19 C 201/2020-332

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalované a žalobkyně] obě zastoupeny advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená obecným [údaje o zástupci] pro: vyklizení nemovitosti a uvedení do původního stavu takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhaly vyklizení žalované z bytu nacházejícího se v domě [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo] zapsaných [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a [katastrální uzemí] s přestavky domu [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo] a st. [číslo], přičemž tento byt se prostorově nachází zejména na ploše pozemku p. č. st. [číslo], v prvním a druhém podlaží domu [adresa], a jeho vchod vstupními dveřmi je situovaný v pravé zdi domu [adresa] při pohledu od veřejné silnice, a je situovaný pod úrovní terénu a přístupný po schůdcích, který sestává v 1. podlaží z chodby nacházející se za vstupními dveřmi, WC, koupelny a jednoho pokoje, samostatné místnosti s plynovým kotlem a rozvody topení a teplé vody, schodiště vedoucího do 2. podlaží a ve 2. podlaží sestává z kuchyně, pokoje a balkonového vnějšího prostoru přístupného ze 2. podlaží z pokoje balkonovými dveřmi a jeho předání žalobkyním, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou vedenou u zdejšího soud pod sp. zn. 19 C 201/2020 domáhaly jednak toho, aby soud žalované uložil povinnost vyklidit a předat jim byt nacházející se v domě [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo] zapsaných [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a [katastrální uzemí] s přestavky domu [adresa] na pozemcích p. č. st. [číslo] a st. [číslo], přičemž tento byt se prostorově nachází zejména na ploše pozemku p. č. st. [číslo], v prvním a druhém podlaží domu [adresa], jeho vchod vstupními dveřmi je situovaný v pravé zdi domu [adresa] při pohledu od veřejné silnice a je situovaný pod úrovní terénu a přístupný po schůdcích, přičemž sestává v 1. podlaží z chodby nacházející se za vstupními dveřmi, WC, koupelny a jednoho pokoje, samostatné místnosti s plynovým kotlem a rozvody topení a teplé vody, schodiště vedoucího do 2. podlaží a ve 2. podlaží sestává z kuchyně, pokoje a balkonového vnějšího prostoru (dále jen„ předmětný zadní byt“) a dále toho, aby soud žalované uložil uvést uvedený byt do předchozího stavu.

2. Usnesením č. j. 19 C 201/2022-309 ze dne 9. 9. 2022 soud vyloučil k samostatnému řízení nárok, kterým se žalobkyně domáhaly toho, aby žalovaná byla povinna uvést předmětný zadní byt do předchozího stavu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení s tím, že dokazování ohledně těchto nároků si vyžaduje další upřesnění petitu a další dokazování. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2022.

3. Žalobu, pokud je o nárok na vyklizení žalované z předmětného zadního bytu, žalobkyně odůvodnily tím, že jsou spoluvlastnicemi každá k ideálně nemovitostí pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., bydlení a p. [číslo] zahrada. Otec žalobkyně a) a bývalý manžel žalobkyně b) [jméno] [příjmení], měl na základě Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 16. 2. 1997 schválené rozsudkem OS ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 4. 1997, zřízeno věcné břemeno práva doživotního užívání volných podkrovních místností domu [adresa]. Manželství žalobkyně b) a [jméno] [příjmení] ale bylo rozvedeno a do domu [adresa] se za [jméno] [příjmení] nastěhovala žalovaná a začala tam s ním bydlet a v roce 2000 se za něho i provdala. V roce 2008 [jméno] [příjmení] a žalovaná provedli bez svolení žalobkyně a) jako tehdejší majitelky domu uvnitř domu [adresa] řadu nepovolených úprav, kdy v tzv. přístavbě tohoto domu fakticky zřídili zadní bytovou jednotku. Žalovaná předmětný zadní byt užívala z titulu svého manželství s [jméno] [příjmení], měla tam zřízeno i trvalé bydliště a užívala ho blíže neurčenou dobu i po jeho smrti dne [datum]. Když po smrti [jméno] [příjmení] v dubnu 2016 žalobkyně a) do tohoto zadního bytu vstoupila, tak zjistila, že byt je ve slušném stavu, o čemž byla pořízena i fotodokumentace. Po datu 16. 4. 2016 již žalobkyně neměly možnost do zadního bytu vstoupit, neboť žalovaná, která získala darem od svého manžela [jméno] [příjmení] pozemek p. [číslo] který obklopuje zvenčí dům [adresa], jim to neumožnila. Předmětný zadní byt žalovaná nevyklidila, nepředala jim ho a nepředala jim ani klíče od tohoto zadního bytu. Ani jim nikdy neoznámila, že se ze zadního bytu stěhuje. Když ji o předání tohoto zadního bytu a předání klíčů žádaly, takto nikdy neučinila. V květnu 2016 žalobkyně a) povolala zámečníka a nechala odvrtat zámek od balkonových dveří zadního bytu a osadila ho novým zámkem. Někdo od žalované tam ale přišel a žalobkyni a) i se zámečníkem vyhnal. A i když žalobkyně a) měla k dispozici klíče od balkonových dveří, neměla do zadního bytu přístup přes pozemek žalované. Obě žalobkyně pak předmětný zadní byt navštívily až 22. 7. 2017, kdy se do bytu dostaly s revizním technikem na plynové a vodovodní rozvody a s příslušníky Policie ČR, a přitom zjistily, že byt je poškozený (vytrhaná elektřina, odpojený plyn, uřezané trubky plynového potrubí, zatečené zdivo). Jinak tento zadní byt vypadal tak, že tam nebyl žádný nábytek, žádné vybavení bytu, ani osobní věci. Žalobkyně a) se pak do zadního bytu dostala ještě dne 28. 11. 2019 v rámci ohledání na místě samém ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Naposledy pak tam byla žalobkyně b) při ohledání předmětného zadního bytu znalcem [příjmení] [jméno] prováděným ve stejné věci.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že zadní byt neužívá, opustila ho tři dny po pohřbu manžela. I z fotografií, které pořídil manžel žalobkyně a) dne 16. 4. 2016, je zřejmé, že se odtud stěhovala a měla tam sbalené svoje osobní věci. Když byt dne 16. 4. 2016 opouštěla, byl vyklizený, žádný nábytek ani vybavení bytu, ani osobní věci, tam neměla. Nebylo tam ani žádné poškození bytu jako odřezané trubky, topení nebo vodovodu, vytrhaná elektřina, ani žádné jiné poškození. Ten den tam byla i žalobkyně a) a její manžel a žalobkyně a) ji vyzvala, ať odtud vypadne. Oboje klíče od zadní bytové jednotky předala nájemnici domu [adresa] paní [příjmení]. To, že až se odstěhuje, má dát klíče paní [příjmení], jí řekla přímo žalobkyně a). Od té doby, co se odstěhovala, v tomto zadním bytě nebyla a kdo ho poškodil, neví. Po odstěhování ještě odhlásila ze zadního bytu elektřinu a plyn, aby to nemusela platit. Již cca 14 dní poté, co se ze zadního bytu odstěhovala, zjistila, že vchodové dveře přes sklep do zadního bytu mají odvrtaný zámek, což nahlásila i policii. Zámek měla odvrtat žalobkyně a) se zámečníkem.

5. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění, přičemž v závorce je vždy kurzívou uvedeno, z kterého důkazu soud ta která skutková zjištění učinil: žalobkyně a) a b) jsou spoluvlastnicemi každá k ideální nemovitostí pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., bydlení a p. [číslo] zahrada (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví]). Žalobkyně a) tyto nemovitosti nabyla Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] od svých rodičů. Uvedená smlouva byla schválena rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 5. 1997 (viz citovaná smlouva a rozsudek). Žalobkyně b) id. těchto nemovitostí nabyla od žalobkyně a) Smlouvou darovací ze dne 5. 10. 2017 (viz citovaná darovací smlouva a cit. výpis z katastru nemovitostí). Naopak žalovaná je výlučným vlastníkem pozemků p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev. garáž, pozemku p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p./č.ev., bydlení, pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p./č.ev., bydlení a pozemků p. [číslo] p. [číslo] ostatní plocha a pozemku [parcelní číslo] zahrada vše v k. ú. [obec] (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví]). Zbývající nemovitosti nabyla žalovaná na základě Notářského zápisu o darovací smlouvě [číslo jednací] ze dne 19. 11. 2011 od svého manžela [jméno] [příjmení]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] žalovaná nabyla na základě Notářského zápisu o darovací smlouvě [číslo jednací] ze dne 19. 2. 2013 (viz citované notářské zápisy).

6. Jak je uvedeno shora, žalobkyně a) shora uvedené nemovitosti, mj. dům [adresa], nabyla Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 16. 2. 1997 od svých rodičů - žalobkyně b) a jejího tehdejšího manžela [jméno] [příjmení]. Současně bylo pro oba dva dárce, tedy i pro bývalého manžela žalobkyně b) a žalované pana [jméno] [příjmení], zřízeno k domu [adresa] věcné břemeno bydlení a užívání předmětných nemovitostí, a to tak, že byli oprávněni doživotně užívat volné podkrovní místnosti uvedeného domu s tím, že obdarované zůstalo k dispozici 1. patro domu (viz citovaná Darovací smlouva a Smlouva o zřízení věcného břemene a rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 4. 1997, č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena).

7. V roce 2008 provedl [jméno] [příjmení] v domě [adresa] a v přístavbě domu stojící na pozemcích [parcelní číslo] a p. č [číslo] stavební úpravy, přičemž v roce 2008 probíhalo u [stát. instituce] řízení o návrhu na ochranu pokojného stavu podle § 5 tehdy platného občanského zákona, při kterém byly zjištěny stavební úpravy ze zadní části nemovitosti [adresa] (viz záznam MÚ [obec] ze dne 16. 7. 2008). V Dohodě o užívání nemovitosti ze dne 6. 8. 2008 se žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] dohodli na pokojném užívání nemovitostí na pozemcích p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], do doby právní moci soudního rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím, že [jméno] [příjmení] bude ke svému bydlení užívat část domu, kterou si stavebně oddělil, tj. obytné prostory v suterénu a přízemí západní části přístavby k původní stavbě nacházející se na pozemku [parcelní číslo] a žalobkyně a) bude užívat zbytek nemovitostí, přičemž si vzájemně nebudou v užívání takto vymezených částí bránit. Vstupní verandu, nacházející se na parcele [parcelní číslo], měli užívat oba účastníci společně. [jméno] [příjmení] uvede do provozu ústřední vytápění domu, ohřev užitkové vody a zajistí obnovení přívodu plynu do části domu, kterou bude užívat žalobkyně a), a to do 31. 8. 2008 (viz citovaná dohoda). V rámci protokolu o jednání ze dne 18. 9. 2009 ve věci sp. zn. [spisová značka] obě strany uzavření této dohody a její naplnění potvrdily (viz citovaný protokol).

8. Předmětný zadní byt tedy vznikl v roce 2008, kdy [jméno] [příjmení] ze sklepa v 1. podlaží domu vybudoval sociální zařízení a ložnici, dále vybudoval schodiště z 1. podlaží domu do 2. podlaží domu a z ložnice a šatny za pokojem s krbem vybudoval kuchyň (viz výpověď žalobkyně b) a žalované, plán suterénu a přízemí a fotografie z ohledání na místě samém).

9. V řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně a) po [jméno] [příjmení] domáhala odstranění neoprávněně provedených stavebních zásahů, které žalovaný provedl v domě [adresa], respektive v jeho přístavbě na pozemku p. č. st. [číslo] bez souhlasu žalobkyně a bez stavebního povolení. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 6. 8. 2013, č. j. [číslo jednací] bylo žalobě vyhověno. Krajský soud v Brně ale usnesením ze dne 1. 4. 2014, č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Následovalo ale zpětvzetí žaloby a usnesením ze dne 27. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], bylo řízení v této věci zastaveno (viz cit. rozhodnutí).

10. Kromě toho u Okresního soudu ve [obec] probíhalo soudní řízení, v rámci kterého se řešilo mj. to, kdo je vlastníkem přístavby domu [adresa] nacházející se na parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 10. 2010, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne 6. 10. 2011, č. j. [spisová značka], bylo v řízení vedeném mezi žalobkyní a) v postavení žalobkyně a [jméno] [příjmení] v postavení žalovaného mimo jiné určeno, že nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí jako stavba bez č. p./č. e. stojící na pozemku p. č. st. [číslo] i stavba bez č. p/č. e. stojící na pozemku p. č. st. [číslo] jsou součástí domu [adresa] a jejich vlastníkem je žalobkyně a) (viz cit. rozsudky).

11. Žalovaná je 2. manželkou [jméno] [příjmení]. K trvalému pobytu na adrese [adresa žalobkyně, žalované a žalobkyně]. Od 21. 11. 2016 je pak hlášena k trvalému pobytu na adrese [adresa žalobkyně, žalované a žalobkyně] (viz výpisy z CEO).

12. Dne [datum] zemřel manžel žalované [jméno] [příjmení]. Po jeho smrti se žalovaná ze zadního bytu odstěhovala. Odstěhování bylo rychlé, ve středu byl pohřeb, v pátek a v sobotu jí rodina pomohla se stěhováním. Koberec u krbu tam asi zapomněla, všechno se dělalo narychlo. Klíče měla dát paní [příjmení] a to také udělala. Dala jí všechny klíče, protože pro ni již byly zbytečné. Dál už do zadní bytové jednotky nechodila, chodila tam jen paní [příjmení]. Elektřina a plyn byly napsané na jméno jejího zemřelého manžela a po jeho smrti tyto energie odhlásila (viz účastnická výpověď žalované). Odstěhování žalované potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalovaná se ze zadní bytové jednotky domu [adresa] odstěhovala do garáže. Ona (svědkyně) pak chodila do zadní bytové jednotky větrat a kontrolovala, že se něco nerozbilo. K tomu měla klíče od tzv. balkónových dveří. Tyto klíče měla buď od žalobkyně a) nebo od žalované, přesně si to už nepamatuje. Větrat tam chodila asi 3 nebo 4 měsíce. Byt v té době byl již vyklizený, nějakých poškození si nevšimla (viz výpověď svědkyně [příjmení]). Podle žalobkyně a) byl předmětný zadní byt totálně prázdný již v květnu 2016, kdy se do něho dostala s pomocí zámečníka, kdy nechala vyměnit klíče od zadních vstupních dveří do zadní bytové jednotky. Tehdy byl byt ještě nepoškozený (viz účastnická výpověď žalobkyně a/) K tomu, že žalobkyně a/nechala zámečníkem dne 8. 5. 2016 odvrtat vložku zámku od zadních dveří zadní bytové jednotky existuje i fotografie a úřední záznam policie (viz fotografie odvrtané vložky a Úřední záznam policie OO [obec] ze dne 9. 5. 2016). Žalobkyně b) byla v předmětném bytě až dne 22. 7. 2017, kdy viděla, že předmětný zadní byt je vyklizený a kdy byla pořízena i fotodokumentace bytu. Tehdy byl již byt poškozený (viz účastnická výpověď žalobkyně b/).

13. Krátce po pohřbu [jméno] [příjmení], otce žalobkyně a) a bývalého manžela žalobkyně b) a žalované, navštívila žalobkyně a) zadní bytovou jednotku, přičemž její manžel pořídil v uvedené bytové jednotce několik fotografií, mj. i pokoje s krbem, kuchyně a koupelny. Z těchto fotografií je zřejmé, že tento zadní byt v té době ještě byl vybaven nábytkem, nicméně z prostor kolem kuchyňské linky je zřejmé, že již dochází k demontáži zářivek apod. (viz citované fotografie).

14. Na žádost žalované ze dne 5. 6. 2016 v zadním bytě došlo k ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a následně dne 14. 8. 2016 došlo i k demontáži elektroměru (viz akceptace žádosti o ukončení smlouvy ze dne 22. 7. 2016 a zpráva [právnická osoba] s.r.o. ze dne 15. 11. 2021). Dne 28. 6. 2016 pak v předmětném zadním bytě došlo k ukončení odběru plynu a demontáži plynoměru. Zažádáno o to bylo z telefonního čísla užívaného žalovanou a došlo k tomu v přítomnost sousedky paní [příjmení] (viz záznam o demontáži – ukončení odběru a zpráva [právnická osoba] s.r.o.).

15. Podle fotografií pořízených dne 22. 7. 2017 již v zadním bytě žádné vybavení nebylo, naopak jsou zde vymontované zásuvky a odřezané trubky odpadu a plynu (viz citované fotografie).

16. Dne 16. 3. 2022 provedl soud ohledání na místě samém, při kterém byla mj. provedena fotodokumentace zadní bytové jednotky. Z ohledání a vyjádření obou stran k fotodokumentaci vyplynulo, že zadní bytová jednotka je vyklizena. V pokoji s krbem se na zemi nachází koberec, zakrývající izolační desky, který tam žalovaná zanechala a který si žalovaná nenárokuje, byť jí ho žalobkyně nabízely. Koberec, byť jiný, tam byl už předtím (viz ohledání na místě samém, fotografie a vyjádření stran k nim).

17. Žalobou vedenou u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně a) a b) po žalované domáhaly vydání klíčů od bytu a předání bytu a úhradu ušlého nájemného. Žalovaná v rámci vyjádření k této žalobě mj. uvedla, že její manžel [jméno] [příjmení] měl v domě [adresa] zajištěné bydlení věcným břemenem zdarma. Poté, co se za něho provdala, tak se tam k němu nastěhovala a jako zákonná manželka měla právo tam s ním bydlet. [jméno] [příjmení] zemřel v pátek [datum], pohřeb se konal ve středu [datum]. Protože si byla vědoma toho, že bydlení v domě [adresa] musí ukončit, začala si stěhovat svůj nábytek a osobní věci do garáže na jejím pozemku. Nedlouho poté, co se odstěhovala, zjistila, že zámek u dveří zadního domu [adresa] byl porušen. Sousedé jí řekli, že zámek odvrtávala žalobkyně a) a další neznámá osoba. Pro jistotu přivolala policii a ta věc prošetřila a odložila s tím, že zámek si odvrtali sami majitelé domu (viz vyjádření k žalobě a fotografie odvrtaného zámku). Usnesením Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 7. 2019 bylo řízení v této věci zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (viz údaje z ISASu).

18. Ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně a) a b) jako rovnodílné podílové spoluvlastnice domu [adresa] s přístavbami bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] domáhaly zřízení služebnosti cesty přes pozemky žalované s tím, že svoji nemovitost nemohou řádně užívat z důvodu nedostatečného spojení s veřejnou cestou. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 17. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pob. [obec], ze dne 31. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], byla zřízena služebnost práva stezky ke služebnému pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch žalobkyň a každého dalšího vlastníka pozemků p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo], jejichž součástí je dům [adresa], v [katastrální uzemí], v rozsahu týkajícím se práva stezky vedoucí od hranic s pozemkem [parcelní číslo] k pozemku p. č. st. [číslo], vyznačené na geometrickém plánu [číslo] ze dne 27. 7. 2020 vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] kancelář [ulice a číslo], [PSČ] [obec] u [obec], který je součástí rozsudku, s tím, že vlastník služebného pozemku je povinen toto právo stezky strpět. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 5. 10. 2021. Dovolání v této věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2022, č. j. [spisová značka], odmítnuto (viz citovaná rozhodnutí).

19. Z přestupkových spisů [stát. instituce] sp. zn. [číslo] 110 [anonymizováno] a sp. zn. [číslo] [PSČ] soud nic podstatného pro toto řízení nezjistil.

20. Návrhy na doplnění dokazování znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] protokolem o ohledání na místě samém ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 28. 11. 2019, rozsudkem OS ve [obec], č. j. [číslo jednací], usnesením OS ve [obec] ze dne 1. 8. 2001 č. j. [spisová značka] a znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] soud jako nedůvodné zamítl, protože pro toto řízení byly tyto důkazy nepodstatné.

21. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.

22. Ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. představuje ochranu vlastnického práva vlastníka – reivindikační žalobu. Pokud o této žalobě rozhoduje soud po 1. 1. 2014, rozhoduje na základě nové právní úpravy dle § 1040 o. z. (základní intertemporální pravidlo dle § 3028 o. z.).

23. Aktivní legitimaci k podání reivindikační žaloby má vlastník věci, obdobný nárok však může uplatnit i kvalifikovaný držitel (§ 1043 o. z.), nebo detentor (§ 1044 o. z.). Žalobce musí prokázat, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnictví, případně jiné právo, o které lze opřít žalobu na vydání věci (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4638/2009). Současně musí žalobce prokázat, že mu žalovaný věc zadržuje, resp. postačí, prokáže-li, že věc přešla do držby nebo detence žalovaného. Pokud totiž žalovaný tvrdí, že držbu či detenci pozbyl, musí to prokázat on (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4178/2007). Pasivně legitimovaný v takové žalobě je ten, kdo vlastníku věc neoprávněně zadržuje a ten musí v tomto řízení prokázat, že držbu pozbyl (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2081/2017 a sp. zn. 22 Cdo 51/2018 ve spojení s I. ÚS 2030/2018).

24. Jde-li o nemovitost, nelze se žalobou zpravidla domáhat vydání věci, ale je třeba se domáhat jejího vyklizení a předání žalobci (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4457/2007).

25. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry: předně je třeba konstatovat, že předmětný zadní byt právně neexistuje. Bytové jednotky totiž mohou vznikat: a) již při výstavbě domu, kdy mohou být jednotlivé bytové jednotky vymezeny; b) prohlášením vlastníka, kdy jeden vlastník celé budovy či spoluvlastníci podílu učiní tzv. prohlášení vlastníka, v němž vymezí jednotlivé části domu a vlastnická práva k nim a následně se to zapíše do veřejného seznam; c) rozhodnutím soudu, kdy pokud se spoluvlastníci nedohodnou, může toto rozhodnutí učinit soud. To se ale v daném případě nestalo. Tento tzv. zadní byt totiž vznikl nepovolenými stavebními úpravami v roce 2008, bez souhlasu tehdejší majitelky – žalobkyně a). Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně si nárokovaly vyklizení žalované z části jejich domu [adresa], která je z důvodu, aby bylo zřejmé, ze které části domu, označena jako zadní bytová jednotka, ale o žádnou samostatnou bytovou jednotku se nejedná.

26. Jinak žalobkyně a) a b) jsou spoluvlastnicemi každá k ideální nemovitostí pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., bydlení a p. [číslo] zahrada (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví]). Žalobkyně a) tyto nemovitosti nabyla Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 16. 2. 1997 od svých rodičů. Uvedená smlouva byla schválena rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30. 5. 1997 (viz citovaná smlouva a rozsudek). Žalobkyně b) id. těchto nemovitostí nabyla od žalobkyně a) Smlouvou darovací ze dne 5. 10. 2017 (viz citovaná darovací smlouva a cit. výpis z katastru nemovitostí). Součástí domu [adresa], stojícího na pozemcích v k. ú. [obec] p. č. st. [anonymizováno] i objekt k bydlení stojící na pozemku p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo], stavba bez č.p./č.ev. (viz rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 10. 2010, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pob. ve [obec] ze dne 6. 10. 2011, č. j. [číslo jednací]). Tím je dána aktivní legitimace obou žalobkyň v tomto sporu.

27. Žalobkyně a) tyto nemovitosti nabyla Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 16. 2. 1997 od svých rodičů - žalobkyně b) a jejího tehdejšího manžela [jméno] [příjmení]. Současně bylo pro oba dva dárce, tedy i pro bývalého manžela žalobkyně b) a žalované pana [jméno] [příjmení], zřízeno k domu [adresa] věcné břemeno bydlení a užívání předmětných nemovitostí, a to tak, že byli oprávněni doživotně užívat volné podkrovní místnosti uvedeného domu s tím, že obdarované zůstalo k dispozici 1. patro domu (viz citovaná Darovací smlouva a Smlouva o zřízení věcného břemene a rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 4. 1997, č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena).

28. V roce 2008 provedl [jméno] [příjmení] v domě [adresa] a v přístavbě domu stojící na pozemcích [parcelní číslo] a [parcelní číslo] stavební úpravy, kdy ze sklepa v 1. podlaží domu vybudoval sociální zařízení a ložnici, dále vybudoval schodiště z 1. podlaží domu do 2. podlaží domu a z ložnice a šatny za pokojem s krbem vybudoval kuchyň, čímž fakticky vznikl předmětný zadní byt (viz výpověď žalobkyně b) a žalované, plán suterénu a přízemí a fotografie z ohledání na místě samém).

29. V Dohodě o užívání nemovitosti ze dne 6. 8. 2008 se žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] dohodli na pokojném užívání nemovitostí na pozemcích p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], do doby právní moci soudního rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím, že [jméno] [příjmení] bude ke svému bydlení užívat část domu, kterou si stavebně oddělil, tj. obytné prostory v suterénu a přízemí západní části přístavby k původní stavbě nacházející se na pozemku [parcelní číslo] a žalobkyně a) bude užívat zbytek nemovitostí, přičemž si vzájemně nebudou v užívání takto vymezených částí bránit. Vstupní verandu, nacházející se na parcele [parcelní číslo], měli užívat oba účastníci společně (viz citovaná dohoda). V rámci protokolu o jednání ze dne 18. 9. 2009 ve věci sp. zn. [spisová značka] obě strany uzavření této dohody a její naplnění potvrdily (viz citovaný protokol).

30. Společně s [jméno] [příjmení] užívala předmětnou zadní bytovou jednotku i žalovaná jako jeho druhá manželka. Žalovaná ale užívala zadní bytovou jednotku v domě obou žalobkyň toliko do dubna 2016, kdy tři dny po pohřbu manžela tuto bytovou jednotku vyklidila a opustila (viz účastnická výpověď žalované). Pokud jde o klíče od této zadní bytové jednotky, tak tyto klíče předala nájemnici v domě [adresa] paní [příjmení], která tam pak se souhlasem žalobkyně a) chodila větrat (viz svědecká výpověď paní [příjmení]). Již v květnu 2016 ale byl předmětný zadní byt totálně prázdný a žalobkyně od něho měla i klíče, když nechala odvrtat vložku zámku od zadních dveří a vyměnit zámek (viz účastnická výpověď žalobkyně a/ a Úřední záznam ze dne 9. 5. 2016).

31. Žalovaná následně ještě zařídila ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny do zadní bytové jednotky (k datu 5. 6. 2016) a demontáži elektroměru (dne 14. 8. 2016). Dne 28. 6. 2016 pak došlo v předmětném zadním bytě k ukončení odběru plynu a demontáži plynoměru, a to opět na podnět žalované (viz zejm. zprávy [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba]). K datu 21. 11. 2016 si pak žalovaná nahlásila nové trvalé bydliště na adresu [ulice a číslo] (viz výpisy z CEO).

32. Po odstěhování žalované v předmětné zadní bytové jednotce nezůstaly žádné věci žalované, vyjma koberce v pokoji s krbem, který tam žalovaná ve spěchu zanechala a nenárokuje si ho. To, že byt je vyklizený, bylo zjištěno i v rámci ohledání na místě samém, které proběhlo dne 16. 3. 2022 (viz protokol o ohledání na místě samém) a pořízená fotodokumentace. Podle fotografií pořízených v tomto zadním bytě žalobkyní a) dne 22. 7. 2017, přitom takto tento zadní byt vypadal již dne 22. 7. 2017 (viz tehdy pořízené fotografie).

33. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že žalovaná předmětný zadní byt vyklidila již v dubnu 2016, klíče od bytu předala paní [příjmení]. To, že tento zadní byt je vyklizený a prázdný, bylo zdokumentováno i fotografiemi z data 22. 7. 2017. Kromě toho podle účastnické výpovědi žalobkyně a) byl zadní byt totálně prázdný již v květnu 2016. Žalovaná tedy do vlastnického práva žalobkyň k domu [adresa] nijak nezasahuje a není tedy v tomto sporu pasivně legitimována. Žaloba na vyklizení žalované tudíž nemohla být úspěšná, a proto ji soud jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

34. Na shora uvedeném nemění nic ani ta skutečnost, že žalovaná i po vyklizení bytu, byla v domě [adresa] dál hlášena k trvalému pobytu a tuto adresu uváděla i při styku se státními orgány. Jedná se totiž pouze o evidenční údaj, který neznamená, že žalovaná předmětný zadní byt užívala.

35. Stejně tak na tom nemění nic ta skutečnost, že v zadní bytové jednotce zůstal koberec, který tam žalovaná zapomněla, nicméně si ho už nenárokuje a tento koberec jen fakticky nahrazuje původní koberec, který tam byl už před tím, než se tam žalovaná nastěhovala.

36. Náklady řízení: právo na náhradu nákladů řízení by měla v této části žaloby zcela úspěšná žalovaná (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Ta se ale práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, takže soud o nákladech řízení rozhodl tak, že na ně nemá žádná z účastnic právo (výrok II.).