19 C 206/2020

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu [titul]. Marka Jägera, [titul za jménem], a přísedících [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] ve věci ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokátkou, sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí, kterou dala žalovaná žalobci dopisem ze dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení [částka] 094, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vůči žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí, kterou žalovaná dala žalobci dopisem ze dne [datum]. V žalobních důvodech uvedl, že jako zaměstnanec uzavřel dne [datum] se žalovanou jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě pro ni vykonával práci kresliče – konstruktéra. Na základě dohody o změně této pracovní smlouvy, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], pak žalobce vykonával pro žalovanou práci vedoucího oddělení projektů a vzorků. Dne [datum] žalovaná doručila žalobci výpověď, kterou odůvodnila tím, že na základě rozhodnutí žalované ze dne [datum] o sloučení oddělení designu a oddělení projektů a vzorků došlo ke snížení počtu zaměstnanců a žalobce se stal nadbytečným. Ve skutečnosti však ani v době zahájení řízení v projednávané věci k provedení této organizační změny nedošlo a žalovaná hledá zaměstnance na pracovní místo žalobce. Skutečné důvody, pro které žalovaná rozvázala pracovní poměr účastníků řízení výpovědí, se liší od důvodu uvedeného ve výpovědi. Rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí, kterou dala žalovaná žalobci, je tak neplatné.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že dne [datum] rozhodla o sloučení oddělení projektů a vzorků, jehož vedoucím byl žalobce, a oddělení designu a vedoucím sloučeného oddělení ustavila dosavadního vedoucího oddělení designu. V důsledku tohoto rozhodnutí došlo ke zrušení pracovního místa žalobce, který se tak stal nadbytečným. Uvedenou organizační změnu žalovaná také provedla. V jejím důsledku ostatně část pracovní náplně žalobce odpadla. Žalovaná sice hledala další zaměstnance, avšak šlo o pracovní místa projektového manažera a konstruktéra, jejichž pracovní náplň se liší od pracovní náplně zrušeného pracovního místa žalobce.

3. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnavatelka a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že jako druh práce sjednali kreslič – konstruktér, jako místo výkonu práce„ pracoviště“ žalované a jako den nástupu do práce [datum]. Pracovní poměr založený touto pracovní smlouvou sjednali na dobu neurčitou.

4. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení změnili sjednaný druh práce na vedoucího oddělení projektů a vzorků.

5. Z pracovní náplně žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že k výkonu sjednaného druhu práce náleží vedení projektů a vzorků podle požadavků zákazníka, vedení technologa a podpora projektů, styk se zákazníky a obchodním zástupcem, zpracování konceptu designu a jeho projednání s oddělením designu, vedení„ projektového týmu“ a uvolňování výrobků do sériové výroby.

6. Ze zprávy elektronické pošty, kterou jednatel žalované odeslal dne [datum] svědkyni ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že jednatel žalované žádal svědkyni o sdělení, jaké náklady by byly spojeny s rozvázání pracovního poměru účastníků řízení.

7. Ze zprávy elektronické pošty, kterou svědkyně ing. [jméno] [příjmení] odeslala dne [datum] jednateli žalované, soud zjistil, že svědkyně sdělila po poradě s právníkem jednateli žalované, že rozvázat pracovní poměr účastníků řízení by bylo možné jen výpovědí pro nadbytečnost žalobce nebo dohodou. Přitom upozornila, že v případě rozvázání pracovní poměru účastníků řízení výpovědi odůvodněnou nadbytečností žalobce by žalovaná po určitou dobu nemohla na pracovní místo žalobce přijmout jiného zaměstnance („ na nějakou dobu obsadit tu pozici“).

8. Ze zápisu o rozhodnutí žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná rozhodla o sloučení oddělení designu a oddělení projektů a vzorků za účelem zvýšení efektivity, s tím, že vedoucím sloučeného oddělení se od [datum] stane dosavadní vedoucí oddělení designu. S uvedeným rozhodnutím žalovaná seznámila žalobce dne [datum].

9. Z rozhodnutí jednatele žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalované rozhodl o zrušení pracovních míst vedoucího oddělení projektů a vzorků i vedoucího oddělení designu s účinností od téhož dne, s tím, že místo vedoucího oddělení designu a projektů má být nabídnuto dosavadnímu vedoucímu oddělení designu.

10. Z dopisu žalované žalobci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď, kterou odůvodnila nadbytečností žalobce v důsledku rozhodnutí žalované o snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce ze dne [datum]. Tuto výpověď žalovaná doručila žalobci dne [datum], jak shodně skutkově tvrdili oba účastníci řízení, a soud vzal potud jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění. Přílohou výpovědi bylo rozhodnutí žalované ze dne [datum].

11. Ze zvukového záznamu o rozhovoru žalobce se svědkem ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že rozhodujícím důvodem pro rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí byl způsob, jakým žalobce nakládal s počítačovými soubory. Vedlejšími důvody pak byly též podmínky výkonu jeho práce z domova a jeho vztah k některým jiným zaměstnancům žalované.

12. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická fonoskopie podaného dne [datum] Kriminalistickým ústavem Policie České republiky soud zjistil, že znalecký ústav nezjistil žádné zásahy do tohoto zvukového záznamu. Povaha hluku v pozadí je stálá, mění se plynule a odpovídá zaznamenanému ději, promluvy mluvčích přirozeně navazují bez náhlých změn hlasitosti nebo rychlosti řeči a ani uvnitř těchto promluv se neobjevily nepravidelnosti v toku řeči. [příjmení] znaky přitom vykazují dostatečnou validitu pro stanovení jednoznačného závěru o pravosti zvukového záznamu.

13. Z výpovědi znalce ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že některá mobilní zařízení umožňují upravovat zvukové záznamy, například je zkrátit nebo upravit zvuk. Takové úpravy by znalecký ústav zjistil již z metadat, ve kterých se zaznamenává jejich provádění, a vyšly by najevo též analýzou zvukového záznamu. K padělání zvukového záznamu, které by při znaleckém zkoumání nebylo možné zjistit, by bylo vedle odborných znalostí třeba též odpovídající softwarové vybavení, dostatek materiálu a schopnost změnit síťový kmitočet. Proto lze úpravu zkoumaného zvukového záznamu v podstatě vyloučit. Vzhledem k obsahu zvukového záznamu, který na počátku zachycuje příchod mluvčího do místnosti, je nepravděpodobné, že by na počátku zvukového záznamu nějaká zásadní část chyběla. Vyloučit nelze jeho zkrácení na konci, ale v metadatech mu nic nenasvědčuje.

14. Z výpovědi znalkyně [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul za jménem], že kopie digitálních nahrávek v zásadě zachovávají vlastnosti originálu.

15. Z výpovědi svědkyně ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že mezi žalobcem a svědkem ing. [jméno] [příjmení] trvaly spory a jejich vztahy byly napjaté. Na jaře 2020 po vyhlášení stavu nouze zaměstnanci žalované vykonávali práci z domova, avšak svědek ing. [příjmení] měl výhrady k místu pobytu žalobce a žádal, aby na to byl žalobce písemně upozorněn. Poté sdělil svědkyni, že zamýšlí rozvázat žalobcův pracovní poměr. Naposledy před rozvázáním pracovního poměru účastníků řízení vytýkal žalobci nesprávnou práci s počítačovými soubory. Na jeho pokyn společně s dalšími osobami podepsala dne [datum] zápis o rozhodnutí žalované o organizační změně, s tím, že k tomuto rozhodnutí mělo dojít již dne [datum] při jednání, jehož se však svědkyně ani další podepsaní ve skutečnosti neúčastnili. I jednatel žalované žádal svědkyni, aby mu sdělila podmínky, za kterých by bylo možné rozvázat pracovní poměr účastníků řízení. Sloučení oddělení designu a oddělení projektů a vzorků dosud trvá.

16. Z výpovědi svědka ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se svědek stal s účinností od [datum] vedoucím sloučeného oddělení designu a projektů, avšak dohodu o změně pracovní smlouvy v důsledku této změny druhu vykonávané práci se žalovanou písemně uzavřel až v červnu 2020. Svědek neměl přesnou představu o náplni práce žalobce, domníval se pouze, že záležela v jednání se zákazníky ve věci vzorků. Většinu pracovní náplně žalobce převzal svědek, nevěděl však, kdo převzal zbývající část.

17. Z výpovědi svědka ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovní místo žalobce zůstalo po zániku pracovního poměru účastníků řízení neobsazeno.

18. Z výpovědi svědka ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], soud zjistil, že svědek ing. [příjmení] žádal svědka jako ředitele žalované, aby podepsal rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí. Jako důvody pro záměr rozvázat pracovní poměr účastníků řízení svědek ing. [příjmení] uvedl svědku ing. [příjmení], že žalobce umístil počítačové soubory s pracovním obsahem na svém soukromém účtu, nikoli na účtu žalované, porušil povinnosti týkající se práce z domova tím, že nepracoval z místa svého trvalého pobytu, a odmítl zvýšení své mzdy, které mu svědek ing. [příjmení] nabídl. I přes svůj nesouhlas s rozvázáním pracovního poměru účastníků řízení svědek ing. [obec] výpověď danou žalobci podepsal, protože svědek ing. [příjmení] by si bez tak zajistil souhlas jednatele žalované, a společně s výpovědí připojil podpis i na listinu o zápisu z jednání vedoucích zaměstnanců žalované, které se mělo konat dne [datum], přestože mu nebyl přítomen. Svědek vyloučil, že by nejistota vyvolaná stavem nouze vyhlášeným v březnu 2020 hrála roli v rozhodnutí o rozvázání pracovního poměru účastníků řízení. Vztahy mezi svědkem ing. [příjmení] a žalobcem popsal jako napjaté.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek při výkonu práce pro žalovanou úzce spolupracoval se žalobcem. Vztah žalobce a svědka ing. [jméno] [příjmení] vnímal jako obvyklý provázený běžnými rozpory.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dopady stavu nouze vyhlášeného v březnu 2020 se začaly projevovat v období mezi dubnem a srpnem 2020.

21. Z nabídky pracovního místa konstruktéra juniora soud zjistil, že žalovaná zamýšlela přijmout zaměstnance pro práci na návrzích technických řešení a inovacích.

22. Z nabídky pracovního místa„ projektového manažera“ soud zjistil, že žalovaná zamýšlela přijmout zaměstnance pro práci při zhotovování technické dokumentace, vytváření cenových nabídek a dohledu nad projekty.

23. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce nesouhlasil s rozvázáním pracovního poměru účastníků řízení a trval na dalším zaměstnávání. Totéž soud zjistil z dopisů zástupce žalobce žalované ze dne [datum] a ze dne [datum].

24. Z dopisů žalované žalobci ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná trvala na rozvázání pracovního poměru účastníků řízení. Totéž soud zjistil z dopisu žalované zástupci žalobce odeslaného dne [datum].

25. Účastníci řízení tedy dne [datum] uzavřeli pracovní smlouvu, ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě žalobce vykonával pro žalovanou práci vedoucího oddělení projektů a vzorků. V březnu 2020 žalovaná rozhodla o sloučení oddělení projektů a vzorků s oddělením designu, s tím, že vedoucím sloučeného oddělení se od [datum] stane dosavadní vedoucí oddělení designu. Jednatel žalované dne [datum] rozhodl o zrušení pracovních míst vedoucího oddělení projektů a vzorků i vedoucího oddělení designu s účinností od téhož dne, s tím, že místo vedoucího oddělení designu a projektů má být nabídnuto dosavadnímu vedoucímu oddělení designu. Dne [datum] žalovaná dala žalobci výpověď, protože dne [datum] rozhodla o snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce. Skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru účastníků řízení však byl způsob, jakým žalobce nakládal s počítačovými soubory. Vedlejšími důvody pak byly též podmínky výkonu jeho práce z domova a jeho vztah k některým jiným zaměstnancům žalované, popřípadě i odmítnutí nabídky na zvýšení mzdy žalobce. Tyto důvody uvedl svědek ing. [jméno] [příjmení] žalobci i svědku ing. [jméno] [příjmení], [příjmení].

26. Z pracovní náplně vedoucího oddělení designu ze dne [datum], z pracovní náplně vedoucího oddělení designu a projektů ze dne [datum], z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] ani ze zpráv elektronické pošty ze dne [datum], ze dne [datum], včetně příloh, ze dne [datum], a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

27. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem žalobce, mzdovým výměrem ze dne [datum] a dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a návrh žalované na provedení důkazu výslechem [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], výkazy zisku a ztráty žalované za období let 2015 až 2019, evidenčním listem důchodového pojištění ing. [jméno] [příjmení] za rok 2017, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], zprávou elektronické pošty ze dne [datum], dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] (správně ze dne [datum]), dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], zápisem o jednání ze dne [datum], rozhodnutím o organizační změně ze dne [datum], protokolem o kontrole provedené Oblastním inspektorátem práce pro Středočeský kraj ze dne [datum], pozvánkami k jednání ze dne [datum], zprávou elektronické pošty ze dne [datum], evidencí pracovní doby svědkyně ing. [jméno] [příjmení] za období března 2020, vyúčtováním mzdy svědkyně ing. [jméno] [příjmení] ze období března 2020, evidence pracovní doby svědka ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], vyúčtováním mzdy svědka ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], za období března 2020 a zprávou elektronické pošty ze dne [datum], neboť již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí o věci. Výslech žalobce a výslech jednatele žalované jsou nadto nepřípustné, protože je účastníci řízení nenavrhli k prokázání skutkových tvrzení, jež by nebylo možné prokázat jinak, jak ostatně vyplývá z okolnosti, že ke stejným skutkovým tvrzením navrhli i jiné důkazní prostředky (§ 131 odst. 1 o.s.ř.).

28. Výsledky rozhodovací činnost soudů se ustálily v závěru, že hovoru fyzických osob v rámci výkonu povolání, obchodní či veřejné činnosti lze upřít povahu hovoru osobní povahy, jeho případný záznam nehodnotit jako zasahující do osobnostních práv osob hovořících a připustit jej jako důkaz v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 64/2004, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2005, [číslo] s. 647, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3717/2008, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1111/2011, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2599/2014). K uvedeným závěrům se přihlásil i Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2299/17, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 88, roč. 2018, s. 491, pod poř. [číslo].

29. O takový případ jde i v projednávané věci, protože hovor žalobce a jeho nadřízeného vedoucího zaměstnance proběhl v rámci výkonu jejich povolání.

30. Mimoto tajné pořízení zvukového záznamu rozhovoru představuje způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1774/14, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 75, roč. 2014, s. 485, pod poř. [číslo] na který poukazuje i žalobce).

31. Poté, co žalovaná popřela pravost zvukového záznamu, soud provedl důkaz znaleckým posudkem k otázce jeho neporušenosti. Učinil tak po zjištění, že svědek ing. [jméno] [příjmení] vypověděl, že tento zvukový záznam není úplný, a popsal, jaká část v něm má údajně chybět.

32. Co do hodnocení znaleckého posudku nemá soud pochybnosti o pravdivosti (přesvědčivosti) jednoznačného závěru znaleckého ústavu o pravosti zvukového záznamu. Zdůrazňuje-li žalovaná, že znalecký ústav beze zbytku nevyloučil možnost úpravy (padělání) zvukového záznamu, přehlíží, že v přírodovědných oborech je zřídkakdy možné tvrdit cokoliv jednoznačně. Typické odpovědi na vědecké otázky jsou formulovány jazykem statistiky. Z tohoto pohledu jsou tedy„ jednoznačné odpovědi“ v principu nekompatibilní s filozofií přírodovědného zkoumání světa. Znalecké disciplíny založené na přírodních vědách (forenzní genetika, daktyloskopie, balistika, mechanoskopie, chemická identifikace apod.) mohou jen těžko poskytnout kategorické (jednoznačné) odpovědi, aniž by se ocitly ve sporu s filozofií vědy, ze které vycházejí ([příjmení], M., [příjmení], T., [příjmení], R. – K hodnocení znaleckých posudků i v kontextu nové právní úpravy, Právní rozhledy, roč. 2021, [číslo] s. 236). Na to ostatně poukázal i znalec při svém výslechu.

33. Podle § 48 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pracovní poměr může být rozvázán výpovědí.

34. Podle § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.

35. Podle § 50 odst. 3 zákoníku práce zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.

36. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí podle § 50 odst. 4 zákoníku práce důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

37. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr podle § 51 odst. 1 zákoníku práce uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a zákoníku práce. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

38. Podle § 51 odst. 2 zákoníku práce výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63 zákoníku práce.

39. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

40. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

41. Po zjištění, že žalovaná doručila žalobci právní jednání, které směřovalo k rozvázání jejich pracovního poměru, že žalobce uplatnil neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí před uplynutím lhůty dvou měsíců ode dne, kdy měl tímto rozvázáním jejich pracovní poměr skončit, tj. od [datum], a že právní jednání žalované, které směřovalo ke skončení pracovního poměru účastnic řízení, netrpí vadami, které by způsobovaly jeho zdánlivost, se soud zabýval tím, zda v projednávané věci je dán důvod neplatnosti rozvázání pracovního poměru účastnic řízení výpovědí, kterou žalovaná dala žalobci dne [datum].

42. Výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce předpokládá, že zaměstnavatel rozhodne o změně úkolů, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách, zaměstnanec se stane nadbytečným a mezi rozhodnutím zaměstnavatele a nadbytečností zaměstnance je příčinná souvislost.

43. V projednávané věci žalovaná v březnu 2020 rozhodla o snížení počtu zaměstnanců sloučením oddělení projektů a vzorků s oddělením designu, a to s účinností od [datum], a dne [datum] dala z tohoto důvodu žalobci výpověď. Pracovní poměr účastníků řízení měl na základě této výpovědi zaniknout dne [datum]. Přitom rozhodnutí o organizační změně ve skutečnosti zřejmě nepřijala již dne [datum], jak by vyplývalo ze zápisu o jednání vedoucích zaměstnanců žalované, nýbrž později. Vždyť teprve dne [datum] žádal jednatel žalované svědkyni ing. [jméno] [příjmení] o sdělení, jaké náklady by vyvolalo rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, a svědkyně mu odpověděla teprve následující den. Je nepravděpodobné, že by vedoucí zaměstnanci žalované rozhodli dříve, než jednateli žalované svědkyně vůbec poskytla požalované sdělení. Ostatně svědkyně ing. [jméno] [příjmení] i svědek ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], také vypověděli, že se jednání, o němž měl být pořízen zápis, ze dne [datum] neúčastnili a uvedený zápis podepsali až později. Přitom potud nezávisle na sobě vypověděli oba svědci shodně, a proto ani způsob, jakým žalovaná evidovala přítomnost nebo nepřítomnost svědka ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], na pracovišti dne [datum] by nemohl dobře změnit hodnocení věrohodnosti jeho výpovědi.

44. Naproti tomu výpověď svědka ing. [jméno] [příjmení] potud nebyla věrohodná, trval-li na tom, že se jednání vedoucích zaměstnanců žalované konalo dne [datum] a vyústilo v rozhodnutí o organizační změně. Odporuje nejen výpovědi svědkyně ing. [jméno] [příjmení], nýbrž i skutkovým zjištění získaným z jiných důkazních prostředků, zejména ze zpráv elektronické pošty, které si svědkyně vyměnila s jednatele žalované ve dnech [datum] a [datum]. Ostatně i ke změně pracovní smlouvy, kterou žalovaná uzavřela se svědkem ing. [jméno] [příjmení], v důsledku změny ujednaného druhu práce došlo písemně až v červnu 2020, jak vyplývá z výpovědi svědka. Ze stejného důvodu soud neuvěřil ani výpovědi svědka [jméno] [příjmení], pokud popisoval průběh jednání, které se mělo konat dne [datum]. Nelze přitom přehlédnout, že hranice mezi svědky, kteří konání tohoto jednání popírají, a svědky, kteří je připouštějí, se kryje s hranicí mezi bývalými a současnými zaměstnanci žalované.

45. Žalované je však nutno přisvědčit potud, že konání jednání dne [datum] nemá pro řešení otázky platnosti rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí význam, protože mu předcházelo rozhodnutí jednatele žalované.

46. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat (tak již rozsudek Krajského soudu v [obec] ze dne 3. 1. 1967 sp. zn. 7 Co 612/66, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

47. O rozhodnutí o organizačních změnách jde jen tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Avšak v případě, že rozhodnutím zaměstnavatele (příslušného orgánu), popřípadě jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle a že tedy zaměstnavatel (příslušný orgán) ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ustanovení § 52 písm. c) zák. práce nebylo přijato (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009 sp. zn. 21 Cdo 4999/2008, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3195/2013)

48. Odtud vyplývá, že pro úsudek o splnění předpokladů, na nichž je založen výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce, mají význam i skutečnosti, které nastaly před přijetím rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, lze-li z nich usoudit na jiný záměr zaměstnavatele sledovaný přijetím takového rozhodnutí než změna úkolů, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiná organizační změna. V takovém případě totiž o rozhodnutí o organizační změně vůbec nejde a výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce není dán.

49. Při zkoumání toho, jaký cíl zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti, souvislostech a logické návaznosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017).

50. Žalovaná sice rozhodnutími z března 2020 a ze dne [datum] sloučila oddělení projektů a vzorků, jehož vedoucím byl žalobce, s oddělením designu a rozhodla s účinností od [datum] o zrušení jeho pracovního místa, avšak ve skutečnosti uvedeným rozhodnutím nesledovala snížení počtu vedoucích zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce, jak skutkově tvrdila, nýbrž výlučně zdánlivé vytvoření důvodu pro rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, kterým by zakryla skutečné důvody spočívající v domnělém nebo skutečném porušování povinností žalobce vztahujících s k jím vykonávané práce, popřípadě spočívající v mimoprávních okolnostech, jako jsou jeho vztahy k jiným zaměstnancům žalované. Jestliže však tyto důvody ve výpovědi neuvedla, je v projednávané věci bez významu, zda by jako důvod rozvázání pracovního poměru účastníků řízení obstály.

51. Je možné, že spory mezi účastníky mohou být motivem, či pohnutkou k přijetí organizačního opatření, jímž je zrušeno pracovní místo zaměstnance, nicméně tato skutečnost sama o sobě nemusí znamenat, že jejím jediným smyslem je jej poškodit. Opačný názor by znamenal, že, nastanou-li v právnické osobě spory či neshody mezi osobami podílejícími se na různých stupních na řízení společnosti, je v tomto případě vyloučeno přijmout organizační a personální opatření, které by reagovalo na vzniklou situaci a umožnilo další„ efektivní“ bezporuchovou činnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1494/2014, na který poukazuje žalovaná). O takový případ však v projednávané věci nejde, neboť v řízení vyšlo najevo, že skutečným důvodem rozvázání pracovního poměru účastníků řízení bylo domnělé nebo skutečné porušování povinností žalobce vztahujících se k jím vykonávané práci, popřípadě vztahy k jiným zaměstnancům žalované, nikoli však ke svědkovi ing. [jméno] [příjmení], který dal k rozvázání pracovního poměru účastníků řízení podnět.

52. Žalovaná ostatně tvrzení žalobce o jeho sporech se svědkem ing. [jméno] [příjmení] ve vyjádření k žalobě popřela jako nesprávná. Svědek ing. [jméno] [příjmení] rovněž svůj vztah k žalobci popsal jako běžný pracovní vztah, v jehož závěru se projevily pouze dílčí rozpory popsané ve zvukovém záznamu o jeho rozhovoru se žalobcem. Svůj skutečně nebo domněle nepříznivý poměr k žalobci za důvod rozvázání pracovního poměru účastníků řízení svědek neoznačil při rozhovoru se žalobcem ani při jednání se svědkem ing. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Svědci ing. [jméno] [příjmení] i ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], sice vnímali vztahy mezi žalobcem a svědkem ing. [jméno] [příjmení] jako napjaté, avšak svědek [jméno] [příjmení] je naproti tomu hodnotil jako běžné, s tím, že je provázely jen občasné rozpory. Všichni tři svědci se ovšem shodli na tom, že svědek ing. [jméno] [příjmení] obtížně jedná s ostatními zaměstnanci a že mezi nimi vůči svědkovi vzniká odpor.

53. Žalovaná tedy skutkově netvrdila, že by důvodem (pohnutkou) k organizační změně spočívající ve zrušení žalobcova pracovního místa bylo řešení sporů mezi žalobcem a svědkem ing. [jméno] [příjmení] a takové skutkové zjištění v řízení ani jinak nevyšlo najevo.

54. K rozhodnutí žalované o organizační změně tedy ve skutečnosti nedošlo, protože rozhodnutím z března 2020 žalovaná sledovala jiný záměr než snížení počtu pracovních míst za účelem zvýšení efektivnosti práce. Rozhodnutí o zrušení pracovního místa žalobce bezprostředně předcházel dotaz jednatele žalované svědkyni ing. [jméno] [příjmení], jaké náklady by vyvolalo rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, a její odpověď o možných důvodech tohoto rozvázání. Z jejich obsahu přitom bezpochyby vyplývá, že jednatel žalované nejprve rozhodl dosáhnout rozvázání pracovního poměru účastníků řízení a teprve potom hledala žalovaná jeho důvody. Z nedostatku jiných možností pak rozhodla o zrušení pracovního místa žalobce. Rozhodnutí žalované o organizační změně tedy nesledovalo některý ze zákonem dovolených cílů a rozvázání pracovního poměru účastníků řízení nebylo následkem tohoto rozhodnutí. Nahodilá okolnost, že následkem dalšího hospodářského vývoje již žalovaná pracovní místo žalobce neobsadila, nemá pro úsudek o skutečném důvodu rozvázání pracovního poměru účastníků řízení význam.

55. Ostatně ke stejným skutkovým závěrům by soud musel dospět i bez skutkových zjištění získaných provedením důkazu zvukovým záznamem o rozhovoru žalobce se svědkem ing. [jméno] [příjmení]. Vždyť tytéž (skutečné) důvody rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, jaké svědek vyjádřil při tomto rozhovoru, uvedl i svědkovi ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], a okolnost, že zrušení pracovního místa žalobce jen zastíralo tyto skutečné důvody, vyplývala také ze zpráv elektronické pošty, které si svědkyně ing. [jméno] [příjmení] vyměnila s jednatele žalované při hledání důvodu pro rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, i z výpovědi svědkyně, která obsahu těchto zpráv odpovídala.

56. Vypověděl-li pak svědek ing. [jméno] [příjmení], že žalovaná sledovala zvýšení efektivity práce a zvýšení účinnosti„ interních procesů“, soud svědkovi neuvěřil, protože jeho výpověď odporuje skutkovým zjištěním získaným z jiných důkazních prostředků. Výpověď svědka soud hodnotil ostatně převážně jako nevěrohodnou. Zatímco svědek si i s odstupem téměř jednoho roku dopodrobna vybavil čas jednání vedoucích zaměstnanců žalované (dne [datum] v 9 hodin, trvalo asi půl hodiny), tj. na okolnosti, které mají podporovat skutkovou verzi žalované, jinde si nevzpomínal. Nevěděl tak, zda žádal, aby žalovaná písemně vytkla žalobci neuspokojivé pracovní výsledky, jaký obsah měla osobní hodnocení žalobce, která sám zpracovával, ani na výši odměn, jež žalovaná žalobci vyplácela. Podrobnosti rozvázání pracovního poměru žalobce si svědek přitom vybavil, přestože současně uváděl, že v průběhu roku 2020 následovalo rozvázání pracovních poměrů dalších zaměstnanců a bylo by jen přirozené, že pro množství údajů by ohledně jednotlivostí ztratil jistotu. Zvlášť k otázkám zástupkyně žalované přitom svědek odpovídal způsobem, který vyvolával dojem, že mu jejich obsah je předem znám. Podobně svědek v souladu se skutkovými tvrzeními žalované vypověděl, že k organizačním změnám žalovanou nutilo i podstatné snížení odbytu jejích výrobků na počátku března 2020, ačkoli i z přehledu objednávek přijatých podnikatelským seskupením, do něhož náleží též žalovaná, za rok 2020 vyplývá, že k poklesu hodnoty objednávek došlo až v dubnu 2020, odhlédnuto od toho, že se uvedený pokles nadto musel v poklesu odbytu projevit ještě s určitým časovým odstupem. I svědek ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], vyloučil, že by v rozhodnutí o rozvázání pracovního poměru účastníků řízení hrály roli dopady stavu nouze vyhlášeného v březnu 2020.

57. Pro úplnost soud uvádí, že se žalovaná mýlí, vytýká-li soudu, že snad v průběhu výslechu svědka hodnotil věrohodnost jeho výpovědi, jen protože v protokolu o jednání, kterých výslech svědka zachycuje, uvedl též mimoslovní působení svědka. Údaj o neverbální reakci svědka obsažený v protokolu o jednání totiž nepředstavuje ani předběžné hodnocení jeho výpovědi, nýbrž umožňuje svědkovi i účastníkům řízení, aby se k vnímání těchto okolností svědkova výslechu soudem mohli vyjádřit a účastníci řízení jím nebyli zaskočeni až z důvodů rozhodnutí o věci.

58. Z těchto důvodů soud určil, že rozvázání pracovního poměru účastníků řízení výpovědí, kterou dala žalovaná žalobci dne [datum], je neplatné.

59. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení [částka] 094, [částka], které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši [částka], ze spotřebované části složené zálohy na náklady důkazu ve výši 2 332, [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (jedenáct úkonů právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne [datum] a účast při jednáních konaných dne [datum], dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, dne [datum] a dne [datum], které trvalo déle než dvě hodiny, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], cestovné ve výši [částka] při pěti cestách [obec] – [obec] a zpět dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] v délce po 50 km, průměrné spotřebě 5, 8 l [číslo] km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 27, [částka] za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, [částka] za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a náhrada za promeškaný čas v rozsahu deseti půlhodin po [částka], tj. [částka]).

60. Součástí náhrady nákladů řízení není odměna a náhrada hotových výdajů za zastoupení žalobce při oznámení žalované, že trvá na dalším zaměstnávání, protože jde o hmotněprávní jednání, nikoli o úkon při zastupování v řízení. Odměna a náhrada hotových výdajů za porady s klientem, které se uskutečnily dne [datum], dne [datum] a dne [datum], tj. do zahájení řízení, nejsou součástí náhrady nákladů řízení, popřípadě jsou zahrnuty do převzetí a přípravy zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu.

61. Další porada s klientem je úkonem právní služby, jen jestliže trvala déle než jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Soudy jsou oprávněny i povinny posuzovat, zda v daném případě došlo k uskutečnění porady a zda bylo hodnověrným způsobem doloženo, že uvedená další porada advokáta s klientem přesahovala délku jedné hodiny; stejně tak mohou i musí zvažovat, zda bylo uskutečnění takové porady účelné (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1948/2020). 62. [příjmení], které se uskutečnily dne [datum], dne [datum] a dne [datum], zpravidla bezprostředně předcházely nařízeným jednáním a v řízení se nijak neprojevily, zejména po nich nenásledovalo žádné podání žalobce. Žalobce měl přitom příležitost radit se se svým zástupcem kdykoli během nařízených jednání, a již z tohoto důvodu proto nelze náklad na odměnu a náhradu hotových výdajů zástupce žalobce za tyto další porady považovat za účelně vynaloží. Neobstojí ostatně ani z hlediska ochoty rozumně uvažujícího účastníka řízení takové náklady platit (usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2693/17).

63. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

64. Stát by měl podle výsledku řízení vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to v plné výši (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) Tyto náklady však plně kryje záloha složená žalobcem.

Poučení