členové měli za to, že p. [příjmení] může [ulice] smlouvu za žalobce podepsat v zastoupení p. [příjmení], který ji podepsal za žalovanou. Následně proto [ulice] smlouvu výkonný výbor žalobce nijak formálně dodatečně neschvaloval, neboť měl za to, že byla uzavřena platně. Ani jeden z výše uvedených zástupců žalobce se však nebyl schopen hodnověrně vyjádřit k rozsahu tvrzených uskutečněných seznamovacích letů letadly žalobce ve prospěch žalované a ani k evidenci letů či konkrétně k tvrzenému působení pana [příjmení] na letišti [obec] pro potřeby žalované.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (mladšího) soud zjistil, že je jednatelem společnosti [právnická osoba], která je menšinovým akcionářem žalované a od roku 2016 do dne 5. 3. 2018, ke kterému z funkce odstoupil, byl členem představenstva žalované. Tj. v době uzavření Provozní smlouvy již nebyl členem statutárního orgánu žalované. Uvedl, že se účastnil několika setkání představenstva žalované, avšak nepamatuje si již jejich obsah či závěry. Neměl žádné konkrétní informace ohledně provozování vyhlídkových letů žalovanou. Neví, zda se za jeho působení v představenstvu žalované skutečně létaly. Uvedl, že si nepamatuje, že by v době jeho působení v představenstvu žalované, žalovaná uzavřela nějaké smlouvy s ostatními akcionáři, ani že by existoval takový záměr. [ulice] smlouvu (která mu byla předložena k nahlédnutí) neviděl.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který byl v období od 3. 5. 2016 do 29. 12. 2019 předsedou dozorčí rady žalované a je členem [anonymizováno] v [obec] soud zjistil, že dle jeho vědomostí v době jeho působení v dozorčí radě žalované žalovaná zajišťovala provoz letiště [obec], což bylo vnitrostátní veřejné letiště a měla v omezeném rozsahu příjem z tzv. seznamovacích letů. Následně byla vyvíjena snaha, aby se na zajištění chodu letiště (nějakou lidskou silou nebo finančně) podílely subjekty, které jej využívají, což byl zejména [anonymizováno] [obec] (taktéž Škola ultralehkého létání, která však platila nájem). Svědkovi nebylo známo nic o nějakém smluvním ošetření provozování letiště [obec] a seznamovacích letů mezi žalobcem a žalovanou. Nikdo svědkovi nesdělil, že by žalovaná neměla patřičné oprávnění k provozování seznamovacích letů. [titul]. [příjmení] svědkovi na jeho žádosti bez podrobností sděloval, že provoz letiště [obec] je řádně zajištěn s pomocí asi zaměstnanců nebo členů žalobce a že seznamovací lety žalovaná provozuje.

23. Z výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], člena dozorčí rady žalované od roku 2016 do konce roku 2019 a zároveň člena výkonného výboru žalobce od roku 2016 do roku 2020, který je aktuálně statutárním zástupcem [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že neví nic o podnikatelských aktivitách žalované v letech 2016 až 2019. Ví, že žalovaná provozovala seznamovací lety, nic bližšího o této aktivitě neví. Dle jeho názoru k jejich provozování není třeba žádné specifické oprávnění a stačí soukromý pilot s náletem 200 hodin. Neví o žádné konkrétní dohodě žalované s dalším subjektem ohledně provozování seznamovacích letů.

24. Dle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který je členem dozorčí rady žalované minimálně od roku 2011 za [územní celek] (menšinového akcionáře žalované) soud zjistil, že o působení [titul]. [příjmení] ani provozu letiště a zajišťování seznamovacích letů pro veřejnost v rozhodné době nic bližšího neví. Za působení [titul]. [příjmení] se dozorčí rada pravidelně nescházela, ostatní členové byli zástupci [anonymizována dvě slova], proto svědek nemohl nijak ovlivnit coby zástupce menšiny, jednání dozorčí rady. Zájmem [územní celek] bylo zachování fungování letiště s vyrovnaným rozpočtem. P. [anonymizováno] vyzval tehdejšího předsedu dozorčí rady žalované ke konání zasedání. Viz.„ žádost o svolání dozorčí rady společnosti ze dne 14. 11. 2018“, kde je konstatováno, že přes opakované žádosti nebyla předsedou představenstva společnosti svolána řádná valná hromada a bylo by na místě blíže se seznámit s doklady a záznamy týkajícími se žalované a zahájit kontrolu účetnictví a podnikatelské činnosti. Z úředního záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2021 vyplývá, že přes opakované žádosti dozorčí rady tato nebyla schopna získat podklady z účetnictví žalované a za vedení [titul]. [příjmení] o fungování žalované nebyly podávány informace. Další minoritní akcionář [právnická osoba] se proto začal důsledně zajímat o dění u žalované, zjistil nesrovnalosti v činnosti [titul]. [příjmení], což vyústilo v konec [titul]. [příjmení] v představenstvu žalované. [titul]. [jméno] [příjmení], stávající předseda představenstva žalované (starosta [územní celek]), který byl v rozhodné době místopředsedou představenstva žalované, nedal souhlas se svým účastnickým výslechem a ve svém písemném vyjádření ze dne 21. 9. 2023 uvedl, že [titul]. [příjmení] nesvolával zasedání orgánů žalované, o záležitostech žalované fakticky rozhodoval sám a zásadně nesdílel informace o řízení a provozu žalované s ostatními členy orgánů. Dále uvedl, že představenstvo žalované neprojednávalo schválení uzavření Provozní smlouvy, a to ani dodatečně. K předložení smlouvy došlo ze strany [titul]. [příjmení] až po jeho odvolání z funkce předsedy představenstva v roce 2019. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 17. 12. 2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bývalého právníka [územní celek] soud zjistil, že za působení [titul]. [příjmení] coby předsedy představenstva žalované aktivity [územní celek] směřovaly výhradně k tomu, aby se jako akcionář žalované dozvěděli o tom, jak žalovaná ekonomicky funguje, což se v podstatě vzhledem k liknavosti [titul]. [příjmení] nepodařilo.

25. Dle (nepodepsaného) zápisu z jednání valné hromady žalované ze dne 22. 3. 2017 se jednání účastnili členové představenstva žalované [titul]. [jméno] [příjmení] (současně za akcionáře [anonymizováno] [země], [anonymizováno]), [titul]. [jméno] [příjmení] (současně za akcionáře [územní celek]) a [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] (současně za akcionáře [právnická osoba]) a členové dozorčí rady [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zde [titul]. [jméno] [příjmení] upozornil, že při jakékoli kontrole ÚCL hrozí při daném stavu letiště odebrání nebo pozastavení provozního oprávnění. Výsledkem jednání byla dohoda, že [titul]. [příjmení] připraví a rozešle všem akcionářům souhrnnou zprávu o aktuálním hospodářském stavu LŠV a přehledu nutných investic.

26. Z (nepodepsaného) zápisu ze společné schůze představenstva a dozorčí rady žalované konané dne 11. 12. 2018 soud zjistil, že toto zasedání iniciovali zástupci akcionáře [územní celek] (p. [příjmení] a P. [příjmení]) z důvodu, že jako členové orgánů žalované nemají dlouhodobě žádné informace o stavu žalované, když orgány se nescházejí a nevykonávají svoji činnost uloženou jim stanovami a zákonem. Vyzvali předsedu představenstva a předsedu dozorčí rady k nápravě. Vyjádřili obavy o ekonomický stav žalované a prezentovali zájem [územní celek] na zachování provozu letiště. Dle zápisu [titul]. [příjmení] jako příjmy žalované uvedl vyhlídkové lety (nižší z důvodu nezbytnosti najímat cizí letadla), seznámil přítomné se stavem letadel a uvedl, že vyhlídkové lety jsou zabezpečovány v největší míře letadlem většinového akcionáře. Nepadlo zde však dle textu zápisu nic o existenci jakéhokoli smluvního ujednání mezi účastníky ohledně zajištění vyhlídkových letů či samotného provozu letiště. [titul]. [příjmení] zejména prezentoval svůj názor o nutnosti nezbytných investic cca 8-12 mil. do letiště a účastníci zasedání se shodli, že se boudu snažit najít vhodné řešení stávající situace. Soustavné neinformování ostatních členů představenstva a minoritních akcionářů o hospodaření žalované [titul]. [příjmení] přes jejich snahu vyplývá např. i z již dříve k důkazu provedeného zápisu z představenstva ze dne 18. 10. 2019.

27. Dle názoru soudu lze proto na základě výše provedeného doplněného dokazování uzavřít, že nikdo z výše uvedených osob (tj. některý z členů představenstva odlišný od [titul]. [příjmení], popř. jiná osoba, jejíž vědomost lze přičítat žalované) nejenže [ulice] smlouvu dodatečně neschválil (a to ani konkludentně), ale ani o její existenci přes prokázaný projevený aktivní zájem o hospodaření žalované minimálně ze strany zástupců akcionáře [územní celek] v orgánech žalované nevěděl až do doby po odvolání [titul]. [příjmení] z funkce předsedy představenstva žalované. Současně ani pro naprostý nedostatek informací o fungování žalované za působení [titul]. [příjmení] ve funkci předsedy představenstva žalované nemohli být a tudíž nebyli srozuměni s nějakým konkrétním využíváním„ subdodavatelských služeb“ žalobce pro žalovanou za úplatu.

28. Z usnesení Policie ČR, [stát. instituce] ze dne 6. 3. 2023 [číslo jednací] o zahájení trestního stíhání [titul]. [jméno] [příjmení] a usnesení OSZ v [obec] ze dne 12. 4. 2023 č.j. [číslo jednací] o zamítnutí stížnosti obviněného [titul] [jméno] [příjmení] proti usnesení o zahájení trestního stíhání soud zjistil, že je vedeno trestní stíhání proti [titul]. [příjmení] mimo jiné pro přečiny porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1,2 písm. b) trestního zákoníku, kterých se měl dopustit různým protiprávním jednáním jak vůči žalobci tak vůči žalované, kdy jako poškození jsou zde uváděni oba účastníci. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

29. Dle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Dle odst. 2 o.z. není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

30. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 760/2019 ze dne 24. 8. 2020„ Jednal-li člen statutárního orgánu za obchodní společnost sám, přestože dle způsobu jednání obchodní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku tak měli činit dva či více jeho členů, je z tohoto právního úkonu zavázán jednající člen statutárního orgánu, ledaže obchodní společnost právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí….Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud považuje za vhodné k výkladu § 33 odst. 2 obč. zák. doplnit, že k dodatečnému schválení by mělo dojít bez zbytečného odkladu poté, kdy se o jednání, jakož i o tom, že je za ni učinil neoprávněný zástupce (člen statutárního orgánu), obchodní společnost dozví (Obchodní společnost se o těchto skutečnostech dozví tehdy, když se o nich dozví některý z členů statutárního orgánu odlišný od člena, který neoprávněně jednal, popř. jiná osoba, jejíž vědomost o této skutečnosti lze přičítat obchodní společnosti (obecně k okruhu takových osob srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, uveřejněný pod číslem 9/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Občanský zákoník neupravuje formu dodatečného schválení a volba formy dodatečného schválení závisí na obchodní společnosti. A to i tehdy, kdy zákon pro schvalovaný právní úkon formu stanoví. Vždy však musí být zjevné, že k tomu oprávněná osoba projevuje vůli jménem obchodní společnosti dodatečně schválit určitý právní úkon, učiněný za obchodní společnost neoprávněným zástupcem (členem statutárního orgánu).

31. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 (R 37/20):„ Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se pravidla pro dodatečné schválení řídit ustanovením § 440 o. z., nikoliv (i) ustanovením § 446 o. z. (výjimku může představovat situace, kdy člen statutárního orgánu bude jednat jako zmocněnec v souladu s § 164 odst. 2 in fine o. z. a překročí plnou moc). Ustanovení § 431 o. z. nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat.“ 32. Soud na základě výše uvedeného uzavírá, že v řízení nebylo ani po doplnění dokazování prokázáno, že by došlo k dodatečnému schválení Provozní smlouvy ze strany žalované bez zbytečného odkladu ve smyslu shora citovaného ustanovení o.z. a judikatury NS ČR. Nebylo ani prokázáno, že by se o uzavření Provozní smlouvy dodatečně ještě před odvoláním [titul]. [příjmení] z funkce předsedy představenstva žalované dozvěděl některý z členů statutárního orgánu odlišný od člena, který neoprávněně jednal tj. od [titul]. [příjmení], popř. jiná osoba, jejíž vědomost o této skutečnosti lze přičítat obchodní společnosti a že by ze strany této osoby byla Provozní smlouva jakkoli schválena, a to ani následně po odvolání [titul]. [příjmení] z funkce předsedy představenstva žalované. To, že v rozhodné době nějakým způsobem dále probíhalo provozování seznamovacích letů pro veřejnost nelze samo o sobě posuzovat jako konkludentní schválení Provozní smlouvy, když z provedeného doplněného dokazování vyplynulo, že [titul]. [příjmení] přes snahu zástupců minoritních akcionářů žalované v jejích orgánech neposkytl nejen informace o uzavření Provozní smlouvy, ale v podstatě žádné konkrétní informace o chodu žalované, ze kterých by mohli tito zástupci zjistit cokoli o žalobcem tvrzených plnění poskytovaných žalované (subdodavatelských služeb) za účelem zajištění její činnosti.

33. Soud se proto nárokem žalobce zabýval coby možným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení při respektování závazného právního názoru odvolacího soudu vysloveného ve zrušovacím rozhodnutí, že prozatím žalobce dostatečně neprokázal rozsah ani výši těchto tvrzených plnění poskytnutých žalované žalobcem.

34. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ods.t 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

35. Předně co se týče vznesené námitky promlčení nároku na bezdůvodné obohacení do 11. 7. 2018 ve výši 162.000 Kč, soud setrvává na svém již dříve vysloveném právním názoru. U nároku na vydání bezdůvodného obohacení existuje dvojí, kombinovaná promlčecí doba, tj. subjektivní a objektivní. Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Počátek tříleté subjektivní promlčecí doby je v dané konkrétní věci třeba vztáhnout k okamžiku, kdy žalovaná dala žalobci jednoznačným způsobem najevo (mohl poprvé získat vědomost o tom), že se žalovaná Provozní smlouvu nehodlá řídit a závazky z ní plynoucí nehodlá plnit (tj. od okamžiku dovolání se neplatnosti Provozní smlouvy 11. 10. 2021), neboť až v tomto okamžiku se žalobce dozvěděl o možném bezdůvodném obohacení žalované na jeho úkor (k tomu viz. Usnesení NS ČR ze dne 14. 12. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4545/2010 nebo usnesení NS ČR ze dne 27. 3. 2007 sp. zn. 33 Odo 306/2005).

36. Z doplněného dokazování dále vyplynulo, že ani jeden z vyslechnutých zástupců žalobce se nebyl schopen hodnověrně vyjádřit ani k existenci, a tudíž ani k rozsahu tvrzených uskutečněných seznamovacích letů letadly žalobce ve prospěch žalované a ani k evidenci letů (kdo je měl evidovat), ani konkrétně k působení pana [příjmení] na letišti [obec] pro potřeby žalované. Žádné další důkazní návrhy k existenci a rozsahu předmětných tvrzených plnění žalobce pro žalovanou nebyly soudu předloženy. Dle názoru soudu není v tomto směru bez významu, že sám žalobce v řízení vedeném mezi týmiž účastníky u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 108/2021 ve svém vyjádření ze dne 21. 12. 2021 v této věci v pozici žalovaného uvádí, že účastníci sice v leteckých sezónách 2017 -2021 měli uzavřenou Provozní smlouvu, ta však předpokládala vzájemnou spolupráci, součinnost a objednávky (zde) žalované, přičemž v leteckých sezónách 2017 [číslo] (zde) žalobce žádné zákaznické požadavky a objednávky dle Provozní smlouvy neobdržel.

37. Žalobce v tomto směru v řízení uváděl svou důkazní nouzi prokázanou extrémní excesivitou právního jednání [titul]. [příjmení] při výkonu funkcí statutárního zástupce obou účastníků a odkazoval na vysvětlovací povinnost žalované. Žalovaná k výzvě soudu k její případné vysvětlovací povinnosti ve smyslu rozhodnutí NS ČR ze dne 21. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 2564/2019 uvedla, že za daných konkrétních okolností věci není dána nezbytná podmínka vysvětlovací povinnosti, a to že žalobce objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu. Bylo zcela v objektivní moci žalobce coby tvrzeného primárního poskytovatele plnění obstarat si doklady o jeho existenci a rozsahu a pokud tak neučinil, nemůže to jít k tíži žalované. Nepředání dokladů [titul]. [příjmení] tíží oba účastníky a není rozumný důvod, aby jeho negativní následky nesla v řízení žalovaná. Není důvodu, proč by takovými doklady měla disponovat žalovaná. Předmětné letadlo nevlastnila a neprovozovala a p. [příjmení] nebyl její zaměstnanec, tudíž žalovaná nemůže disponovat evidencí o jeho docházce, která jediná by byla způsobilá prokázat případný skutečný rozsah výkonu práce p. [příjmení] ve prospěch žalované a kterou má dle § 96 zákoníku práce vést zaměstnavatel.

38. Dle názoru soudu po provedeném doplněném dokazování nelze než přisvědčit výše uvedenému právnímu názoru žalované ohledně případně vysvětlovací povinnosti, tj. že z ničeho nevyplývá, že by žalovaná měla vést evidenci docházky p. [příjmení] či evidenci, které konkrétní lety uskutečněné z letiště [obec] byli žalobcem tvrzenou„ subdodávkou“ při poskytování seznamovacích letů. Současně nelze přičítat k tíži žalované prokázané zcela svévolné jednání [titul]. [příjmení] a jeho neinformování o dění v žalované. Bylo prokázáno, že zástupci menšinových akcionářů žalované vyvíjeli za působení [titul]. [příjmení] ve funkci předsedy představenstva snahu o získání informací o chodu žalované, avšak bezvýsledně. Současně z již dříve k důkazu provedené emailové konverzace [titul]. [příjmení] se členy výkonného výboru žalobce z listopadu 2017 (hlasování per rollam) a taktéž audionahrávky [titul]. [příjmení] vyplývá záměr [titul]. [příjmení] sdělovaný představitelům žalobce směřující ke zvyšování zadlužení žalované vůči žalobci za účelem navýšení akciového podílu žalobce na žalované.

39. Soud dodává, že s ohledem na prokázané specifické okolnosti věci, konkrétně na skutečnost, že žalobce byl minimálně v rozhodné době většinovým akcionářem žalované, lze mít pochybnost o tom, zda i v případě, že by byla existence a rozsah žalobcem tvrzených plnění pro žalovanou prokázána, by šlo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce, tj.„ o obohacení bez spravedlivého důvodu“ ve smyslu ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, neboť udržení provozuschopnosti letiště [obec] a provoz seznamovacích letů coby výdělečné činnosti žalované byl zcela logicky v zájmu a ve prospěch jak žalované, tak žalobce coby jejího většinového akcionáře a„ spravedlivý důvod“ poskytování těchto plnění žalobcem žalované lze spatřovat v záměru, aby byl ochráněn majetek žalobce, jak ostatně uvedl ve své výpovědi p. [příjmení]. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v rozsahu po částečném pravomocném skončení věci v plném rozsahu výrokem I. rozsudku zamítl.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř). Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí proto nárok na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalované na náhradě nákladů řízení náleží odměna advokáta za zastupování v řízení v celkové částce 328.380 Kč; a to odměna za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 1.561.590 Kč dle § 7 bodu 6 vyhl. v částce 14.580 Kč za úkon právní služby, a to 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 28. 7. 2021, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 11. 10. 2021. Dále náleží žalované odměna advokáta za 8 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. ve výši 1.348.252 Kč, neboť v části o zaplacení částky 213.338 Kč byla věc vyloučena k samostatnému řízení a v rámci tohoto samostatného řízení bylo rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení z této vyloučené částky nároku uplatněného žlaobcem. Z tarifní hodnoty ve výši 1.348.252 Kč proto náleží žalované odměna advokáta dle § 7 bodu 6 vyhl. v částce 13.700 Kč za úkon právní služby za tyto úkony právní služby: 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 25. 2. 2022, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 5. 4. 2022, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 23. 5. 2022 - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., 2 úkony za účast u jednání dne 27. 1. 2022, 3 úkony za účast u jednání dne 14. 4. 2022 - obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Dále náleží žalované odměna za 8 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. ve výši 897.697,64 Kč (po částečném zastavení řízení) dle § 7 bodu 6 vyhl. v částce 11.900 Kč za úkon právní služby: 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 25. 7. 2022, 1 úkon za písemný závěrečný návrh ze dne 21. 9. 2022, 1 úkon za odvolání ze dne 14. 10. 2022 1 úkon za vyjádření k odvolání žalobce ze dne 16. 11. 2022 – vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., 2 úkony za účast u jednání dne 2. 6. 2022, 1 úkon za účast u jednání dne 8. 9. 2022, 1 úkon za účast u odvolacího jednání dne 31. 1. 2023 - vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Dále náleží žalované odměna za 8 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. ve výši 418.570,64 Kč (po částečném pravomocném skončení řízení) dle § 7 bodu 6 vyhl. v částce 9.980 Kč za úkon právní služby: 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 24. 4. 2023, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 25. 8. 2023, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 18. 12. 2023 - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl., 2 úkony za účast u jednání dne 14. 8. 2023, 1 úkon za účast u jednání dne 16. 10. 2023, 1 úkon za účast na jednání dne 7. 12. 2023 a 1 úkon za účast na jednání dne 23. 1. 2024 - vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Na náhradě hotových výdajů advokáta žalované náleží částka 8.100 Kč, a to za 27 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. a na náhradě za promeškaný čas dle § 14 vyhl. 6.200 Kč za 62 půlhodin strávených na cestě k jednání a zpět (7 x cesta k jednání a zpět po 8 půlhodinách a 1 x cesta k jednání a zpět po 6 půlhodinách). Dále žalované náleží na náhradě nákladů řízení cestovné, a to 7 x k jednání soudu na trase Praha - Trutnov a zpět (7 x 316 km) a 1 x k jednání soudu na trase Praha – Hradec Králové a zpět (234 km) v celkové požadované částce 8.648,57 Kč a zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 20.929 Kč. Zástupce žalované je plátcem DPH, proto náleží k náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř tj. z částky 351.328,57 Kč ve výši 73.779 Kč. Soud výrokem III. rozsudku uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení v celkové výši 446.036,60 Kč. Náhrada nákladů řízení se podle § 149 odst. 1 o.s.ř. hradí zástupci žalované.

41. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení vznikla žalobci povinnost nahradit státu jím zálohované náklady řízení. Stát hradil svědečné [jméno] [příjmení] za svědeckou výpověď podanou dne 14. 4. 2022, které činilo celkem 4.111 Kč a za doplňující svědeckou výpověď podanou dne 14. 8. 2023 ve výši 1.955 Kč. Dále stát hradil svědečné [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 3.552 Kč, svědečné [jméno] [příjmení] ve výši 1.994 Kč a svědečné [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 4.369 Kč. Soud proto uložil výrokem III. rozsudku žalobci nahradit státu jím zálohované náklady řízení v celkové výši 15.981 Kč.

42. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.

Poučení