19 C 187/2021-133

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. k následujícím nemovitým věcem: -) jednotka [číslo] vymezená podle zákon o vlastnictví bytů, způsob využití byt, umístěná v budově bytového domu [adresa], část [územní celek], postavené na pozemku parc. st. [číslo], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] ke společným částem bytového domu [adresa], postavenému na pozemku parc. č. st. [číslo], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [číslo], zapsaný na listu vlastnictví [číslo]; -) jednotka [číslo] vymezená podle zákon o vlastnictví bytů, způsob využití garáž, umístěná v budově bytového domu [adresa], část [územní celek], postavené na pozemku parc. st. [číslo], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] ke společným částem bytového domu [adresa], postavenému na pozemku parc. č. st. [číslo], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [číslo], zapsaný na listu vlastnictví [číslo]; vše v [katastrální uzemí] u [obec], obci [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] je žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše odpovídající 100 % účelně vynaložených nákladů bude určena samostatným usnesením, ve lhůtě tří dnů od právní moci samostatného usnesení, kterým bude určena výše nákladů, a to jednak v částce odpovídající nákladům na ustanoveného advokáta České republice na účet Okresního soudu v Olomouci, a jednak v částce odpovídající zbylým účelně vynaloženým nákladům řízení žalobce k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 28. 7. 2021 u Okresního soudu v Olomouci domáhal určení toho, že je vlastníkem podílu id. k nemovitým věcem (dále jen„ nemovitosti“) uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že se žalovaná stala vlastníkem nemovitostí na základě absolutně neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva [číslo] ze dne [datum] a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006. Ten konstatuje, že smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Předchozím zapsaným vlastníkem nemovitosti byla bývalá manželka žalobce [jméno] [příjmení]. Ta ji nabyla za doby trvání manželství s žalobcem na základě kupní smlouvy ze dne 27. 9. 2005, když manželství uzavřeli dne 28. 2. 1987 a k rozvodu došlo dne 25. 11. 2010. Skutečnými vlastníky tedy byli a jsou SJM [celé jméno žalobce], respektive jejich zaniklé SJM, které bylo vypořádáno ohledně nemovitostí zákonnou fikcí. Nemovitosti sice byly předmětem řízení o vypořádání SJM, nicméně ve vztahu k nim bylo usnesením ze dne 28. 4. 2021 řízení zastaveno. Jelikož od rozvodu uplynuly již více než 3 roky, dle zákonné fikce náleží každému z manželů id. nemovitostí. Naléhavý právní zájem žalobce spatřoval v rozporu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným právním stavem.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává ani zčásti a ani co do základu a navrhla zamítnout žalobu v celém rozsahu. Uvedla, že je to ona, kdo je řádným a plnoprávným vlastníkem nemovitostí, nesouhlasí s tím, že by smlouva o zajišťovacím převodu práva byla absolutně neplatná. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobce, že předmětné nemovitosti jsou v SJM [celé jméno žalobce]. [jméno] [příjmení] uhradila kupní cenu za předmětné nemovité věci ze svých vlastních a výlučných finančních prostředků, respektive z půjčených finančních prostředků. Pokud žalobce tvrdí, že nemovité věci jsou v SJM, pak také půjčka na úhradu kupní ceny musí být v SJM. Nemovitosti nespadají do zaniklého SJM manželů [příjmení] a proto nemůže být smlouva o zajišťovacím převodu práva absolutně neplatná. Rovněž žalovaná vznesla námitku vydržení s ohledem na stálý a trvalý stav vlastnictví žalované k předmětným nemovitým věcem. Soud učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva [číslo] ze dne 3. 10. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou jako nabyvatelem a [jméno] [příjmení] jako převodcem, předmětem převodu jsou nemovitosti pro pohledávku za [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27. 9. 2005 s datem splatnosti dne 27. 9. 2010 ve výši 4 100 200 Kč. Podle čl. III.„ Předmět smlouvy“ bodu 3.1. dochází k převodu vlastnického práva k předmětu převodu specifikovanému v části C smlouvy z převodce na nabyvatele. Podle čl. VI.„ Rozvazovací podmínka“ bod 6.1. nabyvatel a převodci se dohodli, že ujednání, které je obsaženo v následující větě, je ujednání o rozvazovací podmínce. Nabyvatel a převodci se dohodli, že pokud převodci řádně a včas uhradí svůj závazek dle části D této smlouvy, tj. vrátí nabyvateli veškeré peněžité plnění mu poskytnuté, včetně příslušenství a v daném termínu, pak již nastalé právní účinky dle této smlouvy pominou a vlastnické právo k nemovitostem či jiným věcem zajištěným touto smlouvou přejde zpět na převodce B, dle této smlouvy. Podle čl. VII.„ Realizace předmětu zajišťovacího převodu“ bod 7.1. nabyvatel a převodci se dohodli, že pokud převodce řádně a včas neuhradí svůj závazek uvedený v části D. této smlouvy, respektive budou-li převodci v prodlení víc jak 5 dnů s úhradou svého závazku, pak k přechodu vlastnického práva k předmětu převodu zpět na převodce nedojde a nabyvateli nevznikne povinnost uvedená v čl. IV., bod 4.1. a čl. VI., bod 6.

1. Ze zajišťovacího převodu vlastnického práva se tak stane převod trvalý, neomezený a bezpodmínečný. Smlouva obsahuje ověřené podpisy [jméno] [příjmení] za žalovanou a [jméno] [příjmení].

4. Z první strany kupní smlouvy [číslo] bez uvedení data bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující uzavřeli smlouvu o převodu vlastnictví jednotek k předmětným nemovitostem.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 31. 12. 2005 bylo zjištěno, že jde o LV [číslo] k předmětným nemovitostem a jako vlastník je evidována [jméno] [příjmení], nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne 27. 9. 2005 s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 11. 2005.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 5. 1. 2021 bylo zjištěno, že jde o LV [číslo] k předmětným nemovitostem a jako vlastník je evidována žalovaná, nabývacím titulem je smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne 3. 10. 2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 11. 2008.

7. Z rozsudku Okresního soudu ve [město] ze dne 25. 11. 2010, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím bylo pravomocně ke dni 30. 5. 2011 rozvedeno manželství žalobce a [jméno] [příjmení] uzavřené dne 28. 2. 1987.

8. Z usnesení [název soudu] ze dne 28. 4. 2021, č. j. [číslo jednací] (PM nabylo dne 9. 6. 2021), bylo zjištěno, že řízení o vypořádání zaniklého SJM žalobce a [jméno] [příjmení] bylo v části týkající se, mimo jiné, nemovitostí zastaveno, jelikož v této části vzal žalobce žalobu o vypořádání SJM zpět a žalovaná se zpětvzetím souhlasila.

9. Z lustrace v ISZR k osobě žalobce bylo zjištěno, že žalobce je rozvedený. Z lustrace v ISZR k osobě žalované bylo zjištěno, že statutárním orgánem žalované je [jméno] [příjmení]. Z výpisu z insolvenčního rejstříku žalované bylo zjištěno, že žalovaná není v insolvenci.

10. Z přípisu ze dne 5. 1. 2010 adresovaného žalované a podepsaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jím informuje žalovanou, že nebude schopna dostát svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Navrhuje k vyřešení situace uzavřít dohodu o ukončení platnosti smlouvy s narovnáním.

11. Z prohlášení o zániku pohledávek a závazků, jejímiž stranami byla žalovaná jako věřitel a [jméno] [příjmení] jako dlužník ze dne 29. 9. 2010 podepsané za žalovanou [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je v ní uvedeno, že mezi věřitelem a dlužníkem v minulosti byly obchodní vztahy, které vznikly na základě neuhrazených směnek, které dlužník vystavil na původního věřitele a žalovaná je získala postoupením. Došlo k předání originálu směnek dlužníkovi a byla vystavena jedna směnka na celkovou částku 4 100 200 Kč. Dne 3. 10. 2008 byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva, kde bylo dohodnuto, kdy a jak bude celý dluh uhrazen. Dlužník poslal dne 5. 1. 2010 dopis, ve kterém navrhuje, aby smlouva byla považována za trvalý stav a všechny pohledávky a závazky zanikly, tedy věřitel si ponechá za úhradu pohledávky předmět smlouvy o zajišťovacím převodu práva a bude tak považovat pohledávku za uhrazenou.

12. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 11. 3. 2020, č. j. [číslo jednací], ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] proti povinné [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl do řízení k vymožení pohledávky ve výši 4 100 200 Kč přibrán žalobce, jako bývalý manžel povinné.

13. Důkazní návrh žalované na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a žalobce na provedení důkazu exekučními spisy, notářským zápisem a spisem PČR byly zmítnuty pro nadbytečnost, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl zcela zjištěn z provedených důkazů. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobce uzavřel dne 28. 2. 1987 manželství s [jméno] [příjmení]. Za doby trvání manželství, kupní smlouvou ze dne 27. 9. 2005 [jméno] [příjmení] koupila předmětné nemovitosti, v katastru nemovitostí byla evidována jako jejich vlastník. Dne 3. 10. 2008 uzavřela [jméno] [příjmení] se žalovanou smlouvu o zajišťovacím převodu práva k nemovitostem pro pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27. 9. 2005 s datem splatnosti dne 27. 9. 2010 ve výši 4 100 200 Kč. Tato smlouva obsahovala ujednání, že„ nabyvatel a převodci se dohodli, že pokud převodce řádně a včas neuhradí svůj závazek uvedený v části D. této smlouvy, respektive budou-li převodci v prodlení víc jak 5 dnů s úhradou svého závazku, pak k přechodu vlastnického práva k předmětu převodu zpět na převodce nedojde a nabyvateli nevznikne povinnost uvedená v čl. IV., bod 4.1. a čl. VI., bod 6.

1. Ze zajišťovacího převodu vlastnického práva se tak stane převod trvalý, neomezený a bezpodmínečný“. Žalovaná byla s právními účinky vkladu práva ke dni 12. 11. 2008 evidována jako vlastník nemovitostí, kdy právním titulem byla smlouva o zajišťovacím převodu práva. Přípisem ze dne 5. 1. 2010 [jméno] [příjmení] sdělila žalované, že nebude schopna dostát svým závazkům a navrhla k vyřešení celé situace uzavřít dohodu o ukončení platnosti výše uvedené smlouvy s narovnáním. Prohlášením o zániku pohledávek a závazků ze dne 29. 9. 2010 žalovaná na tento dopis reagovala tak, že uvedla, že [jméno] [příjmení] ve svém dopise měla navrhnout, aby smlouva o zajišťovacím převodu práva byla považována za trvalý stav a že všechny pohledávky a závazky zanikly. Zároveň označil jako právní důvod dluhu směnku na částku 4 100 200 Kč. Dne 25. 11. 2010 (PM 30. 5. 2011) bylo rozhodnuto o rozvodu manželství žalobce a [jméno] [příjmení]. Dne 28. 4. 2021 (PM 9. 6. 2021) bylo rozhodnuto o zastavení řízení o vypořádání SJM ve vztahu k předmětným nemovitostem. Pro pohledávku [jméno] [příjmení] v identické výši jako byla částka, pro kterou byla uzavírána smlouva o zajišťovacím převodu práva a o které žalovaná tvrdila, že byla uhrazena je vedena exekuce pro oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení].

15. Podle § 3028 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

16. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).

17. Podle § 169 písm. e) o. z., ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

18. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 143 odst. 1 písm. a) o. z., společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

20. Podle § 150 odst. 4 o. z., nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

21. Podle § 129 odst. 1 o. z., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

22. Podle § 130 odst. 1 o. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

23. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. S ohledem na skutečnost, že žalobce podal určovací žalobu, se soud nejprve zabýval otázkou, zda má na určení vlastnického práva k nemovitostem naléhavý právní zájem. V katastru nemovitostí byla jako vlastník předmětných nemovitostí uvedena žalovaná. Bez toho, aby došlo k určení vlastnictví žalobce pravomocným rozhodnutím soudu ve věci samé, by se nemohl domoci změny tohoto zápisu v katastru nemovitostí. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem má.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s bývalou manželkou žalobce dne 3. 10. 2008 smlouvu o zajišťovacím převodu práva k předmětným nemovitostem, které [jméno] [příjmení] nabyla za doby trvání manželství s žalobcem. Smlouva obsahovala ujednání, dle kterého v případě, že závazek [jméno] [příjmení] ze smlouvy nebude splněn, stane se ze zajišťovacího převodu vlastnického práva převod trvalý, neomezený a bezpodmínečný. Jedná se tak bezesporu o ujednání o tzv. propadné zástavě, které je nepřípustné dle § 169 odst. 1 písm. e) o. z. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je nutné smlouvu obsahující takovéto ujednání, považovat za absolutně neplatnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006 výrok III.„ Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky.“, či např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1685/2014).

27. Lze tedy konstatovat, že pokud smlouva o zajišťovacím převodu práva neobsahovala ujednání o vypořádání stran v případě neuhrazení zajištěné pohledávky, např. ve formě vydání tzv. hyperochy po zpeněžení nemovitostí, je tato smlouva absolutně neplatná a k převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou na základě této smlouvy nedošlo. Z tohoto důvodu pak již nebylo třeba se dále zabývat žalovanou doloženou komunikací z roku 2010 mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou (ze které se podává značný rozdíl mezi návrhem [jméno] [příjmení] a interpretací tohoto návrhu ze strany žalované a právní důvod uzavření předmětné smlouvy uvedený žalovanou v prohlášení o zániku pohledávky se neshoduje s právním důvodem uvedeným v samotné smlouvě), a rovněž ani nebylo třeba řešit skutečnost, že pro pohledávku identické výše je vedeno v současnosti exekuční řízení vůči [jméno] [příjmení] a oprávněným je třetí osoba.

28. Pokud jde o námitku žalované, že [jméno] [příjmení] uhradila kupní cenu za předmětné nemovité věci z půjčených finančních prostředků a nemovitá věc tak nespadá do SJM bývalých manželů tato je nedůvodná. I pokud by si žalovaná na koupi nemovitostí půjčila finanční prostředky, staly se nemovitosti součástí SJM, na rozdíl od tohoto závazku. Soud odkazuje opět na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, která říká, že„ majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů; součástí společného jmění nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají.“ (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020) nebo„ z výše uvedené judikatury totiž vyplývá obecný závěr, že v případě závazku i jen jednoho z manželů, na základě kterého tento manžel získává za trvání manželství finanční prostředky, tvoří věci nabyté za tyto finanční prostředky součást společného jmění manželů bez ohledu na to, že závazek součástí společného jmění manželů být nemusí.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020). Z tohoto důvodu soud neprováděl dokazování k tvrzení žalované, že [jméno] [příjmení] nabyla nemovitosti z jí půjčených finančních prostředků, jelikož tato skutečnost nebyla způsobilá cokoliv změnit na tom, že předmětné nemovitosti byly nabyty za doby trvání manželství a byly tedy součástí SJM manželů [příjmení].

29. Soud proto uzavírá, že k převodu vlastnického práva na žalovanou na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva [číslo] ze dne 3. 10. 2008 nedošlo a předmětné nemovitosti zůstaly ve společném jmění manželů [jméno] a [celé jméno žalobce]. Manželství manželů [příjmení] pak bylo dne 30. 5. 2011 pravomocně rozvedeno. Od rozvodu tak uplynulo téměř 11 let. Vzhledem ke skutečnosti, že usnesením [název soudu] ze dne 28. 4. 2021, č. j. [číslo jednací] (PM nabylo dne 9. 6. 2021) došlo k zastavení řízení o vypořádání SJM ve vztahu k nemovitostem, nastala ohledně nich fikce vypořádání dle ustanovení § 150 odst. 4 o. z., a [jméno] a [celé jméno žalobce] se dne 1. 6. 2014 stali jejich podílovými spoluvlastníky. Lze proto uzavřít, že žalobce je, s ohledem na shora uvedené, z titulu zákonné fikce vypořádání SJM, vlastníkem id. předmětných nemovitých věcí.

30. Za nedůvodnou pak soud považuje žalovanou vznesenou námitku vydržení, když dobrou víru nelze odvozovat od absolutně neplatného nabývacího titulu. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1685/2014, dle něhož„ je třeba vyloučit dobrou víru u věřitele, na nějž dlužník v rámci zajištění„ převedl“ své vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na základě absolutně neplatné smlouvy podle § 39 o. z., kdy vadou převodní smlouvy, jež způsobuje její absolutní neplatnost, je účastníky sjednané a zákonem nepřípustné„ propadnutí“ dlužníkova zajištěného majetku v okamžiku prodlení s úhradou jeho dluhu vůči věřiteli, jemuž v případě platnosti smlouvy mohlo svědčit pouze„ podmíněné“ vlastnictví k této nemovitosti. Dovolatel tedy nemůže dovozovat svou oprávněnou držbu ze svého subjektivního pohledu, z právního omylu spočívající v jeho případné neznalosti tehdejšího občanského zákoníku v otázce právních důsledků při sjednání tzv. propadných zástav; dovolatelovu držbu předmětné bytové jednotky, s ohledem na provedený vklad vlastnického práva v jeho prospěch přísl. Katastrálním úřadem, tak není možné považovat za oprávněnou, neboť z vyložených důvodů tato držba nespočívá na objektivně omluvitelném důvodu.“ 31. Na základě všech výše uvedených skutečností soud podané žalobě vyhověl.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal plně procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 100 %, s tím, že jejich přesná výše bude vyčíslena samostatným usnesením, jelikož v době vyhlašování rozsudku dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech zastoupení po dobu, kdy byl zástupce žalobce ustanoven soudem. Za platební místo soud určil, v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř., pro náhradu nákladů ustanoveného zástupce účet Okresního soudu v Olomouci a pro náhradu zbývajících nákladů zástupce žalobce.

33. Výrokem III. rozhodl soud, v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o tzv. přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného, jelikož žalobce byl od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu v plném rozsahu vyhověl.

Poučení