19 C 245/2024 - 304

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: a) [Jméno žalobkyně A]., sídlem [Adresa žalobkyně A], IČO [Anonymizováno], b) [Jméno žalobkyně B]., sídlem [Adresa žalobkyně A], IČO [Anonymizováno] obě zastoupené [Jméno Zástupce], advokátem, sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], PSČ [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], bydlištěm [Anonymizováno], [Anonymizováno], PSČ [Anonymizováno], narozený dne [Datum narození žalovaného A], zastoupený [Jméno žalovaného B], advokátkou, sídlem [Anonymizováno] [Jméno advokátky] [Anonymizováno], PSČ [Anonymizováno] o zaplacení 805 453, 67 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni a) [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0, 25 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně [částka] splatných vždy nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok II. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně b) domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni b) 250 066, [částka].

IV. Žalobkyně a) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

V. Žalobkyně b) je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

VI. Žalobkyně a) je povinna nahradit státu 66 % nákladů řízení, jejichž vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení na účet Okresního soudu v Kolíně vedený Českou národní bankou, číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

VII. Žalobkyně b) je povinna nahradit státu 31 % nákladů řízení, jejichž vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení na účet Okresního soudu v Kolíně vedený Českou národní bankou, číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně a) se po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, na jejímž základě dodala žalovanému stavební výrobky za kupní cenu ve výši 625 166, [částka] splatnou do [datum]. Z této kupní ceny žalobkyně a) a žalovaný ujednali slevu, po které činila výše kupní ceny [částka]. Uvedenou slevu žalobkyně a) a žalovaný ujednali s rozvazovací podmínkou prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny. Žalovaný se pro takový případ dále zavázal zaplatit žalobkyni a) smluvní pokutu ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně a úrok z prodlení ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Poté, co se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením kupní ceny, žalobkyně a) pohledávku na zaplacení kupní ceny postoupila žalobkyni b). Předmětem postoupení však nebyl úrok z prodlení ani smluvní pokuta, která tuto pohledávku utvrzovala. Žalobkyně a) tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0, 25 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 265 143, [částka], a smluvní pokuty ve výši 0, 25 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 265 143, [částka], celkem tedy pohledávky ve výši [částka]. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 0, 25 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně b) se po žalovaném domáhala zaplacení 275 166, [částka]. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně a) jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, na jejímž základě dodala žalovanému stavební výrobky za kupní cenu ve výši 625 166, [částka] splatnou do [datum]. Z této kupní ceny žalobkyně a) a žalovaný ujednali slevu, po které činila výše kupní ceny [částka]. Uvedenou slevu žalobkyně a) a žalovaný ujednali s rozvazovací podmínkou prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny. Poté, co se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením kupní ceny, žalobkyně a) pohledávku na zaplacení kupní ceny postoupila žalobkyni b). Žalobkyně b) tuto pohledávku použila k započtení se vzájemnou pohledávkou žalovaného vůči žalobkyni b) ve výši [částka]. Má proto žalobkyně b) za žalovaným pohledávku na zaplacení zbývající části kupní ceny ve výši 275 166, [částka].

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel, že by podepsal kupní smlouvu a fakturu, kterých se dovolávaly žalobkyně. Žalovaný jako zhotovitel uzavřel dne [datum] se žalobkyní b) jako objednatelkou smlouvu o dílo, na jejímž základě se zavázal provést pro žalobkyni b) výměnu střešní krytiny na budově v katastrálním území [adresa]. V průběhu jednání o uzavření této smlouvy žalobkyně b) a žalovaný ujednali, že žalobkyně b) dodá žalovanému věci potřebné k provedení díla, avšak podle smlouvy o dílo měla žalobkyně b) zaplatit žalovanému zálohu na cenu díla, vůči níž by pak žalobkyně b) teprve započítala cenu věcí dodaných žalovanému pro provádění díla. Ujednání o úroku z prodlení a smluvní pokutě odporují dobrým mravům a byla výsledkem zneužití důvěry žalovaného. Přitom žalovaný poukázal na to, že obě žalobkyně tvoří podnikatelské seskupení, protože jsou osobně propojeny. Konečně nelze odhlédnout od okolnosti, že věci dodané žalobkyní a) zůstaly v místě provádění díla pro žalobkyni b).

4. Ze zpráv elektronické pošty, které si žalobkyně b) a žalovaný vyměnili v období od [datum] do [datum], soud zjistil, že jednali – kromě jiného – o uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně b) vyzvala dne [datum] žalovaného, aby navrhl seznam stavebních výrobků potřebných pro provedení díla a žalovaný tento seznam žalobkyni b) týž den doručil. Dne [datum] žalobkyně b) předložila žalovanému nabídku na uzavření smlouvy o dílo. Přitom upozornila žalovaného, že nabídka vychází z toho, že by stavební výrobky potřebné pro provedení díla dodal žalovaný jako součást díla a žalobkyně a) by je žalovanému za tímto účelem prodala, pokud by s tímto postupem žalovaný souhlasil. Žalovaný přitom zvažoval, která z obou možností by pro něj byla výhodnější, jak vyplývá ze zpráv elektronické pošty, které si ve dnech [datum] a [datum] vyměnil s [jméno FO].

5. Ze smlouvy o dílo, kterou žalobkyně b) jako objednatelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako zhotovitelem, soud zjistil, že se žalovaný zavázal vyměnit střešní krytinu na budově v katastrálním území [adresa] (čl. I. odst. 1.1. smlouvy o dílo) za cenu díla ve výši [částka] bez daně z přidané hodnoty, z toho [částka] bez daně z přidané hodnoty za stavební výrobky určené k provedení díla podle seznamu obsaženého v příloze č. [hodnota] smlouvy o dílo (čl. I. odst. 1.2. smlouvy o dílo). Část ceny díla ve výši [částka] se žalobkyně b) zavázala zaplatit žalovanému do pátého dne provádění díla (čl. I. odst. 1.3. písm. a) smlouvy o dílo). Žalovaný se zavázal zahájit provádění díla dne [datum] (čl. II. odst. 2.1. smlouvy o dílo).

6. Ze záznamů ve stavebním deníku soud zjistil, že žalovaný zahájil provádění díla dne [datum].

7. Z kupní smlouvy, kterou žalobkyně a) jako prodávající uzavřela dne [datum] se žalovaným jako kupujícím soud zjistil, že žalobkyně a) se zavázala dodat žalovanému stavební výrobky za kupní cenu ve výši 625 166, [částka], s tím, že žalobkyně a) a žalovaný ujednali slevu z kupní ceny ve výši 250 066, [částka] s rozvazovací podmínkou prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny. Výše kupní ceny po slevě činila [částka] ([částka] bez daně z přidané hodnoty). Žalobkyně a) měla právo „zpětně doúčtovat“ poskytnutou slevu z kupní ceny v případě splnění ujednané rozvazovací podmínky. Povinnost žalovaného zaplatit kupní cenu žalobkyně a) a žalovaný utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Vedle toho se žalovaný zavázal v případě prodlení se zaplacením kupní ceny zaplatit žalobkyni a) též úrok z prodlení ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně.

8. Z faktury, kterou žalobkyně a) vystavila žalovanému dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně a) vyzvala žalovaného k zaplacení [částka], a to do [datum]. Žalovaný podpisem této faktury potvrdil dodání zboží.

9. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že podpis žalovaného na kupní smlouvě ze dne [datum] je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. U tohoto podpisu se sice vyskytuje snížení kvality psacího pohybu, avšak zároveň vykazuje mnoho shod se srovnávacími vzorky podpisů žalovaného. Mimoto podobnou ztrátu kvality psacího pohybu vykazuje i srovnávací podpis žalovaného na úřední listině, který je nepochybně pravý. Snížená kvalita psacího pohybu musí vést k větší opatrnosti, i když ostatní nalezené znaky i snížená kvalita psacího pohybu u jednoho ze srovnávacích vzorů vykazují shodu, a proto znalec určil pravost podpisu žalovaného na kupní smlouvě jen ve střední rovině pravděpodobnosti. Podpis žalovaného na faktuře je pak s vysokou pravděpodobností jeho pravým podpisem. V tomto podpisu znalec nenalezl znaky snížení kvality psacího pohybu a rovněž ve většině ostatních znaků se shoduje se srovnávacími vzorky. K opatrnosti vybízí pouze systém psacího pohybu a proporce v iniciále. Pravotočivá klička, jakou vykazuje tento podpis, se totiž v žádném srovnávacím vzorku nevyskytuje. [adresa] míra shody v ostatních znacích, jakož i okolnost, že i ve srovnávacích podpisech je patrná značná proměnlivost iniciál, vedly znalce k závěru, že podpis žalovaného na faktuře je pravý s vysokou pravděpodobností.

10. Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že podpis žalovaného na faktuře ze dne [datum] vykazuje kromě množství shodných znaků s bezpečně pravými podpisy žalovaného též potřebnou dynamiku. Naproti tomu podpis žalovaného na kupní smlouvě ze dne [datum] je nejistý, avšak obdobná nejistota se vyskytuje i u jednoho srovnávacích vzorků pravých podpisů žalovaného. Je přitom třeba vycházet z toho, že žádná osoba se dvakrát nepodepíše bezezbytku stejně. Srovnávací vzorek tak představuje důkaz, že žalovaný se podepisuje i tímto způsobem.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně a) jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní b) jako postupnicí, soud zjistil, že žalobkyně a) postoupila žalobkyni b) pohledávku na zaplacení kupní ceny, včetně jejího zvýšení na částku před ujednanou slevou, ve výši 625 166, [částka]. Předmětem postoupení byla i práva spojená a související s touto pohledávkou (čl. I. odst. 1.2. a čl. II. odst. 2.1. a 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek).

12. Z dopisu žalobkyně b) žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně b) oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyně a) na zaplacení kupní ceny ve výši 625 166, [částka] a za použití této pohledávky prohlásila započtení proti pohledávce žalovaného na zaplacení zálohy na cenu díla podle smlouvy o dílo ze dne [datum] ve výši [částka]. Toto prohlášení žalobkyně b) žalovanému doručila, jak účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.

13. Z dopisu zástupce žalobkyň žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a) vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyň doručil žalovanému dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

14. Z dopisu zástupce žalobkyň žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a) vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyň doručil žalovanému dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

15. Žalobkyně b) jako objednatelka tedy dne [datum] uzavřela se žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal provést pro žalobkyni b) dílo spočívající ve výměně střešní krytiny za cenu díla ve výši [částka] bez daně z přidané hodnoty, z toho [částka] bez daně z přidané hodnoty za stavební výrobky určené k provedení díla. Část ceny díla ve výši [částka] se žalobkyně b) zavázala zaplatit žalovanému do pátého dne provádění díla. Žalovaný se zavázal zahájit provádění díla dne [datum], jeho provádění však zahájil až dne [datum]. Za účelem dodání stavebních výrobků pro provedení díla žalovaný jako kupující uzavřel týž den se žalobkyní a) jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání tohoto zboží za kupní cenu ve výši 625 166, [částka], s tím, že žalobkyně a) a žalovaný ujednali slevu z kupní ceny ve výši 250 066, [částka] s rozvazovací podmínkou prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny. Výše kupní ceny po slevě činila [částka] ([částka] bez daně z přidané hodnoty). Žalobkyně a) měla právo „zpětně doúčtovat“ poskytnutou slevu z kupní ceny v případě splnění ujednané rozvazovací podmínky. Povinnost žalovaného zaplatit kupní cenu žalobkyně a) a žalovaný utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Vedle toho se žalovaný zavázal v případě prodlení se zaplacením kupní ceny zaplatit žalobkyni a) též úrok z prodlení ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Fakturou ze dne [datum] žalobkyně a) vyzvala žalovaného k zaplacení kupní ceny ve výši [částka], a to v čase do [datum]. Žalovaný podpisem této faktury potvrdil dodání zboží. Pohledávku na zaplacení kupní ceny žalobkyně a) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalobkyni b). Žalobkyně b) poté dopisem ze dne [datum] prohlásila započtení této pohledávky vůči vzájemné pohledávce žalovaného na zaplacení části ceny díla ve výši [částka].

16. Pouhá skutečnost, že závěr znaleckého posudku, jehož předmětem bylo posouzení pravosti podpisu žalovaného na sporné listině, není kategorický (tj. znaleckým posudkem nebude zjištěno, zda se jedná o pravý podpis žalovaného), bez dalšího soudu neumožňuje přijmout závěr o tom, že žalobce jako předkladatel sporné listiny neunesl ohledně její pravosti důkazní břemeno. Nelze v této souvislosti pominout, že znalecký posudek je jen jedním z důkazních prostředků, kterými může být pravost sporné listiny prokázána, přičemž povinností soudu je - nabídne-li žalobce i jiné důkazy, které jsou obecně vzato způsobilé uvedenou skutečnost prokázat (např. výpověď svědků, kteří byli podpisu sporné listiny žalovaným přítomni, nebo listiny, v nichž se žalovaný k podpisu doznává, popř. z nichž jiným způsobem tento závěr vyplývá) - tyto důkazy provést a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.) je hodnotit jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 8149 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [Datum narození Zástupce] a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 14395).

17. To platí tím spíše v projednávané věci, ve které znalec vyslovil, že v případě kupní smlouvy jde o pravý podpis žalovaného ve střední rovině pravděpodobnosti a v případě faktury jde o jeho podpis s vysokou pravděpodobností. Samotná skutečnost, že okolnost je prokázána pouze s určitou mírou pravděpodobnosti, totiž není v civilním soudním řízení na závadu a neznamená, že soud má takovou okolnost považovat za neprokázanou. Ústavní soud již ve své rozhodovací činnosti také vyslovil, že v civilním řízení nelze trvat na prokázání skutečnosti „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ a že „prokázání nějaké skutečnosti, která se udála v minulosti, bude vždy otázkou určité míry pravděpodobnosti“ (body 30 a 31 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 173/13, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 74, roč. 2014, pod poř. č. [hodnota], bod 40 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 668/15, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 78, roč. 2015, pod poř. č. [hodnota] nebo bod 28 odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2283/17, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 90, roč. 2018, pod poř. č. [hodnota]). Ostatně pravděpodobnostní závěr je nenumerické vyjádření míry dokazatelnosti, zda osoba je nebo není pisatelem sporného objektu a nejedná se o matematické vyjádření pravděpodobnosti ([jméno FO], J., Zimmer, J., [adresa], J. – Interpretace pravděpodobnostních závěrů písmoznaleckého zkoumání, Bulletin advokacie, roč. 2010, č. [hodnota], s. 40)

18. Kupní smlouvu i fakturu žalovaný podepsal ve zjevné souvislosti se smlouvou o dílo. Kupní smlouva i smlouva o dílo byly uzavřeny dne [datum]. Jejich obsah co do druhu a množství věcí určených k provedení díla a výše kupní ceny po slevě jsou ve vzájemném souladu. Rovněž z jednání o uzavření smlouvy o dílo vyplývá, že žalobkyně b) nabídla žalovanému, aby věci potřebné pro provedení díla opatřil sám od žalobkyně a), s tím, že mu zaplatí částku ve výši [částka] jako část ceny díla krátce po zahájení jeho provádění. Žalovaný přitom uzavření smlouvy o dílo doznal, stejně jako obsah jednání, která vedla k jejímu uzavření. Okolnost, že žalovaný sám měl jedno vyhotovení sporných listin, tj. kupní smlouvy a faktury, opatřených podpisem za žalobkyni a), rovněž nasvědčuje závěru, že je obdržel poté, co k ostatním stejnopisům připojil svůj podpis. Závěr znalce o střední a vysoké míře pravděpodobnosti, že jde o pravé podpisy žalovaného, proto nestojí osamoceně, nýbrž odpovídá též skutkovým zjištěním získaným provedením důkazu dalšími listinami, jejichž pravost ani správnost účastníci řízení nepopřeli. Podaný znalecký posudek a výpověď znalce tedy nejsou jedinými důkazy, které vedou ke skutkovému závěru, že podpis žalovaného na obou sporných listinách je pravý (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

19. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], ani z internetových hodnocení žalobkyně a) soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

20. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu úplnými výpisy žalobkyň z obchodního rejstříku, lékařskou zprávou ze dne [datum], posudkem o invaliditě ze dne [datum] a výslechem žalovaného, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci. Výslech žalovaného je nadto nepřípustný podle § 131 odst. 1 o.s.ř., protože jej žalovaný nenavrhuje k prokázání skutkových tvrzení, která by nebylo možné prokázat jinak.

21. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

22. Podle § 2085 odst. 1 o.z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.

23. Podle § 2088 o.z. prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

24. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

25. Podle § 2119 odst. 1 věta první o.z. kupující nemusí kupní cenu zaplatit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout.

26. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

27. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

28. Podle § 2590 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

29. Opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má podle § 2596 o.z. stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

30. Má-li objednatel opatřit věc k provedení díla, předá ji zhotoviteli podle § 2957 odst. 1 o.z. v dohodnuté době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Má se za to, že se cena díla o cenu této věci nesnižuje.

31. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

33. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

34. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 o.z., ve znění účinném do [datum], požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

36. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

37. Podle § 433 odst. 2 o.z. má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

38. Žalobkyně a) se po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením kupní ceny podle kupní smlouvy, kterou žalobkyně a) a žalovaný uzavřeli dne [datum] a na jejímž základě žalobkyně a) dodala žalovanému zboží. Žalobkyně a) i žalobkyně b) sice shodně skutkově tvrdily, že žalobkyně a) postoupila žalobkyni b) pouze jistinu pohledávky na zaplacení kupní ceny, avšak soud tato jejich shodná skutková tvrzení nevzal za své skutkové zjištění, protože odporují skutkovému zjištění získanému ze smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně uzavřely dne [datum]. Podle obsahu této smlouvy o postoupení pohledávky projevily žalobkyně vůli převést spolu s jistinou pohledávky na zaplacení kupní ceny i práva s ní spojená a související, tj. též právo na úrok z prodlení se splněním této pohledávky, jakož i na zaplacení smluvní pokuty, která utvrzovala odpovídající dluh žalovaného, a neodchýlily se tak od zákonného pravidla, podle něhož postoupením pohledávky nabývá postupník též její příslušenství a práva spojená s postoupenou pohledávkou.

39. Právní úprava totiž vychází implicitně z předpokladu, že vůlí účastníků je převést spolu s pohledávkou také veškerá vedlejší práva. Ustanovení má ovšem dispozitivní povahu; není vyloučeno, aby si strany dohodly, že některá vedlejší oprávnění – např. právo na úroky z prodlení, smluvní pokuta – spolu s převáděnou pohledávkou nepřejdou (Dvořák, B. in Hulmák, M. a kol. – Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, k § 1880, marg. č. [hodnota]). Žalobkyně jako smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky z převodu žádnou část vedlejších oprávnění nevyloučily, a proto se žalobkyně b) stala nejen věřitelkou jistiny pohledávky na zaplacení kupní ceny, ale i jejího příslušenství (úroku z prodlení) a práv spojených s touto pohledávkou (smluvní pokuty). To platí jak pro úrok z prodlení a smluvní pokutu, na které vzniklo právo po postoupení pohledávky, tak i pro úrok z prodlení a smluvní pokutu, na které vzniklo právo ještě před jejím postoupení (tak již v poměrech právní úpravy účinné před [datum] usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

40. Žalobkyně a) v důsledku postoupení pohledávky na zaplacení kupní ceny pozbyla právní postavení věřitelky jak co do jistiny této pohledávky, tak co do příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení a co do práv spojených s touto pohledávkou spočívajících ve smluvní pokutě a věřitelkou těchto pohledávek se stala žalobkyně b). Soud proto žalobu, kterou se žalobkyně a) přesto vůči žalovanému domáhala zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty, zamítl.

41. Žalobkyně b) se vůči žalovanému domáhala zaplacení části kupní ceny ve výši 275 166, [částka] jako rozdílu mezi kupní cenou před ujednanou slevou ve výši 625 166, [částka] a vzájemnou pohledávkou žalovaného na zaplacení části ceny díla ve výši [částka], vůči níž žalobkyně b) zbývající část jistiny pohledávky na zaplacení kupní ceny jednostranně započítala.

42. Žalobkyně a) a žalovaný v uzavřené kupní smlouvě ujednali, že žalobkyně a) má v případě prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny právo „zpětně doúčtovat poskytnou slevu“. S uvedeným právem pak žalobkyně b) nabyla pohledávku na zaplacení kupní ceny od žalobkyně a) postoupením. Pohledávka na zaplacení kupní ceny dospěla dne [datum]. Žalobkyně a) do postoupení této pohledávky ani žalobkyně b) po jejím postoupení však právo „zpětně doúčtovat“ kupní cenu do plné výše nevykonaly a ani to skutkově netvrdily. Předpokladem pro vznik práva žádat doplacení kupní ceny do plné výše totiž bylo „doúčtování“, tj. vystavení účetního (daňového) dokladu na rozdíl mezi kupní cenou po slevě a před ujednanou slevou. Žalobkyně b) namísto toho prohlásila za použití pohledávky na zaplacení kupní ceny ve výši před ujednanou slevou jednostranné započtení vůči vzájemné pohledávce žalovaného na zaplacení části ceny díla. Prohlášení jednostranného započtení je přitom podle obsahu jiné právní jednání, než jaké bylo předpokladem pro vznik práva žádat zaplacení částky odpovídající ujednané slevě z kupní ceny. Tím méně lze za „doúčtování“ kupní ceny považovat výzvu k plnění ze dne [datum] nebo žalobu, protože jejich předmětem je pouze zbývající část kupní ceny po jednostranném prohlášení žalobkyně b) o započtení.

43. Jestliže tedy žalobkyně a) ani žalobkyně b) dosud žalovanému nevystavily účetní (daňový) doklad o rozdílu mezi kupní cenou před ujednanou slevou a po této slevě, nemohlo žalobkyni a) a po postoupení pohledávky na zaplacení kupní ceny ani žalobkyni b) vzniknout oprávnění žádat zaplacení uvedeného rozdílu po žalovaném. Je tomu tak proto, že v rovině ujednání žalobkyně a) a žalovaného v uzavřené kupní smlouvě nevzniklo žalobkyni a) v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny právo na zaplacení tohoto rozdílu, nýbrž právo tento rozdíl nejprve „doúčtovat“ a teprve po výkonu tohoto práva mohla žalobkyně a) žádat doplacení kupní ceny.

44. Samo ujednání o povinnosti žalovaného opatřit věci nezbytné k provedení díla a navazující uzavření kupní smlouvy nezakládají rozpor s dobrými mravy. Je tomu tak proto, že povinnost obstarat vše, co je potřeba k provedení díla, náleží k základním povinnostem zhotovitele, ledaže se od ní smluvní strany odchýlí a ujednají, že věc potřebnou k provedení díla opatří objednatel. Mimoto z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný měl možnost volby mezi oběma řešeními a zvažoval, které z nich je pro něj výhodnější. Teprve poté uzavřel smlouvu o dílo, jíž se zavázal opatřit stavební výrobky potřebné pro provedení díla, a kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo jejich dodání.

45. Uzavřela-li fyzická osoba podnikatel smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že jí bude náležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ustanovení § 433 o.z. je ovšem založeno na vzájemné provázanosti znaků objektivních (zřejmá a nedůvodná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech stran) a znaků subjektivních (zákaz zneužití kvality odborníka a svého hospodářského postavení, vytváření či využití závislosti jiného podnikatele). Ustanovení § 433 o.z. poskytuje ochranu všem subjektům, které splňují naplnění předpokladů postavení slabší strany a prokáží, že druhá strana zneužila své hospodářské postavení nebo kvalitu odborníka k vytvoření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2021, pod poř. č. [hodnota]).

46. Žalovaný ani skutkově netvrdil, že by snad žalobkyně a) vytvořila či zneužila závislost žalovaného nebo její hospodářské postavení bylo natolik silnější než hospodářské postavení žalovaného, aby je mohla zneužít k dosažení zřejmé a nedůvodné rovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech účastníků řízení, ani o tom nenavrhoval důkazní prostředky a takové skutkové zjištění nevyšlo ani jinak v řízení najevo. Žalovaný měl naopak volbu, zda nabídku žalobkyně b) na uzavření smlouvy o dílo přijme a zda v důsledku vzniku povinnosti žalovaného obstarat vše, co je potřeba k provedení díla, uzavře kupní smlouvu právě se žalobkyní a) a s jakým obsahem. Sama nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech založených kupní smlouvou, kterou uzavřeli žalobkyně a) a žalovaný, přitom nepostačuje bez splnění ostatních předpokladů k výjimečnému zásahu postupem podle § 433 o.z.

47. Na druhé straně obě žalobkyně jednaly při uzavírání smlouvy o dílo a kupní smlouvy ve shodě. Žalobkyně b) zajistila dodání zboží žalobkyní a) a obě smlouvy na sebe obsahově navazovaly, pokud jde o druh stavebních výrobků pro provedení díla, jejich množství i výši ceny. Přitom účastníci řízení zjevně vycházeli z toho, že tyto věci sice opatří žalovaný jako zhotovitel, ovšem od žalobkyně a) jako prodávající, která jedná ve shodě se žalobkyní b) jako objednatelkou, a žalobkyně b) jako objednatelka potom žalovanému zaplatí částku odpovídající kupní ceně zboží bez daně z přidané hodnoty tak, aby ji žalovaný mohl včas zaplatit žalobkyni a). Jestliže žalobkyně a) dodala žalovanému zboží včas před zahájením provádění díla do místa jeho provádění pro žalobkyni b), jevilo by se bez ohledu na to, z jakého důvodu nezapočal žalovaný včas s prováděním díla a z jakého důvodu se žalobkyně b) ocitla v prodlení se zaplacením části ceny díla připadající na cenu stavebních výrobků určených pro provedení díla, uplatnění práva „doúčtovat“ slevu z kupní ceny s přihlédnutím k jednání žalobkyň ve shodě a k zjevnému účelu ujednání o splatnosti části ceny díla připadající na cenu stavebních výrobků dodaných žalobkyní a) jako zneužití práva, které by nepožívalo právní ochranu (§ 8 o.z.), i kdyby některá ze žalobkyň právo „doúčtovat“ slevu z kupní ceny vskutku vykonala. Je tomu tak proto, že jeho uplatněním ve skutečnosti v rozporu s účelem ujednání obsažených v obou smlouvách žalobkyně v důsledku sledují dosažení stavu, ve kterém by žalovaný náklad na obstarání stavebních výrobků potřebných k provedení díla nesl ze svého.

48. Žalobkyně b) tedy nabyla pohledávku na zaplacení kupní ceny ve výši [částka], proti níž jednostranně prohlásila započtení do výše [částka]. Má pro žalobkyně b) za žalovaným pohledávku ve výši [částka].

49. Žalovaný v podání ze dne [datum] vůči pohledávce žalobkyně b) namítl započtení vzájemné pohledávky žalovaného za žalobkyní b) na vydání věcí potřebných pro provedení díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní b) a žalovaným, které opatřil žalovaný, popřípadě pohledávky na náhradu ve výši „hodnoty těchto věcí“. Žalobkyně b) jako objednatelka uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o dílo. Žalobkyně b) ani žalovaný skutkově netvrdili, že by snad závazek založený touto smlouvou zanikl, popřípadě že by zanikl jinak než splněním. Bez odchylného ujednání smluvních stran se však má za to, že cena věcí, které zhotovitel opatřil pro provedení díla, je zahrnuta v ceně díla.

50. Odtud vyplývá, že žalovanému nemůže za žalobkyní příslušet právo na vydání věcí potřebných pro provedení díla ani na náhradu jejich ceny. Mimoto právo na vydání věci by nebylo vůči pohledávkám, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, způsobilé k započtení z hlediska stejnorodosti předmětu plnění a v poměru k žalobkyni a) by chyběla i vzájemnost pohledávek.

51. Soud se zřetelem k majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, jak vyšly najevo v souvislosti s rozhodováním o návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků, shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po [částka] měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalovaného sestávají z výdělku dosaženého podnikáním, jehož výše činila [částka] ve zdaňovacím období roku 2023, a dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně, jejímž příjemcem je žalovaný v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Žije v rodinné domácnosti s družkou, která výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně. Žalovaný má vyživovací povinnost vůči třem nezletilým dětem. Výdaje rodinné domácnosti žalovaného na bydlení činí přibližně [částka] měsíčně a na služby elektronických komunikací [částka] měsíčně. Mimoto žalovaný plní dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně. Nemá žádný majetek větší hodnoty.

52. Soud žalobu žalobkyně b) naopak zčásti zamítl, pokud se po žalovaném domáhala částky převyšující [částka], tj. co do 250 066, [částka].

53. V poměru mezi žalobkyní a) a žalovaným přísluší plně procesně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

54. Se zřetelem k tomu, že v poměru mezi žalobkyní b) a žalovaným měla žalobkyně b) v projednávané věci úspěch v rozsahu 9 % a žalovaný v rozsahu 91 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 250 066, [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému tak přísluší vůči žalobkyni b) právo na náhradu nákladů řízení ve výši 82 %.

55. Náklady řízení spočívají zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů v celkové výši [částka], z toho [částka] za řízení o žalobě žalobkyně a) až do spojení věcí (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, odpor proti elektronickému platebního rozkazu a vyjádření k žalobě, dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to návrh na přiznání osvobození žalovaného od soudních poplatků a vyjádření k odvolání žalobkyně a) proti usnesení o vyslovení nedostatku místní příslušnosti, a pět paušálních náhrad hotových výdajů po [částka]), [částka] za řízení o žalobě žalobkyně b) až do spojení věcí (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [hodnota], [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [hodnota], [částka], a to odvolání proti usnesení o vyslovení nedostatku místní příslušnosti, a tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka]) a [částka] za řízení po spojení věcí (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [hodnota], [částka], a to podání ze dne [datum] a účast při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum], dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] a jedna paušální náhrada hotových výdajů po [částka]).

56. Náklad na podání, kterým žalovaný navrhl, aby mu soud ustavil zástupce z řad advokátů, a na odvolání proti usnesení o zamítnutí tohoto návrhu a o výši znalečného, soud nepovažuje za účelně vynaložený, protože žalovaný v těchto dílčích fázích řízení nedosáhl procesního úspěchu.

57. Poměr účasti žalobkyň na předmětu řízení činí 66 % u žalobkyně a) ([částka]/805 453, [částka]) a 34 % u žalobkyně b) (275 166, [částka]/805 453, [částka]). V tomto poměru se jednotlivé projednávané věci podílely na vzniku nákladů, které žalovaný platil (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně přitom mají postavení samostatných procesních společníků.

58. V poměru mezi žalobkyní a) a žalovaným tak má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, které platil v řízení o žalobě žalobkyně a) až do spojení věcí, tj. [částka], a 66 % nákladů řízení, které žalovaný platil po spojení věcí, tj. [částka], celkem [částka].

59. V poměru mezi žalobkyní b) a žalovaným má žalovaný právo na náhradu 82 % nákladů řízení, které platil v řízení o žalobě žalobkyně b) až do spojení věcí, tj. [částka], a 28 % nákladů řízení, které platil po spojení věcí, tj. [částka], celkem [částka].

60. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

61. Stát má podle výsledku řízení vůči žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení, které platil (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně a) je tak povinna nahradit státu 66 % nákladů řízení a žalobkyně b) 31 % nákladů řízení. Jejich výše v době vyhlášení tohoto rozsudku nebyla známa, a proto soud vyhradil určení výše náhrady nákladů řízení mezi žalovaným a státem samostatnému usnesení postupem podle § 151 odst. 6 o.s.ř.

62. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud přiznal žalovanému zcela osvobození od soudních poplatků. Z uvedeného důvodu stát vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nemá.

63. Lhůta k plnění v poměru k výrokům o nákladech řízení vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

Poučení