19 C 263/2018-239

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: zaplacení 67 438,45 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24 800 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 800 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení, a to vše ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 42 638,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 42 638,45 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce a žalovaná jsou povinni nahradit České republice Okresnímu soudu v Litoměřicích náhradu nákladů řízení, každý částku ve výši 2 206 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 67 438,45 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je provozovatelem distribuční soustavy dle § 25 zákona č. 548/2000 Sb. (energetický zákon) a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Pracovníky spol. [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalovaní neoprávněných odběrů elektřiny, bylo dne 27.7.2015 kontrolou pod [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [ulice a číslo] v [obec] neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Po sundání elektroměrové desky bylo totiž kontrolou zjištěno, že za deskou na přívodních vodičích k elektroměru, je pomocí svorek napojen kabel CYKY 4 x 6 mm2 a tento dále vede na přístrojovou desku, umístěnou nad elektroměrovou deskou. Zde byl kabel ukončen na jističi 3 x 20 A, přičemž v době kontroly byl jistič v zapnuté poloze. Dále kabel pokračoval skrz zeď, kde z druhé strany zdi v koupelně napájel přes vypínač průtokový ohřívač PHILIPS o příkonu 18 kW, kdy vypínač byl v době kontroly v zapnuté poloze. Naměřený průtok proudu při odpojeném elektroměru byl na odbočeném neměřeném kabelu: L1-13,2A, L2-24,1A, L3-14,9A. Věc byla zdokumentována Policií ČR. Následkem jednání žalované, která neoprávněně odebírala neměřenou elektřinu vznikl žalobci nárok na náhradu škody dle § 9 vyhl.č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o neoprávněné distribuci elektřiny. Výpočet škody se dle shora uvedené vyhlášky provede vynásobením množstvím odebrané elektřiny a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Za období od 27.7.2012 do 27.7.2015 žalobce stanovil množství odebrané elektřiny ve výši 9 417 kWh a tuto hodnotu vynásobil hodnotou odchylky 5, 61715 Kč/kWh, čímž dospěl k výši škody v částce 52 896,67 Kč. Dle shora uvedené vyhlášky má žalobce právo i úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. V daném případě byly náklady související se zjištěním neoprávněného odběru vyčísleny dle ceníku společnosti zjišťující neoprávněný odběr ve výši 14 541,78 Kč vč. DPH. Uvedená částka kryje náklady na práci kontrolních techniků (hodinová sazba x doba kontroly) a náklady na dopravu na odběrné místo. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou pod [číslo] Celkem tak žalobci jednáním žalované vznikla škoda ve výši 67 438,45 Kč (52 896,67 Kč + 14 541,78 Kč) a tato částka byla žalované vyúčtována fakturou ze dne 21.3.2017 pod [číslo] která se stala splatnou dne 11.4.2017. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci dosud ničeho neuhradila, domáhá se žalobce svého nároku soudní cestou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nebylo prokázáno, že by o ona vadně napojila průtokový ohřívač, který tak spotřebovával neměřenou elektřinu a ani nebylo prokázáno, že by o vadném napojení průtokového ohřívače vůbec věděla. Uvedla, že průtokový ohřívač byl chybně napojen patrně v roce 1994, kdy montážní firma provedla jediný podstatný zásah do napojení elektrizační soustavy v souvislosti s instalováním zásobníku teplé užitkové vody, který byl posléze nahrazen předmětným průtokovým ohřívačem. Vše navíc muselo být kontrolováno revizním technikem žalobce, který patrně pochybil, když napojení řádně nezkontroloval a naopak tam umístil plombu. K tomuto závěru žalovaná předložila odborné vyjádření revizního technika. [jméno] žalovaná byla až do roku 2015, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn, v dobré víře, že odborná firma, která napojení provedla, vykonala svou práci řádně. Pokud žalovaná odebírala neměřenou elektřinu, jedná se tak na její straně o vnucené bezdůvodné obohacení, které bylo navíc způsobeno pochybením revizního technika, který vše zaplomboval a nárok žalobce tak považuje za rozporný s dobrými mravy. Žalovaná rovněž namítá výši způsobené škody, kdy žalovanou nárokovaná částka 52 896,67 Kč je zcela fiktivní a v rozporu s reálným odběrem elektřiny. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tím, že by měla hradit žalobci náklady na zjištění neoprávněného odběru, neboť celou situaci zavinil žalobce, když chybné napojení průtokového ohřívače nechal zaplombovat. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení.

3. Strany jako nesporné soudu uvedly, že došlo k neměřenému odběru, tak jak je popsáno v protokole o kontrole. K narušení plomby ve vztahu k rozvodnému kabelu, který napájel průtokový ohřívač, nedošlo. Věc rovněž byla prošetřována Policií ČR, avšak nebylo zjištěno, že by se žalovaná dopustila trestného činu. Žalobce dále uvedl, že neoprávněný odběr elektřiny nemohl dříve zjistit, neboť chybné napojení bylo za elektroměrovou deskou a vše bylo odhaleno náhodou při výměně uvolněného šroubku na elektroměrové desce. Ve věci rovněž není k dispozici zpráva revizního technika, který kontroloval napojení průtokového ohřívače, neboť k napojení došlo někdy v roce 1994. Zprávu si bez úspěchu vyžadovala i Policie ČR. Žalovaná dále uvedla, že na název firmy, která instalovala průtokový ohřívač, si již nepamatuje, tehdy v roce 1994 sídlila někde v [obec] ulici v [obec].

4. K vyčíslení škody žalobce uvedl, že vycházel z příkonu průtokového ohřívače 4,3 kW, který vynásobil dvěma (počtem osob v domácnosti žalované) a hodnotu 8,6 kW vynásobil počtem dnů neoprávněného odběru (1095), čímž dospěl k částce 9 417 kWh. Pokud jde o hodnotu příkonu průtokového ohřívače (4,3 kW) vycházel z metodiky Vysoké školy báňské. K této metodice žalobce uvedl, že není veřejně dostupná. Jedná se o know-how uvedené školy umožňující výpočet na základě určitých základních hodnot (typ zařízení, příkon, počet uživatelů). Dle uvedené metodiky je vypočtená spotřeba výrazně nižší než by byla vypočtená dle vyhl.č. 82/2011 Sb. Pokud jde o částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru 12 018 Kč bez DPH, tato částka byla dohodnuta smluvně se společností [právnická osoba], (popř. [právnická osoba]) která pro žalobce poskytuje služby v souvislosti se zjištěním a dokumentací neoprávněného odběru, kdy je vycházeno z ceníku služeb, který je obsahem přílohy k Rámcové smlouvě mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Tato částka zahrnuje náklady na práci techniků a dále náklady na dopravu na odběrné místo. Jedná se o paušální částku, kdy je vycházeno z jakéhosi průměru těchto nákladů a tato částka nezahrnuje náklady na případné vypracování znaleckého posudku, či přezkoušení elektroměru.

5. Žalovaná tvrdila, že hodnota spotřebované a neměřené elektřiny ve výši 9 417 kWh za předmětné období (od 27.7.2012 do 27.7.2015) je nereálná a neodpovídá výši spotřebované elektřiny za předchozí i následující období. Proto toto své tvrzení žalovaná soudu předložila faktury obchodníka s elektřinou, kdy z faktury spol. [právnická osoba] pod [číslo] má soud za prokázáno, že za období od 1.1.2014 do 4.12.2014 byla měřená spotřeba elektřiny v domácnosti žalované ve výši 1 743 kWh, za období od 5.12.2014 do 1.12. 2015 ve výši 1 636 kWh a za období od 2.12.2015 do 6.12.2016 ve výši 2 042 kWh. Za tohoto stavu dospěl soud k závěru, že žalobcem udávána spotřeba jednoho průtokového ohřívače o příkonu 4,3 kWh ve výši 9 417 kWh je za období tří let (od 27.7.2012 do 27.7.2015) nereálně vysoká a bude zapotřebí vypracovat znalecký posudek, který by objektivně určil pravděpodobnou výši neměřeného průtokového ohřívače PHILIPS za předmětné období.

6. Žalovaná k intenzitě a způsobu užívání průtokového ohřívače navrhla vyslechnout svědky a to [jméno] [příjmení] st. a jeho syna [jméno] [příjmení] ml. [jméno] [příjmení] st. uvedl, že žalovaná je jeho družkou, znají se asi 20 let. Společnou domácnost však nevedou, svědek žalovanou o víkendech pravidelně navštěvuje. Vzpomíná si, že v roce 2015 byl vyměněn elektroměr a po jeho výměně se asi do 14 dní dostavili pracovníci firmy Forensics, kteří zjistili, že dochází k neměřenému odběru, odmontovali elektroměrovou desku a vše zdokumentovali. V období od 27.7.2012 do 27.7.2015 svědek žalovanou navštěvoval asi 3 víkendy do měsíce. Předmětný průtokový ohřívač slouží pouze k ohřevu teplé vody do koupelny. Když byl na návštěvě u žalované, tak se také sprchoval, mohla to být tak každá druhá návštěva. Jednalo se o běžné sprchování o délce cca 5 minut. Avšak za období od roku 2016 do roku 2018, tedy v období, kdy již byla spotřeba průtokového ohřívače měřena, vzrostla spotřeba elektřiny nepatrně, asi o 10%. Dříve žalovaná platila zálohu 800 Kč, nyní 900 Kč a má přeplatky.

7. Svědek [jméno] [příjmení] ml. vypověděl, že [jméno] [příjmení] st. je jeho otec a přítel žalované [příjmení] otec navštěvuje asi 4x do měsíce po dobu 15i let. Návštěva trvá asi 1-2 dny. On sám bydlí s otcem ve společné domácnosti, otec žalovanou pouze navštěvuje. Na návštěvu k žalované občas otce sám přivezl a odvezl. Svědek se svým synem (vnukem [jméno] [příjmení] st.) žalovanou také občas navštívil, jednalo so občasné krátké návštěvy, bez jakýchkoliv nároků na hygienu (koupání, sprchování).

8. Za účelem zjištění pravděpodobné výše spotřeby elektřiny neměřeného průtokového ohřívače zn. PHILIPS o příkonu 18 kW za období od 27.7.2012 do 27.7.2015 soud ustanovil znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [titul]. Tento vypracoval znalecký posudek pod [číslo] kde stanovil pravděpodobnou výši spotřeby elektřiny předmětného průtokového ohřívače za shora uvedené období ve výši 4 927,50 kWh. Znalec při výpočtu dle své obecné úvahy vycházel z toho, že žalovaná se sprchuje 1 x denně v délce 9 minut a 4 x si myje ruce po jedné minutě. Celkem tedy průtokový ohřívač užívala po dobu 13 minut za den. Pan [anonymizováno] st. u žalované trávil 3 víkendy do měsíce, kdy znalec vycházel z toho, že užíval sprchu 2 x za víkend po 5i minutách a za víkend si celkem 10x umyl ruce po jedné minutě. Za víkend tak užíval bojler po dobu 20 minut, tj. 60 minut za měsíc, resp. dvě minuty denně za 30 dní. Žalovaná tak užívala bojler 0, 21666 hod/den a [jméno] [příjmení] st. 0, 033333 hod/den. Následně znalec obě uvedené hodnoty vynásobil příkonem bojleru 18 kW, kdy u žalované dospěl k spotřebě elektřiny bojleru za den v hodnotě 3,9 kWh/den a u žalovaného 0,6 kWh/den. Uvedené hodnoty byly následně vynásobeny počtem dní, kdy mělo docházet k neměřené spotřebě (1095 dní), čímž bylo zjištěno, že žalovaná spotřebovala elektřinu za dobu trvání neoprávněného odběru ve výši 4 270,50 kWh a svědek [jméno] [příjmení] st. ve výši 657 kWh/den. Celkem tak za shora uvedené období znalec odhadl spotřebovanou el. energii neměřeným průtokovým ohřívačem ve výši 4 927,50 kWh.

9. S uvedenými závěry znalce žalovaná nesouhlasila a uvedla, že jsou v rozporu s realitou, neboť za období roku 2013 2015 byla spotřeba řádně měřených spotřebičů v domácnosti žalované ve výši 5 527 kWh a pokud by k této hodnotě měla být připočtena hodnota vyčíslená znalcem, jako odhad spotřeby elektřiny uvedeného bojleru za uvedené období ve výši 4 927,50 kWh, činila by v letech 2013 2015 spotřebovaná el. energie 10 454 kWh. Po té, co byl neměřený odběr zjištěn, činila však skutečná spotřeba elektřiny, tedy spotřeba včetně předmětného bojleru v letech 2016 2018 pouze hodnotu 5 762 kWh a to za situace, kdy se počet osob v domácnosti žalované nezměnil. Žalovaná na podporu svých tvrzení soudu poskytla faktury vystavené dodavatelem el. energie spol. [právnická osoba], z kterých soud zjistil, že za období od 5.12.2017 do 6.12.2018 byla spotřeba elektřiny všech spotřebičů v domácnosti žalované 1831 kWh, v letech od 7.12.2018 do 5.12.2019 ve výši 1 823 kWh a v letech od 6.12.2019 do 3.12.2020 v e výši 1 768 kWh. K dotazům žalované soudní znalec uvedl, že při zpracování znaleckého posudku vycházel ze znaleckého zadání, pracoval s fyzikálními zákony, kdy stanovil dobu užívání předmětného průtokového ohřívače jak žalovanou, tak svědkem [příjmení] a takto stanovenou dobu užívání vynásobil příkonem bojleru (18 kW). Pokud jde o disproporci odhadnuté spotřeby bojleru ve vztahu ke skutečné spotřebě po odhalení neměřeného odběru, kterou namítá žalovaná, k tomu se jako znalec nedovedl vyjádřit. Aby se k uvedené disproporci mohl kvalifikovaně vyjádřit, musel by znát počet členů a spotřebičů v domácnosti žalované, intenzitu jejich užívání a jejich příkon, přičemž těmito údaji při zpracování znaleckého posudku nedisponoval a nebylo to ani součástí znaleckého zadání.

10. Znalec soudu spolu s vyhotoveným znaleckým posudkem dále v elektronické podobě poskytl excelovou tabulku, která vycházela ze shora uvedeného algoritmu při výpočtu spotřeby uvedeného bojleru s tím, že v uvedené tabulce je možno měnit údaje týkající se doby užívání bojleru ze strany žalované a svědka [příjmení] st. a algoritmus zabudovaný v tabulce vypočte celkovou spotřebu bojleru. Soud vzal do úvahy argumenty žalované, která poukazovala na uvedenou disproporci při spotřebě elektřiny před a po zjištění neoprávněného odběru a dle vlastní soudcovské úvahy stanovil celkovou spotřebu elektřiny předmětného bojleru v hodnotě 3 120,750 kWh (oproti 4 927,50 kWh, jak ji stanovil znalec). Institut soudcovské úvahy je upraven v § 136 o.s.ř., resp. § 2955 o.z., kdy nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji soud podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. O možnosti využití soudcovské úvahy v těchto typech sporů hovoří i Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém usnesení č.j. 95 Co 20/2020-153 (bod 20). Soud tedy dle své vlastní úvahy stanovil dobu užívání bojleru ze strany žalované na 1 sprchu obden po dobu 8i minut a 4x mytí rukou za den po jedné minutě. Soud tak zohlednil obecnou lidskou zkušenost ze zimních měsíců, kdy nároky na hygienu, resp. sprchování, nejsou tak velké, jako v letních měsících. Rovněž u svědka [příjmení] soud stanovil užívání bojleru po dobu 5i minut 1 x za víkend a 10x mytí rukou po jedné minutě za víkend. Žalovaná tedy spotřebovávala elektřinu z neměřeného bojleru v rozsahu 8 minut za den (0, 1333333 hod/den) a svědek [příjmení] v rozsahu 1,5 minuty za den (0,025 hod/den). Následně soud obě uvedené hodnoty vynásobil příkonem bojleru 18 kW, kdy u žalované dospěl k spotřebě elektřiny bojleru za den v hodnotě 2,4 kWh/den a u svědka [příjmení] 0,450 kWh/den. Uvedené hodnoty byly následně vynásobeny počtem dní, kdy mělo docházet k neměřené spotřebě (1095 dní), čímž bylo zjištěno, že u žalované činí celková spotřeba elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru ve výši 2 628 kWh a u svědka [jméno] [příjmení] st. ve výši 492,75 kWh/den. Celkem tak za shora uvedené soud vypočetl odhadnutou spotřebu el. energie neměřeným průtokovým ohřívačem ve výši 3 120,750 kWh. Viz výpočet v excelové tabulce, která byla doplněna o shora uvedené hodnoty.

11. Soud rovněž provedl listinné důkazy, které soudu předložil jak žalobce tak žalovaná. S ohledem na to, že skutečnosti vyplývající z listinných důkazů nebyly předmětem sporu (předmětem sporu byl pouze odhad neměřeného odběru), bude o těchto důkazech pojednáno stručně. Z Upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne 24.4.2017 má soud za prokázané, že žalovaná byla informována o dlužné částce 67 438,45 Kč a byla vyzvána k jeho úhradě do 1.5.2017. Z faktury žalobce adresované žalované pod [variabilní symbol] soud zjistil, že žalované byla vyúčtována náhrada škody za odběr neměřené elektřiny na adrese [adresa žalované]. Náhrada škody za neoprávněný odběr činí 43 449,76 Kč a náklady na zjišťování neoprávněného odběru 12 018 Kč a DPH z uvedených částek činí 11 074,19 Kč. Z Čestného prohlášení vedoucí oddělení [právnická osoba] soud zjistil, že tato částka byla společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] uhrazena (č.l. 31).

12. K nákladům na zjištění neoprávněného odběru soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Z Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě soud zjistil, že tuto uzavřel žalobce se spol. [právnická osoba] a [právnická osoba] dne 1.4.2014 a dle které se výše uvedené společnosti zavázaly, že budou pro žalobce kontrolovat odběrná místa a dokumentovat neoprávněné odběry. Z Přílohy č. 5 k uvedené Rámcové smlouvě (č.l. 35) soud zjistil, že odměna za kontrolu odběrného místa (odběr z neměřené části zařízení distribuční soustavy-„ T“ připojení) byla sjednána v částce 12 018 Kč. Ze souhrnné faktury [číslo] soud zjistil, že za uvedený typ kontroly (celkem 19 kontrol) si spol. [právnická osoba] vyúčtovala částku 276 293,82 Kč vč. DPH. Z předloženého seznamu kontrol soud zjistil, že dne 27.7.2015 byla provedena i předmětná kontrola pod [číslo]. Sud měl k dispozici i rozpoložkovanou fakturu s jednotlivými úkony, které pracovníci firem [právnická osoba] a [právnická osoba] provádí a které ve svém součtu tvoří částku ve výši 12 018 Kč.

13. K výši ceny odchylky pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši 5, 6171 Kč/kWh žalobce soudu uvedl a doložil, že cena za 1 kWh pro neoprávněné odběry je stanovena cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu. Soud tak zjistil, že cena za zúčtování odchylky ve výši 2 350 Kč/MWh je určena Energetickým regulačním věstníkem ERÚ [číslo] [číslo] Všeobecná ustanovení, bod [číslo] Cena systémových služeb ve výši 105,27 Kč/MWh je určena Energetickým regulačním věstníkem ERÚ 5/2014 č. 2/2014 Všeobecná ustanovení, bod 2.1.,písm. a). Cena za podporu výkupu ve výši 495 Kč/MWh je určena Energetickým regulačním věstníkem ERÚ 5/2014 č. 2/2014 Všeobecná ustanovení, bod 5.

1. Cena za činnost účtování OTE (obchodník na trhu s elektřinou) ve výši 6,94 Kč/MWh je určena Energetickým regulačním věstníkem ERÚ 5/2014 č. 2/2014 Všeobecná ustanovení, bod 6., písm. c). Cena za dopravu el. sazba D02d ve výši 1 656,76 Kč/MWh je určena Energetickým regulačním věstníkem ERÚ 6/2014 č. 3/2014 bod IV.„ Sazby a pevné ceny distribuce elektřiny pro odběratele odebírající elektřinu ze sítí nízkého napětí - kategorie D a věcné podmínky pro jejich uplatnění“, Sazba D 02d - Jednotarifová sazba (pro střední spotřebu), kolonka ČEZ. Daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh je určena zákonem č. 261/2007 Sb. část čtyřicátá sedmá Čl. LXXIV § 6. Součet všech shora uvedených hodnot (2 350+105,27+495+6,94+1 656,76+28,30=4 642,27+974, 8767 (DPH) =5 617, 1467 Kč/MWh), činí výši 5, 617467 Kč/kWh).

14. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo spol. [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno, že byl zjištěn na shora uvedené adrese neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., přičemž kontrolní odečet byl uskutečněn dne 27.7.2017 na elektroměru v. [číslo]. Uvedené Oznámení je žalovanou podepsáno. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 27.7.2015 má soud za prokázáno, že tento byl vyhotoven spol. [právnická osoba], přičemž bylo zjištěno, že spotřebič o příkonu 18 kW nebyl měřen. Ke kontrolním zjištěním je zaznamenáno, že kontrolou pod [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [ulice a číslo] v [obec] neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Po sundání elektroměrové desky bylo zjištěno, že za deskou na přívodních vodičích k elektroměru, je pomocí svorek napojen kabel CYKY 4 x 6 mm2 a tento dále vede na přístrojovou desku, umístěnou nad elektroměrovou deskou. Zde byl kabel ukončen na jističi 3 x 20 A, přičemž v době kontroly byl jistič v zapnuté poloze. Dále kabel pokračoval skrz zeď, kde z druhé strany zdi v koupelně napájel přes vypínač průtokový ohřívač PHILIPS o příkonu 18 kW, kdy vypínač byl v době kontroly v zapnuté poloze. Naměřený průtok proudu při odpojeném elektroměru byl na odbočeném neměřeném kabelu: L1-13,2A, L2-24,1A, L3-14,9A. Věc byla zdokumentována Policií ČR pod sp. zn.: [spisová značka] [číslo] [rok] [číslo].

15. Po právní stránce soud posuzoval věc dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon)

16. Podle § 51 odst. 1 písm. d) cit. zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, 17. Podle § 51 odst. 2 cit. zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

18. Podle § 51 odst. 3 cit zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 19. [příjmení] způsob výpočtu neoprávněně odebrané elektřiny je stanoven ve vyhl.č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (vyhláška účinná v době neoprávněného odběru).

20. Podle § 9 odst. 1 cit. vyhl. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

21. Podle § 9 odst. 2 cit. vyhl. v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

22. Podle § 9 odst. 9 cit. vyhl. výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

23. Podle § 9 dost. 12 cit. vyhl. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

24. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobce nárok na náhradu škody prokázal, avšak výši způsobené škody soud určil pouze v částce 24 800 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaná ve své domácnosti v předmětném období od 27.7.2012 do 27.7.2015 používala předmětný průtokový ohřívač zn. PHILIPS o příkonu 18 kW. Na základě výpovědi svědků [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] ml. a prostřednictvím algoritmu, který soudu poskytl znalec v zaslané excelové tabulce, soud určil celkovou spotřebu elektřiny ve výši 3 120,75 kWh, jak je vysvětleno shora. Tato soudem stanovená hodnota se více blíží realitě, než-li hodnota stanovená znalcem a to s ohledem na faktury předložené žalovanou, kde je uvedeno množství odebrané elektřiny v období po 27.7.2015. Vzhledem k tomu, že průtokový ohřívač byl napojen takovým způsobem, že nebyla vykazována spotřeba elektrické energie, je rovněž nepochybné, že šlo o neoprávněný odběr elektřiny dle ust. § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona. Za této situace se náhrada způsobené škody určí dle vyhl. č. 82/2011 Sb., kdy dle § 9 odst. 9 cit. vyhl. se množství neoprávněné odebrané energie stanoví cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny (cena silové elektřiny, cena za službu distribuční soustavy, DPH). V daném případě se jedná o cenu ve výši 5, 61714 Kč/kWh, jak je vypočteno shora. Součin této hodnoty a hodnoty neoprávněně odebrané el. energie (3 12,750 kWh) činí 17 529,25Kč.

25. Shora uvedené závěry jsou v souladu s judikátem Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn.: 25 Cdo 3394/2014, kdy nelze-li určit celkovou spotřebu neoprávněně odebrané elektřiny podle změřených nebo jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, a za situace, že mezi účastníky v tomto směru nedošlo ani dodatečně k dohodě, pak se stanoví výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny podle ust. § 51 energetického zákona (458/2000 Sb.) a podle vyhlášky jej v době neoprávněného odběru provádějící.

26. S ohledem na shora uvedený judikát, kdy v tomto případě nešlo zjistit skutečnou spotřebu elektřiny, při stanovení výše škody, soud postupoval dle energetického zákona a dle vyhl. č. 82/2011 Sb. Soud si při stanovení výše škody byl rovněž vědom mantinelů, které stanovil Ústavní soud ČR v nálezu pod sp. zn.: I. ÚS 668/15, kdy výše škody by neměla být sankční, ale pouze kompenzační a měla by se blížit pravděpodobné výši škody za neoprávněně odebranou elektřinu, přestože jeho množství nelze pochopitelně přesně vyčíslit. Dle uvedeného judikátu nelze výpočet dle uvedené vyhlášky č. 82/2011 Sb. použít za situace, kdy by žalovaná prokázala, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu, je mnohonásobně vyšší než její platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. S ohledem na faktury předložené žalovanou je zjevné, že množství neoprávněné odebrané elektřiny stanovené žalobcem dle vyhl. č. 82/2011 Sb. ve výši 9 417 kWh mnohonásobně přesahuje množství odebrané elektřiny žalovanou po dni 27.7.2015. Soud tak stanovil množství odebrané elektřiny nikoliv dle vyhl. č 82/2011 Sb., ale na základě algoritmu poskytnutého znalcem, kdy intenzitu využívání průtokového ohřívače stanovil dle vlastní soudcovské úvahy, jak je podrobně rozvedeno shora.

27. Součástí náhrady škody jsou i náklady na zjištění a dokumentování neoprávněného odběru dle ust. § 51 odst. 3, in fine, energetického zákona. Žalobce soudu prokázal částku, kterou vynaložil na odhalení a dokumentaci neoprávněného odběru prostřednictvím odborných firem [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] ve výši 12 018 Kč, resp. 14 541,78 Kč vč. DPH. Žalobce rovněž uvedl, že uvedené odborné firmy využívá, neboť je pro něj neefektivní k takovýmto odborným činnostem využívat své zaměstnance. Soud však uvedené náklady žalobci nepřiznal v plné výši, ale pouze ve výši 50%. Důvodem pro snížení těchto nákladů je zjištění, že žalobce se na vzniku škody částečně podílel, neboť nesprávné zapojení průtokového ohřívače nechal prostřednictvím revizního technika zaplombovat. Ohledně tohoto zjištění soud vycházel z odborného vyjádření, které předložila žalovaná.

28. V uvedeném odborném vyjádření zpracovaném revizním technikem v oboru elektro [jméno] [příjmení] dne 16.8.2015 (č.l. 17) je konstatováno, že k neoprávněnému připojení došlo nedopatřením, respektive chybou montážní firmy a následnou špatnou kontrolou technika, který prováděl zajištění proti neoprávněnému odběru odběrného místa tzv. plombováním. Firma, která zapojení průtokového ohřívače prováděla, musela po dokončených úpravách odběrného místa, distribuční společnosti dodat revizní zprávu. Toto připojení musel následně zkontrolovat technik distribuční společnosti, k čemuž nedošlo a následně provést plombování odběrného místa. K neoprávněnému odběru došlo za elektroměrovou deskou, kterou nelze bez porušení plomb odmontovat. K připojení tudíž muselo dojít po předchozím nahlášení rozplombování a následně špatným připojením a nedůslednou kontrolou revizního technika, který neprováděl plombování.

29. S ohledem na shora uvedené závěry revizního technika [jméno] [příjmení], má soud za to, že žalobce, resp. jeho pracovníci-revizní technici, se na vzniku škody nedůslednou kontrolou při plombování rovněž podíleli a je na místě využít ust. § 2918 o.z., dle kterého vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Soud tedy škodu, která vznikla žalobci, a která spočívá v nákladech na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 541,78 Kč, snížil o 50% a žalobci tak přiznal pouze částku 7 270,89 Kč. Celková výše náhrady škody tak činí 24 800 Kč a skládá se ze součtu částky představující škodu vzniklou neoprávněným odběrem (17 529,25 Kč) a částky představující poměrnou náhradu škody vzniklou odhalením neoprávněného odběru (7 270,89 Kč). Ve zbytku žalobního nároku, tedy v částce výši 42 638,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 42 638,45 Kč od 12. 4. 2017 do zaplacení, žalobu zamítl (viz výrok II.).

30. Soud rovněž žalobci přiznal úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z uvedené částky od 12.4.2017 do zaplacení. Úroky z prodlení jsou upraveny v ust. § 1970 o.z. a konkrétní sazba je stanovena ve vládním nařízení č. 351/2013 Sb. Datum prodlení je stanoveno od 12.4.2017, tedy od následujícího dne, kdy se stala splatnou faktura, na základě které žalobce žalované vyúčtoval svůj nárok na náhradu škody vzniklým neoprávněným odběrem. 31. [příjmení] žalované, která uváděla, že neměřenou odbočku k průtokovému ohřívači nezřídila a ani o ní nevěděla, není důvodná. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektřiny je dle energetického zákona – EZ (zák.č. 458/2000 Sb.) konstruována jako objektivní a postačuje tak zjištění, že k neoprávněnému odběru došlo. Je tak nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Žalovaná se tak nemůže zprostit odpovědnosti za neoprávněný odběr s poukazem na skutečnost, že neměřený odběr elektřiny nezavinila či o něm nevěděla (např. viz komentář uveřejněný v ASPI k ust. § 51 [příjmení]). S ohledem na to, že průtokový ohřívač byl funkční, má soud za prokázáno, že docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 odst. 1 písm. d) EZ a že za neoprávněný odběr odpovídá žalovaná, přičemž je nerozhodné, kdo neměřenou odbočku k průtokovému ohřívači zřídil.

32. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, soud má za to, že nárok promlčen není. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno po prvé. Dle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo, kdy se o nich dozvědět měla a mohla. V dané věci se žalobce o neměřeném odběru elektřiny dozvěděl náhodou při opravě uvolněného šroubku u elektroměrové desky u bytu žalované a to dne 27.7.2015. Žaloba byla u soudu podána dne 25.5.2018, tedy ještě v zákonné tříleté promlčecí lhůtě (629 odst. 1 o.z.).

33. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud umožnil žalované dluh splácet ve splátkách ve výši po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Bylo tak vzato v úvahu, že žalovaná je starobní důchodkyně a aktuálně má zhoršený zdravotní stav. Výše uvedené splátky zajistí, že dluh bude uhrazen v reálném čase a žalovaná se vyhne hrozbě exekučního vymáhání dluhu, když je pravděpodobné, že by dluh v zákonné lhůtě do tří dnů nebyla schopna uhradit. Pokud se žalovaná opozdí s platbou jednotlivé splátky, stane se spatným celý dluh (viz pod ztrátou výhody splátek).

34. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před nalézacím soudem, rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná sice měla ve věci v řízení před nalézacím soudem větší úspěch než žalobce, a obecně by jí tedy náležela náhrada nákladů řízení. Výsledek sporu však závisel na znaleckém posudku a na úvaze soudu (142 odst. 3 o.s.ř.), soud tedy rozhodl, že každý z účastníků si ponese náklady řízení před nalézacím soudem ze svého, resp. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Protože Česká republika Okresní soud v Litoměřicích na nákladech státu za toto řízení vynaložil částku ve výši 4 412 Kč (náklady na znalečného proplacené znalci [příjmení] [celé jméno znalce] [titul] za zpracování znaleckého posudku), uhradí dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uvedenou částku státu žalobce a žalovaná, oba rovným dílem, tedy každý 2 206 Kč. Účast při jednání si znalec nevyúčtoval a nebyla mu tak soudem přiznávána.

Poučení