19 C 202/2020-158

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 58 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 58 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 24 938,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 25. 11. 2019 se žalobce po žalovaném domáhal jednak zaplacení částky 1 435 162,14 Kč jako smluvní pokuty ve výši 20 % z ceny víceprací dle čl. 12 smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace uzavřené mezi stranami dne 19. 2. 2014 a dále zaplacení částky 58 000 Kč jako náhrady škody, která mu vznikla tím, že v důsledku vadně zpracované projektové dokumentace k zajištění stavební jámy uhradil za novou detailní dokumentaci pažení stavební jámy včetně statického výpočtu právě tuto částku.

2. Žalovaný popíral oprávněnost obou uplatněných nároků. Z důvodu mnohem větší potřeby dokazování, a s tím související procesní ekonomie, soud nárok žalobce na zaplacení částky 58 000 Kč podle § 112 odst. 2 o.s.ř. vyloučil k samostatnému projednání. Stalo se tak usnesením č. j. 19 C 403/2019-356 ze dne 4. 6. 2020, které nabylo právní moci dne 22. 6. 2020. O nároku na smluvní pokutu pak soud rozhodl rozsudkem č.j. 19 C 403/2019–358 ze dne 4. 6. 2020.

3. Nárok na zaplacení částky 58 000 Kč žalobce odůvodnil tím, že žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel spolu dne 19. 2. 2014 uzavřeli Smlouvu o dílo„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace“ číslo smlouvy [číslo] (dále jen„ SOD [číslo]“) spočívající ve zhotovení díla – dokumentace pro provedení stavby„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ v [obec]. Objednaná projektová dokumentace měla být zpracována v rozsahu projektové dokumentace pro zhotovení stavby s tím, že na základě ní bude proveden výběr zhotovitele stavby a její rozsah měl být v souladu s právními předpisy o zadávání veřejných zakázek včetně vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah dodávek a služeb s výkazem výměr. V rámci přípravy provádění stavby bylo zjištěno, že projektová dokumentace zpracovaná žalovaným vykazuje vady. Ty spočívaly v tom, že žalovaným navržené zajištění výkopů bylo reálně neproveditelné a pro danou stavbu technicky nevhodné, což následně vyplynulo i z odborného posouzení zpracovaného Fakultou stavební VUT Brno. Žalobce tuto skutečnost u žalovaného reklamoval reklamačním dopisem ze dne 25. 6. 2018, ve kterém po žalovaném požadoval opravu projektu. Žalovaný ale tuto reklamaci neuznal a tvrdil, že je uplatněna po záruce a ani věcně tuto vadu nepovažoval za důvodnou. Aby mohlo být ve stavbě pokračováno, bylo nutno vypracovat novou detailní dokumentaci pažení stavební jámy včetně statického výpočtu, což provedla firma [právnická osoba], přičemž žalobce za tuto novou dokumentaci uhradil dne 16. 1. 2019 částku 58 000 Kč. Tuto částku po žalovaném z titulu náhrady škody nyní požaduje touto žalobou.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že žalobci žádnou škodu ve výši 58 000 Kč nezpůsobil, neboť své závazky z uzavřené smlouvy o dílo splnil v plném rozsahu, o čemž svědčí předávací protokol projektové dokumentace ze dne 19. 12. 2014, na základě kterého stavební úřad dne 10. 3. 2015 vydal stavební povolení pro uvedenou stavbu. V citovaném předávacím protokolu si žalobce jako objednatel díla a žalovaný jako zhotovitel mj. vzájemně potvrdili, že dokumentace je zpracována rozsahem v souladu se smlouvou o dílo. Rovněž zhotovitel stavebního díla prohlásil v realizační smlouvě o dílo uzavřené s žalobcem, že byl řádně seznámen s dokumentací, že neuplatňuje žádné vady, požadavky, nesrovnalosti, které by zakládaly povinnosti žalovaného upravit projektovou dokumentaci. Po zahájení výkopových prací ale zhotovitel stavebního díla účelově vytvořil potřebu změny projektové dokumentace. On (žalovaný) tuto změnu projektové dokumentace neschválil, nesouhlasil s ní a podle něho vedla jen ke zbytečnému a k účelovému navýšení nákladů. Tyto náklady totiž vůbec nebylo třeba vynaložit, neboť ve stavbě bylo možno pokračovat dle jeho původní projektové dokumentace. Kromě toho žalovaný namítal, že nová projektová dokumentace na pažení stavební jámy zpracovaná firmou [právnická osoba] byla již realizační dokumentací, kterou neměl zpracovávat on jako zpracovatel projektové dokumentace, ale zhotovitel stavebního díla, neboť se jednalo o realizační dokumentaci pro vlastní provádění díla. Právě zhotovitel stavebního díla si také tuto novou projektovou dokumentaci pažení stavební jámy včetně statického výpočtu [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o objednal a této společnosti ji i zaplatil. Pokud mu žalobce proplatil náklady na to vynaložené, činil tak dobrovolně.

5. Provedeným dokazováním zjistil soud tento skutkový stav (v závorce je vždy kurzívou uvedeno, z jakého důkazu soud co zjistil): zadávací řízení veřejné zakázky v režimu zjednodušeného podlimitního řízení podle § 38 zák. č. 137/2006 Sb. na zakázku„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace“ probíhalo na základě zadávací dokumentace zpracované firmou [právnická osoba] zpracované pod názvem Zadávací dokumentace - Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky dne 11. 9. 2013. Předmětem této veřejné zakázky bylo vypracování projektové dokumentace pro stavbu„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“ a obnášelo vypracování projektové dokumentace pro územní řízení /DUR/ vč. projednání a zajištění vydání územního rozhodnutí; projektové dokumentace pro stavební povolení / DSPov/včetně projednání a zajištění vydání stavebního povolení a dokumentace pro provedení stavby /DProvS/ (viz Zadávací dokumentace – Podmínky a požadavky pro zpracování nabídky pro veřejnou zakázku na službu [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace ze dne 11. 9. 2013) a zahájeno bylo odesláním Výzev k podání nabídky na veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení na zakázku„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace“, k čemuž došlo dne 26. 9. 2013 (viz Výzvy k podání nabídky včetně seznamu zájemců k vyzvání ze dne 25. 9. 2013). Výzva k podání nabídky byla zveřejněna rovněž na profilu zadavatele (žalobce) [anonymizována dvě slova] dne 27. 9. 2013, kde se s ní seznámil též žalovaný. Nabídka žalovaného byla shledána jako nejvýhodnější, takže následně byla mezi žalobcem a žalovaným dne 19. 2. 2014 uzavřena SOD [číslo].

6. V této smlouvě se žalovaný zavázal provést dílo – vypracování projektové dokumentace pro stavbu„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“, a to v rozsahu vypracování projektové dokumentace pro územní řízení / DUR/vč projednání a zajištění vydání územního rozhodnutí s termínem do 266 dnů od podpisu smlouvy; vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení / DSPov/včetně projednání a zajištění vydání stavebního povolení s termínem do 92 dnů od vydání územního rozhodnutí a vypracování dokumentace pro provedení stavby /DProvS/s termínem předání objednateli do 7 dnů od vydání stavebního povolení. DProvS měla být zpracována v rozsahu stavebního zákona, včetně prováděcích předpisů (především vyhl. č. 499/2006 Sb., vč. přílohy č. 6) a v podrobnosti umožňující výběr zhotovitele stavby (v souladu se zněním zákona č. 137/2006 Sb., včetně prováděcích přepisů). Součástí dokumentace měl být rozpočet stavby (oceněný soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v souladu s vyhl. č. 230/2012 Sb.). Tento soupis měl být zpracován tak, aby sloužil jako podklad výběru zhotovitele stavby a mohl být použit jako součást textové části zadávací dokumentace /článek 1.1.3 SOD/ (viz SOD [číslo]). Žalovaný projektovou dokumentaci pro žalobce zpracoval. Řešení výkopu stavební jámy včetně pažení je obsaženo v projektové dokumentaci pro provádění stavby (DProvS) – ve výkresech výkopů a ve výkresech řezů, které doplňovaly poznámky a popisy v technických zprávách stavební a konstrukční části, popis je obsažen v technické zprávě stavební a konstrukční části a ve výkazu výměr. V technických zprávách je přímo uvedeno:„ Zajištění výkopu v navážkách je nutné volit individuálně podle charakteru navážky. Všechny výkopy, které by byly prováděny pod hladinou podzemní vody, bude třeba zjistit hnaným pažením a po dobu výstavby odčerpávat podzemní vodu.“ A na jiném místě – v oddílu nazvaném Všeobecná poznámka pak žalobce výslovně uvádí:„ Tato projektová dokumentace není dokumentací dodavatelskou (výrobní), tzn., že není vypracována do nejmenších technicko a technologicko-konstrukčních detailů, popisujících stavební konstrukce, jejich provádění apod. Dodavatel je dále povinen zpracovat dodavatelskou (výrobní) dokumentaci, která bude vycházet z dokumentace pro provádění stavby. Toto vše je nezbytnost pro správné a bezchybné celkové zrealizování dodávky stavby, obsahující veškerou stavební výrobu spojenou se stavbou.“ Ve výkresové dokumentaci je pak zajištění stěny stavební jámy při ul. [anonymizováno] schematicky rozkresleno (viz výkresy výkopů, řezy a technické zprávy stavební a konstrukční části objektů SO 01 a SO 02).

7. Žalovaný dílo postupně prováděl a vyhotovenou dokumentaci v období od 20. 5. 2014 do 19. 5. 2017 protokolárně předával žalovanému (dle požadavku žalobce byly do projektové dokumentace zapracovávány požadované změny, například se dodělávala rekuperace kvůli změně právních předpisů, měnila se vybavenost bytů apod., takže se předávala v několika fázích.) V jednotlivých protokolech je přitom konstatováno, že dokumentace je zpracována rozsahem v souladu se smlouvou o dílo a je tedy uvolněna k expedici (viz protokoly o předání a převzetí díla ze dne 20. 5. 2014, ze dne 19. 12. 2014, ze dne 17. 3. 2015, ze dne 7. 11. 2016 a ze dne 19. 5. 2017). Dne 10. 3. 2015 pak bylo na stavbu s názvem„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ vydáno stavební povolení formou veřejné vyhlášky (viz Rozhodnutí Úřadu [anonymizována dvě slova] [územní celek], [obec] – [anonymizováno] ze dne 10. 3. 2015). Dne 9. 7. 2018 byla mezi žalobcem jako objednatelem a společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba] a [anonymizováno] [obec], a s., (dále jen„ sdružení [právnická osoba]“) jako zhotoviteli stavebního díla uzavřena Smlouva o dílo [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec] [číslo] jen„ SOD [číslo] výstavbu bytových domů [ulice], [obec], a to dle projektové dokumentace zpracované žalovaným (viz SOD [číslo]). Uvedená smlouva obsahovala ujednání o tom, že zhotovitel je povinen před podpisem smlouvy o dílo řádně a s nejlepší péčí zkontrolovat veškeré informace týkající se provedení díla, podrobně se seznámit s místními podmínkami na staveništi, vyžádat si vyjasnění případných nejasností a zjistit veškeré podrobnosti týkající se povahy a proveditelnosti díla a zkontrolovat, že předané doklady jsou úplné pro řádné provedení díla (článek [číslo] SOD). [jméno] [územní celek] tuto smlouvu o dílo se sdružením [právnická osoba] schválila dne 5. 6. 2018 na schůzi č. [spisová značka]. Samotná smlouva pak byla uzavřena dne 9. 7. 2018 (viz citovaná SOD). Rovněž v obchodních podmínkách Smlouvy o dílo – návrh„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace“ je v bodu 1.1.3 specifikováno, v jakém rozsahu má být dílo provedeno a že má sloužit jako podklad pro výběr zhotovitele stavby (viz citované obchodní podmínky).

8. V rámci přípravy provádění stavby přišel zhotovitel stavby s tím, že projekt zajištění stavební jámy je třeba předělat. U [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. si pak nechal zpracovat nové technické řešení zajištění stavební jámy, které spočívalo v tom, že stavební jáma bude zajištěna pomocí záporového pažení podél ulice [anonymizováno] všude tam, kde nebylo možné použít svahování. Šlo jen o dočasnou stavební konstrukci, převážně v jedné úrovni kotvenou, v menší délce potom nekotvenou, navrženo s tzv. pracovním prostorem. Tzn. že bylo navrženo jiné technické řešení zajištění stavební jámy, než původně vyprojektované žalovaným (viz projekt Pažení stavební jámy [ulice], [obec] s přílohou - statickým výpočtem zpracovaným firmou [právnická osoba] projekt + foto). Zhotovitel stavby nechal tento nový projekt zajištění stavební jámy zpracovat na svoje náklady na základě zápisu z jednání s žalobcem ze dne 12. 7. 2018 (viz citovaný zápis).

9. Nový projekt pažení stavební jámy [ulice], [obec] zpracovaný firmou [právnická osoba] byl předmětem odborného posouzení zpracovaného VUT v Brně, Fakulta stavební, ze dne 13. 11. 2018, ve kterém je mj. uvedeno, že v projektové dokumentaci DProvS zpracované žalovaným nebylo zajištění stavební jámy objektů, především pokud se týká linie ulice [anonymizováno], prakticky řešeno a kusé poznámky týkající se tohoto problému jsou v podstatě nepoužitelné. Tím ani rozpočtář akce správně neodhadl vhodnost relevantních položek k takto složitému systému pažení a tak byla v soupisu prací, dodávek a služeb s výkazem výměr uvedena nevhodná položka, která by ve svém důsledku s odkazem na cenovou soustavu neumožnila provést současně bezpečné a neomezující výkopy. Naopak opatření navržené firmou [právnická osoba] spočívající v realizaci záporového pažení, se jeví jako standardní, je technicky správné a posuzovatel soudí, že se tak i osvědčilo. Současně posuzovatel poukazuje na to, že žalobce v poznámkách k technickým zprávám sám uvádí, že:„ Projektová dokumentace není dokumentací dodavatelskou (výrobní), tzn., že není vypracována do nejmenších technicko a technologicko-konstrukčních detailů, popisujících stavební konstrukce, jejich provádění apod. Dodavatel je dále povinen zpracovat dodavatelskou (výrobní) dokumentaci, která bude vycházet z dokumentace pro provádění stavby. Toto vše je nezbytnost pro správné a bezchybné celkové zrealizování dodávky stavby, obsahující veškerou stavební výrobu spojenou se stavbou.“ Z uvedeného lze implicitně dovodit, že se zpracování takovéto dokumentace může (vedle dalších částí konstrukce, resp. stavby), týkat rovněž„ podrobnosti“ zajištění stavební jámy (viz cit. Odborné posouzení VUT Brno vč. přílohy).

10. Dne 23. 1. 2019 byl k této smlouvě o dílo uzavřen Dodatek č. 1, kterým byl změněn předmět smlouvy o některé vícepráce a méněpráce, mj. byl doplněn o záporovou stěnu (viz Dodatek č. 1). Přílohu Dodatku č. 1 k SOD [číslo] tvořil mj. změnový list č. 001 k záporové stěně, ve kterém jsou specifikovány méněpráce a vícepráce související s touto změnou díla a je zde mj. uvedeno, že původní řešení podle smluvní dokumentace předpokládalo použití příložného pažení. Toto však s ohledem na hloubku výkopu /5,10 m, resp. 5,40 m/ nelze použít. Nové řešení předpokládá provedení kotvených záporových stěn v nezbytném rozsahu pro bezpečné provedení následných stavebních prací. Cena víceprací činila 7 233 810,68 Kč bez DPH a cena méněprací 313 898,78 Kč bez DPH. Podpis a vyjádření projektanta (žalovaného) na tomto změnovém listu chybí. Přílohu tohoto změnového listu tvořil rozpočet na vícepráce a rozpočet na méněpráce (viz změnový list č. 001 k záporové stěně + rozpočty).

11. Reklamačním dopisem ze dne 25. 6. 2018 žalobce u žalovaného reklamoval zhotovení díla projektové dokumentace na akci„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“, a to v části – vypracování dokumentace pro provedení stavby, kde jako vadu shledal to, že není řešeno pažení stavební jámy a statické posouzení vč. statického výpočtu pažení. Žalovaný měl do 15 dnů od doručení dodat prováděcí dokumentaci pažení stavební jámy a statické posouzení včetně statického výpočtu pažení stavební jámy. Uvedená reklamace byla žalovanému doručena téhož dne. Reklamační dopis tedy předchází samotnému uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem, která byla uzavřena až dne 9. 7. 2018 (viz cit. reklamační dopis vč. dodejky + SOD [číslo]). Žalovaný na tento reklamační dopis odpověděl přípisem ze dne 2. 7. 2018, ve kterém uvedl, že návrh výkopu stavební jámy včetně pažení je uveden v projektové dokumentaci pro provádění stavby. Vzhledem k tomu, že pažení jámy slouží jako pomocná konstrukce pro výstavbu vlastního objektu, je rozpracováním potřebné dokumentace povinen se zabývat zhotovitel stavby v rámci své dodavatelské dokumentace (viz cit. reklamační dopis vč. dodejky a reakce žalovaného na tento reklamační dopis). Dne 7. 1. 2019 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Dohoda o narovnání, ve které si strany mj. provedly peněžité vypořádání za provedené dílo (viz cit. Dohoda o narovnání). V návaznosti na uvedenou Dohodu o narovnání byla mezi žalobcem a žalovaným dne 30. 1. 2019 uzavřena Příkazní smlouva na provádění autorského dozoru nad dílem„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ (viz cit. Příkazní smlouva).

12. Dne 31. 12. 2018 byl mezi objednatelem (žalobcem) a zhotovitelem (sdružení [právnická osoba]) odsouhlasen zjišťovací protokol [číslo] za období 12/2018 s odsouhlasenou částkou k fakturaci za uvedený měsíc ve výši 6 766 533,65 Kč. Součástí zjišťovacího protokolu [číslo] za období 12/2018 byl soupis provedených prací, přičemž v tomto soupisu je mj. položka [číslo] – vypracování dokumentace záporového pažení – 58 000 Kč (viz zjišťovací protokol a soupis provedených prací). Částka 6 766 533,65 Kč byla žalobcem uhrazena dne 16. 1. 2019 (viz transakční historie účtu žalobce). Právě shora uvedenou částku 58 000 Kč přitom žalobce po žalovaném v tomto řízení požadoval.

13. K uhrazení škody ve výši 58 000 Kč pak žalobce žalovaného vyzval znovu předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2019, doručenou žalovanému dne 2. 5. 2019 (viz předžalobní výzva a doručenka).

14. Návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslechem některého ze zpracovatelů Odborného posouzení VUT Brno, jakož i znaleckým posudkem k otázce vadnosti projektové dokumentace, soud zamítl jako nadbytečné. Rovněž tak návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem [anonymizováno] [příjmení], soud zamítl jako nadbytečný.

15. Podle části šedesáté čtvrté zák. č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, účinném do 30. 6. 2016, bylo-li přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 26 odst. 1, odst. 3 písm. b/ zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění do 30. 9. 2016, zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním a) oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo b) výzvy o zahájení zadávacího řízení. Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona považuje b) písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Podle § 44 odst. 1, 4 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30. 9. 2016, zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel (odst. 1). Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 obsahovat: a) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky; b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě (odst. 4). Podle § 1 vyhl. č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění účinném do 30. 9. 2016, příslušnou dokumentací se pro účely této vyhlášky rozumí dokumentace určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen„ soupis prací“) včetně výkazu výměr (odst. 1). Rozsah a obsah příslušné dokumentace pro zadávání veřejné zakázky na stavební práce stanovený touto vyhláškou je závazný pro všechny veřejné zakázky na stavební práce; to platí i pro veřejné zakázky na takové stavební práce, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení (odst. 2). Pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby (odst. 3). Podle § 3 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění účinném do 31. 12. 2017, rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby je stanoven v příloze [číslo] této vyhlášky. V ní pak uvedeno, že součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace. Podle § 159 odst. 1,2 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 1. 2020, projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány (odst. 1). Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena (odst. 2). Podle § 536 odst. 1, 2, 3 obchodního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení (odst. 1). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (odst. 2). Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (odst. 3). Podle § 560 obch. zák. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě (odst. 1). Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky (odst. 2). Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností (odst. 3). Spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426 (odst. 4). Podle § 562 odst. 1, 2, 3 obch. zák. objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti o nejdříve po předání předmětu díla (odst. 1). Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1 c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba (odst. 2). Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2 (odst. 3). Podle § 564 obch. zák. při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 436 odst. 1, 2, 3, 4 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad, b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné, c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy (odst. 1). Volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Jestliže se však ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zboží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny (odst. 2). Neoznámí-li kupující volbu svého nároku ve lhůtě uvedené v odstavci 2, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy (odst. 3). Vedle nároků stanovených v odstavci 1 má kupující nárok na náhradu škody, jakož i na smluvní pokutu, je-li sjednána (odst. 4). Podle § 437 odst. 1, 5 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami smlouva porušena nepodstatným způsobem, může kupující požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny (odst. 1). Neodstraní-li prodávající vady zboží ve lhůtě vyplývající z odstavce 3 nebo 4, může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit, jestliže upozorní prodávajícího na úmysl odstoupit od smlouvy při stanovení lhůty podle odstavce 3 nebo v přiměřené lhůtě před odstoupením od smlouvy. Zvolený nárok nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího měnit (odst. 5). Podle § 440 obch. zák. nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje (odst. 1). Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného Podle § 373 obch. zák. kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

16. Pokud jde o právní hodnocení, tak shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 19. 2. 2014 uzavřena smlouva o dílo [číslo] na zpracování projektové dokumentace pro stavbu„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Sjednané dílo konkrétně spočívalo ve vypracování projektové dokumentace pro územní řízení (DUR) vč. projednání a zajištění vydání územního rozhodnutí; projektové dokumentace pro stavební povolení (DSPov) ,včetně projednání a zajištění vydání stavebního povolení a dokumentace pro provedení stavby (DProvS).

17. Předmětná smlouva sice byla uzavřena již za účinnosti nového občanského zákona (zák. č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014), ale řídila se obchodním zákonem (zák. č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013). Uvedené vyplývá z toho, že samotné zadávací řízení této veřejné zakázky v režimu zjednodušeného podlimitního řízení podle § 38 zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění do 30. 9. 2016, bylo ve smyslu § 26 odst. 3 písm. b) cit. zákona zahájeno ještě za účinnosti zák. č. 513/1991 Sb. Konkrétně bylo zahájeno odesláním Výzev k podání nabídky na veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení na zakázku„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – projektová dokumentace“, k čemuž došlo dne 26. 9. 2013. Podle části šedesáté čtvrté zák. č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, účinném do 30. 6. 2016, bylo-li přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. A protože v zadávacích podmínkách určeno jinak nebylo a strany si neujednaly, že se jejich práva a povinnosti mají řídit zák. č. 89/2012 Sb., řídí se jejich vztah z této smlouvy zák. č. 513/1991 Sb., konkrétně ust. § 536 a násl. upravujícím smlouvu o dílo.

18. Žalovaný dílo postupně prováděl a jednotlivé dohodnuté dokumentace v období od 20. 5. 2014 do 19. 5. 2017 protokolárně předával žalovanému. V jednotlivých protokolech je přitom konstatováno, že dokumentace je zpracována rozsahem v souladu se smlouvou o dílo a je tedy uvolněna k expedici. Již dne 10. 3. 2015 přitom bylo na stavbu s názvem„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ vydáno stavební povolení formou veřejné vyhlášky. 19 Nicméně ještě před započetím realizace samotné stavby prováděné sdružením [právnická osoba] podle SOD [číslo] dospěl zhotovitel stavby k závěru, že projekt zajištění stavební jámy zpracovaný žalovaným je třeba předělat. U [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. si se souhlasem žalobce (viz zápis z jednání s žalobcem ze dne 12. 7. 2018) nechal zpracovat nové technické řešení zajištění stavební jámy, které spočívalo v tom, že stavební jáma bude zajištěna pomocí záporového pažení podél ulice [anonymizováno] všude tam, kde nebylo možné použít svahování. Šlo o dočasnou stavební konstrukci, převážně v jedné úrovni kotvenou, v menší délce potom nekotvenou, navrženou s tzv. pracovním prostorem. Tzn. že bylo navrženo jiné technické řešení zajištění stavební jámy, než původně vyprojektované žalovaným. Na základě toho byl zpracovaný změnový list č. 001 k záporové stěně, která nahradila žalovaným původně vyprojektované příložné pažení a dne 23. 1. 2019 pak žalobce a zhotovitel stavby uzavřeli k SOD [číslo] Dodatek č. 1, kterým byl změněn předmět smlouvy o některé vícepráce a méněpráce, mj. právě o záporovou stěnu.

20. Ještě předtím žalobce reklamačním dopisem ze dne 25. 6. 2018 u žalovaného reklamoval zhotovení díla projektové dokumentace, a to v části – vypracování dokumentace pro provedení stavby, kde jako vadu shledal to, že není řešeno pažení stavební jámy a statické posouzení vč. statického výpočtu pažení. Současně žalovaného vyzval, aby mu do 15 dnů od doručení reklamace dodal prováděcí dokumentaci pažení stavební jámy a statické posouzení včetně statického výpočtu pažení stavební jámy, což ale žalovaný odmítl s tím, že on svůj závazek ze smlouvy o dílo splnil. Přípisem ze dne 27. 2. 2019 žalobce s odkazem na článek 12 SOD [číslo] žalovanému vyúčtoval jednak smluvní pokutu ve výši 20 % z ceny víceprací uvedených v Dodatku [číslo] této smlouvy a ve změnovém listu č. 001 ve výši 1 435 162,14 Kč a dalších 58 000 Kč jako náhradu škody za projekt pažení stavební jámy vč. statického výpočtu. Uvedenou částku 58 000 Kč uhradil zhotovitel stavby sdružení [právnická osoba] firmě [právnická osoba] za projekt nového technického řešení zajištění stavební jámy vč. statického výpočtu. Tuto částku dne 16. 1. 2019 uhradil žalobce sdružení [právnická osoba] (stalo se tak v rámci úhrady faktury na celkem 6 766 533,65 Kč vystavené dle zjišťovacího protokolu č. 7 ze dne 31. 12. 2018).

21. Obecná úprava náhrady škody byla až do 31. 12. 2013 obsažena v § 373 obch. zák. Šlo o odpovědnost objektivní s liberačními důvody uvedenými v § 374 obch. zák.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný své povinnosti ze Smlouvy o dílo uzavřené se žalobcem neporušil, neboť dílo provedl v souladu se smlouvou i právními předpisy. Zde má na mysli soud zejména § 159 odst. 1,2 stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2017, § 44 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 30. 9. 2016, § 1 vyhl. č. 230/2012 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2016 a § 3 vyhl. č. 499/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2017. Povinností žalovaného bylo zpracovat projektovou dokumentaci v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby, což splnil. Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby nebyla dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace (viz příloha č. 6 vyhl. č. 499/2006 Sb., ve které je uveden rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby).

23. Zajištění výkopu stavební jámy včetně pažení je v projektové dokumentaci vyhotovené žalovaným pro provádění stavby (DProvS) – ve výkresech výkopů, výkresech řezů, které doplňovaly poznámky v technických zprávách stavební a konstrukční části obou objektů, řešeno sice jen„ rámcově“ (jak je konstatováno i v Odborném posouzení VUT Brno, fakulta stavební) i tak ale rozsah a obsah žalobcem zpracované dokumentace včetně zajištění výkopové jámy dle zjištění soudu odpovídá požadavkům stanovaným ve vyhl. č. 499/2006 Sb., která stanoví, že součástí projektové dokumentace pro provádění stavby nejsou dokumentace pro pomocné práce (viz cit. vyhláška). Sám žalovaný přitom žalobce v technických zprávách upozorňoval na to, že:„ Tato projektová dokumentace není dokumentací dodavatelskou (výrobní), tzn. není vypracována do nejmenších technicko a technicko-konstrukčních detailů popisujících stavební konstrukce, jejích provádění apod. Dodavatel je dále povinen zpracovat dodavatelskou (výrobní) dokumentaci, která bude vycházet z dokumentace pro provádění stavby. To vše je nezbytnost pro správné a bezchybné celkové zrealizování dodávky stavby obsahující veškerou stavební výrobu spojenou se stavbou.“ Současně takto zpracovaná dokumentace odpovídá i původním požadavkům u žalobce jako objednatele. Ten po žalovaném žádnou detailnější dokumentaci zajištění stavební jámy nepožadoval, přesto že v jiných směrech si doplnění projektové dokumentace vymínil (dle požadavků žalobce byly do projektové dokumentace zapracovávány některé změny - například se dodělávala rekuperace kvůli změně právních předpisů, měnila se vybavenost bytů apod.). Ve všech protokolech o převzetí díla pak žalobce uváděl, že dokumentace je rozsahem zpracována v souladu se smlouvou o dílo a je tedy uvolněna k expedici. Argument žalobce, že nebylo v jeho silách celou projektovou dokumentaci zpracovanou žalovaným zkontrolovat vzhledem k výše uvedenému (viz obsah technických zpráv), neobstojí. Rovněž dodavatel stavby v SOD [číslo] uzavřené s žalobcem prohlásil, že má vše potřebné, aby provedl dílo dle zadání. Dokumentace x [právnická osoba] je ve smyslu § 3 vyhl. č. 499/2006 Sb., a přílohy č. 6 k této vyhlášce dokumentací dodavatelskou, která má být součástí dodávky stavby, a tudíž se nejedná o nedostatek projektové dokumentace zpracované žalovaným. Tím, že žalovaný neporušil ani smlouvu ani právní předpisy, nemohl žalobci způsobit škodu ve smyslu § 373 obch. zák.

24. Ale i pokud by měl žalovaný v rámci projektové dokumentace zpracovat tzv. dodavatelskou dokumentaci, což dle názoru soudu neměl, tak by z jeho strany šlo o vadu díla spočívající v neúplném provedení díla. Tuto vadu díla žalobce měl a mohl reklamovat u žalovaného a uplatňovat u něho nároky z vad díla ve smyslu § 436 obch. zák. A jestliže žalobce tvrdil, že šlo o takové vady díla – projektové dokumentace, které bránily provedení stavby jako takové, jednalo by se o porušení smlouvy podstatným způsobem dle § 436 odst. 1 obch. zák. V tom případě mohl po žalovaném požadovat mj. odstranění vad díla nebo přiměřenou slevu z ceny díla. Pokud by žalovaný vady v přiměřené dodatečné lhůtě neodstranil, nebo oznámil-li by, že vady neodstraní (což žalovaný prohlásil), mohl žalobce odstoupit od smlouvy nebo mohl opět požadovat přiměřenou slevu z ceny díla. Žalobce v daném případě vady díla uplatnil reklamačním dopisem ze dne 25. 6. 2018, ve kterém požadoval odstranění vad díla. Když mu žalovaný sdělil, že se o žádné vady díla nejedná a tudíž vady díla neodstraní, žádný další nárok z vad díla (myšleno nárok na slevu z ceny díla) žalobce u žalovaného neuplatnil. A žádnou slevu ceny díla u žalovaného neuplatnil ani v rámci uzavírané Dohody o narovnání ze dne 30. 1. 2019. Dne 25. 11. 2019 pak podal vůči žalovanému žalobu na náhradu škody ve výši 58 000 Kč. Podle § 440 odst. 2 obch. zák. ale platí, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním z některého z nároku z vad zboží podle § 436 a 437 obch. zák., nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu. Z toho mj. vyplývá, že pokud žalobce neuplatnil u žalovaného nárok z vad díla – nárok na přiměřenou slevu z ceny díla - nemůže tento nárok uplatňovat po žalovaném z titulu náhrady škody. I v tomto případě by tedy soud musel žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

25. Třetím důvodem pro zamítnutí žaloby je pak skutečnost, že žalobce nemusel sdružení [právnická osoba] částku 58 000 Kč za projekt zpracovaný firmou [právnická osoba] platit, neboť ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a sdružením [právnická osoba] vyplývá, že zhotovitel je povinen před podpisem smlouvy o dílo řádně a s nejlepší péčí zkontrolovat veškeré informace týkající se provedení díla, podrobně se seznámit s místními podmínkami na staveništi, vyžádat si vyjasnění případných nejasností a zjistit veškeré podrobnosti týkající se povahy a proveditelnosti díla a zkontrolovat, že předané doklady jsou úplné pro řádné provedení díla. Pokud si tedy sdružení [právnická osoba] nechalo zpracovat od [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. novou projektovou dokumentaci na záporové pažení stavební jámy, kterou soud považuje za dodavatelskou dokumentaci, nemusel mu žalobce náklady na tento projekt vůbec hradit.

26. Za situace popsané v předchozích třech odstavcích tohoto odůvodnění tedy soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji zamítl (výrok I.).

27. Při rozhodování o nákladech řízení vyšel z toho, že žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalovanému jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení v celkové výši 24 938,10 Kč sestávající z odměny za zastupování žalovaného advokátem ve výši 18 810 Kč (5 × 3 420 Kč za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ adv. tar.“), vyjádření k žalobě ze dne 12. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., 3 x účast u jednání ve dnech 13. 10. 2020, 3. 12. 2020 a 5. 1. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., ve spojení s § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 adv. tar. + 1 x 1 710 Kč za tyto úkony právní služby: účast u vyhlášení rozsudku dne 15. 1. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. f/ adv. tar., ve spojení s § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 adv. tar.), z náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč (tj. 6× 300 Kč) příslušející k 6 shora uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 4 328,10 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Přiznanou náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

28. Naopak soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za vyjádření k žalobě ze dne 3. 2. 2020, protože odměnu za tento úkon právní služby soud žalovanému přiznal již ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 403/2019. Stejně tak soud žalovanému nepřiznal náhradu za vyúčtování nákladů řízení ze dne 7. 1. 2021, protože zde nejde o úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1, 2 nebo 3 adv. tar., za který by advokátovi odměna příslušena.

29. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.