19 C 199/2020-112

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] : bytem: [adresa žalobce] právní zástupce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, sídlem: [adresa] proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429, : sídlem: Vyšehradská 424/16, 128 10, Praha 2 – Nové Město jednající: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem: Rašínovo nábřeží 42, 120 00 Praha 2 o zaplacení 342 432 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 328 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 16. 4. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 14 342 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky původně ve výši 709 747 Kč jako náhrady škody dle z. č. 82/1998 Sb. spočívající v dílčích nárocích spočívajících v úkonech právní služby, cestovného a ubytování vzniklých z titulu nezákonného trestního stíhání a vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl, že trestní stíhání bylo proti němu zahájeno 20. 3. 2008 pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, následně dne 5. 10. 2010 byla podána obžaloba k soudu a po proběhnutí hlavních líčení byl ve věci žalobce obžaloby zproštěn rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 18. 9. 2014, č. j. [spisová značka]. I po podání odvolání ze strany státního zástupce byl zprošťující výrok potvrzen soudem odvolacím dne 8. 12. 2017. Právní moci nabylo usnesení odvolacího soudu 8. 12. 2017. Žalobce u žalované uplatnil nároky na poskytnutí náhrady škody spočívající v nákladech obhajného, cestovného a ubytování, které musel vynaložit v příčinné souvislosti s předmětným odpovědnostním titulem. Žalovaná v zákonné šesti měsíční lhůtě na nárok nikterak nereagovala.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků na náhradu škody dle zákona č. 82/98 Sb. žalobcem u žalované v podobě obhajného, cestovného a nároku na ubytování žalobce z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] dne 15. 10. 2019. Pro absenci přílohového spisu nedošlo k věcnému vyřízení nároku. Žalovaná sporovala řádnou úhradu náhrady nákladů obhajoby předmětnými fakturami, které žalobce založil, taktéž poukazovala na úhradu [právnická osoba] [anonymizováno]. Advokátní kanceláři [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v letech 2008 až 2011 za blíže nespecifikované právní služby částkou 343 757 Kč, přičemž sporovala žalobní tvrzení žalobce, že by tato firma uhradila z titulu vzájemné půjčky obhajné za žalobce. Žalovaná se následně vyjadřovala k jednotlivým úkonům právní služby, když uváděla úkony, které nedohledala, a které sporuje, taktéž pak sporovala porady s klientem, které nebyly provázané s úkony v trestním řízení. Pokud jde o náhradu nákladů cestovních výdajů a promeškaného času, včetně náhrady nákladů na ubytování, které žalobce uplatnil, žalovaná poukazovala na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 736/2012 a nárok na náhradu cestovních výdajů, promeškaného času a ubytování, shledávala nedůvodným. Uváděla trvalý pobyt žalobce v okrese [obec], kde se nachází mnoho advokátů specializujících se na trestní právo, přesto se však žalobce rozhodl pro advokáta se sídlem v [obec], vzdáleného cca 306 km od [obec], kde byla věc projednávána soudně. Nad rámec shora uvedených obranných tvrzení žalovaná závěrem taktéž sporovala sazbu DPH, která byla úhrnně uplatňována za celé období v částce 21%, avšak v jednotlivých obdobích výkonu jednotlivých úkonů byla rozdílná.

3. Podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 vzal žalobce částečně žalobu zpět co do částky 367 315 Kč a žádal žalobu v tomto rozsahu zastavit. Zároveň žalobce rozšířil žalobu o zákonné úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky, která zůstala aktuální předmětem řízení, ve výši 342 432 Kč. Procesnímu návrhu žalobce na částečné zastavení žaloby, včetně návrhu na rozšíření žaloby týkající se zákonným úroků z prodlení soud vyhověl 10. 5. 2022.

4. Ke sporným úkonům obhajoby, cestovného a ubytování, které zůstaly aktuálně předmětem řízení, soud prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázán následující průběh hlavních líčení: z protokolu o hlavním líčení ze 4. 9. 2014 vyplývá, že bylo zahájeno v 08:30 hodin a 11:05 hodin skončeno, z protokolu ze 4. 10. 2011 zahájeno v 08:15, skončeno v 14:55 hodin, 6. prosince 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 09:45 hodin, z 8. 2. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, v 11:50 ukončeno, 9. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, ukončeno v 11:10 hodin, 10. 1. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, ukončeno v 10:10 hodin, 11. 1. 2012 zahájeno v 08. 15. hodin, skončeno v 09:50 hodin, 11. 4. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 08:50 hodin, 11. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, skončeno v 11:20 hodin, 12. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, ukončeno v 11:15 hodin, 12. 12. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 14:15 hodin, 13. 12. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 13:30 hodin, 14. 12. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 09:10 hodin, 15. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, skončeno v 11:30 hodin, 16. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, skončeno v 11. 25 hodin, 18. 9. 2014 zahájeno v 08:30 hodin, ukončeno v 10:35 hodin, 19. 10. 2011 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 10:15 hodin, 20. 6. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno ve 13:00, 21. 6. 2011 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 11:45 hodin, 22. 6. 2011 zahájeno 08:15 hodin, skončeno 13:50 hodin, 23. 6. 2011 zahájeno v 08:15 hodin, ukončeno ve 14:05 hodin, 26. 6. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, ukončeno v 14:25 hodin, 27. 6. 2011 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 11:45 hodin, 27. 6. 2012 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 11:30 hodin, 28. 6. 2011 zahájeno v 08:15 hodin, skončeno v 13:00 hodin. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí] má soud za prokázáno, že žalobce byl zproštěn obžaloby, a to dílem dle jednotlivých skutků, které mu byly kladeny za vinu, dle ustanovení § 226 písm. a) a dílem dle § 226 písm. c) trestního řádu (rozsudek čítá 405 stran textu). Z rozsudku Vrchního soudu v Praze z 8. 12. 2017 č. j. [spisová značka] má soud za prokázáno skutkové tvrzení ohledně potvrzení ve vztahu k žalobci výroku soudu první instance ohledně zproštění žalobce obžaloby. Z faktury odměn a výdajů advokáta vystavené Advokátní kanceláří [příjmení] [anonymizováno] [ulice] z 12. 6. 2011 se splatností 5 dnů od doručení faktury [anonymizováno] [rok] [číslo], klient [právnická osoba], má soud za prokázáno účtování částek za právní služby včetně DPH ve výši 40 800 Kč k proplacení. Z výpisu z běžného účtu z 5. 6. 2012 se podává proplacení této částky [právnická osoba] [anonymizováno]. Z faktury vystavené touž Advokátní kanceláří z 12. 6. 2011, [anonymizováno] [rok] [číslo] na částku 72 000 Kč klientovi [právnická osoba] za právní služby, má soud za prokázáno účtování této částky, včetně následné úhrady dne 1. 9. 2011, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu. Z hotelového účtu, daňového dokladu [číslo] [příjmení] [příjmení] z 18. 10. 2011 a 19. 10. 2011 vyplývá účtované ubytování, vystavené [jméno] [příjmení], v částce 2 190 Kč, z hotelového účtu daňového dokladu [číslo] s datem od 3. 4. 2011 vyplývá vystavení faktury na částku 2 190 Kč týmž hotelem, na tutéž klientku. Z hotelového účtu daňového dokladu [číslo] z 29. 6. 2011 vyplývá opět účtování částky 6 570 Kč za ubytování. Dále z příjmového pokladního dokladu ze dne 6. 10. 2009 na Advokátní kancelář [příjmení] [anonymizováno] [ulice] vyplývá vystavení faktury na částku 520 Kč za ubytování [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova]. K poradám klienta a obhájce žalobce předložil následující doklady, a to potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], s uvedením dat 27. 3. 2008, porada od 10:00 do 12:30 hodin, 28. 5. 2008 od 16:00 do 18:00 hodin, 1. 9. 2008 od 08:00 do 09:30 hodin, 5. 10. 2009 od 16:30 do 18:00 hodin, 26. 3. 2010 od 16:30 do 18:00 hodin, 9. 6. 2011 od 10:00 do 12:20 hodin, 21. 6. 2011 od 16:00 do 18:00 hodin, 22. 6. 2011 od 15:30 do 17:00 hodin, 3. 10. 2011 od 15:30 do 17:00 hodin, 10. 9. 2011 od 17: 00 do 19:00 hodin, 11. 12. 2012 od 16:00 do 17:30 hodin, 8. 9. 2014 od 17:00 do 18:30 hodin. Z příjmového pokladního dokladu k faktuře [číslo] na částku 1 300 Kč, vyplývá vystavení za ubytování [anonymizována tři slova] vystaveného zástupkyni žalobce 12. 9. 2014 s úhradou téhož dne. Z dohody o poukázce uzavřené mezi [celé jméno žalobce], jako poukazovatelem a [právnická osoba], poukázaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako poukazníkem ze dne 27. 3. 2008, vyplývá uzavření této dohody z titulu vzájemné půjčky. K prokázání výše a účelnosti cestovného byl předložen velký technický průkaz vozidla [registrační značka] a [anonymizováno]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 27. 3. 2008 na částku 250 Kč od [celé jméno žalobce], má soud za prokázáno úhradu za právní služby, které vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z příjmového pokladního dokladu z 23. 9. 2014 na částku 121 000 Kč má soud za prokázáno vystavení dokladu na touž advokátní kanceláří žalobce na úhradu právních služeb. Z plné moci podepsané [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], včetně smlouvy o poskytování právní služby z 27. 3. 2008 má soud za prokázáno převzetí právního zastoupení, z faktury adresované žalobci ze strany advokátní kanceláře z 31. 1. 2013 se splatností 7 dnů od doručení v částce 34 653 Kč za právní služby, má soud za prokázáno účtování těchto právních služeb, včetně údaje o složené záloze ve výši 60 000 Kč, která byla započtena na úhradu faktury č. [rok] [číslo] na částku 32 616 Kč, a částečně faktury č. [rok] [číslo] na částku 62 037 Kč. Z výpisu transakcí [anonymizována dvě slova] ohledně úhrady částky 34 653 Kč má soud za prokázáno úhradu této částky 7. 7. 2014. Ze strany advokátní kanceláře byla dále fakturována odměna výdajů advokáta 10. 5. 2012 žalobci se splatností 7 dnů od doručení vystavená původně [právnická osoba] [anonymizováno]., na částku 30 624 Kč za právní služby a následující úhrada této částky vyplývá z výpisu z účtu [obec] spořitelny dne 6. 9. 2012. Fakturou z 31. 8. 2011 vystavenou Advokátní kanceláří [právnická osoba] [anonymizováno]. se splatností 7 dnů od doručení č. [rok] má soud za prokázáno účtování částky 48 000 Kč za právní služby a její následnou úhradu 10. 10. 2011, jak vyplývá z výpisu z účtu [obec] [anonymizováno]. Další fakturou č. [rok] [číslo] vystavenou advokátní kanceláří [právnická osoba] s.r.o. na částku 10 560 Kč, vyplývá vyúčtování další odměny za právní služby co do zálohy a následná úhrada částky 10. 10. 2011. Další fakturace obhajného byla provedena fakturou [číslo] z 5. 11. 2009 se splatností 7 dnů od doručení, vystavenou advokátní kanceláří [celé jméno žalobce] v částce 57 120 Kč, přičemž k její úhradě došlo, jak vyplývá z výpisu z účtu z [obec] [anonymizováno], 2. 2. 2010, a dále fakturou [číslo] ze dne 6. 5. 2008, jímž byla poskytnuta záloha na poskytování právních služeb ve výši 50 000 Kč, a to dne 2. 7. 2008, jak vyplývá z následného výpisu z účtu [obec] [anonymizováno]. Právní zástupkyně žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], následně předložila taktéž osvědčení k registraci k DPH s tím, že je plátcem daně z přidané hodnoty s účinností od 1. 12. 2008, a taktéž předchozí osvědčení o registraci ze dne 14. 11. 2008, které bylo ukončeno ke dni 20. 9. 2009 z důvodu vydání rozhodnutí o ukončení platnosti osvědčení o registraci Finančním úřadem.

5. Z hotelového účtu, daňového dokladu [číslo] [příjmení] [příjmení], na částku 6 570 Kč, má soud za prokázáno účtování ubytování právního zástupce žalobce v datech 20. 6. až 23. 6. 2011, pokud jde o 3 noci, ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázáno čl. 31898, svazku 86 spisu, předvolání k hlavnímu líčení na dny 21., 22., 23., a dále 27., 28., 29. a 30. 6. 2011. Ze závěru protokolu o hlavnímu líčení z 28. 6. 2011 na čl. 32219 spisu, se podává, že závěrem předseda senátu nastínil další předpokládaný průběh hlavního líčení a vyzval přítomné obhájce a státního zástupce, aby písemně zaslali soudu stanovisko obžalovaných ohledně souhlasu se čtením výpovědí svědků a znaleckých posudků a hlavní líčení bylo následně skončeno.

6. Ze spisu dále vyplynulo, že nebyla konána hlavní líčení v datech 29. a 30. 6., naopak byly podány návrhy obhájců, pokud jde o písemná stanoviska stran čtení výpovědí a znaleckých posudků.

7. Na základě provedeného dokazování a ze shodných tvrzení účastníků soud učinil následující skutková zjištění: Proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání 20. 3. 2008 pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., 5. 10. 2010 pro uvedený trestný čin byla podána obžaloba a po proběhnutí hlavních líčení byl žalobce rozsudkem Krajského soudu v Plzni [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] obžaloby zproštěn. Po podaném odvolání byl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci potvrzen rozhodnutím soudu odvolacího z [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], rozhodnutí nabylo právní moci 8. 12. 2017. Žalobce u žalovaného dne 15. 10. 2019 uplatnil nároky na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném proti žalobci u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] v podobě obhajného, cestovného a nároku na ubytování. V šestiměsíční zákonné lhůtě nedošlo k věcnému vyřízení nároku. Spisovým materiálem bylo prokázáno trvání úkonů v trestním řízení týkající se hlavních líčení, žalobce předložil potvrzení o konaných poradách, ubytování, včetně jejich úhrady, taktéž vyúčtování cestovného a kopií velkého technického průkazu automobilu, jímž bylo vykonáno.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

10. Podle § 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uuplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Podle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoli s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

12. Podle § 8 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady v řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení, nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátu za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“).

14. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 8, § 31 odst. 1, 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení majetkových škod spočívající v dílčích nárocích obhajného, cestovného a náhrady nákladů za ubytování, které měly žalobci vzniknout v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání žalobce u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. To vše za situace, kdy původně žalobou uplatnil žalobce nárok ve výši celkově 709 747 Kč, následně po částečném zpětvzetí žaloby zůstal meritem řízení nárok ve výši 342 432 Kč s příslušenstvím. Žalovaná v zákonné šestiměsíční lhůtě poté, co žalobce předběžně řádně ve smyslu § 6, 14 a 15 OdpŠk své nároky u žalované uplatnil dne 15. 10. 2019, na nárok nehradila ani z části, a to pro absenci přílohového spisu, tedy se věcně nárokem nezabývala.

15. Soud zkoumal, zda-li jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu tak, jak ji žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno tak leží na žalobci.

16. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni v řízení pod sp. zn. [spisová značka], jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce z 20. 3. 2008 pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákona, když bylo prokázáno, že žalobce byl následně obžaloby zproštěn rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 18. 9. 2014, a po podaném odvolání ze strany státního zástupce byl tento potvrzen soudem odvolacím ze dne 8. 12. 2017 č. j. [spisová značka], s právní mocí 8. 12. 2017. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě, jak bylo konstatováno shora, byl žalobce obžaloby zproštěn, čím je dána odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobci z titulu nezákonného rozhodnutí.

17. Pokud jde o nároky na náhradu nákladů obhajného, soud uvádí následující výčet úkonů, které seznal důvodným: Pokud jde o úkony právního zastoupení vykonané od 27. 3. 2008 do 10. 12. 2009 (se sazbou DPH 19%), soud seznal důvodným celkem 18 úkonů právní služby á 2 300 Kč za každý provedený úkon dle § 10 odst. 3 písm. c), § 7 a § 13 odst. 4 AT, přičemž 7 z těchto 18 úkonů bylo účtováno včetně DPH s ohledem na potvrzení o registraci právního zástupce žalobce k DPH, 11 úkonů bez DPH, a to konkrétně za tyto úkony právní služby: 27. 3. 2008 příprava a převzetí obhajoby, 28. 5. 2008 jednání s klientem (16:00 – 18:00 hodin), 29. 5. 2008 účast na výslechu ([příjmení] – 08:15 až 11:20 hodin) za 2 úkony právní služby, 14. 8. 2008 účast na výslechu ([celé jméno žalobce], 13:00 až 14:00 hodin), 21. 8. 2008 účast na výslechu ([příjmení], 09:00 až 10:00 hodin), 28. 8. 2008 účast na výslechu ([příjmení] 09:00 až 10:00 hodin), 1. 9. 2008 jednání s klientem (08:00 až 09:30 hodin), 1. 9. 2008 účast na výslechu ([příjmení], 10:00 až 13:00 hodin), za 3 úkony právní služby, 2. 9. 2008 účast na výslechu ([příjmení], 09:00 až 10:00 hodin), 5. 10. 2009 jednání s klientem (16:30 až 18:00 hodin), 6. 10. 2009 účast na výslechu ([příjmení] a [příjmení], 09:00 až 12:20 hodin), za 2 úkony právní služby, 7. 10. 2009 účast na výslechu ([příjmení], [příjmení] a [příjmení], 09:00 až 13:30 hodin), za 3 úkony právní služby a z 10. 12. 2009 účast na výslechu ([příjmení], 09:00 až 10:00 hodin), tedy 7 úkonů x 2 300 + DPH ve výši 19 159 Kč, celkově 11 úkonů x 2 300 bez DPH, tedy v částce 25 300 Kč. V tomto období soud neshledal důvodnými vyúčtované úkony právní služby 27. 3. 2008 a 2. 4. 2008 za jednání s klientem, neboť nebyla prokázána účelnost konání těchto úkonů s ohledem na blízkou časovou souvislost dne 27. 3. 2008, tedy v tentýž den, konání přípravy a převzetí obhajoby, které bylo přiznáno, a opětovné jednání s klientem za dalších 5 dnů, 2. 4. 2008. Soud uvádí, že k těmto sporným úkonům právní služby žalobce uváděl pouze nutnost jejich provedení s ohledem na předpokládaný značný rozsah trestního řízení, který se následně ukázal být validním. I přesto soud s ohledem na konání následného jednání s klientem 28. 5. 2008, které následovalo tyto úkony, účelnými neshledává, neboť nebyla jejich účelnost blíže prokazována konkrétní sumarizací tvrzených důkazních prostředků, případně koncepce obhajoby tak, jak žalobce k jejich účelnosti (nekonkrétně) uváděl.

18. Pokud jde o následující období účtovaných úkonů obhajoby (s DPH 20%) za období 25. 3. 2010 do 14. 12. 2012, soud přiznal žalobci důvodných 49 úkonů obhajoby á 2 300 Kč plus DPH, tedy celkově v částce 135 240 Kč za tyto úkony právní služby: Prostudování spisu 25. 3. 2010 (12:00 až 13:15 hodin), 26. 3. 2010 jednání s klientem (16:30 až 18:00 hodin), 14. 10. 2010 návrh na vyloučení věci k samostatnému projednání, 9. 6. 2011 jednání s klientem (10:00 až 12:20 hodin), účast na hlavním líčení 21. 6. 2011 (08:15 až 11:45 hodin, 2 úkony právní služby), jednání s klientem 21. 6. 2011 (16:00 až 18:00 hodin), 22. 6. 2011 hlavní líčení (08:15 až 13:50 hodin, 3 úkony právní služby), 22. 6. 2011 jednání s klientem (15:30 až 17:00 hodin), 23. 6. 2011 hlavní líčení (08:15 až 14:05 hodin, 3 úkony právní služby), 27. 6. 2011 hlavní líčení (08:15 až 11:45 hodin, 2 úkony právní služby), 28. 6. 2011 hlavní líčení (08:15 až 13:00 hodin, 3 úkony právní služby), 13. 7. 2011 písemné podání soudu, návrhy svědků, 3. 10. 2011 jednání s klientem (15:30 až 17:00 hodin), 4. 10. 2011 účast na hlavním líčení (08:15 až 14:55 hodin, 4 úkony právní služby), 4. 10. 2011 jednání s klientem (17:00 až 19:00 hodin), 19. 10. 2011 hlavní líčení (08:15 až 10:15 hodin), 10. 1. 2012 hlavní líčení (08:15 až 10:10 hodin), uvedení substituce [anonymizováno] [příjmení], která byla prokázána z obsahu spisu, 11. 1. 2012 hlavní líčení (08:15 až 09:50 hodin), 8. 2. 2012 hlavní líčení (08:15 až 11:50 hodin, 2 úkony právní služby s uvedením substituce [anonymizováno] [příjmení]), 11. 4. 2012 hlavní líčení (08:15 až 08:50 hodin), 20. 6. 2012 hlavní líčení (08:15 až 13:00 hodin, 3 úkony právní služby), 26. 6. 2012 hlavní líčení (08:15 až 14:25 hodin, 4 úkony právní služby), 26. 7. 2012 vyjádření obžalovaného, 6. 12. 2012 účast na hlavním líčení (08:15 až 09:45 hodin), 11. 12. 2012 jednání s klientem (16:00 až 17:30 hodin), 12. 12. 2012 hlavní líčení (08:15 až 14:15 hodin, za 3 úkony právní služby), 13. 12. 2012 hlavní líčení (08:15 až 13:30 hodin, 3 úkony právní služby), a hlavní líčení 14. 12. 2012 (08:15 až 09:10 hodin). Pokud jde o tuto část účtovaných úkonů obhajoby, soud je seznal důvodnými v plné výši i pokud jde o jejich rozsah, účelnost i časovou náročnost, která byla prokázána spisovým materiálem.

19. Pokud jde o období následující, pokud jde o účtované úkony (DPH 21%) za období od 4. 9. 2014 do 18. 9. 2014, které zůstaly předmětem řízení, soud je seznal důvodnými v počtu 8 úkonů právní služby á 2 300 Kč plus DPH, celkově 22 264 Kč, když všechny účtované úkony právní služby seznal důvodnými. Konkrétně jde o tyto úkony právní služby: 4. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11:05 hodin), 8. 9. 2014 jednání s klientem (17:00 až 18:30 hodin), 9. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11:10 hodin), 11. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11:20 hodin), 12. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11:15 hodin), 15. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11:30 hodin), 16. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 11. 25 hodin), 18. 9. 2014 hlavní líčení (08:30 až 10:35 hodin). K jednotlivým úkonům právní služby pak náleží ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 AT žalobci nárok na zaplacení režijních paušálů, kdy soud uzavírá, že vázán žalobní petitem žalobce žádal pouze 51 paušálních částek hotových výdajů á 300 Kč, ač by mu náležel za každý úkon jednotlivý režijní paušál (75 x 300 Kč). Soud vázán žalobním petitem pak částku 15 300 Kč, která odpovídá násobku 51 úkonů právní služby x 300 Kč režijních paušálů, přiznal jako důvodnou. K jednotlivým režijním paušálům jednotlivých dílčích obdobích sazeb DPH, pak taktéž přiznal DPH, přičemž vázán žalobním petitem následně úkony režijních paušálů rozdělil na úkony účtované dle tabulky žalobce, 13 režijních paušálů přiznal se sazbou 19% (celkově 4 641 Kč), 28 režijních paušálů přiznal se sazbou 20% (10 080 Kč), a 8 režijních paušálů se sazbou 21% DPH, celkově (2 904 Kč).

20. Pokud jde o výpočet dalšího dílčího nároku v podobě cestovného k jednotlivým úkonům právní služby, které byly účtované shora, soud k jednotlivým dílčím nárokům vyhověl, krom nároku na cestovné z 27. 3. 2008 za cestu [obec] – [obec] – [obec], jednání s klientem, v celkové částce 1 978 Kč, promeškaného času 3 a půl hodin 700 Kč a DPH, a to z důvodu shodného, jako v rámci jednotlivých úkonů obhajoby, neboť tento úkon taktéž neshledal v rámci úkonu obhajoby důvodným. Následně přiznal žalobci cestovné k úkonu 29. 5. 2008 za cestu [obec] – [obec] – [obec] (účast na výslechu [příjmení]), ve výši 5 065 Kč, automobilem Škoda Octavia Combi v délce 588 km, náhrada 4,10 Kč/km, pohonné hmoty při průměrné spotřebě 8 l/100km, ceně benzínu 30,90 Kč dle vyhlášky č. 357/2007 Sb., sestávající se z částky 3 865 Kč a promeškaného času 6 hodin 1 200 Kč, cestovného v téže výši, včetně promeškaného času za úkon 14. 8. 2008, za cestu [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [celé jméno žalobce]), částku v téže výši za úkon 21. 8. 2008, cestovné na trase [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení]), cestovné v téže výši za úkon 28. 8. 2008 za cestu [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení]), cestovné v téže výši dne 1. 9. 2008 za cestu [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení]), cestovné v téže výši za úkon 2. 9. 2008 za cestu [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení]), dále za cestovné dne 6. 10. 2009 za cestu [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [anonymizováno], [příjmení]), automobilem Škoda Octavia Combi v délce 294 km, náhradu 3,9 Kč/km pohonné hmoty při průměrné spotřebě 8 l/100km a ceně automobilového benzinu 26,80 Kč dle vyhlášky č. 351/2008 Sb. v částce 1 777 Kč a promeškaného času 3 hodin 600 Kč, celkově v částce 2 377 Kč, dále za úkon 7. 10. 2009 na trase [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení], [příjmení], [příjmení]) v téže částce 2 377 Kč, za cestovné z 10. 12. 2009 na trase [obec] – [obec] – [obec], (účast na výslechu [příjmení]) v částce 3 554 Kč cestovného a 1 200 Kč promeškaného času, 588 km, celkově 4 754 Kč.

21. Za následující období bylo přiznáno cestovné v následující výši: 25. 3. 2010 za cestu [obec] – [obec] – [obec], (seznámení se spisem), automobil Škoda Octavia Combi v délce 588 km, náhrada 3,9 Kč/km pohonné hmoty při průměrné spotřebě 8 l/100km a ceně automobilového benzinu 95 oktanů 28,70 Kč dle vyhlášky č. 462/2009 v částce 3 643 Kč, včetně promeškaného času 6 hodin 1 200 Kč, celkově 4 843 Kč, 20. 6. 2011 za cestu [obec] – [obec], (účast na hlavním líčení) týmž automobilem dle vyhlášky č. 377/2010 Sb., délka trasy 294 km, náhrada 3,7 [spisová značka] pohonné hmoty při průměrné spotřeba shora uvedené a ceně automobilového benzínu 31,60 Kč v částce 1 831 Kč a promeškaný čas 3 600 Kč v částce celkově 2 431 Kč, táž částka byla přiznána za návrat na trase [obec] – [obec] dne 23. 6. 2011, za úkon 26. 6. 2011 cesta [obec] – [obec] na hlavní líčení v délce 204 km byla přiznána částka 1 831 Kč a 600 Kč promeškaného času, celkově 431 Kč, táž částka byla přiznána 29. 6. 2011 za cestu [obec] – [obec] návrat, dále tatáž částka byla přiznána za další jízdu na trase [obec] – [obec] na hlavní líčení 3. 10. 2011 a tatáž následně za návrat 4. 10. 2011 na trase [obec] – [obec]. Částka 2 431 Kč za cestovné a promeškaný čas byla přiznána taktéž k úkonu 18. 10. 2011 na trase [obec] – [obec] na hlavní líčení, a dále za návrat 19. 10. 2011 na trase [obec] – [obec]. 10. 4. 2012 za cestu [obec] – [obec] na hlavní líčení byla přiznána částka 2 211 Kč sestávající se z částky 1 611 Kč cestovného a náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč při délce trasy 294 km, náhrady 3,7 Kč/km pohonných hmot při průměrné spotřebě 5 l/100km a ceně automobilového benzinu 95 oktanů 34,90 Kč dle vyhlášky č. 429/2011 Sb., táž částka pak za návrat dne 11. 4. 2012 na trase [obec] – [obec], shodná částka pak dne 19. 6. 2012 na cestu [obec] – [obec] na hlavní líčení, táž částka pak 20. 6. 2012 návrat [obec] – [obec], táž částka byla přiznána v následujících dnech, a to 26. 5. 2012 za trasu [obec] – [obec] na hlavní líčení, 26. 6. 2012 za cestu [obec] – [obec] návrat, 5. 12. 2012 za cestu [obec] – [obec] na hlavní líčení, a 6. 12. 2012 za návrat [obec] – [obec], 11. 12. 2012 za cestu [obec] – [obec] na hlavní líčení, a 13. 12. 2012 za návrat [obec] – [obec].

22. Za následující období 8. 9. 2014 bylo přiznáno cestovné za úkon hlavního líčení [obec] – [obec] automobilem Škoda Octavia v délce 294 km, náhrada 3,7 Kč/km pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5 l/100km a ceně automobilového benzinu 35,70 Kč dle vyhlášky č. 435/2013 Sb. v částce 1 623 Kč, a promeškaný čas 3 hodiny 600 Kč, tedy v celkové částce 2 223 Kč. Táž částka byla přiznána za návrat dne 9. 9. 2014 na trase [obec] – [obec], shodná částka pak za úkon 11. 9. 2014 za cestu [obec] – [obec] na hlavní líčení, a táž částka za návrat 12. 9. 2014 za cestu [obec] – [obec]. K těmto jednotlivým promeškaným časům bylo přiznáno DPH ve výši 21%.

23. Pokud jde o poslední dílčí nárok, a to nárok na zaplacení výdajů za ubytování, soud má provedeným dokazováním za prokázáno, že byla nařízena celodenní hlavní líčení, konaná vždy od 08:00 hodin v [obec], přičemž advokátka se dopravovala z [obec], proto pro zajištění bezproblémové účasti zástupce u soudu v brzkých ranních hodinách na hlavní líčení, kde figurovalo větší množství obviněných, bylo nutné zajistit účast advokáta a tedy v některých dnech i ubytování. Pokud jde o jednotlivé výdaje na ubytování, tyto byly prokazovány listinnými důkazy ohledně fakturace ubytování, včetně jejich proplacení. Soud přiznal zástupci žalobce následující náklady vynaložené na ubytování: Dne 6. 10. 2009 až 7. 10. 2009 ubytování 1 noc, [anonymizována tři slova], v částce 520 Kč, 20. 6. 2011 až 23. 6. 2011 ubytování 3 noci, [příjmení] [příjmení], faktura [číslo] v částce 6 570 Kč, soud ponížil o 1 noc ubytování, které žalobce účtoval ve dne 26. 6. 2011 až 29. 6. 2011 v původním rozsahu 3 nocí, když vzal prokázané pouze 2 noci v [příjmení] [příjmení] dle faktury [číslo] jako důvodné, když z provedeného dokazování vyplynulo, že 28. 6. 2011 z protokolu o hlavním líčení vyplývá sdělení dalšího procesního postupu s tím, že následující hlavní líčení se nekonalo a zástupci stran byli vyzváni k písemnému podání návrhů. Soud proto přiznal ubytování pouze v částce 4 380 Kč odpovídajícím 2 nocím, které shledává důvodnými. Za ubytování ve dne 3. 10. 2011 až 4. 10. 2011, 1 noc v [příjmení] [příjmení], faktura [číslo] je důvodnou částka 2 190 Kč, za ubytování 18. 10. 2011 až 19. 10. 2011, 1 noc v [příjmení] [příjmení], faktura [číslo] taktéž částka 2 190 Kč, a za ubytování 11. 9. 2014 až 12. 9. 2014, 1 noc [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], faktura [číslo] částka 1 300 Kč. Celkově tak za ubytování seznal důvodnou částku 17 150 Kč.

24. Pokud jde tak o obrannou argumentaci žalované, která ubytování neshledávala důvodným s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2013 sp. zn. II. ÚS 736/12, soud neshledává tento judikát na předmětný případ použitelným, přičemž poukazuje na významné okolnosti tohoto řízení a v této projednávané věci trestního řízení soud neshledává překročení částky za právní služby částkou za cesty právního zástupce v poměru tak, jak byl uveden předmětným nálezem Ústavního soudu důvodnou. V předmětném případě nelze hovořit o skutečnosti, že nešlo o spor mimořádně náročný či komplikovaný, což dokládá i rozsah spisového materiálu, trestná činnost, pro kterou byl žalobce stíhán, a taktéž počet spoluobviněných, když žalobce správně poukazoval na skutečnost, že vzdálenost mezi městy [obec] – [obec] – [obec] (pokud jde o bydliště žalobce, konání hlavního líčení a sídlo advokáta) není tak velkou vzdáleností, jako v projednávaném nálezu Ústavního soudu, nedošlo pak ani k nepřiměřenému rozdílu mezi částkou, která představuje náklady za právní služby a cesty právního zástupce, konec konců toto vyplývá i z jednotlivých výpočtů a rozsahu obhajného. Žalobce čelil trestu odnětí svobody v trvání až 10 let, a to za situace, kdy šlo o bezúhonného, dosud netrestaného člověka. Bylo tedy na žalobci, aby si případně zvolil ve shodě s ústavně zaručeným právem na obhajobu daným článkem 37 odst. 2 a článkem 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a spolu s presumpcí neviny danou článkem 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které jsou základními podmínkami spravedlivého procesu dle článku 36 odst. 1 Listiny, svého obhájce, který jej bude řádně obhajovat. Žalobce potom správně poukazoval na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 83/96, případně I. ÚS 592/2000, ve kterém Ústavní soud zdůraznil, že právo na obhajobu je jedním z nejdůležitějších základních práv osob, proti nimž se trestní řízení vede, a směřuje k dosažení spravedlivého rozhodnutí. V projednávaném případě proto soud nedospěl k závěru, že by žalobce výběrem své právní zástupkyně, pokud jde o vzdálenosti sídla její advokátní kanceláře a svého bydliště, případně místa konání hlavních líčení u Krajského soudu v Plzni, se dopustil zneužití práva na právní pomoc, dle článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť tím nedospěl k předmětnému nepoměru hodnot obhajného a merita sporu, pokud jde o komplikovanost trestního řízení a možnost trestu odnětí svobody, která žalobci hrozila.

25. Závěrem proto soud uvádí, že za právní zastoupení s úkony se sazbou DPH 19%, resp. bez sazby 19%, za první období, soud přiznal žalobci částku 19 159 Kč (7 úkonů x 2 300 Kč + 19% DPH) a částku 25 300 Kč (11 úkonů x 2 300 Kč bez DPH), za obhajné se sazbou 20% DPH pak částku 135 240 Kč (49 úkonů x 2 300 Kč + DPH), a za obhajné se sazbou 21% DPH částku 22 264 Kč (8 úkonů x 2 300 Kč + DPH). Dále přiznal za jednotlivé režijní paušály k týmž úkonům obhajného tam, kde byly žádány žalobním nárokem za úkony původně v sazbě 19%, celkem 13 x 300 Kč režijního paušálu + 19% DPH v částce 4 641 Kč, se sazbou 20% DPH 28 režijních paušálů x 300 Kč v celkové částce 10 080 Kč, a se sazbou 21% DPH 8 úkonů x 300 Kč, ve výši celkově 2 904 Kč. Dále soud přiznal cestovné 6x 3 865 Kč, 2x 1 777 Kč a 1x 3 554 Kč bez DPH, celkově v částce 30 298 Kč, dále cestovné 34 402 Kč (sestávající se z částky 3 643 Kč, 8x 1 831 Kč, a 10x 1 611 Kč), dále 4x 1 623 Kč v částce 6 492 Kč, a pokud jde o promeškaný čas, včetně DPH k úkonům od 5. 10. 2009 do 10. 12. 2009 v celkové částce 2 400 Kč + DPH, v částce celkově 2 856 Kč, ve výši (19% DPH), následujícího cestovného týkající se promeškaného času 20x 600 Kč, 12 000 Kč + DPH 20% ve výši 14 400 Kč, a u DPH 21% k jednotlivým promeškaným časům 4x 600 Kč + DPH, celkově 2 904 Kč. Následně potom soud přiznával ubytování v celkové výši 17 150 Kč (520 Kč + 6 570 Kč + 4 380 Kč + 2 190 Kč + 1300 Kč).

26. Tímto výpočtem soud dospěl k závěru o odůvodněnosti nároku na náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce ve výši 328 090 Kč. S ohledem na skutečnost, že aktuálním předmětem nároku již zůstal nárok ponížený, pouze ve výši 342 432 Kč s příslušenstvím, soud pod výrokem I. žalobě vyhověl co do částky 328 090 Kč se zákonným úrokem žádaným ve výši dle předpisů práva občanského ve výši 10% ročně, řádně od uplynutí 6 měsíců do uplatnění nároku žalobce u žalované, tedy od 16. 4. 2020 do zaplacení, pod výrokem II. zamítl nárok, který svou výší přesahuje nárok žalobou aktuálně žádaný, tedy ve výši 14 342 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 16. 4. 2020 do zaplacení, neboť tento nárok s ohledem na argumentaci uvedenou shora, neshledává důvodným.

27. Ve výroku III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 146 o. s. ř., když žalobce vzal zpět v průběhu řízení své nároky na zaplacení částky 367 315 Kč, přičemž v této částce byl žalobce neúspěšný, shodně pak v částce 13 342 Kč, která pod výrokem II. tohoto rozsudku nebyla žalobci přiznána, celkový neúspěch žalobce proto činí částku 381 657 Kč, úspěch 328 090 Kč. Po odečtení úspěchu a neúspěchu soud dospěl k závěru, že rozdíl mezi úspěšností jednotlivých účastníků řízení činí cca 7,5%. S ohledem na skutečnost, že jde o bagatelní úspěch žalované a s ohledem na výši jednotlivých paušálních nároků, které by žalovaná v případě svého úspěchu žádala, soud dospěl k závěru o odůvodněnosti rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v tom smyslu, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

28. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty za středníkem, ve lhůtě delší patnáctidenní, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.

Poučení