19 C 23/2020-190

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 74 833 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 16 194,94 Kč pro zpětvzetí zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 495,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Ve zbytku se žaloba, to je co do částky 51 142,96 Kč s úrokem z prodlení z částky 74 833 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 83 647,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

V. O náhradě nákladů řízení, které nesl stát, bude rozhodnuto samostatným usnesením. Žalobkyně a žalovaný uhradí tyto náklady v poměru jejich úspěchu a neúspěchu v tomto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 833 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené faktury [číslo] ze dne 24. 9. 2020, znějící na částku ve výši 74 833 Kč, se stanovenou splatností ke dni 8. 10. 2020. Tato faktura byla žalobkyní vystavena na základě konkludentně uzavřené smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení terasy k domu [adresa], v obci [obec], k. ú. [obec]. Žalovaný zaslal dne 11. 7. 2020 emailem žalobkyni dispozice ke zhotovení terasy. V nákresu vysvětlil své požadavky na vzhled a telefonicky sdělil další specifikace. Na základě takto ústně sdělených specifikací žalobkyně zaslala žalovanému dne 31. 7. 2020 nabídku formou rozpočtu na práce a použitý materiál, kdy odhadovaná cena měla činit částku ve výši 66 864,66 Kč. Mezi stranami došlo k akceptaci ceny a podoby díla, žalobkyně proto dílo zhotovila. Mezi stranami nebyl sjednán způsob předání díla, ani podpis předávacího protokolu. Dle žalobkyně bylo dílo předáno v průběhu měsíce září 2020. Před tím, než byla žalobkyní vystavena faktura za zhotovené dílo, zaslal žalovaný dne 18. 9. 2020 emailem žalobkyni reklamaci vad díla spolu s fotografiemi. Žalovaný neumožnil žalobkyni, aby v rámci místního šetření přezkoumala údajné vady a jejich charakter. Nejen z uvedeného důvodu proto došlo dne 21. 9. 2020 k zamítnutí reklamace mailem pana [příjmení]. S ohledem na dokončené a předané dílo, jakož i na zamítnutou reklamaci, následně vystavila žalobkyně žalovanému předmětnou fakturu. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Dopisem ze dne 7. 10. 2020 následně žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil odmítavé stanovisko stran úhrady vystavené faktury a žádal o její opravu na částku 14 359,18 Kč. Jelikož takto učiněná nabídka byla pro žalobkyni neakceptovatelná, zaslala dne 14. 10. 2020 žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu, kterou si žalovaný převzal dne 19. 10. 2020. Žalovaný neplnil ani na základě této výzvy.

2. Ve věci byl dne 30. 10. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 278312/2020-6, proti kterému žalovaný podal dne 7. 11. 2020 odpor. V rámci podaného odporu učinil žalovaný nespornými následující tvrzení. Mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o dílo konkludentním způsobem, kdy žalobkyně vystupovala jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel. Předmětem smlouvy bylo zhotovení terasy domu [adresa] v obci [obec]. Byl stanoven rozpočet díla ze dne 31. 7. 2020 a zaslán emailem žalovanému. Žalovaný souhlasil s cenou díla podle rozpočtu 66 864,66 Kč včetně DPH jako s cenou konečnou. Žalovaný odsouhlasil jednotlivé položky rozpočtu včetně technických parametrů konkrétních materiálů a jejich množství. Žalobkyně žalovanému zaslala fakturu [číslo] ze dne 24. 9. 2020 znějící na částku 74 833 Kč včetně DPH se splatností 8. 10. 2020.

3. Žalovaný v rámci podaného odporu na svou obranu uvedl: Žalobkyně se domáhá částky 74 833 Kč včetně DPH, což je v rozporu se sjednanou konečnou cenou 65 072,04 Kč včetně DPH stanovenou v rozpočtu s datem 12. 5. 2020, který byl zaslán žalovanému 31. 7. 2020. Žalovaný byl informován o změně rozpočtu a navýšení ceny až 24. 9. 2020 se zaslanou fakturou na cenu díla. Vystavená faktura na cenu díla je předčasná, dílo nebylo předáno ani se o to žalobkyně nepokusila. Žalovaný informoval žalobkyni o záměru umístit na terase vířivou vanu, zaslal i plánek jejího umístění emailem. Dílo nebylo prováděno řádně (mělo vady) již v průběhu provádění prací. V rámci kontroly provádění díla žalovaný dne 11. 9. 2020 v komunikaci na WhatsApp, vytkl panu [příjmení] použití nesjednaných materiálů, žádal nápravu. [příjmení] žalovaného lživě ujistil, že dílo je provedeno řádně včetně použití sjednaných materiálů (třída betonu, izolace, armatury). Ve skutečnosti byl pro základovou desku terasy použit betonu o nižší konstrukční pevnosti - beton C 16/20 namísto C 20/25, použita méně kvalitní izolace EPS 100 namísto dohodnuté EPS 150 S o síle 50 mm + 20 mm, místo 2x50 mm. Nesprávná izolace zkrátila životnost základové desky terasy. Dále žalovaný [příjmení] vytkl nekvalitně provedenou ocelovou výztuž terasy i nedostatečné množství výztuže. Dle původního rozpočtu měla být užita ocelová kari síť typ [číslo] o hmotnosti 0,15 t, kari síť měla být položena v jedné třetině až jedné polovině betonového lože s překryvem jednotlivých kari sítí. Žalobkyně místo kari sítě použila stavební drát o průměru 6 mm, který volně položila na polystyren bez provázání, výztužný účinek oceli byl minimální, snížila se nosnost terasy. Žalovaný emailem 18. 9. 2020 vyzval žalobkyni k odstranění uvedených nedostatků dosud rozpracovaného díla do 15. 10. 2020, zároveň upozornil, že marným uplynutí lhůty odstoupí od smlouvy a nechá dílo dobudovat jiným zhotovitelem. Emailem dne 21. 9. 2020 za žalobkyni sdělil [jméno] [příjmení], že reklamované vady neuznává a odstraňovat je nebude. Žalovaný uhradil 2. 11. 2020 částku 16 194,94 Kč s DPH, což podle něj odpovídá hodnotě řádně provedených prací.

4. Žalobkyně dále dotvrdila: k navýšení rozpočtu, že potřebu navýšit cenu zjistila sice před výstavbou díla, ale až po demontáži dřevěné terasy žalovaným; bylo nutné provést betonový základ pod ztracené bednění, na místo původně uvažovaných 2 řad ztraceného bednění musely být řady 3.; žalovaného na zvýšení ceny díla upozornil L. [příjmení]; žalovaný v průběhu zhotovení díla odsouhlasil nový rozpočet, avšak nový rozpočet mu byl zaslán až s konečnou fakturou; o vadách komunikovala s žalovaným emailem a na místo se i dostavila, aby vady řešila, žalovaný požadoval odstranění díla; na stavbě byl asi 2x týdně přítomen jako dozor za žalobkyni pan [příjmení]; k převzetí díla byl žalovaný vyzván ústně panem [příjmení].

5. Na jednání ve věci, které se konalo dne 30. 11. 2022, došlo ze strany žalobkyně k částečnému zpětvzetí žaloby, co do částky ve výši 16 194,94 Kč. S tímto částečným zpětvzetím žalovaný souhlasil. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a to výrokem I. O náhradě nákladů řízení za zastavenou část rozhodl soud dle § 151 o.s.ř. v konečném rozhodnutí o věci (tomto rozsudku). Za zastavenou část řízení soud přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovaný před soudním sporem poskytl žalobkyni lhůtu k nápravě důvodně vytčených vad díla do 15. 10. 2020. Zároveň uvedl, že částku 16 194,94 Kč uhradí za plnění žalobkyně, pokud žalobkyně vady neodstraní a on bude nucen odstoupit od smlouvy. Žaloba podaná 27. 10. 2020 byla sice podána před úhradou částky žalovaným, nelze však odhlédnout od časového sledu událostí: 15. 10. 2020 končí lhůta žalobkyni na nápravu důvodně vytčených nedostatků stanovená žalovaným v emailu z 18. 9. 2020 (§2593 OZ), již 14. 10. 2020 však žalobkyně zasílá předžalobní výzvu, aniž cokoli napravila, doručena je žalovanému 19. 10. 2020, 27. 10. 2020 je podána žaloba a již 2. 11. 2020 je provedena úhrada částky 16 194,94 Kč, tu již předem učinil žalovaný nesporným nárokem žalobkyně a avizoval uhradit (dopis ze 7. 10. 2020). Soud má za to, že jde o důvody zvláštního zřetele, a proto dle § 150 o. s. ř. žalobkyni za zastavenou část řízení náklady řízení nepřiznal.

6. V průběhu řízení učinili účastníci následující skutečnosti nespornými. Sjednání rozpočtu díla ze dne 12. 5. 2020, který byl dne 31. 7. 2020 zaslán emailem žalovanému a jím ústně odsouhlasen. Cena díla dle rozpočtu činila 66 864,66 Kč s DPH. Úhradu částky 14 082,56 Kč + DPH 15% (celkem 16 194,94 Kč) žalovaným 2. 11. 2020. Zaslání plánku s nákresem terasy a umístění vířivé vany žalovaným [příjmení]. [příjmení] 11. 7. 2020.

7. Mezi účastníky zůstalo sporným -) odsouhlasení nového navýšeného rozpočtu; žalobkyně tvrdí, že upozornila žalovaného na možnost změny rozpočtu předloženého při uzavření smlouvy o dílo, konkrétní novou částku a upravený rozpočet zaslala až se závěrečnou fakturou 24. 9. 2020, tedy v okamžiku, kdy podle ní bylo dílo již předáno; důvodem navýšení byla potřeba vybudování základových pasů a zvýšení ztraceného bednění o jednu řadu na celkem tři; žalovaný tvrdí, že informován nebyl a neodsouhlasil změnou ceny díla ani změnu použitých materiálů (beton, izolace, armatury); dle žalovaného nový rozpočet ani neodpovídá dodané práci a materiálu, bednění uvedené v novém rozpočtu v množství tří řad má jen dvě řady; -) zda došlo k předání díla, a tedy splatnosti ceny díla, žalovaný popírá, naopak dle žalobkyně došlo k předání v průběhu září před dnem 18. 9. 2020, neboť byly provedeny poslední práce – betonování desky terasy, -) zda byly práce odvedené žalobkyní na díle provedeny řádně 8. Skutková zjištění soudu 9. Z rozpočtu datovaného dnem 12. 5. 2020 (č. l. 12), o němž shora účastníci uvedli, že byl zaslán emailem žalovanému 31. 7. 2020, a podle něhož byly zahájeny práce, soud zejména zjistil, že cena díla byla stanovena na 66 864,66 Kč včetně DPH 15 %, pro základovou desku terasy měl být použit beton C 20/25 (položka 25), polystyren EPS 150 podlahový pro trvalé zatížení v tlaku v tloušťce 2x 50mm (položka 18), výztuž základových zdí 0,15t betonářské ocel 10 505 (položka 12), měla být položena geotextilie (položka 10,11).

10. Z rozpočtu datovaného 31. 7. 2020, který byl zaslán 24. 9. 2020 s závěrečnou fakturou na cenu díla žalovanému, soud zjistil, že cena byla uvedena 65 072,04 bez DPH tedy s DPH 15% 74 833 Kč, rozpočet počítá s betonem nižší konstrukční třídy C 16/20 pro základovou desku (položka 13), tepelnou izolací ESP 100 navíc s nižší tloušťkou 1x50 mm 1x 20mm (položka 23, 24), měla být dodána betonářská ocel, tentokrát o nižší hmotnosti 0,1t (položka 18).

11. K plánku terasy (l. [číslo]), který byl soudu předložen žalobkyní, soud zjistil, že jsou na něm zakresleny rozměry terasy, pod plánovaným umístěním vany je zakreslena výška betonu 30 cm. Plánek byl zalán z e-mailu žalovaného dne 11. 7. 2020 na email pan [příjmení], to před zahájením prací (důkaz ohledáním emailu žalovaného při jednání 26. 4. 2021 l. [číslo]). L. [příjmení] nevěnoval umístění vířivky další pozornost, ani neinformoval dělníky o umístění vířivé vany (viz výpověď [příjmení] a [anonymizováno]).

12. Z komunikace mezi žalobcem a žalovaným v aplikaci WhatsApp a odeslaných fotografií, (č. l. 26, 27,28) soud zjistil stav výstavby terasy k 11. 9. 2020. Pravost těchto záznamu byla soudem zjištěna ohledáním telefonu žalovaného a předložením notářského zápisu žalovaným. V komunikaci žalovaný namítal nedostatečnou výztuž betonu. Z komunikace je zřejmé, že pan [příjmení] věděl o vaně i přesném místě kde bude stát, viz odpověď [anonymizováno]„ u vířivky je toho mnohem víc“. Dále soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] tvrdil žalovanému, i po ukončení betonování, že byl použit beton C 20/25 a izolace EPS 150. Žalovaný v komunikaci z 11. 9. 2020 žádal [příjmení], aby se mu ozval. [příjmení] slíbil, že zavolá 12. 9. 2020, to se nestalo. Dále jsou na WhatsApp jen zprávy od žalovaného bez reakce [příjmení]. V nich žalovaný 12. 9. 2020 píše v 11:15 hod„ kdy budeš volat“, poté v 15: 11 hod píše„ kdy se hodláš zastavit“. Z dalších důkazů vyplynulo, že se [příjmení] na stavbu již vůbec nedostavil (viz výpověď svědka [příjmení]). Žádost žalovaného, aby se dostavil, navíc popírá tvrzení, že žalobkyni bylo zabráněno v přístupu na stavbu.

13. Z flash disku (přílohová obálka) zejména z videa CHN7 2020 (bez zvuku) s datem 14. 9. 2020 soud zjistil, že 14. 9. 2020 komunikoval žalovaný s dělníkem [anonymizováno] u betonové desky terasy. Obsah komunikace popsal jak svědek [příjmení], tak svědek [příjmení] (viz shora). Žalovaný zahlédl na sousední stavbě dělníka žalobkyně [příjmení] a přivolal ho, aby mu ukázal vady odlité základové desky, neboť od 11. 9. 2020 s žalovaným nikdo od žalobkyně nekomunikoval. Vytkl [anonymizováno] nekvalitně provedenou práci a použití jiného, než v rozpočtu odsouhlaseného materiálu, nadto nižší kvality (nerovnosti betonu, jiná třída beton, jiná izolace).

14. Fotodokumentací betonování základové desky (č. l. 30-33) má soud za prokázané, že polystyren byl částečně polámaný, přímo na něj byly kladeny nesvázané ocelové pruty, které se nepřekrývaly po celé délce, dvě kari sítě byly položeny uprostřed terasy, nepřekrývaly se. Při srovnání s plánkem umístění vířivky (l. č 20) je zřejmé, že kari sítě nebyly v místě, kde měla stát vana, jak tvrdil L. [příjmení]. Nebyla použita rozpočtovaná geotextílie.

15. Fotodokumentace č. l. 34-37 měření výšky betonu u odtokového kanálku pro vanu. Soud tímto má za prokázané, že výška betonu základové desky byla v tomto místě pod plánovanou vířivou vanou 3,8 cm. Jak vyplývá z výslechu svědka [jméno], měření prováděl on. Nebyla dodržena výška betonu základové desky min. o tloušťce 10 cm, kterou doporučuje dokument [ulice] připravenost k instalaci vířivé vany (č. l. 38).

16. Z kopie dodacího listu (č. l. 29) vyplývá, že beton C16/20 byl vyložen v [obec] dne 11. 9. 2020 v 14:15 hodin, Tedy toto prokazuje, že byl skutečně použit k betonování jiný materiál, než v rozpočtu z 12. 5. 2020 sjednaný – C 20/25 a o jehož použití na terase [příjmení] ujišťoval žalovaného i po samotném ukončení betonování v [číslo] hod (viz komunikace WhatsApp).

17. Z emailu žalovaného ze dne 18. 9. 2020 zaslaného žalobkyni soud zjistil, že jí žalovaný vyzval k řádnému plnění díla a odstranění vad. Rovněž upozornil na možnost odstoupení od smlouvy a opravení díla třetí osobou, pokud nebude žalobkyně reagovat (email na č. l. 15 -17, fotodokumentace díla s vadami na č. l. 30-39).

18. Email [anonymizováno]. [příjmení] z 21. 9. 2020 (č. l. 18-19) reaguje na email žalovaného z 18. 9. 2020, z reakce vyplývá, že žalovaný v průběhu zhotovení díla namítal nedostatečnou sílu izolací a ocelových výztuží. [příjmení] [příjmení] nepovažoval výtky žalovaného za relevantní, práce dle něj odpovídají běžnému standardu. Uvedl, že žalovaný znemožnil provedenou práci zkontrolovat (více nekonkretizoval). Trval na úhradě faktury, která bude zaslána. Jako smírné řešení nabízel záruku (nekonkretizoval) a provedení zátěžových zkoušek.

19. Fakturou [číslo] ze dne 24. 9. 2020 (č. l. 14) znějící na částku 74 833 Kč, tj. 65 072,04 Kč bez DPH, se splatností dne 8. 10. 2020, vyúčtovala žalobkyně cenu díla dle nového rozpočtu datovaný 31. 7. 2020 (l [číslo]), zaslaného až s touto fakturou.

20. Z dopisu ze dne 7. 10. 2020 (na č. l. 22) zjištěna reakce právního zástupce žalovaného na fakturu [číslo] účtující cenu díla. Právní zástupce namítá nepředání díla, odstranění vad vytčených v průběhu provádění díla. Vypočítává práce, které považuje za řádně provedené a žalovaný je ochoten tyto uhradit, celkem 14 082,56 Kč, tj. s DPH 15% 16 194,94 Kč, žádá o opravnou frakturu. Upozorňuje, že bude žádat o odstranění stavebních prací, které byly realizovány v rozporu s uzavřenou smlouvou.

21. Potvrzení platby ze dne 2. 11. 2020 částky 16 194,94 Kč (č. l. 21). Soud má za prokázané, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně č. [bankovní účet] uvedenou částku za práce a materiál, které považoval za řádně provedené. Platbu avizoval v dopise ze 7. 10. 2020.

22. Předžalobní upomínka žalobkyně z 14. 10. 2020 (č. l. 23) vyzvala žalovaného k úhradě původně žalované částky 74 833 Kč ve lhůtě 7 dní od doručení 8. 10. 2020. Žalovaný výzvu převzal 19. 10. 2020 (č. l. 24 dodejka).

23. Fotodokumentace z prací na nové základové desce, kterou prováděla [právnická osoba] - [právnická osoba] (č. l. 42-43). Firma vyřešila vadnost díla provedeného žalobkyní navýšením základové desky terasy o 7,5 cm betonu C20/25 s obetonovanou železobetonovou výztuží po celé ploše. Tím bylo dosaženo nosnosti terasy odpovídající umístění vířivky. Izolace zůstala původní. Tedy k bouracím pracím nedošlo, pouze k nástavbě nové části terasy. Funkčnost této úpravy potvrdil výslech znalce.

24. Z výslechu svědka [jméno] [jméno], jednatele společnosti [příjmení] - [právnická osoba], která žalobkyní započaté dílo přebudovala, má soud za prokázané následující. Svědek osobně prohlédl terasu a zjistil nerovnosti betonové desky terasy 2 až 3 cm. Pomocí sondy odstranil beton, až na úroveň polystyrenu, zjistil výšku betonové desky 3 až 4 cm. Měření je zachyceno na fotografii l. [číslo] (naměřeno 3,8 cm u kanálku vířivé vany). Kari síť v podkladu nenašel, pokud by byla použita, musel by na ni, při velikosti jejich ok 15cm2, sondou narazit. Základy byly vytvořeny jen z 2 řad ztraceného bednění, nikoli tři (žalobkyně uváděla jako důvod navýšení rozpočtu, poz. soudu). Celkově výška základů činila 55 cm, z toho jen [číslo] cm bylo v zemi, nezamrzlá hloubka v této oblasti je 80 cm. Svědek považoval základy za mělké, kdy může dojít v mrazivém počasí k popraskání stavby. Betonářské dráty nebyly svázané, délka drátů nebyla po celé šířce a délce základové desky, netvořily sítě a ani se nepřekrývaly. Použitý konstrukční beton tř. C16/20 by stačil při výšce betonu od 7,8 cm, pro umístění vířivé vany bylo vyžadováno minimálně 10 cm, naměřeno však bylo maximálně 4cm v místě kanálku vany 3,8 cm. To není nosný beton. Beton tř. C 20/25, kterou požadoval žalovaný a byl v rozpočtu, má vyšší nosnost. Svědek interpretoval plánek na l. [číslo] tak. že má být pod vanou zesílený beton na 30 cm. To, že by si odborník vyložil plánek tak, že pod vanou májí být jen 3cm (30mm) nikoli 30cm betonu, svědek vyloučil už proto, že zpracování takového výstupku je velmi náročné. Hmotnost výztuže použité žalobkyní odhadl na 50 kg (v rozpočtu 150kg, v přepracovaném 100kg). [jméno] v rozpočtové tabulce byly dle svědka nadhodnocené. Terasu dobudoval za částku 20 549 Kč s DPH, soudu k tomu předložil fakturu (viz přílohová obálka)

25. Z výpovědi svědka [příjmení], osoby odpovědné za žalobkyni za zhotovení terasy a jednající s žalovaný ve všech záležitostech smlouvy o dílo, soud zjistil následující skutečnosti. Předmětem smlouvy o dílo bylo přebudování terasy dle zaslaného plánku žalovaným dne 11. 7. 2020 (plánek l. [číslo]). Na plánku bylo též označeno umístění vířivé vany. Svědek nežádal po žalovaném specifikaci vany či jiné informace k terase a ani si je sám nezjišťoval. Proč svědek nepostupoval s potřebnou péčí a nezjistil si potřebné informace, nedokázal soudu vysvětlit. Přitom v další části výpovědi uvedl, že reklamaci nekvalitně prováděné práce zamítl právě proto, že mu nebyla specifikována vířivka, neznal potřebnou nosnost terasy. Navýšení ceny ve faktuře z 24. 9. 2020 svědek odůvodnil výkopovými pracemi pro založení a betonáž pasů, původně s budováním základů nepočítal. Připustil, že použitý materiál (izolace a beton) je levnější než ten, který byl původně rozpočtován. Změnu materiálu s žalovaným nekonzultoval. Tvrdil, že na vícenáklady upozornil žalovaného při výkopových pracích s tím, že přesná částka bude v závěrečné faktuře. Na stavbě byl asi 3x. Dle svědka byly užity 2 až 3 řady bednění a beton byl vysoký 3 až 5 cm, což svědek pokládal za dostatečné pro zhotovení terasy s vířivou vanou do 500 kg. V další části výpovědi však svědek uvedl, že on by terasu zhotovil se základovou deskou 10cm vysokou, výšku betonu 3-5 cm stanovil podle svědka žalovaný, svědek to považoval za nevhodný pokyn, žalovaného na to však neupozornil. Zároveň dle svědka by bylo správné založení stavby do hloubky 30 cm a použití izolace proti vlhkosti, ani to však žalovanému nenavrhl. [příjmení] položení ocelových prutů bez jejich svázání není podle svědka na úkor funkce terasy. Svědek potvrdil, že k předání díla nedošlo, nepamatoval si, zda žalovaný odstoupil od smlouvy. Na výzvu žalovaného z 11. 9. ani 18. 9. 2020 se svědek na stavbu nedostavil, toto vysvětlil soudu tak, že měl informaci od stavebního dělníka, že mu žalovaný sdělil, že už tam dělník nemá chodit a uzavřel otvor v plotě, jimž tam ze sousední stavby dělníci chodili.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], dělníka žalobkyně pracujícího na díle po celou dobu, soud zjistil, že k budování terasy neměl žádný plán, nedostal ani plánek s umístěním vířivé vany. O tom, že má být na terase vana se dozvěděl až po betonování základové desky. Na pokyn L. [příjmení] vykopal základové pásy, položil dvě řady ztraceného bednění, nikoli tři jak tvrdila žalobkyně a navýšila o to cenu. Beton na terase měl být 5 cm vysoký. Na práce si dohlížel žalovaný. Pan [anonymizováno] byl na stavbě asi jen dvakrát. Svědek potvrdil, že si mu žalovaný stěžoval na kvalitu prací, konkrétně na množství hlíny kolem ztraceného bednění, kvůli které se nevešla izolace o tloušťce 10 cm, ale jen o tloušťce 8 cm, na použití jiného druhu polystyrenu pod na základovou deskou, než byl sjednaný, na malé množství použitých armatur. Svědek potvrdil, že na videu CHN7 2020 s datem 14. 9. 2020 (flash disk v přílohové obálce) mu žalovaný vytkl bouli uprostřed hrany terasy. Svědek neznal rozpočet, ani zda byl měněn.

27. Svědek [jméno] [příjmení] (dělník žalobkyně), pracoval na stavbě jen asi 2 dny do doby založení ztraceného bednění. Nevěděl, že by bylo s žalovaným hovořeno o navýšení rozpočtu.

28. Svědek [jméno] [příjmení] soused žalovaného vypověděl, že žalovaný byl nespokojený, stěžoval si na jinou šarži betonu, špatné armování, navýšení rozpočtu.

29. Svědek [jméno] [příjmení], partner žalovaného, uvedl, že byl účasten jednání s panem [příjmení] ke smlouvě o dílo. První jednání smlouvě o dílo proběhlo v červenci, kdy došlo k detailnímu obhlédnutí původní terasy. Výslovně se pan [příjmení] ptal, zda má terasa základ a bylo mu žalovaným sděleno, že nemá. Na místě odkryli s panem [příjmení] 2 prkna terasy a potvrdili si, že terasa stojí jen na betonových nosnících. Žalovaný [příjmení] rovněž sdělil, že na terase bude zimní zahrada a vířivá vana, uvedl i přesnou specifikaci. Pan [anonymizováno] sdělil, že bude použit beton o výšce minimálně 10 cm, vyztužený kari sítí. [příjmení] [příjmení] zaslal cenovou nabídku. Celé dílo měla provádět jen žalobkyně, žalovaný neměl zajišťovat žádné práce. Žalovaný pouze práce kontroloval jako objednatel, zejména dohlídl na to, aby byl kabel k vířivce dělníky vyveden správně a koupil na žádost [příjmení] odtokový kanálek a dohlédl na jeho umístění. Tedy pan [příjmení] sestavil a zaslal 31. 7. 2020 rozpočet již s vědomím, že bude budovat základy a jaká vířivá vana bude umístěna na terase. Po zaslání rozpočtu již žádná jednání o změně díla nebo jeho ceny neproběhla. Pan [anonymizováno] svědkovi a žalovanému sdělil, že původní terasa bude odstraněna, bude navezena hlína, zbuduje se ztracené bednění a na hlínu budou kladeny polystyrenové desky, výztuž a beton. Práce byly zahájeny na konci srpna. Podle svědka nebyl důvod k žádným více pracím. Žalovaný upozornil pana [příjmení] na příliš velké množství hlíny, pan [příjmení] ho ujistil, že si hlína sedne, že ji mají kropit vodou, hlína si nesedla a její nežádoucí navýšení bylo na úkor původně uvažované výšky betonu. Úroveň terasy byla plánován v rovině s úrovní bazénu. Dne 11. 9. 2020 se svědek neplánovaně dostavil na místo stavby. Všiml si, že je u domu složen jiný druh polystyrénu, než jaký byl dohodnut a současně je místo kari sítě částečně použit nesvázaný ocelový drát. Pan [anonymizováno] svědkovi sdělil, že změny v materiálu učinil pan [příjmení]. Dělníci pobíhali po polystyrenu, ten praskal a přímo na něj pokládali ocelové nesvázané pruty a zalévali vše betonem. Fotodokumentaci o tom pořídila rodinná přítelkyně paní [příjmení] [jméno] všem svědek telefonicky informoval žalovaného (byl v zaměstnání) a ten měl dle svědka obratem komunikovat s panem [příjmení] [jméno] tom, že se používá jiný beton (C16/20 místo C20/25) dělníci věděli. Dělníci sdělili svědkovi, že pan [příjmení] na stavbu přijede o víkendu, aby zkontroloval práce, ten však nedorazil, i když ho žalovaný urgoval přes WhatsApp. Dne 14. 9. 2020 svědek a žalovaný zavolali ze sousední stavby dělníka pana [příjmení], a znovu vytýkali vady prováděného díla (jiný polystyren, beton, neodpovídající výška betonu, boule na betonu, další nerovnosti). Pan [anonymizováno] navrhl obrousit bouli, žalovaný odmítl a požádal o uvedení stavby do stavu v souladu s objednávkou. Žalovaný panu [příjmení] sdělil, ať dělníci na stavbu nechodí, dokud to neuvidí pan [příjmení] (jednání s [anonymizováno] zachycuje bez audia video CHN7 2020). Dělníci na pozemek žalovaného chodili ze sousední stavby mezerou mezi ploty provizorně zatarasenou paletou kvůli sousedovu psu. Svědek uvedl, že dne 11. 9. 2020 nebyla terasa způsobilá k užívání, beton nebyl ztuhlý, žalovaný a svědek jej museli dle instrukcí dělníků kropit. Pan [anonymizováno] s žalovaným přestal komunikovat, až v říjnu ho zastihli na sousedním pozemku, nechtěl s žalovaným reklamaci ani stav terasy řešit. Následně žalovaný oslovil pana [jméno], který terasu přebudoval. Svědek potvrdil, že žalovaný napsal [příjmení] dopis s odstoupením od smlouvy. Svědek dopis viděl, uvedl, že na odstoupení pan [příjmení] reagoval, že to budou řešit soudně.

30. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], rodinné přítelkyně pana [příjmení] soud zjistil, že věděla o výstavbě terasy, která byla zadána žalobkyni. Přímo s panem [příjmení] se setkala v červenci 2020, když byl obhlížet terasu s žalovaným a panem [příjmení] a ona byla v domě žalovaného na návštěvě. Tehdy byla u toho, když žalovaný panu [příjmení] říkal o umístění vířivé vany. Rovněž slyšela, že žalovaný panu [příjmení] sdělil, že zašle emailem plánek s umístěním vířivky. Svědkyně byla přítomna v domě [obec a číslo] a na jeho zahradě též od 11. 9. 2020 dopoledních hodin do večera 13. 9. 2020. Za její přítomnosti odpoledne 11. 9. 2020 se na pozemek dostavili dělníci žalobkyně a začali pokládat polystyren na plochu budoucí terasy přímo na něj pak nesvázané ocelové pruty a toto zalévali betonem. Svědkyně popisovala činnost dělníku jako velmi chaotickou. Spolu s ní vše pozoroval pan [příjmení], ten se posléze musel věnovat svým pracovním povinnostem, proto ji požádal, ať vše dokumentuje (fotky, video). Dělníci hovořili o tom, že byl přivezen jiný druh polystyrenu a jiná třída betonu. Pan [anonymizováno] telefonem informoval o situaci pana žalovaného (byl v zaměstnání). Svědkyně viděla, že při lití betonu se nesvázané pruty položené přímo na polystyren pohybují k jedné straně, beton je tlačil před sebou, hýbal se odtokový kanálek. Svědkyně o tom pořídila foto i video a přes WhatsApp okamžitě odesílala žalovanému. Dělníci po vylití betonu odešli, s žalovaným se ten den nepotkali, byl v práci. Svědkyně vypověděla, že do 13. 9. 2022 večerních hodin, kdy odjížděla, se nikdo ze zaměstnanců žalobkyně na pozemek s terasou nedostavil.

31. Dále soud provedl důkaz znaleckým posudkem zhotoveným znaleckým ústavem, který doplnil výslechem jednoho ze zpracovatelů znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení]. Úkolem znaleckého ústavu bylo zjistit a popsat rozsah prací, učiněných účelně na původním díle – výstavba terasy žalobkyní, z kterých měl mít žalovaný prospěch při dobudování terasy novým zhotovitelem. Stanovit obvyklou cenu v čase a místě takto zjištěného využitelného částečného plnění poskytnutého žalobkyní žalovanému. Tuto cenu znalecký posudek stanovil ve výši 19 580 Kč bez DPH, tj. 22 517 Kč s DPH (DPH 15%). K odůvodnění formulace zadání znaleckého úkolu viz odst. 54, 59 odůvodnění rozsudku. Ze znaleckého posudku se podává, že podkladem pro jeho zpracování byl spisový materiál a veřejně dostupné informace. Není tak pravda, že by znalecký posudek vycházel z mylné informace, že stavba byla odstraněna (namítá žalobkyně). Posudek v bodě 1. 4. 3. k důvodům proč nebylo provedeno místní šetření, uvádí„ došlo k dalším stavebním úpravám díla“ (nikoli, že byla stavba odstraněna). Nadto přímo ve znaleckém úkolu, který posudek několikrát cituje je obsažena jednoznačná informace o tom, že terasa byla„ dobudována“ ne odstraněna. Na uvedeném nic nemění to, že se jeden ze zpracovatelů při výslechu realizovaném s časovým odstupem od vytvoření posudku domníval, že bylo dílo zcela odstraněno.

32. Pokud jde o odpověď na znalecký úkol, posudek uzavřel, že použitelné pro žalovaného byly provedené výkopové práce, založení základových pasů do hloubky cca 40 cm, zhotovení základových pasů z betonových tvárnic ve dvou řadách do výšky 50 cm, urovnání výkopové zeminy pod vrstvu izolace – polystyrenu a jeho uložení. Hodnota těchto prací byla stanovena na částku 19 580 Kč bez DPH (15%) tedy 22 517 Kč včetně DPH. V rámci využitelných prací byl oceněn i dodaný využitelný materiál (viz např. cena polystyrenu) Ostatní práce a konstrukce provedené žalobkyní jsou pro využití žalovaným dle posudku zcela nevyhovující. Znalec přijatelným způsobem vysvětlil, proč ostatní položky v rozpočtu neocenil ústav jako využitelné pro žalovaného, i když šlo o položky, které spadaly do využitelných fází díla (výkopové práce až položení polystyrenu). Důvodem byla skutečnost, že si tyto položky v rozpočtu žalobkyně vzájemně odporují, či z okolností zřejmých ze spisu vyplývá nemožnost je vůbec realizovat, případně ne v takovém množství. Tak např. k položce 1 – zemní práce znalec uvedl, že dopravu neocenil, šlo o zbytečnou položku, když zemina byla použita jako podklad pro betonovou desku a mělo dojít dle rozpočtu ke zhutnění stejného objemu horniny, na odvoz tedy nemohlo zbýt nic. K položka 5 – zásyp šachet uvedl, že z dokumentace nevyplývají žádné šachty, které by měly být zasypány. Dále je uvedeno, že se celkem vykopalo 0,5 m3 zeminy, kdy ale v ostatních položkách (2-7) je uvedeno, že se rozprostřelo postupně 6x 13,715 m3 zeminy, což neodpovídá a tak podobně. Není smyslem odůvodnění rozsudku přepisovat výslech znalce.

33. Znalecký ústav použil k ocenění stavebních prací systém RTS [obec], nikoli konkurenční [příjmení] [jméno], to jako vadu posudku namítala žalobkyně. Soud názor žalobkyně nesdílí, oba systémy jsou používány pro znalecké ocenění ve stavebnictví. Je zcela na znalci, jaký z těchto systémů použije:„ … soud není oprávněn přezkoumávat mimo jiné ani výběr metody pro ocenění, neboť jde o odbornou skutkovou otázku, jejíž hodnocení přísluší pouze znalci“ (viz rozhodnutí NS z 18. 9. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1959/2019).

34. Při výslechu znalce bylo podrobně probráno i vadné provedení prací žalobkyní. Vadnost provedení vyplývá již ze skutečnosti, že konkrétní provedené položky nebyly znalcem oceněny jako využitelné. Za zásadní vadu původní stavby považoval znalec mělké založení základů, kdy bylo prokázáno, položení jen dvou řad ztraceného bednění (vypověděl svědek [příjmení], poz. soudu), což je 50 cm, přičemž dle obsahu spisu je nezámrzná hloubka ve zdejších klimatických podmínkách 80 cm. Uvedené v kombinaci se způsobem položení armatury, neobetonování (položení přímo na polystyren ne do betonu), nesvázání a nedostatečné množství armatury (viz fotografie zejména l. [číslo] poz. soudu) způsobí při teplotách -5 až -12°C pohyb podloží a prolomení desky. Podle znalce těmto důsledkům zabránila kvalitně zbudovaná nová deska, byť na původních základech. [ulice] deska byla řádně vyztužena armaturou, která na sebe přebírá tahové zatížení a zamezí tak popraskání původní i nové betonové desky. Dále jako nesprávné a neúčelné označil znalec použití horniny tř. 1-4 jako podklad pod základovou desku. Jde o měkkou třídu horniny, která si bude ještě sedat, reagovat na pronikání zimní vlhkosti, což ve výsledku může celé dílo degradovat. Zároveň se s měkkou horninou zvyšuje pravděpodobnost průniku hrabošů a prokousaní polystyrenu. Dále bylo vadně použito betonářské oceli. Celá betonářská ocel měla ležet v betonu s krycí vrstvou 2,5 cm. Kari síť nebyla užita po celé délce, byly použity pruty, které ale měly být svázány. Použitá tepelná izolace polystyrén byla nadbytečná, nadto nebyl dodržen technologický postup, chyběly separační vrstvy. Pro žalovaného měla význam jen jako výplňová vrstva se zanedbatelnou hodnotou, nebyla použita rozpočtovaná geotextilie. Znalecký posudek uzavírá, že dílo zhotovené žalobkyní vykazovalo podstatné vady, které bránily jeho užívání, dílo nebylo způsobilé ani pro funkci prosté terasy (bez vířivé vany a zimní zahrady), do 2-3 let by terasa popraskala. Znalec jako jediný způsob řádné nápravy uvedl demolici, což by dle výslechu znalce znamenalo náklad 15- 20 000 Kč, není vyloučeno ani navýšení nákladů ještě o 10 000 Kč za odstranění podsypu pod deskou. Samotné demoliční práce by byly dražší, než stálo provedení nové betonové desky. Část díla mezi základovými pasy a nově zbudovanou základovou deskou má jen výplňovou funkci, když správně by měla být nově zbudovaná deska jen na podsypu a základových pasech, které jako jediné využitelné z díla žalobkyně hodnotil znalecký posudek. Ponechání původní základové desky má jen význam úspory ceny za demoliční práce. Kvalitu nové desky to nijak nezvyšuje, může ji pouze zhoršit.

35. Znalecký posudek byl zpracován bez místního šetření na základě spisového materiálu. Znalec při svém výslechu vyloučil, že by provedení místního šetření mohlo mít vliv na závěry posudku. Kvalita provedeného díla vyplývá jednak z jednotlivých položek rozpočtu (materiál, množství, druh provedených prací), který deklarovala žalobkyně a jednak ze spisového materiálu (foto a video dokumentace). Znalecký ústav z těchto položek při ocenění vyloučil jen ty rozpočtem uváděné práce, jejichž provedení si navzájem v rozpočtu odporovala a nemohly být současně provedeny nebo ne v takovém rozsahu (viz shora). Místním šetřením, respektive provedenými sondami by mohlo být ověřeno toliko použití materiálu a druhy provedených prací. Sondy by musely být minimálně tři o velikosti 30x30 cm, a to až do hloubky založení stavby. Šlo by tak o zkoušky, které by ovlivnily kvalitu nyní existujícího díla, snížily by ji a došlo by k porušení výztuže nové betonové desky, tak i staré betonové desky. Soud nepovažoval neprovedení místního šetření za nedostatek znaleckého posudku tím spíš, že jeho neprovedení namítala žalobkyně. Z žalobkyní rozpočtem deklarovaných materiálu a rozsahu prací totiž znalecký ústav při ocenění vycházel, tedy logicky by místní šetření k ověření, že deklarované práce a materiály byly skutečně použity, mohl důvodně namítat jen žalovaný, ten místní šetření nepožadoval. Soud neshledal ve znaleckém posudku či následné výpovědi znalce žádné vnitřní rozpory. Výslechem znalce byly dostatečně zodpovězeny dodatečné otázky účastníků i soudu. Podle soudu nebyl důvod provést k důkazu revizní posudek, o který žádala žalobkyně, soud proto tento důkazní návrh zamítl.

36. Skutkové a právní hodnocení zjištěného skutkového stavu 37. Po právní stránce soud věc posoudil dle z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ OZ“) zejména ustanovení o smlouvě o dílo § 2586 a násl. OZ.

38. Žalobkyně s žalovaným uzavřela konkludentním způsobem smlouvu o dílo v souladu s § [číslo] a násl. ve spojení s § 1756 a násl. OZ. Jejím předmětem bylo zhotovení terasy pro venkovní účely k domu [adresa], v obci [obec], k. ú. [obec].

39. Mezi stranami byl při uzavření smlouvy odsouhlasen rozpočet ceny díla datovaný 12. 5. 2020, který byl dne 31. 7. 2020 zaslán emailem žalovanému. Rozpočet byl zaslán až poté, co pan [příjmení] na místě prohlédl terasu, a zjistil, že nemá základy (výpověď svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení]) a poté, co 11. 7. 2020 obdržel emailem plánek s nákresem terasy a umístění vířivé vany (ohledání emailu l. [číslo] plánek l. [číslo]).

40. Dne 24. 9. 2020 byl zaslán nový rozpočet (datovaný 31. 7. 2020). Obsahoval položku základová deska z betonu tř. C 16/20 (původně C20/25), tepelná izolace EPS 100 o šířce celkem 70mm (původně 100mm EPS 150), tedy pokud šlo o materiály, byly nově v rozpočtu nižší kvality, přičemž celková cena bez DPH byla stanovena částkou 65 072,04 Kč tedy vyšší téměř o téměř 12 %. Tento nový rozpočet včetně jiných použitých materiálů nebyl s žalobcem vůbec projednán (rozpočet na č. l. 11, Whatsapp komunikace pana [příjmení] s žalovaným z 11. 9. 2020, výslech pana [příjmení]). Rozpočet s datem 31. 7. 2020 zaslaný žalovanému 24. 9. 2020 byl dle všech zjištěných skutkových okolností vytvořen až po ukončení prací žalobkyní na stavbě terasy a reagoval na hrubé porušení smlouvy žalobkyní, jimž je bezesporu použití jiného materiálu, než který si objednatel odsouhlasil v rozpočtu a trval na něm. Nedává smysl, aby dne 31. 7. 2020 poslala žalobkyně žalovanému emailem jeden rozpočet, ale v týž den již vytvořila nový, avšak žalovaného s ním neseznámila. A už vůbec nedává smysl, že by svědek [příjmení] nesdělil žalobci konkrétní novou částku nového rozpočtu (pokud by existoval) a pouze obecně upozornil na jeho zvýšení (ani toto upozornění se však neprokázalo). Zároveň by nebyl důvod, aby 11. 9. 2020 na WhatAppu ujišťoval žalovaného, že byl použit beton C 20/25, pokud by již existoval nový rozpočet výhradně s betonem C16/20, stejné se týká změny izolačního polystyrenu.

41. Shrnuto k otázce platného rozpočtu a možnosti jeho změny.

42. Bylo dostatečně prokázáno, že podobu prací prováděných žalobkyní na stavbě terasy byl účastníky smlouvy o dílo odsouhlasen jediný rozpočet s datem 12. 5. 2020 na částku 66 864,66 Kč s DPH, (na l. [číslo] podrobně odst. 9 odůvodnění); bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného o novém rozpočtu před 24. 9. 2020 neinformovala.

43. Soud nemusel řešit, zda zhotovitel měl právo cenu díla stanovenou na částku 66 864,66 Kč s DPH kvůli budování základových pasů navýšit, neboť ve všech případech, kdy zákon dodatečné navýšení ceny díla připouští, zaniká takový nárok zhotovitele, pokud objednatele neinformuje bez zbytečného odkladu po vzniku potřeby cenu navýšit, včetně požadované částky, viz rozpočet s výhradou dle § 2622 OZ či cena díla určená odhadem dle § 2612 OZ (odpovídá tvrzení žalobkyně). Předložení zvýšené ceny díla až se závěrečným vyúčtováním, 12 dnů po provedení posledních prací tuto podmínku nesplňuje a nárok žalobkyně na zvýšení ceny by zanikl. V případě rozpočtu dle § 2620 OZ (odpovídá tvrzením žalovaného), je změna vázaná na existenci zcela mimořádné a nepředvídatelná okolnosti, která dokončení díla podstatně ztěžuje, podle odborné literatury jde o okolnost na úrovni vyšší moci, které nebylo možno preventivním opatřením předejít. Ani tato podmínka pro vznik nároku na zvýšení ceny díla nebyla splněna.

44. Závěr: žalobkyně neměla právo cenu díla zvýšit.

45. Provádění díla a nárok na úhradu ceny díla 46. Žalobkyně neprováděla dílo s potřebnou péčí (§ 2590 OZ). Nezajistila dostatečnou technickou přípravu (zjištění požadavků na nosnost základové desky pro umístění vířivé vany), nedohlížela dostatečně na prováděné práce, dělníci neměli kompletní informace o prováděném díle (nevěděli o umístění vany). Pokud žalovaný dával nevhodné příkazy (výpověď svědek [příjmení]), žalobkyně vědomě porušila povinnost jej na to upozornit (§2594 OZ). Již v průběhu provádění díla bylo zjištěno porušování smluvních ujednání, které by nepochybně vedlo k podstatnému porušení smlouvy. Žalovaný toto v rámci běžné kontroly prací oznámil neprodleně zástupci žalobkyně, žádal nápravu, k čemuž poskytl žalobkyni přiměřenou lhůtu (§ 2593 OZ). Zástupce žalobkyně odmítl zajistit nápravu, o dílo se dále nezajímal, nedostavil se přes žádosti objednatele na místo stavby. Znalec při výslechu uvedl, že terasa nemohla plnit svou funkci. Výtky žalovaného, učiněné v rámci průběžné kontroly díla, tak byly důvodné a jejich neřešení jej opravňovalo k odstoupení od smlouvy (§ 2593 OZ). Podstatnou vadou díla bylo už jen použití jiného, než objednatelem odsouhlaseného materiálu, neboť jde o vlastnost díla výslovně vymíněnou v rozpočtu (viz § 1916 odst. 1 písm. a); § 2002 odst. 1 OZ).

47. Dílo nebylo předáno žalovanému (potvrdil svědek [příjmení]), nebylo prokázáno, že by v předání díla bránil žalovaný (tvrdí žalobkyně s odkazem na § 2613 OZ). Naopak žalovaný pana [příjmení] o reakci žádal již ve WhatsApp komunikaci z 11. 9., 12. 9. 2020 a následně v emailu z 18. 9. 2020. Podle § 2628 OZ by však žalovaný nebyl povinen převzít dílo, neboť trpělo podstatnými vadami (§ 2002 OZ), které bránily funkčnímu užívání díla (stavby terasy). Žalovaný platně odstoupil od smlouvy. Tím se smlouva od počátku zrušila (§ 2004 odst. 1 OZ). Žalobkyni tak nevzniklo právo na úhradu ceny díla, ale případně jen na bezdůvodné obohacení žalovaného (k tomu viz níže). K této otázce musel soud zadat znalecký posudek. Žalobkyně vyúčtovala cenu díla 24. 9. 2020 předčasně před provedením díla (ve smyslu § 2604 OZ) a nesprávně dle rozpočtu, který nebyl stranami odsouhlasen. Zákonné možnosti pro změnu (překročení) rozpočtu nebyly v tomto případě splněny (odst. 40 odůvodnění). Žalovaný od smlouvy odstoupil, žalobkyně ještě v běžící lhůtě k nápravě poskytnuté žalovaným (do 15. 10. 2020), zaslala 14. 10. 2020 žalovanému předžalobní upomínku. 48. [právnická osoba] dobudovala dílo tak, že vystavěla na původní desku terasy novou desku se samonivelačním betonem a řádným vyztužením armaturou (výpověď svědka [jméno], fotodokumentace na č. l. 42-43). Těmito stavebními úpravami byly zmírněny vady původního díla a takto nově vzniklé dílo je funkční, i když je stále kvalitativně poznamenáno tím, že je vystavěno na původním vadně provedené terase budované žalobkyní (viz hodnocení kvality nového díla znalcem). Toto řešení však bylo pro žalovaného finančně přijatelnější, než úplná demolice a zcela nová výstavba terasy (viz výslech znalce)

49. Odstoupení od smlouvy a nároky z odstoupení 50. Pro odstoupení žalovaného nebyla předepsána závazná forma, neboť smlouva o dílo byla uzavřena konkludentně v souladu s § 1756 a násl. OZ. Pro žalovaného nemělo částečné plnění význam, a proto dle § 2004 odst. 2 OZ po právu odstoupil ohledně celého plnění. Možnost odstoupit od smlouvy zcela, judikoval i v poměrech OZ Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 3345/2018 ze dne 25. 11. 2020.

51. Žalovaný mohl od smlouvy odstoupit už jen z toho důvodu, že prováděné práce vedly k podstatnému porušování smlouvy a žalobkyně nezajistila v přiměřené lhůtě poskytnuté žalovaným nápravu § 2 593 OZ, zároveň i dle § 2612 OZ, pokud by soud přihlédl k tvrzení žalobkyně, že smlouva byla uzavřena s výhradou zvýšení rozpočtu (viz odst. 43 odůvodněn) mohl odstoupit z důvodu téměř 12% zvýšení ceny díla (od 10% je zvýšení považováno za podstatné). V případě dle § 2612 OZ by žalobkyně měla právo jen na úhradu toho, z čeho mohl mít žalovaný prospěch, v případě odstoupení dle § 2593 OZ na nárok dle § 2999 OZ. Jak soud rozebere níže, oba nároky žalobkyně budou mít v tomto konkrétním případě stejný obsah.

52. V situacích řešených § [číslo] § 2612 a OZ se nejedná o práva objednatele z vadného plnění (§ 2615 a násl. OZ). Jak uvedl Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 1067/2003:„ Předpokladem vzniku odpovědnosti zhotovitele za vady díla je předání díla objednateli. Oprávnění objednatele dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem, není právem z odpovědnosti za vady.“ Tyto závěry se plně aplikují i na právní úpravu obsaženou v OZ (z. č. 89/2012Sb.).

53. Bylo-li plněno na základě smlouvy, která později zanikla odstoupením, vzniklo na straně toho, kdo plnění přijal, bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 OZ). Obecně pak podle ust. § 2999 odst. 1 OZ platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle odst. 2 plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

54. Smlouva o dílo je smlouvou úplatnou, v případě, že však bylo plněno vadně, musí se toto promítnout i do náhrady dle § 2999 odst. 2 OZ. Odborná literatura uvádí:„ Ustanovení se ale bezezbytku aplikuje, jen pokud plnění odpovídá obsahu smlouvy. Jde-li například o plnění vadné, pak se náhrada snižuje. Otázkou je, zda se v důsledku vady vůbec vyloučí použití komentovaného § [číslo] odst. 2 (a uplatní se kritérium obvyklé ceny ve smyslu § [číslo] odst. 1), anebo zda se sjednaná cena sníží o procento vyjadřující nižší hodnotu předmětu bezdůvodného obohacení způsobenou vadami. Pokud by se jednalo jen o vadu nepodstatnou, uplatní se druhé hledisko; zvláště by bylo pochybné vyloučit aplikaci § [číslo] odst. 2 jen kvůli ‚drobnému škrábnutí‘, je-li smlouva neplatná nebo byl-li závazek z ní zrušen z důvodu, který s vadou nesouvisí.“ [příjmení] [jméno] § 2999 (Peněžitá náhrada). In: HULMÁK Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]) . 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1949.

55. Soud s ohledem na uvedené stanovisko a podstatné vady díla (patrné již před zadáním posudku), zadal znalci stanovit cenu obvyklou (v místě a čase) využitelného plnění poskytnutého žalobkyní, tedy ocenění bezdůvodného obohacení dle § 2 999 odst. 1 OZ, řešení naznačené citovanými autory, když zároveň soud musel nárok na obvyklou cenu korigovat využitelností. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, aby objednatel musel nahradit zhotoviteli obvyklou cenu plnění, které nemůže dobře vydat, přesto že toto plnění mu není k užitku, ač objektivně vzato hodnotu má.

56. Stejnou aplikační korekci jako je pro § 2999 OZ popsána v odst. 54 odůvodnění je v případě vadného plnění třeba učinit i pro nárok dle § [číslo] odst.

2. I zde bude platit, že se ustanovení bezezbytku aplikuje, jen pokud plnění odpovídá obsahu smlouvy. Pokud tedy bude mít objednatel z částečného, ale vadného plnění prospěch, nemůže být zhotoviteli přiznána poměrná část původně určené ceny, ta byla stanovena za bezvadné plnění, cena musí být v důsledku vady snížena. Při podstatné vadě by pak mělo být analogicky postupováno, jako je popsáno v odst. 54 a poskytnuta cena obvyklá a s ohledem na korektiv dobrých mravů jen za tu část plnění, z níž má objednatel prospěch.

57. Ve výsledku tak půjde při odstoupení v tomto konkrétním případě ať už dle § 2 593 OZ či dle § 2612 odst. 2 OZ o stejnou konstrukci náhrady. Za situace, kdy předpoklady pro odstoupení byly splněny dle obou uvedených ustanovení, je bez věcného významu ve vztahu k vyvolaným následkům, který z uvedených zákonných důvodů vedl k odstoupení žalovaného, když právní následky tohoto jednání, včetně nároků žalobkyně, budou u obou důvodů stejné.

58. Toto obsáhlejším teoretické zdůvodnění obsahu nároku, který vznikl z odstoupení od smlouvy žalobkyni, soud učinil proto, aby obhájil formulaci zadaného znaleckého úkolu. Soud při zadání ocenění hodnot, na něž má žalobkyně nárok, musel zohlednit právě skutečnost, že plnění, za něž se po odstoupení má vydat hodnota, je vadné, což příslušná zákonná ustanovení dostatečně nereflektují. Nelze při vadném plnění spravedlivě přiřknout poměrnou část původně sjednané ceny bezvadného díla, jak uvádí § 2612 odst. 2 OZ nebo náhradu ve výši úplaty poskytované za bezvadné plnění v případě § 2999 odst. 2 OZ, soud musí vykládat a aplikovat zákon vždy v soulad s dobrými mravy.

59. V řízení byla z důvodu naposled uvedených znaleckým posudkem zjištěna cena v místě a čase obvyklá odpovídající hodnotě využitelného částečného plnění, které se žalovanému od žalobkyně dostalo ve výši 19 580 bez DPH (DPH 15%). Vzhledem k tomu, že žalovaný před vynesením rozsudku uhradil žalobkyni na toto plnění 14 082,56 Kč a DPH 15 % z této částky, celkem 16 194,94 Kč, zavázal soud žalovaného k úhradě rozdílu částek, to je k 7 495,10 Kč od právní moci tohoto rozhodnutí. Ve zbytku soud žalobu zamítl, to je co do částky 51 142,96 Kč a příslušenství z částky 74 833 Kč.

60. Soud náhradu nákladů řízení přiznal zcela žalovanému, a to dle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého:„ I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, myl-li neúspěch v poměrní nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“ Soud k tomuto k použití této možnosti v rozhodnutí o nákladech řízení přistoupil proto, že rozhodnutí záviselo na znaleckém ocenění plnění a dále i s ohledem na okolnosti případu, kdy zejména žalovaný provedl úhradu jím odhadnutého a žalobkyni předem přislíbeného plnění 2. 11. 2020 nedlouho po uplynutí lhůty (do 15. 10. 2020), kterou poskytl dle zákona (§ 2593 OZ) žalobkyni k nápravě.

61. Náklady žalovaného v řízení sestávají: 1) z nákladů zastoupení advokátem ve výši 63 630 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 74 833 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý z 14 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a jednoho úkonu z tarifní hodnoty 58 638,06 Kč v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. v poloviční výši 1 730 Kč. Advokát provedl celkem 15 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, podání vyjádření dvakrát, účast při jednáních). Jednání konané dne 14. 12. 2020 (2 úkony), jednání konané dne 26. 4. 2021 (3 úkony), jednání konané dne 20. 5. 2021 (2 úkony), jednání konané dne 7. 9. 2022 (2 úkony), jednání konané dne 30. 11. 2022 (1 úkon) a z tarifní hodnoty 58 638,06 Kč (po částečném zpětvzetí) za účast na vyhlášení rozsudku 7. 12. 2022 (1 úkon v poloviční výši) ve výši 1 730 Kč včetně 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 2) z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 630 Kč ve výši 13 362,30 Kč. 3) Z hotových výdajů na pořízení důkazu - osvědčení jiných skutkových dějů notářským zápisem prokázaných fakturou notáře a dokladem o její úhradě 6 655 Kč Celkové náklady řízení žalovaného činí 83 647,30 Kč a tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, jak uvedeno ve výroku IV.

Poučení