19 C 232/2020 - 437

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 20 853,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 573,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 573,12 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovanému zaplacení částky 16 280,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 280,64 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 70 301 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení částku, jejíž výše bude stanovena samostatným rozhodnutím, a to do tří dnů ode dne právní moci samostatného rozhodnutí.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci poměrnou část soudního poplatku za žalobu ve výši 914,60 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný jej dne [datum] fyzicky napadl, v důsledku čehož musel být hospitalizován po dobu 3 dní a následně pobýval dalších 11 dní v domácím léčení. Po protiprávním jednání žalovaného se žalobce musel vyrovnat s psychickými i fyzickými bolestmi či dalšími diskomfortními situacemi, stresem a obtížemi spojenými s utrpěnou zdravotní újmou. Žalovaný byl za toto své jednání uznán vinným z přestupku úmyslného ublížení na zdraví žalobci, a to rozhodnutím [územní celek], Komise pro projednávání přestupků, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka]. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k úhradě peněžité náhrady ve výši 30 000 Kč, kdy žalovaný na tuto výzvu reagoval tak, že kontaktoval právního zástupce žalobce, s nímž dohodnul splátkový kalendář. Právní zástupce žalobce následně žalovanému odeslal dne [datum] dohodu o splátkovém kalendáři, ale žalovaný na toto již nijak nereagoval. Dne [datum] byla proto žalovanému odeslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.). Podáním ze dne 16. 3. 2021, v reakci na výzvu soudu, aby uvedl, jaké jednotlivé samostatné nároky činí předmětem žaloby a výši tohoto nároku, žalobce upřesnil, že částku ve výši 30 000 Kč po žalovaném nárokuje z titulu bolestného.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že je sporné, zda žalobcem tvrzená nemajetková újma skutečně vznikla, kdy sporná je rovněž výše této případné nemajetkové újmy, která není fakticky ničím podložena a je stanovena pouze žalobcem. Žalovaný vznesený nárok žalobce v celém rozsahu neuznal, neboť jej považoval za nedůvodný a sporný.

3. Podáním ze dne 13. 3. 2023, které bylo na výzvu soudu k odstranění vad doplněno podáním ze dne 22. 3. 2023, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 9 146,24 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 1. 2. 2020 do zaplacení (tj. do 2. 3. 2023). Soud proto podle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 19 C 232/2020-384.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z příjmové zprávy [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne [datum], [údaj o čase] hod. bylo zjištěno, že žalobce byl přijat v [anonymizováno 11 slov] Žalobce udával, že byl napaden, dostal ránu do obličeje, upadl, udeřil se do temene hlavy, dle svědků snad následovala několikavteřinová porucha vědomí. Jiné poranění žalobce negoval, po příjezdu rychlé zdravotnické pomoci udával, že si nepamatuje, co se mu stalo. Žalobce byl při vědomí, orientován, spolupracující. Sám poměrně podrobně popisuje podrobnosti traumatu, jak se opil v baru, byl napaden, že dostal jednu„ tečku“. Žalobci byl diagnostikován [anonymizováno 41 slov].

6. Z propouštěcí zprávy [anonymizováno] kliniky [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne [datum], [údaj o čase] hod. bylo zjištěno, že žalobce byl od [datum] do [datum] hospitalizován Pacient přijat [anonymizováno 15 slov] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]. V celkově dobrém stavu propuštěn do domácího ošetřování s doporučením analgetika dle potřeby, stehy ex u praktického lékaře za týden.

7. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti C [číslo] vydaného [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce byl od [datum] do dne [datum] v pracovní neschopnosti.

8. Z listiny označené jako primární vyšetření na oddělení [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] bylo zjištěno, že žalobce se dostavil uvedeného dne k vyšetření, kdy udával problémy s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 6 slov]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]) [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

9. Z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobce bylo zjištěno, že žalobce se po propuštění z hospitalizace dne [datum] dostavil na kontrolu ke své praktické lékařce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy udával potíže se stravováním [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov]. Dne 26. 6. 2018 se žalobce dostavil ke své praktické lékařce MUDr. [jméno] [příjmení] na extrakci stehů [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Dne [datum] se žalobce dostavil na preventivní prohlídku ke své praktické lékařce MUDr. [jméno] [příjmení], kde uvedl, že jeho zdravotní stav je subjektivně bez potíží, [anonymizováno 7 slov].

10. Z výzvy zástupce žalobce ze dne [datum] adresované žalovanému a podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobce dne [datum] odeslal žalovanému výzvu k úhradě částky 30 000 Kč z titulu nemajetkové újmy na zdraví žalobce a nákladů právního zastoupení nejpozději do 31. 1. 2020 s nabídkou možnosti plnění ve splátkách.

11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované žalovanému a podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobce dne [datum] odeslal žalovanému výzvu k úhradě částky 30 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví žalobce a nákladů právního zastoupení, a to do sedmi dnů od odeslání předžalobní upomínky.

12. Z výslechu žalobce při jednání soudu dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce k věci uvedl, že incident se stal v roce [rok], vycházeli z baru, když na schodech žalovaný kopl kamaráda žalobce. Následně se s kamarádem [jméno] [příjmení] žalovaný před barem popral. Žalobce se snažil konflikt po dobrém vyřešit, což se mu podařilo. Poté stáli ještě před barem, když najednou dostal ránu a více už si nepamatuje. Bylo mu řečeno, že ho udeřil žalovaný. [anonymizováno 12 slov]. Následně byl propuštěn do domácího léčení, bylo to asi dohromady 14 dní. Když se vrátil do práce trpěl [anonymizováno 9 slov]. Na toto dostal prášky, vyřešilo se to asi do dvou měsíců. Své psychické a duševní potíže žalobce spatřuje zejména v tom, že to viděla jeho žena, i díky trvání soudního řízení se k tomu musí stále vracet. K dotazům svého zástupce žalobce doplnil, že útok ze strany žalovaného nečekal, vědomí nabyl do několika minut v sanitce, nevěděl, co se stalo, a bolela jej hlava. Sanitka stála, nejela, bylo to stále na místě útoku. Útok směřoval do oblasti hlavy. Následně bylo žalobci řečeno, že se ještě praštil hlavou o chodník. Žalovaný nepřišel žalobce v nemocnici navštívit, ani jej do dne výslechu nijak nekontaktoval, neomluvil se mu. V domácím léčení byl žalobce ve svém bydlišti se svou manželkou, která se o něj starala. Většinu dne nemohl nic moc dělat ve smyslu prací jako praní, žehlení, přípravy jídla apod. Manželka byla ze situace a stavu žalobce otřesená a negativně to vnímá doteď. [příjmení] [role v řízení] [anonymizováno 52 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]. Žalobce uvedl, že dodnes nepochopil, proč byl napaden. Bolest, jak ji žalobce vnímal v souvislosti s jeho zraněními, by přirovnal k bolesti po těžké autonehodě, nepřipadalo mu to jako minimální bolest. Telefonát se znalcem trval cca 2 minuty, osobní vyšetření žalobci nenavrhoval. Žalobce nevěděl, zda se znalec dotazoval na brnění zad, ale myslí si, že ne. V době podání žaloby žalobci částka 30 000 Kč přišla adekvátní v případě rychlého vyřízení věci, nyní již s ohledem na uplynulý čas strávený v tomto řízení mu přijde příliš nízká. Pokud jde o přijímání potravy, [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 12 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. K dotazům zástupce žalovaného žalobce uvedl, že k napadení došlo asi v [anonymizována dvě slova], před napadením požíval alkohol, už si nepamatuje, kolik toho vypil. Byla mu provedena dechová zkouška, kterou si nepamatuje, s výsledkem asi [anonymizováno] promile. Žalobce bral prášky na bolest, neví jaké. K dotazům znalce žalobce uvedl, že aktuálně žádné prášky na bolest nebere a dále, že fyzickou bolestí trpěl po zranění, psychickou trpí doteď, když byl ponížen tím, že ho žalovaný tzv.„ sejmul“ před jeho manželkou.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] ve znění jeho opravy ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalec nepovažoval za přínosný, s ohledem na zadání posudku a telefonickou konzultaci s žalobcem ambulantní vyšetření. Znalec uvedl, že žalobce utrpěl v důsledku napadení žalovaným [anonymizováno 17 slov] [role v řízení] [anonymizováno 23 slov], [role v řízení] [anonymizována tři slova]. Na základě mezinárodní klasifikace nemocí stanovil znalec okruhy poškození zdraví utrpěných žalobcem v důsledku [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] takto S [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [částka] ([anonymizována tři slova] [částka]). [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [částka] ([anonymizována tři slova] [částka]). Při svém výslechu u jednání soudu dne [datum] znalec uvedl, že plně odkazuje na písemné vyhotovení posudku, ve faktické části nemá, co by k němu dodal. K dotazům samosoudce uvedl, že vyšetření žalobce nepovažoval za nutné, za dostačující považoval telefonický rozhovor a sdělení žalobce [anonymizováno] tom, že nemá trvalé následky. Na podání posudku tak, jak byl zadán stačil telefonický rozhovor. Neshledal žádné mimořádné obtíže ve spojení se zraněním žalobce. Obtíže žalobce považuje za běžné, standardní spojené s tímto typem zranění. K dotazům zástupce žalobce uvedl, že telefonický rozhovor se žalobcem trval asi 6-7 minut, osobní vyšetření žalobci nabídl. Neviděl potřebu doplnění vyšetření znalcem z jiného oboru. Pokud jde o vyhodnocení bolesti, kterou trpěl žalobce, jako bolesti minimální, toto bylo znalcovo vyhodnocení bolesti. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova].

14. Ze spisu Komise pro projednávání přestupků [územní celek] sp. zn. [spisová značka] [rok] konkrétně z rozhodnutí ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], výpovědi při ústním jednání komise pro projednávání přestupků [jméno] [jméno], žalobce a manželky žalobce, záznamů o dechové zkoušce osoby [jméno] [příjmení], žalobce, [jméno] [jméno] a žalovaného a fotodokumentace z přestupkového spisu soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití tím, že dne [datum] fyzicky napadl žalobce tak, že ho udeřil rukou do obličeje, v důsledku čehož žalobce upadl a utrpěl otevřenou ránu na hlavě, čímž žalovaný žalobci úmyslně ublížil na zdraví. Ze záznamů o dechové zkoušce žalobce ([anonymizováno] promile), žalovaného ([anonymizováno] promile) a osob [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] promile) a [jméno] [jméno] ([anonymizováno] promile) bylo zjištěno, že v době incidentu byli všichni ovlivněni alkoholem s výsledem dechové zkoušky mezi 1,6 a 2 obj. ‰ alk. Z fotodokumentace hlídky PČR z přestupkového spisu bylo zjištěno, že po příjezdu hlídky PČR měl žalobce viditelné zranění v levé části obličeje v okolí spodního rtu, žalovaný měl poranění na tváři v levé části obličeje pod lícní kostí, [jméno] [jméno] měl viditelnou modřinu na levém oku a [jméno] [příjmení] neměl žádné viditelné poranění. Z výpovědí žalobce, manželky žalobce a [jméno] [jméno] při ústním jednání komise pro projednávání přestupků bylo zjištěno, že jednotlivé výpovědi se v podrobnostech rozcházejí (zejména v popisu situace předcházející útoku), ze všech však vyplývá, že žalovaný udeřil žalobce do obličeje, v důsledku čehož žalobce upadl.

15. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne [datum] soud neučinil žádné skutkové zjištění, když zásadou civilního soudního řízení je ústnost a přímost, čestným prohlášením není možné nahrazovat svědeckou výpověď s příslušnými zákonným následky křivé svědecké výpovědi a výslech [jméno] [příjmení] navržen nebyl. Nic na výše uvedeném nemění ani to, že při jednání soudu dne [datum] bylo soudu předloženo čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření podpisu nijak nepotvrzuje pravdivost obsahu listiny, pouze konstatuje, že jej tato osoba podepsala a dále tento důkaz byl předložen po uplynutí koncentrační lhůty.

16. Ostatní důkazní návrhy soud zamítl, a to z tohoto důvodu, že skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl již dostatečně zjištěn z provedených důkazů.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Dne [datum] žalovaný fyzicky napadl žalobce tak, že ho udeřil rukou do obličeje, v důsledku čehož žalobce upadl a utrpěl otevřenou ránu na hlavě, čímž žalovaný žalobci úmyslně ublížil na zdraví. Za toto jednání byl žalovaný rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] [územní celek] pod sp. zn. [spisová značka] [rok] uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Žalobce byl po útoku odvezen rychlou záchrannou služnou na [anonymizována tři slova], kde byl hospitalizován po dobu [anonymizováno] dnů. Žalobce utrpěl [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [datum]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum]). Zranění se mu hojila standardním způsobem, odpovídajícím jejich typu. Žalobce netrpěl žádnými mimořádnými obtížemi v souvislosti s utrpěným zraněním, obtíže byly zcela běžné, standardní, přiměřené danému typu zranění. Žalobce netrpí žádnými trvalými následky. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě nemajetkové újmy, což žalovaný neučinil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný se žalobci za své úmyslné chování neomluvil před podáním žaloby ani v průběhu soudního řízení. Dne 2. 3. 2023 zaplatil žalovaný žalobci na jistinu částku 9 146,24 Kč a na související zákonný úrok z prodlení částku 2 831,58 Kč.

19. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

20. Podle § 2956 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

22. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

25. Soud na základě zjištěného skutkového stavu, v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, dospěl k závěru, že žaloba, pokud jde o základ nároku, je důvodná. V řízení komise pro projednávání přestupků [územní celek] sp. zn. [spisová značka] [rok] bylo prokázáno, že žalovaný žalobci dne [datum] úmyslně ublížil na zdraví, o čemž komise rozhodla rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Tímto rozhodnutím je soud podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný žalobci úmyslně ublížil na zdraví (jednalo se o úmysl přímý) a podle § 2958 o. z. je proto povinen odčinit žalobci vytrpěné bolesti.

26. Soud na úvod konstatuje, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu a rovněž preambule k Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění (podle § 2958 občanského zákoníku) Nejvyššího soudu (dále jen„ Metodika“) je odškodnění bolesti dle Metodiky odškodněním bolesti v tzv.„ širším smyslu“, kdy je odškodněna nejen bolest fyzická, ale i s ní spojené duševní strádání. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017). Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (viz též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách bolestného v Metodice Nejvyššího soudu (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Lze proto uzavřít, že nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1309/2019).

27. Pro stanovení výše bolestného soud ustanovil znalce v oboru zdravotnictví – odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a odvětví chirurgie – specializace neurochirurgie a neurotraumatologie, který v rámci svého výslechu uvedl, že„ neshledal žádné mimořádné obtíže ve spojení se zraněním žalobce. Obtíže žalobce považuje za běžné, standardní spojené s tímto typem zranění.“ Znalec dále, dle zadání soudu, na základě Metodiky stanovil výši bolestného žalobce, přičemž ve svém původním znaleckém posudku ze dne [datum] použil pro bodové hodnocení bolesti hodnotu bodu z roku [rok]. Svůj výpočet následně na výzvu soudu změnil opravou znaleckého posudku ze dne [datum]. Soud si je vědom, že otázka výše bolestného je otázkou právní, jejíž vyřešení náleží toliko soudu, avšak po přezkoumání výpočtu znalce dospěl soud k závěru, že tento odpovídá Metodice. S ohledem na shora uvedené soud k opakovaným námitkám žalobce a poukazům na tvrzené obtíže jiného, než fyzického charakteru uzavírá, že neshledal důvod pro navýšení základní výše bolestného ve smyslu § 2958 o. z., když dle Metodiky, jak již bylo konstatováno výše, se odškodňuje tzv. bolest v širším smyslu. Skutečnosti popsané žalobcem bolesti v širším smyslu odpovídají a nijak nevybočily z obtíží spojených s tímto typem zranění, jak ostatně konstatoval znalec. Pokud jde o námitku, že znalec neprovedl osobní vyšetření žalobce, lze akceptovat jeho vyjádření, že toto nepovažoval za nutné. S ohledem na typ zranění, dobu uplynulou od úrazu a to, že žalobce neudával žádné přetrvávající následky jak znalci, tak při preventivním vyšetření u praktické lékařky, soud nepovažuje za problematické, že osobní vyšetření nebylo provedeno. Soud tedy považuje bolestné dle § 2958 o. z. ve výši 9 146,24 Kč za adekvátní.

28. Na výše uvedenou základní částku bolestného (dle § 2958 o. z.) je však na místě aplikovat zvýšení dle § 2957 o. z. při zohlednění judikatury Nejvyššího soudu ohledně výše modifikace. Přihlédnutí k výjimečným okolnostem vyjmenovaným v § 2957 o. z. není možné pro jejich předpokládanou šíři a variabilitu vyjádřit konkrétními pojmy ani jim přiřazenými procentními pásmy, je proto ponecháno zcela na úvaze soudu s doporučením, aby po celkovém výsledném zvýšení beroucím v úvahu všechny tři zmíněné kategorie okolností odůvodňujících modifikaci základní částky náhrady nepřesahovala konečná náhrada její dvojnásobek. Doporučené omezení modifikace základní částky maximálně na dvojnásobek má své racionální opodstatnění a nesměřuje k zužování možností individuálního posouzení každého konkrétního případu. Smyslem je eliminovat subjektivismus a libovůli a přispět ke sjednocení soudní praxe a naplnění požadavku, aby v obdobných případech bylo poskytnuto srovnatelné odškodnění (§ 13 o. z.) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021).

29. Soud dospěl k závěru, že s přihlédnutím k okolnostem projednávaného ublížení na zdraví žalobce je na místě zvýšit základní částku náhrady za vytrpěnou bolest v souladu s § 2957 o. z. o 50 %, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobci předmětné zranění přivodil úmyslně (jednáním ve formě úmyslu přímého) a za celou dobu řízení se žalobci neomluvil, ani žádným jiným způsobem neprojevil lítost nad svým jednáním.

30. Vzhledem k tomu, že řízení bylo usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 19 C 232/2020-384, zastaveno co do částky 9 146,24 Kč (představující základní částku náhrady za vytrpěnou bolest žalobce) a souvisejícího zákonného úroku z prodlení, a to pro chování žalovaného, který uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení žalobci dne [datum] uhradil, vyhověl soud žalobě co do částky 4 573,12 Kč (50 % zvýšení základní částky náhrady za vytrpěnou bolest žalobce dle § 2957 o. z.) a souvisejícího zákonného úroku z prodlení ode dne 1. 2. 2020, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou bolestného žalobci. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů, když základ nároku byl dán již rozhodnutím v přestupkovém řízení a výše přiznané náhrady za vytrpěnou bolest závisela na znaleckém posudku (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2009, sp. zn. I. ÚS 1310/09, nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 42/16 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5183/2014). Soud dále konstatuje, že žalobcem žádaná částka nebyla nijak excesivní a pokud žalovaný argumentoval výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soud pro to, aby žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladu řízení, tak v něm řešené věci se jednalo o zcela excesivní rozpor mezi požadovanou a přiznanou částku, kdy částka přiznaná činila 4 % částky požadované. Nadto toto rozhodnutí naopak aprobuje užití § 142 ods. 3 o. s. ř. v případech rozhodování o náhradě nemajetkové újmy a stanovení výše náhrady na základě znaleckého posudku. Stejně nepřiléhavé je druhé rozhodnutí, na které odkázal žalovaný (II. ÚS 1819/18), které se týkalo příslušenství a věc navíc byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost bez toho, že by se jí Ústavní soud meritorně zabýval.

32. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle §9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020) za 16 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalovaného, porada s klientem dne [datum], účast u jednání dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony) a 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 AT po 1 550 Kč (účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), celkem 52 700 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 1, 4 AT za 18 úkonů právní služby po 300 Kč, celkem 5 400 Kč, 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 12 201 Kč neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce činí celkem 70 301 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobce k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. v třídenní lhůtě k plnění v souladu s § 160 o. s. ř.

33. Pokud jde o další požadované náklady řízení, ty soud nepovažoval za účelně vynaložené, když postupoval v souladu s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Povinností soudu vyplývající z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. je posuzovat účelnost nákladů řízení, přičemž nesmí pouštět ze zřetele samotný účel civilního procesu jako takového, který spočívá v poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 193/17). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzniklých účastníku, který je v řízení zastoupen advokátem, je soud povinen uplatněné náklady vždy poměřovat jejich účelností v konkrétním sporu tak, aby institut náhrady nákladů řízení nebyl zneužit; to platí především pro posouzení účelnosti jednotlivých úkonů právní služby, za které je v rámci nákladů účtována odměna advokáta (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016). Za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12).

34. Po přezkoumání účelnosti jednotlivých úkonů právní služby účtovaných zástupcem žalobce dospěl soud k závěru, že následující úkony nelze považovat za nezbytně a účelně vynaložené k hájení porušených či ohrožených subjektivních práv žalobce u soudu, a to z níže uvedených důvodů. Náklady na výzvu k úhradě peněžité náhrady ze dne [datum] nejsou součástí nákladů soudního řízení, neboť jde o výzvu zaslanou před předžalobní upomínkou a nejedná se o zákonem pro přiznání nákladů řízení vyžadovanou výzvu předcházející návrhu ve věci samé. Poradu s klientem ze dne [datum] soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad, neboť konzultace případu s klientem je již součástí převzetí a přípravy zastoupení a další porada přesahující 1 hodinu v období mezi převzetím zastoupením a odesláním předžalobní upomínky se soudu nejeví jako účelná. Soud dále nepovažuje za nezbytnou poradu s klientem přesahující 1 hodinu ze dne [datum], když následné vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalovaného obsahuje toliko skutečnosti uvedené již v žalobě a právní hodnocení odvolacích důvodů žalovaného a k těmto skutečnostem není třeba, aby advokát jako profesionál věc konzultoval v rozsahu přesahujícím hodinu s klientem. Replika ze dne [datum] zaslaná odvolacímu soudu v den nařízeného jednání neobsahuje žádné nové skutečnosti a její obsah mohl být soudu sdělen při samotném jednání a rovněž k jejímu zaslání nebyl žalobce vyzván. Vyjádření ze dne [datum] je reakcí na výzvu k odstranění vad žaloby a důvodem tohoto vyjádření je toliko ta skutečnost, že zástupcem žalobce vypracovaná žaloba trpěla vadami a neobsahovala tvrzení, které měla obsahovat již v době, kdy byla podána. Vyjádření ze dne [datum] je pouze replikou k vyjádření žalovaného, kterou žalobce podal z vlastní iniciativy (nebyl k němu nikterak vyzýván), a která nepřináší do řízení nic nového a pouze opakuje dřívější tvrzení žalobce. Náklady na poradu s klientem ze dne [datum] přesahující 1 hodinu a následující vyjádření ze dne [datum] soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady, když směřovaly k doplnění tvrzení žalobce na základě výzvy dle § 118a o. s. ř., která mohla měla být již součástí podané žaloby. Poradu s klientem ze dne [datum] přesahující 1 hodinu a přípis s dotazy na znalce soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení, když soud žalobce k položení dotazů nevyzval, ale pouze ho poučil o jeho právu dotazy položit a toto byla jeho iniciativa. Námitky k vyúčtování znalce ze dne [datum] soud nepovažuje za účelný úkon právní služby, neboť zaslané námitky soud neshledal důvodnými, a navíc mohly být soudu zaslány v rámci vyjádření žalobce ke znaleckému posudku ze dne [datum]. Odvolání žalobce ze dne [datum] proti usnesení o přiznání znalečného nelze považovat za účelný úkon právní služby, když napadené usnesení bylo následně potvrzeno Krajským soudem a podané odvolání tedy nebylo důvodné. Samotné sdělení žalobce ohledně možnosti smírného řešení věci nelze dle soudu považovat za písemné podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 AT, zvláště když navazuje na přiznaný úkon porady s klientem přesahující 1 hodinu. Námitku podjatosti znalce ze dne [datum] nepovažuje soud za účelný úkon právní služby, když soud námitku neshledal důvodnou. Podnět žalobce k dohledu nad činností znalce adresovaný Ministerstvu spravedlnosti České republiky není úkonem v tomto soudním řízení. Vyjádření žalobce ze dne [datum] neobsahuje žádná nová tvrzení rozhodná pro rozhodnutí ve věci a žalobce zejména nebyl soudem vyzván k jeho zaslání. Poradu s klientem ze dne [datum] přesahující 1 hodinu nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, když žalobce jako důvod pro tuto poradu uvádí výzvu soudu ke sdělení ohledně možnosti smírného vyřízení věci, která však byla rovněž důvodem předchozího úkonu žalobce – porady s jeho právním zástupcem dne [datum], za niž soud žalobci právo na náhradu přiznal. Rovněž další žalobcův důvod pro poradu s právním zástupcem dne [datum], tedy že jednání bylo nařízeno po dlouhé časově prodlevě a bylo nutné shrnout dosavadní skutkový stav a procesní situaci, soud neshledal relevantním, když žalobcem uvedená časová prodleva byla zaviněna žalobcem podaným odvolání proti vyúčtování znalečného a podanou námitkou podjatosti soudního znalce, nadto nedůvodnými.

35. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože však dosud nebylo rozhodnuto o výši všech nákladů řízení státu, rozhodl soud podle § 155 odst. 1 o. s. ř. jen o základu náhrady nákladů řízení tak, že zavázal žalovaného k jejich náhradě. O konečné výši nákladů řízení státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení při zohlednění výsledku řízení (neúspěch žalovaného činí 45,73 %).

36. O povinnosti žalovaného zaplatit část soudního poplatku rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, když žalobce byl od zaplacení soudního poplatku osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky č. 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč. Část poplatku ve výši 914,60 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit, odpovídá jeho procesnímu neúspěchu v řízení (kdy žaloba byla důvodná celkem co do 13 719 Kč, tedy 45,73 % z žalované částky 30 000 Kč).

Poučení