19 C 253/2019-122

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] právně zastoupena: [titul]. [jméno] [příjmení], LL. M., advokátem, sídlem: [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem: [adresa ] o zaplacení 408 826 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 197 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 26. 9. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 211 326 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 26. 9. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22.570 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] [titul], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem (nepřiměřenou délkou) v řízení vedeném před Krajským soudem v Ostravě, pod sp. zn. 13 K 51/2004. Žalobce uváděl, že dne 3. 11. 2004 byl Krajskému soudu v Ostravě doručen návrh věřitele [titul]. [jméno] [příjmení] na zahájení konkurzního řízení na majetek žalobkyně, na základě kterého následně bylo konkurzní řízení pod shora uvedenou spisovou značkou vedeno. 28. 11. 2005 byl na majetek žalobce prohlášen konkurz, následně rozhodnutí soudu prvního stupně o prohlášení konkurzu bylo Vrchním soudem v Olomouci zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Již v tomto rozhodnutí soud konstatoval, že prohlášení konkurzu je nezákonné. Žalobce uváděl, že následně bylo vedeno konkurzní řízení, když jednání o projednání úpadku žalobkyně bylo nařízeno až po 11 letech a 3 měsících od právní moci rozhodnutí soudu odvolacího, následně konkurzní řízení bylo pravomocně skončeno a zastaveno dne 1. 1. 2019. Žalobce uváděl nepřiměřenou délku celkového řízení a průtahy v trvání 14 let a 2 měsíců po dobu průběhu konkurzního řízení, když došlo k porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Předmětnou délku řízení žalobce spatřoval nepřiměřeně dlouhou, pokud jde o složitost případu, nepovažoval projednávané řízení za skutkově či právně složité, když uváděl, že by konkurzní řízení s ohledem na úkony mohlo trvat 2 roky, a být reálně i v délce 1 roku rozhodnuto. Pokud jde o chování žalobce, uváděl, že žalobkyně nikterak nepřispěla k nárůstu délky konkurzního řízení, když po celou dobu řádně spolupracovala, pokud jde o postup příslušných orgánů veřejné moci, uváděl, že je nutno přihlédnout především ke zrušení pravomocného rozhodnutí prohlášení konkurzu pro jeho nezákonnost, a následné proluce, kdy uplynulo téměř 11 let, po kterou rozhodující orgán, dle žalobce, neprováděl žádné úkony ve věci. Samotná délka řízení potom je délkou nepřiměřenou. Pokud jde o význam konkurzního řízení pro žalobkyni, tento spatřoval žalobce zcela zásadním. Uváděl, že došlo de facto k likvidaci reálně fungujícího podniku žalobce, byla poškozena jeho dobrá pověst u zákazníků, což vedlo následně ke ztrátě zakázek, a to za situace, kdy konkurz na majetek žalobkyně nakonec nebyl prohlášen. Samotné prodlužování řízení potom negativně zasáhlo majetkovou sféru žalobce. Žalobce pak uváděl kritéria, ke kterým dospěl, ke stanovení konečné finanční částky odškodnění, kterou žalobou žádal. Svůj nárok předběžně u žalovaného uplatnil dne 25. 3. 2019. V době podání žaloby na nárok ze strany žalované nebylo nikterak hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované 25. 3. 2019, jakožto nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 408 826 Kč z řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. 13 K 51/2004, ve kterém spatřoval nesprávný úřední postup. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žádost mimosoudně věcně neprojednala, když jí není znám průběh projednávaného řízení. I přesto žalovaná shrnula úkony účastníků a soudu s tím, že následně uvedla, že nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, tedy dospěla k absenci odpovědnostního titulu dle § 13 OdpŠk. Z tohoto důvodu proto žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované podle zákona č. 82/98 Sb. dne 25. 3. 2019, jako nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Krajským soudem v Ostravě, pod sp. zn. 13 K 51/2004, a dále věcné neprojednání žádosti žalovanou.

4. Mezi účastníky zůstal sporným požadavek na poskytnutí finančního zadostiučinění, a tedy splnění kumulativních podmínek dle zákona č. 82/98 Sb., pro přiznání finančního zadostiučinění žalobou žádaného. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, když z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 13 K 51/2004 má soud za prokázány následující úkony účastníků a soudu: 3.11.2004 byl podán návrh na prohlášení konkurzu ke Krajskému soudu v Ostravě [titul]. [jméno] [příjmení] proti dlužníku [příjmení], 5.11.2004 bylo žádáno odstranění vad žaloby ve smyslu ustanovení §43 o.s.ř. a 25.11 došlo k doplnění návrhu ze strany [titul]. [příjmení], 2.12 došla výzva k zaplacení zálohy na náhrady konkurzu [titul]. [příjmení] 3.12.2004, poté další návrh na prohlášení konkurzu na totéž [jméno] [příjmení], 16.12 došlo ke specifikaci pohledávek, 4.1.2005 následně k doplnění návrhu [jméno] [příjmení]. Následně bylo zakládáno vyjádření soudců o poměru k věci. Usnesením z 1.2.2005 byl vyzýván dlužník k vyjádření se k návrhu, 14.2 soud obdržel vyjádření dlužníka. Následně doplnění dlužníka ze 14.2.2005 a dále doplnění navrhovatele ze 14.3.2005 17.3.2005 byl podán nový návrh na prohlášení konkurzu podaný [právnická osoba] a následné vyjádření dlužníka k tomuto návrhu ze 4.4.2005 8.4.2005 došlo ke zpětvzetí návrhu ze strany [právnická osoby] [anonymizováno], následně doplnění návrhu [jméno] [příjmení] 13.4.2005 a doplnění [titul]. [příjmení] ze 13.4.2005. Následoval návrh na prohlášení konkurzu ze strany [jméno] [příjmení] z 18.4.2005 a dále návrh na prohlášení konkurzu ze strany [titul]. [jméno] [příjmení] z 25.4.2005. K těmto návrhům se dlužník vyjadřoval 28.4.2005. Následovala žádost o zprávu Finančního úřadu v Bruntále a ČSSZ v Bruntále, dále zpětvzetí návrhu [titul]. [příjmení] z 10.5.2005. Dlužník se vyjadřoval 11.5.2005, následně doplňoval svůj návrh [titul]. [příjmení] podáním z 31.5.2005 a následovalo vyjádření dlužníka z 22.6.2005. Následovalo připojení se k návrhu na prohlášení konkurzu ze strany [právnická osoba] ze 4.7.2005 a dále návrh na konkurz podaný [právnická osoba] 7.7.2005. Usnesením ze 14.7.2005 došla výzva na dlužníka k předložení seznamu svého majetku, dále doplnění návrhu podaného paní [příjmení] 13.7.2005 22.7.2005 došlo ke zpětvzetí návrhu ze strany [právnická osoba], následně doplnění návrhu [titul]. [příjmení] 27.7.2005. Dlužník se opět vyjadřoval ve věci 29.7.2005. [jméno] [příjmení] doplnila svůj návrh dále podáním z 15.8.2005 a 16.8 doplnil svůj návrh [titul]. [příjmení]. Následoval návrh [jméno] [příjmení] z 24.8.2005 na ustanovení předběžného správce. Usnesením z 25.8.2005 byl ustanoven předběžný správce [titul]. [příjmení] s právní mocí rozhodnutí 14.

9. Následoval zápis z jednání z 1.9.2005, dále návrh na prohlášení konkurzu ze strany [právnická osoba] 11.10.2005. Následovalo vyjádření předběžného správce z 19.10.2005 a doplnění návrhu [titul]. [příjmení] 19.10.2005. Dlužník se vyjadřoval 20.10.2005, následoval další návrh na prohlášení konkurzu na [právnická osoba] ze 4.11.2005. Dlužník se vyjadřoval 9.11.2005, následovalo doplnění návrhu ze strany [příjmení] [příjmení] 9.11.2005. Opětovné vyjádření dlužníka soud obdržel [číslo]. Následovalo sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení v Bruntále o neuhrazených pohledávkách dlužníka, a dále podání předběžného správce z 19.11.2005. Následoval návrh na prohlášení konkurzu podaný [právnická osoba] 23.11.2005. Dále ve spisu založeno usnesení o prohlášení konkurzu z 28.11.2005, následné odvolání ze 14.12.2005 dlužníkem a doplnění odvolání z 21.12.2005. Následovalo nařízení ústního jednání u Krajského soudu v Ostravě na 8.2.2006, dále je zde uveden částečný soupis konkurzní podstaty, který byl 11.1.2006 doručen Krajskému obchodnímu soudu v Ostravě od předběžného správce. Následovalo vyjádření k odvolání a předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci 19.1.2006. Dále jsou ve spise založeny, konktrétně svazek č. 2, důkazy k odvolání ze 14.2.2006. Dále vyjádření věřitele k odvolání, pokud jde o [právnická osoby] ze 17.1.2006 a 26.1.2006 sdělení správce konkurzní podstaty, dále předání účetních podkladů, majetku a závazků. Krajskému obchodnímu soudu byl zasílán soupis přihlášek a přezkumné listy, a to 7.2.2006. Dále obdržel schválení zpeněžení majetku úpadce, respektive zasílal správci konkurzní podstaty souhlas se zpeněžením majetku úpadce podáním z 13.3.2006. Dále byl udělen souhlas k úkonům správce konkurzní podstaty, 23.3.2006 byl doručen Krajskému obchodnímu soudu částečný soupis konkurzní podstaty a usnesením z 21.3.2006 udělen správci konkurzní podstaty souhlas ke zpeněžení nemovitostí a movitých věcí zde uvedených prodejem mimo dražbu. 28. 4. 2006 došlo předvolání úpadce k výslechu ke Krajskému obchodnímu soudu, 6.4.2006 usnesením byl udělen souhlas správci konkurzní podstaty ke zpeněžení poukázky na výběr zboží mimo dražbu. Následně bylo nařízeno přezkumné jednání na 18.5.2006 12.4 zaslal správce konkurzní podstaty návrh schválení zpeněžení majetku úpadce, byl následně udělen souhlas, a to usnesením z 20.4.2006. Následuje založení protokolu o jednání Krajského obchodního soudu 28.4.2006 a stanovisko správce konkurzní podstaty protokolu o jednání z 11.5.2006. Byla vyžadována následně součinnost Policií České republiky, byl jí zasílán k žádosti spis. Následuje protokol o přezkumném jednání z 18.5.2006 a stanovisko úpadce k popření pohledávek z 5.6.2006. Dále následovalo vyjádření věřitelů ve věci a 19.6.2006 soud obdržel od správce konkurzní podstaty soupis konkurzní podstaty a jejího doplnění. Usnesením Krajského obchodního soudu z 21.6.2006 bylo změněno usnesení Krajského soudu z 20.4, následně se Krajské státní zastupitelství v Ostravě 30.6.2006 vyjádřilo k výkonu dohlédací činnosti nad činností správce konkurzní podstaty. Vyjádření správce konkurzní podstaty soud obdržel 13.7.2006, následovala žádost věřitele o provedení dohledu nad činností správce konkurzní podstaty, konkrétně [právnická osoba] ze 3.8.2006. Vyjádření správci konkurzní podstaty bylo zasláno 10.8.2006, následoval podnět k prošetření postupu správce konkurzní podstaty z 5.9.2006 od [právnická osoba] a dále usnesení na správce konkurzní podstaty k vyjádření se k tomuto podmětu. Usnesením z 11.9.2006 byla vyzvána [právnická osoba], aby podala žalobu na vyloučení věcí ze soupisu konkurzní podstaty, následovalo vyjádření správce konkurzní podstaty ze 14.9.2006 25.9.2006 byl doručen Krajskému obchodnímu soudu od správce konkurzní podstaty soupis přihlášek, ze kterého vyplývá celkem 46 pohledávek. Dále návrh [právnická osoba] z 11.9.2006 k odvolání zástupce věřitelů z funkce a následné vyjádření správce konkurzní podstaty založené ze 6.10.2006. Ve spise je dále založen 9.11.2006 návrh dlužníka na zproštění správce konkurzní podstaty funkce, a dále žaloby o určení pravosti pohledávky ze strany [právnická osoba] [příjmení] 18.7.2006 a následné vyjádření správce konkurzní podstaty ze 16.11.2006. Dále bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na 18.12.2006, ve spise dále založeno usnesení Krajského obchodního soudu, jímž byl návrh zamítnut, pokud jde o návrh na zproštění funkce správce konkurzní podstaty ze dne 11.12.2006, následovalo protokol o zvláštním přezkumném jednání z 18.12, dále odvolání proti usnesení od dlužníka z 27.12.2006. Dále následovala žádost o schválení výplaty zálohy na odměnu z 8.1.2007 a následné udělení souhlasu konkursním soudem. Usnesením z 10.1.2007 byla povolena záloha na odměnu založená následně podaná žaloba na určení z 22.1.2007 věřitele [titul]. [příjmení]. Následovalo doplnění odvolání 22.2.2007. Dále založena žádost o schválení neplacení zálohy na odměnu správce 17.5.2007 adresovaná Krajskému soudu v Ostravě od [titul]. [příjmení] a následně usnesení ze 17.5.2007, jímž soud povolil správci konkurzní podstaty zálohu na odměnu ve výši zde uvedené. Následuje zkrácené znění usnesení o zrušení konkurzu č. j. 13 K 51/2004, respektive původně 1 Ko 8/2006-1314, založené na čl. 1344 doručované Krajskému soudu v Ostravě 17.5.2007, původně ze dne 17.5.2007. Dále založený návrh na vydání předběžného opatření, který byl adresován Krajskému soudu v Ostravě ve shora uvedené spisové značce za stranu [titul]. [jméno] [příjmení] a dále usnesení, jímž byl návrh na vydání předběžného opatření odmítnut, a to rozhodnutím ze dne 18.5.2007. Další návrh na vydání předběžného opatření doručení 21.5.2007 ze strany [titul]. [příjmení]. Dále předložen spis Krajskému soudu v Ostravě s odvoláním 25.6.2007 a ten to následně rozhodoval usnesením ze dne 21.5.2007 s tím, že předběžným správcem dlužníka se ustanovuje [jméno] [příjmení], advokát. Rozhodnutí o ustanovení předběžného správce bylo následně vyvěšováno a zasíláno účastníkům. Dále ve spisu založeno vyjádření [titul]. [příjmení] z 25.5.2007, včetně e-mailové dokumentace, a dále zakládáno odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 21.5.2007 doručené Krajskému soudu 8.6.2007 ze strany [právnická osoba] Spis byl vrácen zpět bez věcného vyřízení Vrchním soudem v Praze 17.8.2007 Krajskému soudu v Ostravě s tím, že je nutné rozeslat usnesení Vrchního soudu v Olomouci, neboť bude nutné rozhodnout o dalším z podaných odvolání. Následuje vyjádření Krajského státního zastupitelství v [obec] z 10.8.2007 k podanému odvolání a následně předložení opětovně spisu Krajskému soudu v Ostravě, Vrchnímu soudu v Olomouci ze strany Krajského soudu v Ostravě předkládací správu z 22.8.2007 Krajské státní zastupitelství v Ostravě se ve věci dále vyjadřovalo 14.11.2007 a Vrchní soud v Olomouci dál rozhodoval usnesením č. j. 13 K 51/2004, původně 1 Ko 8/2006-1314 o zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě z 28.11.2005 č. j. 13 K 51/2004-416, kterým byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka [právnická osoba] a věc je vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, rozhodnutí je ze 17.5.2007. Následovaly žádosti o vyznačení doložky právní moci na zkráceném znění usnesení o zrušení konkurzu ze strany [právnická osoby] podané 8.4.2008, dále podání odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě 8.4.2008 adresované tomuto soudu. Dále zapůjčení přihlášek Vrchnímu soudu v Olomouci ze strany Krajského soudu v Ostravě 21.3.2007, celkem 48 přihlášených věřitelů. Výzvy činěné Vrchním soudem v Olomouci na [titul]. [příjmení] z 16.5.2008 ohledně sdělení aktuálního majetku dlužníka a jeho skladby, dále sdělení Vrchnímu soudu v Olomouci [titul]. [jméno] [příjmení] z 23.5.2008, včetně založení listinných důkazů, které zasílal. Dále usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 Ko 81/2007-1495 s vyznačenou doložkou právní moci 8.9.2008, jímž bylo rozhodnuto o změně rozhodnutí – usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.5.2007, jímž byl předběžným správcem dlužníka ustanoven [titul]. [jméno] [příjmení], takže byl nově předběžným správcem dlužníka ustanoven nový správce, a to [titul]. [jméno] [příjmení]. Dále založeno oznámení o možném protestu předběžného správce zaslané [titul]. [příjmení] Krajskému soudu v Ostravě, založení vyčíslení odměny [titul]. [příjmení] z 18.9.2008, následné předložení spisu o možné námitce předběžného správce Vrchnímu soudu v Olomouci dne 2.10.2008, následné vracení věci bez věcného vyřízení zpět Krajskému soudu v Ostravě ze strany Vrchního soudu ze dne 14.10.2008 s tím, že ve věci není ničeho, o čem by [ulice] soud měl rozhodnout. Bylo vydané rozhodnutí Krajským soudem v Ostravě dne 30.10.2008, jímž pod výrokem I. [titul]. [jméno] [příjmení] byla zproštěna funkce předběžného správce dlužníka, a pod výrokem II. předběžným správcem dlužníka byl ustanovený [titul]. [jméno] [příjmení]. Následuje zaslání [titul]. [jméno] [příjmení] v žádosti soudu vyúčtování příjmů a výdajů dne 20.10.2008, vyjádření zástupce věřitelů ke konečné správě z 13.11.2008, žádost samosoudce na [titul]. [příjmení] z 27.11.2008 o doplnění konečné správy z 11.11.2008 s návodem, jak má být tato doplněna, a následné podání [titul]. [jméno] [příjmení] 10.12.2008. Poslány v přílohách zjištěné pohledávky, včetně vyúčtování odměny, smlouvy o zajištění ostrahy objektu a poskytování odborné pomoci, obstarání správy majetku a další listinné důkazy. Pokud jde o smlouvy o obchodní spolupráci, opětovně žádán [titul]. [příjmení] soudcem z 16.12.2008 přípisem o zaslání a osvětlení konečné správy, pokud jde o rozdíly v částkách, které zde byly uváděny, následovala žádost o schválení vyplacení zálohy na odměnu správce adresovaná Krajskému soudu v Ostravě 18.12.2008. Soud následně usnesením z 19.12.2008 povolil předchozímu správci konkurzní podstaty [titul]. [příjmení] vyplatit zálohu na odměnu ve výši 250 000 Kč a následovalo vyúčtování a podání správy o zpeněžení majetku z konkurzní podstaty úpadce správce z 12.1.2009. Taktéž vyjádření k opravě údaje v konečné správě k dotazu soudu z 10.2.2009 Krajský soud v Ostravě dále vydal vyrozumění z 13.2.2009 s tím, že konečná správa o zpeněžování majetku a vyúčtování výdajů a odměny správce bude vyvěšena na úřední desce od 6.3.2009. Dále svoláno předvolání k projednání konečné správy na den 17.4.2009 Krajské státní zastupitelství v Ostravě se 20.3.2009 vyjádřilo ke správě o zpeněžení majetku z konkurzní podstaty, dále byly podány námitky proti konečné správě o vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty 12.1.2009. Dne 23.3.2009 ke Krajskému soudu v Ostravě ze strany úpadce podána vyjádření k námitkám úpadce proti konečné správě 6.4.2009 [titul]. [jméno] [příjmení]. Dále podáno vyjádření Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě 10.4.2009. Založen protokol o jednání u Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.4.2009, kdy bylo zahájeno jednání o konečné správě s tím, že bylo prohlášeno usnesením, že soud neschválil konečnou správu správci konkurzní podstaty z 12.1.2009. Dále byly zaslány připomínky ke správě o zpeněžení majetku z 9.4.2009, ze strany předběžného správce podána doplněná správa o zpeněžení majetku 3.6.2009 [titul]. [příjmení] ke Krajskému soudu v Ostravě, dále přípisem samosoudce 8.6.2009 žádal [titul]. [příjmení] k opravě a případně doplnění konečné správy ze 3.6., na což reagoval 1.7.2009 [titul]. [příjmení]. Předložil následně další zprávu o zpeněžení majetku z konkurzního podstaty úpadce, která byla adresována Krajskému soudu v Ostravě 22.7.2009 Krajský soud v Ostravě dále 9.8.2009 vydal vyrozumění o tom, že konečná správa o zpeněžování majetku a vyúčtování výdajů a odměny správce bude vyvěšena na úřední desce soudu od 21.8.2009 a dále došlo k předvolání projednání konečné správy na den 14.10.2009 20.8.2009 byly doručeny Krajskému soudu v Ostravě připomínky ke správě o zpeněžení majetku z konkurzní podstaty a vyúčtování odměny výdajů správce ze strany [titul]. [příjmení] předběžného správce dlužníka, námitky proti konečné zprávě vyúčtování odměny a výdajů ze 7.9.2009 ze strany [příjmení] a dále následovalo vyjádření [titul]. [příjmení] k připomínkám adresované Krajskému soudu v Ostravě 1.10.2009. Z protokolu o jednání u Krajského soudu v Ostravě ze 14.10.2009 vyplývá opět zahájení jednání o konečné zprávě s tím, že následně jednání o konečné zprávě bylo odročeno na neurčito. Dále ze strany samosoudkyně žádán Krajský soud v Ostravě ohledně zaslání listin z konkurzního spisu, konkrétně žádal Okresní soud v Bruntále o zajištění součinnosti a následovalo vyjádření [titul]. [příjmení] k protokolu o jednání ze 14.10.2009 Krajské státní zastupitelství v Ostravě se vyjadřovalo 31.12.2009, následovala žádost o doplnění vyjádření bývalého správce konkurzní podstaty adresovaná ze strany [právnická osoby] Krajskému soudu v Ostravě, a dále vyjádření [titul]. [příjmení], předběžného správce dlužníka, 14.1.2010 adresované Krajskému soudu v Ostravě k vyjádření [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 30.11.2009 Tyto byly následně přeposílány na vědomí. Vyjádření [titul]. [příjmení] soud obdržel 3.3.2010. Dál soud obdržel vyjádření úpadce 8.4.2010 k doplnění vyjádření [titul]. [příjmení] a vyjádření opět Krajského státního zastupitelství v [obec] ze 30.4.2010 23.6.2010 reagoval [titul]. [příjmení], vyjadřoval se k připomínkám Krajského státního zastupitelství a dlužníka [právnická osoba], opětovně reagoval úpadce 13.7.2010 svým vyjádřením. Následovalo předvolání k projednání konečné správy na 7.10.2010, protokol o jednání u Krajského soudu v Ostravě ze 7.10.2010, kde bylo pokračováno po odročeném jednání o schválení konečné správy. Závěrem jednání odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí o schválení konečné správy na 11.10.2010. Ve spisu je dále založen protokol z tohoto jednání soudu 11.10.2010, kdy bylo vyhlášeno usnesení, kdy soud schválil konečnou správu konkurzního správce o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů. Rozhodnutí ve výroku I. pokud jde o schválení konečné správy týkající se přímo konkurzní podstaty, výdaje konkurzní podstaty celkem výplaty odděleným věřitelům a zůstatku na účtu nabylo právní moci 15.3.2013, stejně tak výrok II. a IV. a výrok týkající se celkových nákladů konkurzní podstaty ze smluv uzavřený správcem a taktéž výrok IV. ohledně neschválení odměny správce a určení nové odměny. Výrok III. byl potom změněn usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.12.2012, pokud jde o výrok týkající se určení, že neschválené výdaje ve výši 988 174,50 Kč je správce povinen vymáhat po jednotlivých subjektech tak, jak je to následně uvedeno. Ve věci bylo podáno odvolání adresované Vrchnímu soudu v Olomouci 25.7.2011 strany [titul]. [jméno] [příjmení]. Vyjádření k odvolání správci konkurzního řízení ze strany úpadce adresované 3.8.2011 Krajskému soudu v Ostravě a dále Krajské státní zastupitelství v Ostravě podávalo vyjádření k odvolání 25.8.2011. Spis byl následně předkládán Vrchnímu soudu v Olomouci 29.8.2011. Spis byl vrácen zpět bez věcného vyřízení 3.2.2012 s tím, že soud odvolací zjistil, že soud prvního stupně opakovaně s účastníky ve věci jednal a následně vyhlásil rozhodnutí poslední dne 11.10.2010, avšak došlo k chybě ohledně data předmětného usnesení na den 28.6.2011, což je ve rozporu s tím, co bylo vyhlášeno, a tedy podle § 164 o.s.ř. je nutné opravit vady. Opravné usnesení bylo vydáno Krajským soudem v Ostravě 22.2.2012, kdy bylo opraveno datum vydání rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě na č. j. 13 K 51/2004-1819. Opětovné předložení spisu Vrchnímu soudu v Olomouci bylo datováno 8.6.2012, ve věci bylo vydáno usnesení Vrchním soudem v Olomouci 3 Ko 26/2011-1876 ze dne 12.12.2012, jímž bylo rozhodnuto o potvrzení výroků I., II. a IV. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z 11.10.2020 ve znění opravného usnesení z 22.2.2012 a změně výroku III., následně žádosti zdejšího soudu došlo k ofocení některých listin z konkurzního spisu, ve věci ale bylo podáno dovolání [titul]. [jméno] [příjmení] proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci o schválení konečné správy v konkurzním řízením adresované 13.5.2013 Krajskému soudu v Ostravě, následně byl vyzýván k zaplacení soudního poplatku výzvou ze 14.5.2013, ten to byl následně zaplacen [číslo] a následně bylo podáno vyjádření k dovolání 31.5.2013 ze strany [právnická osoby] Krajskému soudu v Ostravě dále byla zaslána zpráva o majetkové situaci dlužníka z 19.3.2014, věc byla předkládána k rozhodnutí k dovolání Nejvyššímu soudu v Brně 17.4.2014, soud reagoval na vyjádření a žádosti o sdělení soudu ze strany [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], dále ve věci bylo podáno podání 25.4.2014 ze strany [titul]. [jméno] [příjmení] ohledně pohledávek a taktéž založeno usnesení Okresního soudu v Bruntále ohledně nařízení exekuce ve věci 60 Exe 670/2011-20 proti povinné [právnická osoby] a oprávněné [právnická osoba], včetně samotného meritorního rozhodnutí, na základě kterého byla situace nařízena. Ve věci bylo dále založeno vyjádření k dovolání, které bylo předkládáno Nejvyššímu soudu a NS ČR svým rozhodnutím sp. zn. 29 Cdo 1840/2014-1971 dovolání odmítl, rozhodnutí nabylo právní mocí 6.6.2016 a bylo vydáno 31.3.2016. Následovalo vrácení spisu ze strany Nejvyššího soudu Krajskému soudu zpět. Ve věci jsou založena rozhodnutí o převzetí právních zastoupeních, a dále taktéž vyjádření [titul]. [příjmení] 21.6.2017 adresované novému správci konkurzní podstaty [titul]. [příjmení]. Následně 29.1.2008 došlo ke sdělení čísla účtu předběžného správce a následně návrh na určení lhůty z 15.8.2018 ke sp. zn. Spr 2721 2018. Dále založen dopis dlužníka 16.8.2018, dále dotaz na VZP ČR z 23.8.2018 a následné vyjádření dlužníka z 6.9.2018, následoval referát soudce ze 14.9.2018 a dále dopis PČR adresovaný 14.9.2018 Soudní jednání bylo nařízeno na 13.11.2018, založená došlá pošta a dále založen protokol o jednání z 13.11.2018. Následovalo usnesení o zastavení řízení včetně zamítnutí návrhu z 13.11.2018, jímž soud rozhodl pod výrokem I. o zastavení řízení o návrzích věřitelů [právnická osoby] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [titul]. [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] v likvidaci a pod výrokem II. zamítl návrhy věřitelů [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení] [jméno] na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Právní moci nabylo rozhodnutí 1.1.2019. Dále následovalo usnesení o určení odměny předběžného správce [titul]. [příjmení] [jméno] [příjmení], schválených hotových výdajů předběžného správce, zproštění předběžného správce funkce, a to rozhodnutím ze dne 14.12.2018, které nabylo právní moci 12.1.2019.

5. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce byl účasten řízení vedeného před Krajským soudem v Ostravě, jakožto konkurzní dlužník, když dne 3. 11. 2004 byl podán návrh na prohlášení konkurzu na majetek společnosti, následně ustanoven předběžný správce. 28. 11. 2005 bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu na majetek žalobce. K podanému odvolání byla věc Vrchním soudem v Olomouci vrácena zpět soudu prvního stupně rozhodnutím 17. 5. 2007, když bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě z 28. 11. 2005 o prohlášení konkurzu, 13. 11. 2018 usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo rozhodnuto o zastavení řízení o návrzích věřitelů a zamítnutí návrhu věřitelů na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. Právní moci nabylo rozhodnutí 1. 1. 2019. Řízení bylo do určité míry složité procesně i právně, když soud se zabýval vadami žaloby, zálohami na náhrady konkurzu, které vybíral, zpětvzetím návrhu na prohlášení konkurzu, ve věci bylo podáno několik návrhů konkurzních věřitelů, docházelo v průběhu k doplňování těchto návrhů, soud vydával souhlasy ke zpeněžování věcí, a to opakovaně, byla žádána součinnost Policie ČR, řešen výkon dohledací činnosti správcem konkurzní podstaty, a taktéž řešeny vylučovací žaloby. V září 2006 bylo přihlášeno celkem 46 pohledávek. V řízení byl zaznamenán průtah, a to v rámci rozhodování Nejvyššího soudu v období od 17. 4. 2014 do 31. 3. 2016, tedy po dobu téměř 2 let, dále soud shledal absenci úkonů v období od března 2016 do června 2017, a v období od června 2017 do ledna 2018. Ve věci taktéž bylo založeno zproštění funkce správce konkurzní podstaty, zakládáno předběžné opatření a ustanoven předběžný správce dlužníka, a docházelo ke změnám předběžného správce.

6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk.“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

7. Podle § 5 OdpŠk., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Soud předmětnou věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, a § 31a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/98 Sb., kdy se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 408 826 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. 13 K 51/2004, v přiměřené lhůtě. Řízením bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk., proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk.).

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Ostravě vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci, a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk., dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

12. V posuzovaném řízení žalobce vystupoval jakožto konkurzní dlužník, když byl proti němu podán 3. 11. 2004 návrh na prohlášení konkurzu [titul]. [jméno] [příjmení], následně došlo k doplnění, a postupně došlo k dalšímu připojení konkurzních věřitelů, kdy bylo přihlášeno k září 2006 celkem 46 pohledávek. Předmětné řízení probíhalo pro žalobce o 3. 11. 2004, kdy došlo k doručení návrhu, do 1. 1. 2019, tedy do právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, tedy po dobu 14 let a 2 měsíců. Tato délka řízení se s ohledem i na povahu samotného řízení, úkony účastníků a soudu, jeví jako nepřiměřeně dlouhou, a to především s ohledem na již uváděné nezákonné rozhodnutí, které bylo v průběhu řízení vydáno, jímž je samotné rozhodnutí o prohlášení konkurzu, když toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu projednání usnesením Vrchního soudu v Olomouci, ze 17. 5. 2007, č. j. 1 K 8/2006-13, které nabylo právní moci 24. 8. 2007. Soud pak shledal značné nedostatky v průběhu dalšího vedení konkurzního řízení, když jednání o projednání úpadku žalobkyně, tedy k věcnému projednání věci, bylo nařízeno až na den 13. 11. 2018, tedy po 11 letech a 3 měsících od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a následně bylo zastaveno samotné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci 1. 1. 2019 (rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, č. j. 13 K 51/2004-2041). Samotná délka řízení, i s ohledem na jednotlivé dílčí průtahy, které byly uváděny v rámci průtahů před Nejvyšším soudem v období od dubna 2014 do března 2016, a taktéž následující období od března 2016 do ledna 2018, kdy nebyly činěny v podstatě žádné úkony soudu, pak soud vedou k závěru o nepřiměřené délce samotného řízení, a tedy existenci odpovědnostního titulu dle § 13 OdpŠk.

13. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) soud neshledal.

14. Postup při určení přiměřené výše za zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentuální modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

15. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníků řízení základní částku v rozmezí 15 – 20 000 Kč za první dva roky, a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti částky základní 15 000 Kč za každý rok řízení, za první dva roky v částce poloviční a dospěl tak k základní částce finančního odškodnění ve výši [částka]. K tomuto závěru soud vede především povaha projednávaného řízení, a to řízení konkurzního, když při posuzování přiměřenosti délky konkurzního řízení soud posuzuje to, zda konkurzní soud vedl konkurzní řízení řádně, tzn. jak účinně vykonával dohled nad činností konkurzního správce, přičemž dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je dohled za nesprávný tehdy, kdy konkurzní soud včas nebo vůbec nereaguje na odůvodněné podněty nebo návrhy účastníků konkurzního řízení, správce konkurzní podstaty nebo i třetích osob (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 924/2013 ze dne 23. 7. 2015). Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR přitom stát neodpovídá za škodu způsobenou pouze tím, že správce konkurzní podstaty porušil své povinnosti v konkurzním řízení (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3064/2000).

16. Částku shora uvedenou pak soud upravil v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií, uvedených pod písm. b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk., když pokud jde o složitost věci, ponižoval základní částku o 20%. Jak soud uvedl již shora, zjistil určitou procesní a skutkovou složitost projednávané věci pro zjištění vad žaloby, přebírání zálohy na náhrady konkurzu, vyřizování návrhu na zpětvzetí návrhu na prohlášení konkurzu, když ve věci bylo několik konkurzních věřitelů, vydávání vylučovacích žalob, byl řešen výkon dohledací činnosti správce konkurzní podstaty, vyžadována součinnost Policie ČR, opakovaně zjišťovány souhlasy se zpeněžováním věcí, a taktéž docházelo k doplňování návrhů. Řízení pak probíhalo celkově na třech stupních soudní soustavy, jak bylo již uváděno shora.

17. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, soud z tohoto důvodu nepovyšoval ani neponižoval základní částku finančního odškodnění, neboť k tomuto v průběhu dokazování nedospěl. Žalobce pak sám ve své žalobě uváděl, že se nikterak nepodílel na délce řízení negativním chováním či přístupem k orgánům vyřizujícím předmětnou věc, nikterak pak ani blíže nepodával žádné podněty či stížnosti k rychlejšímu vyřízení věci.

18. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci během řízení, soud uvádí, že z tohoto důvodu navyšoval základní částku o 20%, a to z důvodu především zjištěných neodůvodněných průtahů, pokud jde o vyřizování věci před Nejvyšším soudem ČR, když však nejde o průtah ojedinělý, (v období od 17. 4. 2014 do 31. 3. 2016), když na tento průtah navazovaly průtahy další a absence jakýchkoli úkonů ve spise až do ledna 2018. Je potom tedy zřejmé, že se na celkové délce řízení projevil negativně nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně, jak je uvedeno výše, a taktéž nezákonné rozhodnutí vydané hned v úvodu předmětného řízení, kdy byl nezákonně konkurz na žalobce prohlášen.

19. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobce, v daném případě nejde o řízení, se kterým by Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení řadil mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovně právní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Předmětem projednávaného řízení bylo konkurzní řízení, kdy žalobce vystupoval v pozici konkurzního dlužníka, žalobce uváděl zcela zásadní význam řízení pro svou osobu, když skutková tvrzení vymezil jakožto likvidaci reálně dobře fungujícího podniku žalobce, a to nejenom prodejen žalobkyně, ale taktéž dobré pověsti, což následně vedlo ke ztrátě zakázek. Žalobce tehdy uváděl nezpochybnitelný a fatální zásah do majetkové sféry nepřiměřeným vedením vydaného řízení, když poukazoval na adekvátní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 4502/2011, poukazoval na zvýšený význam předmětu řízení, a skutečnost, že prodlužování takového řízení zpravidla negativně zasahuje nemajetkovou sféru dlužníka citelněji, než je tomu u konkurzních věřitelů. Soud však dospěl k závěru, že předmětný zcela zásadní a fatální zásah musí žalobce tvrdit a prokazovat, když jde o jedno z kritérií § 31a Odpšk, které, pokud žalobce žádal navýšení, je třeba zcela jednoznačně skutkově a taktéž důkazně podložit. To se však v projednávaném řízení nestalo, když žalobce nikterak blíže tvrzený zvýšený význam řízení pro účastníka neprokazoval, žádné důkazní návrhy k prokázání skutkových tvrzení uvedených v žalobě nenavrhl, a tyto tedy zůstaly nedotvrzené a neprokázané.

20. Soud proto uzavírá, že celkově dospěl s ohledem na shora uvedená kritéria k adekvátnosti finančního plnění v částce 197 500 Kč, která s ohledem na argumentaci uvedenou shora zcela odráží specifika projednávaného řízení. Pod výrokem I. proto tuto částku, včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 10% ročně, dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, tedy ve výši zákonné, od 26. 9. 2019 do zaplacení (tedy od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované dle § 14, 15 OdpŠk.) přiznal.

21. Pod výrokem II. soud zamítl část nároku, která svojí výší přesahuje částku soudem zjištěnou a přiznanou pod výrokem I., neboť soud neshledal důvod k zaplacení částky vyšší, s ohledem na argumentaci uvedenou shora.

22. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, když jeho nároku bylo zčásti vyhověno zdejším soudem, náleží mu proto náhrada nákladů řízení, které vynaložil proti neúspěšnému žalovanému. Tyto se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů právního zástupce za jednotlivé úkony právní služby dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“) á 3 100 Kč za tyto úkony: příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé, účast při jednání soudu 6. 10. 2020, písemné podání z 27. 11. 2020, a účast při jednání soudu 3. 12. 2020, tedy celkově za 5 úkonů právní služby, 5x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a) t), za tytéž úkony právní služby, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21% řádně doloženého DPH advokáta, tedy celkově ve výši 22.570 Kč.

23. Na závěr soud uvádí, že žalobci nepřiznal úkon - žádost o mimosoudní poskytnutí náhrady nemajetkové újmy vzniklé při výkonu státní moci z 25. 3. 2019, a to poukazem na ustanovení §31 odst. 4 OdpŠk., podle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

24. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty za středníkem.

Poučení