19 C 23/2016-698

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] o zaplacení o 6 003 760,67 Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

I. Žaloba je co do základu důvodná.

II. O výši nároku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném v záhlaví uvedené částky, jakožto pojistného plnění na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy o škodovém pojištění budov – reality ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění budovy [adresa], bytový dům v [katastrální uzemí], [územní celek], na adrese [ulice a číslo] (dále jen Dům) proti pojistným nebezpečím ve smlouvě uvedeným. Žalobce uvedl, že vykonává správu a zajišťuje provoz a opravy společných částí Domů. V období od [datum] do [datum] nastala pojistná událost tj. podle všeobecných pojistných podmínek žalovaného bouřková činnost odpovídající vichřici s nárazy větru až 31,4 m/s ([datum]) a 32,4 m/s ([datum]). V důsledku této škodní události došlo k rozsáhlému poškození zateplené fasády (kontaktního zateplovacího souvrství) Domu, jež spočívalo ve vzniku trhlin ve fasádním límci kontaktně zatepleného obvodového pláště Domu, k čemuž došlo právě v důsledku silného nárazového větru a současného průniku srážkové vody do zateplovacího souvrství, čímž byly významně ovlivněny technické vlastnosti zateplovacího souvrství s izolantem z minerální vlny, především vlastní hmotnost, tepelně izolační vlastnosti a tuhost izolantu. V důsledku promáčení izolantu došlo u zateplovacího souvrství k nežádoucím tvarovým změnám charakteru svislého posunu. V důsledku škodní události horní části opláštění Domu přestala plnit svoji funkci, jelikož došlo k promáčení izolantu, když silný vítr poškodil těsnost klempířských prvků fasády a střechy Domu, a tím umožnil průnik srážkové vody do zateplovacího souvrství, čímž došlo ke vzniku trhlin a bylo tak nezbytné z důvodu funkčních i bezpečnostních provést rozsáhlejší opravu, neboť dalším působením srážek začala voda zatékat poškozeným opláštěním Domu i do bytů, kde se v důsledku vlhkosti začala objevovat i plíseň. Žalobce tedy musel opravit formou úplné výměny zatečením postiženého zateplovacího souvrství a byl nucen provést tuto výměnu částečně z prostředků zaplacených jeho členy a částečně z úvěru od [právnická osoba] Žalobce za tímto účelem uzavřel smlouvu o dílo se zhotovitelem [právnická osoba] a za provedení díla, které bylo žalobci předáno dne [datum] uhradil této společnosti celkem částku 5 690 361,47 Kč. Dále pak žalobce v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí vynaložil další náklady v celkové výši 313 399,20 Kč, které specifikoval ve své žalobě. Podle názoru žalobce tak má vůči žalovanému podle pojistné smlouvy nárok na pojistné plnění ve výši žalobcem účelně vynaložených nákladů na opravu poškozeného zateplovacího systému Domu a na úhradu dalších nákladů účelně vynaložených v souvislosti se škodní událostí.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že jako pojistitel na straně jedné uzavřel s žalobcem jako pojistníkem a pojištěným na straně druhé pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] o škodovém pojištění budov – reality. Součástí pojistné smlouvy byly i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění budov – reality ([anonymizováno] [spisová značka]). Dále také žalovaný nesporoval, že žalobce u něj oznámil škodní událost dne [datum]. V článku 2 v bodě 6 uvedených pojistných podmínek je pak definována pojistná událost a v článku 30, C odst. 1 písm. a) podmínek je u definici vichřice uvedeno mimo jiné i to, že pojištěný musí prokázat, že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. Za účelem zjištění příčiny škody byla provedena prohlídka likvidátorkou žalovaného na místě samém a bylo zjištěno, že došlo k porušení termofasády – opláštění a vznikly trhliny. Dle zjištění se jako prvotní příčina nejevilo poškození v důsledku vichřice. Na místě proto bylo žalobci sděleno zamítavé stanovisko. Byl vypracován znalecký posudek – Technickým a zkušebním ústavem stavební [obec] s.p., kde bylo konstatováno, že plášť zateplení je narušen trhlinami zejména v horních partiích s minerálním izolantem, v případě neošetřených trhlin byla zřejmě vysoká vlhkost izolantu, provedení zateplení neodpovídá běžným standardům, pozorované vodorovné trhliny vycházejí z rohu ostění oken a přímo tak souvisí s absencí zmiňované diagonální příložky rohu, z hlediska možného účinku větru nebyly zjištěny indicie, např. uvolněné a vtržené kotvy, protažený izolant přes hlavu kotev, které by mohly nasvědčovat účinkům věru a ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu nelze dovodit, že v uvedenu dobu předpokládaného poškození by přesáhly účinky větru návrhové hodnoty pro daný objekt s tím, že jednoznačná odezva na konstrukci signalizující porušení od účinků větru, nebyla na objektu zjištěna. Dále z tohoto znaleckého posudku vyplývá, že rychlosti větru udané Českým hydrometeorologickým ústavem a z tohoto odvozené silové účinky na fasádu v předmětném období zjevně nepřesáhly návrhové hodnoty konstrukcí pro zatížení větrem. To ukazuje i nepoškozenost sousedních objektů a hlavně na konstrukci nebyly známky po vlastním extrémním účinku větru, jako jsou vytrhané kotvy, resp. odtržený izolant po protlačení se hlavou kotvy. Známky účinku větru a tak i případné návazné poškození z tohoto titulu na objektu nebyly zjištěny. Podle závěru žalovaného se proto nejedná o nahodilou skutečnost, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit a příčinou škody bylo nepojištěné pojistné nebezpečí.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce jako pojistník a pojištěný uzavřel s žalovaným jako pojistitelem dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo škodové pojištění budovy – reality, konkrétně budovy [adresa] (bytový dům) na adrese [adresa žalobkyně], [katastrální uzemí]. Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění budov – reality. Dne [datum] žalobce u žalovaného uplatnil nárok na pojistné plnění z pojistné události, ke které mělo dojít ve dnech [datum] a [datum] v důsledku vichřice. Žalovaný po prošetření uvedené události, výplatu pojistného plnění odmítl s tím, že se nejedná o pojistnou událost. Vzhledem k tomu, že tato skutková tvrzení, byla mezi účastníky řízení shodná, vzal je soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 4 o.s.ř.

4. Soud provedl dokazování pojistnou smlouvou ze dne [datum] [číslo] resp. Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění budov – reality ([anonymizováno] [spisová značka]), konkrétně článkem 2 bod 6, ze kterých zjistil, že„ pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit. V případě pojištění odpovědnosti za škodu je pojistnou událostí vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění“. Ze samotné pojistné smlouvy se pak podává, že pojištění se vztahovalo na škody v důsledku vichřice, krupobití, tíhy sněhu a pádu stromu a bylo sjednáno i rozšířené pojištění – odpovědnost – pozvolně působící vlivy, srážky (dle článku 33 odst. 12c [anonymizováno] [spisová značka]). Podle článku 30,C odst. 1 písm. a) [anonymizováno] [spisová značka] se vichřicí pro toto pojištění rozumí„ proudění vzduchu, které v místě pojištění dosáhlo rychlosti nejméně 20,8 m/s (cca 75 km/h). Pro zjištění této rychlosti je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Není-li rychlost pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že pohyb vzduchu způsobil v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo, že škoda při bezvadném stavu pojištění budovy nebo budovy, v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.“ Podle článku 30,C – výluky, podmínky, další povinnosti„ pojistná ochrana se bez ohledu na spolupůsobící okolnosti nevztahuje na škody způsobené vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly právě v důsledku pojištěných pojistných nebezpečí a nepředstavují škodu na budově“. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne [datum] má soud za prokázané, že v oblasti [obec a číslo] – [část obce] bylo dne [datum] zaznamenána intenzivní bouřková činnost provázená bouřlivým nárazovitým větrem a dešťovými přeháňkami silné intenzity. Nejvyšší naměřená rychlost okamžitého nárazu větru byla 31,4 m/s, obdobně pak dne [datum], kdy nejvyšší naměřená rychlost okamžitého nárazu větru byla 32,4 m/s.

5. Ve věci bylo provedeno dokazování celkem 4 znaleckými posudky, včetně dodatků, a to znaleckým posudkem č. [spisová značka] ze dne [datum] (znalec [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), který předložil žalobce, dále znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne [datum] ([anonymizováno 5 slov] [obec], [anonymizováno]), který předložil žalovaný, znaleckým posudkem, který ve věci nechal zpracovat soud ze dne [datum] [číslo] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) a revizním znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], který rovněž nechal zpracovat soud, včetně dodatku znaleckého posudku ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba]). Dodatek ke znaleckému posudku [právnická osoba] [anonymizováno] byl vypracován dne [datum], [číslo] dodatek [číslo] ke znaleckému posudku č. [spisová značka] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) byl vypracován dne [datum]. Vzhledem k tomu, že se znalecký posudek včetně dodatku ([anonymizováno] [příjmení]), který k důkazu předložil žalobce, ve svých závěrech diametrálně lišil od znaleckého posudku, který ve věci předložil žalovaný (znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), nechal soud ve věci zpracovat znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba] Jelikož v průběhu řízení bylo zjištěno, že tento znalecký posudek vykazoval závažné nedostatky, neboť znalecký ústav své závěry týkající se návrhové hodnoty zatížení větrem opřel o normu ČSN EN [číslo] [číslo] a normu ČSN EN [číslo] [anonymizováno] zásady navrhování konstrukcí, která byla účinná pro území Evropské unie od [datum] za použití mapy středních rychlostí větru pro každý stát, avšak předmětný Dům byl zateplován v roce [rok] a pro zatížení stavby tohoto Domu větrem proto platí norma ČSN [číslo] ve znění účinného ke dni provedení zateplovacího systému Domu v roce [rok] za použití mapy hodnot tlaku větru v České republice, tedy jinak řečeno, tento znalecký ústav použil zcela nepříslušnou normu a jeho závěry proto byly pro zjištění soudu nepoužitelné, nechal soud ve věci zpracovat revizní znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], včetně jeho dodatku. Soud tedy při zjišťování skutkového stavu věci, se zcela opřel o závěry tohoto znaleckého posudku, které považuje za komplexní, ucelené, logicky odůvodněné a tento se rovněž vyjádřil i k oběma protichůdným znaleckým posudkům, které předložili žalobce a žalovaný. I za této situace, kdy žalobce a žalovaný soudu doložili zcela protichůdné znalecké posudky ve svých závěrech, bylo na místě, aby soud vyšel ze závěru tohoto revizního znaleckého posudku. Z těchto důvodů proto soud při zjišťování skutkového stavu věci, nepřihlédl (nevycházel) ani ke znaleckého posudku předloženého žalobcem ani ke znaleckého posudku předloženého žalovaným ani k výpovědi těchto znalců ani k výpovědi zástupců znaleckého ústavu [právnická osoba] v rámci ústních jednání. Také je třeba zmínit, že znalecké posudky předložené stranami, byly vypracovány k jejich soukromému zadání, tj. nebyly v nich zohledněny případné námitky či otázky protistrany. Tyto nedostatky však revizní znalecký posudek napravuje, neboť tento byl zadán se zohledněním všech relevantních skutečností a otázek jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného.

6. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] z výslechu zástupce tohoto znaleckého ústavu - [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že primární příčinou vzniku škody na Domu byl jednoznačně vítr a déšť, vítr jako primární příčina, který způsobil deformace a uvolnění klempířských prvků a voda jako sekundární příčina vzniku škody, která způsobila znehodnocení izolací. Na škodě se však podílelo i několik faktorů, které působily synergicky, přičemž bouřka s větrem působily jako spouštěč. Ostatní příčiny, které účinek větru a deště zhoršily, byly: nesprávně instalované parapetní plechy, nesprávně zhotovené parapety, nesprávně připojená okna ke svislým konstrukcím, nesprávně připojená okna k zateplovacímu systému fasády, nedostatečné uchycení okapní střechy na atikách (toto může být další příčinu, avšak ve spisu nebyly žádné informace), nesprávně provedená izolace střechy a neopomenutelnou příčinou také mohly být (dnes již nezjistitelné) vady montáže ETICS (izolační fasádní systém a nedodržení technologického postupu. např. pevnost kotvení talířovými hmoždinkami, správná aplikace tmelů, správná montáž armovací tkaniny atd.). Primární příčina vzniku škody – vítr a déšť činil cca 50 % zavinění a ostatní příčiny, které tento účinek zhoršily, byly rovněž v rozsahu 50% Místo největšího poškození na Domu byla západní, návětrná strana domu, přičemž působením větru (vichřice) došlo k odkrytí a deformaci části klempířských prvků, následně k průniku srážkové vody do prostoru mezi izolant a nosné konstrukce stavby. V prostoru mezi izolantem a nosnými konstrukcemi se voda částečně akumulovala, částečně se dostala do izolantu z minerální vlny a částečně pronikla do interiéru stavby okolo okenních výplní. Podle naměřené hodnoty okamžité rychlosti větru Českého hydrometeorologického ústavu 31,8 m/s a 32,4 m/s v nedaleké stanici [obec], mohly vzhledem k okolnostem lokality – vrch kopce nad údolím, kde nejsou žádné překážky ve směru větru, vzhledem k výšce stavby a tvaru stavby, bodové tlaky a sání na jednotlivých místech stavby odpovídat hodnotám vyšším, až o desítky procent. Pro období montáže ETICS (izolační fasádní systém) v roce 2002 (kdy byl Dům zateplován) neexistovaly normové návrhové hodnoty zatížení větrem. S určitým zpožděním se tak objevily vady a nutnost vytvoření technických norem pro jejich montáže. Problémem pak bylo další působení vody v izolantu (minerální vlna), která nemohla rychle vyschnout, neboť byla ukryta v konstrukci. Minerální vlákna jsou při výrobě stmelena organickým pojivem, které může být při delším působení degradováno, a vlna pak částečně nebo úplně ztrácí své mechanické vlastnosti. Po měsíční expozici izolantu vlhkostí se proto začaly měnit mechanické vlastnosti materiálu izolace. Parapety pak nebyly správně přichyceny k ostění oken a připojovací spára nebyla provedena správně. Nebylo zjištěno nesprávné použití výztužné tkaniny (avšak odebrané vzorky byly malé a byly z nich odstraněny vrstvy omítky). Pokud by však nebyl dodržen technologický postup, tento by měl negativní vliv na poškození fasády – zhoršil by její průběh. Na objektu byly horizontální trhliny, a to i v místech, kde nebyly okenní otvory, z čehož vyplývá, že příčinou vzniku trhlin nejsou chyby v uložení armovací tkaniny, ale že zde existuje jiný důvod jejich vzniku. Příčin tak může být více – dlouhodobé působení vlhkosti na izolant nebo nedodržení technologické kázně při montáži. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se znalecký ústav vyjádřil tak, že souhlasil s tím, že průnik vody ovlivnil technické vlastnosti, především hmotnost a částečně souhlasil i s odpovědí, že průnik vody byl umožněn působením větru, avšak i působením dalších možných příčin, jak znalecký ústav ve svém znaleckém posudku uvedl. S tímto znalcem pak nesouhlasil se závěrem mechanismu průniku vody do interiéru Domu, neboť srážky rychle pronikly do interiéru z důvodu absence připojovacích fólií okenního rámu k nosné konstrukci stavby, tedy nesprávné montáže oken. Ke znaleckému posudku [anonymizována tři slova] [obec] znalec uvedl, že odpověď na otázku primární technické příčiny poškození je neúplná a dále pokud tento znalecký ústav odkázal na absenci diagonálních ztužení, tato vada nebyla nikterak potvrzena. Je možné, že se takováto vada vyskytla, avšak nebyla prokázána.

7. Vzhledem k tomu, že v [anonymizováno] [rok] byla na Domu provedena oprava zateplení, provedl soud dokazování projektovou dokumentací o provedení stavby – [anonymizováno] [rok] a výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že v [anonymizováno] [rok] byla na Domu prováděna oprava zateplení. Za tímto účelem byl zpracován projet pro provádění stavby [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Svědek [jméno] [příjmení] je jednatelem firmy, která realizovala předmětný projekt zateplení, a to po události ze dne [anonymizováno] a ze dne [datum]. Tato firma rovněž dělala zateplení Domu v roce [rok]. Tenkrát byl technologický postup jiný, oprava, resp. zateplení se dělalo podle technického postupu doporučené firmou, která uvedený systém vyráběla. Tenkrát to byl certifikovaný systém od firmy [anonymizováno], dnes [anonymizováno]. Projektová dokumentace k prováděnému zateplení v roce [rok] se již nedochovala, ani žádné jiné listinné podklady. Technologie zateplení, která byla v roce [rok] na Domě dělána, odpovídala své době. Životnost zateplení je poměrně dlouhá, současná norma stanoví, že po 10 letech by se měla udělat revize zateplení, avšak jedná se toliko o doporučení. Obecně pak vlasové trhliny na Domu vzniknou např. při obrovském tlaku tj. nadměrným zatížením např. větrem, tlakem nebo sáním a následně se např. po fasádě žene liják, tedy tuny vody. Fasáda Domu proto popraská, tj. objeví se vlasové trhliny, do kterých se poté dostává voda. Vliv na kvalitu provedeného zateplení samozřejmě může mít i např. špatně odvedená práce. Při opravě zateplení v roce [rok] byla provedena demontáž stávajícího zateplovacího systému do výšky 22,5 metru, kde byla jako tepelný izolant použita minerální vlna s následným očištěním podkladu, úpravou podkladu a zpětným zateplením. K jiným vadám či nedostatkům, které nebyly způsobeny předmětnou vichřicí, se svědek nemohl vyjádřit, neboť je neviděl, stavbu jako takovou zajišťoval stavbyvedoucí.

8. Z dodatku [číslo] znaleckého posudku [číslo] z výslechu zástupce znaleckého ústavu [jméno] [příjmení] má soud za osvědčený technický stav izolace fasády v době zpracování projektové dokumentace v [anonymizováno] [rok], který byl takový, že na stavbě byly deformované klempířské konstrukce parapetů a atikových plechů, izolační opláštění fasády Domu bylo na mnoha místech od osmého nadzemního podlaží vážně poškozené horizontálními trhlinami, které byly způsobeny zatížením pronikající srážkovou vodou v konstrukci. Nebylo zjištěno nekvalitní provedení, nedodržení technologické kázně nebo porušení technických norem platných v rozhodné době tj. v roce [rok] (v době opravy zateplení). Ke dni zpracování projektové dokumentace, tj. k [anonymizováno] [rok], tepelná izolace fasády byla postižena prasklinami horizontálního směru a zvýšenou vlhkostí izolantu. Poškození bylo projevem zatížení izolantu proniklou srážkovou vodou. Nebyly zjištěny žádné poruchy, které by neměly primární původ v působení větru. Na ně byl v rozhodném období v nižších podlažích použit EPS 70 - fasádní polystyrén a ve vyšších podlažích MW – minerální vlna v souladu s technickými normami pro montáže izolantů na výškových budovách a v souladu s protipožárními předpisy. V době zpracování projektové dokumentace neexistovala nesouvisející poškození izolantu, ale existovaly vady montáže klempířských konstrukcí a připojení fasády k odporovým výplním (oknům). Byly zjištěny praskliny izolantu – fasády i v místech, kde nejsou výplně otvorů, což svědčí o tom, že poškození fasády nesouvisí primárně s nesprávně ošetřenou armovací vrstvou okolí oken. Nebylo zjištěno nedodržení technologického postupu kotvení fasády. Osazení oken bylo provedeno v souladu s dobově platnými technologickými postupy a normami. Oplechování parapetů bylo řešeno způsobem montáže před provedením omítky, dále byly přikotveny k ploše vrutem s pryžovým těsněním, což bylo velmi nevhodné a nestandardní řešení, parapetní plochy nebyly podnosem (přední ohyb) přichyceny ke konstrukci. Styk plechu s ostěním nebyl řešen koncovkou parapetu a ani nebyla připojovací spára utěsněna pružným tmelením. Tento způsob byl chybný a v rozporu s technologickým postupem montáže parapetních plechů v době jejich montáže tj. v roce [rok]. Připojovací spára okenního rámu a fasády nebyla systémově řešena připojovacími těsnícími lištami; okenní rámy nebyly opatřeny parotěsnou a pojistnou hydroizolační páskou, avšak tento způsob montáže byl v souladu s platnou normou, tedy správný a obvyklý v době provádění prací v roce [rok]. Ani dodržením dobově platných technologických a normativních postupů však nemuselo být dosaženo ideální stavu montáže daného systému, jaký je dnes. V dané době bylo zateplení Domu provedeno standardním obvyklým způsobem, z optiky dnešního pohledu by dané provedení bylo vadné, neboť je nedostatečné nebo neexistující provedení připojení okenních otvorů a provedení oplechování resp. klempířských prvků. Samotné vady klempířských prvků v poměru celku fasády domu nedosahují takového stupně, aby způsobily havárii celého fasádního systému. I kdyby klempířské prvky byly osazeny správně, nedokázaly by odolat intenzitě větru v rozhodný čas. Bez odborné spolupráce, nemohl žalobce jako běžný uživatel zjistit technický stav nemovitosti, tj. zda zateplení Domu bylo provedeno řádně, resp. v tomto směru si žalobce při provádění zateplení mohl najmout stavební dozor.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu o škodovém pojištění budov – reality, jejímž předmětem bylo pojištění Domu proti pojistným nebezpečím ve smlouvě uvedeným. Nedílnou součástí této smlouvy byly i Všeobecné podmínky pro pojištění budov reality žalovaného. Dne [datum] a [datum] došlo v oblasti, ve které stojí předmětný Dům k bouřkové činnosti s nárazy větru až 31,4 m/s a 32,4 m/s – vichřici, v jejímž důsledku došlo na západní, návětrné straně Domu k deformaci a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy a v důsledku průniku vody došlo k znehodnocení izolací. V důsledku uvedené události, přistoupil žalobce v roce [rok] k opravě zateplení bytového Domu, ze svých prostředků. Na Domě v roce [rok] bylo prováděno zateplení, při němž byly nesprávně instalované parapetní plechy, nesprávně zhotovené parapety, nesprávně připojená okna ke svislým konstrukcím, nesprávně připojená okna k zateplovacímu systému a nesprávně provedená izolace střechy. Žalobce svůj nárok na pojistné plnění u žalovaného uplatnil dne [datum], přičemž ze strany žalovaného nebylo vyhověno, ani částečně.

10. Podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

11. Podle ustanovení § 26 zákona o pojistné smlouvě, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

12. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: v řízení bylo jednoznačně prokázáno, a to zprávou Českého hydrometeorologického ústavu, že ve dnech [datum] a [datum], došlo v oblasti, kde stojí uvedená budova k bouřkové činnosti s nárazy větru až 31,4 m/s a 32,4 m/s, což svou intenzitou odpovídá vichřici, ve smyslu definice shora citovaných pojistných podmínek žalovaného, neboť za vichřici je bráno proudění vzduchu v místě pojištění, které dosáhlo nejméně 20,8 m/s. V uvedených dnech tedy došlo k nahodilé skutečnosti – vichřici doprovázené vodními srážkami, tedy k pojistné události podle čl. 2 bod 6 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění budov – reality (VPP [spisová značka]). Soud se dále zabýval tím, zda v důsledku této skutečnosti, došlo k poškození budovy [adresa], a to konkrétně na jejím tepelně izolačním systému a v důsledku tohoto pak k masivnímu průniku vody ze srážek do zateplovacího systému Domu. Jak již soud naznačil shora, vzhledem k tomu, že účastníky předložené znalecké posudky se ve svých závěrech co do příčiny vzniku škody na Domě, lišily, nechal soud ve věci zpracovat znalecký posudek [právnická osoba] a následně i revizní znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba] Soud při zhodnocení věci zcela vycházel ze znaleckého posudku [právnická osoba], neboť tento ve svých závěrech jednak zohledňovat nastíněné dotazy jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného a rovněž i ze strany soudu a rovněž se vyjádřil i k závěrům znaleckých posudků, které předložili účastníci řízení a rovněž i ke znaleckému posudku [právnická osoba], ze kterého soud, jak uvedl výše, absolutně nemohl vycházet, neboť tento pro posouzení zatížení stavby [adresa] větrem použil nesprávnou normu, a to z roku [rok], ačkoli zateplovací systém Domu byl proveden již v roce [rok]. Naopak revizní znalecký posudek [právnická osoba], jak již soud uvedl, se ve svých závěrech vyjádřil ke všem požadovaným relevantním skutečnostem, závěry tohoto znaleckého posudku, včetně výpovědí zástupců tohoto znaleckého ústavu, jsou úplné, dostatečné, logické, bez zjištěných nedostatků. Ze závěru tohoto znaleckého posudku, včetně jeho dodatku a rovněž i ze znalecké výpovědi zástupce znaleckého ústavu vyplývá jednoznačný závěr, že základní a hlavní příčinnou poškození Domu, byl vítr, jakožto primární příčina, který způsobil deformace a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy, a voda jakožto sekundární příčina vzniku škody, způsobila znehodnocení izolací. Na uvedené škodě se tedy podílelo několik faktorů, které působily synergicky, přičemž bouřka s větrem působily jako spouštěč, což je pro posouzení příčinné souvislosti mezi škodní událostí a vznikem škody, zásadní.

13. Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je zpravidla otázkou skutkovou, nikoliv právní. Příčinná souvislost je přitom obecně dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny. Předpokladem odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku, je vztah příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním, škodní událostí. Obecně je pak uznáváno, že o vztah příčinné souvislosti mezi protiprávním úkonem (resp. právně relevantní škodnou událostí) jde v situacích, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu/škodné události, což znamená, že protiprávní úkon/škodná událost jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), by ke škodě nedošlo, je tato podmínka ve své podstatě naplněna, jinými slovy, příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodní následek nevznikl. Zjištění existence příčinné souvislosti, jak již bylo uvedeno shora, mezi vznikem škody a protiprávním úkonem/škodnou událostí je otázkou skutkovou, avšak právním posouzením je otázka určení těch právních skutečností, mezi nimiž je třeba vztah příčinné souvislosti zjišťovat. To znamená, že z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích škodní událost, či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku škodní události, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah v příčinné souvislosti jde tehdy, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu/škodní události; příčinou vzniku škody může být jen takové protiprávní jednání/škodní událost, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, které se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li více příčin, které působí souběžně, anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala příčinu jinou a ta postupně příčinu další), že již způsobení prvotní příčiny lze dovozovat obecnou souvislost se vznikem škodlivého následku (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3109/2008, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2004, sp. zn. 25 Cdo 1462/2003, ze dne 25.1.2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005). Teorie podmínky sine qua non stanovuje, že kauzalita mezi příčinnou a následkem je tehdy, pokud by následek bez příčiny nenastal (srov. Knappová, M.-Švestka, J.-Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné 2. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2005 s. 450). Z hlediska České občanskoprávní teorie je však větší důraz kladen na teorii adekvátní příčinné souvislost. Podle této teorie je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (k tomu blíže např. Švestka, J.-Spáčil, J-Škárová, M.-Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář.

1. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, s. 1066).

14. Jak soud naznal v odstavci 12, základní příčinou, tedy primární příčinnou byl vítr (podle všeobecných podmínek žalovaného vichřice) spojený s deštěm, tj. vodou. Tato prvotní a hlavní příčina vyvolala jako následek škody příčinu jinou, tedy jinak řečeno, vítr a déšť způsobil, že došlo k deformaci a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy a voda způsobila znehodnocení izolací a následnou škodu. Pokud znalecký posudek hovořil o další příčině vzniku škody v podobě nesprávně instalovaných parapetních plechů, nesprávně zhotovených parapetů, nesprávně připojených oken ke svislým konstrukcím, nesprávně připojeným oknem k zateplovacímu systému (popř. možného nedostatečného uchycení okapní střechy na atikách, nesprávně provedené izolace střechy, popř. možné vadě montáže ETICS (izolační fasádní systém) a nedodržení technologického postupu) jedná se sice o další příčinu, která se mohla podílet, resp. podílela na vzniku škody, avšak až v důsledku prvotní příčiny vzniku škody, tj. v důsledku poškození budovy silným větrem, příp. v důsledku následného zatečení vody (deště) do budovy. Tedy jinak řečeno, nebýt skutečnosti, že v uvedených dnech došlo k silnému větru, který způsobil poškození Domu v podobě deformace a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy, čímž došlo k zatečení dešťové vody do Domu, která způsobila znehodnocení izolací Domu, nepodílely by se na vzniku škody (celkového poškození Domu) i další skutečnosti, které navýšily rozsah škody, a které byly v podobě nesprávně instalovaných parapetních plechů, nesprávně připojených oken ke svislým konstrukcím k zateplovacímu systému fasády, popř. nedostatečného uchycení okapní střechy na atikách, nesprávně provedené izolace střechy a vady montáže ETICS a nedodržení technologického postupu. Tyto posledně jmenované skutečnosti, tedy nebyly prvotní příčinou vzniku škody a nad to nebyly, ostatně jak se sám vyjádřil znalecký ústav ve svém revizním znaleckém posudku, laicky zjistitelné, tedy žalobce při uzavírání pojistné smlouvy, o nich nemohl mít povědomí. Tyto nedostatky byly zjištěny až v rámci tohoto řízení, na základě zpracování revizního znaleckého posudku.

15. Navíc v řízení bylo revizním znaleckým posudkem rovněž prokázáno, že vyjma oplechování parapetů a přikotvení parapetů, byl způsob montáže souladný s platnou normou, tedy správný a obvyklý v době provádění prací na Domě v roce [rok], tj. nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by prokazovaly nekvalitní provedení, nedodržení technologické kázně nebo porušení technických norem platných v rozhodné době (rok [rok]). Dále se znalecký ústav v revizním znaleckém posudku vyjádřil, že ani úplným dodržením dobově platných technologických a normativních postupů, nemuselo být dosaženo ideálního stavu montáže daného systému, jaký známe dnes, tedy jinak řečeno, kdyby došlo k zcela bezvadnému provedení zateplení bytového Domu v roce [rok], neznamenalo by to, že by stejně ke škodě na Domu v důsledku uvedené škodné události nedošlo. Soud tedy dospěl k závěru, že popsaným jevem – vysokým nárazem větru došlo ke škodné události podle článku 2 odst. 19 VPP a pojistné události podle článku 2 odst. 6 VPP, se kterou je spojena povinnost pojistitele podle pojistné smlouvy plnit.

16. Pokud žalovaný odkazoval na výluky z pojistné ochrany podle článku 30 VPP, soud uvádí, že tato obrana není důvodná, neboť nebylo zjištěno, že by škoda na objektu byla způsobena vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, když podle tohoto článku je tak myšleno nedostatečné uzavření Domu před povětrnostními vlivy v důsledku činnosti člověka, resp. podílem na škodě, kterou zavinil nedostatečnou prevenční povinností, o které věděl a mohl ji tak ovlivnit (např. zavřením oken či dveří), nikoliv však, jak se nesprávně domnívá žalovaný, o které nevěděl a nemohl ji tak před samotným působením povětrnostních vlivů, ovlivnit, jako tomu bylo v tomto případě (viz např. nesprávně osazené parapety či nedostatečně osazená okna). Proto podle názoru soudu žalobce neporušil žádné povinnosti pro něj vyplývající z pojistné smlouvy, neboť těžko mohl žalobce v tomto směru činit opatření k zabránění vzniku škody, která mohla vést k zamezení pojistné události nebo ke zmenšení rozsahu jejích následků, když o uvedených nedostatcích, nevěděl a ani vědět nemohl. Nad to je zjevné, že o některé nedostatky se v rozhodné době, tj. v roce [rok] nejednalo, neboť v dané době se jednalo o provedení zateplení Domu obvyklé, nikoliv vadné, přičemž toto provedení (klempířských prvků, připojení okenních otvorů, oplechování) je vadné až optikou dnešního pohledu na stavby a provádění těchto prvků. I zástupce znaleckého ústavu, jak soud uvedl již výše, se vyjádřil tak, že v důsledku velké intenzity síly větru, by tyto prvky byly větrem poničeny, i kdyby byly osazeny správně (z tohoto je rovněž zjevné, že škoda na Domě byla způsobena v prvé řadě vlivem silného větru). Z pohledu provedeného dokazování tedy žalobce neporušil žádnou žalovaným tvrzenou povinnost, pro kterou by žalovaný mohl odmítnout či snížit pojistné plnění.

17. Jestliže se žalovaný dále bránil tím, že žalobce měl žalovanému při uzavírání pojistné smlouvy oznámit skutečný stav pojištěné nemovitosti, neboť pokud by tak učinil, žalovaný by pojistnou smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za zcela jiných podmínek a také tím, že žalobce při sjednávání pojistné smlouvy uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, soud s tímto nesouhlasí, neboť nic z toho nebylo v řízení osvědčeno. Nebylo zjištěno, že by žalobce stran zjištěných závad na nemovitosti, uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v rámci uzavírání pojistné smlouvy, neboť o těchto nevěděl a jak se zástupce znaleckého ústavu vyjádřil, nemohl je laickým pohledem a zkoumáním ani zjistit. Tyto vyšly najevo až v rámci znaleckého zkoumání (navíc v době provedení zateplení Domu v roce [rok] se až na shora uvedené výjimky o závady nejednalo, jejich provedení bylo v dané době standardní, nikoliv vadné). Soud je přesvědčení, že naopak je to žalovaný, který při uzavírání pojistné smlouvy má být dbalý svých práv a případně zkontrolovat předmět pojištění tj. v jakém je stavu, dříve než uzavře pojistnou smlouvu, neboť k tomu, jakožto právnická osoba (pojistitel), disponuje jak právními, tak finančními, tak pracovními prostředky. Naopak pojistník, který je ve smluvním vztahu osobou slabšího postavení, reálně nemůže zjistit takovéto závady na stavbě oproti závadám, které jsou např. zjevně viditelné. Je to tedy žalovaný, jakožto pojistník, který by před uzavřením pojistné smlouvy a inkasováním pojistného, měl zjistit a ověřit stav pojištěné věci (myšleno u takto významnějších pojistných objektů) a nikoliv až následně v rámci soudního řízení argumentovat špatným stavem nemovitosti.

18. Soud tedy uzavírá, že jelikož bylo v řízení zjištěno, že stavba Domu byla ve stavu obvyklém dané době a v přímém důsledku pojistné události - vichřice ve dnech [datum] a [datum] došlo k poškození této budovy, má žalobce v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou nárok na pojistné plnění a proto rozhodl, že žaloba je co do základu opodstatněná, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaný nesouhlasil jak se základem žalobcem uplatněného nároku, tak s jeho výší a v této souvislosti soud zároveň odkazuje na skutečnost, která vyplynula ze znaleckého posudku [právnická osoba], že rozsah poškození Domu neodpovídal provedené opravě domu (tj. konkrétně, že nedošlo k poškození závětrné strany Domu, avšak tato byla rovněž opravena), rozhodl soud o základu nároku mezitímním rozsudkem, přičemž zjištění výše pojistného plnění pak bude předmětem dalšího dokazování.

19. Obdobně tak o nákladech řízení bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí ve věci samé.